Věda a technika

@Gordon (21.07.2023 17:52): a není tenhle jeden člověk podstatný, když je to právě ten jeden člověk, o kterém jsem psal a je to ta věc, na kterou ty jsi reagoval?
A tento jeden člověk je teda náhodou teoretickým fyzikem, ale to je vedlejší.

@Gordon (21.07.2023 17:45): tak se od ní zkus poučit a rozhodně netvrdit něco, co není pravda.

https://www.youtube.com/results?search_q ... mething+from+nothing

@hanak_v_exilu (21.07.2023 12:29): jasný no...

s tím velkým třeskem, to si říkám od začátku, že je to de facto náboženství, vždycky když mi Lawrence Krauss vysvětluje, jak vzniklo všechno z ničeho a že to bylo po desetinkách sekundy takhle a takhle (aniž by se nějak významně snažil vysvětlit, jak na to vlastně přišli (to je holt ta populární věda))....tak můj skepticismus roste podobně, jako když čtu bibli. A tolik vědců se tváří, jakoby to věděli jistě, i když reálně jen hádají, že už jsem ten velký třesk i se vším co následovalo tak nějak přijal, ale jsem velmi připraven na to, až se to nějak reviduje. Jen jen otázka, zda odpovědi na tyto otázky samotného začátku vesmíru někdy jistě vědět budeme, jestli je to vůbec v lidských možnostech. Je myslím naivní si myslet, že v těchhle věcech, kterým ještě tak zoufale nerozumíme, se to třeba ještě úplně radikálně celý nezmění. V minulosti se málokdy stalo, že bychom něčemu rozuměli z části a hnedka jsme to trefili :-)

Nedávno jsem si čet úžasnou story o flogistonu, což je nádherný vědecký omyl, kterým si vysvětlovali hoření a dávalo to smysl. Jenomže realita byla vlastně celá úplně naopak. Jakmile máme omezené množství informací, tak jsme schopni vymyslet zcela funkční teorii, která sedí, jenomže pak zjistíme další informace, zjistíme, že to vlastně vůbec nesedí a ta prvotní teorie je vlastně celá úplně špatně. Troufám si tvrdit, že něco podobného se stane s velkým třeskem :-)

@Gordon (20.07.2023 21:46): fascinuje mě, jak největší záhady vesmíru dokážeš takhle vysvětlovat, jakoby to bylo jasné jako facka. Zkrátka tohle jsou věci, které nelze psát s takovou jistotou, tyhle věci s tou půl miliardou let se prostě ještě pořádně zjišťujou a právě se v současnosti silně rozporují. Teorie se rozchází s pozorováním. Nevychází to. Něco se vypočítalo na základě rudého posuvu, ale Webbem nacházíme věci, které by tam v tu dobu prostě neměly být. Takže se to různě ohýbá, aby to sedělo. Ale skoro to vypadá, že se to bude muset přehodnotit víc. To je to, co jsem psal právě v prvém příspěvku.

Jinak jak jako není mezičlánek potřeba? Máš to strašně zjednodušené. Obyčejné černé díry, které vytvoří hvězdy typu Betelgeuze, ti nikdy nevytvoří vzájemným srážením supermasivní černou díru. Rozdíl mezi normálními černými dírami a těmi supermasivními je obrovský. Pokud by se to dělo tak, jak to popisuješ, existovaly by právě černé díry střední velikosti, které ještě nejsou vyloženě supermassive, ale ani nejsou jen několiknásobkem hmotnosti Slunce jako běžné černé díry.

@hanak_v_exilu (20.07.2023 18:50): já vím, on ten materiál má tendenci se shlukovat no...  on se ten materiál rozptýlí, ale pak se zase svoji gravitací začne zase spojovat dohromady, i když třeba ne všechen. Je otázka jak dlouho trvala příprava naší macechy Sluníčka a kdy žila naše skutečná matka či matky, které byly předtím :-) Já jsem si vždycky představoval spíš jednu velkou hvězdu, která vybouchla a z jejího materiálu se udělala menší hvězda, ta naše. Ale je možný, že jich bylo víc no...

@hanak_v_exilu (20.07.2023 18:23): to mě právě vede k té úvaze, ale trochu se mi nezdá ta 3. generace, čekal bych, že hvězdy, ze kterých se nakonec vytvořilo Slunce a my, musely žít krátce. Hvězdy třeba typu Rigel žijí jen 50 milionů let...takže bych čekal, že před Sluncem to bouchalo a tvořilo se častěji...



@Gordon (20.07.2023 18:30): téma supermassive black holes je právě zajímavé. Pokud jsou supermasivních černé díry od pradávných megazvězd a jsou tudíž vlastně taky stellární, jak si vysvětluješ absenci nějakého mezičlánku mezi běžnými stellárními černými dírami a těmi supermasivními? Pokud je všechno od hvězd, proč je mezi nimi takový rozdíl a neexistuje nic mezi tím?

Jediné vysvětlení mě napadá, že ty "střední" černé díry, které byly schopny vytvořit "střední" megahvězdy už se netvoří, stejně jako ty supermasivní, ale ty střední stihly za tu dobu "vyprchat", narozdíl od těch supermasivních

@Gordon (20.07.2023 16:53): však já se s tebou nepřu, že je to tuze malá šance, ale zatím nemůžeš říct, že to určitě není možný :-)

dokud nezačnem objevovat život jako na běžícím pásu (nebo aspoň jednou), můžem se chlácholit tím, že jsme opravdu něco spešl.

Btw. právě ty prastaré galaxie jsou ten hlavní důvod, proč se to staří vesmíru zpochybňuje. Že prostě není možný, aby byly takhle pokročilý za tak krátkou dobu.

jo a určitě nesouhlasím s tím, že "to nic neznamená", znamená to spoustu věcí, právě třeba do těch pravděpodobností. Ještě jsme nenašli soustavu, jako ta naše, přitom u té naší se zdá, jako by to byl defaultní stav, ale není, ta naše soustava je výjimečná. Určitě takové jsou i další, ale bude jich "málo".

@Gordon (20.07.2023 16:29): ta úvaha spočívá hlavně ve vyšší pravděpodobnosti a teoretické možnosti, že předchozí generace hvězd byly zkrátka obvykle moc velké, nestabilní a umíraly mladé a až ta naše generace hvězd umožnila, třeba, dostatek času (u nás byla potřeba těch 4 a půl miliardy let), ab se stihla vyvinout civilizace. Úvaha je podpořena tím, že máme opravdu problém najít soustavu, která by byla tak dokonalá, jako je ta naše (jedna stabilní hvězda, planety se stabilními drahami, co se nekříží a jsou od sebe ideálně vzdálené atd.) v té naší generaci, natožpak v tom chaosu, který se musel dít v minulosti.

Je to jen ale nápad, že je teoretická, byť hodně malá, možnost, že jsme opravdu první a kratší vesmír tomu spíš nahrává, než delší.

@hanak_v_exilu (20.07.2023 14:57): ano, to dobře vím. Vůbec to, že tu nějaké hvězdy máme, je jasná známka začátku.Ta šílená videa s tou časovou osou až do samotného konce už tu nějaká proběhla.

Zas na druhou stranu většina podstatných věcí v našem vesmíru se stala v první sekundě, takže i ty menší úseky mají smysl a je podle mě rozdíl , pokud je Slunce nějaká 4. generace hvězd, nebo třeba až 10., už jenom pro tu úvahu, kolik toho mohlo být už před námi.

Za předpokladu, že je vesmír jen necelých 14 miliard let starý, stojí za úvahu, že my tady na Zemi jsme teoreticky první civilizace, která měla dost času a štěstí se vyvinout. Kdybychom byli starý 30 miliard let, tak je tahle úvaha nesmyslná a je skoro jasné, že se před náma musely dít věci :-)

@Gordon (19.07.2023 15:45): no už celkem dlouho to je něco okolo +- 13,5 miliardy let. Ale skok na dvojnásobek by nebyl drobnost :-)

To je zase věda...prý je 1-6% šance, že lidstvo vyhyne do 100 let.

Já vím, že to není cool, ale takhle obrovská pravděpodobnost, že se to fakt stane, je pěkná ptákovina... Článek 

už ten rozptyl je dost zábavný.

možná si furt pletou tu naši jakože civilizaci s opravdu druhem jako takovým. Naši civilizaci smete jistě kde co, ale čím víc přemýšlím o tom, co by bylo schopno nás zabít do posledního jedince, docházím do velmi nepravděpodobných scénářů a obvykle to nejsou ty, o kterých se často píše. A jsou to třeba věci, co by se do sta let mohly stát asi sotva.

A ještě jedna věc ohledně vědecké omylnosti, aktuálně čtu poměrně dost článků o tom, jak předpokládané stáří vesmíru vůbec neodpovídá skutečnému pozorování a realita může být klidně dvakrát delší.

Mně bylo vždycky divný, že bychom byli až tak "na začátku" :-)

@hanak_v_exilu (03.07.2023 22:21): taky jsem čet knížky na mobilu, v jednom kuse, ale nechal jsem toho asi před osmi lety, co jsem se takhle během čtení ve vlaku metra najednou probral na peróně, kde mě křísili :-)

možná to nesouviselo, ale spíš bych řek žejo :-)