Atlantis: Evolution jsem si pořídil zhruba asi před rokem v levných knihách, bohužel jsem se poté k hraní nějak neodhodlal, tak jsem se to snažil napravit alespoň nyní.
Zpočátku, mě hra moc nenadchla, připadala mi docela nezáživná až amatérská, naštěstí se postupem času začalo vše zlepšovat a já se do světa nové Atlantidy pohroužil více.
Za zmínku stojí určitě vcelku kvalitní a zajímavý příběh, který zpočátku není sice nic extra, a chvílemi jsem si říkal, že s hraním seknu, ale od druhé poloviny už začínají jednotlivé zvraty a v závěru příběh velmi pěkně vyvrcholí a hráč ho jen s údivem sleduje. Obtížnost hry není příliš vysoká a určitě bych hru s klidným svědomím doporučil i hráčům začínajícím v tomto žánru. Vesměs největší problém spočívá v hledání správné cesty v lese a sbírání několika předmětů, které můžete na první pohled přehlédnout, vše ostatní (tedy jejich používání) už bývá téměř vždy jednoduché a logické.

Po technické stránce hra na tom není špatně, graficky je vcelku povedená, tedy hlavně se povedl herní svět, který mi mírně připomínal svět ve hře Albion, čili jako jeho fanoušek jsem byl velice nadšen. Po hudební stránce hře též není co vytknout, každá skladba přesně vystihovala určitou lokaci/situaci a pěkně lahodila uchu. Bohužel po zvukové stránce je hra na tom hůře, tedy ruchy okolí nejsou špatné, ba dokonce se docela i povedly, ale hůř jsou na tom ostatní zvuky , tedy například pokud hodíte kámen na zem, nevydá žádný zvuk, pokud hodíte kovovou matici na kovový sud, zase žádny zvuk a to mne trochu zaráželo, přitom tady si mohli tvůrci se zvukem často pěkně vyhrát.

Jako největší zápor bych považoval velmi krátkou hrací dobu, kterou ještě utvrzuje relativní jednoduchost hry (čili na žádný zádrhel, který by hrací dobu prodloužil, asi nenarazíte). Dále mi vadila kolísavá hratelnost, tedy hlavně první polovina hry mě moc nenadchla a většinou se ve hře jednalo pouze o bloudění po lesích a to opravdu není zrovna nic záživného v žádné hře.
Tímto bych hru tedy doporučil spíše začínajícím "adventuristům", díky její jednoduchosti nebudou mít určitě problém hru zdárně dokončit, nebo hráčům hledajícím na poli adventur mírnou změnu ("originální" svět, odlišný příběh).

U téhle hry musím říci, že jsem byl již zpočátku opravdu velmi nadšen. Už po shlédnutí gameplay videa jsem věděl, že půjde o prvotřídní hru, tedy jsem přerušil všechny dosavadní činnosti a vrhnul se do světa Cardhalie.

Tuto hru ocení hlavně pamětníci, jedná se tedy o klasický "krokovací" dungeon a proto hra nemusí sednout každému a hlavně mladší hráči, či ti kteří se dostali k hraní PC her později, jí asi tolik nedocení. Ovšem oblíbenci tohoto žánru z Cardhalie budou určitě velice nadšeni, kvalitou se v mnoha ohledech vyrovná starším komerčním dungeonům a myslím si, že některé dokonce i předčí.
Hra má velmi pěkné grafické zpracování, jedná se o ručně kreslenou grafiku, z níž přímo sálá ta nostalgie. Navíc nabízí nádherný hudební a zvukový doprovod, který pěkně podtrhuje hutnou atmosféru. Po technické stránce tedy není opravdu co vytknout.

Hratelností se tedy vyrovná starým klasikám, nabízí též klasické realtime souboje (které jsou ovšem příjemně svižné a zábavné), jednoduchý vývoj postav, pěkně nadesingované dungeony, spoustu předmětů, klasický fantasy příběh atd... nudit se tedy určitě nebudete. Jediné co bych hře mohl vytknout je absence jakéhokoliv popisu předmětů, což mi občas velmi vadilo, některé schopnosti předmětů můžete sice zjistit z přečtení nějaké té listiny, na které narazíte během svého putování, ale určitě to není zrovna nejlepší způsob.

Tedy závěrem bych jen dodal, že na poli freeware se jedná o velmi profesionální počin, dle mého jde o nejlepší freeware hru, co jsem hrál, pokud si tedy chcete trochu zavzpomínat na časy minulé, pak tedy neváhejte a stahujte, Cardhalia za ten čas určitě stojí.

K Dinkovi jsem se poprvé dostal přes herní časopis Excalibur, kde byl obsažen na cd jako plná hra a v popisku byl neuvěřitelně vychvalován. Neváhal jsem tedy a Dinka ihned nainstaloval.

Zpočátku jsem byl překvapen jistou "originalitou", jedná se o mírně "arkádové" izometrické RPG, které se ovládá pouze klávesnicí, nic podobného jsem v minulosti nehrál. Bohužel počáteční nadšení rychle odeznělo a začal jsem objevovat pouze samé neduhy, první věc co mě zarazila byly neuvěřitelně infantilní rozhovory, sice se hra snaží tvářit jako parodie na klasické rpg hry, bohužel se jí to opravdu moc nepovedlo. Dalším velkým záporem je velmi jednoduchá obtížnost, pokud máte postavu alespoň trochu vytrénovanou, tak nenarazíte na jediný tužší souboj. Další nevýhoda je opravdu malá variabilita předmětů, ve hře můžete najít pouze několik druhů mečů a luků, ještě k tomu se od sebe liší pouze způsobeným zraněním. Další zápor je absence duchaplného příběhu, retardovanější "příběh" jsem tedy skutečně už dlouho neviděl. A když k těmto všem záporům přidáme ještě velmi krátkou hrací dobu (během pár hodin je po všem), tak z toho vyjde jedno z nejhorších rpg co jsem hrál, opravdu nechápu, jak toto mohlo být kdysi komerčním titulem, přitom ale jistý potenciál měla, jen si s tím mohli dát autoři více práce. (hra je neskutečně odfláknutá).
No útěchou může pouze být, že dnes je již freeware a neustále se dělají další dobrodružství, které kdykoliv můžete stáhnout z oficiálních stránek hry, některé "kvalitu" původní hry několikanásobně překonávají.

Tuhle hru určitě ocení hlavně příznivci starých klasik typu Quest for Glory I: So You Want To Be A Hero, King's Quest, The Legend of Kyrandia atp...

Jedná se tedy o fantasy (pohádkovou) point and click adventuru, která není nikterak originální, ale určitě za zahrání stojí, neboť podobných adventur se dnes již mnoho nevydává. Příběh je spíše pohádkový (jako celá hra), ale užijete si i během něj několik zajímavých zvratů. Herní lokace jsou tedy vcelku originální a hlavně naštěstí ne tak okoukané, jak už bývá u dnešních adventur (a nejen nich) bohužel zvykem.

Grafika na tu dobu je vcelku zastaralá, ale určitě jí mnoho retro hráčů ocení, neboť se jedná o klasické 2D a v dnešní záplavě 3D adventur (a 3D her vůbec) je to příjemná změna. Navíc některé světelné efekty jsou i celkem povedené.

Hra je česky dabovaná a bohužel musím říci, že dost nepovedeně, ale dá se to přežít:). Hudební a zvuková stránka jsou zhruba takový průměr, hudba se tedy k pohádkové atmosféře výborně hodí, ale nějak výrazně v paměti neuvázne.
Klasická chyba většiny adventur jako je pixel hunting se naštěstí této docela vyhla a i celkově obtížností není tato adventura až tak moc náročná , ve hře nejsou žádné složité puzzle atd...

Tale of hero určitě neni pro každého hráče, ale spíše pro pamětníky (hlavně příznivce starých pohádkových/fantasy adventur), nebo hráče, kteří hledají od těch neustále stejných adventur mírnou změnu. Ty ostatní může odradit nepříliš kvalitní technická stránka hry a ne moc příznivá cena.

Na trojce mi asi nejvíce vadilo několik spíše technických problémů, třebas pověstný "levitující" bug je vyloženě na pěst (postava při nezdařeném skoku zůstane levitovat ve vzduchu a řeší to pouze load) a stával se mi bohužel poměrně často. Různé zasekávání se o sebemenší překážku na zemi/špatné zachycování pří skoku, je tu snad ještě horší jak v předchozích dvou dílech... a to je co říct.
Hra poměrně často padala bez jakékoliv nahlášené chyby, ale to je asi holt způsobeno spíše operačním systémem. Rozhodně doporučuji zvýšit počet quicksavů v nastavení sneaky updatu (bez kterého nemá smysl trojku dnes už rozehrávat), asi 2x se mi hra špatně quicksavnula a musel jsem použít starší save.

AI je možná ještě o něco málo horší jak ve starších dílech (kolikrát mě strážný zaslechl, ale běžel to prozkoumat úplně na druhou stranu, což se v jedničce a dvojce nestávalo), zároveň se tu nepracuje se „stupněm obezřetnosti“ strážných (kdy ve starších dílech platilo, že čím více na sebe upozorňujete, tím je dotyčný strážný vnímavější a do konce mise na vás nezapomene).
Vyloženě směšně pak působí frakce... "tak jo, ukradl jsi nám naše nejsvětější relikvie, ale pokud zabiješ 10 brouků, nastřílíš elementární šípy do naší svatyně, budeme zase přáteli... ok?"... ještě že z gameplayového hlediska to jde mít z krku alespoň poměrně rychle a poté vás již Pagani ni Hammeriti neotravují.

Naopak však nechápu občasnou kritiku third person pohledu, která mi přijde úplně na hlavu, anžto jej hra žádným způsobem nevnucuje.
Provazové šípy byly sice stylové, nicméně je plně nahrazují lezecké rukavice.
Pohyb po městě taky není taková tragédie, město je poměrně malé a že se loot prodává na třech místech je v posledku bezpředmětné, neboť se k obchodníkovi stejně na svých toulkách chtě nechtě dostanete, navíc loot brzy není vůbec potřeba prodávat a bohatě si vystačíte s tím, co si nasbíráte (beztak jste dost omezeni nosností).
Větším problémem však začne být město v pozdější fázi hry, kdy vás začnou pronásledovat Enforceři, oživlé sochy, do toho se tam začnou mydlit Pagani s Hammeritama, k tomu všemu ještě klasické stráže a začne z toho být dost nepěkný mišmaš.
Zvukovému doprovodu a dynamickým stínům a osvětlením, které jsou zde předváděny, se nevyrovná ani většina dnešních kousků.
Jednotlivé mise (kterých je bohužel pouze 9 plnohodnotných + nějaké menší lokace navíc) jsou stále perfektní a drží si velmi vysokou Thiefovskou kvalitu a atmosféru (Shalebridge Crandle je pak dost možná vrcholem série). Pravda, jsou o něco menší, na druhou stranu v jedničce a dvojce jsou občas totálně megalomanské. Thief 3 má tak nějak standardní velikost oldschoolových akčních her, zatímco v jedničce a dvojce autoři trochu v tomhle ohledu ulítli :)... v tom dobrém i v tom špatném, většinou jsem rozlohu a propracovanost misí vítal, nicméně některé (kór ty méně zábavné) byly svou velikostí až únavné, trojka má pak díky rozumnější rozloze o něco větší spád.

Tak či onak naprosto souhlasím s verdiktem Hana, že si série udržela pozoruhodně vyrovnanou úroveň.

U téhle hry bych mohl napsat, jak má výtečný příběh a blablabla..., ale vše již bylo řečeno (napsáno) dříve v předešlých komentářích, takže se tedy hlavně zaměřím na technickou stránku hry a hlavně na těch pár negativ, které tahle hra obsahuje.

Planescape jede tedy na Infinity enginu, jako jeho "předchůdce" Baldur's Gate, ale grafická stránka hry je oproti zmiňovanému BG1 značně zlepšena, hlavně tedy ty efekty kouzel se zde opravdu povedly. Bohužel si hra zachovala nízké rozlišení, které asi nejvíce uživatelům na těchto starších hrách bude vadit (naštěstí to řeší mod).
Hudební doprovod je též jak už bývá u těhle infinity engine her zvykem (tedy jak bylo zvykem u BG1 v té době) výtečný a i nyní si rád nějaký ten soundtrack poslechnu jen tak:). Zvuková stránka hry je zhruba nastejno jako byla u svého předchůdce, ale určitě se vám vryjou do paměti zajímavé hlášky Bezejmeného, když třeba postoupil na další úroveň, tak zaznělo jeho typické "I feel stronger".

Teď bych vyjmenoval pár maličkostí, které mi na téhle hře vadily (porovnávám s BG1):
Takže oproti "předchůdci" mi zde vadila hlavně absence označení neidentifikovaných předmětů, které v BG1 byly modře označeny, takže je hráč ihned rozpoznal oproti obyčejným předmětům. Dále mi zde vadila absence ikonek na portrétu postavy, které ihned hlásily, jaké kouzlo má na sobě daná postava seslané (ať už se jednalo o posilující či oslabující kouzlo), zde je to vyřešeno pouze jednou ikonkou, která hlásá tuším něco ve smyslu "očarován" či tak něco. Stejné je to i s postupem na vyšší level, který není označen, u BG 1 je každý další level vyznačen ikonkou "+" na portrétu postavy. Dále ovládání přes plovoucí menu (stisk pravého tlačítka myši) též nebylo nic extra pohodlného a určitě dávám přednost systému, který byl použit v BG 1, či dalších Infinity engine hrách. Co ale musím naopak pochválit je možnost zapnout běh postavě, takže nemusíte půl hodiny čekat, než vaše družina přejde z bodu A do bodu B. A vylepšený pathfinding musím pochválit též.

Statistiky postav jsou více využity v rozhovorech než v soubojích, které jsou naopak dosti triviální. Questy možná občas příliš "poslíčkovské". Kouzlení sice efektní, nicméně mi tenhle přehnaný JRPG styl ke hře vůbec nesedí. Dále mi zde trochu vadí menší množství předmětů, které jsou ale až zbytečně silné tzn. takové tetování, které vám přidá +x k síle +x k obratnosti atd... je trochu overkill:). Díky tomuto tedy lehce získáte během hry max. staty, ale stejně to není k dohrání hry vůbec potřeba:).
Naštěstí těhle několik drobných negativ hru nijak výrazně neshazuje a jedná se i tak podle mě o jedno z nejlepších RPG pod sluncem.

Po dohrání této hry mám dosti rozporuplné pocity, oproti výtečnému Runaway: A Road Adventure se bohužel v tomto případě jedná o velký krok zpátky.

No začnu nejdříve pozitivy: Hlavním pilířem této hry je technické zpracování. Runaway 2 si tedy naštěstí ponechal nádhernou 2D kreslenou grafiku, která byla v prvním díle velmi oblíbená a ještě jí trochu vylepšil, což určitě většina fandů klasických ručně kreslených adventur ocení. Zvuková stránka hry je taktéž velmi dobrá a oproti prvnímu dílu se jedná o mírné zlepšení. Hudba je ve hře také pěkná a někdy byla opravdu radost jí poslouchat, ale tímhle výčet kladů končí.

Takže teď ta negativa: Často budete nuceni jednat velice nelogicky (kombinovat na první pohled vzájemně nesouvisející předměty) a to hru značně zkomplikuje. Dále v adventurách moc nemám rád pixelhunting a ten se bohužel ani této hře nevyhnul.
To co ale táhne Runaway 2 nejvíce dolů je příběh, je dosti zmatený a hlavně neukončený, hra se vám místo nějakého poutavého závěru odvděčí pouze hláškou "Pokračování příště...", což mě tedy velice naštvalo, neboť platit nějakých 500 kč za polovinu hry je vážně otřesné, doufám tedy, že alespoň další díl bude stát za to a poskytne nám kvalitnější příběh a nějaký uspokojivý závěr.

Celkem dobrý datadisk, který příjemně prodlužuje původní hru a opravuje některé její zásadní chyby. Tento datadisk sice není z příběhového hlediska nějak důležitý, protože do příběhu prakticky nezasahuje. Přidává "pouze" 2 rozsáhlé oblasti + několik menších, které můžete kdykoliv během hry navštívit (pokud ovšem máte postavu dostatečně schopnou vypořádat se s číhajícím nebezpečím).

V totsc se tedy vypravíte do Durlagovy věže, která je asi největším těžištěm tohoto datadisku, kde se budete zabývat její tajemnou historií. Dále se můžete porozhlédnout po vzdáleném zdánlivě opuštěném ostrově, kde podle všeho ztroskodal slavný Balduran zakladatel města Baldurova Brána, ale to co zde nakonec zjistíte, bude pro mnohé určite dosti překvapivé:).

Krom těchto několika nových dobrodružství hra obsahuje velké množství nových předmětů a o něco zvyšuje zkušenostní limit (mohlo to být ale lepší). Dále jak jsem již zmínil opravuje hra pár nepřijemností z původní hry, jako třeba používání šípů je v totsc o mnoho pohodlnější atd..., leč některé opravdu otravné chyby tento datadisk stejně nevyřešil, ať už se jedná o zkušenostní limit, který byl navýšen jen zanedbatelně či o otravné ovládání party v úzkých prostorách.

Bohužel hra jde spustit pouze uživatelům, kteří mají anglický os MS Windows, pro ty ostatní je tu naštěstí patch, který tento problém dokáže vyřešit. Takže pokud vás původní Baldur's Gate bavilo, určitě s datadiskem neváhejte ani vteřinu, i když nepřináší nějaké super vychytávky, tak je to určitě velmi kvalitní prodloužení hrací doby a obsahuje imo jedny z nejkvalitnějších lokací ze hry.

K tomuto datadisku jsem se dostal až rok po dohrání původní hry, ta mě příjemně překvapila, takže když jsem se dozvěděl, že existuje další datadisk, neváhal jsem s jeho koupí ani vteřinu.
Hra samotná nabízí oproti původní hře několik nových zbraní a pár druhů nepřátel, ale to je asi tak vše, žádnou větší inovaci tedy nečekejte. Tento datadisk opět pokračuje v zajetých kolejích a tedy nic výrazně nepokazil a ani hru nějak mnoho nevylepšil.
Oproti původní hře Perseus Mandate klade větší důraz na akční složku hry, přibylo tedy mnoho soubojů, které jsou stejně zábavné jako v původní hře.
Lokace jsou opět dosti jednotvárné a nenabízejí žádne zpestření, hlavně první polovina hry mi v tomhle směru připadá až žalostná, naštěstí se vše časem začne zlepšovat a do hry se vrátí znovu ta dobrá atmosféra známá z předešlých dílů.

Jen se nedokáži zbavit pocitu, že už je tento datadisk tak nějak navíc, tedy to procházení stejnými lokacemi a dokonce i ty souboje, i když jsou kvalitní mi po čase přišly neuvěřitelně stereotypní, naštěstí hra dokáže postup hrou vždy oživit nějakou zajímavou událostí.
Takže tímto bych tento datadisk doporučil hlavně fanouškům série, pro ty je Perseus Mandate téměř povinností (prodlužuje hrací dobu), pro ty ostatní to budou asi zbytečně vyhozené peníze, neboť tento datadisk opravdu ničím nepřekvapí.

K této hře jsem se dostal teprve nedávno vlastně úplnou náhodou, kdy jsem na YouTube narazil na trailer na tuto hru , který mě ihned oslovil. Okamžitě jsem tedy utíkal do obchodu a tento titul si koupil a musím říci, že jsem udělal dobře. Hra mě už zpočátku oslovila hlavně svojí originalitou, jedná se o fantasy fps s prvky rpg a takových her určitě neni mnoho a já osobně jsem nikdy dříve podobnou hru nehrál.
Hráč zde nezískává zkušenosti za zabíjení potvor, jako to býva v jiných rpg hrách zvykem, nýbrž vždy obdrží dovednostní body po splnění nějakého většího úkolu. Získané body následně může rozdelit do různých dovedností, kterých zde sice není mnoho, ale každá dovednost plní svůj účel na 100%. Hráč tedy ze své postavy může udělat silnou bojovou mašinu, která si libuje v kontaktních soubojích, či klidně podlého vraha, který pro postup hrou používa skrývání ve stínu a nepřátele zákeřně podřezává ze zálohy, nebo klasického fantasy mága, který vnese pořádek do řad nepřátel dobře mířeným fireballem:). Tímto si hra zachovává narozdíl od klasických FPS znovuhratelnost.
Další kapitola sama o sobě je samotný boj, který musím říct se autorům opravdu povedl, nepřítele tedy můžete likvidovat velkým množstvím různých komb a úderů a klidně si k porážce nepřátel můžete dopomoci i vlivem okolí (nabodnout na bodáky, shodit na něj nějaký předmět atd...).

Grafická stránka stránka hry je taktéž celkem povedená, hra běží na vylepšeném Source enginu, takže podobnost s Half-Life 2 je tu občas velmi znatelná. Tedy hlavně světelné efekty zde vypadají opravdu pěkně. Fyzika je též povedená, pro představu asi jako ve výše zmiňovaném half-lifu.
Zvuková stránka hry se jak jinak než povedla a skvěle dotváří už tak dobrou atmosféru (hlavně v kryptách je to opravdu zážitek). Hudební doprovod je tedy občas ve hře méně znatelný, ale i tak velice dobý a trefný do dané situace.

Možná někoho může zklamat kratší hrací doba , ale vězte, že na FPS (i když s prvky rpg) je to tak akorát, tady vás hra nezdržuje nějakými zdlouhavými rozhovory či vedlejšími questy a nákupem vybavení (zde si všechny předměty musíte najít sami).

Na závěr bych tuto hru tedy doporučil všem fps/fantasy pozitivním, skalní příznivci RPG možná budou zklamání menším důrazem na rpg prvky, ale řekl bych, že většina touto hrou též nepohrdne.

Jedna z prvních českých her, která vypadala opravdu "profesionálně". Jedná se o velmi kvalitní, pěkně zpracovaný dungeon, který je zajímavý hlavně svými tahovými souboji, které alespoň mně přijdou, že se do tohoto stylu hry hodí více než realtime. Dále potěší určitě rozdílné a pěkně zpracované lokace. Co si dále zaslouží veliké uznání je stránka zvuková, na pěknou hudbu ze skřetích jeskyní vzpomínám až do dnešní doby, ale pochvalu si samozřejmě zaslouží i zvuky, které jsou zpracované poměrně kvalitně a skvěle dotváří celkovou atmosféru. Ve hře se objevuje i velké množství kouzel i předmětů, které ale mohly být lépe využity, protože předměty většinou kromě útoku a obrany nic jiného nepřidávají, takže to působí trochu suše. Jediné co mi zde občas trochu vadilo, jsou zdlouhavé souboje, i když se mi zde tahový systém líbil, tak bohužel v některých situacích nebyl vyveden úplně nejlépe viz. les dryád. Dále za menší mínus považuji slabší dialogy a linearitu.
Hra byla později uvolněna jako freeware s Windows instalátorem, což mě velice potěšilo. Na závěr bych pouze řekl, že je to jeden z mých nejoblíbenějších dungeonů a pokud je to váš oblíbený žánr, tak neváhejte a stahujte, díky Windows instalátoru to v pohodě rozchodíte i na novějších OS MS Windows.

Velice originální logická first person hra, která se ovšem pořádně začne rozjíždět zhruba až od druhé poloviny. Za zmínku určitě stojí velice dobrá, mírně depresivní atmosféra, možnost po dohrání hry některé místnosti zkusit znovu, ovšem s trochu těžší obtížností (např. tam kde původně byla jen čistá podlaha, je nyní kyselina). Určitě jako další menší plus bych také považoval achievements, které hru trochu oživují. Naopak mi na hře vadí její délka, zhruba cca 3 hodiny a je po všem, alespoň mírnou útěchou jsou již zmiňované ztížené místnosti. Doufám, že někdy v budoucnu vyjde další a delší díl.

Zajímavé RPG, ve kterém si přijdou na své jak příznivci akčnějších RPG, tak i příznivci méně lineárních a ukecanějších RPG např. Baldur's Gate. Právě ona kombinace Akce a většího množství úkolů se mi na této hře tak líbila, když k tomu připočteme ještě kvalitní příběh, rozlehlost okolí (volnost) a nelinearitu, tak nám vznikne velmi dobře zpracované RPG. Výběr máte ze 3 povolání (a šesti postav 3 muži, 3 ženy), které se trénují ve čtyřech oblastech a klidně i bojovník se může naučit něco z kouzelnických vlastnosti, což hře dává určitou volnost ve vývoji a hráč si tedy může vytvořit postavu podle svého gusta. Jen mi zde vadily po čase jednoduché souboje, zkrátka jak si postavu pořádně vytrénujete, tak téměř každého nepřítele na 1-2 rány skolíte a ani s bossy již není takový problém. Navíc, i když se mi ta rozlehlost a volnost ve hře zpočátku líbila, tak časem mi docela i lezla na nervy, i když jsou ve hře teleporty, tak stejně je cesta k nim většinou velmi dlouhá. Bohužel největší rána nastane ve druhé polovině hry, která se mi zdá již příliš odbytá, jednoduchá a nezáživná a o úplném závěru ani nemluvě. Vesměs se i tak jedná o vcelku kvalitní RPG, ovšem znovu bych ho hrát již nemusel.

Celkem obyčejný deathmatch, který ovšem dokáže být neuvěřitelně zábavný především díky Gravity Gunu. Zde se teprve oproti single-playeru pořádně využije jeho potenciál, přináší do hry nemalé množství zábavy a velmi jí obohacuje. Za zmínku stojí také docela velké množství herních map, ať už se jedná o oficiální či nikoliv. Dále se mi líbí několik drobných vychytávek na některých mapách, jako například v lockdownu, v místnosti s raketometem máte možnost zapnout obří větrák, který každého kdo se v místnosti nachází, jednoduše pošle na věčnost:), úplně cítím tu škodolibou radost, když tohle někomu provedu:D. Jediné co mi občas trochu vadí, je nevyváženost zbraní, hlavně u raketometu je to znatelné a hráči, kteří dlouho kempí na místě výskytu raketometu, dokáží velice jednoduše nasbírat velké množství fragů. No pokud jste fanouškem singeplayeru v half-lifu, tak určitě vás zabaví i multi-player, pokud ovšem half-life příliš nemusíte, tak se dočkáte pouze obyčejné multiplayerové akce, která je trochu oživená jednou zajímavou zbraní -Gravity Gunem.

Velmi kvalitní FPS, která mě ve své době uchvátila hlavně nádhernou grafikou, kvalitní atmosférou, pěkně zpracovaným prostředím a napínavým (leč nepříliš originálním) příběhem. Během hry u sebe můžete nosit pouze 4 zbraně, a pokud budete chtít sebrat další, musíte ji vyměnit za jednu ze stávajících, což mi přišlo jako docela dobrý nápad a hráč si alespoň trochu musel rozmyslet, jaký styl boje bude vlastně vést. Za zmínku také stojí velmi kvalitní AI, nepřátelé se budou snažit vás všelijak překvapit a často se jim to i podaří, neboť dokáží velice dobře spolupracovat. Ve hře sice není možnost uložení hry, ukládají se pouze automaticky checkpointy, ale díky tomu je hra zajímavější a napínavější a v dnešní záplavě velmi jednoduchých titulů je tohle příjemná změna. Pravda ale je, že občas mi zde i ty checkpointy trochu vadily, protože se často ukládaly v nesprávnou dobu, nebo příliš daleko od sebe, nebo někdy naopak každou chvilku, i když je hráč ani nepotřeboval. Dále mi zde přišel trochu nepřirozený boj s jednou nesmrtelnou helikoptérou , se kterou bojujete na potápějící se lodi a i po vystřílení několika desítek raket si dále vesele poletuje, ale i tak je to jedna z mých nejoblíbenějších FPS a pokud někoho bavil například Crysis, tak tahle hra ho určitě chytne, neboť je minimálně stejně dobrá, ne-li lepší.

Jedna z velmi známých freewarových her, která je velmi dobře zpracovaná. Nabízí velké množství charakterů, kde si každý vybere svého oblíbence. Dále nabízí několik herních módů, které velmi prodlužují herní dobu, ať už hrajete kooperativní „stage mód“, nebo klasický „VS mód“, popř. "šampionát" (1 na 1, nebo týmový), nebo zcela originální "battle mód", kdy si nejdříve vyberete armádu podle svých představ a posíláte ji na armádu nepřítele, zkrátka je vždy o co stát. Pravá zábava to ovšem začne být hlavně v multi-playeru, a´t už na jednom počítači či po síti. Opravdu jedna z nejlepších freewarovek co znám, navíc když je zadarmo, tak proč jí alespoň nezkusit?

Zajímavý datadisk, který do hry přidává jedno nové mistrovství (sen), několik grafických vylepšení (např. stopy v písku), pár drobných updatu a spousty nových předmětů (včetně zcela nových tzv. artefaktů) a nepřátel. Samozřejmě se můžete těšit i na novou kapitolu „Hádovo podsvětí“, která je zpracovaná opravdu kvalitně. Délka je na datadisk taktéž ucházející, ovšem může se po chvíli dostavit jistý stereotyp. I tak je ale Immortal Throne příjemné rozšíření, které se za tu cenu rozhodně vyplatí zakoupit, neboť je to jeden z nepropracovanějších a nejrozsáhlejších datadisků za poslední dobu.

Jedna z nejlepších her co jsem kdy hrál, může se pyšnit vynikajícím příběhem (který strčí do kapsy i leckteré filmy), který opravdu provádí životem postavy po několik dlouhých let. Občas mi to přišlo spíše jako sledování filmu, což jen dokazuje, jak velmi dobře je příběh ztvárněn. Nádherný žijící svět, který rozhodně potěší všechny příznivce tehdejší doby, spousta propracovaných vozidel, hezká hudba, grafika jen dotváří celkovou grandiózní atmosféru. Opravdu se hráč velice vžije do tehdejší doby a hlavní postavy, což se takhle hezky povede jen v málokteré hře. Za plus bych také považoval možnost po dohrání hlavního příběhu pokračovat v jiných módech, jako je extrémní jízda atp. Hra má také velmi kvalitní dabing, na němž se podíleli samí známí čeští herci/dabéři. Jediné co mi občas trochu lezlo krkem, bylo zdlouhavé přejíždění mezi různými lokacemi, ale zase to utužovalo atmosféru. Dále za menší mínus bych považoval několik drobných bugů (kterých si ale hráč při prvním hraní nemusí ani všimnout). Sečteno a podtrženo: je to jedna z nejlepších her co jsem kdy hrál a i když obsahuje několik menších bugů, tak je to velmi kvalitní hra, která se vám po zakoupení odvděčí nádherným filmovým příběhem, skvělou hratelností a na tu dobu kvalitní grafikou, dabingem, čili kdo hru nezkusí, o hodně přijde:).

Zajímavě pojatá FPS, spíše na odreagování (je to jen tupá střílečka) s perfektním kooperačním módem, vtipem, pěknou kreslenou grafikou a zajímavými souboji s bossama. Určitě doporučuji každému, kdo má rád FPS a potřebuje se odreagovat po těžce stráveném dni.

Jedna z prvních pořádných FPS, to byly časy, když jsem se poprvé dostal k prvnímu bossovi a ta radost za zdárně dokončenou epizodu:). Bez téhle hry by možná pořádné FPS, jak je dnes známe, ani neexistovaly, občas mě trochu sice vytáčely zdlouhavé labyrinty, ale o to tu v téhle hře jde především (aby to nebyla jen tupá střílečka). Škoda jen, že je zde tak malá variabilita nepřátel a zbraní.
Můj památný moment: Pamatuji si, jak jsem jednou procházel nějakou dlouhou chodbou, nikde nikdo a najednou z rohu na mě vybafl SSak, jsem až leknutím spadl ze židle:D (jsem měl docela nahlas reproduktory a on docela zařval).