Xzone.cz – Vyhrajte luxusní PlayStation herní koutek v hodnotě 250 000 Kč!
Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Brány Skeldalu

77
133 hodnocení Platformy
Žánr:
RPG > nezařazeno *
Forma:
freeware (dříve placená hra)
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ne
Datum vydání:
01.11.1998 PC
Vývojáři:
Oficiální stránky:
http://www.branyskeldalu.cz/
Ostrovní země Rovenland je místem, kde v pradávných časech odpočívali bohové. Po nich zde zůstala mocná zřídla magie, kterou se lidé postupně naučili používat. Mocný mág Freghar jednou začal cítit, že síla magie na ostrově slábne a jal se zjišťovat, co se stalo. Vyčerpán nalezl na jižní straně ostrova mocné zlo. Z posledních sil provedl rituál Krow-kane, pomocí kterého přivolal trojici dobrodruhů, jejichž úkolem je toto zlo zastavit.

V tomto dnes již klasickém českém dungeonu se vydáte na stopu zdroje černé magie, která uchvátila tento ostrov. V tahových soubojích bojujete proti mnoha nepřátelům, během přijímáte do party další postavy, od nezbedného zlodějíčka po majestátního mága. Nouze není ani o logické hádanky.

Hra je známa také svojí modifikovatelností, protože vývojáři později vypustili editor map, který hráčům umožňuje vytváření vlastních scénářů. V roce 2008 byla tato hra po neúspěchu Mutanta vydána Jindřichem Rohlíkem jako freeware. Ještě předtím však vyšel i druhý díl, který se od klasického dungeonu posunul k mixu RPG a adventury.

Začátkem roku 2014 byly Brány Skeledalu vydány pro Android a iOS.


Poslední diskuzní příspěvek

jvempire: V práci zásadně nepařím. Navíc nemám datový tarif ani české LTE. :-D Spíš koukám na nějaké to anime, když mám alespoň 20 min volna. :-)

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 80
Brány Skeldalu jsou takovou českou pohádkou. Pohádkou v kouzelné grafice prostředí a k tomu nepěkně kontrastujícími "komixáky" z řad civilistů i nepřátel. Naivní dialogy proto nevadí, naopak se hodí do celkové atmosféry hry.

Nicméně souboje rozhodně své chyby mají, byť předchozí dohraní ve mně v tomto ohledu zanechala jakýsi vzpomínkový optimismus. Možná je windows verze přespříliš upravovala, nicméně nevyrovnanost mezi jednotlivými "povoláními" byla skutečně velká. Kouzelníci nedisponují ultimátními útočnými kouzly na dálku. Magická střela je jen o trochu lepší než nejlepší kuše (která se hodí asi jen pro odstřelování prchajících nepřátel) a navíc zvuk sesílání rve uši. :) V živlu vody jsou sice kouzla brutálně účinná, ale můžete jimi odstřelovat leda přední řadu vlastních válečníků. Nedostatek many tomu také nepomáhá, a tak u mě kouzelníci sloužili jen jako zásobárny "kněžských" kouzel boostujících válečníky.

Ti jsou pak skutečně neskuteční. :) Windows verze umožňuje užití dvou zbraní a válečník se dvěma Temnými úsvity a (jak již bylo řečeno) od mága seslaným Bersekrem - to jsou hotové žně. Druhou polovinu hry jsem tak procházel se dvěma obdobně vybavenými tanky (Tiroka za kolo) zatímco ostatní postavy jsem kvůli odsýpání hry vždy někam "uklidil" (dají se ovšem změnit v "démony" a to je to s nimi pak zase krapet veselejší).

Podobné nevyváženosti jsou i u zbraní. Sekery a meče jsou holt dalece nejlepší, byť se tak na začátku hry nemusí jevit. Dovednost se pak zvyšuje právě užíváním zbraní a nikoli při přestupu na další úroveň. Max u každého druhu je ale jen 5 a skáče to poměrně rychle (jinak řečeno nemusíte se nervovat, pokud jste nějakou dobu užívali jiné typy). V posledku tak cca v ke konci první třetiny končí variabilita v užívaných druzích a od té doby už budete kupovat a užívat právě jen meče a sekery (nepočítám kuše pro střelce a hole pro mágy). Ostatní zbraně už budete leda prodávat a budete tak ochuzeni o občas celkem povedené animace při jejich užívání.

Rozhodně bych si dovedl představit i větší množství kouzel. Nadto s poněkud širší variabilitou. Je jich tuším jen 35 a nadto polovina z nich je k sehnání až v závěrečných "dungeonech" před samotným Skeldalem, kdy už ovšem končí "životnost" některých dříve sehnaných.

Peněz celkově úplný přebytek není. Na blbosti (výcvik mágů v obratnosti atp.) mi peníze většinou nezbývaly. Čili v tomto ohledu dobře vyváženo. Byť můj dojem pramení právě ze hry se dvěma válečníky, jejichž výbava je nepoměrně dražší.

Snažil jsem se o informativně kritický komentář. V posledku by to pak mohlo vypadat, že Brány Skeldalu jsou hrou nepovedenou. Pravý opak je ovšem pravdou. A to ač postupem času zábava mírně klesá (Skřetí jeskyně jsou stále mou nejoblíbenější lokací). Souboje se de facto opravdu povedly, grafika je (s výhradami ke dvojici komiksáci vs. grafika prostředí) opravdu pěkná a hra dostatečně nápaditá a tedy předcházející stereotypu a nudě. Byť pro mě osobně zábavnost, jak již bylo řečeno, během hraní pozvolna klesá. Prima je i hudba a střídání prostředí (lokace).

Závěrem zkuste tomu dát šanci i v dnešní době. Jde o dílko přístupné i nováčkům v "žánru" a navíc "uživatelsky" příjemné. :)
+28+28 / 0
  • PC 70
Krokovací dungeony jsem miloval od útlého mládí a v zatuchlých chodbách v pevnosti D(d)ungeon mastera Chaose jsem se cítil jako doma. Českou legendu žánru jsem však pokořil až nyní. Přes určité technické potíže a určité archaismy v ovládání se stále jedna o zábavnou a dobře hratelnou hru. Grafika, díky své stylizaci, i dnes ladí oku a obdobně kladně bych se mohl vyjádřit o hudebním doprovodu. Ten však není nijak pestrý, a proto se velmi rychle oposlouchá. Buďme ale shovívaví a sveďme to na dobová omezeni velikosti instalace. Počátek dobrodružství a zápletka jsou věrné pravidlům žánru a nejde od nich tedy očekávat propracovanější charakteristiku postav či sáhodlouhá dialogy. O to více potěší snaha o smysluplné, i když šablonovité, vyprávění. Jádrem hry jsou však souboje. Ty jsou zde řešeny tahově, což vede k taktičtějšímu pojetí, avšak občas neúměrně prodlužují samotné hraní. Rozvoj a levelování postav bych označil za spíše zjednodušené a nemotivující k větší personifikaci jednotlivých členu družiny. Naopak hádanky byly přiměřeně obtížně a zároveň neházející nesmyslně klacky pod nohy (kromě lesu dryád, kde tu kládu opravdu potřebujete). Tomu velmi pomáhá i automatické zaznamenávání do deníku a automapping.

Pokud jste první díl, dnes již třídílné série nehráli, můžu vám jej s klidným svědomím doporučit. Počáteční problémy s ovládáním stojí za překonání!

Herní výzva 2016, kat. 9

Pro: kus české herní historie, stylová grafika

Proti: existují novější kousky, nic převratného

+25+25 / 0
  • PC 100
Kdo chce zjistit, proč někteří pařani při zmínce o Bránách Skeldalu uroní slzu nostalgie, může si je zkusit nainstalovat: kouzlo celé hry totiž pozná už v prvním "dungeonu", ve Skřetích jeskyních. Ostatně po opuštění Skřetích jeskyní to se hrou jde pomalu ale jistě z kopce - sice si ještě užijete habaděj tajných chodeb, pák, hádanek a hlavolamů, ale boje se stávají monotónnějšími a nevyváženějšími (s jednou družinou jste velmi mocní, s jinou zase máte problém) a celá hra může být dost dlouhá.
Přesto se jedná o skvělý počin, po vzoru her jako je Eye of Beholder, nad jehož lehkostí a hratelností kdysi plesal kdejaký český hráč.

Popularitu hry krásně vystihují i stránky skeldal.vyletnici.net, kde můžete nalézt množství stažitelných dobrodružství - od drobných dungeonů po celé nové rozsáhlé kampaně. Jen je škoda, že některá dobrodružství nefungují: je to trošku pokus/omyl.
(Úspěšně dohraná DLC: Skřetí říše (doporučuji), Heroes, Dungeon, City, Tarnwor, a v Bludišti jsem zabloudil. :D A kolega mi potvrdil funkčnost Magiky se Sférou. Stíny Skeldalu vypadaly dost dobře, ale už si nejsem jist, zda je možné je dohrát. Oslavovaný Darkside bohužel na stopro nejede.)

Pro: Klasická dungeonovka, hezky česky, Skřetí jeskyně + neoficiální DLC

Proti: Pozdější hra je nevyvážená a poněkud stereotypní/dlouhá

+23+23 / 0
  • PC 65
Krokovací dungeony nejsou mým oblíbeným žánrem (o hrách bez automappingu a s respawnem nepřátel ani neuvažuju) a Brány Xedadlu jsem rozehrával asi 10x. Nakonec se však zadařilo možná i díky tomu, že jsem nedávno dohrál přístupnější třetí díl, který to ode mě schytal (40 %).

Proč hodnotím první díl lépe?

Pan Rohlík se zde ještě docela držel a i když dialogy, kvalita textů obecně a příběh jsou i tady podprůměrné, alespoň nejsou tak strašně trapné a rušící jako ve třetím díle. Hratelnost je i tady slušná a mapování každé nové oblasti mi přinášelo zvláštní uspokojení a prostě jsem musel projít každý čtvereček, aby mapa byla kompletní. První dungeon (Skřetí jeskyně) byl velice povedený, pak už ale kvalita trochu kolísala a některé mapy byly kvůli obrovskému počtu opakujících se nepřátel hodně ubíjející.

Co se týče postav, bohužel jsou zde "lučištníci" úplně nanic a za celou dobu jsem pro ně nenašel uplatnění. Důvodem jsou hlavně neexistující slušné kuše / luky. U mágů jsou zase útočná kouzla poměrně náročná na manu a vzhledem k počtu nepřátel a omezenému odpočívání musí chtě-nechtě plnit úlohu supportu, tzn. stojí vzadu a léčí / buffují válečníky (zrychlení, berserkr, atd.). Z toho vyplývá, že s přehledem nejlepší volba jsou válečníci, nejlépe s dvěmi zbraněmi, se kterými jsem probíhal mapu, zatímco zbytek party jim čuměl na záda.

Cením dobře vybalancovanou obtížnost, kdy jsem musel často nahrávat, protože mi zabili postavu, ale stále to nebylo frustrující. Délku, kdy hra zabrala několik dnů (vždy mi to vyšlo tak jedna vyřešená mapa za den - nehrál jsem 8 hodin denně btw) a skončila přesně v okamžiku, kdy jsem začal být netrpělivý. Ekonomiku hry, kdy zezačátku nebylo peněz nazbyt a na konci mi to vyšlo tak akorát, abych koupil vše, co dávalo nějaký smysl. Vybavování postavy, kdy můžete vše hezky přidávat na postavu a vidíte hned v náhledu, jak to vypadá. Povedenou hudbu, která mě vtahovala do hry.

Naopak některé mechanismy byly dost divné - např. když vám v souboji zemře postava a další na ní v rámci stejného kola zakouzlí heal, tak jakoby se nic nestalo a jede se dál (dá se zneužít). Automatické rozdělování party, pokud se nějaká otočí jiným směrem - to mě přivádělo k šílenství v mapách pod vodou, kdy jsem po skončení souboje popošel a půlka party mi okamžitě umřela. "Voda zabiják" - pokud vkročíte do potůčku, zemřete stejně rychle jako kdybyste skočili do nitra sopky. Žádné debuffy - žádný damage over time - pokud vás kousne třeba pavouk, neexistuje, že by vás otrávil. Nepřítomný kámen-nůžky-papír systém - čekal jsem, že když použiju vodní kouzlo na ohnivého elementála, tak mu dám vyšší dmg.

Hloupé je, že některá kouzla na některých místech nefungují jen protože se to tvůrcům nehodilo do krámu - kouzlo teleportace občas zahlásí "chráněno magickým štítem", na některé potvory nefungují určitá kouzla, protože by to pak asi bylo moc snadné. Je tu i bug, kdy nevidíte protivníka, pokud stojí ve dveřích nebo nad/pod schody. Mechanismus smlouvání je vtip, protože obchodník sleví asi 1 % a to opravdu nestojí za námahu. Některé hádanky se dají vyřešit jen haluz stylem, protože k nim neexistují dostatečná vodítka.

Zklamal mě závěr, kdy jsem čekal konfrontaci s "těmi strašnými mágy" a animované outro, ale nakonec jsem se dočkal jen textového popisu. Asi se holt trochu škrtaly původní plány. I tak mě Brány většinu času bavily a je to dobrá volba, pokud si hru dáte do okna a používáte jí jako relax při práci ;)

Finální postava

Pro: Hratelnost, hudba, dobře vybalancovaná obtížnost, délka a ekonomika hry, nepřátelé se nerespawnují, možnost (nutnost) rozdělovat partu, existence windows verze

Proti: Nevybalancovaná povolání, useknutý závěr, několik prapodivných mechanismů, draci vypadají strašně

+21+21 / 0
  • PC 90
Když se mi v roce 1999 Brány Skeldalu poprvé dostaly do rukou, tak se mi nechtělo věřit vlastním očím. Byla to Česká hra a ještě k tomu mého oblíbeného žánru! Vlastně to byla první česká hra, která si u mě získala velké sympatie. V Česku to byla opravu přelomová hra, ale ve světě to byl už jenom mírně nadprůměrný krokovací dungeon ze staré školy.

Nicméně hra měla svůj půvab, a tak prvních několik hodin mě neustále držela u počítače a nechtěla pustit. Poprvé, co jsem uslyšel intro, mi už něco říkalo, že příběh bude sice přímočarý, ale zato nabitý přímo kouzelnými místy, a tak to také bylo.
Skupina hrdinů, levelovací systém nebo hlad a žízeň byla běžná RPG rutina, ale to, co mě na hře při prvním pohledu uchvátilo byla krásná a jedinečná kreslená grafika, kterou jsem nikdy předtím v životě neviděl. Sice to nebyla žádná přelomová grafika, ale komixově nakreslení nepřátelé v sobě měli něco do sebe, co nedokážu vůbec popsat. Tohle všechno dokreslovala hudba o níž se sice nedá říci, že by byla nějak jedinečná, ale nebyla vlezlá, a když máte dobře navržené prostředí, tak to hudba jen podtrhne.

Další plus byl soubojový systém, který sice nebyl nijak akční, ale byl spíše o strategii na jednotlivé druhy potvor - na tuhle tohle kouzlo a na tuhle zbraň atd...

Po těhletěch bezmála patnácti hodinách následovalo tvrdé procitnutí, kdy si člověk uvědomoval, jak jsou dialogy špatně napsány a jak málo úkolů vlastně hra obsahuje. To však dění hry bylo téměř u konce a člověka k dohrání hry táhlo zjištění, jak ten přímočarý příběh vlastně dopadne. A to je právě to, co se mi u BS strašně líbilo - byl to neskutečný tahoun - když jste se cítily, že už nemáte chuť hrát, získali jste něco nového (člena skupiny, zbraň apod.), nebo se udála další část příběhu a tak dál... Jediné, co to možná podkopávalo byly dobře promyšlené, ale občas až příliš dobře promyšlené puzzle.

Brány skeldalu jsou hrou, na kterou jsem jako Čech pyšný a tak si díky tomu (a taky díky nostalgii a přiznejme si i díky tomu, jak byly zpracované) získaly (podle mě) spravedlivých 90%...

Pro: Grafické zpracování, hudba, soubojový systém, kvalitní puzzle, neskutečná "tohovost" hry, jednoduchý příběh

Proti: Špatně napsané dialogy, neskutečně málo úkolů, někdy přespříliš obtížné puzzle

+20+20 / 0