Brány Skeldalu

Krokovací dungeony nejsou mým oblíbeným žánrem (o hrách bez automappingu a s respawnem nepřátel ani neuvažuju) a Brány Xedadlu jsem rozehrával asi 10x. Nakonec se však zadařilo možná i díky tomu, že jsem nedávno dohrál přístupnější třetí díl, který to ode mě schytal (40 %).

Proč hodnotím první díl lépe?

Pan Rohlík se zde ještě docela držel a i když dialogy, kvalita textů obecně a příběh jsou i tady podprůměrné, alespoň nejsou tak strašně trapné a rušící jako ve třetím díle. Hratelnost je i tady slušná a mapování každé nové oblasti mi přinášelo zvláštní uspokojení a prostě jsem musel projít každý čtvereček, aby mapa byla kompletní. První dungeon (Skřetí jeskyně) byl velice povedený, pak už ale kvalita trochu kolísala a některé mapy byly kvůli obrovskému počtu opakujících se nepřátel hodně ubíjející.

Co se týče postav, bohužel jsou zde "lučištníci" úplně nanic a za celou dobu jsem pro ně nenašel uplatnění. Důvodem jsou hlavně neexistující slušné kuše / luky. U mágů jsou zase útočná kouzla poměrně náročná na manu a vzhledem k počtu nepřátel a omezenému odpočívání musí chtě-nechtě plnit úlohu supportu, tzn. stojí vzadu a léčí / buffují válečníky (zrychlení, berserkr, atd.). Z toho vyplývá, že s přehledem nejlepší volba jsou válečníci, nejlépe s dvěmi zbraněmi, se kterými jsem probíhal mapu, zatímco zbytek party jim čuměl na záda.

Cením dobře vybalancovanou obtížnost, kdy jsem musel často nahrávat, protože mi zabili postavu, ale stále to nebylo frustrující. Délku, kdy hra zabrala několik dnů (vždy mi to vyšlo tak jedna vyřešená mapa za den - nehrál jsem 8 hodin denně btw) a skončila přesně v okamžiku, kdy jsem začal být netrpělivý. Ekonomiku hry, kdy zezačátku nebylo peněz nazbyt a na konci mi to vyšlo tak akorát, abych koupil vše, co dávalo nějaký smysl. Vybavování postavy, kdy můžete vše hezky přidávat na postavu a vidíte hned v náhledu, jak to vypadá. Povedenou hudbu, která mě vtahovala do hry.

Naopak některé mechanismy byly dost divné - např. když vám v souboji zemře postava a další na ní v rámci stejného kola zakouzlí heal, tak jakoby se nic nestalo a jede se dál (dá se zneužít). Automatické rozdělování party, pokud se nějaká otočí jiným směrem - to mě přivádělo k šílenství v mapách pod vodou, kdy jsem po skončení souboje popošel a půlka party mi okamžitě umřela. "Voda zabiják" - pokud vkročíte do potůčku, zemřete stejně rychle jako kdybyste skočili do nitra sopky. Žádné debuffy - žádný damage over time - pokud vás kousne třeba pavouk, neexistuje, že by vás otrávil. Nepřítomný kámen-nůžky-papír systém - čekal jsem, že když použiju vodní kouzlo na ohnivého elementála, tak mu dám vyšší dmg.

Hloupé je, že některá kouzla na některých místech nefungují jen protože se to tvůrcům nehodilo do krámu - kouzlo teleportace občas zahlásí "chráněno magickým štítem", na některé potvory nefungují určitá kouzla, protože by to pak asi bylo moc snadné. Je tu i bug, kdy nevidíte protivníka, pokud stojí ve dveřích nebo nad/pod schody. Mechanismus smlouvání je vtip, protože obchodník sleví asi 1 % a to opravdu nestojí za námahu. Některé hádanky se dají vyřešit jen haluz stylem, protože k nim neexistují dostatečná vodítka.

Zklamal mě závěr, kdy jsem čekal konfrontaci s "těmi strašnými mágy" a animované outro, ale nakonec jsem se dočkal jen textového popisu. Asi se holt trochu škrtaly původní plány. I tak mě Brány většinu času bavily a je to dobrá volba, pokud si hru dáte do okna a používáte jí jako relax při práci ;)

Finální postava