Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

King's Quest

King's Quest: Quest for the Crown

Sierra •  Microsmiths (SegaMS)
10.05.1984
10.05.1986
10.05.1987
10.05.1989
72
22 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

King's Quest je první z řady dobrodružství od Roberty Williams z pohádkového království Daventry.

Zde se dostáváte do role Sira Grahama, statečného rytíře, který je pověřen úkolem získat tři vzácné artefakty, které byly podvodně ukradeny: štít, chránící jeho nositele před újmou, zrcadlo, odhalující budoucnost, a bezednou truhlici plnou zlata. Pokud Graham navrátí tyto artefakty zpět na královský hrad, churavějící král Edward Dobrotivý mu předá vládu nad královstvím. Během svého putování se Graham setká se spoustou postav, které mu budou nápomocny, nebo mu budou házet klacky pod nohy.

Veškeré akce jsou prováděny za pomocí zadávání jednoduchých příkazů do stavové řádky (např. "climb tree" či "open door"). Hra obsahuje spousty hádanek a rébusů, z nichž je většina inspirována těmi nejznámějšími pohádkami a jejich znalost je pro vyřešení nezbytná.

Hra vyšla v několika verzích. V té původní z roku 1984 je příběh velmi prostý, v podstatě jen "Království slábne, najdi 3 předměty a staneš se králem". V pozdějších verzích je pozadí příběhu znatelně rozšířeno. Navíc v 5. vydání z roku 1987, které je dnes nejrozšířenější, je přidána podpora EGA, hra běží pod DOSem a dostává podtitul "Quest for the Crown". Všechny verze však používají stejný herní engine AGI. Tedy až do roku 1990, kdy vychází SCI remake.

V roce 2001 také vyšel freewarový fanouškovský remake, který vychází z SCI verze a podporuje moderní operační systémy.


Poslední diskuzní příspěvek

@Richmond (29.08.2017 18:21): Nemyslel jsem problematický. Spíš se mi zdá ScummVM na adventury pohodlnější. Autosave, u savu obrázek, rychlé spouštění, možnost hrát verze i z jiných platforem, ale v jednom prostředí. Ale proti DosBoxu nic nemám a na mnoho her ho používám.

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 80
Mám rád adventury od LucasArts i od Sierra, ale Sierracké jsou mi asi bližší. Setkal jsem se s nimi dříve a zvykl si na jejich styl. V dobách DOSu jsem jich hrál hodně, ale dohrál jen několik (obvykle s návodem). Rozhodl jsem se tedy doplnit si vzdělání a tvoru tohoto studia řádně prozkoumat. Začít se samozřejmě nedalo jinde než u King's Questu. Nejdříve jsem si zapnul obě oficiální verze (EGA i VGA), ale ta původní se mi líbala víc. Paradoxně se mi zdá, že VGA nějak víc zastaralo. Tahle verze je proti tomu krásně přehledná a naopak jsem si jednotlivé obrazovky užíval. Hrál jsem Steam verzi pomocí ScummVM, vše fungovalo jak má.

Hra má úžasnou atmosféru, to pohádkové zasazení ze hry přímo dýchá. Obtížnost je poměrně vysoká, umřít se nechá na každém kroku, časté ukládaní a autosave brání frustraci. Hádanky jsou často nelogické, ale rozsah hry a počet předmětů naštěstí není velký. Největším problémem je zjisti jaké slovo hra očekává. Někdy prostě víte co udělat, ale ne jak (orel, obr).

Pokud jste nikdy žádnou starou hru z "Quest" série od Sierry nehráli, bude asi těžké se s hrou smířit. Když ale vytrváte, čeká vás jedinečný zážitek, který je atypický i v rámci tehdejší produkce. Za mě rozhodně doporučuji zkusit, dohrát hru, byť s návodem, za to stojí. Pokud vás neláká pohádkové zasazení, tak zkuste Space Quest: Chapter I - The Sarien Encounter nebo Police Quest: In Pursuit of the Death Angel.
+24
  • PC 80
První díl série v EGA grafice nabízí v podstatě jednoduchý příběh o nalezení 3 artefaktů. Jde o pohádkový svět, dobro a zlo. Na tom by asi nebylo moc zábavného či přitažlivého, nebýt konzolové řádky po psaní pokynů. Tato věcička má za následek, že i zdánlivě jasné úkoly se mohou při realizaci ukázat jako velmi náročné na splnění, protože psat pokyny ručně, a nikoliv pomocí myši zvolením předdefinovaných příkazů, je někdy opravdu zrádné.

V KQ1 je také navíc umíráte skoro na každém kroku. Skutečně se mi vybaví jen málo adventur (krom dalších "questovek" ze slavného období Sierry), které jsou na hlavního hrdinu takto kruté. Nejvíc asi opravdu pobaví řešení hádanek, hledání předmětů tam, kde jen tušíte, že asi jsou (dokud třeba nedáte přímo hrdinovi pokyn, aby se nepovídal pod nějaký balvan). Hra na hlavního hrdinu nachystala různé překážky v podobě draků, obrů, trollů, kde není možné použít hrubou sílu a je potřeba vyzrát nad pohádkovým stvořením pomocí vlastní myslivny :)

Povedlo se mi dohrát hru bez návodu (nikoliv však bez load/save metody). V porovnání s KQ2 a KQ3 jde totiž jednoznačně o nejlehčí díl. Pokud bych měl srovnat s remakem, tak ten má samozřejmě skvělou grafiku, ale zase bez psaní příkazů to prostě už nebylo ono :)
+23
  • PC 70
Po dohrání série Space Quest jsem se rozhodl zahrát si Sierrovku nejklasičtější - King's Quest 1 EGA. Dosud jsem měl zkušenost pouze s předělávkou od AGD z roku 2001, o které si po dohrání před šesti lety pamatuji pouze to, že byla krátká. Nastal čas zahrát si originál. U jeho hodnocení musím chtě-nechtě vycházet z pozice hry jako zakladatele žánru, protože jinak bych musel být v hodnocení přísnější. Hodnocení 98% v Excalibru mi ovšem přijde i tak významně nadhodnocené.

První King's Quest oslaví za 4 dny své 37. narozeniny. Už v roce 1984 se dobrodružství chtiví hráči mohli vydat za dobitím trůnu, který byl rytíři Siru Grahamovi přislíben za nalezení a navrácení tří kouzelných předmětů - kouzelného štítu, zrcadla a truhličky. A že Graham trůn dostane je poměrně jasné, protože hra není ani zdaleka tak složitá jako ostatní Sierrovky 80. let a s dopomocí Hráče nakonec Graham jistě královskou korunu dostane. Hra je poměrně krátká a vlastně se jedná jen o svazek různých pohádkových motivů do jedné hry. Velká výhoda KQ1 je nelineární průběh, úkoly je možno řešit takřka v libovolném pořadí. Čili na dobu vzniku nebývalá volnost rozhodování. A opět, některé úkoly je možné řešit více způsoby, což má dopad na výsledné bodové hodnocení.

Herních kokosáků tentokrát příliš nebylo. Nejvíc mi dalo zabrat chytání se orla, šplh na fazolový stonek a dvakrát jsem se vykoupal po pádu z levého mostu u hradu v příkopu s krokodýly (což znamená jistou smrt). Podruhé se mi to podařilo těsně před odevzdáním nalezených předmětů králi v rámci (téměř) úspěšného zakončení hry. Sir Graham může ve hře zemřít, ale frekvence umírání není tak častá jako u novějších bratříčků a bratranců (nejen SQ4).

Poměrně zajímavé je zakřivení venkovního prostoru při procházení herních obrazovek, kde dle Cimrmana jdeme tak dlouho na sever, až vyjdeme na jihu.

Hra není graficky výrazně horší než novější Black Cauldron. Obsahuje i zvuky a úvodní melodii. Oproti Black Cauldron je hra kratší a nelze hovořit o příběhu jako takovém. Výhodou KQ1 je naopak jeho relativní jednoduchost, neobsahuje podrazy s východy z obrazovek skryté za kameny (keři...) a celkově je uživatelsky příjemnější. Osobně se mi více líbil Black Cauldron, ale srážela ho přílišná obtížnost.

Pro: Zakladatel žánru, volnost co do pořadí řešených úkolů, logické úkoly a použití předmětů.

Proti: Prostředí není konzistentní (slepeno z různých motivů), relativně krátké.

+23
  • PC 70
Tak jsem se rozhodl při projíždění databází her oddychnout si od stříleček a vrátit se ke starým adventurám a moje volba padle hned na tu první slavnější, z herního pravěku roku 1984.

King's Quest je jedna z mnoha Sierráckých sérií, které jsem samozřejmě kdysi na 486 dohrál. Je přelomová, převratná a dá se říct že nastavila styl hraní žánru na spoustu let dopředu, než přišli Lucasové s modernějším ovládáním. Na svoji dobu to musela být absolutní bomba.

Jak se to ale hraje dnes? Inu zajímavě. Mám rád retro, věděl o psaných příkazech, ovládání šipkami, smrti na každém kroku i primitivní grafice. Jenže i tak je pekelně složité a přiznávám že jsem hrál podle návodu a na plný počet bodů. Už ty hry mám dávno dohrané, tak si to můžu dovolit. I tak je hra pekelně těžká a takové šplhání po stonku nebo chytání orla je brutální. Jindy by mě řešení nenapadlo ani za tisíc let (jméno gnóma, obr), přemýšlení co vlastně napsat by bylo rovněž brutální. Herní doba? S návodem slabé dvě hodinky, bez něj bych to hrál tak měsíc.

I přes výtky je to v podstatě kouzelná pohádková záležitost. Starý král umírá a po hrdinovi Grahamovi chce, aby přinesl tři magické artefakty - zrcadlo pravdy, štít neporazitelnosti a bezednou truhlici zlata, čímž dokáže, že je hoden se stát králem. A Graham čeká cesta, která ho zavede mezi spoustu pohádkových bytostí a lokací perníková chaloupka, troll na mostě, drak, Rampelník, Jack a fazolový stonek, leprechauni. Trošku zamrzí, že tu v podstatě není ani žádné intro nebo outro, jen král zaklepe bačkorama (doslova) a vy sednete na trůn.

Sérii mám rád, staré adventury miluju, chápu že je to milník, ale i tak je tohle už moc retro a víc než 70% prostě nedám. Adventura roku 1984.

Pro: Začátek série a celého žánru adventur

+14
  • PC 80
Rozhodoval jsem se mezi dvěma legendárními adventurními sériemi a to King's Questem a Quest for Glory. Nakonec jsem se rozhodl pro tu starší sérii, kde se místo používání myši využívá psaní slov do příkazového řádku. Popravdě jsem z toho měl trochu strach, zda pro mě svým stářím a obtížností nebude hra příliš složitá, ale nakonec jsem zjistil, že je zcela jednoduchá, co se týče hratelnosti.

Příběh i úkoly jsou zcela primitivní, ale jejich splnění je trošku obtížnější. Pořadí jejich plnění si můžete zvolit sami a zároveň se můžete vydat téměř kamkoliv. Ne všude je to totiž bezpečné a potřebujete k tomu určitý předmět, abyste byli chránění, a neodskákali to svou smrtí. Stejně tak jsou tady obrazovky, které jsou tu proto, aby vám pouze zkomplikovali vaši cestu.

Hra je postavena na bodování vašich činů, kdy za získání nějakého předmětu získáte plusové body, zatímco za například špatné použití předmětu se vám body odečtou. Já jsem při svém prvním průchodu dokázal získat 122 bodů z celkových 158, takže jsem určitě nějaké předměty nesebral a nepoužil. Nebo je také možnost, že se některé úkoly daly vyřešit jiným způsobem za větší počet bodů. Přesto jsem se svým průchodem spokojen, protože jsem musel větší část hry opakovat, kdy mi z ohrady utekl kozel. A nevěděl jsem, jestli se to dá dohrát i bez toho, abych kozla nepoužil.

Je pravda, že jsem občas musel nakouknout do návodu, ale přesto jsem na řadu věcí přišel sám, za což jsem rozhodně rád.

29/31 - Nejstarší hra, kterou jsem během svého života dohrál, a jsme za to rád. Určitě budu chtít v této sérii pokračovat dále a uvidím, jak se hra časem měnila od svého prvopočátku.

Pro: Stále dobře hratelná adventura, otevřený svět, bodování, možnost zemřít

Proti: Možnost úplného záseku bez možnosti pokračovat dále

+12