Po dohrání série Space Quest jsem se rozhodl zahrát si Sierrovku nejklasičtější - King's Quest 1 EGA. Dosud jsem měl zkušenost pouze s předělávkou od AGD z roku 2001, o které si po dohrání před šesti lety pamatuji pouze to, že byla krátká. Nastal čas zahrát si originál. U jeho hodnocení musím chtě-nechtě vycházet z pozice hry jako zakladatele žánru, protože jinak bych musel být v hodnocení přísnější. Hodnocení 98% v Excalibru mi ovšem přijde i tak významně nadhodnocené.
První King's Quest oslaví za 4 dny své 37. narozeniny. Už v roce 1984 se dobrodružství chtiví hráči mohli vydat za dobitím trůnu, který byl rytíři Siru Grahamovi přislíben za nalezení a navrácení tří kouzelných předmětů - kouzelného štítu, zrcadla a truhličky. A že Graham trůn dostane je poměrně jasné, protože hra není ani zdaleka tak složitá jako ostatní Sierrovky 80. let a s dopomocí Hráče nakonec Graham jistě královskou korunu dostane. Hra je poměrně krátká a vlastně se jedná jen o svazek různých pohádkových motivů do jedné hry. Velká výhoda KQ1 je nelineární průběh, úkoly je možno řešit takřka v libovolném pořadí. Čili na dobu vzniku nebývalá volnost rozhodování. A opět, některé úkoly je možné řešit více způsoby, což má dopad na výsledné bodové hodnocení.
Herních kokosáků tentokrát příliš nebylo. Nejvíc mi dalo zabrat chytání se orla, šplh na fazolový stonek a dvakrát jsem se vykoupal po pádu z levého mostu u hradu v příkopu s krokodýly (což znamená jistou smrt). Podruhé se mi to podařilo těsně před odevzdáním nalezených předmětů králi v rámci (téměř) úspěšného zakončení hry. Sir Graham může ve hře zemřít, ale frekvence umírání není tak častá jako u novějších bratříčků a bratranců (nejen SQ4).
Poměrně zajímavé je zakřivení venkovního prostoru při procházení herních obrazovek, kde dle Cimrmana jdeme tak dlouho na sever, až vyjdeme na jihu.
Hra není graficky výrazně horší než novější Black Cauldron. Obsahuje i zvuky a úvodní melodii. Oproti Black Cauldron je hra kratší a nelze hovořit o příběhu jako takovém. Výhodou KQ1 je naopak jeho relativní jednoduchost, neobsahuje podrazy s východy z obrazovek skryté za kameny (keři...) a celkově je uživatelsky příjemnější. Osobně se mi více líbil Black Cauldron, ale srážela ho přílišná obtížnost.
První King's Quest oslaví za 4 dny své 37. narozeniny. Už v roce 1984 se dobrodružství chtiví hráči mohli vydat za dobitím trůnu, který byl rytíři Siru Grahamovi přislíben za nalezení a navrácení tří kouzelných předmětů - kouzelného štítu, zrcadla a truhličky. A že Graham trůn dostane je poměrně jasné, protože hra není ani zdaleka tak složitá jako ostatní Sierrovky 80. let a s dopomocí Hráče nakonec Graham jistě královskou korunu dostane. Hra je poměrně krátká a vlastně se jedná jen o svazek různých pohádkových motivů do jedné hry. Velká výhoda KQ1 je nelineární průběh, úkoly je možno řešit takřka v libovolném pořadí. Čili na dobu vzniku nebývalá volnost rozhodování. A opět, některé úkoly je možné řešit více způsoby, což má dopad na výsledné bodové hodnocení.
Herních kokosáků tentokrát příliš nebylo. Nejvíc mi dalo zabrat chytání se orla, šplh na fazolový stonek a dvakrát jsem se vykoupal po pádu z levého mostu u hradu v příkopu s krokodýly (což znamená jistou smrt). Podruhé se mi to podařilo těsně před odevzdáním nalezených předmětů králi v rámci (téměř) úspěšného zakončení hry. Sir Graham může ve hře zemřít, ale frekvence umírání není tak častá jako u novějších bratříčků a bratranců (nejen SQ4).
Poměrně zajímavé je zakřivení venkovního prostoru při procházení herních obrazovek, kde dle Cimrmana jdeme tak dlouho na sever, až vyjdeme na jihu.
Hra není graficky výrazně horší než novější Black Cauldron. Obsahuje i zvuky a úvodní melodii. Oproti Black Cauldron je hra kratší a nelze hovořit o příběhu jako takovém. Výhodou KQ1 je naopak jeho relativní jednoduchost, neobsahuje podrazy s východy z obrazovek skryté za kameny (keři...) a celkově je uživatelsky příjemnější. Osobně se mi více líbil Black Cauldron, ale srážela ho přílišná obtížnost.
Pro: Zakladatel žánru, volnost co do pořadí řešených úkolů, logické úkoly a použití předmětů.
Proti: Prostředí není konzistentní (slepeno z různých motivů), relativně krátké.