Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

LIMBO

  • PS4 75
Herní výzva 2019 - Severní vítr

O Limbu jsem slýchal pozitivní věci už snad od jeho vydání, ale až Herní výzva mě donutila si ho zahrát.

Aktuálních 250 Kč na PS Store je celkem málo muziky za dost peněz, ale už sem je utratil hůř.

Logické plošinovky nejsou úplně moje krevní skupina, takže nějaké extra nadšení se nedostavilo, ale je to fajn hra na (pod)zimní večer, kdy se člověku nechce rozjíždět nic většího.

Nejsilnější stránkou Limba je pak atmosféra, ať už vizuální, tak zvukový doprovod (huby je tam pomálu nebo jsem jí vůbec nevnímal).

Pro: Atmosféra a neúprosná hratelnost

Proti: Poměr cena/výkon

+18

South Park: The Fractured But Whole

  • PS4 70
Herní výzva 2019 - S humorem jde všechno lépe

Na South Park už nějakou dobu nekoukám, ale Coon and Friends byly jedny z mejch oblíbenejch epizod. South Park: The Stick of Truth jsem nehrál (nevýhoda bazarovek je, že inzerovany redeem kódy bejvaj vybraný), takže nemám úplně možnost srovnání.

Každopádně tenhle díl na mě působí jako hratelná epizoda, kde se v roli němého New Kida přidáte do Cartmanovi partičky superhrdinů a procházíte příběhem, kterej je plnej klasickejch SP gagů. Nic víc v tom člověk hledat nemusí.

Tahovej soubojovej systém se rychle zají a až na pár bossfightů je dost repetetivní a je v celku jedno, jak si poskládáte svoji partu nebo jaký si vyberete skilly. Random creepům rozházeným po městě sem se pak v pozdější fázi hry vyloženě vyhýbal. Každopádně na Morgana Freemana to bude chtít vymyslet nějakou strategii, protože na první pokus si mě namazal na chleba.

RPG prvky jsou tu spíš na parádu a nepřišlo mi, že by tu byl nějakej prostor pro kreativitu. V 95% případů prostě
vezmu artefakt, co má nejvyšší sílu a díkyčau.

Konec mi přišel už dost táhlej, i díky tomu že mě Mitch Connor sral už v seriálu.

Jinak je to zábava na cca 20-25 hodin i s collectibles, kde mi ten potenciál přišel trochu nevyužitej (a z nějakýho důvodu není poslední kočka Big Gay Ala tam, kde má bejt).

Pro: Coon and Friends a ve většině případů ty nejlepší gagy ze SP

Proti: Mimo bossfightů jsou souboje neuvěřitelně repetetivní; meh finále; fast travel, kterej mě i tak nutí chodit zbytečný vzdálenosti

+14

The Walking Dead: 400 Days

  • PS4 75
TWD: 400 Days je krátké intermezzo mezi první a druhou sérií, ve kterém se v rámci 5 krátkých příběhů seznámíme s hrstkou nových postav, jejichž osudy se v závěru propletou.

Jak název napovídá, tak se jednotlivé příběhy odehrávají v prvních 400 dnech zombie apokalypsy. Některé z postav potkáváme na samotném začátku, jiné zase v pozdější fázi, kdy je "soužití" s chodícími mrtvolami běžnou rutinou.

Příběhy jsou opravdu krátké a všech pět časově odpovídá jedné standardní epizodě. Člověk tak nemá moc čas si k postavám vytvořit nějaký vztah a aniž by znal jejich backstory, tak je nucen udělat nějaké velké rozhodnutí ve stylu "Koho obětuju?" nebo "Zůstanu ze skupinou nebo uteču?".

V jednom případě potěšila narážka na události z první sezóny (Vernon) a jsem zvědav, jestli se některé z postav objeví v sérii druhé, kterou si z původního hraní před x lety nepamatuju.

Pro: Nové postavy a příběhy z různého období apokalypsy; Odkazy na události z první sezony

Proti: Příběhy jsou hodně uspěchané a v podstatě stojí na jednom hlavním rozhodnutí; není mi úplně jasné, co přesně v závěru ovlivní to, kdo se z přeživších přidá k nové komunitě

+14

Life is Strange - Episode 4: Dark Room

  • PS4 95
Čtvrtá epizoda je beze sporu vrchol celý série.

Max si nejdřív "užívá" následky cestování v čase a snahy změnit minulost. Pasáž, která se zabývá Max a Chloe v alternativní minulosti je podle mě jeden z nejsilnějších zážitků.

Po návratu do součastnosti se ústřední duo naplno do řešení záhady okolo zmizení Rachel a musím říct, že detektivní mini hry jsem si dost užíval. Naplno tu pak člověk nese následky svých předchozích rozhodnutí.

Po odhalení titulní Dark Room nasazuje hra parádní tempo až do samotného finále. Až sem si říkal, co mě tak bude čekat v poslední epizodě.

Pro: Alternativní minulost Chloe; detektivní mini hry; opět se projevují rozhodnutí z předchozích epizod

+11

Baldur's Gate: Enhanced Edition

  • PS4 95
Komentar pisu na zacatku 5. chapteru, takze jeste nebyla moznost vyzkouset vsechen pridanej content v ramci EE. Berte ho spis jako hodnoceni toho, jak se povedl port dvacet let staryho Baldur's Gate na PS4.

A bez zbytecnejch okolku muzu rict, ze se to povedlo hodne, byt nejaky detaily by se nasly.

Ovladani je intuitinvni a clovek si ho osaha driv nez vypadne z Candlekeepu. Pro pohyb po mape jsou tu dva mody. Bud muzete partu ovladat rovnou stickem, coz me osobne nesedlo, a nebo stickem posouvat kurzor a klikat po mape. UI se vetsinou ovlada pres radialni menu, coz je samozrejme zdlouhavejsi nez kdyz clovek kliknul mysi nebo klavesovou zkratkou, ale je to neco, co se vam pod kuzi dostane rychle.

Jen bych vytknul to, ze pauza, ktera je asi nejpouzivanejsi tlacitko, je namapovana na tlacitko Option, coz je takovej neprirozenej pohyb. Rozhodne by ji vic slusel trojuhelnik, kterej jinak otvira mapu. Ale to je fakt jen detail. Taky postradam tlacitko pro Quick Save, ale chapu, ze uz asi nebylo misto.

Vizualne je to lepsi nez sem cekal, resp. cekal sem to horsi. I na velky televizi se na to da koukat. To ze "zoom" z toho udela pixel party je druha vec, ale to je zase feature, kterou clovek pouzije parkrat, kdyz nemuze neco najit na zemi.

Co ale nezestarnulo dobre je ceskej preklad. Pred 15 lety mi to asi stacilo, ale kdyz Imoen hlasku "Good on you if you save the day" prekladaj jako "Bude dobre, jestli usetris den", tak si dokazu predstavit, kolik takovejch preslapu bude ve zbytku hry. Takze po prvni herni session jsem prepinal na anglictinu. Ale to je zase vec, kterou ty hre jako takovy nelze vycitat.

Narazil sem i na pár bugů, ale nic co by vrazně kazilo dojem z hry. Dvakrát se mi stalo, že když boji s nějakou partou předcházel dialog, tak na jeho konci "zčervenal" jen ten, s kým sem mluvil a ostatní zůstali neutrální, takže jsem v klidesu vykostil hlavního borce a pak se v klidu a zákeřně vrhnul na zbytek. Občase se taky stane, že po zabití nepřítele zůstane jeho avatar "stát" místo, aby lehnul mrtvej na zem, ale věci z něj normálně vypadnou. A naposledny se mi dvakrát stalo, že se jedna z postav sekla ve dveřích tak, že jsem musel loadovat starej save.

Jinak jsem z portu na PS4 zatim absolutne nadsenej. Hra ma porad paradni atmosferu a uz ted se tesim az si to dam znovu s jinou partou, uz jen pro to, ze ty trofeje k tomu uplne vybizej.

Pokud nad koupí konzolové verze váháte, tak nemusíte :).

Pro: Dostal jsem přesně to, co sem od portu očekával; Parádní nostalgie; Chytře vymyšlené trofeje, které vybízejí ke znovuhraní

Proti: Ovládání šlo namapovat o fous líp; pár bugů, ale nic zásadního

+20

Life is Strange - Episode 3: Chaos Theory

  • PS4 90
Jestli v druhé epizodě začala hra nabírat grády, tak tady už to frčí na plný koule.

Max a Chloe se pořádně ponoří do odhalování tajemství okolo zmizelé Rachel a šikanované Kate. Zároveň je fajn, že hra umí přibrzdit a naservírovat oddechovku v podobě vloupání se do bazénu.

Objevení schopnosti vrátit se v čase pomocí fotky a samotný finále epizody je pak absolutní lahůdka.

Pro: Z high school drama se stává detektivka; finále epizody

+9

Life is Strange - Episode 2: Out of Time

  • PS4 80
Druhá epizoda má trochu vlažnější tempo a převážně se tu buduje vztah mezi Max a Chloe a Max si více osvojuje svoje nové schopnosti.

Závěr epizody ale nabírá grády a vaše předchozí rozhodnutí začnou nést následky.

A tady už se mi hra začala dostávat pod kůži...

Pro: Finále epizody; předchozí rozhodnutí začínají mít následky

Proti: Pomalejší tempo; hledání lahví

+11

Life is Strange - Episode 1: Chrysalis

  • PS4 75
Herní výzva 2019 - Hrátky s časem

Takhle hra je "so 2015" až to bolí, ale když to člověk hraje těch cca 5 let po vydání, tak to má zase takovej příjemnej zeitgeist. Vzhledem k tomu, že vyšla během mého "neherního" období, tak sem jí znal jen z doslechu a čekal sem od toho nějakou hipsteřinu pro holky, čemuž i napovídá obsazení a první epizoda.

Původně jsem to podstrčil přítelkyni jako možnou cestu k hraní a poočku sledoval jak hraje, ale záhy jí to přestalo bavit. V rámci volného večera, kdy se mi nechtělo rozjíždět nic novýho, sem se vrhnul na první epizodu, abych si mohl odškrtnout další achievement v letošní Herzní výzvě.

V tuhle chvíli už nemá smysl nějak popisovat příběh, který většina lidí bude znát. Po většinu času první epizody hra skutečně působí jako high school drama s hipster hlavní hrdinkou Max, která zjistí, že umí vracet čas. Tenhle pocit se ještě umocní, když se na scéně objeví modrovlasá rebelka Chloe.

Jak už je v těhle hrách zvykem, tak první epizoda je spíš seznamovačka s postavama a herníma mechanikama, ale je to zvládnutý celkem nenásilně. Ovládání času jsem si musel nějakou chvíli osvojovat, ale pak už to šlo samo a v nejhorším Max napoví (u hry tohodle typu mi to ani nevadí).

Zmínky o zmizelé studentce mi dali naději, že nebudeu pět epizod řešit životní útrapy puberťáků, ale i tak jsem se po dohrání nějak nehrnul do pokračování (tomu nahrála až volná sobota).

Jestli se něco povedlo, tak to je příjemnej vizuál, fajn dabing (teenageři vypadají a mluví jako opravdoví teenageři a ne třicátníci) a parádní soundtrack, kterej občas navodí takovou tu nostaligii po bezstarostnejch létech na škole, který člověk bohužel docení až zpětně.

Pro: Vizuál; obsazení; soundtrack; intuitivní ovládání

Proti: Otravní teenageři; po dohrání jsem nebyl úplně hrr do toho, abych se vrhnul na další díl

+12

The Walking Dead - Episode 1: A New Day

  • PS4 90
Herní výzva 2019 - Adaptace

Hodnotit tuhle sérii nějakých 7 let od jejích vydání je trochu náročnější. Hrát to dnes poprvé, tak po všech adventurách od Quantic Dream budu určitě přísnější, ale tenkrát mi "iluze volby" ke štěstí stačila. Nutno taky podotknout, že jsem fanoušek komiksové série v jejímž (nikoliv v seriálovém) univerzu je příběh zasazen. A ze všech možných adaptací je právě série od Telltale Games ta nejpovedenější. Pro nezaujaté hodnocení si tedy odečtěte zhruba 20% :).

První epizoda je v podstatě seznamovačka, jak s postavam, tak se světem TWD, tak s herníma mechanikama.

Hlavní hrdnia Lee si to v policejním autě šine směr vězení. Jako na potvoru ve chvíli, kdy začala zombie apokalypsa. Lee se záhy ocitá na svobodě a potkává malou holku jménem Clementine, jejíž rodiče jsou buhví kde a její baby-sitterka jeví známky rozkladu a hladu po lidském mase. Ústřední dvojice se přidá k partičce dalších přeživších a tady se celý příběh rozjíždí.

Ale nečekejté žádné větvení a různé konce jako v jiných "interaktivních filmech". Cesta tu je velmi jasně vytyčená a vaše rozhodnutí ovlivní málo co. Jasně, občas se rozhodete, kterou vedlejší postavu zachráníte, jen aby o chvíli později zaprděla do hlíny.

Pokud ale ke hře budete přistupovat s tím, že si prostě chcete jen užít příběh tak, jak si ho autoři naplánovali, tak se budete bavit. Teda pokud máte srdce na správném místě. Na příběhu a na chemii mezi Leem a Clem to totiž stojí a padá. Pokud vás po dvou epizodách jejich osud nebude zajímat, tak se asi ani nemusíte obtěžovat hrát dál.

Naštěstí Clem i Lee mi přirostli k srdci velmi rychle a tak člověk hře leccos odpustí. V první epizodě navíc fanoušky komiksové předlohy potěší camea několika známých postav.

Atmosféra začne velmi rychle houstnout a nekazí ji ani cartoonový vizuál, typický pro hry od TellTale. Skvělá hudba a perfektní dabing pak zážitek jen umocní.

Během hraní remasterované verze pro PS4 jsem si nevšiml nějakého výrazného rozdílu a stále přetrvávají otravné "záseky", když začíná QTE pasáž.

Pro: Postavy; příběh; dabing; hudba; zasazení do komiksového univerza

Proti: Iluze volby a nemožnost příběh výrazněji ovlivnit; záseky před QTE pasážemi

+13

This War of Mine: The Little Ones

  • PS4 85
This War of Mine pro PS4 vyšla v kompletní edici vč. rozšíření The Little Ones, takže se mi bude těžko hodnotit, co všecho bylo do hry přidáno, kromě samotných dětí a věcí s nimi spojených (výroba hraček, učení smrkáčů vykonávat některé domácí práce, větší interakce postav během dne).

Po dohrání základního scénáře s Katiou, Pavlem a Brunem jsem se pustil do větší výzvy, kdy začínáte pouze s dvojicí přeživších - otcem Christem a jeho malou dcerou Iskrou. Zahajovací sestava o dvou členech má svoje výhody (míň toho prožerou), ale když má chudák Christo přes den zvelebovat vaše útočistě, udržovat dítě spokojené a ještě si dostatečně orazit, aby mohl v noci vyrazit lootovat, tak to začne nabírat grády. Obzvlášť, když necháte dítě doma a někdo se vám přijde pohrabat ve veteši. Dětská deprese na sebe nenechá dlouho čekat a to si můžete vyrábět švihadla a míče jak chcete.

Naštěstí koncem týdne na dveře zabouchal Boris, postarší chlápek co sice napadá na jednu nohu, ale před válkou pravděpodobně zabíjel na jatkách prasata pěstí mezi světla. Sniperovi teda neuteče, ale sekerou prý svěsí vojáka na jednu ránu. A 17 slotů v batohu se rozhodně neztratí. Díky Borisovi se podařilo situaci rychle stabilizovat a když se o něco později se k partě přidala i Zlata, jejíž optimismus je nakažlivý, tak až do konce války si všichni žili naprosto spokojeně.

Bohužel asi až týden před vyhlášením příměří jsem si všimnul, že u některých rutinních činností jako je výroba filtru, vaření nebo obstarávání pastí na krysy, je možnost ji dítě naučit, takže se Iskra moc nepřetrhla. Jen v zimě jsem jí nechal sbírat sníh, ale po pár hodinách na mrazu si začala stěžovat... Jinak pokud danou činnost dítě naučíte, tak jí dál zvládá dělat samo, ale zabere víc času. Zároveň má také možnost spát v jedné posteli se svým rodičem, takže v noci ani místo nezabere. Pokud teda rodiče nepošlete lootovat, protože k cizímu člověku si lehnout nepůjde.

Když to shrnu, tak přítomnost dítěte ve skupině dělá přežití o něco složitější, ale pokud je spokojené, tak je celá "denní" část o něco zábavnější a případná težká rozhodnutí (např. okrást či neokrást důchodce) si člověk lépe ospravedlní. A skoro bych řekl, že k tomu hra i trochu přihlíží a postavy hned neupadají do deprese, když provedou něco nekalého.

S dítětem v baráku je třeba prioritizovat jeho zabezpečení, protože na noční návštěvy si rozhodně nepotrpí. Tím se trochu opozdí rozjetí komba "jídlo generuju ze dvou pastí na krysy a všechno ostatní směním za vypálenej chlast", ale rozhodně to není nic, co by se nedalo zvládnout

Pro: Nové herní prvky spojené s dítětem; po všech scénářich s dospělými to je příjemná změna

Proti: Pro lidi, co nezvládli dohrát základní hru (EHMwalomeEHM), bude tohle ještě větší očistec

+13

This War of Mine

  • PS4 85
Na This War of Mine jsem měl políčeno už od doby, kdy Walome udělal parádní video k deskovkové adaptaci. S tímhle typem hry jsem se zatím nesetkal a po všech těch "akčních adventurách" a open worldech to vypadalo na příjemnou změnu. Během čekání než hra dorazí jsem mrknul na "Let's play" video od Sterakdaryho, abych pochopil základní principy a mohlo se začít.

Learning curve týhle hry je celkem strmá, ale jakmile člověk pochopí základní principy hry, tak to není žádný peklo. S (předpokládám) tradiční zahajovací sestavou Katia (obchodnice), Bruno (kuchař) a Pavle (rychlík) to bylo o to jednodušší, protože máte bonus ke dvoum zásadním věčem - výrobě jídla a obchodu. Pavle by sice snesl více místa v batohu, ale zase dokáže rychle proběhnout celou mapu a hlavně zavčasu utéct průseru. Více k samotnýmu hraní případně v komentářích...

Portu na PS4 jsem se trochu bál, protože z ukázek to vypadalo, že bez myši se to bude ovládat debilně, ale vývojáři se s tím popasovali obstojně. Občas se člověk s postavou omylem rozběhne, když se chce zrovna plížit, někdy je v běhu blbě trefují schody a jednou sem si omylem rozsekal postel na dříví místo toho, abych poslal postavu spát, ale jinak to bylo v cajku. Možná combat bude trochu složitější, ale tomu jsem se na první průchod hrou s jedinou výjimkou vyhnul.

Vizuál i hudební doprovod dává hře dostatečně depresivní atmosféru, která se umocní ještě víc, až se vám vaše partička začne hroutit.

Slibované srdcervoucí a těžká rozhodnutí se nakonec při prvním hraní nekonala. Asi jsem moc velkej pragmatik, ale když proste bylo potřeba okrást párek důchodců o jídlo a léky, tak jediné nad čím jsem přemýšlel bylo to, jak se co nejdřív zbavit smutku či deprese. Tač lajf prostě...

Jsem zvědav, jak to bude se znovuhratelností. Zatím mám rozjetý druhý scénář s otcem a dítětem a je to zase něco trochu jinýho, ikdyž úspěšná strategie prověřená prvním hraním zatím funguje dobře. Fajn je i mírná randomizace lokalit.

Pokud chcete zkusit něco jinýho, svým způsobem "oddychového", tak This War of Mine je fajn volba.

Pro: Originální koncept i gameplay

Proti: Občas nemotorné ovládání na gamepadu, do budoucna by mohl být problém se znovuhratelností.

+19

Horizon Zero Dawn: The Frozen Wilds

  • PS4 85
Takhle nějak si představuju DLC. Cca 15 hodin další zábavy, nová lokace, noví roboti, nové zbraně, nové skilly, nové (a zajímavé) collectibles, povedený příběh a i přesto, že sem do do Frozen Wilds pustil až před finálním questem, s levelem 50 a s Shield Weaver armorem, tak to rozhodně nebyla žádná brnkačka, kterou by člověk hrál na autopilota.

Příběh je zajímavej a pěkně doplňuje lore původní hry. Jen trochu ztrácí na údernosti v případě, že se do hraní pustíte až po dokončení hlavní linie.

Z nějakého důvodu mě ve Frozen Wilds všechno bavilo víc. Side questy, které jsem předtím znuděně proklikal, mi přišli poutavější a kompaktnější, stejně jako celá oblast The Cut.

Finální rozmluva s CYAN pak byla pověstná třešnička na oříšku.

Pro: Slušná nálož další zábavy, noví roboti jsou celkem výzva, zajímavé nové zbraně, skilly i collectibles.

Proti: Pokud to člověk hraje po dokončení hlavního příběhu, tak to trochu skřípe.

+14

Horizon Zero Dawn

  • PS4 85
Herní výzva 2019 – Hra roku

Jsem rád, že nejsem člověk, kterej by po pár hodinách hru zahodil s tím, že ho nebaví a šel hrát něco jinýho. Dost možná bych se tak připravil o příjemnej zážitek, kterej se z HZD nakonec vyklubal.

Aloy totiž chvíli trvalo, aby mi přirostla k srdci a příběh mě na začátku nějak ne a ne chytnout. Jasně, úvod a dospívání Aloy až do "Proving" je fajn, ale to co následovalo po tom mě zkrátka neoslovilo. Celá ta zápletka mi přišla taková jalová, questy jsem znuděně proklikával a jen čekal až mi na mapě vyskočí marker ať vím, kam běžet.

Naštěstí mi parádně sedl combat systém a užíval jsem si to, že na každého robota platí něco jiného a člověk tak prověří celý arsenál a neběhá s jedním lukem od začátku do konce. Takže jsem se spíš věnoval craftění a lootování a questy jsem bral jen jako směrovku, kam zrovna běžet něco ulovit.

Jakmile se ale začalo odkrývat více z historie, tak si mě hra získala totálně a i Aloy mi začala být sympatická. Nakonec jsem HZD věnoval 90 hodin vč. DLC Frozen Wilds a jsme rád, že jsem to po vlažném začátku nevzdal.

Pro: Combat systém, herní svět, funkční crafting a looting, cca od poloviny parádní příběh

Proti: Vlažnější rozjezd

+20

Ultimate Chicken Horse

  • PS4 75
Herní výzva 2019 – Herní kutil

Ultimate Chicken Horse je ideální gaučovka a párty hra, kterou můžete rozjet až se 3 dalšíma kámošema, a to jak online tak u jedné konzole.

Jde o zdánlivě jednoduchou plošinovku, kde máte za úkol svého zvířecího avatara dovést z jedné strany levelu na druhou. To bývá zpravidla bez problémů. Ty nastávají od druhého kola dál, kde si každý může vybrat jednu součástku, kterou umístí na trať a opět se musí dostat do cíle. "Součástky" jsou různé - může jít o všemožné plošiny a bedny, ale také o nejrůžnější pasti, které průchod levelem znepříjemňují.

A to je celé gro téhle hry - udělat průchod levelem takový, aby ho člově ideálně zvládnul jako jediný. Pokud totiž projdou level všichni, tak nikdo nezískává žádné body. Pokud ale někdo zařve, tak už se body rozdávají, ten kdo dojde do cíle jako první dostane nějaké navíc a na bonus si přijde i ten, jehož past někoho zabila.

Pokud se to hraní pustíte s partou kámošů, tak máte zaručenou zábavu na hodně dlouho. Budete řvát, budete se smát, budete si nadávat i fandit... Pokud nevíte jestli to doho jít, tak doporučuju mrknout na nějaké "Let's play" video, kde hraje parta lidí a během pár minut budete vědět, v čem spočívá kouzlo téhle hry.

Pro: Super párty hra, která dá vzpomenout na amosféru multiplayeru legendárního Atomic Bombermana

Proti: Bez party kámošů to nemá to kouzlo

+7

Beyond: Two Souls

  • PS4 75
Třetí hra od Quantic Dream a za mě asi ta nejslabší. Nejsem si úplně jistej proč, ale z nějakýho důvodu mě příběh nedokázal nějak výrazněji oslovit, i přesto, že námět mi přijde zajímavý. Možná to bylo to neustálý přeskakování v čase, možná skutečnost, že člověk hraje jen za "jednu" postavu, s jejíž smrtí hra končí (narozdíl od předchozích her)... Těžko říct.

O příběhu se nechci moc rozepisovat, ale koncept Aidena mi přišel super a dával hraní novej rozměr. Jsem rád, že oproti HR ubyla možnost dělání "zbytečnejch věcí" a celkově se to ovládalo líp. Jedinou výjimkou byly "souboje", kde se měl člověk pohnout určitým směrem a často sem měl problém poznat, jakej směr je vůbec ten správnej. Taky mě trochu štvala přehnaná linearita a hlavně nemožnost se zbavit kreténa Ryana z CIA.

Herecký výkony Ellen Page a Willema Defoea jsou perfektní a po stránce grafiky a animace obličejů nemám naprosto co vytknout. Po Heavy Rain to bylo pohlazení po duši.

Kolem a kolem je pro mě Beyond nejslabší hra od Quantic Dream. Byly tu pasáže, který jsem si užil (Navajo, The Mission), ale na druhou stranu byly chvíle, kdy jsem se vyloženě nudil.

Pro: Herecké výkony; zajímavej námět; hraní za Aidena; vizuál

Proti: Občas přílišná linearita; místy nepřehledné souboje; kretén Ryan, kterýho se nejde zbavit

+15

Heavy Rain

  • PS4 75
V roce 2019 asi nemá uplně smysl se rozepisovat o tom, o čem Heavy Rain je. Na začátku roku jsem se po dlouhé pauze vrátil k videohrám a první hra, kterou jsem zapnul, byl Detroit: Become Human, který mě strašně chytnul. Logicky jsem byl natěšen na Heavy Rain a Beyond: Two Souls.

Nutno podotknout, že Heavy Rain nezestárnul dobře, obzvláště když ho člověk hraje po Detroitu. Mimika postav je místama absolutně směšná, obvlášť "cenění zubů" (doporučuju vygooglit obrázky "heavy rain teeth") mě vždycky dokázalo rozesmát nahlas. Ovládání QTE mi místy přišlo šílený (a to sem hrál tusím na střední obtížnost), např. když vám hra po sérii pohybů stickem hodí zákeřně další pohyb, ale tentokrát celým ovladačem. Mačkání 4-5 tlačítek najednou byla taky paráda.

Co se týče příběhu, tak musím říct, že mi trvalo dlouho se do něj ponořit a po prvním hraní jsem hru na delší dobu odložil. Pak už jsem jí ale zvládnul na 2-3 sezení. Hrozně mě rozčiloval přehnaný "simulátor" chození a dělaní zbytečných věcí. Chápu, že v roce 2010 muselo bejt to, že se můžete jít vychcat, převratný, ale nejsem uplně fanoušek týhle bezúčelný hyperreality.

Po vlažným úvodu se ale hra rozjela a konečně jsem v ní začal vidět hrdýho předchůdce Detroitu. Se začátkem úkolů od Origami Killera přestal bejt Ethan ufňukaná sračka a jí si tu jízdu začal konečně užívat.

Nakonec převládla spokojenost a hrát Heavy Rain před 9 lety, tak by bylo hodnocení určitě o něco vyšší.

Pro: Napínavý příběh; rozhodnutí, která opravdu ovlivní příběh

Proti: Hra nezestárla dobře - často komická mimika postav; místy zbytečný simulátor chození a dělání ničeho; vlažnější rozjezd

+15

A Plague Tale: Innocence

  • PS4 85
Herní výzva 2019 – Historie se opakuje

Na Plague Tale jsem se těšil od prvního traileru a rozhodně jsem nebyl zklamanej.

Víc než dechberoucí grafiku a promakanej gameplay preferuju zábavnej příběh a ten se tady povedl a namotal mě od první chvíle. Děj se točí okolo sourozenců de Rune, patnáctileté Amicie a pětiletého Huga. Ti se díky inkvizici a morové ráně stávají záhy sirotky a společně bojují o přežití ve středověké Francii stižené morovou nákazou.

Bojuje převážně Amiciia a Hugo se většinu času jen veze, ale právě to, že se musíte postarat o mladšího sourozence, přidává na zážitku. Jestli vám k srdci přirostla Clementine z The Walking Dead od TellTale, tak s Hugem to bude ještě rychlejší.

Gameplay tvoří převážně stealth akce a "manipulace" s krysama pomocí světla či ohně. Čas od času dojde i na nějaký ten logický puzzle, kdy je v rámci řešení třeba zapojit Huga nebo jiného ze sirotků, kteří se k sourozencům v průběhu hry přidají.

Využití praku mi přišlo kreativní a kromě klasických šturů můžete vyrábět speciální munici, která bude umět zhasínat či rozdělávat oheň, odhánět či lákat krysy nebo donutit nepřítele si sundat helmu, aby následně mohl dostat šutrem. Díky tomu budete mít často víc možností, jak se s hrozbou vypořádat a některá z řešení jsou dost kreativní :).

Vadou na kráse může být výrazná linearita, kdy má člověk víceméně vytyčenou cestu a např. po tom, co projdete dveřmi, už nemáte možnost se vrátit zpátky. Což může trochu zamrzet, pokud někde necháte ležet nějaký materiál na craftění nebo collectibles a "vlezete" o kus dál do cut scény.

Zmíněný crafting mi přišel správně vyvážený. Materiálu je "tak akorát", takže člověk by měl prolézt co se dá a dobře si rozmyslet, do čeho investuje. Collectibles jsou tu troje - "zajímavosti", které mi dvakrát zajímavé nepřisli, hračky byly lepší nápad, ale ocenil bych, kdybych za jejich nalezení a předání něco málo dostal. Dávat je do police je celkem nuda. Nejlepší tak jsou kytky do Hugova herbáře a Amicii za ucho :).

Navrch si k tomu přidejte parádní soundtrack (tady se JRC vytáhlo s vinylem k předobjednávce), který parádně dokresluje atmosféru. Ať už jde děsivé výjevy nebo dojemné momenty.

Snad bych ještě mohl vyčíst slabší AI nepřátel, ale jsem rád, že z toho nevznikli další Commandos, kde člověk musí 20 minut studovat pohyb nepřátel, aby se přesunul o kousek dál. Ikdyž situace, kdy jsem se byl odhalen při plížení se nepřátelským táborem a s nepřáteli v patách jsem dosprintoval do cut scény, mě rozesmála.

Pro: Parádní příběh, fantastický soundtrack, zábavný gameplay a samotné postavy Huga a Amicie

Proti: Nucená linearita občas bije od očí a AI nepřátel je občas komická

+23

What Remains of Edith Finch

  • PS4 90
WRoEF je parádní zážitek, obzvlášť když nevíte, co od hry čekat. Slyšel sem na ní pár kladných až nadšených referencí a původně jsem čekal (soudě dle názvu) detektivku, kde budu vyšetřovat vraždu. Nemohl jsem se víc mýlit!

V téhle adventuře/walking simulatoru se v roli Edith Finch vracíte po letech do rodinného sídla a odhalujete historii rodiny, ve které o tragédie a náhlá úmrtí nebyla nouze.

Prapodivný barák je plný zamčených pokojů, které patřili jednotlivým členům rodiny. S každým otevřeným pokojem pak máte možnost prožít příběh daného příbuzného. Začíná se poměrně nevinně, ale postupem času se dostáváme k větším a větším tragédiím, které chytnou za srdce.

Gameplay jednotlivých příběhů je většinou krátký, různorodý a s intuitivním ovládáním. Celá hra se dá projít na 100% za 2-3 hodiny jako nic.

Plnému hodnocení brání je to, že hra je opravdu krátká a pokud bych za ní platil (měl jsem ji zdarma z PS+), tak bych byl možná trochu zklamanej. Taky to není hra, ke který bych se plánoval někdy vrátit a zahrát si jí znova.

Každopádně pokud hledáte nějakou oddechovku na jeden večer se super příběhem, tak WRoEF je super volba.

Pro: Hra, která chytne a nepustí; originální a kreativní gameplay v jednotlivých příbězích; perfektní dabing a atmosféra

Proti: Ikdyž mi dálka vyhovovala, tak pro platící by to mohl být mínus

+16

Red Dead Redemption 2

  • PS4 100
Herní výzva 2019 – Barevný svět

Po 150 hodinách a dohraní na 100% (ale platina je v nedohlednu) se konečně odvážím hodnotit a nemůžu dát nic jinýho než 100%.

Příběhu nemám co vytknout, všechny charaktery jsou naprosto parádně napsaný. Ty co sem měl nenávidět, sem nenáviděl a ty co sem si měl zamilovat, sem si zamiloval. Dávkoval jsem si ho pomalu a snažil se si užívat celý svět, ale i tak mě neuvěřitelně vtáhnul. Jeden z nejsilnějších momentů byla první návštěva Saint Denis, kdy mi mezi těma lidma ve fancy hadrech a tramvajema došlo, že Arthur a spol. jsou opravdu vymírající druh, pro který už není ve společnosti místo. Samotný finále a oba epilogy jsou pak nádhernou tečkou za mimořádnou hrou.

Propracovanost a komplexnost herního světa je naprosto famózní a byly dny, kdy jsem nepohnul s příběhem ani o píď a jen lovil, sbíral nebo se mořil s challengema.

Jedinou malou vadou na kráse je ovládnání výběru zbraní, kvuli kterýmu se mi párkrát stalo, že jsem byl v misi odkázán jen na pistole.

Pro: Perfektní příběh; skvěle napsaný postavy; propracovanej otevřenej svět nabízející desítky hodin zábavy

Proti: Ovládaní výběru zbraní

+20 +23 −3

Until Dawn

  • PS4 80
Until Dawn je pro me prijemny prekvapeni. Ikdyz jsem totalni hororovej posera, tak tohle me lakalo hodne. Navic interaktivni hry bavej i pretelkyni (resp. jejich sledovani a debatovani o rozhodnutich), takze pak clovek nema vycity svedomi, kdyz u toho sedi celej den. A zrovna Until Dawn je hra, ktera se da projit za jedno delsi sezeni (ja to dal na dva rezy, kdy sem si posledni kapitolu nechal na dalsi den).

Asi je dulezity se na pribeh koukat tou spravnou optikou - je to proste hororovy becko plny tech nejvetsich klise. Tajemnym chlapkem s macetou pocinaje a debilnima teenagerama konce. Nic z udalosti nedava poradnej smysl, postavy se chovaj nelogicky, ale nad tim clovek nesmi premejslet a cim driv pristoupi na tyhle pravidla, tim vic si hru uzije. Predpokladam, ze nikdo normalni by se nevratil na chatu v horach, kde se mu loni ztratili dve kamosky. Obzvlast, kdyz je to tak trochu vase vina...

Pribeh zacina jako klasicka teenage vyvrazdovacka, aby se v druhy casti prehoupnul do hororu s uveritelnosti "Verte neverte" nebo obskurnich dokumentu na druhoradejch kanalech na kabelovce. Vic z pribehu neni potreba prozrazovat, ja mel o zapletce prvni casti jasno vcelku rychle.

Prijemne me prekvapili collectibles, ktery jsou tady celkem dulezity a castecne maji vliv na vyvoj udalosti. Jejich prostredictvim odkryvate zahadu zmizelych dvojcat, tajemnyho chlapka a udalosti z roku 1952. Dal tu muzete sledovat tzv. butterfly effect vasich rozhodnuti a nachazet muzete i totemy, ktery se mi osobne libily nejvic. Totemu je 5 druhu (death, danger, loss, guidance a fortune) a v ramci nekolika vterinovych zaberu vam poodhali mozne budouci udalosti, coz bylo v nekterejch momentech celkem zasadni (diky jednomu jsem objevil, celkem dulezitej predmet, kterej objasnil jednu ze zahad).

Na druhou stranu me mrzelo, ze hra neodpousti. Jedno spatny rozhodnuti, pokazeny QTE a postava je mrtva bez sance na "replay". Ten dostanete az po dohrani hry, kdy muzete znovu projit vybrany kapitoly. Ve finalni scene sem byl natolik zmatenej, ze sem nevedel co delat, takze mi umrely dalsi dve postavy, takze konec mel pro me trochu horkou prichut.

Pro: Perfektni collectibles, ktere proste chcete najit. Super hudba, ktera skvele doplnuje atmosferu. Kdyz to clovek bere jako hororovy becko, tak je to super zabava. Fantastickej casting vc. Hayden Panettiere a Petera Stormare.

Proti: Kamera je obcas dost debilni. Hra neodpousti chyby v QTE a obcas je rozhodnuti fakt blbe podany (napr. Matt vs. jeleni)

+12

Rise of the Tomb Raider: Blood Ties and Lara's Nightmare

  • PS4 75
Další DLC k Rise of the Tomb Raider, které je spíš zajímavým rozšířením pro fanoušky série než plnohodnotným dobrodružstvím.

V Blood Ties se s Larou vracíme do Croft Manor, na který si dělá zálusk stryček Atlas, což je dle dopisů zmrd par excellence. A aby Laru tenhle lojzek nevystěhoval, tak se musí probírat všemi artefakty a dokumenty a najít otcovu závěť.

Nečekejte žádné akční dobrodužství, sluhu Winstona či opičí dráhu z původní série. Vše spočívá v prozkoumávání zákoutí chátrajícího panství Croftů, při kterém se ale dozvíte vše důležité o historii Lary rodiny a pro fanoušky původní série je tu několik easter eggů.

Lara's Nightmare je pak pravý opak. Expedice (něco jako challenge v Arkham sérii), kde se v rámci Lary noční můry musíte v Croft Manor dostat přes slušnou řádku nemrtvých, najít klíč a porazit finalního bosse. Nic revolučního, ale hororová atmosféra je solidní a s ohledem na omezený arzenál je to celkem výzva.

Opět hráno v rámci 20th Anniversary Edice, takže nic za co bych musel doplácet.

Pro: Dozvíte se spoustu chybějících informací o rodině Croftů; několik pomrknutí na fanoušky původních her

Proti: Relativně krátká záležitost, která vlastně nepřináší nic moc nového

+12

Rise of the Tomb Raider: Baba Yaga - The Temple of the Witch

  • PS4 80
Hráno v rámci 20th Anniversary Edition, takže mě to nestálo ani korunu navíc, ale chápu rozhořčení nad cenou DLC, když si za €10 leckdy pořídíte celou hru.

Nicméně Baba Yaga je víc "Tomb Raider" než původní hra samotná. Líbilo se mi celý pojetí toho mýtu, halucinační pasáže byly super a tady jsem teda poctivě "četl" každej sebranej dokument, protože pěkně celej příběh rozvíjel. člověk nemusí bejt uplně Sherlock, aby mu bylo po chvíli bylo jasný, kdo za vším stojí, ale i tak sem si to užil.

Hlavolam mě na chvíli zdržel a tentkrát mi to nezkazila ani věčně napovídající Lara. Při sbírání jednoho blbě dostupnýho dokumentu sem si taky slušně zanervil, protože to bylo snad poprvý v celý hře, kdy se museli věci správně načasovat a rozhodovaly snad desetiny sekundy.

Boss fight se taky povedl a je fajn, že to nebyla jen tupá střílečka. Novej outfit a luk budu ještě muset otestovat, ale ohoz vypadá skvěle.

Za mě snad nejlepší část celýho Rise of the Tomb Raider.

Pro: Zábavnej příběh, pár zasekávacích hlavolamů, boss fight

Proti: Čekání ja respawn druhýho jelena bylo nekonečný :)

+21

Detroit: Become Human

  • PS4 90
Herní výzva 2019 – Čapkův odkaz

První hra po 4-5 leté pauze od hraní a první hra na next-gen konzoli obecně, takže možná proto byl zážitek silnější.

Už od prvních TellTale her jsem byl fanda těhle "interaktivních filmů". TWD, Wolf Among Us nebo Game of Thrones mě bavili dost, ikdyž jsem v pozdější fázi došel k tomu, že moje rozhodnutí mají na rozuzlení příběhu vesměs minimální vliv. O to víc sem byl překvapen, když jsem už po první krátké "misi" viděl strom rozhodnutí a co všechno se dalo udělat jinak. Na začátek je teda potřeba říct, že tady mají vaše rozhodnutí opravdu vliv na to, jak se bude příběh vyvíjet, což neovlivní jen linku dané postavy, ale z části i těch ostatních.

Postavy tu máte na starosti tři - Karu, Markuse a Connora. Všichni tři jsou androidi a příběh je zasazen v Detroitu v blízké budoucnosti, kde jsou androidi běžnou praxí a "domácím spotřebičem". Idylku začínají narušovat tzv. devianti, androidi, kteří se chovají proti svému naprogramování. A tady přihází na scénu naše ústřední trojice.

Connor je android, který se se specializuje na devianty a spolupracuje s policií, konkrétně se svérázným detektivem Hankem. Markus se stará o stárnoucího umělce, který je pro něj jak jeho otec, ale rychlým sledem událostí skončí na vrakovišti, aby se následně stal vůdcem revoluce androidů. Kara je androidí hospodyně, které se snaží ochránit lidskou holčičku.

Příběhy tria protagonistů se postupně začínají proplétat a musím říct, že už dlouho sem nebyl do hry tak zažranej a některá rozhodnutí byla vyloženě stresující, protože mi na postavách fakt záleželo.

Parádní záležitost, u které jsem měl chuť to rozjet okamžitě znovu, abych to vyzkoušel jinou cestou.

Pro: Vaše rozhodnutí OPRAVDU hrají roli; výborně napsané postavy a skvělý casting; neuvěřitelné množství rozhodnutí přímo vybízí k dalšímu hraní

+18

Rise of the Tomb Raider

  • PS4 75
Herní výzva 2019 – Lovec trofejí

Už je to nějakej pátek, co sem na X360 hrál "první" díl, takže sem úspěšně stihnul zapomenout většinu herních mechanik a o čem vlastně byl. Co ale utkvělo v paměti je to, že Lara neustále napovídá, co má člověk dělat (což má údajně jít vypnout v Shadow of the TR). Tady to bylo ještě o fous horší, protože napovídá hned, v prvním dílu to člověka nechala aspoň párkrát udělat blbě.

Na začátek řeknu, že jsem si hru užil, bavila mě až do konce (dokonce jsem jí dal přednost před RDR2 a Last of Us), ale není to tím, že bych hltal příběh, ale hra jako taková je to prostě zábavná a pokud jako já patříte mezi sběrače, tak po dohrání máte zábavu na dalších x hodin.

Herní mechaniky jsou super, RPG prvky dělaj hru zajímavější a občas se člověk musí zamyslet, do jakyho skillu investovat. Craftění je taky povedený a musím ocenit, že (nejen) díky speciálním šípům se luk nestal zbytečněj po získání samopalu. Ostatně s výjimkou pistole najde celej arsenál využití až do konce hry.

Co trochu pokulhává je příběh, kterej mě nějak nedokázal pohltit. Je to prostě takový klišé, kde Lara hledá vzácnej artefakt, jde proti zlý organizaci a pomáhá hodnejm domorodcům. Je škoda, že tak ikonickej charakter jako je Lara nedokážou vývojáři napsat tak, aby člověku přirostla k srdci jako třeba Clem z The Walking Dead nebo postavy z Detroit: Become Human. Většinu času mi bylo fuk, co se s Larou děje a v cut scénách mě často rozčilovala její nablblost a naivita. Což je prostě divný, když v jednu chvíli dává někomu finisher brokovnicí do obličeje a pak hned někomu kňourá o tom, jak musí zjistit "pravdu".

Jinak je ve hře přijemě vybalancovaný střídání akčních přestřelek, stealth akce, logickejch puzzlů a akrobatickejch vložek. Navíc si to člověk může dávkovat tím, že se bude ve větších lokacích věnovat side misím a dělat nejrůznější challenge.

Celkově teda spokojenost a další díl si určitě nenechám ujít.

Pro: Dlouhá hratelnost i po dokončení hlavního příběhu; vyváženej arsenál; povedený RPG prvky; craftění, který je reálně užitečný

Proti: Slabší příběh; Lara neustále napovídá u logickejch puzzlů; charakter by mohl bejt napsanej líp

+21

Onrush

  • PS4 70
Zavodni hry nesnasim (vc. NfS), nebavi me krecovite drzet pad a modlit se, ze spravne trefim kazdou zatacku, takze kdyz jsem tohle videl na PS+, tak sem byl otravenej. Pak me ale kamosi pozvali na multiplayer a stravil sem tim vikend, ikdyz mi na polici lezel neotevrenej Red Dead.

Princip je jednoduchej, "zavody" 6v6 s tim, ze cilem neni zajet kolo co nejrychleji, ale splnit cil jednoho ze 4 zavodnich modu a pritom idealne sundat nejvic souperu.

Single playeru jsem zatim moc nedal, ale je mi jasny, ze po case bude dost repetetivni. To asi postihne i multak, ale dokud mate s kym hrat, tak se u toho clovek zabavi :).

Pro: Super soundtrack, zabavnej multiplayer, navykova "arkadovitost"

Proti: Takedown soupere obcas funguje random, po case to bude dost repetetivni

+7