Herní výzva 2019 – Hra roku

Jsem rád, že nejsem člověk, kterej by po pár hodinách hru zahodil s tím, že ho nebaví a šel hrát něco jinýho. Dost možná bych se tak připravil o příjemnej zážitek, kterej se z HZD nakonec vyklubal.

Aloy totiž chvíli trvalo, aby mi přirostla k srdci a příběh mě na začátku nějak ne a ne chytnout. Jasně, úvod a dospívání Aloy až do "Proving" je fajn, ale to co následovalo po tom mě zkrátka neoslovilo. Celá ta zápletka mi přišla taková jalová, questy jsem znuděně proklikával a jen čekal až mi na mapě vyskočí marker ať vím, kam běžet.

Naštěstí mi parádně sedl combat systém a užíval jsem si to, že na každého robota platí něco jiného a člověk tak prověří celý arsenál a neběhá s jedním lukem od začátku do konce. Takže jsem se spíš věnoval craftění a lootování a questy jsem bral jen jako směrovku, kam zrovna běžet něco ulovit.

Jakmile se ale začalo odkrývat více z historie, tak si mě hra získala totálně a i Aloy mi začala být sympatická. Nakonec jsem HZD věnoval 90 hodin vč. DLC Frozen Wilds a jsme rád, že jsem to po vlažném začátku nevzdal.