Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Heavy Rain

Quantic Dream •  Virtuos (PS4)
23.02.2010
01.03.2016
24.06.2019
kompatibilní
79
190 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

V Heavy Rain vám do rukou budou svěřeny hned čtyři hlavní postavy. Ethan Mars - architekt, manžel a otec dvou dětí, Scott Shelby - soukromý vyšetřovatel, Norman Jayden - agent FBI a Madison Paigeová - mladá žena trpící nespavostí. Všechny čtyři spojuje jedno pojítko a tím je "Origami Killer", řádící sériový vrah. Děj Heavy Rain se přizpůsobuje tomu, jaká rozhodnutí během hraní činíte, a tato rozhodnutí vedou k celkem osmi různým rozuzlením na konci hry.

Hra byla při svém ohlášení prezentována v technickém demu "The Casting". Původním plánem bylo Heavy Rain vydat pro PS3 a PC. Z tohoto plánu ale nakonec sešlo a fyzikální engine pro pohyb oblečení PhysX byl vyměněn za engine Havok. V roce 2013 oznámil vývojář David Cage snahy Microsoftu vydat hru pro Xbox 360, ani tento plán však zrealizován nebyl. Hra mimo PlayStation konzole nakonec vyšla až v roce 2019, kdy se po ukončení kontraktu Quantic Dream se Sony dočkala vydání na PC.

Po oficiálním vydání hry následovaly nové edice. Ve verzi hry zvané Heavy Rain Move Edition lze hru, kromě klasického ovládání Dualshockem, ovládat pomocí PlayStation Move. Pro Evropu a Austrálii byla vydána speciální edice obsahující stažitelný příběhový obsah a soundtrack hry. Samostatně pro Francii byla zase vypuštěna verze Heavy Rain Edition Modifiée přístupnější mladšímu publiku. V březnu 2016 pak vyšla verze pro PS4 s vylepšenou grafikou a větším rozlišením.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PS3 100
Užil jsem si každou vteřinu tohoto mistrovského kousku. Heavy Rain dokáže vzbudit napětí, emoce. Dokáže vybudovat atmosféru, chytnout hráče a tlačit jej dál a dál v hraní, nenásilně, ale přitom tak návykově.

Příběh je velice přehledně a chytře servírován z pohledů několika postav, má drive a zaujme každou svou částí. Neexistují v něm slabé momenty. Ač jsem měl pocit, že mám nad hrou navrch a že znám odpovědi už od začátku, opak byl pravdou. Herní zvraty byly tak nečekané, že jsem jen seděl s otevřenou pusou v údivu.

V Deus Ex Human Revolution je hráč na konci postaven před 4 tlačítka a je mu dána možnost výběru ukončení některým z nich nehledě na to, jak se hráč choval a jaké rozhodnutí přijímal po celou hru. V Heavy Rain je zakončení budováno již od začátku, každé rozhodnutí má své důsledky. Je až neuvěřitelné, jak drobné detaily nebo nepovedené akce dokáží zvrátit průběh celé hry.

Naprosto brilantní!

Hodnocení: ❤ ❤ ❤ ❤ ❤
+39
  • PS4 90
Málokdy se stane, aby hra smazala hranici mezi vlastním duševním rozpoložením, počasím, které se odehrává za oknem a klimatem ve hře samotné. Zatímco v mém životě se nejedná o nejšťastnější období a za oknem se podzim rozhodl vyřádit, ve hře Heavy Rain jsou na tom téměř všichni zúčastnění ještě hůře a za krk jim prší takřka nepřetržitě. A mně se před očima začíná odehrávat nervy drásající příběh, o kterém už těsně po dohrání vím, že ho nikdy nezapomenu.

Ať už jsem totiž v kůži Ethana, Scotta, Normana nebo Madison, dýchal bych za ně a při jakékoli krizové situaci jsem nervózně poposedával, jen jsem vycítil sebemenší nebezpečí. Při infarktových momentech, kdy mi bylo jasné, že jde zúčastněným dokonce o život, jsem pak ovladač div nerozmačkal. Tímto tak děkuji všem vývojářům za to, že právě ovladač nemusí být trvale připojen ke konzoli, protože by jak ona, tak ovladač (tak nejspíš i televize) přišly k nenapravitelným úrazům.

Napínavých chvil, kdy je potřeba zařízením otáčet, hýbat, divoce střídat tlačítka nebo ho div ne házet do vzduchu, když se kdokoli z charakterů pokouší něco rozbít či někoho přeprat, je totiž vlivem pravé chladné detektivky hodně. Ne náhodou jsem si na mnoha místech vzpomněl na můj milovaný Fahrenheit. Heavy Rain se sice zcela vyhýbá nadpřirozeným prvkům, ale náturami jednotlivých postav je svému předchůdci podobný, byť posouvá model interaktivnosti někam úplně jinam. Míst, která ovlivňují příběh a naprosto zásadně mění jeho vyústění, je totiž požehnaně a co je nejhorší - častokrát nejdou poznat. Kdo by například tušil, že když těsně nestihnu z počítače získat potřebný údaj, zcela zásadně to změní osudy JINÝCH postav v samém závěru. Ten šok, když mi došlo, že to a ono se mělo udělat tak a tak, má za následek zaryté přesvědčení, že si hru v dohledné době zahraji znova s pokud možno šťastnějším koncem. Ať jsem se totiž snažil, jak chtěl, a měl jsem pocit, že bych mohl směřovat k happyendu, nebylo mi (respektive nebylo jim) přáno.

Konkrétní osudy postav: Ethan s Madison se sice dali dohromady, ale protože Madison nestihla včas zjistit konkrétní adresu, tak sice přežila, ale Ethanovi na onom místě nepomohla. Ten zachránil svého syna, ale následně umírá pod policejní palbou. Madison následkem toho propadá nespavosti a zhoršeným halucinacím. Scott žije, ponechám svým myšlenkám a hříchům (největší paradox, který jsem dopustil). Norman bohužel zemřel přibližně ve třech čtvrtinách hry během (dle mě dost náročné) rvačky na vrakovišti a jeho neúčast ve hře, byť není znát na logice příběhu, byla bohužel znát na dynamice střídaní jednotlivých prostředí

Na konci mi tak zůstává husí kůže po celém těle. Vzhledem ke škále emocí relativně střídmé výsledné hodnocení můžu připsat občasnému rozčarování z toho, že v rychlosti a "rozklepanosti" psychiky některých postav není jasné, jestli mám zobrazené tlačítko držet nebo do něj bleskově začít bušit - a tím pádem pak došlo k nejednomu zděšení z možných následků zkaženého QTE. Případné zvýšení je v plánu po opětovném hraní a dostavení se totožných pocitů.

Pro: Jeden z nejsilnějších příběhů, které jsem kdy odehrál, fenomenální vývoj postav, nezaměnitelná atmosféra

Proti: Matoucí ovládání ve vypjatých chvílích, nutnost opětovného hraní pro docenění komplexnosti

+36
  • PC 90
Velmi dobře zpracovaná adventura nebo spíše interaktivní film. Tvůrci legendárního Fahrenheita (hry někde známé pod jménem Indigo Prophecy) pokračují ve skvělé práci. Samotný příběh je o snaze o dopadení záhadného origami vraha unášejícího malé děti, které nechává utopit v dešťové vodě. Příběh je pak vyprávěn z pohledu čtyř různých osob: Ethana Hawka, šťastného otce dvou dětí, agenta FBI Normana Jaydena, který pomáhá místní kriminálce v dopadení vraha, soukromého detektiva Scotta Shelbyho, který se snaží dopadnout vraha již několik let a novinářky Madison Paige, která se k případu dostane tak trochu náhodou.
Během hraní můžeme poslouchat pocity a myšlenky ovládaných aktéru a na základě nich interagovat.
Ovládání je velmi podobné zmíněnému Fahrenheitu, kdy se různé činnosti dělají pohyby na ovladači tak, že to připomíná danou činnost. Např. pro otevření skříňky je nutné dát pravý analog ovladače na stranu (chycení úchytky skříně) a následně jej krouživým pohybem přesunout na stranu druhou (otevření dvířek). Někdy je nutné danou činnost dělat pomalu (např. při holení, jinak se postava řízne). Nedílnou součástí hry jsou i QuickTime eventy, kdy je při dané akční scéně nutné dělat přesně předepsané pohyby. Pokud se nezadaří, nemusí to mít na vývoj žádný vliv, jindy musí hráč činnost opakovat, ale někdy to vede k tomu, že se daná činnost postavě ve výsledku nepodaří a to způsobí jiný vývoj celého příběhu. (hra umožňuje nastavit obtížnost těchto eventů, tzn. Specifikovat jak rychle musí hráč reagovat). Způsobů těchto QuickTime eventů je hned několik. Od pouhého rychlého stisknutí požadovaného tlačítka nebo triggeru, přes držení tlačítka nebo zběsilé mačkání tlačítka, až po posun analogu předepsaným způsobem.
Z toho všeho tedy plyne, že některé příběhové linky se mohou měnit na základě předchozích rozhodnutí či úspěchu/neúspěchu v QuickTime eventu. Dokonce se může stát, že daná postava umře a hra následně zcela přeskakuje kapitoly dané postavy. Ve výsledku to znamená, že hra má celou řadu různých konců.

+ Vynikající příběh s povedeným plot twistem v závěru.
+ Je velmi snadné se vžít do hlavních postav a tím pádem vše prožívat s nimi.
+ Hra vypadá velmi dobře graficky (a to se jedná o 10 let starou hru, ale je možné, že PC verzi vývojáři krapet graficky vylepšili).
+- První kapitoly mají spíše pomalejší tempo. Což je na druhou stranu možná dobře, protože se díky tomu lépe seznámíme s postavami.
+- Někomu mohou vadit QuickTime eventy.
- Některé scény jsou těžko uvěřitelné např. Ethan hned několikrát unikne celé zásahovce.
- Postavy nemohou běhat, při opakování některých kapitol nelze přeskakovat dialog.
- Občas jsou vidět drobné chybky typu špatný LipSync, apod. Ale to jsou jen drobnosti.

První minuty hraní mi sice přišly celkem nudné, ale po zhruba hodině hraní si mě hra získala a už mě nepustila. Po dohrání nad příběhem stále přemýšlím, hlavně ve stylu: kdybych tehdy udělal tohle jinak, určitě by to nakonec dopadlo úplně jinak, což vede k tomu, že i opakované hraní může být zajímavé a zábavné.

Pro: Příběh a atmosféra, grafika

Proti: Pro někoho QuickTime eventy

+29
  • PC 95
Tak tedy panečku, co na to říct? Tuto hru jsem si vychutnal na plné obrátky. Opět jsem hru odehrál po doporučení od kamaráda a znovu jsem chybu neudělal.

Příběh v této hře můžeme vidět z pohledu čtyř různých postav, za které ve hře hrajete. Po první hodině hraní jsem už jasně věděl, o co půjde. Hraní za více postav, dělání klíčových rozhodnutí, které mohou ovlivnit příběh a následně i pokračování ve hře, být ve střehu? Proč? V této hře nemáte jistotu bezpečí, ba naopak. Hlídáte každý svůj krok a jste nanejvýš obezřetní, jako v mém případě.

První dojmy tedy byly určitě velmi kladné, protože hra má to, co mám rád... Napětí, atmosféra, skvělý příběh a ve hrách mám velmi rád déšť a špatné počasí, protože jsem potom více ve střehu a více se do her vžívám. No a vzhledem k tomu, jak hru hrajete nebo děláte rozhodnutí, tak na konci můžete být mile i nemile překvapeni, když zjistíte, že má hrát několik konců. V mém případě to naštěstí dopadlo happyendem, i když jsem to v některých rozhodnutích dávno odpískal a počítám se špatným koncem a světe div se, stalo se.

Něco se mi těžce vytýká, protože jsem si tu hru tak neskutečně užil, že jsem nic špatného nezaregistroval, no možná chvílemi matoucí ovládání, které jsem musel opět odepřit, později už to bylo v pohodě.

Celkově hodnotím určitě pozitivně, skvělá atmosféra, výborný příběh, děláte rozhodnutí, která můžou hru úplně otočit a jak jsem říkal, mám rád ve hrách déšť. Kdo si hru ještě nezahrál, vřele mohu doporučit. :)

Pro: Atmosféra, grafika, fantastický příběh, dělání složitých rozhodnutí, více konců

Proti: V úvodu problémy s ovládáním a kamerou

+27
  • PS4 85
Heavy Rain je jednou z těch her, které se chlubí tím, že vaše rozhodnutí ovlivňují vývoj příběhu. Po dohrání můžu zodpovědně prohlásit, že je to zatím JEDINÁ hra, která si nehoní triko a vaše rozhodnutí (a nejenom rozhodnutí, prostě i to, zda v dané situaci zvládnete rychle reagovat) zde opravdu mají zásadní význam. Je to tedy v podstatě unikát - a už jen pro to stojí za zahrání.

Příběhově se jedná slušný detektivní thriller, kde pořád a ne náhodou prší a kde střídavě hrajete za několik postav, od FBI agenta, přes poškozeného otce-hrdinu až po soukromé očko v pršiplášti. Který potřebuje, protože pořád prší. Akce je založena na QTE, funkce controlleru jsou zde tedy využity tak naplno, až z toho budete mít křeče v prstech. Právě to může být někdy frustrující, když se vám napoprvé nepovede to, co byste rádi a musíte pak div ne vytrhávat playstation ze zdi, aby se vám neuložilo to špatné vyústění situace. Ale jak bylo řečeno - pokud někdy nějaké herní studio (například Telltale Games) bude tvrdit, že vaše volby mají význam, Heavy Rain je dobrým ukazatelem, jak to doopravdy má vypadat.

Pro: interaktivní thriller, kde mají volby opravdový význam

+26