Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Tomb Raider

Core Design •  Ideaworks3D (NGage, WMobile) •  realtech VR (iOS)
14.11.1996
04.07.2002
06.10.2003
13.08.2009
28.08.2012
16.12.2013
01.04.2015
78
239 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Tomb Raider je akční adventura z pohledu třetí osoby s agilní archeoložkou Larou Croft v hlavní roli. Ženská hrdinka v hlavní roli nebyla ve hrách z devadesátých let častým jevem, ale hráči si Laru okamžitě oblíbili, zejména kvůli jejím ladným pohybům a jejich široké škále. Lara dokázala dělat kotouly, salta, lézt po římsách, plavat nebo ručkovat. Klíčové byly také její dvě pistole s neomezenou municí, kterými se bránila proti vlkům, medvědům a dalším nepřátelům. Překonávala ale i spoustu jiných překážek v podobě puzzlů, jak otevřít ty či ony dveře, případně jak zprovoznit nějaký mechanismus a dostat se dále. Na svých cestách za talismanem Scion se podívá do Peru, Řecka, Egypta i Atlantidy.

Úspěch u kritiků i hráčů znamenal spoustu dalších dílů v následujících letech a natočeno bylo i několik filmů.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 85
  • PS1 90
Na obalu pevné kulaté, ve hře ostřejší než poslední Trumpův tweet na Kimovu adresu, ale čert to vem. Lara Croft odstartovala dodnes trvající mánii sexuální fantazie podstatné části mužské populace a já nejsem výjimkou. Její přednosti však nejsou jedinými přednostmi prvního Tomb Raidera.

Dalšími v pořadí jsou ponurá atmosféra, pozoruhodné monumentální lokace, adventurní část a skvělá hudba. Za hudbu ubírám PC verzi 5 %, kde některá hudba chybí úplně, což na jednu stranu jde lehce vyřešit modem, na stranu druhou jsem ušetřený čas mohl věnovat mému oblíbenému nicnedělání.

Úplně poprvé jsem Laru poznal na demoverzi, kdy ta nám tak zavoněla, že jsme brzy koupili za jářku židovských 1599 Kč verzi plnou (a poté i další čtyři pokračování) a i několikrát ji jako děcka dohráli. Zřejmě i proto moc nerozumím, když někdo tvrdí, že je těžká, nebo že nechápe, jak se skáče. Dojdu k okraji, skočím dozadu, rozběhnu se a skočím. Halo? Střelba je automatická jako úspěšné absolvování maturitní zkoušky na soukromé škole a zde se opět jen projeví nespokojenost těch, co syslí náboje do lepších zbraní, protože co kdyby náhodou? Sice ti po dohrání zbyde 1000+ nábojů v UZI a přes 40 lékárniček, ale hej.

Mně vždycky imponovala rozlehlost zdejších úrovní a některé opravdu vypečené věci, jako umístění železných cihliček do Midasovy dlaně, aby zezlátly. Level s místnostmi Atlase, Damokla a dalšími byl také naprosto skvělý, stejně jako Colloseum a jiné. V podstatě moc nemusím akorát poslední mapy, kde se proháníte v útrobách Atlantidy.

Tomb Raider 1996 byl opravdu průkopník, a i když některé jeho další pokračování byly o fous lepší, stále zůstává v mém srdci a dodnes si ho rád zahraju. Jo a představte si výše zmíněné výtky některých hráčů ve verzi na PS1, kde nebyl libovolný save, ale dalo se ukládat jen u krystalů. To byla vojna!

Pro: prostředí, hudba, lokace, délka, atmosféra, Lara

Proti: závěrečné levely, chybějící hudba (PC)

+45
  • PC 90
První Tomb Raider byl svým způsobem revoluční. V prvé řadě přišla na svět jedna z nejikoničtějších videoherních postav, která se nejspíš inspirovala v Indiana Jonesovi a možná i Princi z Persie. Kdo by tenkrát mohl tušit, že se Lara objeví v dalších 11 pokračováních, 2 spinoffech, 3 filmech a kdoví kde ještě. Druhou revolucí (minimálně pro mě) byl způsob, jak se hra hraje. Netuším, jestli byl Tomb Raider první (ani bych se nedivil kdyby nebyl), kdo nabídl tak propracovaný 3D svět, ale hra se prostě dokázala skvěle prosadit a hlavně dostat do podvědomí většiny hráčů.

Ale pojďme zpět na začátek. Moje první setkání s "tomb rajdrem" nebylo nijak dechberoucí, spíš mě ani moc nezaujal. Bylo to hlavně tou 3D grafikou, se kterou jsem tehdy neměl moc dobré zkušenosti a také kvůli docela náročnému ovládání na klávesnici. Naštěstí jsem hře dal po čase ještě další šanci a tentokrát jsem svůj prvotní nezájem překonal.

Z mého původního průchodu hrou si pamatuji především své setkání s T-Rexem a souboj s mumiemi. Ale taky plavání pod vodou a panický strach z plavajících krokodýlů, protože jsem je často neviděl a nemohl se proti nim nijak bránit (nepříjemný pocit při plavání v Tomb Raiderech mám vlastně i dodnes, ale naštěstí mě to od hraní neodradilo).

Z dnešního pohledu hra působí možná zastarale, ale to se vzhledem k datu vydání dá odpustit. Na zmíněné ovládání se dá v pohodě zvyknout (ani bych se nedivil, kdyby existoval nějaký mod na gamepad), ale ta atmosféra, ta je podle mě pořád zachována. Jsem dokonce toho názoru, že hlavně právě v tomto prvním díle jsme zažili to pravé prohledávání hrobek.

Samotné úrovně jsou pro hraní docela náročné, zvláště z pohledu dnešního hráče, protože si na
všechno musí přijít sám. Hra prostě nikoho nevede za ruku a v tom je podle mě i kouzlo této hry. A musím říct, že některé úrovně jsou pro mě tak trošku ikonické (vodopády a T-Rex v The Lost Valley, 4 chrámy v St. Francis' Folly, změna hladiny vody v Cistern, obří zatopené sochy v Santuary of the Scion, atd.). Je pravdou, že samotný design některých úrovní je z hlediska realističnosti tak trochu nesmyslný (kdo by měl spínač na otevření dveří ve vzdálené místnosti nebo v obří vodní nadrží, apod.), ale to se v té době holt neřešilo. Hlavní byla zábava z prozkoumávání a radost z objevení postupu nebo secretů.

Co se ale moc nepovedlo, bylo vyprávění příběhu. Na rovinu se přiznám, že i když vím, o co ve hře zhruba jde a rozumím anglicky mnohem líp než před dvaceti lety, tak i v dnešní době jsem příběh v podání hry úplně nepobral a tak jsem si jeho detaily musel doplňovat na internetu. Hodně mi pomohlo i dohrání Tomb Raider: Anniversary, kde je vyprávění příběhu mnohem lépe propracované a to včetně lepších a rozvětvenějších dialogů.

Touto hrou začala jedna velká sága, která žije prakticky dodnes a osobně věřím, že další pokračování ještě vzniknou. Některé díly byly lepší, jiné horší, pro mě je ale tím nejlepším právě ten první.

(Dohráno v roce 2019) 
+30
  • PC 75
Další z mnoha velkých restů pokořen. První Tomb Raider mi dělal obavy, přeci jen hry z roku 1996 a níže prakticky vůbec nehraju. Nakonec jsem byl ale velmi mile překvapen. Počínaje vlídnou obtížností, konče technickou stránkou, která je na svou dobu povedená – zejména po stránce animací hlavní hrdinky.

Celá hra je tak trochu zvláštně vymodelovaná z různě seřízlých krychlovitých objektů. Díky tomu je design levelů velice členitý a záživný. Hlavní náplň, tedy skákání, je opravdu zábavná. Co už mi ale tolik nevonělo, byly souboje – díky tomu, že hra nepočítá s myší, je ovladatelnost dost tuhá a zaměření nepřítele (resp. otočení se na něj, Lara zaměřuje sama) není žádná legrace. Naštěstí je AI nepřátel tupá jak tágo, takže jejich likvidace za využití taktiky „vylezu tam, kde na mě nedosáhnou a odtud do nich budu pálit“ funguje kdykoli.

Design map je hodně členitý, zcela lineární hopsačku rozhodně nečekejte a je vcelku jednoduché se ztratit. Díky tomu je herní doba poměrně dlouhá (já nahrál skoro 15 hodin) a tempo pomalejší, než je dneska zvykem. Hra se ale odmění skvělou hratelností a hřejivým pocitem po každé vyřešené hádance.

V pozdější fázi hry nastal však pocit, že se všechno tak trochu opakuje a začal jsem si všímat limitů enginu (např. to, že na komplexnější objekty nelze skočit), ale naštěstí v tomto okamžiku jsem se již řítil do finiše. Ve hře mi trochu chybělo nějaké to obzvláštnění gameplaye, herní náplň se opakuje a pořád se jenom něco hledá, skáče a občas střílí. Nepohrdl bych třeba minihrou v podobě jízdy na Lařině motorce nebo něco podobného.

Z pohledu dnešní doby hra nevypadá špatně, ale její stáří sebou nese své choroby. Hra občas spadne, někdy se zašmodrchá Dosbox (přes který hra běží) a rozhodí barvy desktopu, ve hře vůbec nefunguje hudba (což nevadí, má to alespoň hutnou atmosféru). Hlavně mě mrzelo, že hra je určená pro stařičké 3dfx karty a na jiném (i moderním) HW je grafika dost osekaná – počínaje horšími texturami, konče modelem Lary, které například chybí cop.

Verdikt: Tomb Raider má rozhodně i v dnešní době co nabídnout a milovníky archeologických dobrodružství rozhodně nezklame – pokud tedy překousnou stáří hry.

Pro: atmosféra starých kobek, parádní animace Lary, zábavná hratelnost, T-Rex :)

Proti: ke konci již krapet stereotypní, vlivem stáří hry drobné technické problémy

+25
  • PC 80
První Tomb Raider (vyslovujeme jak píšeme) se mým životem sotva mihl. Hrál jsem ho u jen kamaráda, nedostal se ani do Řecka a z celé hry si zapamatoval jen T-Rexe, ikonickou Laru a nezřetelnou vzpomínku na podvodní prostory a solidární zadržování dechu. Přesto ho vnímám jako revoluční počin, který posunul mé vnímání možností videoher o obrovský kus dopředu.

Koncept je opravdu novátorský a nejde odbýt strohým "je to jako Prince of Persia, ale ve 3D". Hra není jen transformovaná plošinkovka, ale jedná se o rafinované bludiště obsahující hádanky, akční pasáže a občas téměř adventurní momenty. Vzhledem k nové perspektivě a nepřívětivé kameře není orientace nijak jednoduchá a často se mi stalo, že plánování postupu bylo téměř stejně tak zdlouhavé, jako jeho provedení.

Nápaditě vymyšlené levely jsou obydleny roztodivnými krvelačnými tvory, ale dva největší nepřátelé Lary Croft jsou ovládání a kamera. Sličná archeoložka se mi nadšeně vrhala do plamenů, místo skoku se zmateně motala, nebo při snaze běžet širokým obloukem po úzké římse bezelstně šlápla do prázdna. Díky prapodivným úhlům kamery jsem sice mohl obdivovat vrchol grafiky roku 1996, ale pro výhled na špičaté poprsí jsem neviděl cíl zamýšleného skoku. Obojí se dá se skřípěním zubů tolerovat, ale zvyknout se mi na to nepodařilo. Obtížnost naštěstí není nijak vysoká, hlavně pro možnost postup v libovolné chvíli uložit.

Mapy jsou výborné, což platí především pro první dvě oblasti. Pošetilost sv. Františka mi vyrazila dech, i když jsem level viděl poprvé až 23 let po vydání hry a úplně stejně na mě zapůsobila Cisterna. Atlantis je sice komplikovaná a cesta vpřed náležitě klikatá, bohužel postrádá eleganci a monumentálnost Řecka a Peru. Zážitek ze hry vylepšuje pořád ještě skvělá grafika. Na fotkách vypadá kupodivu hůře, než vypadá v pohybu. Nejspíše kvůli touze programátorů ušetřit výkon, se vzdálenější objekty postupně vynořují ze tmy, což vytváří zvláštní atmosféru tajemna. Tu dokreslují i ojedinělé, ale perfektně ladící ruchy okolí.

Zásadních chyb jsem si nevšiml. K ovládání a kameře bych mohl přidat nelogické rozmístění spínačů, kdy páka kdesi ve výšce ovládá dveře vzdálené čtyři místnosti a dvě patra. Vzhledem k prostředí starobylých chrámů, nepochybně chráněných před všetečnými lupiči pokladů, to ovšem dokážu pochopit. Možná bych uvítal, kdyby byly lokace úplně bez života a Lara místo střeliva a lékárniček sbírala checkpointy, případně možnosti uložení. Hra by ztratila na dynamice, ovšem bohatě by získala na atmosféře.

Pro: špičkový design levelů, skvělá animace Lary, atmosféra, návyková hratelnost, zvuky

Proti: neomezená možnost ukládání, v závěru je prostředí nevýrazné, nemotorné ovládání, škodící kamera

+20
  • PC 90
Tomb Raider, na svojí dobu to byla opravdu revoluční hra. Konečně se také objevila v hlavní roli žena a ne tak ledajaká. Musím říci že jsem si konečně užila hraní a atmosféra hry mě opravdu dostala. Nejsilnějším zážitkem se pro mě stal souboj s T-rexem. O té doby jsem pro velká prostranství měla hlášku,(ta se mě drží až do teď)
" moc prostoru, moc vzduchu, smrt přichází".
Co se týče pohybů samotné Lary, byla opět na svoji dobu skvěle rozpohybována. Hlavně se mi líbyla, když tlačila kvádr, anebo skákala šipky z vodopádu.
Lara je protě fenomén, a ať si říká kdo chce, co chce. Pro mě je tato hra srdcová záležitost.

Pro: atmosféra prvního dílu

Proti: v další dílech je lara lépe rozpohybovana

+19