@
Naginata (22.02.2023 03:36): viděl jsem třeba polovinu dílů Rozumu v troubě, když to dělal ještě s Vaňkem, samostatně jen pár. V něčem jsem s ním souhlasil, ale celkově mi přijde korektně řečeno konzervativní, na mě možná až moc. Skepticismus je jistě na místě, ale přijde mi, že kdykoliv se cokoliv objevilo nového, tak se to vyloženě snaží pohanět a cítím z něho, že prostě nejlepší ze všeho je stejně svíčková se šesti :-)
jinak já jsem co se týče stravy úplný antivzor, ale vyhovuje mi to. Respektive vždycky jsem antivzor byl, až poslední dobou začínají probleskávat první náznaky toho, že by vlastně na mým systému mohlo něco svým způsobem být :-)
Naučil jsem se dlouhodobě hladovět, respektive hlad nepociťovat. Stačí mi jíst jedno hlavní jídlo denně plus drobnosti (ovoce, mléčné výrobky, křupky, sladkosti atd.). To jedno jídlo denně obvykle nebývá nic extra zdravého, ale ani tomu se nutně nevyhýbám :-). Můj příjem kcal je bych řekl v průměru dost malý, třeba 1000-1500, což vede k pomalému setrvalému ubírání na váze, což trvá třeba 1-2 měsíce, obvykle to pak dorovnám týdnem přežrávání (přežrávání je to z mého pohledu, ale vlastně týden jím jak ostatní), kdy přiberu třeba 6-7 kilo a začnu zase "hladovět". Teď jsem tak ve fázi 2. týdne hladovění. Si dělám takový soukromý masopusty asi :-)
Co jsem na sobě vypozoroval za základní princip, je, že čím víc člověk jí, tím víc člověk chce jíst, a čím míň člověk jí, tím míň chce jíst. To znamená, že začátek je nejtěžší, ale za chvíli je to ok a pak vlastně člověk ani nechce přestat. Často jsem nucen začít jíst ve chvíli, kdy musím víc koexistovat s ostatními lidmi a jejich zvyky, kdy sotva dojí, tak už by zase jedli (vždycky mě to vlastně překvapí :-) ).
Je jasný, že jsem si zpomalil metabolismus, ale za mě je to ok, únavu žádnou necítím, spíše naopak, a navíc jsem šetrnější jak ke svý peněžence tak k planetě. A kdoví, třeba tím i pomalejc stárnu :D