Věda a technika

@Karasman (22.02.2023 12:08): tak ty seš jakože korba, tak je jasný, že budeš mít ten příjem úplně jinde (stejně jako ten přírozený výdej), už jenom proto, aby si udržel co máš. Já kdybych sněd v jeden den 3200, tak jsem hned 3 kila nahoře a další den to samý :-)

Já jsem zjistil, že pohyb není třeba vůbec. Hubnutí je i pro lenochy. Opravdu záleží jen na tom poměru příjem/výdej. Ale lidi, kteří nejsou schopni přestat jíst, a chtějí si zachovat nějaký ideální a vyvážený příjem, se začít hýbat musí no.

@Naginata (22.02.2023 03:36): viděl jsem třeba polovinu dílů Rozumu v troubě, když to dělal ještě s Vaňkem, samostatně jen pár. V něčem jsem s ním souhlasil, ale celkově mi přijde korektně řečeno konzervativní, na mě možná až moc. Skepticismus je jistě na místě, ale přijde mi, že kdykoliv se cokoliv objevilo nového, tak se to vyloženě snaží pohanět a cítím z něho, že prostě nejlepší ze všeho je stejně svíčková se šesti :-)

jinak já jsem co se týče stravy úplný antivzor, ale vyhovuje mi to. Respektive vždycky jsem antivzor byl, až poslední dobou začínají probleskávat první náznaky toho, že by vlastně na mým systému mohlo něco svým způsobem být :-)
Naučil jsem se dlouhodobě hladovět, respektive hlad nepociťovat. Stačí mi jíst jedno hlavní jídlo denně plus drobnosti (ovoce, mléčné výrobky, křupky, sladkosti atd.). To jedno jídlo denně obvykle nebývá nic extra zdravého, ale ani tomu se nutně nevyhýbám :-). Můj příjem kcal je bych řekl v průměru dost malý, třeba 1000-1500, což vede k pomalému setrvalému ubírání na váze, což trvá třeba 1-2 měsíce, obvykle to pak dorovnám týdnem přežrávání (přežrávání je to z mého pohledu, ale vlastně týden jím jak ostatní), kdy přiberu třeba 6-7 kilo a začnu zase "hladovět". Teď jsem tak ve fázi 2. týdne hladovění. Si dělám takový soukromý masopusty asi :-)
Co jsem na sobě vypozoroval za základní princip, je, že čím víc člověk jí, tím víc člověk chce jíst, a čím míň člověk jí, tím míň chce jíst. To znamená, že začátek je nejtěžší, ale za chvíli je to ok a pak vlastně člověk ani nechce přestat. Často jsem nucen začít jíst ve chvíli, kdy musím víc koexistovat s ostatními lidmi a jejich zvyky, kdy sotva dojí, tak už by zase jedli (vždycky mě to vlastně překvapí :-) ).
Je jasný, že jsem si zpomalil metabolismus, ale za mě je to ok, únavu žádnou necítím, spíše naopak, a navíc jsem šetrnější jak ke svý peněžence tak k planetě. A kdoví, třeba tím i pomalejc stárnu :D

@hanak_v_exilu (19.02.2023 22:21): no on je tam ten hlavní požadavek na tekoucí vodu, a proto mi přijde 15 stupňů ideál a logický, že je to uprostřed u Země. Jinak jasně, dává smysl, že se všechno vypočítává ku vztahu k Zemi, viz například astronomická jednotka nebo astronomick tlak, tak i tohle nastavili tak, aby Země byla jako ta jednička a ten ideál.

Na první pohled by to mohlo vypadat že uprostřed takové zóny by měla být planeta, kde je 50 stupňů, že 50 stupňů je polovina mezi 0 a 100, ale planeta, kde by bylo průměrně 50 stupňů by měla asi všechnu vodu odpařenou, nebo by tam byly takový slejváky, že si to ani neumíme představit. Proto mi přijde logické, že 15 je vlastně ideál.

Na příkladu Marsu a Venuše je ale vidět, že ta obyvatelná zóna je vlastně poměrně benevolentní a automaticky počítá s určitými proměnnými a hlavně je to jen orientační věc.

Takže myslíš, že by se obyvatelná zóna měla řešit jenom ve vztahu ke slunečnímu svitu, nebo, že by se neměla radši řešit vůbec? Je fakt, že krom Země máme 3 žhavý tipy na život ve sluneční soustavě a jen jeden z těch tipů (a nejméně nadějný) se nachází v obyvatelné zóně (Mars, Titan, Europa (ve vztahu k plynným obrům by se dalo hovořit o jejich vlastní soukromé "obyvatelné zóně" vzhledem ke slapovým jevům)). 2. fakt je ten, že celý koncept obyvatelné zóny akorát říká něco o naší dosebezahleděnosti, kdy předpokládáme, že zrovna my jsme nějaký typický příklad života a kde se může vyvinout (na druhou stranu my sami jsme jediný příklad, který máme).

@hanak_v_exilu (19.02.2023 21:41): no však já jsem to naznačil, že nemá cenu se zabývat praktickou proveditelností, zmínil jsem jen pár nejkřiklavějších věcí, ale těch problémů je asi padesát milionů.

Mám za to, že obyvatelné pásmo počítá s přijatelnou atmosférou, protože bez přijatelné atmosféry není planeta obyvatelná. Jinak je Země prakticky zcela v ideálním umístění uprostřed tohoto pásu. Venuše je na vnitřním kraji, Mars na vnějším. Obě planety by při přijatelné atmosféře mohly být obyvatelné, ale ani jedna přijatelnou atmosféru nemá.

Já si právě nepamatoval teplotu, která by byla na Zemi bez skleníkového efektu. Pokud bychom rozdíl 27 stupňů dali na Mars, tak to moc stačit nebude, i když je jasné, že se to takhle snadno převádět nedá.

Museli by ale každopádně ten Mars terraformovat trochu s updatem oproti Zemi, budeme již jistě poučenější v té době ohledně vlivu CO2, methanu a dalších plynů na globální oteplení, takže předpokládám, že by tam tyhle skleníkový plyny měly fedrovat poučeně ve velkém (a navíc neustále doplňovat, protože má Mars malou gravitaci). To dáme....odhaduju sice tak za 300 let nejdřív, ale snad to jednou dáme. Jako čas máme zhruba 500 milionů let, tak to tolik nehoří :-)

@7c (19.02.2023 19:24):
@Jab (19.02.2023 19:35): Bez ohledu na to, že se toho nikdo z nás 100% nedožije, tak ohledně té teploty, kdovíjaký bude její vývoj po terraformaci. Čekal bych, že se průměrná teplota o dost zvýší. Na rovníku může být teď výjimečně i dvacet stupňů nad nulou, ale obvykle je dost pod nulou no :-), cokoliv mimo rovník je pro člověka v tuto chvíli úplně mimo.

Aktuálně na Marsu není skoro žádná atmosféra, takže všechno teplo jde do hajzlu, ale při terraformaci by se zákonitě musela atmosféra blížit té pozemské. Odhlédnu od toho, že netuším, jak by ji vůbec chtěli vytvořit a udržet, a vytvoři magnetosféru a tak no... ale tipnul bych si od oka, že při pozemské atmosféře by na Marsu mohlo být okolo nuly průměrně na celé planetě (pro porovnání průměrná teplota Země je 15 stupňů+-, aktuální průměrná teplota Marsu prej - 63), což už by se třeba dalo. (a tato úvaha od oka je odvozená i na základě toho, že se Mars nachází na samém kraji pásu života).

@Gordon (16.02.2023 12:27): ano, ale myslím si, že si to docela dost lidí uvědomuje. Stejně jako si uvědomuje, že to, co jsme si mysleli, že bude za dvacet let, bude pravděpodobně do Velikonoc.

Ale já se toho teda upřímně velmi děsím a obávám se, aby tam nebyl ten vývoj, že nastane obraná reakce a zakuklení se do "bezpečné minulosti".

@Zx Atari 500 (14.02.2023 02:19): mám to úplně stejně :-)

na druhou stranu, musíme být štastní, málokdo si uvědomuje, že žijeme prakticky na samotném úsvitu všech časů, v době obřích hvězd, téhle neuvěřitelné světelné show. To tady bude jen chviličku. Je to vlastně podobně neuvěřitelný, jako život každého z nás. Vesmír tady bude kvadriliony let, že žijeme ve třinácti miliardách, to je výhra v loterii.

Je tady ještě jedno možné vysvětlení, které by bylo méně pozitivní, a sice, že vesmírů je mnoho a mají holt jednou za čas sklon zcela zkolabovat, tak byť je teoreticky kvadriliony let starý vesmír možný, reálně se to nestává a tak jednoho krásného dne najednou nic nebude, ale budou zase další vesmíry, a protože se to děje relativně často, tak i my tady máme zrovna takhle mladý vesmír :D

to mě teď tak napadlo :-)


btw. bylo by krásný, kdyby někdo natočil nějaké aspoň trochu věrohodné sci-fi odehrávající se ty 4 triliony let v budoucnosti, přežívající ciilzace u chladnoucího hnědého trpaslíka. To by bylo postapo. Akorát by se musel překousnoust ten nesmysl, že by to byli lidi no :-)

@Gordon (13.02.2023 21:47): ještě k té radiaci, napíšu už to do nového, ať to neměním tisíckrát ty příspěvky, to je známá věc. Ale taky je každej červenej trpaslík úplně jinej. Jsou klidnější a jsou bouřlivé.
Chce to holt od těch planet, aby měly fakt dobré magnetické pole.
Dá se předpokládat, vzhledem k tomu, že červení trpaslíci žijí prakticky nekonečně dlouho, že potenicální život u těch planet by měl nekonečně času se těm podmínkám přizpůsobit.

Podobně velký problém je vázaná rotace, která bude pravděpodobně pravidlem u planet u trpaslíků. A s tím se pojí řada problémů od zmrzlé jedné půlky, vařící druhé půlky, velmi malé oblasti života a zároveň se kvůli tomu dají předpokládat masivní větry...atd.

ale ani jedním bych se výrazně netrápil. Vem si, že na naší planetu třeba koukaj nějaký mimozemšťani, kteří jsou na křemíkové bázi, dýchají metan, nebo vůbec nedýchají a zkoumaj složení naší atmosféry a řeknou "kurva, 21 % kyslíku, no tam nemůže nic žít" :-)

@Gordon (13.02.2023 21:47): jo, to je mi taky jasný. Nepředstavuju si to zase úplně jak Hurvínek válku, taky mě vlastně zajímají víc ta data a na základě těch dat se pak může udělat poměrně hodně přesný model, narozdíl od těch fantazií, které jsou dnes. Však i naprostá většina obrázků planet sluneční soustavy jsou kresby a ne reálné záběry.

jinak rozhodně jsem připraven to obhájit :-) navíc, když máš rakovinu, tak taky obvykle plešatíš, takže rakovina vede prostě (hohoho, černý humory)

Jinak ohledně kolegyně v práci, začínám se klonit k myšlence, že prostě nebudu srab a budu tvrdit, že život mimo Zemi je prakticky jistý. Na 99,9 a dalších milion devítek procent. Tam jde už opravdu jen o ten náboženský prvek, kdy věříme, že jsme něco spešl, případně, že se prostě muselo stát něco opravdu mimořádného...
ale aktuálně se dokonce zkoumá to, že by mohl být život dokonce v mlhovinách (edit, uvědomil jsem, že teď nevím ale v jakém typu přesně). Čili velice pravděpodobně je život ve vesmíru extrémně běžná věc. Samozřejmě otázka vyloženě nějakých civilizací je něco jiného.

@Gordon (13.02.2023 21:35): jo jo, na tenhle článek jsem taky narazil (na Nasa píšou, že teď v lednu byla první potvrzená exoplaneta Webbem, fotka téhle už objevené, o které se teď bavíme teda proběhla už v září) , ale jsem z něho zklamán, neboť z něj vyplývá, že ani Webbův teleskop moc hezky neukáže Earth like planety a zase budou vidět spíš jen ti plynní obři. Čili jinými slovy si zase musíme 30 let počkat na nějakej lepší teleskop :-/
Jakoby jsme se vrátili na začátek, protože tahle planeta je 7x větší než Jupiter a je stokrát dál od hvězdy než Země, takže je to jak při prvních exoplanetách, že začínají s tím nejjednodušším.
Na druhou stranu, ti dva červení trpaslíci, o které mi jde především, a sice Proxima Centauri a Gliese, tak mají dvě zásadní výhody - jsou hodně blízko a jsou to červení trpaslíci, takže bych selským rozumem předpokládal, že ty hvězdy budou zastiňovat své planety méně, než velké hvězdy jako Slunce.

tak samozřejmě, je mi jasné, že makají na obojím. Na druhou stranu ve světě teoretické fyziky se třicet let "nic nestalo", tak bych těm Sheldonům trochu přistřih křídla :-)

A jinak lék na rakovinu je samozřejmě mnohem zásadnějí než lék na plešatost :-)