Věda a technika

@mazar1234 (05.08.2019 21:07): Kdo mluví o obětování životu? Celou dobu jsem myslel že argumentuješ proti riskování za cílem toho, aby si nezemřel jako plebs, jehož jméno si přečte nějakej jouda za dvestě let v rodokmenu, když na něj náhodou narazí a tím tvá existence končí. Jde o to že stojí za to riskovat život, pokud tvůj život, informace po tobě, že si existoval neupadne v zapomnění v podstatě pár let po tvé smrti. K čemu pak žiješ, když po sobě nezanecháš absolutně nic snad kromě dětí, jejihž děti dětí nebudou mít páru, že někdo jako ty existoval, pak si jen nicotnost, co nic nedokázala a žila stejně ubohý život, jako miliardy dalších, jen ovce ve stádečku.

Tady nejde o pojmenování ulice nebo medaily na rakvi, ale o to že si tě vesmír, nebo alespoň lidstvo, v nějaké podobě informace, zachová.

Mě osobně je můj život ukradený, nejspíš budu členem toho stádečka miliard lidí, snažím se jen vysvětlit, proč tohle někdo dělá. Tldr, kdyby mi někdo nabídl stát se jedním z prvních kolonizátorů třeba na měsíci i za cenu toho že do pěti let od kolonizace chcípnu, tak jdu do toho, je to jakkoliv lepší, než dělat životní rutinu sedmi miliard lidí, kteří sledují pořád ten samý harmonogram života, co dělali jejich předci i před tisíci lety.

@mazar1234 (05.08.2019 20:36): Hadám, že to už je na každém, jestli to podle něj stojí za to aby si ho pamatoval celý svět a třeba se o něm i učilo ve školách.

@mazar1234 (05.08.2019 20:24): Já ten reaktor ani s WW2 nechtěl spojovat, ano, němci měli největší flotilu ponorek.

Ano, nikdo jim život nevrátí, ale historie si je zapamatuje na vždy.

@mazar1234 (05.08.2019 20:15): Jako kdyby záleželo na tom, že tam mají reaktor. šance na přežití posádek ponorek za WW2 byly mizivé. (25 %)

Jde ale spíš o ty, co jdou do nějakého toho milníku dobrovolně.

@mazar1234 (05.08.2019 20:08): Ano, najdeš je na ISS, nejlepší z nejlepších. :)
To je stejný, jako by ses ptal, že existují tací kokoti, co pod sebou nechají odpálit sto tun paliva. Nebo že nějací debilové jsou schopni jen tak pro slávu plout na antartidu a odtamdud dojít na pól. (na dřevěné plachetnici)

@mazar1234 (05.08.2019 19:06): Jakto že ne? Nové materiály slibují dobrou odolnost a kdyby to nestačilo, je tu koncept magnetického štítu ve formě generátoru. To že první kolonizátoři umřou po třicítce, (pokud tam přiletí ve dvaceti) jim musí být jasné. Samotné domy může chránit před radiací zem.

@Samariel (05.08.2019 17:28): To "par let" jsem snad citoval já tebe ne? Upřímně si netroufnu prediktovat, kdy kolonizujeme Mars, ale kdybych si troufl, napsal bych, že do roku 2060. Technologie i iniciativa tu jsou.

@valcik (05.08.2019 17:40): V podstatě máš pravdu, viz. projekt Deep Space Gateway od NASA. Myslím si, že Měsíc sehraje taky duležitou roli.

@AiMLEzZz (04.08.2019 22:24): Ano, iontové motory mají sice malý tah, ale jsou nejůčinější a tak mohou mít vyšší potenciální Delta-V a zároveň sebou vést ménně paliva. Ano, většina asteroidů rotuje, proto je třeba vybrat nerotující, kde rychlost nehraje roli, protože při manévru zakotvení budou mít v podstatě stednou rychlost a stačí malé pšouky k tomu aby se přiblížily, navíc pochybuji o tom že by samotný manévr stál čistě na pohoných motorech, raketa by určitě měla pomocné trysky.

Cena paliva je asi ten nejmenší problém. Raketa bude muset startovat s klasickými chemickými motory, protože iontové neunesou sebe sami.

@AiMLEzZz (04.08.2019 16:31): Rychlost je relativní, Asteroid letí například rychlostí (ty čísla neber vážně, vymýšlím si jen pro potřebu vysvětlení) 121 200 km/h vzhledem ke Slunci, Země pak orbituje vzhledem ke slunci například 122 500 km/h, daný asteroid má tedy nejspíš větší vzdálenost od slunce. ovšem záleží i na tvaru danné orbity, na které se rychlost může neustále měnit. Tedy nejtěžší věc je dostat raketu s dostatečným Delta-V (hodnota určující energii rakety) na asteroid. Ovšem pro účely přemístění se na něm nebude přistávat, nýbrž se do něj raketa zakotvý, navíc to nemůže být velký asteroid, protože ten by potřeboval tisíckrát více Delta-V, osobně si myslím že by se použily iontové motory na xenon, a mise by tak trvala několik měsíců, NASA měla pro projekt již vytipované asteroidy.

Těžba je ovšem už něco jiného a těžšího, to jestli by se těžba vyplatila je dobrá otázka, myslím si že ano, asteroidy mají takovou koncentraci drahých kovů a prvků, že by jediná těžba například sto tunové skály mohla srazit cenu zlata na Zemi na dvojnásobek ceny mědi, třeba. Taky se ten asteroid může cíleně za vidinou zisku nasměrovat na kolizní dráhu se zemí a nějak rozumně ho zpomalit, aby neexplodoval ještě v atmosféře a potom jednoduše extrahovat místo dopadu, třeba někde v poušti. Nebo se také může nasměrovat na měsíc, ovšem to už je hudba budoucnosti.

Mimochodem i to přistavání na asteroid máme už vyzkoušený, tedy né na asteroid, ale na kometu, ta dokonce svoji trajektorii může měnit, to mi přijde víc hardcore a přesto jsme to zvládli.

Mimochodem ono vypočítat dráhu pro přistání bude s dnešnímy počítači asi ten nejmenší problém.
Mimochodem2: Pro přistání na měsíc máš jen jeden pokus, když se cokoliv nepovede - přistane se s ohňostrojem. Malý asteroid jde přeletět a zkusit přistání znovu, tedy za předpokladu, že se upraví dráha letu.

@rikuhahl (04.08.2019 13:56): Osobně prvního člověka tipuji na 2025 - 2040, myslím si že než kolonizace Marsu se na pohodu dočkáme kolonizace Měsíce nebo těžby asteroidů.

@Samariel (04.08.2019 13:47): Jakože většina světové populace bude žít na jediné obyvatelné planetě v blízkém hvězdném okolí. Jistě. Ty tvoje stupidní otázky z tebe zase jedou, jak na běžícím pásu.

@Samariel (04.08.2019 13:39): Definuj "zachvíly".

@Samariel (03.08.2019 14:05): Škoda no...
To je fráze jako "já si myslím, že jaderná elektrárna je k ničemu.", úplně zbytečné a mimo.

@Coldplaz (03.08.2019 14:30): :-D

@Steve (02.08.2019 22:14): Ono to bude krapet složitější a je fakt, že za zamrznutím vesmírného programu může politika, jsou to taky politici, co rozhodují o rozpočtu NASA a před nějakým tím rokem například museli kvůli ustřižení rozpočtu zrušit projekt s napíchnutím rakety do asteroidu za cílem jeho posunutí na měsíční nebo zemskou orbitu. Je ale třeba také brát v potaz to, že program Apollo bylo politické poměřování piňďourů v tom, kdo má lepší rakety, na které jde přidělat jaderné hlavice.

Mimochodem, víte, že program Apollo není pojmenovaný po řeckém bohovi, ale po američanovi, co měl původ v česku a stal se výškovým rekordmanem? Vyletěl s upraveným dvouplošníkem do rekordní výšky.
Jeho otec měl totiž rád řeckou mytologii.

Taková legrační vsůvka: Ředitel NASA prohlásil, že nebýt politiků, už jsme dávno na Marsu.

Krysa s lidskou slinivkou: odkaz

Elon Musk oznámil, že v srpnu bychom se mohli už dočkat letu vodní nádrže do výšky 200 metrů. Do konce roku pak letu prvního prototypu Starship, tomu ale nevěřím.

Also, SpaceX získalo kontratky na spolupráci s NASA na vývoj technologií na přistávání obřích raket na měsíci, což je celkem logické vzhledem k tomu jak si to dávaj s prstem v nose na Zemi. Dále získali kontrakt také na přečerpávaní paliva v kosmu, což je ještě duležitělší a taky "focking haard". Protože přečerpávat natlakované nádrže ve vákuu asi nebude žádný med.

První skok Starhopperu: odkaz
A pak že vodní věže nemůžou létat.

No konečně! To je super, praising Elon Musk začne brzy.