Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

RPG

@Richmond (12.04.2020 11:19): Hmm, ked teraz hovoris... je to v AD&D insta death? Pretoze v neskorsich verziach pnp pravidiel mas na spiaci char len bonusy na utok, damage a tak podobne. V 5e napriklad, postava v bezvedomi automaticky failuje STR a DEX saving throws, utoky na nu su s vyhodou a vsetok utok na 5 ft. je ciritcal hit automaticky.

Ci aj v tom AD&D to nebolo podobne, ze si jednoducho dal tej postave taku slupku, vdaka vsetkych vyhodam/nevyhodam, ze proste umrela :)

Ale tiez si nespominam na inu hru, kde by spanok daval nejake vyhody (okrem toho, ze postava nemoze tie kola jednat).
Existují nějaké další rpg systémy/hry, kde fyzický útok na postavu ve spánku znamená smrt? Pokud mě paměť neklame, tak jsem s tím setkal pouze v jedné sérii s pravidly AD&D, ale jinak mi přijde, že spící postavu to nějak extra nepostihuje (krom toho, že v daném kole nemůže útočit). Nebo se mýlím?
Sawyera moc nemusím, ale možno to niekoho zaujme. Najnovší braindump ohľadom dizajnu reputačných systémov v RPG. Najzaujímavejšie je to asi od 29:55, kde rozpráva o PoE2 a Disco Elysium. To predtým je skôr taká rekapitulácia starších hier.
@Bellerofontes (31.03.2020 17:45): Tak moje podotknutie vychádzalo i z toho, že ako pravidelne nasávam kultúru - hry, knihy, filmy, seriály, hudba... istým spôsobom rastú aj moje nároky, ktoré sa i medzižánrovo a medzimediálne ovplyvňujú: prečo nejaký seriál nevyužije osobnú tragédiu postavy na jej rozvoj, ale použije ju len povrchne ako šokujúci plot twist? prečo exponencionálny civilizačný vývoj nevidíme regulérnejšie v hrách? prečo planéty v sci-fi hrách majú častokrát len jeden biotop a ani len zlomok biodiverzity našej planéty? Mne táto recyklovaná bezpečná konzervatívnosť príde ako prekážka. Veď ak by sa nenašiel pred povedzme 35 rokmi človek, ktorý vytvoril dungeon, hrali by sme RPG stále v textovej podobe, ak by sa neskôr nenašiel človek, ktorý by pridal interakciu a osobnosti postavám v družine, boli by postavy stále len neosobné bojové jednotky so špecifickými schopnosťami a číselnými hodnotami, ak by si pred 70 rokmi nehovorili, že chcú na obrazovkách urobiť nejaké hry, ktoré môžu ľudia hrať, žiadne videohry by sme nemali... Osobne, ale nepotrebujem technologický rozvoj hier, nie veľmi, ale žiada sa mi ten naratívny, vo výstavbe sveta. Je to podobné ako s filmami a seriálmi - ľudstvo je inak vzdelané a zručné s každou generáciou a stále cynickejšie.Veľa dialógov z filmov z 50. rokov nám príde absurdných a komicky naivných a to isté aj 70. roky a v mnohom aj 90. roky. Preto by som chcel, aby sa narácia aj tým smerom posunula vo forme lore, lebo tam naozaj veľmi zaostáva.
@Bellerofontes (31.03.2020 17:45): To souhlasím, sci-fi je na tom velmi často podobně, leč často to je to meta-scifi, že právě tuhle neschopnost některá díla řeší. Ve fantasy možná ten Pratchett, to je ale fantasy na hodně sebeuvědomělé úrovni. I sci-fi často přežene nějaký svůj aspekt, aby víc exponovalo nějaký současný sociální problém, to se fantasy skoro absolutně vyhýbá.

Jinak souhlasím s tím eskapismem, obojí totiž splňují prostě svoje vlastní pravidla a je to typické pro brakový žánr jako je sci-fi. Byť než se toho chytne zase někdo: pochopitelně existují výjímky i subverze.
A musí být Tulareanem zdůrazněná myšlenka o stagnaci pokroku zajímavá zrovna tímhle způsobem? Vždyť to nijak neudivuje. Leckteré science fiction, nejen fantasy, se točí okolo určité hypotézy, kdy nějaký objev nebo pokrok způsobí celospolečenskou akceleraci, nicméně pouze v určitých aspektech, zatímco zbytek tím zůstane více či méně nedotčen. Lidé v nich například žijou stovky let, ale nepřekvapivě málokdo zvládne dohlédnout, kam až by důsledky toho sahaly. Stejně tak namátkou filmové post-apo bývá nezřídka jen jakousi alternací westernů, kdy je současný svět zničen, aby vznikl nový, v němž se můžou utužovat hodnoty, které jsou nyní na ústupu či absentují. Ten námět k tomu přímo vybízí.

Kromě toho, pokud se vychází z námitky, přičemž ono se zde z ní vyšlo, že jde o pouhou eskapistickou zabavu, vyřeší to o něco opojnější eskapistická zábava? Okolo toho tu vzniká debata, jako kdyby vrcholná díla science fiction vždy nestála na něčem jiném.
@hanak_v_exilu (31.03.2020 12:41): Není divný, je potřebný z narativního hlediska především. Ono by to opravdu vyžadovalo více kreativity, fantazie a snahy. Naštěstí to vše zachrání věčný středověký setting a magie, která inhibuje jakýkoli pokrok.

Zcela opomíjíme taky vývoj, který se v této debatě mylně zaměňuje za technologický pokrok. Ve fantasy se minimálně mění věci obecně, jak jsem psal už níže, přestože jsou nějaké společnosti vždy dány všechny materiální i sociální předpoklady k rozvoji (konzumenti fantasy se zas nechtějí vžívat do něčeho, co by jim bylo neznáme nebo cizí). Konzervativnost fantasy jako žánru vystihuje snad nejklišovitější a nejušmudlanější tropa laciného world-buildingu: vysněné dobré časy jsou vždy v minulosti, řešení současných problémů leží v minulosti, vrcholnou snahou by bylo navázat na onu mýtickou mos maiorum.

Pokud bychom uvažovali v McLuhanově teorii, je paradoxem, že i vytvoření takového paradoxního světa je stále revolučním aktem :))
Vpodstate jediné fantasy, o které vím , kde je patrný vývoj kupředu, je Zemeplocha...
Frank Herbert to vyriešil velice elegantne. Spoločnosť v jeho svetoch dospela do bodu, kde si uvedomila, že delegovaním práce a výskumu na stroje sa pripravila o prirodzený vývoj vlastného druhu. Vyhlásila služobnícky džihád, technológie boli až na pár výnimiek zničené a výskum nových odsunutý do ilegality. Bi-la kaifa! :-)
@Gordon (31.03.2020 12:28): @hanak_v_exilu (31.03.2020 12:26): jenže sinusoida je normální průbeh dějin. A pokud by v sousedství nebylo silné turecko, pak by klidně přežila a mohla se opět povznést. Nejde být stále na vrcholu, to není přirozené. Nicméně vrcholů Říma je několik.

Další věc je, že zminujete válečné a uzemní hledisko. Ale zkuste porovnat, jak se žilo lidem v jednotlivých fázích. A v jednotlivých částech říše. A vývoj techniky je samozřejmě exponenciální. A pokud bys bral celosvětově, pak to samozřejmě kontunuální je. Jen se objevují nová a nová centra. Vždy však vycházela z předchozích poznatků.
@Kunick (31.03.2020 12:22): Formálně ano, ale obě Římské říše za sebou měly dlouhé období úpadku, porážek a strádání.

Tohle není debata o příčinách pádu civilizací. Já se furt jenom a pouze snažím ukázat, že kontinuální explozivní vývoj techniky je zvláštnost na kterou jsme si zvykli a v historii se často nepozoruje.
@Gordon (31.03.2020 12:15): Tak samozřejmě že padla. Dobití Konstantinopole 1453. To že, máš se historie učí špatně je věc druhá.
Obecně celá tahle diskuze je špatná, protože se to tak zjednodušuje, že to už v podstatě není pravda co se tu píše.
@mazar1234 (31.03.2020 10:59): Jo, to je otázka jestli by třeba vyvinuli kolo kdyby nesnědli koně a měli nějaké zvíře schopné tahat vozy. Lamy se na to nehodily a bizony jen tak nezkrotíš. Mohli zapřáhnout lidi, ale to je buď nenapadlo, nebo necítili potřebu, protože vozy tažené lidskou silou ve válce nepoužiješ.

Ale jinak máš pravdu. Důvody pro pády indiánských říší byly pestré, ale co jsem chtěl říct bylo to, že žádná nebyla ve stavu rozkvětu, natož aby se Španělům reálně vyrovnala prakticky v čemkoliv co se týkalo techniky. Amerika byla obrovská část planety a stovky let tam vývoj téměř neprobíhal. Kupodivu nešlo o oblast s minimem zdrojů jako jsou třeba Kanárské ostrovy, kde přežívala zoufale zaostalá společnost neschopná jakékoliv měřitelné inovace a byla taky smetena Španěly. Chtěl jsem tím říct, že není až tak divné když civilizace ustrne na určitém vývojovém stupni, postupně se vlastní vahou zhroutí a další civilizace nepřekoná ani její úroveň. Stalo se to víc než párkrát.
@hanak_v_exilu (31.03.2020 10:12): To bolo tak ako ktorý, Inkovia boli uprostred občianskej vojny de facto to mali veľké štastie španíci a Aztékovia jakožto obyčajný výpalnícky gang boli absolútne všetkými okolitými aglomeráciami nenávidení takže španíci kade išli tam nabrali spojencov.... niektoré ďalšie menšie kultúry boli na tom v podstate OK ale boli vojensky rozdrtené ovšem je tu zaujímava výnimka, jediný kmeň, ktorý nikdy nedokázali vojensky poraziť a zabrať ich územie - Araukáni.

Otázne je aj nakoľko ovplyvňuje vývoj nejaká forma potreby/núdze. Napr. aj juhoamerickí indiáni poznali predmet, ktorý geometricky spĺňa definíciu kolesa, ale bol využívaný úplne iným spôsobom ako ho chápeme my - súčiastka v hračke. Otázka je vôbec pociťovali nejakú potrebu na stavbu kolesových vozov vzhľadom na terén, nosenie nákladov na zvieratách/ľuďoch vyzerá oveľa praktickejšie v tomto smere.
@hanak_v_exilu (31.03.2020 10:12): Jako obvykle zvládáš hlavně epicky fabulovat - žádný úpadek, před příchodem Evropanů byla Aztécká říše na vrcholu. Pleteš si to možná s Teotihuacanem, který byl o nějakých tisíc let dřív, jedno z největších měst na světě, a nikdo doteď neví proč byl opuštěný.
@hanak_v_exilu (31.03.2020 09:15): Tak ono vývoj podľa väčšiny spoločností/civilizácii exponenciálne rastie. Inými slovami, pravek trval dlho, bolo splniť úplne najzákladnejšie potreby - mať čo zjesť a mať, kde v bezpečí spať a čím viac bol spoločensky človek usporiadaný a technologicky zdatný, tým viac sa tie časy na vývoj skracujú. Ak by bolo praveké RPG, kde sa hovorí o stovkách alebo tisícoch rokoch a zmeny nie sú badateľné, bral by som to ako uveriteľné, ale ak máš herné svety, kde je neskorý stredovek alebo raný novovek, prípadne neskorý novovek a hýbe sa to rovnakým tempom ako v praveku a staroveku, je to extrémne divné. + tých civilizácii v protiklade s indiánmi bolo rozhodne viac, ako už bolo v diskusii povedané.
Ďalšou vecou je, že strašne veľa hier je postavených na anachronizmoch, ktoré tam sú v podstate preto, lebo pôsobia cool a nie preto, že sú logické alebo efektívne. Ale to beriem, vie to obzvláštniť hru.

@S4TW (31.03.2020 09:21): Určite je to niečo, čo by som v nejakej hernej sérii rád uvidel. Nie preto, aby to bolo realistické, ale preto, že práve tým, ako je to takmer vždy nemenné, by to naozaj nejakú hru alebo sériu mohlo veľmi pekne obzvláštniť. V literatúre to asi až tak často tématicky tiež nebýva spracovávané. Alebo len nečítam taký druh literatúry. :)
@AlieN (31.03.2020 10:07): Severoameričtí indiáni žili v době kamenné. Středoamerické zastilihli Evropané v táhlém období úpadku, kdy se společnost drolila posledních cca 300 let a už mlela z posledního. Proto se tak ochotně položila po minimálním tlaku. Zbytek dokonaly nemoci.
@hanak_v_exilu (31.03.2020 09:15): "oni žili furt v době kamenné"
Myslíš ty indiány, kteří stihli vytvořit několik úžasných civilizací, aby je nakonec Evropané prakticky vyhladili? A přitom si samozřejmě nakradli co mohli - protože ano, civilizace vznikají a zanikají, ale vždy na tom profituje civilizace jiná, a technologický pokrok celku je nezastavitelný.
@S4TW (31.03.2020 09:54): Tak zase co jiného tam dát? Můžou furt točit provincie, možná udělat nějakou černošskou, ať jsou mulitkulti inkluzivní, ale mimo to je zásadní proměna světa a mechanik logický krok. Dělat to samé šestkrát dokola a pokaždé přijít s něčím novým není sranda.
@S4TW (31.03.2020 09:54): No mě to teda zní jako velmi dobrý nápad, kam by se ta série mohla posouvat a hodně by mě to lákalo, začít do TES cpát technologie. Samozřejmě by to muselo jít nějak postupně, ale jako nápad se mi to líbí.
@hanak_v_exilu (31.03.2020 09:33): no, ale pořád tam máš v průběhu staletí nějaký vývoj, který se třeba dříve nebo později zastavil, ale byl tam, ve hrách to není nikdy přímo vidět, tam maximálně čteš v dokumentu o úpadku civilizace, ale že by tam byl x letý posun a ta civilizace se zároveň s posunem času posunula i vývojově, to prostě chybí... tak to myslím :D
@S4TW (31.03.2020 09:21): No, mraky až tak ne. Evropa ano a pak civilizace které ovlivnila. Čína si tak nějak ustrnula na své relativně vysoké úrovni. Japonsko taky. Indie zoufale zaostala ničená neustálými vpády a vniřními válkami. Arabský svět od Římanů a Indů nasál co mohl a pak začal pomaličku degenerovat, až ho nakonec vzrůstající Evropa předehnala. Afrika měla v minulosti několik vyspělých říší, ale nezůstalo po nich téměř nic. Říká se, že kdyby Karel Martel prohrál, tak by celosvětová islámská říše dávno létala ke hvězdám, ale reálně se spíš zdá, že kdyby se v Evropě za osvícenství neurvali, tak bysme furt žili v nějaké lehce pozměněné verzi 16. století a říkali tomu pokrok.
@Tulareanus (31.03.2020 08:59): tohle je fakt hodně dobré téma na zamyšlení... a ono to tak vlastně je dost i v literatuře... nebo máte nějaký dobrý příklad známé série, kde uběhne několik století a ten vývoj tam je dobře vidět? Oni si všichni pořád dávají ty jednoduché berličky s úpadkem civilizace, který je na nějaké pravidelné bázi, aby právě nemuseli ten rozvoj nějak zakomponovávat.

@hanak_v_exilu (31.03.2020 09:15): to je sice pravda, ale pak tu máš mraky příkladů civilizací, kde je ten pokrok obrovský, ale ve hrách je tak nějak plošně daný pokrok 0... :-)
@Tulareanus (31.03.2020 08:59): Já chápu že ti to vadí, ale říkám že to není až tak divné. Vem si třeba Indiány a vůbec kulturu v Americe. Lidé tam přišli ve dvou vlnách na konci doby ledové. Za celou tu dobu nebyli schopní vymyslet kolo, písmo se omezilo na přísně ohraničené oblasti a zemědělství zrovna tak. Místo aby přišla domestikace zvířat, tak koně vybili a snědli. Nějaký pokrok tam probíhal třeba ve zpracování látek a podobně, ale zatímco v Evropě budovali impéria, oni žili furt v době kamenné. To že se za 500 let stane nějaký měřitelný pokrok je spíš divné než aby to bylo pravidlem. Vždyť třeba kromaňonci se od nás zase tak moc nelišili a co dokázali za 500 let vyvinout? Nebo za 5000 let. Všechno šlo trýznivě pomalu. To samé Austrálci. Ti žijou posledních 50000 let furt stejně. Pokrok je v podstatě nula.
@hanak_v_exilu (31.03.2020 07:37): No lenže tam väčšinou žiaden progress nie je, preto mám problém s tým, aby tam bola čo i len trochu uveriteľná paralela. Je tam práve ten paradox, že (aj pre pohodlnosť hráča) je spôsob získavania poznatkov a vedenia v hre veľmi efektívny a rýchly a napriek tomu tam býva posun takmer nulový. Zober si napr. The Elder Scrolls koľko času ubehlo od Areny do Skyrimu a v tom aké sú technológie a usporiadanie spoločnosti, sa absolútne nič nezmenilo.
Aby som bol možno špecifickejší, vadí mi to herné "ubehlo veľa rokov for the sake of "ubehlo veľa rokov", bez toho, aby to malo reálny dopad na nejaké rozdiely. Preto, keby ti neurčili v hrách koľko času ubehlo (čo robia veľmi radi), tak by si človek väčšinou tipol 5 a nie 500 rokov časový rozdiel. A tým pádom to nemá váhu a nie je to pre herný zážitok ako taký, vôbec podstatné. A to je škoda.
@Tulareanus (30.03.2020 22:36): No ale o té pomalé optimalizaci právě mluvím. Fantasy světy se taky vyvíjí, respektive většinou spíše degenerují. Světy jsou v táhlém úpadku trvajícím stovky let a maximem je když někdo najde artefakt z minulosti. Lepší časy byly dávno a pomalu mizí z paměti. Koneckonců často je tématem obnova téhle dávné slávy a na to je nutné zničit zlo, které zabraňuje aby se život vrátil do normálu.
@Gordon (31.03.2020 01:40): Tak ja mám Star Wars svet rád a tiež by som vedel nájsť pseudodôvody, ale v podstate premisa settingu KOTORu alebo starodávne sithské a jedi artefakty sú z istého pohľadu celkom vtipné. :)
@Tulareanus (30.03.2020 21:18): Starwars to má složitější, je to raypunk sci-fi s mixem fantasy, vymyšlený původně jen proto, aby zaplnil kina...
Můžem to ale brát tak že galaktická civilizace, tak jak ji v SW známe, je již na svém vývojovém vrcholu a od dokonalé utopie ji neustále brzdí neustálí konflikty a objevování nových zaostalejších civilizací, které se neustále začleňují do galaktického celku. Je to vlastně takový divoký západ.
To by to universum ale nejdřív muselo dávat smysl v základních věcech, abych měl chuť řešit tohle.

@AlieN (30.03.2020 22:53): A co teprv děla a píštali! Asi si omoduji total war, jen abych viděl formaci testudo rozmetanou dělovou koulí.
Hmmm. prorazila by šipka z kuše římský štít?!
@hanak_v_exilu (30.03.2020 21:52): No mýliš sa, nejde teraz len o vojenstvo, ale všeobecne ten rozvoj naozaj za tie storočia, až tisícročia prebiehal, len samozrejme to bolo pomalšie než tie tebou spomínané posledné storočia a možno pre nás aj nenápadnejšie, pretože vnímame skôr také tie pre nás relevantné a viditeľné zmeny ako začiatky používania elektrickej energie v každej domácnosti, autá, vynález penicilínu atď... ale podstatné sú aj veci ako zavedenie okeníc a sklených okien na domoch, stavba komínov, aby nemuseli mať obyvatelia v chatrčiach dieru v streche, materiály z ktorých sa stavalo, spôsoby pestovania obživy... A určite treba brať do úvahy aj to, že pri mnohých veciach vieme len približne, kedy vznikli, keďže sa vedomosti o nich až tak neuchovávali a hlavne v prípade konfliktov sa veľakrát snažila jedna strana druhú vymazať z histórie a nie asimilovať ich výdobytky do svojho fungovania. Toho dôsledkom je aj to, že úpadkom niektorých civilizácii sa prichádzalo o niektoré technológie (grécka a rímska hygiena a lekárstvo) a neskôr sa šlo odznova. To beriem ako inšpiráciu pre tieto hry, lenže veľa hier pracuje s technológiami a uľahčeniu mágiou s väčšími poznatkami (čo je logické pre hráča, aby sa s tým vedel viac stotožniť a hra mu to až tak veľmi nekomplikovala) ako pri historickom ekvivalente toho pastišu a zároveň, to čo je robené ako stredoveká fantasy častokrát má technológie a mnohé spoločenské podmienky na úrovni konca stredoveku alebo novoveku, je však divné zistiť, že takéto technológie a systém organizovania spoločnosti mali tie hry napr. posledných 2000 rokov, štrukturálne nemenne takto dlho v ľudskej histórii posledných 3000-4000 rokov nefungovalo a bolo tam veľmi veľa zmien. Navyše sú napr. niektoré technológie, postupy a prvky spoločnosti doslova prežitkami (brnenia impéria v TES, inšpirované rimanmi) oproti tomu, čo ponúka tá istá spoločnosť ako alternatívu. Na jednej strane chápem, že chcú hry dať hráčom na výber, na druhej strane mi vždy prišlo v hre divné, ak sú meče a palcáty na rovnakej úrovni efektivity ako strelné zbrane na báze pušného prachu.

Rímska légia proti husitom by mala asi rovnaký problém ako proti germánom a to, že neboli úplne naučení proti guerillovej vojne + husiti by mali v 15. storočí výhodu práve v strelných zbraniach. Samozrejme by to bola otázka počtov, veľakrát je to otázka počtov. :) Ale tak, to by chcelo asi nejakú reálnu vojenskú simuláciu. :D
@Tulareanus (30.03.2020 21:18): A je to vůbec tak divné? Vždyť jak velkou část lidské historie pořádně žádný pořádný výzkum neprobíhal. Exploze rozvoje vědy a techniky je záležitost posledních tří set let. Do té doby probíhala maximálně tak nějaká opatrná optimalizace. Nejsem historik, natož historik vojenství, ale laicky bych si dovedl představit, že třeba římská legie z doby Augusta by měla proti husitům slušné šance, nebo by je při správné taktice mít mohla. A to je dělí 14 století.
@Red (30.03.2020 21:02): To je podle mě zbytečně zlé :)

@Charllize (30.03.2020 18:45): A to je ten rozdíl, žejo. Vyprávění není jen prostá reprodukce reality a reálné zkušenosti, proto filmy mají střih, knihy kapitoly a hry tě učí střílet ze zbraně jednou a ne týdny. Proto je to ostatně škola, proto to někdy působí jako pěst na oko, protože mixování přístupu hrdina je tabula rasa jako hráč/ve světě už nějakou dobu žije, dost ošemetný a působí...divně.
Ale to je v podstatě nedůležité, ono to přejde, pohne se to někam zjevně. Spíš je právě legrační, že to není ani vojna ani škola, je to něco mezi a zcela naivní a přišprtlí puberťáčci, co opovrhují lidmi co pijí pivo a jsou zastydlí jak nikdo, se normálně pohybují s tak smrtelnými a nebezpečnými zbraněmi, jako je brokovnice :))

Ale to už je takový japonsky specifický, s tím se musí počítat.
Inak padla tu aj zaujímavá myšlienka, ktorá ma nielen v klasickom stredovekom fantasy, ale hlavne v Star Wars mrzí už pekne dávno a to fakt, že tam prejde xy tisíc rokov a nie je tam žiaden reálny technologický, spoločenský, ani individuálny vývoj. V podstate je jedno, či sa to stalo pred 4000, 300 alebo 20 rokmi. Jediné na čom stavajú je to, že tým, že je to staré, je to akože nepoznané, lebo informácie sa stratili a má to pôsobiť viac mysteriózne a mysticky a to i napriek tomu, že sa to od toho v danej hre súčasného filozofiou ani konštrukčne nelíši.
@Shoggot (30.03.2020 18:18): Ze zas pouziju vzpominku na vojnu. Ono to tak ale trochu je, co si pamatuju kdyz jsem byl prvni mesice na vojne tak plno veci ktere jsme znal a vedel jak funguji dostalo novy rozmer a kolikrat jsem si nebyl jisty jestli to v tom prostredi ktere ma nejake zakonitosti a pravidla jde dal pouzivat a radsi jsem se debilne ptal. Po nejakem case se plno veci vrati do normalu a plno veci si clovek zafixuje jinak. Ne ze by byla zmena v pouzivani penez nebo libani (ani nebylo s kym) ale tak trochu jako neznalek na mesici to bylo.
Kdyz Rean dorazi na Akademii tak to podle me zvladnul celkem dobre a pomerne rychle se takzvane aklimatizoval, mozna diky tomu ze mu vsichni vyvetlovali kazdou blbinu.
A jo , casem se ,,hodnota penez a libani,, uz resit nebude, ale s kazdym dalsim novym prostredim a sitauci/postavou zase prijdou zakladni vyvsvetleni, tak to proste je. A ano taky jsem obcas obracel oci v sloup.

Ona ta serie se tahne jeste nekolik dilu pred Trails a jsou navzajem propojene a z velke casti navazujici. Zle jazyky tvrdi ze aby to pusobilo vic komplexne a chvilema nevytrzene je potreba to odehrat vse. Me osobne staci Trails, pripadne dalsi dily co budou, vracet se nebudu a z 85% muzu rict ze mi to prislo dostacujici i bez starsich dilu.

Prvni dil Trails me na konci donutil nadskakovat na pohovce a vykrikovat..TO JAKO FAKT??? COZE? A NENI MOZNA ....dlouho se mi to u zadne hry nestalo. Anebo uz jen zacinam byt blbejsi nez driv:)
@Charllize (30.03.2020 17:33): Tak třeba zmíněný Mass Effect to zvládá celkem líp, Shepard je jantar, ale nepůsobí, že se v tom světě vylíhnul společně s tebou, nepůsobí jak říká Lister z Červeného trpaslíka "A co je ten váš pozemský zvyk...líbání?" :)) i takový Pathologic 2, Shadowrun, Tyranny, Witcher, KOTORy nebo Metro mají dost vlastní světy s vlastními pravidly, vlastní historií a zvyklostmi a hráč je do nich vhozen s postavou, skrz kterou svět poznávají a ony postavy nepůsobí, jako zrovna vylíhlé kuře z vejce.

Ale to je taková známka těchto her, jakýsi počáteční neustálý údiv nad čímkoli. Ale věřím, že snad se odbyde a od části ve stylu "aha...peníze jsou na směnu věcí...zajímavé, děkuji" se to posune k jádru věci. Ono je to právě častá chyba fantasy děl: world-building a lore-building se často pletou za vyprávění příběhu a velmi často se to s nimi přehání, to je takové ohavné nezamýšlené dědictví Tolkiena. Tou změnou u Mathiase jsem si dost jistý, ostatně je vidět, že Sara Valestein na tom už pracuje stejně, jako ta tropa velí :)) ale to je právě hezké, je to takový návrat k tomu, co člověk už moc nevidí.

Abych ale i tu chválu zakončil: rozhodně mi to třeba ze začátku přijde zajímavější a s větším potenciálem než třeba Mass Effect a dostává to plusové body i za ten setting. To nakročení do industriální epochy tam je hodně zdařilé, ta orb technologie je tam zapracována dobře a skutečnost, že to vůbec nějaký třídní konflikt řeší, to jsou všechno docela dost nevídané kroky. A ty komorné začátky, co se týká úkolů a děje jsou přesně to, co mám rád a ne nějaké hned "ty krávo, no, našels něco dobrého, musíš hned odkrýt prastaré tajemství a zachránit svět" jako to dělá třeba Mass Effect.

Já se k tomu stavím pozitivně, byť kritiku mám (a ta někdy nejde jen odpustit, protože je to teen, protože i v rámci toho to jde udělat lépe), ale to už tak je. Jako už teď můžu říct, že bych před 13 lety raději asi hrál tohle než Mass Effect, protože to bych se do toho vnořil uplně nejvíc.