Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Kultura

@Zx Atari 500 (07.03.2023 18:27): ale ano, na nějakou dobu všechny tyhle stránky krachly. To mě konečně motivovalo si tehdy pořídit HBO, které se mě od té doby snaží mermomocí přesvědčit o tom, že to byl špatný nápad. A právě ze dne na den tehdy přestaly fungovat všechny tyhle platformy. (mluvím o těch s českou podporou)



@Charllize (07.03.2023 18:27): však s tím se počítá, to tak bylo vždycky. Casino, porno atd. Co bys čekal? Chceš lítající kuřata do huby zadarmo a nechceš ani otevřít okno? :-)

@Fingon (07.03.2023 18:52): na životopisný film s Bélou se určitě nepodívám. On určitě bude trvat na tom, aby v životopisném filmu o něm absentoval ten životopis, to by mu bylo podobný :-)
@Dunemaster (07.03.2023 18:01): když to jde koupit, koupím DVD (Bluray se u opravdu starých věcí moc nevyplatí. BTW Scarface ze třicátých let se nevyplatilo. Napoleon z roku 1927 zase ano).

Když je to dostupné v zahraničí na VOD a dá se ošulit s VPN, rád si to pustím tam (třeba polské nebo francouzské).

Někdy je to, co hledám, na YouTube.

Něco má v badatelně Česká televize.
Něco má k dispozici NFA. Taky už jsem si zaplatil digitalizaci z pásu.

Přinejhorším to oloz.to ;)

Jinak chci moc vidět Il Boemo, ale český netflix jsem zatím s vpn neporazil a na rakouském není:(


BTW taky se těšíte na zivotopisny film o Bélovi Tarrovi s Cate Blanchett v hlavní roli? Já hrozně;)
@Dunemaster (07.03.2023 18:01): no ono asi před čtyřmi lety blokli všechny ty stránky se seriály, kde se na to dalo koukat zadarmo. Poté nastal docela boom těch streamovacích platforem, ale zjistil jsem, že ty stránky s těma seriálama zadarmo už zase mezitím začly fungovat :-) například zde 
jo, nějak jsem přehlíd, že ti jde o filmy, to nevím, tam spoléhám na to tvé oloz.to :-) případně si to třeba i koupím no...
@Fingon (06.03.2023 22:45): ani jedno jsem neviděl, což je dost důležité pro pochopení kontextu, jak moc se to tam hodí, takže to budu hodnotit čistě samostatně.

ty Sňatky z rozumu mají naprosto šílený zvuk. Jsou to ty staré nahrávky no, ale teda v roce 1968 už to mohlo být lepší, však jen o chvilku pozdějc nahrál Blue Effect svůj Sluneční hrob. Nemá to žádné basy a má to naprosto totální výšky. To znamená, že kdykoliv začne hrát nástroj, co hraje vysoko (flétny, housle, trubky), tak se to nedá poslouchat. Kromě těch frekvencí to i přeskakuje trochu a je to celkově zkreslený no. Ale čistě hudebně je to úžasný :D je to strašnej blázinec, nedává to vůbec smysl, a proto je to bomba :-) Musíš brát, že je to vyloženě soudobá klasika tehdejší. Tam v podstatě není moc kompromisů, že je to jakože filmová hudba, snad že je to takové rytmičtější a spolehlivě na čtyři. Takže jen málokdo na něco podobného má buňky. To jen lidi, který opravdu vyhledávaj ty nejzasží hudební hroty, jako já, a pro ty, je tohle příjemná muzika, která je fajnově zvláštní :-) Jen je to teda docela závažné a moc mi to nesedělo k těm obrázkům pod tím :-)

Zlá krev - tady zase zvukově totálně převažujou středy mi přijde. Takže to nezní tak agresivně, ale je to hrozně zahuhlaný. A i proto to celý zní mnohem víc masivně, protože z toho celkově hodně lezou celý smyčce a tympány. Naopak žestě jsou docela potlačený, krom tuby :-). Ale teda upřímně obě ty verze zní na hovno :-) Jinak hudebně tohle mele především pořád dokola tu úvodní melodii, která byla v těch Sňatcích, ale chybí mi tam právě ty akční a rytmické pasáže, takže mě to tolik nebaví. Je to celkově mnohem zahuštěnější faktura. Takže je to příjemnější na poslech zvukově, ale je to takové pocitově těžké hudebně. Ale jako i tohle je docela fajn, ale víc se mi líbí to staré :-) Jo a konec je taky hodně velkej rozdíl. V tom starším je tam totiž docela brutální bitonalita, takže to zní fakt drsně (či pro někoho hodně divně), kdežto v tom novějším je to úplně nudně v tónině všechno (anebo byli v tom starým tak strašně rozladěný, to je taky možnost :-) )

Takže není to si myslím o velikosti orchestru, je to o zvuku a aranži.
@Richmond (06.03.2023 22:48): tak třeba o knize Rakve útočí se ani nic jiné napsat nedá. Je to o obrněných lodí z občanské války v USA.

A Krotitele dablu je něco o československé expedici do Mongolska či kam.
Mě by tedy v životě nenapadlo Součka brát jako literaturu faktu :-O Četl jsem v mládí dvě jeho knížky. Četlo se to "dobře", ale už tenkrát mi přišlo, že to je někdy úplně šílené implikace.
@Dan9K (06.03.2023 22:13): už je to skoro dvacet let, co jsem to četl a musel bych si to oživit. Každopádně Součkův záběr byl velmi široký a nevěnoval se v té trilogii Tušení jen "nepozemšťanům".

BTW jaký máš po hudební stránce názor na tyhle dvě titulní melodie? V té starší mi přijdou dost agresivní žestě a vůbec ta celá skladba je mi nepříjemná

Sňatky z rozumu 

Spíš k porovnání titulky závěrečné kolem 62. minuty, do úvodních se pletou (prezidentské) fanfary z Libuše. Mi to přijde uhlazenejsi, žestě nejsou tak agresivnější, ale je to zároveň nudnejsi a víc klasicky filmové (mám z toho pocit, jako by to hrál větší orchestr.
Zlá krev
@Dan9K (06.03.2023 22:13): A co bys dělal kdyby tam databaze knih měla ze to je literatura faktu? :)
Ja od Součka četl kde co, za komoušů toho byli plny knihovny, asi jim nevadil, ale prd si pamatuju, hodně to četli děti, wtf.
@Fingon (06.03.2023 22:08): to se nevylučuje, že ho přeložil :-)

Já jsem teda hodně skeptický označit jako literaturu faktu záhadologii. Nebo chceš snad říct, že spekulace o dávných civilizacích a setkáních s obyvately jiných světů je literatura faktu? Jako já to zatím nečetl, ale dost bych se proti tomu ohradil :-) databazeknih jinak má u Tušení stínu tagy "fakta a mýty", "fikce" "spekulativní literatura", "dějiny civilizace". To mi přijde ok. Literatura faktu mezi tím není :-)

a ano, ze ztracení Tušení světla trochu mrazí a dává to tušit(!), že za tím asi něco opravdu bylo. Nebo taky ne a je to náhoda :-)
@Dan9K (06.03.2023 21:50): Souček přeložil Dänikenovy Vzpomínky na budoucnost;)
Tušení stínu, Tušení souvislostí (a dokončeného, ale kromě kapitoly o bludičkách ztraceného Tušení světla) je literatura faktu. Četl jsem jen jednou, kdysi. To samé Otazníky nad hroby nebo Nebeské otazníky, senzace a záhady nebo Rakve útočí.

Hodně rád mám detektivní tetralogii o detektivu Martinu Andělovi Případ ztraceného suchoplavce, Případ čerta číslo 4, Případ jantarové komnaty a Případ baskervilskeho psa.

A přinejmenším první část trilogie Cesta slepých ptáků je pořád skvělá.

Ještě jsem četl Bohy Atlantidy.
@Fingon (06.03.2023 21:19): Ludvíka Součka mi můj otec vnucuje celý můj život, je to pro něj úplný pánbůh, ale já k němu měl vždycky takovou nedůvěru, že je to hrozný konspirátor ála Däniken a plká kraviny (to táta nezapomene dodat, že Souček samozřejmě Dänikena předběhl), kdežto táta se zapřísáhá, že je to všechno úplně geniální a přesný. Jenže můj otec má trochu svojský přístup k realitě. Neustále zmiňuje hlavně Tušení stínu a Tušení souvislosti. Zatím jsem odolal, ale asi to někdy budu muset dát :-)

Teď mi došlo, že jsem od něj ale vlastně četl Blázni z Hepteridy jako kluk, jenomže si to vůbec ale vůbec nepamatuju.
@strejdafido (06.03.2023 20:09): Nečetl, leda tak Případ jantarové komnaty od Součka či Ve službách třináctého prince od Mičanové (ta má ale i daleko lepší věci).

A propos Souček, od toho bych si toho chtěl přečíst víc, ale ebookům asi vypršela licence či co...

Nic, čas kvapí a je třeba pustit si tu Zlou krev:-)
@Fingon (05.03.2023 22:59): Zlá krev je o dost slabší. Hodně hraje ta barvička, prostě černobílá verze měla velké kouzlo, barevné následování nevypadá tak pěkně omšele. Ale nejhorší je ta agitka na konci, to se pořádně odklonili od knihy.

Lidé v tógách byla taková kriminálka ze starověkého Říma, ale moc pěkně napsaná. Neff starší je prostě borec a nejlepší český romanopisec. Ať žije Petr Kukaň z Kukaně, aspirant na český trůn! Četl jsi i Třináctou komnatu?
Dokoukal jsem Sňatky z rozumu, ale pozor, on to není seriál, nýbrž "pětidílný televizní film". Po prvních třech velmi intenzivních epizodách mi přišly dvě poslední trochu slabší, ale jako celek jde o velmi slušný počin. Neffovi staršímu bych mohl po Petru Kukani z Kukaně (četl jsem snad třikrát dokola a dokonce si pořídil ebooky) dát znovu šanci (a snad jsem četl i Lidi v tógách, ale to bylo kdysi na gymplu a vůbec si to nepamatuji).

Ještě na mně čeká i seriálová verze Zlé krve.
Tom Sizemore. Zahrál sis v těch největších akčních filmech všech dob. Čest tvé památce.
@Fingon (02.03.2023 22:57): Teď jsi mi oživil pravzpomínky a dnes neusnu! Úplně vidím, jak mladý Věk jde přes tu kapli, záclony vlají, všude tma a teď buch! jak spadly ty máry, brrr... On z toho přece na dlouho onemocněl, že ano?

Bětuše už se viděla jako paní poručíková Mezunová, Hana mohla být hraběnka Tongrácová a ono nic. To se to pěkně podělalo všechno. Benedekovy plány selhaly, žádost o penzi byla příznivě přijata, rodina byla na odpis. Jak se jmenoval ten nápadník Hany... Josek! Ferdinand Josek s potivýma rukama :-) Tohle bylo veledílo, každá rodina měla skvěle popsané postavy i život, vše se prolínalo a také se vše zakončilo, prostě jedno z nejlepších českých děl.

"Ani chlupa na tobě není, za který bys nevděčila mně a ty mi chceš odporovat??!! Pořád tě budu mít na krku? Pořád do tebe budu vrážet peníze??"
@strejdafido (02.03.2023 20:31): jo, tahle scéna je tam taky. Tuším závěr prvního dílu, případně druhého, teď si nejsem jistý. Bratr, co hlídá bránu (Hlinomaz) pustil chlapce Věka z kláštera, ten se dlouho zdržel a po večerním návratu musel přes kapli. A Hlinomaz mu nechtěl posvítit, vítr zhasil svíce, kluk vrazil do már, máry spadly, "mrtvý" nebyl úplně mrtvý a ožil. Kluk se z toho sesypal...

Nedbal ve Sňatcích rozumu (ve Věkovi je taky), čekám, kdy to to jeho postavu klepne. Co chvíli dští na své neprovdané dcery nějaký stěr "každá věš si najde všiváka, každé prase svini, ale jen vy nedokážete nikoho klofnout, vy přeslice". Uf. Pak si najdou, ale jsou to jen poručíci.

Jedna dcera si ho vzít může, druhé dohazuje svého jakéhosi ňoumovitého podřízeného. "Já ji tady seženu ženicha, a ona místo toho, aby byla vděčná, tak ho nechce. To mi chceš zůstat do smrti na krku?"

Šmik, podřízne se. Zachrání ji, pak se jí zjeví jako duch ten její poručík, který padl v bitvě u Hradce Králové.
Pořídil jsem si nedávno na DVD F.L. Věka, Sňatky z rozumu a Zlou krev. Věka jsem viděl kdysi kdysi jako dítě a ty dva další nikdy (naši, nebo spíš otec, byl spíš vysazený na Dietla, i když Taková normální rodinka se taky pustila vžycky).

Z věka jsem si pamatoval jen pár scén (třeba jak Josef I. zrušil klášter a mniši poslali mladého věka komínem pro knížky do knihovny). On ten začátek vůbec byl lepší, než zbytek, ale ok. Asi nejvíc mě překvapil hned začátek prvního dílu - sakra, má to být o národním obrození a tam cedule Dobruška, autobus, auta?

A jak jsem dojel Věka, začal jsem Sňatky z rozumu. Stejný scénárista, stejný režisér, dost stejných herců. A zase, má to být z poloviny devatenáctého století, ale na začátku prvního dílu žvaní Vypravěč (Voska) snad pět minut a záběry tehdejší Prahy 60. let 20. stol. se zatím objevily v prvních dvou dílech, i když tady to i celkem mělo smysl. Jinak Miloš Nedbal tady hraje mimořádně odpornou postavu, to jsem fakt zíral.


Tak si říkám, jestli bych po těch dvou seriálech podle Neffa neměl zopakovat i Janu Eyrovou ČST, to jsem taky viděl jen jako dítě. Akorát to nevyšlo na DVD podle všeho...
@hanak_v_exilu (01.03.2023 17:24): tak jako nechytá no. Mě na tom baví právě to, jak je ta marocká temná. Ještě jsem takhle temnou hymnu neslyšel. Nebaví mě pak ta durová střední část samozřejmě. Obecně mě fascinuje, když si někdo za hymnu zvolí hodně mollovou záležitost, mají to třeba Slováci. Sice se spokojili s lidovkou, ale je to super lidovka. A právě takhle podobně temná je i ta izraelská. Ale ta marocká je pro mě ještě o něco temnější. A Wales není ani stát, tak nevím, jestli to počítat :D Upřímně jsem v tom Walesu neobjevil nic, co by z té hymny dělalo něco, na co by se ty ostatní nechytaly. Asi to máš dobře naposlouchané z fotbalu, tak v tom slyšíš víc. Za mně jsou to obyč akordy a obyč melodie. Akorát je to rozsáhlejší, tak tím to možná působí velkolepěji. Já právě hledám hymny, který jsou víc jiný. Ta waleská je svým charakterem docela blízká té britské. Z těch evropských je zajímavá ta španělská, tím, že je původně beze slov. Ale už to zkazili, už vymysleli slova :-). Německá je výjimečná spíš historicky, a to nejenom kvůli Hitlerovi, ale především kvůli tomu, že to byla v 19. století naše hymna.

No a pak mám slabost pro hymny, které znějí jako merry-go-round z Roller Coaster Tycoon, kde furt hráli Strausse. No a Roller Coaster Tycoon hymny jsou italská a finská/estonská :-) Italská je teda hodně spešl i svým rozsahem a formou.
@Dunemaster (28.02.2023 23:40): ta senegalská je řádně divná :-)

já už vím, v čem je zakopán pes. Když si člověk poslechne čistě zpívané verze, tak všechny ty hymny zní, jak etnická hudba nějakých pygmejů třeba. A ten Senegal, to je úžasný tahle verze. Na tomhle kanále jsou ty hymny asi nejvíc autentický, co jsem kdy slyšel. Ale ve chvíli, kdy to zahraje orchestr, tak to asi píše obvykle nějaký evropský aranžér, a proto zní pak tolik africkejch hymen evropsky a je to divný a není to správně. Měli by to hrát na africký nástroje nebo hrát na sportovních utkáních ty původní verze. Jen málo těch hymen si udrží i v orchestru ten exotickej charakter. Cítím z těch orchestrálních verzí trošku kolonialismus :-)
@Dan9K (28.02.2023 23:19): Díky za tip. Já jsem dřív pokoušel hledat nějaké dobré hymny, ale mimo Evropu se mi žádná pořádně nelíbila. Afriku jsem ani nezkoušel, protože jejich neschopnost zahrát hymny zahraničních návštěv je proslulá, ale zkusím to.
@hanak_v_exilu (28.02.2023 23:08): no já vždycky sovětskou hymnu miloval, každopádně to byla skladba normálně na zakázku, vyhrál to Alxeander Alexandrov tehdy no. A ta píseň je asi největší klišé ruský hudby vůbec, proto je to tak skvělý :-)). A samozřejmě izraelská hymna. Úchvatný spojení Smetanovy Vltavy a Červeného trpaslíka :-)
Jinak hymny jsou skvělý, doporučuju zabruslit do Afriky, to málokdo zná. Teď na mistrovství světa ve fotbale byla dost exponovaná marocká hymna. Hrozně zajímavá, trošku taková ruská klasika. V atletice jsem si zamiloval etiopskou hymnu. Doporučuju, začátek je o ničem, ale druhá půlka je hodně dobrej válečnej marš a je to jak od Poledourise :-) Ty africký hymny jsou zajímavý v tom, že tam pořád sice převládá evropská estetika, což je dost divný, ale často do toho právě nacpou něco exotickýho, co se v jiných hymnách neobjeví.
@Dan9K (28.02.2023 22:53): V tomhle nemůžu sloužit, protože tak hluboce se v tom nevyznám. Ale něco v hudební tradici mají, protože jejich komplexnější hudba je prostě jedinečná. I ta ruská hymna je fantastická. Spolu s Izraelskou asi nejlepší co jsem slyšel. Kdyby jsem slyšel kus rozhovoru dvou hudebníků kteří říkali, že je to tím že v pravoslavných kostelech jsou zakázané hudební nástroje, takže rusové dotáhli k dokonalosti zpívané mše. A hudbu postavili kolem nich. Víc jsem bohužel nepochytil. Upřímně nevím jestli na tom něco je. V jejich současné pop music se to rozhodně poznat nedá. Ale ona aji Kaťuša je vlastně milostná písnička, a působí skoro jako bojový chorál, takže na tom možná něco bude.
@hanak_v_exilu (28.02.2023 22:36): jako v podstatě pro mě neexistuje známý ruský skladatel, kterého bych neměl rád. A to jsem většinou hodně kritický k těm jiným. Moje pořadí je asi - Mussorgsky, Prokofiev, Stravinsky, Rachmaninov, Čajkovskij, Šostakovič, Rimsky-Korsakov - ti všichni jsou pro mě naprostý top. Je vlastně jen pár klasických skladatelů jiných národností, které mám rád srovantelně nebo víc (Ravel, Dvořák, Janáček a tím skoro končím). Pak samozřejmě ještě Borodin a Glinka, ale ti toho moc neudělali. V podstatě mám jedinýho známýho ruskýho skladatele, ke kterýmu jsem rezervovanej, a sice Alexander Scriabin, ale nemám ho moc naposlouchaného, jen mě zatím nikdy nezaujal.
A mám pro to všechno i vysvětlení. Ta ruská klasika je prostě živelnější, emocionálnější, bombastičtější, drsnější, super melodická. Často se Rusové vymezovali proti všemu co bylo a šli na to jinak. Němci mají všechno vykalkulované, promyšlené, komplexní atd. ale je to někdy nuda no. Naopak Slovani a Rusové nejvíc, to prostě ty emoce stříkaj. Navíc je to skoro všechno v moll, což mi vyhovuje.  A i v době, ve 20. století, kdy všichni dělali atonální nesmysly, tak ti Rusové měli Stalina, tak se museli pořád trochu krotit, aby je za tu muziku nepopravil takže se to většinou všechno dá poslouchat :-) Právě takový Šostakovič měl velký puzení dělat tzv. "formalismus". Stravinsky jak byl ve Francii, tak i moh a dělal všechno, to je asi nejmíň Rus ze všech, myšleno jako hudebně, ale ty největší pokusy dělal až v závěru kariéry.
@Dan9K (28.02.2023 22:11): Jo Hunt for Red October je super. Oni obecně Rusové jsou v těhle patriotických písničkách nepřekonatelní - dokonce i v těch co jsou jen napodobeniny nebo vysloveně parodie. Existuje třeba výsměšná písnička na Putina. Hudebně je to fajn, humorně je to skvělé. A zdaleka nejlepší pasáž je sekundový chorál.
https://www.youtube.com/watch?v=t-wFKNy0MZQ

V patriotických písničkách jim mohli konkurovat jenom Britové, ale ti už relativně dávno odpadli. Jenže pořád když slyším Land of Hope and Glory, tak člověk cítí hrdost, ani neví na co. Někde jsem četl, že je to jediný pochod, u kterého si lidi vynucovali přídavek. Pochod židovských otroků z Nabucca to samé. To je hudba že by člověk brečel.

Pokoušel jsem se poslouchat soudobou ruskou hudbu, jestli tam nenajdu nějakou zvláštní estetiku, ale většinou je to taková břečka. Našel jsem nějaké novodobé soviet style disco, to bylo docela fajn, pár pseudo náboženských chorálů, Na zare od Alyans a pár pseudo historických písniček, jako je tahle.
https://www.youtube.com/watch?v=VCY2cAQ-A9I

Ruská klasika je super. Mussogorského mám rád, ale třeba Prokofjevův Tanec rytířů je prostě geniální. Těch pár tónů z Péti a vlka (co hrály v Blade Runnerovi 2049) jsem měl jednu dobu jako budík v mobilu - dokud to nevystřídala bitevní melodie z Wizardry VII.
@hanak_v_exilu (28.02.2023 21:58): jo, to je mi jasný, já vůbec nezpochybňuju, že vzniká pravděpodobně nejvíc skvělý hudby dneska, už jenom kvůli těm možnostem, co předtím nebyly a kvůli množství lidí, co předtím nebylo. Je to čistě stastika a pravděpodobnost. Ale řeším to, že když v minulosti někdo dělal skvělou hudbu, byl často, ne vždy, oceněn. Dneska musí takový člověk doufat, že osloví pár nadšenců, kteří ho budou poslouchat a zcela jistě zemře v zapomnění. To je to, co mě trápí :-)
Jinak já jsem taky velký fanda sovětských marchů, teda zvlášť dneska je to dobrej guilty pleasure. Zmiňoval si Poledourise, tak předpokládám, že Hunt for Red October máš zmapovaný. Z klasiky jsou nejvíc echt ruský věci od mého milovaného Mussorgského, jen člověk musí hledat i ty zapadlejší kousky , pro nějaké ty marše.


@AlieN (28.02.2023 22:06): co můžu posoudit, tak děcka mají poměrně dobrou znalost těch nových umělců. Ale je zase fakt, že vlna toho, že chtěli hrát ty nejnovější hity popu nějak opadla zhruba před dvěma třemi lety. Předtím pořád chtěli hrát Arianu Grande, Eda Sheerana, Harryho Stylese, Imagine Dragons a BTS. V podstatě přežili jen ty Imagine Dragons překvapivě (což mě taky v tom výběru překvapilo, že jsou tam jen jednou a není tam Radioactive, což považuju za možná největší hit desátejch let vůbec). Teď se všichni najednou orientují mnohem více do minulosti a chtějí hrát Red Hoty, Queeny, dokonce Beatles, Metallicu atd. Jsou to takové vlny no, za rok to bude zase jinak :-)
@Dan9K (28.02.2023 21:53): Já bych úplně nesázel na to že v té mladší to bude nějak víc - sociální bubliny jsou teď už od raného věku, jak předtím bylo pojítkem MTV a nejrozšířenější rádia tak to teď vůbec není. Opravdu celosvětový zásah má v mladší generaci jen to co se úspěšně stane viralem na TikToku a yt - takže bych se klidně vsadil že teď víc patnáctiletých pozná čtyřicet let staré Goo Goo Muck od The Cramps, než valnou většinu nových věcí v tom videu. Drakea možná tak podle jména.