Není nad automatovou klasiku 1942. Jo to byly časy, pěkně dvě káble za hru. Trochu se posuneme v čase a podíváme se na nástupce letecké shoot 'em up sérii Sky Force a jejich poslední počin Sky Force Reloaded (tedy pro herní konzole a Pc)

Sky Force Reloaded se hraje úplně stejně jako první díl Sky Force Anniversary. Opět jste pilot raketky a střílíte vše co přijde do cesty. Zpočátku máte jen jedno takové flusátko, které sotva něco sestřelí. Proto je potřeba sbírat hvězdy, které ve hře fungují jako měna na vylepšení raketky. V každé levelu máte čtveřici úkolu které je potřeba splnit aby jste otevřeli další level nebo vyšší obtížnost. Jeden z úkolu je zahrána padlí letců ale též můžete zachraňovat padle přátele kteří zemřeli v daném levelu a získat za ně slušný bonus podobě hvězdiček.
Jako ke správně shoot 'em up letecké střílečce patří různé Boosty a není tomu jinak i u Sky Force Reloaded: Power Up, Mega Bomby, Bream Laser, Shild, speciální kartičky a nové části lodí.

A teď to hlavní v čem Sky Force Reloaded drtí konkurenci je krásná grafika, parádní soundtrack, jednotlivé zvuky a neskutečnou obtížností, až by se dalo říct nesmyslnou. Dohrát hru na Nightmare + tři bonus levely je na klobou dolu.

Verdikt: Jestli mohu doporučit nějaké letecké shoot 'em up, tak určitě Sky Force sérii. První díl ještě není takové peklo jako Realoaded ale oba jsou kapitáni ve svém oboru. Je skvěle vidět když vývojáři se stále starají o svojí hru, jako teď na vánoce je speciální turnaj, kde je raketka z perníku a sbírá dárky. 85%

Jak nejlépe popsat hru Killer is Dead? Asi jako futuristicko-japonsko-sexisticko-úchylnou-rubanici. To snad stačí, ne?

Hru hrajete za nájemného vraha Monda. Který své nepřátele nekompromisně seká svým samurajský mečem a jako důkaz o dobře odvedené práci vám donese hlavu svého cíle. Z počátku se jedná o prosté objednávky zákazníku ale časem se zjistí, že veškeré stopy vedou k jedné a té samé osobě.

Jak už byly řečeno Killer is Dead je rubanice, velmi jednoduchá rubanice. Jedním tlačítkem sekáte, druhý uhýbáte a třetím dáváte pěst. Přitom vám postačí úhyb a sekání, pokud se nepřítel začne krýt uděláte úhyb a dál ho nemilosrdně sekáte zezadu. Občas potřeba použít kybernetickou ruku na vystřelení, ale to je pomálu a další schopnosti, vylepšení jsem ani nepoužil. Potenciál soubojů je tedy velmi strohý.
Když už všechny rozsekáte a svému cíli useknete hlavu, tak na vás už čekají slečny aby jste šel na rande. Rande probíhá stylem I am gigolo, nadám brýle a vidím co té milé dámě nadělila její máma. Ale bacha! Nesmí si všimnout, že očumujete. Když se oko nabaží, proběhne dárek a už je ruka v rukávě...

Ve hře jsou i vedlejší mise nebo tréninkové výzvy, kde na vás už čeká vyprsená Scarlett aby vám za odměnu odebrala krev.
Ještě bych rád nakonec zmínil infantilní hlášky vaší pomocnice Miky, které umí snad jen Japonci. Být možnost si najmou Monda, tak od druhé kapitoly už by byl Mondo bez své pomocnice....

Verdikt: Půlku hry mi trvalo než jsem si zvykl na upištěnou Miku, na trapnou hru na gigola, na nicneříkající soubojový systém, než jsem připustil že to budu brát jako nadsázku. Je otázka, jestli sami tvůrci to chtěli jako nadsázku nebo ne ale Japoncům bych moc nevěřil. Tak či tak hru jsem si začal víc užívat a nakonec se mi povedlo splnit hru se všemi achievementy. 65%

Bylo nebylo, jedno Mordorovské království, kterému vládl zlý Sauron a k tomu bylo několik prstenů ale jen jeden prsten vládl všem. Dál se už do toho pouštět nebudu, jelikož jsem četl jen půl knihy a viděl tři filmy s Frodo Pytlíkem, ani za pytel si nevzpomenu o čem všem to vlastně bylo. Částečně jsem si vzpomněl až přihraní Middle-earth: Shadow of Mordor a vlastně zase rychle zapomněl... milášek

Snad nebude vadit, když napíši začátek děje a uvedení do hry (popřípadě přeskočte zbytek odstavce), hra začíná vaší smrti a vtělením elfského ducha Celebrimborna do vás. Který vás oživí za účelem pomsty a vyššího poslání sama pro sebe.

Middle-earth: Shadow of Mordor je takový mix několika her najednou, Assassin's Creed, Batman: Arkham Asylum, Mad Max. Bohužel ale tento mix se moc nepovedl. Hned uvedu několik důvodu.
První je bojový systém, který je vypůjčený z Batmana, kde funguje skvěle. V Shadow of Mordor je příliš pomalý na počet nepřátel a hlavně na nekonečný respawn nepřátel. Teprve až jsem měl skoro otevřené všechny schopnosti jsem byl schopný setrvat boji ale stejně jsem vždy utekl a pak je zabíjel z utajení, tedy stealth. A to je hned další bod, stealth alá Assassín. Díky úplné absenci AI je stealth dětská zábava. Stačí být zavěšený na římse a po jednom přivolávat nepřátele, kteří si rádi přijdou pro smrt. Tímto stylem by se dal vyvraždit celý tábor, kdyby ve hře nebyl všudypřítomný respawn nepřátel. Už tomu chyběla jen šipka do sena.
Dál je tu mapa, která mi připomněla Maxe. V Maxovi je jen a jen písek sem tam nějaká rezavá věc. I když se zdá že v Maxovi je celá mapa nevyužitá, tak má alespoň nějakou duši, vyvolává nějaký pocit. V Shadow of Mordor ale není prostě nic, takhle strohé prostředí jsem dlouho neviděl. Opravdu jsem měl problém si někde něco zapamatovat protože vše vypadá úplně stejně. Kámen, zídka, ohniště, skála, tábor ten či onen, ani druhá část tomu moc nedala, přibyla tráva...
Ještě bych rád zmínil vychvalovaný systém Nemesis, který je určitě ve hře originální ale kdyby ho hra neměla, tak si toho člověk ani nevšimne. Opravdu mi bylo putna jestli ten nebo tamten ork je kapitán nebo seladon, stejně je chcete všechny zabít nebo je zotročit. Nemesis jsem začal sledovat až když jsem potřeboval splnit některé achievementy.

Pokud si myslíte, že hře pomohly DLCéčka, tak jste na velkém omylu. V jednom opět lovíte zvěř, která pak umí v tichosti rozpárat nepřítele aniž by to někdo slyšel. No a v druhé, hrajete za Celebrimborna, ještě z horšími bojovými schopnostmi než má Talion, ještě že můžete využívat miláška.

Verdikt: Jediné co mohu vyzvednou a co se mi ve hře líbilo byly filmečky. Všem doporučím, ať si radši zahrají mnou tři zmíněné hry než tento mix všeho. Byl jsem rozhodnutý že dám 50% ale po napsání tohoto textu zjišťuji, že Shadow of Mordor nemá ani na těch 50%. 40% za Miláška

Řekl jsem si, že pokud koupím nějakou hru, tak jedině že jí hned zahraji, už žádné nakupování do zásoby.
Hollow Knight byl v říjnovém Humble Monthly a mě zajiskřily očíčka. No a když přišel email, že když zaplatím na tři měsíce, dostanu Kingdom Come: Deliverance, ani jsem chvílí neváhal. Pak mi to do cvaklo, zase jsem koupil hromadu her do zásoby!! Na svojí obranu, ihned jsem rozehrál Hollow Knight.

Ještě větší paradox než koupě, byla moje představa o hře Hollow Knight. Viděl jsem jen pár obrázku s výsledným hodnocení hry 9/10, 4*/5*, 90% ze 100%. Mylně jsem si myslel, že to bude graficky líbivá hopsačka s divným panáčkem a jeho mečem. Na začátku to tak i vypadá, než se vydáte do podzemí. Po dvou hodinách v podzemí jsem pochopil, že tohle bude asi trochu jiná hra. Stále jsem mohl někam jít, pořád pokračovat jako by to nemělo konec ale vůbec jsem nevěděl kam, ani vrátit jsem se nemohl, protože jsem neměl mapu. Až první silnější nepřítel mě poslal zpět na začátek. Takhle jsem hrál dvě hodiny.

Postupem času člověk pochopí zákonitosti Hollow Knight. Že je potřeba si obstarat mapu, a vše do ní pěkně zapsat. Najít nějaké šperky které vám dají do boje výhodu, získat vylepšení, víc trpělivosti v boji s bossi a tak dále. Pokud se dostanete až sem, tak si vás už Hollow Knight omotal kolem prstu a vy jen čekáte co vám hra ukáže.

Něco k samotné hře. Lokace jsou nádherné, překrásné, dech beroucí, temné, tísnivé, skličující, takové spektrum jsem opravdu nečekal. Ke každé lokaci skvělý zvuk a hudba, obzvlášť v pavoučím domě jsem byl v neustálém bojovém režimu. Vždy v dané lokaci několik druhů nepřátel, celkem je ve hře 150 druhů nepřátel!! Dále bych chtěl zmínit Charms - šperky, neskutečně ovlivňují herní styl. Zpočátku jsem vše sázel na útok (delší útok, rychlejší útok atd) a pak jsem se zasekl u jednoho bosse. Prostě to nešlo, změnil jsem vše na obranu a najedenou šlo vše jak po másle. Opravdu je dobré, si se šperky pohrát, občas vám hru ulehčí. To nemluvím o tom, že některé kombinace šperků se k sobě přímo hodí a znásobí to jejich účinnost.

Mohl bych tady vypisovat plno další kladný věcí na Hollow Knight ale to by zase byl neskutečné dlouhý komentář. Proto bych vám doporučil komentář od Ronika, který to přesně vystihl!

Verdikt: Kdybych věděl, že u Hollow Knigh strávím 44 hodin, budu si dohledávat informace na internetu. Vztekat se u Bossů (Aréna ta mi dala), tak snad si to ani nekoupím. Asi by to byla škoda, jelikož 95% moc her nedostává. 5% si nechávám na pokračování!!

Tuhle hru jsem miloval jako kluk. Dohrát jí byla taková výzva, že už ani nevím kolikrát jsem se o to snažil.
Pokud jste četli můj komentář k druhému dílu, tak víte proč jsem se k této hře vrátil. Prostě nemohu uvěřit, že druhý díl navazuje na můj klenot z dětství. Který jsem si snad v hlavě nepřibarvil.

Po velkém zklamaní z dvojky jsem se musel vrátit k prvnímu dílu a zjistit jestli si pamatuji Maximum Carnage, tak jak si ho pamatuji.
Úvod hry hned dal vědět jak se věci mají pouze start a jste ve hře. Žádně Options nastavení životů, obtížnosti či Continue. Hra začíná pěknými komiksovými obrázky kde je Carnage odvážen do blázince. Z kterého během chvíle udělá kůlničku na dříví, pomůže osvobodit Shriek a jde si podmanit město.

Hru začínáte jako Spider-man ale v pozdější fázi hry máte možnost si vybrat buď Spider-man nebo Venom. První level mi ukázal, že jsem si oproti druhému dílu nic nepřibarvil. Grafika na 90léta vypadá skvěle, pohyb postavy je hezky rozkreslený. Vše je jak si pamatuji, k tomu ztráta života hned prvním levelu a pokračování se zbylou energii do druhé levelu, žádné doplnění energie mezi levely, na to se tady nehraje! Rychlá vzpomínka, že v druhém levelu polezu po stěně baráku a přitom na mě bude Shriek pálit. Jojo je to tak, ten level jsem nenáviděl a po právu, ztráta dvou životů!! Zkrátím to, skončil jsem ve 4 levelu s jedním continue.
Maxomim Carnage je velmi obtížná hra, pokud nevíte kde skrývaní srdíčka s energii, continue, speciální pomocnici, tak vůbec nemáte šanci.
Boj je velmi rychlý a je třeba si dávat bacha na jakéhokoli obejdu. I když pohybu je málo je třeba rychle kombinovat. Za Venoma se mi hraje líp sice je pomalejší ale více ubírá. Boss boje jsou dost nahraně mé nervové soustavy, obzvlášť Carnagem. Chce si to nasyslit speciální pomocníky, Black Cat, Cloak, Dagger a mnoho dalších.
Mezi jednotlivými levely stále ukazuje děj v komiksové podobě, který dokresluje celistvost hry.

Verdikt: Absolutně nechápu, jak mohlo stejné studio vydat tak dvě rozdílené hry. Maxium Carnage jen oprášilo svůj lesk a slávu!! Za to na druhý díl radši zapomenu.. Pokud máte dobré nervy a chce si dát správný Spider-manovský oldshool ve formě Street of Rage, Maximum Carnage je správná volba!! Jsem rád, že jsem si hru pamatoval takovou, jaká opravdu je!! 90%
Pokud máte na Steamu Street of Rage 3, tak stačí v workshopu stáhnou mód a máte Maxium Carnage!!

Jelikož nedávno vyšel nový Marvel's Spider-Man exkluzivně pro Playstation. Řekl jsem si že jsem dlouho nehrál nic se Spiďou potažmo s Venomem, který má u mě vždy přednost. Vzpomínal jsem vzpomínal, co jsem to všechno se Spider-manem vůbec hrál, The Amazing Spider-Man, Spider-Man: Web of Shadows, a pak to přišlo Spider-Man and Venom: Maximum Carnage 90tková pecka, nesmírně těžká ale skvělá. Vida vida Maximum Carnage má pokračování, které jsem nehrál.

Zapnul jsem na Steamu Sega Classic stahnul mód do Golden Axe 2 a mám Venom/Spider-Man: Separation Anxiety.
Celý natěšený v očekávaní jsem zapnul. Hlavní změna o proti prvnímu dílu byla hned v menu, možnost hrát ve dvou.
Výběr postavy Spider-man nebo Venom, výběr samozřejmě padl na Venoma. Úvodní text co se stalo po prvním díle a tradá do hry. Prvními obrázky jsem byl zděšen, co je to za grafiku, vím je to 90ková hra ale Maximum Carnage vypadal líp. Tedy co si tedy pamatuji nebo že by přibarvená vzpomínka. Vem to čert!
Opět se mydlíte ve stylu Street of rage. Pěst, chyt, přehoz, speciálka a tak jde level po levelu. Sem tam zavoláte na pomoc DareDevila, Ghost Ridera či Kapitána Ameriku a další, které ani neznám. Graficky hra vypadá tak strašně, že jsem ani nevnímal v jakém prostředí se peru. Na konci třetí mise 7 životů několik speciálních pomocníku a password v případě pokračování. V hlavě stále první díl a představu, že druhý díl dělá vše špatně. Po dvou hodinách je konec a to tak že je tam obrázek Carnage Game Complete!

Verdikt: Jsem neskutečně touto hrou zklamaný. Na druhou stranu jsem rád, že mě vyprovokovala k opětovnému hraní Spider-Man and Venom: Maximum Carnage a objektivnímu posouzení zda jsem si Maximum Carnage jen fantazíroval v hlavě nebo ne.
Všem doporučuji se této hře vyhnout a vsadit na první díl, tam nebudete zklamáni ale možná ho ani dohrajete!
Odkaz na komentář Maximum Carnage

Kdo by neznal Šíleného Maxe jako by nebyl. Je jedno jestli v podání Mela Gibsona či nově Toma Hardyho oba jsou dobří. Dále se nachází ještě jeden, ten herní a na toho se podíváme teď společně!

Mad Max čerpá z filmu opravdu dobře, postapokalyptický svět je vybarven skvěle. Vůně spáleného benzinu na každém kroku, neustála pachuť v puse od písku, v uších neustálí hluk motorů a kam oko dohlédne písek a rez.
Graficky je Max výborný, dobře optimalizovaný i na mém dědečkovi běhal krásně a byla radost dělat snímky ze hry. Dokonce hra má i svůj vlastní foto režim, kterým jdou vykouzlit parády.
Max si vypůjčil bojový systém od Batmana. I když v Batmanovi je dotažen k dokonalosti v Maxovi občas zaspí ale i zde funguje skvěle. Bojem je potřeba dobývat pevnosti, kempy a tím snižovat reputaci dané lokace.
Max samozřejmě nemůže být bez auta, které je potřeba neustále vylepšovat a tunit. V tom mu pomáhá hrbatý automechanik Chumbucket, který s Maxem sní o motoru V8. Motor V8 je i hlavním vodítkem děje, samozřejmě děj hry nezůstane jen u motoru, důležité budou vztahy, důvěra, láska, rodina.
Mapa v Mad Maxovi je obrovská, posetá úkoly, kempy, pevnosti, závody, legendami a vším možným. A to asi bude jediná moje výtka vůči hře, je toho zbytečně moc.. Ještě bych zmínil obtížnost hry, která na velmi malé úrovni až primitivní.

Verdikt: Mad Max je parádní hra, jsem moc rád jak dobře je optimalizovaná. Sice dědečkovi občas noční projížďky dělaly vrásky na grafické kartě ale i tak hra běhala jedna báseň. Asi už moc není co dodávat, Mad Maxe doporučuji jak fanoušku tak i ostatním. Nebýt těch dvou vad na kráse, kliďas bych dal plné hodnocení ale i 90% je dobrý, ne?
Odkaz na mé snímky z Maxe.

Po zapnutí Thomas Was Alone a první pohled na Thomase, červenou kostičku, která podle vypravěče ráda skáče se mi ihned vybavil Super Meat Boy. Mně hlavou proběhlo "Sakra co jsem si to zase vybral, na to nebudu mít nervy" Ale po pár level se ukázalo, že Thomas Was Alone není žádná brutální hopsačka, právě na opak, je to poklidná až relaxační hopsačka s velmi lehkými puzzly. V doprovodu krásné hudby a charismatického vypravěčem, který vypráví příběh o přátelství kostiček.
Moc se mi líbilo, jak každá kostička má svůj charakter a i tím přednosti. Oblíbil jsem si zeleného Jamese, který má obrácenou gravitaci. Za zmínku stojí i přídavek s Benjaminem, který má jetpack, který mě hodně bavil.

Verdikt: Thomas Was Alone mi krásně sedl. Žádné opakování úseku po sto padesáté, jen 4 hodiny poklidného hraní a poslouchání krásné hudby s vynikajícím vypravěčem. Možná, že mé hodnocení nebude odpovídat kvalitě hry ale já se u Thomase dobře bavil, až mě trochu mrzí, že už to mám za sebou ale jak se říká "V nejlepší přestat" 80%

Bounty Train jsem zahlédl v Humble Daedalic Bundlu a hned mě zaujal. Vyhledal jsem si informace a pustil gameplay videa. Western, opravdické historické vlaky, reálné události, válka severu proti jihu, bandity, strategické souboje, pašování, přeprava cestujících, to přece nemůže být špatný, ne? Převážně kvůli Bounty Train jsem bundl koupil, trochu tomu taky pomohl Shadow Tactics: Blades of the Shogun.

Bountry train jsem ihned nainstaloval a pustil jsem do záchrany rodinného železničního podniku. To je alespoň náplň kampaně, která vás se vším seznámí, je potřeba získat 51% firmy než váš konkurent. Zprvu obchodujete jen z pár městy ale už na mapě je vidět, že měst je požehnaně. Samozřejmě města jsou rozdělena severní a jižní. Při projíždění jste kontrolováni vojáky dané strany jestli náhodou nevezete kontraband, podobě alkoholu či zbraní nebo můžete být přepadeni bandity či indiány.
A právě souboje mě začaly brzy štvát. Opravdu se nejedná o žádný taktický souboj nebo jsem ho nepochopil. Ať jsem dal svého muže aby střílel z okénka vagonu nebo ze dveří schytal stejná zranění. Pokud bylo nepřátel víc, neměl žádnou šanci ať jsem dělal co jsem dělal. Proto jsem začal všechny uplácet, pak jsem koupil kulomety a bylo vyřešeno..
Další nesvár nastal asi tak v půlce kampaně, kdy se spustila lavina úkolu nebo aukci za které šlo získat akcie podniku. Všechny měli časový úsek. Ke své slávě jsem si vybral úkol s přátelit se z bandity abych se dozvěděl kde jsou ukradené šperky a tím získal další akcie. To že kamarádíte z bandity se ale nelíbí jak vojáku, tak i městům. Města s vámi přestanou obchodovat, ztratíte možnost účasnit aukce o akcie. Tímto krokem jsem málem pohřbil celou svojí kampaň.
Když jsem si časem napravil reputaci u měst, tak jsem se zase zasekl na tom, že moje lokomotiva neuveze takový náklad jaký po mě ve městech chtějí. Musel jsem jezdit na dvakrát a přitom mi stále není jasné, kdy a jak je možné získat přístup k novější lokomotivě.
Teď by měla přijít část, kde budu chválit ale ono není moc co. Nápad, grafika, reálné lokomotivy, pravdivé události odvoz Abrahám Lincolna do Washingtonu, Ku klux klan a pár dalších detailu, to je vše hezké ale bohužel to nestačí. Herně mě hra zklamala, čekal jsem víc.

Verdikt: Bounty Train jsem poměrně strhal ale není možné dát hře nějaké hodně špatné hodnocení. Protože téma hry a nápady ve hře jsou skvělé. Jen kdyby byl Bounty Train trochu jinak zpracovaný, tak aby se hrál líp, to by byla fantazie. Například: když vrhnete na dráhu bandity, tak aby šlo uplácet města kvůli reputaci, která je důležitá. Trochu vylepšit souboje ať mají hlavu a patu. Takhle se dá jen říct VELKÁ škoda.
Ještě by bylo záhodno přidat i nějaké jiné skladby než tu jednu jedinou skladbu furt dokola!! 60%

Já Koza.
Jsem hezká, mám krásnou zdravou srst. Vemínko sice nemám ale mě to nevadí. Co umím? Umím skákat, dost dobře trkat hlavou, pěkně kopnout zadníma nožkama, vypláznout jazyk a něco k němu přilepit jako k mucholapce, málem bych zapomněla umím maňáskovat popředních. Popřípadě s nějako mutací toho umím daleko víc, dvojitý skok, snížit gravitaci atd.
Mohu si vybrat ze tří možných míst, Venkov, Město, MMO nelítostný svět. Zkusila jsem všechny a krom MMO kde se dají plnit úkoly, nemám žádný cíl. Prostě si skáču, trkám do lidí, bourám kde co se dát a tak. Když jsem si takhle procházela města, narazila jsem na spoustu vtípku a narážek na hry i filmy.
Ráda bych ještě něco vyprávěla ale už není co... ještě přece, umím plnit achievementy, některé jsou hodně vtipné bohužel sami na ně přijdete ale nebojte mám i svůj youtube kanál.
Beeee

Verdikt: Goat Simulatoru nemám co říct, jen si vypůjčím jingl z Radia 1. Ach ta koza...... za nic nestojí 30%

Ve hře hrajete za pilota Roughshota, který se zničím nemaže. Díky němu řídíte malého robůtka, který připomíná malého pavouka s pořádný kanónem. Dělem budete z robotických nepřátel dělat šrot, který je brán i jako měna pro vylepšení vašeho robota. Možnost dokoupit silnější pancíř či magnet na šrot, dále rakety, brokovnici, miny nebo granáty, pak už se nebudete muset spoléhat jen na kanón. Popřípadě při velkých přestřelkách vám dost pomůže hackování nepřátel, kteří se na určitou dobu přidají k vám.
Od dvojce zmíněných her nahoře Rive má o dost větší rozsah prostředí. Jednou se pohybuje po zemi, kde musíte využívat skok, někdy až moc. Ve vodě, kde nelze střílet nebo ve stavu beztíže, ve kterém naopak lítáte jako raketka.
Graficky a herně je hra velmi vydařená, vše vypadá jak má, dobré efekty, rychlá hratelnost. O zvukový doprovod se postaral Mark Dodson (Star Wars nebo Gremlins), který vše dokresluje.
Tvůrci vsadili ve hře i na vtip. Roughshot hlásí kde může. Například ve stavu beztíže letíte jako raket a nepřátele začnou létat za sebou v řadách, Roughshot to ihned okomentuje Look at me I am old school!! nebo když zemřete a věřte budete hodně umírat, objeví se nápis Insert Coin! Pokud se Vám bude stejně dařit jako mě, zběsile skákání do lávy budete odměněny hláškou Kentucky Fried Pilot! Poslední hláška mluví za vše Snake! Snaaaake!!!!

Verdikt: RIVE: Wreck, Hack, Die, Retry! Je velmi povedená Shoot´em up hra, okořeněná vtipem, s dobrou hratelnosti i obstojnou obtížnosti. Pokud máte rádi tento styl arkád jako Já, tak vám nic jiného nezbývá než vyzkoušet, určitě nebudete litovat!! 70%
Ještě doporučuji Nex Machina, která je absolutní klenot mezi Shoot´em up hrama!!!

Po Hitman GO a Deus Ex GO přišla na řadu i Lara Croft.

Princip hry se od dvou zmíněných her nezměnil. Opět je hrací plocha posetá body a vy se posouváte tahy. Jen Lara si vybrala nejhezčí prostředí, džungli a chrám. I Lara má své nepřátele hady, pavouky a nějaký bazilišky nebo co, ti když vás zahlídnou, ihned vás začnou pronásledovat. Lara se může vypořádat s touto havěti svými pistolemi, bohužel je potřeba útočit zezadu či z boku, přímí souboj Lara prohraje. Hry GO jsou založené na logice, takže není nutné nějakých herních výkonu. Chce to občas rozpočítat tahy nebo hrát systém pokus omyl. Několikrát jsem sebe nachytal u druhé varianty. Dva kroky dopředu a doleva "smrt", aha dva kroky dopředu a doprava plus jede dopředu a doprava "smrt", aha tak je to jasné, vše stejně jen na konci doleva.

Verdikt: Lara Croft Go je odpočinková hra, když člověk nemá náladu se honit za scorem či zabitím někoho bude se u Lary dobře bavit. Pokud jste nehráli ještě žádnou hru GO, tak nejlepší je podle mě Hitman GO, který vysloveně vypadá jako desková hra a to se mi na hře moc líbilo, pak asi Lara a nakonec Deus ex.

Achjoooo to by časy, kdy můj Sega Megadrive neznal nic jiného než NBA Jam!! NBA Playgrounds mi tuto krásnou nostalgii jen připomněl.
NBA Playground = NBA Jam jen v novém. Opět hrajete dva na dva, předvádíte všemožné ale hlavně nemožné dunky. Střílíte z půlky, strkáte do proti hráčů a snažíte se naplnit boost co nejrychleji aby jste dostal výhodu ve formě střeli odkudkoliv, dvojnásobek bodů za dunk nebo nekočnenou staminu atd.
NBA Playground má plnou licenci NBA, nejen že si zahrajete za současné hvězdy ale i za hvězdy minulých let. Hráče je potřeba získat, formou balíčku s kartičkami jednotlivých hráčů. Takže se může stát, že za celou dobu hraní nezískáte vaše oblíbené hvězdy. Jako mě, LeBrone kdesi??? Ještě, že ho zastoupila pravá ruka Michaela Jordna Scottie Pipen!!!

Verdikt: NBA Playgrounds není pro širokou veřejnost, pokud vám nic neříká basket a neznáte NBA Jam nemá cenu ani zapínat. Mě NBA Playground nasadil nostalgickou notu, která mi vydržela pár dní, za tu dobu jsem stihl dohrát turnaje. Teď ho se vzpomínkou na své basketbalové začátky a paření NBA Jam odinstaluji a moc nevěřím, že se k němu ještě vrátím..

O hře Renoir jsem slyšel na DH srazu a to díky tomu, že Memphis (doufám, že to byl on) měl nějaké pletky kolem této hry. Bohužel, moc věcí jsem nepochytil ale řekl jsem si že jí zkusím. Postupem času jsem zjistil, že celý projekt byl prodán ale stále jsem byl odhodlán Renoir zkusit. Když už jsem si Renoir koupil, tak mě vypekla podpora hry, která běží jen pod 64 bitovým systémem.

Ve hře hrajete za Jamesa Renoira, bývalého policistu, který je teď soukromý detektiv a řeší dvojnásobnou vraždu. Dál už není potřeba psát víc k příběhu, to už bych určitě něco vyzradil. Grafika hry je černobílá s komiksovými prvky a dobovou hudbou. Bohužel to je to nejlepší na hře. Renoir šíleně brzdí hratelnost, dlouuuuho jsem nehrál hru, která je takhle kostrbatá. Hádanky jsou táááák neskutečně absurdní, že jsem si občas říkal, že takhle vyplňují slepá místa. Renoir trpí a vy s ním, vaši pomocnici se všelijak zasekávají, přeskakují z patra na patro a když mají zmáčknout páku, tak se před pákou seknou. Je toho moc až moc, při splnění hádanky obvykle odcházíte jednodílnými dveřmi, do další místnosti vcházíte dvoudílnými dveřmi. Hra se mi neustále trhala. Takhle to jde s Renoir až do trpkého konce....

Verdikt: Když mě hra nebaví nebo se mi nelíbí, komentář nepíši. Tady jsem udělal výjimku, kvůli tomu že hra nemá žádný komentář a původně měla vzniknou ČR, že se kolem Renoir motali lidé z DH. Nápad skvělý, stylizace, ne úplně blbý příběh ale hratelnost totálně vše pohřbila... To se prostě nedá 45%

Znělka....Dallas
V minulé díle jste viděli: Syn JeaRa a Pamely, J.R. jr Strady dobyl americké město, stal se stoprocentním starostou města a zruinoval veškerou konkurenci. Po roce vlády dokázal vytěžit všechnu ropu a tím cele město přivedl na mizinu.

Naštěstí pro J.R. jr Stradyho před krachem společnosti při jde zpráva, že v nedalekém americkém městě je nové naleziště ropy i s magmatem, Turmoil - The Heat Is On!! Není čas ztrácet čas, J.R. jr Strady vyráží do nového města a sním i celé město, které je naložené na vlaku. Aby J.R. jr mohl využívat předešlé vylepšení trubek, koňských povozu, skeneru a dalších vylepšeních. Ve městě už na J.R. jr Stradyho čekají starý známí konkurenti, kteří jsou tentokrát mnohem silnější, dokáží zúročit každou kapku ropy. V novém městě se dále nachází nový bar, kde je možné s Philipem si zahrát karty, nízká-vysoká. Díky nalezišti magmatu je i ve městě nějaký Kentucky Colonel, který dokáže využívat magmat k opékání kuřat. Za určitý poplatek je ochoten J.R. jr Stradymu prozradit své znalosti a možnosti, které by mohl využit v těžení. Jak se ukáže magmat lze použít mnoha způsoby, rychlejší tok ropy, zvětšovat plynové kapsy nebo přeměnit ropu na plyn! Zápletka nabírá na otáčkách, když Kentucky Colonel zradí J.R jr Stradyho a prodá toto tajemství i konkurenci. J.R jr Strady ztrácí půdu pod nohama, konkurence toho vylepšení dokáže řádně využít.
I zde chce starosta přenechat město jednomu z čtveřice ropný magnátu, který jako první koupí 50% města. J.R jr Strady se velice snaží ale konkurence má mnohem lepší kapitál. Přesto svojí úlisnosti a schopnosti jít přes mrtvoly J.R jr Strady si s nimi poradí.

Verdikt: Řekl bych, že se seriál Dallas = Turmoil - The Heat Is On lehce upadá, trochu stereotyp s minulým dílem (Turmoil). Žádný velký posun tady není, ani magma to moc nezachránila. Jediné co je dobré vypíchnout je obtížnost Expert, u té se člověk zle zapotí. 75%

To jsou jatka i Kill Bill bledne závistí!! Počet mrtvých nepřátel jde do tisíců! A co stačí mačkat jen dvě tlačítka!

One Finger Death Punch opravdu potřebujete jen dvě tlačítka, buď na myši, na klávesnici nebo na gamepadu. Zbytek vyřeší pěti čárková postava alá oběšenec, která se honosí všemi možnými styly kung-fu a kosí nepřátele zleva i zprava. Stačí jen správné načasování kdy zmáčknout vlevo, kdy vpravo a pak si vychutnat krvelačné orgie.
Jen je potřeba dát bacha na barevné panáčky, ty nejdou zlikvidovat jedním kliknutí ale většinou mají nějaké kombinace, zelený dvakrát ve směru v kterém přichází nebo modrý jednou ve směru kterém přichází a jednou opačném. V další levelech přibývají další barevní nepřátele a stupňuje se rychlost, k tomu si vyberete misi retro film, kde jsou všichni stejně barevní, protože retro je černobílé a máte na pár opakování vystaráno.
Grafiku a nějakou výjimečnou hudbu u One Finger Death Punch nehledejte, jde o jednoduchou hru s jednoduchou hratelností, která na chvíli zabaví, pokud můžete trochu násilí.

Verdikt: Moc se mi líbil na konci ve videu vývojář, jak mi děkoval, že jsem hrál jeho hru. Prý z bratrem se zhlédli všechny staré kung-fu filmy jako Drunken Master a toho inspirovalo k vytvoření One Finger Death Punch. 70%

Glass Masquerade je další z mnoha puzzle her co na PC vyšly. Jak už sám název napovídá, zde budete skládat skleněné mozaiky. Hra má 26 levelu a v každém navštívíte jednu zemi a její časové pásmo. A právě čas/hodiny které před sebou uvidíte je potřeba zkrášlit skleněnou mozaikou. Motiv mozaiky vždy nějak souvisí z danou zemí.

Verdikt: Her jako Glass Masquerade jsou kvanta ale přece Glass Masquerade má něco navíc a to je grafika, hudba!!
Hudba navodí krásný klidný relaxační puzzle dýchánek!! Přidávám dalších 5% za hudbu! 65%
Poslechněte si sami

V dětství si každý kluk přál být kapitánem vesmírné lodi. Brouzdat vesmírem, používat laserové zbraně, ničit nepřátelské lodě, pomáhat slabším, být kapitán s velký K. FTL: Faster Than Light se Vám tento dětský sen splní.

Hra začíná v hangáru, kde už čeká první loď Kestrel Cruiser s tříčlennou lidskou posádkou. Hlavní cíl hry je donést zprávu federaci a přitom máte vzádech flotilu Rebelů. Proto je třeba dávat bacha aby jste vždy v čas unikly ze sektoru než celý sektor obsadí Rebelové.
Na každé hvězdě vás čeká jiné dobrodružství, jednou narazíte na Rebelskou loď, pirátskou loď, civilní, hlídkovací bez posádky atd. I když narazíte na jakoukoliv zmiňovaných lodí nemusí vše skončit bojem, s piráty se můžete dohodnout na obchodu, civilní pomůžete a oni vám dají mapu sektoru, je toho mnoho. Jelikož se hra náhodně generuje, tak výběr je obrovský.
Vaše vesmírná flotila startuje s Kestrel Cruiser ale postupem času můžete odemknout další lodě. Až bych řekl, že z každou lodí jiný zážitek. Pestrost výbavy lodi, posádky, zbraní, obzvlášť FTL: Faster Than Light Advanced Edition je skvostná. Napadnout nepřátelskou loď, telepatii, mezitím mu hacknout štíty a poslat raketu je kombo, které rozloží, kde jakou loď. Tedy pokud se k Vám už teleportovala posádka nepřátel a vy nemáte vylepšené dveře, o tom by zase mohl vyprávět Já. Přesně ty to příběhy, který je nespočet dělají z FTL: Faster Than Light naprosto luxusní hru!! I easy je hra pěkně zapeklitá, ne že by byla těžká ale pokud nemáte s FTL zkušenosti, tak prostě máte smůlu. Opakování se stanete Mistrem tedy Kapitánem, kterého už nic nepřekvapí.

Verdikt: Pokud jste dočetli až sem, musí Vám být jasné že FTL: Faster Than Light je výborná hra. Několik let jsem tuto hru odkládal, kvůli češtině. Chtěl jsem si užít naplno, bohužel v nejnovější verzi už nebude nikdy podporována. Proto jsem rozehrál v angličtině než jsem zjistil, že se dát sehnat verze 1.5.13, kde čeština funguje. Tímto děkuji Hudsonovi za překlad!! 80%

Edi: Hudson celou češtinu předělal a už je funkční na Steam verzi 1.6.9!!

Seriál Dallas se vrací!! Největším tahákem děje je: Jear svede Pamelu a narodí se jim syn Jear junior Strady, který se snaží stát největší ropový magnátem nejen z rodu Ewingů!! Proto opouští Dallas a jde si vydobýt své jméno sám!

Jear junior Strady se tady pouští do svého vlastního dobrodružství. Vybral si jedno menší městečko Severní Americe, kde je obrovské naleziště ropy a postupem času zjistí že i plynu, plus sem tam se dá najít i diamant. Bohužel v městě J.R jr Strady není sám, má zde další všivý ropou mazaný těžaře. Proto začíná boj, jak o nejlepší pozemky z ropou, o spolupráci s prodejci ropy za nejlepší cenu za barel, tak i s bankéři o co nejlepší úvěr. Dále ve městě žije spousta šikovných lidí, kteří J.R jr Strady ulehčují práci, svými vynálezy a zlepšováky pro těžení ropy i plynu. Bohužel J.R jr Strady je hodně na peníze a lidé ve městě si říkají velké částky za jakékoliv vylepšení. Většinou dochází i k průpovídkám. "Ty starý dědku jak můžeš chtít za scan 30.000$ a za další jeho vylepšení 15.000$" prostě J.R. jr Strady je stejně horká hlava jako jeho otec Velký J.R., tedy jablko nepadlo daleko od stromu. To není vše co na juniora čeká, starosta se rozhodne že postupně v aukcích prodá celé město a první kdo získá 50% bude starosta. Jenže chtivost J.R. jr Stradyho je tak velká, že se neuspokojí z 50% on chce všechny, on chce být 100% starostou!! Proto v aukcích všechny své protivníky pošpiní, nadává jim do lehký holek a všelijak intrikuje, jen aby získal to co chce!!
Jestli se to vše slavnému J.R. jr Stradymu povede se dovíte v nových dílech Dallasu J.R. se vrací nebo na Steam účtě Stradyho či DH profilu.

Verdikt: Děkuji Zoltanovi za objevení této hry!! 90%

Do třetice všeho dobrého a zlého. Po první sérii The Walking Dead a Life is Strange přichází na řadu další interaktivní seriál The Wolf Among Us.

Na Wolfa jsem dostal doporučení od Victora, který mi i hru daroval. Tím to mu za ní chci poděkovat, Děkuji! Jak už jsem psal, o hře jsem věděl jen doporučení od Victora a pak jsem někde zahlédl obrázek mluvicího prasete s cigárem, jinak nic. Vůbec jsem nevěděl do čeho jdu. Po první půl hodině hraní jsem konečně prozřel. Detektivní seriál s pohádkovými postavami v reálném světě, ihned se mi tento nápad zalíbil.
Klasický kabát her Telltale Games cell shading, zde sedí dokonale, líp než u The Walking Dead, plus velmi kvalitní dabing, dělá z Wolfa od začátku zajímavou hrou.
Hry toho typu sází hlavně na příběh. Který bych řekl, že se u Wolfa docela povedl, jak se ukáže ani pohádkové postavy nemají pohádkový život v reálném světě. Peníze, moc, lži, sláva, sex, vraždy, lsti, tomu všemu čelí pohádkové postavy, stejně jako my. Dál už nic víc nebudu prozrazovat, jen bych si dokázal představit ještě víc zamotanější příběh, tohle téma k tomu úplně vybízelo.
Bohužel co musí kritizovat je "hraní" "nehraní". U interaktivních seriálů je nulová zvonu hratelnost, nevidím žádný důvod hrát znova a jinak. Jelikož jsem chtěl splnit všechny achievementy, tak jsem musel opakovat některé kapitoly v epizodách. Zkusil jsem tedy nikomu nic neříkat a ani nic odpovídat. No a stejně jsem se dozvěděl vše, postavy vám to sami řeknou ani se nemusíte ptát... Bohužel jsem ani neviděl žádný velký rozdíl při rozhodování.

Verdikt: Jak už píší nahoře do třetice byl The Wolf Amoug Us velmi dobrý inaktivní seriál ale teď už na delší dobu dám ruce pryč od podobných "her". Moc nechápu smysl všech možný rozhodnutí, když stejně dojdete nakonec hry a tam máte tři volby úplně stejné ať hraje celou hru za dobráka nebo za sviňáka. Bohužel si myslím, že tento problém nebude mít jen The Wolf Amoug Us.
Díky Victore!!! 70%