Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Final Fantasy VIII

Final Fantasy VIII Remastered

83
79 hodnocení Platformy
Žánr:
RPG > nezařazeno *
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ne
Datum vydání:
09.09.1999 PS1
25.01.2000 PC
24.09.2009 PS3PSP
28.08.2012 Vita
03.09.2019 PS4XOneSwitch
Vývojáři:
Square, Square Enix (PC verze, PS4 verze, XOne verze, Switch verze)
Oficiální stránky:
http://ffviiipc.com/en
Final Fantasy VIII je druhou hrou zo série, ktorá sa objavila na počítačových obrazovkách. Oproti svojim predchodcom ma zmenený pohľad na postavy, nie nepodobný point & click adventúram.

Hlavnou postavou je uzavretý mladík Squall Lionheart, ktorý je študentom žoldnierskej školy organizácie SeeD. Počas záverečnej skúšky, ktorá pozostáva zo zúčastnenia sa otvoreného konfliktu dvoch znepriatelených krajín sa príbeh pomaly ale isto začne zamotávať a dôraz je kladený aj na vzťahy medzi hlavnými postavami (Squall časom získa až piatich spolupracovníkov, pričom naraz môžu tvoriť družinu tri postavy), tak ako to v tejto mohutnej sérií poznáme. Príbeh má dve hlavné paralely, tou druhou je život mladého Galbadijského vojaka Lagunu a jeho dvoch priateľov, takisto vojakov.

Koncept hry spočíva v preskúmavaní nových oblastí, množstve rozhovorov, bojov, hádaniek. Zárukou kvality je nielen dĺžka vyše 60 hodín čistého času, ale aj veľké množstvo originálnych príbehových prvkov a zvratov. Tí kto túto sériu poznajú vedia, že sa nezameriava na množstvo sidequestov alebo nelinearitu, ale prevažne na výborne podaný strhujúci príbeh a vzťahy medzi postavami.

Samozrejmosťou sú príšery, ktoré hráč postupom času získava a využíva ich silu v boji, v tomto dieli sú to takvané Guardian force, čiže strážne sily.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 90
Moje prvé stretnutie so sériou Final Fantasy a jrpg ako takým. Preto možno treba brať s rezervou moje dojmy pretrvávajúce i po rokoch od dohrania.

Je jasné, že sa opäť jedná o strašne prekombinovaný svet, kde sú sci-fi, fantasy, Rakúsko 18.-19. storočia, post-apo a iné prvky zmiešané dokopy a ako sa príbeh rozvíja tak zrazu všetko súvisí so všetkým a postavy sú taktiež niečím (či už minulosťou, schopnosťami, budúcnosťou atď...) navzájom poprepájané ako v telenovele. Tam kde by sa však ponúkal výraz "zlepenec", sa viac hodí výraz "pestrý koktejl". Tento mix totiž funguje. Samozrejme, je v tom kopec gýču a predimenzovanosti (zbrane, nepriatelia, scény), ale myslím si, že práve to je to, čo od takýchto hier čakáme. A baví to, rozhodne to baví.

Práve ôsmy diel je svojim štýlom mierený viac na západné publikum (= menej farebných účesov, extrémnych povahových čŕt a vizuálnych prvkov) a možno práve preto je pre svoju relatívnu striedmosť aj najvhodnejším vstupom do sveta jRPG. Oproti predošlým dielom sú navyše jednotlivé postavy oveľa väčšie (izometrický pohľad vo FF VI a VII mi pripomínal Pokémon) a celková štylizácia obrazu a gameplayu mi pripomínala viac adventúry než RPG - konkrétne The Longest Journey.

Aby som bol ale o hre konkrétnejší - príbeh ponúka množstvo zvratov a mnohokrát sa vetví v niekoľkých líniách, čo je taktiež výrazný plus v rámci pestrosti. Zároveň nemožno čakať nejaké nelinéárne RPG, pre silné zameranie na príbeh, čo je v tomto prípade dobre. Hoci je mnohokrát možnosť cestovať po svete, sidequesty možno spočítať na prstoch jednej ruky. Prostredia sa príjemné obmieňajú a zároveň sú aj dobre vymyslené (niekedy originálne, niekedy vhodne zvolené klišé), rovnako ako v prípade postáv, kde si myslím, že znakom kvalitnej tvorby je fakt, že ich hráč bude mať rád alebo neznášať - nič medzi tým.

Za jediné výrazné mínus som považoval boje, ktoré po čase začali byť pre neúmerne množstvo otravné a stereotypné, zvlášť pre fakt, že povolávanie bytostí Guardian Force malo nepreskočiteľnú animáciu pri každom útočení.

Samostatné spomenutie si rozhodne zaslúži hudba známeho skladateľa menom Nobuo Uematsu, napr. skladba The Oath či Find Your Way. Určite doporučujem orchestrálnu kolekciu z FF8 pod menom Fithos Lusec Wecos Vinosec.

Pro: herný svet, príbeh s množstvom zvratov, atmosféra, hudba, dĺžka

Proti: stereotypnosť bojov

+11
  • PC 65
Rád bych upozornil, že se jedná o třetí JRPG, které se mi dostalo pod ruku (předtím FF7(1997) a Chrono Trigger(1995)) a hru jsem hrál jen do poloviny druhého disku. Nejen postupné rozčarování z hraní, ale také nestabilita PC verze mi ulehčila rozhodnutí nepokračovat u, i se všemi neduhy, poměrně dobré hry.

Nerad bych se dostal ke srovnávání s předešlým dílem, protože, tak jako jiné díly FF, ani tento nechce kopírovat věci s předešlých dílů a jde vlastním směrem (universum, battle systém). Přesto se mi tato znalost v hodnocení samozřejmě nepřímo odráží.

Příběh: (7/10)
Hlavní postavou je učeň a brzo i člen žoldácké skupiny SeeD Squall (nebo jakkoliv si svého hrdinu pojmenujete, já si obvykle polovinu postav přejmenuji podle sebe, když mi originál zvukově ani esteticky nesedí). Dává najevo, že jsou mu události okolo víceméně lhostejné (jeho typické..."whatever"), ale postupem času se adaptuje pro vyšší účel a tím je velká "love story" s Rinoou. Další zajímavou a pro mě dokonce zajímavější postavou je voják Laguna, do kterého se Squall vtěluje ve světě snů (jistě to má velice zajímavý důvod :). Kromě téhle silné trojky jsou tu i vedlejší postavy, které však bohužel mají buď velmi slabě podané pozadí (a stávají se nezajímavými) nebo, dle ohlasů jiných hráčů, ve druhé půlce hry absolutně zapadnou a o nějakém přirozeném vývoji tak nemůže být řeč.

Už v úvodním intru můžete vidět hlavní záporné postavy. Squallova rivala Seifera (blonďák s jizvou na čele) a čarodějku. Jediné, co o nich mohu říct je, že jejich motivace páchat zlo se zdá jako malá hrudka másla namazaná na příliš velký krajíc chleba. Velice slabá dvojka v konkurenci Sephirota.

Ač mi značná část příběhu zůstane skryta, tak začátek je veskrze povedený. Začínáte na žoldácké univerzitě, učíte se systém boje, seznamujete se postavami, které vás časem budou doprovázet a po závěrečné zkoušce/misi si vás členka rebelské skupiny (Rinoa) pronajme abyste jim pomohl osvobodit jejich město a zabít prezidenta. Od této části už vás čekají nějaké zvraty a přesuny. Pro mě se zde nic extra zapamatování hodného nenašlo, ale udrží vás to ve střehu a baví. Začátek disku 2 je však takové malé WTF a později se objeví i několik menších "plotholes", které bystrého hráče nepotěší.

Příběh FF8 můžete milovat (spíše hráčky budou :), ale já se musím ztotožnit s Squallovým "whatever". Bylo mi to, co se tam dělo, tak trochu ukradené, ale v tom bych až takový problém neviděl.

Battle systém: (3/10)
Pokud nějaký fanda FF tenhle díl vyloženě nenávidí, tak jako první argument vytáhne právě soubojový systém a já s ním musím souhlasit. Hraní FF hry je běh na delší trať a pokud vás tahle část hry nudí a otravuje, tak se s ní budete potýkat celou hru a výsledný dojem u hry enormně zkazí.

Bohužel pro některé, vám hra na začátku neodhalí celý potenciál, a i když budete souboji proplouvat jak nůž máslem, může nastat situace, kdy před vás hra postaví tužšího bosse a vy nebudete vědět, proč jste najednou tak slabí.

Základem všeho je spojování GF (příšerky, které můžete vyvolat; i ony levelují) s postavami. Bez nich můžou maximálně obyčejný útok bez bonusů. Mimo útoku můžete využívat kouzla, které vysajete z nepřítele a ty se také spotřebovávají. Mnohem užitečnější je však ty nejsilnější kouzla nasosat až do maximálního počtu a propojit je se statistikami vašich postav. Samozřejmě, aby se účinek nezhoršoval, tak ty kouzla nebudete využívat a tím je aspekt kouzlení do jisté míry zabitý. V praxi jsou ze začátku
útoky i kouzla slabé v porovnání s dmgí vyvolaných GF, takže alespoň u mě se všechny souboje smrskli na spam GF, jejichž animace se pořád opakuje a je nesnesitelně dloooooouuuuuuhhhhhááááááá. A nebo budete nesnesitelně dlouho a stereotypně grindit sosáním kouzel.

Limit breaky (ultimátní bojová dovednost postavy) můžete využít až na pokraji smrti a i pak je musíte vyvolat různou kombinací tlačítek. Za těch 15 hodin čistého času jsem je nepoužil ani jednou. To asi není moc dobře, že.

Souboje jsou lehké, a pokud si o nich něco zjistíte víc, tak ještě lehčí...ale celé je to zdlouhavé (vím, už se opakuji) a nezábavné. Nepřátelé levelují s vámi, což někomu sedí, někomu ne (jestli to sedělo i mně?...whatever).

Audiovizuál: (9,5/10)
Hudba je opět velice dobrá, zvláště pak orchestrální. Grafika solidní a 2D i 3D udělané detailně a živě, jak jen to jde, takže na mě hra vizuálně nepůsobila chudě ani po těch x letech. Tady větších výtek nemám.

Když mě k celému rozčarování z toho, že bych měl takto vymyšlené souboje protrpět až do konce, hra spadne 5x na jednom místě a atmosféra nepohltí, tak není nad čím přemýšlet a nechat ji si žít vlastním životem.

(za případné nesrovnalosti se omlouvám a znovu opakuji, že většina mých argumentů vychází z cca první třetiny hry, proto se ani neodvažuji shrnovat nějaké pro, či proti)
+8 +12 −4
  • PC 50
Pět. Přesně tolik pokusů o dohrání osmého dílu dnes už nepříliš oblíbené série jsem učinil. Jenže nedodělanost většiny herních mechanik mi vždy dokončení znemožnila. Jakoby snad už při vymýšlení systémů nebyly jasně viditelné jejich zásadní nedostatky a slabost vůči zneužívání.

V první řadě je tu zajímavý nápad absence many a nutnosti vysávání kouzel z nepřátel pro jejich použití. Naneštěstí lze magii dále vkládat do statistik charakterů. Výsledkem tak stačí si trpělivě nasát 99krát jedno kouzlo a napojit jej např. do maximálního počtu hit pointů. Už v první třetině hry tedy parta disponuje statistikami tvořícími z každé postavy stroj na zabíjení. Další způsob k vítězství skrývají GF. Jednoduše stačí dokola přivolávat summony. Pokud vás baví sledovat pořád stejnou, nepřeskočitelnou, animaci je FFVIII váš splněný sen.

Repetitivní a jednoduché souboje tak může zachránit příběh. Námět není úplně nejhorší a má i své lepší momenty. Jenže dojem z něj kazí otravné postavy. Předně náš hrdina Squall je blb na entou zakončující každou druhou větu slovem „whatever“. Aspoň ale, jako jediný, prochází během děje vývojem. Dále tu máme Squallovu osudovou lásku, jeho mentorku, vtipnou vsuvku, dutohlavou náctiletou holku a sukničkáře-frajírka. Nevzpomínám si, že bych kdy v JRPG zažil otravnější sestavu.

Osmý díl FF naopak boduje ve vynikající hudbě a, ve své době, i špičkovým grafickým provedením. Většina z navštívených míst má jinou atmosféru a celkové posunutí k „realističtějšímu“ fantasy určitě není na škodu.

Vážně jsem se snažil mít FFVIII rád. Několikrát. Jenže nedomyšlenost v mnoha ohledech časem prosakuje stále více na povrch hezkého pozlátka a dává vzniknout jednoznačně nejhoršímu dílu Final Fantasy.

Pro: hudba, technické zpracování

Proti: vlastně vše ostatní

+7
  • PC 100
Další Final Fantasy ? A ten squaresoft recykluje okoukanou a starou sérii? V žádném případě! Každé FF je jedinečné a tohle není vyjímkou. Odysea Squella a jeho party je ultimátním zážitkem plným překvapení, nečekaných zvratů, nápaditých Bossů a prostě vším, co tam je. Nemá cenu se tu o tom rozepisovat, protože by to zabralo nejméně 5 stránek než bych vystihl podstatu tohoto uměleckého díla.

Pro: přiběh, postavy, bossové, animace, hudba, souboje, TRIPLE TRIAD

Proti: špatná konverze pro pc, poněkud zdlouhavé vyvolávání GF

+3 +5 −2