Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Final Fantasy VII

86
122 hodnocení Platformy
Žánr:
RPG > nezařazeno *
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ne
Datum vydání:
31.08.1997 PS1
09.03.1998 PC
02.06.2009 PS3PSP
28.08.2012 Vita
05.12.2015 PS4
26.03.2019 XOneSwitch
Vývojáři:
Oficiální stránky:
http://www.finalfantasyviipc.com/en
Sedmý díl Final Fantasy opět přináší nové univerzum s novými postavami a unikátním příběhem. Jako nájemný žoldák a bývalý člen jednotky SOLDIER Cloud Strife jste najati rebelskou organizací Avalanche, jejíž členy jsou spolu s Tifa Lockhart (specialista na pěstní souboje), Barret Wallace (těžké zbraně) a několik dalších méně významných spolubojovníků, a vaším úkolem je zničení Mako reaktorů vlastněných společností Shinra ve městě Midgar. Ty využívají Mako energii k tvorbě elektrické energie, čímž ale silné poškozují přírodu ve svém okolí. Během putování po zdejším světě (mix fantasy a sci-fi) se k vám také přidá mladá Aeris Gainsborough, zlodějka Yuffie Kisaragi, pilot Cid Highwind a záhadný, v rakvi spící, Vincent Valentine, specialista na střelbu z revolverů.

Final Fantasy VII je RPG hra původem z Japonska. Tedy hlavní devizou jsou souboje v "arénách", kdy se váš tým postaví proti nepříteli a každá postava útočí dle určitého pořadí (odpočítává se čas do akce, ten lze různě ovlivňovat). RPG systém sází kromě klasických statistik hlavně na využívání Materií, vedlejších produktů Mako reaktorů. Ty svému nositeli vždy propůjčují určitou vlastnost (kouzlo, odolnost, zlepšení statistik apod.) a lze je vkládat do slotů ve zbraních či brnění. Jejich kombinace a využití se schopnostmi každé postavy umožňují mnoho různých taktik a způsobů boje. Kromě bojů v arénách se bude hráč volně pohybovat v různorodých prostředích (převážně stacionární kamera a předrenderované pozadí alá Resident Evil) s volně navazujícími CGI animacemi, mluvit s NPC, plnit úkoly... Mezi jednotlivými lokacemi se lze přesouvat pěšmo nebo v dopravních prostředcích po symbolické 3D mapě.

Na hře pracoval dnes již legendární Hironobu Sakaguchi (tvůrce série) spolu s Tetsuyou Nomurou (tvorba postav) a Nobuem Uematsu (hudební doprovod).


Poslední diskuzní příspěvek

Nejlepší hrou letošní E3 byl podle kritiků remake Final Fantasy. To je tak kdyz se objevi skutecna legenda, vsechno jde stranou :)

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PS1 95
Sedmý díl je řadou hráčů považován za to nejlepší jRPG, o čemž jde diskutovat a dlouze polemizovat, pravdou však je, že při hraní pocítíte, že netrávíte čas u obyčejného titulu.

Příběh o pokrokové organizaci Shinra a skupině rebelů Avalanche, která se jí staví na odpor. Shinra vysává ze země energii Mako ze které pochází (a koluje) veškerý život planety, a tím narušuje celkovou rovnováhu. Avalanche v čele s Barretem, Cloudem a Tifou se na počátku snaží ničit jednotlivé reaktory v Midgaru, postupně je ale děj zavede na různá místa při honbě za hlavním záporákem Sepirothem.

Děj je na poměry počítačových her velmi spletitý, a je tím hlavním motorem proč hrát jednen z těch velice dlouhých titulů, který vydrží na jeden až dva týdny intenzivního hraní. Nutno však dodat, že časová investice si zhodnotí v jeden z nejlepších herních zážitků. Především kvalitní sci-fi příběh s velkým množstvím zvratů bude tím, co si po dokončení ze sedmého Final Fantasy odnesete. Ač se autoři nevyhnuli hluchým pasážím, je drtivá část napěchována poutavými videosekvencemi, dialogy ústředních postav nebo vizuálně přitažlivých backgroundů.

Druhým stěžejním prvek mimo příběhu jsou souboje. Jejich počet dosahuje několika stovek, s bossy si střetnete také nepoměrně častěji než v západních role-playing hrách. U nich je nejdůležitější iniciativa (doba než můžete použít další ůtok/schopnost), limity (speciální ůtok) a kouzlení za pomoci Materií. Materie se vkládají do zbraní či brnění a můžou vytvářet různé kombinace. V pozdější fázi, především v místech kde je vysoká koncentrace random encounterů však zábavnost jde stranou, jelikož trojka v čele s Cloudem v klidu rozmázne kdejakého soupeře, sloužícího jen ke zvýšení bodů zkušenosti.

Technická stránka je i po letech výborná. Jednotlivé lokace mají svůj specifický ráz, ručně kreslené a následně vyrenderované pozadí nepostrádají atmosféru. Jedinou výtku si zaslouží postavy složené z několika polygonů, ale po pár hodinách si ani nevzpomenete, proč jste si na ně stěžovali. Samostanou kapitolu je soundtrack mající něco přes stovku delších nahrávek. Jednodušše je výborný i na samostatný poslech. Na ukázku například Cid´s Theme a Gold Saucer.

Nádherná hra, kterou by každý fanoušek žánru měl vyzkoušet, a třeba i změnit názor na tuto odnož RPG.

Pro: příběh, předrenderované lokace, délka, soubojový systém, hudba, tuhá obtížnost

Proti: pár maličkostí

+26(27-1)
  • PC 100
Final Fantasy VII od Squaresoftu je velký životní příběh, jak herní, tak v podstatě i můj. Tahle hra představovala přelom v mém letitém hraní na PC. Hra pro mě byla v roce 2000 (byť vyšla už v roce 1997) bránou k japonským RPG, které jsem si následně absolutně zamiloval. Nevím, jestli se zapasala u mě tak hluboko právě proto, že to bylo mé první opravdové setkání s japonským RPG, ke kterým jsem se navíc musel hodně přesvědčovat, a nebo to bylo proto, že tahle hra je opravdu něco, co nemá obdoby. Bude v tom asi od každého něco.

Final Fantasy VII znamenal pro sáhodlouhou sérii, čítající již 15 dílů a nespočet spin-offs, přechod ze Super Nintenda na Playstation. Autoři se tak rozhodli udělat oproti předchozí Final Fantasy VI totální grafický přechod s využitím toho, co se tehdy na Playstationu využít v počátcích dalo.

Graficky hra působí ze začátku trochu šokujícím dojmem. 3D polygonové postavičky měly hranaté těla, špičaté bodlinovité vlasy, palice na konci rukou místo prstů. Renderované pozadí již nepůsobilo krásně kresleným dojmem jako na SNESu, ale přes veškeré detaily mělo nádech jakési špinavosti, jenže ne v negativním slova smyslu. Přesně vystihovalo totiž atmosféru světa, v kterém se budete pohybovat. Hra je spíše temného a beznadějného charakteru s nádechem cyberpunku a tak trochu Čapkovitého Krakatit futurismu. Po prvotním šoku si tento grafický styl, ať už postav nebo jednotlivých lokací, velmi oblíbíte a poznáte, že jde v podstatě o umělecké dílo. Kdyby dneska udělal někdo remake a všechny tyhle grafické prvky převedl do dnešního nablýskaného emo stylu, tak by tu atmosféru totálně zašlapal.

Hudebně jde o dílo génia, jednotlivé melodie se mi nezapomenutelně zapsaly do mysli a dodnes si pamatuji hudbu z Mako reaktoru, ze soubojů a dalších různých lokací, působící tak, jako jsem nezažil v žádné jiné hře. Díky bohu nejde o orchestrálky, ale poctivou midi elektroniku, takže se hudba neutápí v tuctových nezajímavých smyčcových linkách, jak je dneska až příliš zvykem.

Příběh se točí ohledně korporací, které v honbě za ziskem odsávají energii z planety a tím ji pomalu ale jistě zabíjejí. Nastává klasický globální střet o to, zda raději zlikvidovat celou korporacemi zkaženou planetu v čele s hlavním záporákem a nebo se pokusit planetu zachránit a nalézt ve světě i nepochybnou existenci dobra. Jeden z nejlepších příběhů, ne-li nejlepší, jaký jsem ve hře zažil. Ale pozor, tady musím upozornit stejné nekritické nadšence, jako jsem já, že nejde o naprosto originální záležitost po všech směrech, protože hra velmi čerpá příběhově z předchozího dílu Final Fantasy VI, kde najdete stejné motivy a Final Fantasy VII pro hráče FFVI zapůsobí tak trochu jako Final Fantasy VI-2 na Playstationu 1, když to hodně přeženu :-) Každopádně hra nabízí zcela nový svět, nové dějové linky, nové charaktery a plně se věnuje jejich minulosti i přítomnosti, nad jejichž psycholgii budete nejednou žasnout.

RPG systém již revoluci představuje. Kromě levelování postav se učíte nové bojové techniky díky materiím (které rovněž levelujete) různých schopností, které nasazujete do omezeného počtu slotů ve zbraních a zbroji a dle toho umíte třeba různá kouzla, bojové techniky ruční zbraní a vše můžete různě kombinovat a skládat smrtící komba. Souboje zachovaly jeden z nejlepších soubojových systému vůbec, známého již z Final Fantasy IV, tahy s adrenalinovým time limitem, tzv. active time battle. Takže postavám v jejich tahu zadáte příkaz, co mají udělat, ale máte na to omezený čas, takže je třeba se i občas rychle rozhodnout, jaký typ útoku jim naklikáte a nelze u toho odejít na kafe nebo na procházku do lesa :-)


Každý aspekt této hry je pro mě prakticky 100%, není opravdu co vytknout, u hry budete žasnout, radovat se, taktizovat a možná dokonce v přívalu emocí i plakat. jestli je něco uměleckým dílem ve světě her, je to právě Final Fantasy VII, pokud mi někdo dá nůž na krk a bude chtít po mě do vteřiny odpověď, jakou hru si chci vzít do nebe nebo do pekla, odpovím jednoznačně, Final Fantasy VII. Na závěr jen podotknu, že ve světě japonských her je opravdu těžké někdy vybrat to nej, protože na SNESu je třeba takový Chronotrigger (který je mnohdy označován za nejlepší RPG hru všech dob a to docela odůvodněně). Taky tu máme předchůdce Final Fantasy VI, a teď babo raď, co je vlastně nejlepší, ale Final Fantasy VII je asi nejpřijatelnějším kompromisem, u kterého říci, tohle je nejlepší, nic nezkazíte :-)

Hodnocení 100%

Pro: Atmosféra, soubojový a RPG systém, hudba, příběh.

Proti: Napadají mě snad jen na dnešní dobu fakt hodně rozpixelované videa, ale to je letitostí hry.

+18
  • PS1 100
Final Fantasy VII, kolik hodin jsem vlastně obětoval jedné z nejlegendárnějších a nejlepších her všech dob? Nevím, ale časomíra se mi už dvakrát zastavila na 99 hodinách a jistě nejsem jediný. Koneckonců vyšly tři další hry s touto číslovkou a její postavy jsou dnes známy v celém herním světě.

Putování v kůži Clouda začíná nenápadně. Jeho úkolem je zničit reaktor společnosti Shinra vysávající z planety Mako, jakousi životní energii. Vše se samozřejmě zamotá a po opuštění Midgaru, ústředního města Shinry, je jasné, že nic není jen černé a bílé. Cesta za hlavním záporákem Sephirothem je napínavá a neobsahuje žádná hluchá místa. Pořád se něco děje a smrt Aeris je i dnes jeden z nejsilnějších herních okamžiků.

Osobně si myslím, že bojový systém s pomocí různě kombinovatelných materií, patří stále k těm nejlepším (snad jen moderní část série Persona se mu vyrovná) z jRPG. Možností, jak upravovat kouzla a schopnosti, je nespočet. Je pouze na vás, kterým směrem se budete ubírat. „Vysávání“ z FFVIII se může jít klouzat. Dnes mi trochu vadí, že v aktivní partě lze mít pouze tři postavy.

K hudbě stačí napsat jediné: Nobuo Uematsu. Ze široké nabídky si každý jistě najde svou oblíbenou melodii. Jedinou výtku mám k hlavní battle theme. Celkem rychle se oposlouchá, což je důvod, proč mám radši hudbu od Megura v sérii Megaten, který je minimálně v tomto ohledu lepší.

Grafika vypadá pořád k světu. Různorodým a detailním prostředím se pohybují pouze z několika poligonů složené postavičky, nezapomeňme, že se jedná o rok 1997. V boji FFVII vypadá přeci jen lépe. Efekty summonů a nejlepších kouzel jsou nádherné, i když časem poměrně neúčinné.

Obtížnost je spíše na nižší úrovni. Závislá je hlavně na materiích, které hráč zrovna používá. Problém nastává u postgame obsahu. Kdo chce porazit nejtěžší bossy, musí jednoduše pobíhat dokola a grindovat v náhodných soubojích. Naštěstí se to netýká hlavního příběhu, takže nováčci žánru nemusí mít strach.

Sedmý díl Final Fantasy byl bezpochyby průlomovým. Nejen pro hry obecně nebo jRPG, ale i pro mnoho hráčů včetně mě. Poprvé jsem byl připoután k televizi a „fandil“ postavám v ní. I po těch letech stále občas přemýšlím, jaký je vlastně vtah trojice Clous-Tifa-Aeris.
+16
  • PC 100
Dámy a pánové, představuji vám jednu z mích nejoblíbenějších her všech dob a také mé snad první dohrané RPG - legendární Final Fantasy VII ! ^.^ . No a teď si zase můžete pustit jinou pecku, na čtení kometnáře ^.^/. Tak. Muhaha!

A o čem ona hra je? V kůži mlčenlivého, trochu popudlivého Clouda stojíte bok po boku s členy rebelské skupiny Avalanche bojující proti organizaci Shinra e.p.c., která vysává z Gaiy, matičky zemi, tzv. Mako energii, která je v podstatě krví a duší země.

Příběh je naprosto skvělý. I v dnešní době najdete těžko takto kvalitní příběh. Podání všech postav, jejich psychologie a rozvinutí (i záporáků) je nevídané. Celkově je ve hře 9 hlavních postav, které můžete mít v týmu (max. 3 charaktery) a u všech máte možnost zjistit jejich historii, jejich radosti, starosti a sny. Zajímavé je i to, že zjistíte i spoustu věcí i o vašich nepřátelích, jejich příběh, jací jsou a i oni si získají vaše sympatie. Rozuzlení a zvraty ve hře vás udrží stále v pozoru a budete chtít vědět, co se dále ještě stane. Ani jeden charakter v celé hře mi nebyl ukradený...

A nyní grafická stránka hry... Samotný vzhled postav v dialogovém "stavu" není nijak líbivý, nicméně pozadí hry to vynahradí a dále musíme brát zřetel na to, že to byla první hra v sérii, co se předvedla v 3D kabátku na PS1. Souboje her jsou už na oko lahodnější. Mě se osobně tento styl a ztvárnění líbilo a nemám k němu výhrady...

Bojový systém nabízí velmi mnoho kombinací kouzel, posílení brnění a zbraní - toho dosáhnete používáním tzv. Matérií.

Celá hra má v sobě spostu miniher, detailů, co vám hru okoření, jako možnost chování Chocobů, které můžete pářit a získat tak lepší Chocoby (jako zeleného, černého, zlatého apod.) a s ním například vyhrávat v závodech či se s nimi dostanete na utajená místa na mapě. Samotná "honba" za získáním ultimátních zbraní pro vaše charaktery a používání Limitů postav mě ohromně bavila.

Hudba je naprosto úžasná a jedna z nejlepších OST, co jsem slyšela. Před panem Nobuo Uematsem klobouk dolů.

Hra opravdu toho dokáže nabídnout mnoho. Sice v této době už asi těžko někoho osloví, těžko říci, možná jsem zaujatý hráč, nicméně tahle hra je opravdu moje srdcovka a klady má nezměrné...
+16
  • PC 100
Epičtější než Mass Effect a parádně hratelné i po 13 letech od vydání. Tedy pokud překousnete random encounter(opravdu nesnestelným se stává teprve až ke konci hry:-) a „krabičkové provedení postaviček.
FF exceluje hlavně v podání pocitu „velkého dobrodružství“ - nejdříve osvobozujete město, chvíli se pak touláte po přilehlém okolí, poté slezete hory, dostanete písečné vozítko, překonáte moře a oceány – hra se pokaždé vytasí s něčím novým a dojem „postupu“ a výsledků vašich snažení je podán asi nejlépe, jak jsem to u RPG her viděl.
Samotné charaktery jsou sice klišovité, ale pevná ruka vyprávění je i přesto zvládne podat zajímavě a plnokrevně. Potěší také vkusně uděláné backgroundy (pozoruhodná je hlavně práce s perspektivou) a Uematsova hudba. Celkově asi nejlepší zachraň-svět dobrudružství, co jsem měl čest hrát.
+11