Mad Max

Tahle hra mě podle všeho neměla vůbec bavit. Ale bavila mě. Svět je plný překvapení!

Nejnovější film ze světa Šíleného Maxe se mi hodně líbil, takže jsem si říkal, že ta hra vypadá dost podobně, takže by mě mohla bavit taky. A měl jsem pravdu. To prostředí, rozpadlé ponorky, lodě, pevnosti a pevnůstky, zbytky lidstva živořící ze zbytků civilizace… Tohle je jedna z mála her, kdy mě fakt bavilo koukat se na lokace a prozkoumávat je, jak to vypadá vevnitř, jak je to tam "zařízené".

Je to jedna z těch „Ubisoft-like“ her, kde si běháte po mapě, děláte jedny a ty samé věci pořád dokola (vylézt na rozhlednu, dobít nepřátelskou základnu, přepadnout konvoj…) a vylepšujete si postavu, auto a zlepšujete svoje postavení. Ve hře je i několik nepovinných misí, ale většinou je to pořád to samé dokola, takže pokud vás to nechytne během cca prvních dvou hodin, nemá cenu to hrát. A mě to za těch 35 hodin překvapivě neomrzelo.

Možná to bylo i díky tomu zajímavě ujetému světu, od sympatického Chumbucketa, který vyznává svou vlastní víru v „Angel Combustion“ (oproti Scrotusovi a jeho kultu V8 :)) přes tajemného Griffu (který může být vlastně jen výplodem Maxovy mysli) po psychopatického Stunk Guma nebo lorda Scrotuse… třeba takový War Crier měl hrozně zábavné hlášky, pokud jste zabili všechny ostatní a on zbyl jako poslední :) Nebo jsem se divil, proč Chumbucket říká psovi Dinki Di. Pak jsem si všiml, že se tak jmenujou psí konzervy se psem na obalu… Bavilo mě číst si i o postavách, autech, nepřátelích a lokacích (!). S tím si autoři opravdu vyhráli. Taky nespočet "relikvií" z minulých dob a Maxovy komentáře k nim byly fajn.

Zkrátka se tu snažím říct, že ačkoliv je to akční hra, ten svět je docela propracovaný a zábavný.

Soubojové systémy mi hrozně sedly, jsou jednoduché, ne příliš těžké (i když ke konci trochu přituhne, ale není to nic, co by se nedalo zvládnout s pomocí několika upgradů) a intuitivní. A to jak souboje na blízko, tak souboje s auty a konvoji – autorům se povedlo udělat zábavné adrenalinové automobilové honičky a bitky s pomocí brokovnice, bodců na kolech, harpuny, plamenometu apod. Fakt jsem měl při hraní podobné pocity jako když jsem sledoval film, za to palec nahoru. Navíc když umřete, tak se vlastně nic neděje, žádný postih za respawn tu není.

Co se mi nelíbilo bylo to, že vás autoři de facto pořád vodí za ručičku a když chtějí, abyste šli jednou cestou, tak to jinudy prostě nejde a musíte se jim podvolit (např. musíte vylézt po žebříku a nemůžete vyskákat po bedničkách, což by dávalo větší smysl apod.) Taky nůž máte z nějakého důvodu jen na jedno použití, u sniperky mě občas rozčilovaly neviditelné stěny (ačkoliv nepříteli vykukovala hlava zpoza plotu, prostě jsem ho nemohl zasáhnout) a ta repetitivnost může být pro spoustu lidí taky velké minus. Taky systém levelování je docela fajn, ale některé schopnosti mi přišly úplně na nic, např. sbírání munice nebo šetření benzínu, když si ho můžete doplnit v základnách. Na to, že je to v tom světě spolu s vodou ta nejcennější komodita, jsem s ním nikdy neměl problém. To je ale na druhou stranu možná i dobře.

Herní výzva 2020 - Neseď doma (SC)