Poslední komentáře

Dostal jsem Gothic 3 kdysi k narozeninám a odrazovaly mě hned dvě věci. Jednak mi to přišlo o dost rozdílné oproti G1 a G2, které jsem měl tak rád a nemohl jsem se srovnat s těmi novými pohyby a "přirozenějším" chováním světa. Jednak to byla hra, která strašně přestřelila HW nároky té doby a muselo se všechno ořezávat a přesto to nestačilo; teprve dneska si jí můžu vychutnat v plné parádě.

Po pár letech se na druhou stranu pro mě stal G3 jednou z nejlepších RPG, kterou jsem nejen vícekrát dohrál, ale kterou si i jen tak pustím, když mám náladu. Když jsem si totiž na to prostředí zvykl, už se mi dokonce ani moc nechce vracet ke G1 a G2.

Nutno říct, že příběh a atmosféra G3 není už tak naléhavá a podmaňující jako v G1 či G2, ale je to ještě přijatelné. G3 je o něčem jiném, je v otevřeném světě a na pokraji války. Lidé už žijí v nějaké symbióze se skřety (většinou jako otroci nebo jako kolaboranti).

Svět G3 je úchvatný. Všude je život, divoká prasata, vlci, jeleni, na poušti lvi, šakali, chňapavci, želvy, trollové, spousta flóry. Líbí se mi všechno, všechno má svoje. Takže i zasněžený Nordmar, rozlehlá vyprahlá poušť Varant i přírodně bohatá Myrtana.

Postavy jsou inteligentnější než v G1 a G2 a je jich více. Skřeti už zde ale nevystupují jako tupá zvěř se zakrvaveným kusem železa, kterým vás letí bacit po hlavě hned co vás zmerčí, ale jsou inteligentní jako lidé, mají svoje umění, šamany i výzbroje, svojí armádu a jsou organizovaní. Tenhle prvek je svým způsobem spektakulární a přiznám se, že mi delší dobu trvalo, než jsem ho přijal. V zásadě ovládli lidi plus jejich města a čeká se, až jim pomůžete se osvobodit.

Mnoho questů už bohužel spadlo na primitivní úroveň "přines mi toto", "vyřiď toto", "posbírej mi tohle"..., ale jinak to snad příliš nerazí a většinou je nemusíte plnit. Ve hře chybí kapitoly, ale je tam hlavní linka, po které máte jít a kterou plnit musíte. Je nicméně na vás, kdy a jak co splníte. I hlavní linku můžete plnit hodně po svém: někdo osvobozuje města jedno po druhém, někdo čeká až na závěr a osvobodí je naráz všechny.

Hra nabízí více závěrů, podle toho, na jakou stranu se přidáte. Chybí tu tvrdé frakce, což je podle mě trochu škoda, protože (minimálně v první půlce hry) dochází k takovému relativizování, kdy to hrajete +/- na všechny strany. Nicméně v průběhu hry se časem přesto musíte rozhodnout, na jakou stranu se přikloníte, v zásadě - za skřety nebo proti nim.

Božstva mají v G3 už takový potlačený, spíš formální význam. Mágové ztratili hodně ze svého tehdejšího postavení. Kouzla můžete samozřejmě používat a existuje tu velká škála možností, ale ten promakaný sociální systém jako byl třeba v G2 (rytíři, mágové, měšťané) tu nenajdete. Najdete rebely a kolaboranty.

Co bych asi kritizoval je bojová úroveň a nějaká vyváženost schopností a zocelení postavy. Nějaké ty body navíc nejsou skoro cítit. I v půlce hry s docela dobrou výbavou vás může vyřídit divočák, když správně nenajedete bojový systém. Boje se zvrhnou na sekání kolem sebe a couvání. To v podstatě stačí na všechno a na všechny.

Přes to všechno bych G3 určitě rád doporučil všem, kdo mají rádi RPG s reálnějším prostředím. Je to velký příběh, který původní G1 a G2 dokresluje!

Gothic na mě silně zapůsobil, především úchvatnou atmosférou, příběhem, rozlehlostí a hratelností.

Hodně se mi líbí skutečnost, že Gothic je jakoby situován do dobového prostředí, není to ta čistá fantasy, kde můžete mít zbroj jako od mimozemšťanů a všechno je takové magicky barevné a fantaskní. Naopak. Je z toho cítit ta "špína", ty omezené možnosti staré doby (luky, kuše, rezavé meče, zanedbané zjevy). V lese žijí vlci ve smečkách, v jeskyních ubozí goblini, co kradou třpytivé věci a nesmyslně si je schovávají, v kolonii vládnou grázlové. V průběhu hry vás mnohokrát napadne, že to všechno (by) mohlo existovat, že je to docela reálné prostředí. Pokud budete hrát bez kouzel, bude tento dojem ještě silnější.

Vítám kapitoly, což v průběhu hry posouvá dynamicky příběh vpřed, nutnost rozhodnout se pro frakci ("nehrát to na všechny strany") a také tajné questy (např. Cizinec je boží quest, který vás pronásleduje prakticky celou hru). Po přeskočení do další kapitoly svět vždy zase trochu ožije (narodí se nová zvířata, vyrostou kytky atp.). Linka se navíc vyvíjí jinak, podle toho, za jakou frakci hrajete.

Postavy nejsou zvlášť inteligentní, ale nějak vám to nepřijde. Není to svět atomových inženýrů, ale jde o trestaneckou kolonii, kde každý spíš sleduje svoje zájmy a svůj prospěch. Většinou se na vás dívají podezřívavě a vaše přítomnost jim obvykle není moc po chuti.

Hrdina je sympatický, celkem normální a férový chlap. Současně však není žádné ořezávátko, je silný a docela dobře připraven do boje. Snadno se do jeho role "zdravého rozumu" a bojovníka za spravedlnost vžijete.

Pokud jde na závěr hry o Spáče, ten mě trochu zklamal, neboť jsem čekal, že to bude opravdu jen jejich bůh, něco smyšleného, k čemu se bratrstvo spáče modlilo, ne nějaké "prehistoricko-mimoplanetární-fantastické" monstrum, co žije v díře. Závěr přímo vybízí k dalšímu pokračování.

Gothic rozhodně doporučuji, zahrát i dohrát. Je to jedna z nejlepších RPG dodnes.

Jedna z nejlepších a nejpřitažlivějších her tohoto druhu. Na druhou stranu je zároveň velmi obtížná a projít jí vyžaduje mnoho hodin tvrdé přípravy. Nejhorší asi je, že pokud hru hrajete poctivě, je šance natrénovat nějakou obranu proti závěrečným bossům skoro nulová. Přijdete po 2 hodinách hraní k drakovi, ten vás sežehne a můžete jít znovu :)

Nejvíce se mi líbí levely 1-4, které jsou opravdu pohádkové v nádherné japonské přírodě. Možná by úplně stačilo, kdyby to tak zůstalo jako kompletní hra, protože to pak působí dost neorganicky. Další děj totiž probíhá na vlaku a ve městě.

Několik tipů ke hře:

Levely 1-4, 6-8 a 9-10 jsou mezi sebou propojené - tj. celé to tvoří jednu velkou mapu, která se vyvíjí dopředu, ale zpátky zůstává. Takže se můžete klidně vrátit z 3. levelu zpátky do 1. levelu apod. To je důležité kvůli zvonečkům či zdraví. Zároveň se nedivte, že třeba nemůžete nějaký předmět sebrat v 1. levelu (protože je např. za zdí a nemůžete k němu najít cestu), dá se k němu třeba skočit až ze 3. levelu. Velký pozor dejte na koncové příšery, se kterými se v každém levelu setkáte. Když se k nim totiž propadnete z jiného levelu, můžou zase obživnout!

Zde lze stáhnout všechny mapy:
odkaz

V každém levelu je jedna energie (jablko nebo jídlo), která se průběžně obnovuje. Je to uděláno ovšem docela rafinovaně tak (obvykle dost daleko od vás), aby z toho nebyl cheat a abyste nebyli tudíž nesmrtelní. Pokud tuhle energii najdete nebo se pro ni vrátíte, tak vám to mnohdy zachrání život.

Pokud chcete použít zvoneček, je rychlejší zmáčknout mezerník než down+fire.