- Žánr
- Forma
- placená hra
- Rozsah
- samostatná hra
- Multiplayer
- ano
Od událostí Saints Row: The Third uplynulo pět let a popularita gangu 3rd Street Saints vzrostla do takové míry, že jeho boss byl zvolen do funkce prezidenta Spojených států amerických a do zbytku důležitých funkcí obsadil zbytek Saints. A jelikož na Zemi už nezbyl nikdo, kdo by se Saints mohl postavit, je jejich nový protivník hrozbou přímo galaktických rozměrů. Země se totiž dostala do hledáčku mimozemské říše Zin a jejího vládce Zinyaka, který hned v úvodu hry porazí Saints a uvrhne prezidenta do Dark Steelport, simulované verze města Steelport z předchozího dílu ovládané mimozemskými silami. Saints tudíž nezbývá nic jiného, než znovu začít od nuly, dostat simulaci pod svou kontrolu a postavit se Zinyakovi v reálném světě.
Série Saints Row se tímto dílem už definitivně vzdálila od svého vzoru, série GTA, a míra šílenství daná třetím dílem byla posunuta ještě mnohem výš. V jádru se sice opět jedná o klasickou městskou akci, ovšem oživenou zásadní změnou - superschopnostmi. Pokud by vás omrzelo zabíjení mimozemšťanů zbraněmi (čítající například pušku zabíjející nepřátele dubstepem, anální sondu, laserovou katanu nebo třeba obří chapadlo), máte k dispozici i schopnosti jako telekinezi, mražení nepřátel, elektrické šoky, vyvolávání bugů v simulaci nebo nebojové schopnosti, které můžete používat k pohodlnému cestování Steelportem.
Stálicí série Saints Row je podrobný editor postav a nejinak je tomu i v Saints Row IV, novinkou je možnost importu postav ze SR3. Velkou změnou prošlo vylepšování zbraní, kterých je zhruba dvojnásobek a každá má několik unikátních skinů, jako třeba blaster Hana Sola nebo phaser ze Star Treku.
Hra samozřejmě obsahuje velké množství příběhových misí, vedlejších úkolů (jako mise loajality parodující Mass Effect a když už se paroduje Mass Effect, nesmí chybět ani romance), výzev a aktivit. Vrací se staré známé aktivity jako Insurance Fraud a objevují se nové jako Speed Run, který prověří vaši zručnost v používání superschopností nebo Mech Mayhem, jež vás posadí do kokpitu obřího robota.
Ke hře postupně vyšlo několik DLC v podobě nových obleků, vozidel, zbraní a také dvou příběhových rozšíření Enter the Dominatrix a How the Saints Save Christmas. Všechna tato DLC spolu se základní hrou vyšla později v kompletní edici "Saints Row IV: Game of the Century Edition", a to nově i na konzolích PlayStation 4 a Xbox One.
Série Saints Row se tímto dílem už definitivně vzdálila od svého vzoru, série GTA, a míra šílenství daná třetím dílem byla posunuta ještě mnohem výš. V jádru se sice opět jedná o klasickou městskou akci, ovšem oživenou zásadní změnou - superschopnostmi. Pokud by vás omrzelo zabíjení mimozemšťanů zbraněmi (čítající například pušku zabíjející nepřátele dubstepem, anální sondu, laserovou katanu nebo třeba obří chapadlo), máte k dispozici i schopnosti jako telekinezi, mražení nepřátel, elektrické šoky, vyvolávání bugů v simulaci nebo nebojové schopnosti, které můžete používat k pohodlnému cestování Steelportem.
Stálicí série Saints Row je podrobný editor postav a nejinak je tomu i v Saints Row IV, novinkou je možnost importu postav ze SR3. Velkou změnou prošlo vylepšování zbraní, kterých je zhruba dvojnásobek a každá má několik unikátních skinů, jako třeba blaster Hana Sola nebo phaser ze Star Treku.
Hra samozřejmě obsahuje velké množství příběhových misí, vedlejších úkolů (jako mise loajality parodující Mass Effect a když už se paroduje Mass Effect, nesmí chybět ani romance), výzev a aktivit. Vrací se staré známé aktivity jako Insurance Fraud a objevují se nové jako Speed Run, který prověří vaši zručnost v používání superschopností nebo Mech Mayhem, jež vás posadí do kokpitu obřího robota.
Ke hře postupně vyšlo několik DLC v podobě nových obleků, vozidel, zbraní a také dvou příběhových rozšíření Enter the Dominatrix a How the Saints Save Christmas. Všechna tato DLC spolu se základní hrou vyšla později v kompletní edici "Saints Row IV: Game of the Century Edition", a to nově i na konzolích PlayStation 4 a Xbox One.
Poslední diskuzní příspěvek
Nyní zdarma na Epic. Verze Re-Elected
Nejlépe hodnocené komentáře
Pokud bych Saints Row IV sám neodehrál, tak bych nevěřil, že jde o jeden z vrcholů nejen minulého roku, ale i sedmé generace videoher obecně. Titul Volition ve svém záměru exceluje, a nabízí nadprůměrně humorné skeče tvořící fungující příběh a hratelnost, která se prakticky po celou dobu inovuje či ozvláštňuje nápady a na stereotyp tak hráč prakticky nemá šanci narazit. Dobrý dojem ještě završuje povedené zpracování, kdy vše funguje jak má - tedy pocit z jízdy a střelby, využitelnost schopností a město plné různých vedlejších aktivit.
Kreativita (a popkulturní reference) ze hry přímo srší, a takové hry je radost hrát. Zvláště, když jsou parodické záměry zpracovány s dostatečným citem, a jejich "objevování" vyčaruje na tváři úsměv. A to platí už jen o vytváření vlastní postavy, které by mohla závidět většina RPG her. V průběhu kampaně lze nalézt spoustu vrcholů (mise ala Metal Gear Solid, průlet raketou, 50. léta...) a těch výplňových misí je jen minimum; tedy ideální poměr, kdy je na hráče valeno spoustu různých možností a stačí si jen vybírat (i z velké nabídky vedlejších úkolů, nebo jen aktivit ve Steelportu). I zdejší superschopnosti jsou funkční a využitelné po celou dobu, a to obvykle není pravidlem. Vizuálně vypadá vše na jedničku, ačkoliv neonové Steelport působí poměrně fádním dojmem, a do kvalit měst z Mafie II nebo San Andreas má velmi daleko - nicméně prostředí je zde jen prostředníkem pro děj, a nehraje významnější roli.
No a pak je tu, mimo výborného dabingu i zvuků okolo, i stejně tak kvalitní soundtrack, jenž bych klidně mohl označit za to nejlepší, co se objevuje v těchto "městských akcích". Demolovat okolí a střílet po armádě Zinyaka za melodií Bizeta, Mussogorského a Ludwiga vana... skvělé. I opačné spektrum končící na dubstepu se povedlo vybrat, a Nero, Doctor P nebo Flux Pavillon neuráží.
Podobně jako Just Cause 2 nebo Sleeping Dogs, i Saints Row IV je až překvapivě zvládnutý sandbox, zde navíc okořeněný humorem a překvapivě zajímavou kampaní, která na přibližně patnáct hodin (i s DLC dvojicí) dokáže plně zaujmout - a to i bez předchozí znalosti univerza a postav. Chyby prakticky nejsou přítomné, a mimo poklesu FPS u vysokých rychlostí při jízdě je zde všechno odladěné.
Vtipná a zábavná hra, která je ovšem trochu kratší a někdy s humorem tlačí až příliš na pilu.
Saints Row IV: How the Saints Save Christmas, 6/10
Saints Row IV: Enter the Dominatrix, 8/10
Kreativita (a popkulturní reference) ze hry přímo srší, a takové hry je radost hrát. Zvláště, když jsou parodické záměry zpracovány s dostatečným citem, a jejich "objevování" vyčaruje na tváři úsměv. A to platí už jen o vytváření vlastní postavy, které by mohla závidět většina RPG her. V průběhu kampaně lze nalézt spoustu vrcholů (mise ala Metal Gear Solid, průlet raketou, 50. léta...) a těch výplňových misí je jen minimum; tedy ideální poměr, kdy je na hráče valeno spoustu různých možností a stačí si jen vybírat (i z velké nabídky vedlejších úkolů, nebo jen aktivit ve Steelportu). I zdejší superschopnosti jsou funkční a využitelné po celou dobu, a to obvykle není pravidlem. Vizuálně vypadá vše na jedničku, ačkoliv neonové Steelport působí poměrně fádním dojmem, a do kvalit měst z Mafie II nebo San Andreas má velmi daleko - nicméně prostředí je zde jen prostředníkem pro děj, a nehraje významnější roli.
No a pak je tu, mimo výborného dabingu i zvuků okolo, i stejně tak kvalitní soundtrack, jenž bych klidně mohl označit za to nejlepší, co se objevuje v těchto "městských akcích". Demolovat okolí a střílet po armádě Zinyaka za melodií Bizeta, Mussogorského a Ludwiga vana... skvělé. I opačné spektrum končící na dubstepu se povedlo vybrat, a Nero, Doctor P nebo Flux Pavillon neuráží.
Podobně jako Just Cause 2 nebo Sleeping Dogs, i Saints Row IV je až překvapivě zvládnutý sandbox, zde navíc okořeněný humorem a překvapivě zajímavou kampaní, která na přibližně patnáct hodin (i s DLC dvojicí) dokáže plně zaujmout - a to i bez předchozí znalosti univerza a postav. Chyby prakticky nejsou přítomné, a mimo poklesu FPS u vysokých rychlostí při jízdě je zde všechno odladěné.
Vtipná a zábavná hra, která je ovšem trochu kratší a někdy s humorem tlačí až příliš na pilu.
Saints Row IV: How the Saints Save Christmas, 6/10
Saints Row IV: Enter the Dominatrix, 8/10
Mentální, zábavná, zabugovaná, skvěle napsaná, šedivá parodie na hry i filmy, jenž všichni zde dobře znají. Tak by se dala v jedné větě shrnout čtvrtá hra ze série Saints Row. Přesto mi můj šestý smysl praví, abych to přeci jen rozepsal i za předpokladu. že můj šestý smysl tento komentář neochrání před dementními pravopisnými chybami.
Za Sérií SR stojí chlapci a dívky ze studia Volition. Tito lidé jsou v hráčském, zatuchlém podvědomí známí několika věcmi. Předně je to důraz na zábavu. Již od Red Faction a Punishera až po onu v tomto komentáři probíranou sérii SR, bylo důležité vypnout a bavit se. At už nechali decimovat prostředí v Red Faction, nebo masakrovat padouchy v Punisherovi a nebo provádět různé šílenosti ve městě. Každý si najde něco. Je dobré vědět, že autoři vědí co mají lidé rádi a je to o to lepší že se na onen aspekt primárně zaměřují.
Příběh volně navazuje na události ze třetího dílu. Což znamená že se vžijete do role "Bosse" kterého si můžete po výživném a vtipném prologu upravit k obrazu svému. Nebo můžete naprosto uvolnit svou úchylnou fantazii a vytvořit něco co by jste nechtěli potkat v noci na ulici, vlastně ani ve dne, vlastně by jste to chtěli zabít, spálit a zahrabat. Editor postavy byl už ve třetím dílu dost našlapaný ale zde se mi možnosti zdají ještě promakanější, kdejaké RPG nebo Sims by mohlo možnostem v editoru SR 4 vztekle a nepříčetně závidět. Je zde výběr až osmi hlasů. Můžete si vybrat slečnu se silným francouzským přízvukem nebo naopak čistě typického Amíka či Rusa. Což vám velice nečekaně pomůže se do postavy solidně vžít.
Jak jsem již nakousl, hra je parodií na hromadu filmů a her. Nemusíte mít Nobelovu cenu za fyziku aby jste poznali o jaké slavné kousky se jedná. Já jsem během hraní narazil nebo si povšiml narážek na Metal Gear Solid, Mass Effect, Far Cry 3, Dead Space, Prototype, GTA a mnoho dalších. Z filmů je to očividně Matrix, Tron ale iTotal Recall, Armaggedon, Den Nezávislosti atd. Od Některých jmenovaných jsi hra půjčuje i herní mechanismy nebo si z nich dělá legraci. Např. Zakomponování super schopností, okamžitě se vám vybaví prototype. U Mass Effectu jsou to "Romance", barevné schéma hry, "loyality" missions, u misí s robotem si vzpomenete na Transformers.
Ano je to šílené, vím o tom, ale díky zasazení mimozemšťanů a celkového vyznění příběhu to do hry velice dobře pasuje.
Načal jsem super schopnosti, ty byly do hry přidány dle mého soudu trochu násilně a je to vidět, protože zcela zabíjí několik prvků hratelnosti. Jako jízda autem nebo vlastně jakýmkoliv dopravním prostředkem. Na druhou stranu si na ně velmi brzy zvyknete a bude vám nakonec úplně jedno, že nemáte za potřebu skopnout babičku z jejího sportovního motocyklu. Dalo by se říct, že jsou tyto schopnosti do hry zakomponovány lépe, než u Prototypu, což shledávám poměrně paradoxním.
Díky super schopnostem se pochopitelně přizpůsobily i vedlejší aktivity. Jako například inovace Mayhem modu za používání telekineze, mocného dupnutí či ohnivého útoku. Probíhání část města na čas, kradení vozidel na čas, likvidování virů v podobě šílené a super silné toalety nebo párku v rohlíku, obsazování věží a záchytných bodů. Jsou tu i tu i "TRONovské" aktivity, jako jízda na svítivé motorce, skákání na plošinách atd. Je toho hromada a každého perfekcionalistu (jako já) tyto aktivity jistě potěší. Za jejich plnění totiž dostáváte zkušenostní body a peníze. Dále se po městě nachází tisíce takzvaných "clusters" které vám pro změnu dovolí vylepšovat vaše mega schopnosti.
Samozřejmě tu nechybí možnost si vylepšovat zbraně, ty jsou více či méně šílené a ikdyž jejich služeb nebudete díky mega schopnostem moc využívat stále je s nimi sranda.
Postavy, většina z nich jsou napsány perfektně a některé si zamilujete, Sexy Nerdka Kenzie je můj favorit. Okamžitě jsem měl chutě zapojit kabel do jednootvorové zásuvky, jestli víte co tím myslím. Dále emo super hacker Matt Miller, Shaundi (obě její verze) a pochopitelně Keith David jako Keith David. Rozhovory mezi nimy jsou velice vtipné, skoro neustále narážíte na vtipné rozhovory, situace nebo narážky. Ze scenáristického hlediska jasně nejlepší díl série.
Scénář ale doplatil na pravidlo že v otevřeném světě se kvalita příběhu udržuje těžko. Po geniálním, lineárním úvodu se dostaneme do města a příběh se začne kouskovat a ztrácet lehce na kvalitě. Možná jsem šílenější než hra, ale byl bych nadšený kdyby ta hra lineární zůstala. Ano, SR 4 by měl na to být scenáristickým skvostem, kdyby nebyla omezována městem, které zde stejně funguje spíš jako kulisa.
Město je úplně stejné jako ve třetím díle až na pár kosmetických změn. Bohužel ne k lepšímu, celé město je děsně monotonní a šedivé a šedivé a zase šedivé...lehce je zde přerušen kontrast šedivě se šedivou náznakem modré, zelené či červené. Ahoj Mass Effecte! Neděje se v něm prakticky nic, v podstatě zde funguje jen základní model ochrany města, kdy hráč dělá moc velkou neplechu a najednou se vynoří policisté nebo alieni. A to je vše, nebýt vedlejších aktivit zůstala by z toho vlastně Mafia 2. Mafia 2 v šedozelené barvě.
SR4 byla původně plánovaná jako DLC k SR3 a bohužel na to hra doplatila, obzvláště PC verze. Hra mi 3x zamrzla, ovládání je nepohodlné ve smyslu přepínání schopností a jejich plynulého využívání. Grafika je prakticky stejná od SR3. Některé interiéry vypadají solidně a textury jsou fajn, ale exteriéry jsou místy až ohyzdné. Neostré textury, slabá mimika postav, stíny apod. To by ještě bylo v pořádku kdyby to plynule běhalo. Nikoliv. Na mnoha místech mi FPS padali i k 10 FPS a to i po vypnutí antialiasingu.
Bugy tu také nějaké jsou ale u této hry nepoznáte zda se jedná o bug záměrný, dobře pro vývojáře :D
Hra je krátká. Ano, s úplně každým úkolem a hacknutým shopem jsem hru dojel za 20h. Z toho hlavní příběhová linka i s Loyality missions zabrala sotva 6h! Tak to dopadá když DLC přetvoříte na Plnohodnotnou hru.
Původně jsem chtěl hře udělit 85% ale díky konci jsem musel snížit. Po skvělém úvodu jsem čekal něco na stejné úrovni, ne-li lepší. A co se mi dostalo? Naprosto obyčejný bossfight. Po dokončeníkdy se stanete vůdcem celé říše Zin, jsem očekával nějaký komentář od kolegů, nic....prostě nic, hra skončila jako když utne..
Takže, to by bylo asi všechno. I přes všechny ty výhrady jsem se bavil, smál a usmíval nad nápady tvůrců. To jak dokázali v jedno spojit tolik značek je až k zamyšlení. Pro mě nejlepší díl Saints Row. A asi nebudu jediný, kdo má stejný pocit. Jen se bojím jakým směrem se série bude dál ubírat. Jak se říká v nejlepším se má přestat a to je přesně případ této hry. Další nabalování a přidávání pokračování by hře jen uškodilo.
Ale jak říkám, bavil jsem se a jsem spokojen.
Za Sérií SR stojí chlapci a dívky ze studia Volition. Tito lidé jsou v hráčském, zatuchlém podvědomí známí několika věcmi. Předně je to důraz na zábavu. Již od Red Faction a Punishera až po onu v tomto komentáři probíranou sérii SR, bylo důležité vypnout a bavit se. At už nechali decimovat prostředí v Red Faction, nebo masakrovat padouchy v Punisherovi a nebo provádět různé šílenosti ve městě. Každý si najde něco. Je dobré vědět, že autoři vědí co mají lidé rádi a je to o to lepší že se na onen aspekt primárně zaměřují.
Příběh volně navazuje na události ze třetího dílu. Což znamená že se vžijete do role "Bosse" kterého si můžete po výživném a vtipném prologu upravit k obrazu svému. Nebo můžete naprosto uvolnit svou úchylnou fantazii a vytvořit něco co by jste nechtěli potkat v noci na ulici, vlastně ani ve dne, vlastně by jste to chtěli zabít, spálit a zahrabat. Editor postavy byl už ve třetím dílu dost našlapaný ale zde se mi možnosti zdají ještě promakanější, kdejaké RPG nebo Sims by mohlo možnostem v editoru SR 4 vztekle a nepříčetně závidět. Je zde výběr až osmi hlasů. Můžete si vybrat slečnu se silným francouzským přízvukem nebo naopak čistě typického Amíka či Rusa. Což vám velice nečekaně pomůže se do postavy solidně vžít.
Jak jsem již nakousl, hra je parodií na hromadu filmů a her. Nemusíte mít Nobelovu cenu za fyziku aby jste poznali o jaké slavné kousky se jedná. Já jsem během hraní narazil nebo si povšiml narážek na Metal Gear Solid, Mass Effect, Far Cry 3, Dead Space, Prototype, GTA a mnoho dalších. Z filmů je to očividně Matrix, Tron ale iTotal Recall, Armaggedon, Den Nezávislosti atd. Od Některých jmenovaných jsi hra půjčuje i herní mechanismy nebo si z nich dělá legraci. Např. Zakomponování super schopností, okamžitě se vám vybaví prototype. U Mass Effectu jsou to "Romance", barevné schéma hry, "loyality" missions, u misí s robotem si vzpomenete na Transformers.
Ano je to šílené, vím o tom, ale díky zasazení mimozemšťanů a celkového vyznění příběhu to do hry velice dobře pasuje.
Načal jsem super schopnosti, ty byly do hry přidány dle mého soudu trochu násilně a je to vidět, protože zcela zabíjí několik prvků hratelnosti. Jako jízda autem nebo vlastně jakýmkoliv dopravním prostředkem. Na druhou stranu si na ně velmi brzy zvyknete a bude vám nakonec úplně jedno, že nemáte za potřebu skopnout babičku z jejího sportovního motocyklu. Dalo by se říct, že jsou tyto schopnosti do hry zakomponovány lépe, než u Prototypu, což shledávám poměrně paradoxním.
Díky super schopnostem se pochopitelně přizpůsobily i vedlejší aktivity. Jako například inovace Mayhem modu za používání telekineze, mocného dupnutí či ohnivého útoku. Probíhání část města na čas, kradení vozidel na čas, likvidování virů v podobě šílené a super silné toalety nebo párku v rohlíku, obsazování věží a záchytných bodů. Jsou tu i tu i "TRONovské" aktivity, jako jízda na svítivé motorce, skákání na plošinách atd. Je toho hromada a každého perfekcionalistu (jako já) tyto aktivity jistě potěší. Za jejich plnění totiž dostáváte zkušenostní body a peníze. Dále se po městě nachází tisíce takzvaných "clusters" které vám pro změnu dovolí vylepšovat vaše mega schopnosti.
Samozřejmě tu nechybí možnost si vylepšovat zbraně, ty jsou více či méně šílené a ikdyž jejich služeb nebudete díky mega schopnostem moc využívat stále je s nimi sranda.
Postavy, většina z nich jsou napsány perfektně a některé si zamilujete, Sexy Nerdka Kenzie je můj favorit. Okamžitě jsem měl chutě zapojit kabel do jednootvorové zásuvky, jestli víte co tím myslím. Dále emo super hacker Matt Miller, Shaundi (obě její verze) a pochopitelně Keith David jako Keith David. Rozhovory mezi nimy jsou velice vtipné, skoro neustále narážíte na vtipné rozhovory, situace nebo narážky. Ze scenáristického hlediska jasně nejlepší díl série.
Scénář ale doplatil na pravidlo že v otevřeném světě se kvalita příběhu udržuje těžko. Po geniálním, lineárním úvodu se dostaneme do města a příběh se začne kouskovat a ztrácet lehce na kvalitě. Možná jsem šílenější než hra, ale byl bych nadšený kdyby ta hra lineární zůstala. Ano, SR 4 by měl na to být scenáristickým skvostem, kdyby nebyla omezována městem, které zde stejně funguje spíš jako kulisa.
Město je úplně stejné jako ve třetím díle až na pár kosmetických změn. Bohužel ne k lepšímu, celé město je děsně monotonní a šedivé a šedivé a zase šedivé...lehce je zde přerušen kontrast šedivě se šedivou náznakem modré, zelené či červené. Ahoj Mass Effecte! Neděje se v něm prakticky nic, v podstatě zde funguje jen základní model ochrany města, kdy hráč dělá moc velkou neplechu a najednou se vynoří policisté nebo alieni. A to je vše, nebýt vedlejších aktivit zůstala by z toho vlastně Mafia 2. Mafia 2 v šedozelené barvě.
SR4 byla původně plánovaná jako DLC k SR3 a bohužel na to hra doplatila, obzvláště PC verze. Hra mi 3x zamrzla, ovládání je nepohodlné ve smyslu přepínání schopností a jejich plynulého využívání. Grafika je prakticky stejná od SR3. Některé interiéry vypadají solidně a textury jsou fajn, ale exteriéry jsou místy až ohyzdné. Neostré textury, slabá mimika postav, stíny apod. To by ještě bylo v pořádku kdyby to plynule běhalo. Nikoliv. Na mnoha místech mi FPS padali i k 10 FPS a to i po vypnutí antialiasingu.
Bugy tu také nějaké jsou ale u této hry nepoznáte zda se jedná o bug záměrný, dobře pro vývojáře :D
Hra je krátká. Ano, s úplně každým úkolem a hacknutým shopem jsem hru dojel za 20h. Z toho hlavní příběhová linka i s Loyality missions zabrala sotva 6h! Tak to dopadá když DLC přetvoříte na Plnohodnotnou hru.
Původně jsem chtěl hře udělit 85% ale díky konci jsem musel snížit. Po skvělém úvodu jsem čekal něco na stejné úrovni, ne-li lepší. A co se mi dostalo? Naprosto obyčejný bossfight. Po dokončeníkdy se stanete vůdcem celé říše Zin, jsem očekával nějaký komentář od kolegů, nic....prostě nic, hra skončila jako když utne..
Takže, to by bylo asi všechno. I přes všechny ty výhrady jsem se bavil, smál a usmíval nad nápady tvůrců. To jak dokázali v jedno spojit tolik značek je až k zamyšlení. Pro mě nejlepší díl Saints Row. A asi nebudu jediný, kdo má stejný pocit. Jen se bojím jakým směrem se série bude dál ubírat. Jak se říká v nejlepším se má přestat a to je přesně případ této hry. Další nabalování a přidávání pokračování by hře jen uškodilo.
Ale jak říkám, bavil jsem se a jsem spokojen.
Pro: Skvěle napsaná většina postav, úvod hry, editor postavy, super schopnosti, zábava, mnoho vedlejších aktivit, vtip, satira, sranda.
Proti: Zakončení, nepohodlné ovládání, krátká kampan, zastaralá grafika.
Před lety jsem hrál Saints Row: The Third a bavil jsem se tedy náramně, proto jsem si tenhle díl přál dlouho zahrát. Rozehrál jsem to už někdy v roce 2015, ale nebavilo mě to tolik, jak jsem chtěl, takže jsem hru tak nějak hrát přestal. Po dlouhé době jsem si na ní vzpomněl a začal jsem tedy znovu, už s odhodláním dojet do konce.
Čtyřka je celkem dobrá hra, ale na kvality trojky v mých očích nedosahuje v žádném ohledu. Fórů, chlípností, narážek a kdejakých hlášek je hra plná, to je celkem v pořádku, někdy už to tvůrci přeháněli, ale to je asi věc vkusu. Když se ale člověk po asi 15 minutách hraní stane prezidentem USA, to prostě nikde jinde není možnost zažít :)
Podstatným pozitivem trojky bylo pěkně zpracované fungující město, to se tu objevuje znovu, ale jelikož je to pouze simulace, tak tu neplatí žádné zákony (fyzikální, federální, desatero, prostě nic). Město je tak jen hřiště a je defakto úplně jedno, co tam člověk provádí, používání aut je zbytečné, lidi jsou jen kusy kódu, takže už i poslední ždibíček nějakého svědomí není zapotřebí a mohl bych pokračovat dál, v tomhle je prostě vidět, že autoři se vyflákli na nějaký vývoj prostředí a vzali to, co už měli dávno hotovo. Superschopnosti jsou tak hlavní devízou celé hry a popravdě, funguje to, na druhou stranu jsem si však občas řikal, že to je opravdu zvláštní, co se na tý obrazovce děje a být jen člověk jdoucí kolem, tak si o sobě jako hráči myslim, že už asi nejsem normální, když hraju směs lítání, skákání, bouchání a kdoví čeho ještě :)
I příběh je celkem triviální, hraje na všechny známá klišé z filmů a her a zachraňují ho jen hlášky a fórky. Co se mi naopak líbilo, že moje oblíbenkyně Kinzie měla takovou průvodcovskou roli a nezavřela pusu po celou dobu hraní, to bylo hodně fajn. Jen škoda, že už se neobjevil můj pasáckej parťák Zimos aspoň v DLC Saints Row IV: Enter the Dominatrix měl drobnou úlohu. Jinak zbytek skvadry byl v pohodě, ale nijak mi k srdci nepřirostli.
Pěkná byla parodie na Mass Effect 2 a mise loajality a romance, i když oboje bych si dokázal představit trochu vymakanější (Kinzie, wanna fuck?) :) Závěr hry mi přišel trochu nudný, a pro hlavního záporáka až nedůstojný, vypadal, že se bude bránit víc, no nic :)
Hra je to dobrá, rád jsem si ji nakonec zahrál, ale neskáču nadšením, asi bych víc ocenil "normální" městskou akci s velkou dávkou nadsázky a méně scifi omáčky. Dám si chvíli pauzu a skočím ještě na Saints Row: Gat Out of Hell, i když mám obavy, že mě to bude bavit zase o trochu míň, už aby byla plnohodnotná pětka někdy ;)
Čtyřka je celkem dobrá hra, ale na kvality trojky v mých očích nedosahuje v žádném ohledu. Fórů, chlípností, narážek a kdejakých hlášek je hra plná, to je celkem v pořádku, někdy už to tvůrci přeháněli, ale to je asi věc vkusu. Když se ale člověk po asi 15 minutách hraní stane prezidentem USA, to prostě nikde jinde není možnost zažít :)
Podstatným pozitivem trojky bylo pěkně zpracované fungující město, to se tu objevuje znovu, ale jelikož je to pouze simulace, tak tu neplatí žádné zákony (fyzikální, federální, desatero, prostě nic). Město je tak jen hřiště a je defakto úplně jedno, co tam člověk provádí, používání aut je zbytečné, lidi jsou jen kusy kódu, takže už i poslední ždibíček nějakého svědomí není zapotřebí a mohl bych pokračovat dál, v tomhle je prostě vidět, že autoři se vyflákli na nějaký vývoj prostředí a vzali to, co už měli dávno hotovo. Superschopnosti jsou tak hlavní devízou celé hry a popravdě, funguje to, na druhou stranu jsem si však občas řikal, že to je opravdu zvláštní, co se na tý obrazovce děje a být jen člověk jdoucí kolem, tak si o sobě jako hráči myslim, že už asi nejsem normální, když hraju směs lítání, skákání, bouchání a kdoví čeho ještě :)
I příběh je celkem triviální, hraje na všechny známá klišé z filmů a her a zachraňují ho jen hlášky a fórky. Co se mi naopak líbilo, že moje oblíbenkyně Kinzie měla takovou průvodcovskou roli a nezavřela pusu po celou dobu hraní, to bylo hodně fajn. Jen škoda, že už se neobjevil můj pasáckej parťák Zimos aspoň v DLC Saints Row IV: Enter the Dominatrix měl drobnou úlohu. Jinak zbytek skvadry byl v pohodě, ale nijak mi k srdci nepřirostli.
Pěkná byla parodie na Mass Effect 2 a mise loajality a romance, i když oboje bych si dokázal představit trochu vymakanější (Kinzie, wanna fuck?) :) Závěr hry mi přišel trochu nudný, a pro hlavního záporáka až nedůstojný, vypadal, že se bude bránit víc, no nic :)
Hra je to dobrá, rád jsem si ji nakonec zahrál, ale neskáču nadšením, asi bych víc ocenil "normální" městskou akci s velkou dávkou nadsázky a méně scifi omáčky. Dám si chvíli pauzu a skočím ještě na Saints Row: Gat Out of Hell, i když mám obavy, že mě to bude bavit zase o trochu míň, už aby byla plnohodnotná pětka někdy ;)
Pro: Kinzie, hlášky a fórky, Válka světů, parodie a odkazy
Proti: překombinované, město bez využití, nudné aktivity typu Rift
Série Saints Row definitivně přestala být klonem GTA, po čtvrtém dílu není pochyb o tom, že se jedná o unikátní sérii, která si dokázala najít vlastní a se smeknutím klobouku musím dodat, že i originální cestu mezi video hrami. Saints Row si plně uvědomuje své slabiny, což si dokáže přiznat málokterá hra, a na základě toho s nimi pracuje, jak nejlíp dovede. Uvedu pár příkladů… Pane, nechce se nám dělat zbrusu nové město, co s tím? Jebněte do toho starého mimozemskou invazi, pár šílených alien budov a zhasněte Slunce, ať si nikdo nevšimne. Kapitáne, naše město teď vypadá jako hromada šedých kostek, co s tím? Dejte našim rozmazleným hráčům možnost běhat a lítat tak rychle, aby si detailů vůbec nevšimli. Šéfe, naše tupé, zdrogované hlavy nedokážou vymyslet žádný kvalitní příběh, co s tím? V pohodě, dám vám seznam svých oblíbených filmů a her a vy je vykradete tak, aby našim retardovaným hráčům dělalo ještě radost ve hře hledat odkazy na jiná díla. Pane, nemáme peníze na propracované in-game animace, naše hra nikdy nebude tak filmová jako GTA, co teď? Srát na to, k čemu animace, když můžeme našeho bisexuálního hrdinu posadit do vesmírné rakety a pustit k tomu „What is love“?
Výsledek je opravdu fantastický. Praštěný, ale fantastický. Ultrarychlé přesuny po mapě pomocí letu, mega skoků a sprintu po mrakodrapech jsem si užíval do poslední chvilky (kéž by někdo udělal takový mód pro GTA). S upřímnou radostí a spokojeností jsem nasbíral bezmála 1000 clusterů ještě před spuštěním první várky hlavních misí. Vedlejší aktivity jsou také ještě šílenější než kdy dřív. Od nových mayhemů, přes nové (nejen etické) hry s telekinezí až po parádní imitaci Skyroads (nebo chcete-li Audiosurf). Z řady dalších využitých her a filmů jsou nejvíc patrné Matrix a Tron, naprosto parádní byl úvod z Armageddonu a osobně mě také potěšila 2D Street Fighterová vsuvka a pak nenápadná parodie na film They Live (mise He Lives). Zkrátka nadsázka a praštěnost v Saints Row 4 dosahuje vrcholu, tvůrci si dělají ze všeho legraci, postavy si dělají ze sebe legraci, samotná hra si ze sebe dělá legraci. Např. zaregistroval jsem, že kdosi před smrtí zařval „famous movie quote“, což už je vyloženě wtf. :)
Těžko něco této hře skutečně vyčítat, neboť v té vší záplavě šílenosti se drobnější chyby a nedostatky ztrácejí, resp. stávají se tolerovatelné – s chutí je přehlédnete. Zmínit bych však mohl ne zrovna plynulou návaznost mezi misemi. Např. když splníte vedlejší aktivity dřív, než vám jejich splnění uloží nějaká vedlejší postava, tak si u ní jen podivně proklikáte tři gratulace v řadě a je hotovo. Taktéž během misí se stane, že když máte někoho někam odvézt, ale vy tam přeletíte rychleji bez auta, teleportuje se vám po chvíli za zadek. Mno zkrátka drobnosti… Zkrátka nehledejte zde další GTA, Saints Row 4 nabízí cca 20 hodin řádění, během kterých se určitě nebudete nudit!
Výsledek je opravdu fantastický. Praštěný, ale fantastický. Ultrarychlé přesuny po mapě pomocí letu, mega skoků a sprintu po mrakodrapech jsem si užíval do poslední chvilky (kéž by někdo udělal takový mód pro GTA). S upřímnou radostí a spokojeností jsem nasbíral bezmála 1000 clusterů ještě před spuštěním první várky hlavních misí. Vedlejší aktivity jsou také ještě šílenější než kdy dřív. Od nových mayhemů, přes nové (nejen etické) hry s telekinezí až po parádní imitaci Skyroads (nebo chcete-li Audiosurf). Z řady dalších využitých her a filmů jsou nejvíc patrné Matrix a Tron, naprosto parádní byl úvod z Armageddonu a osobně mě také potěšila 2D Street Fighterová vsuvka a pak nenápadná parodie na film They Live (mise He Lives). Zkrátka nadsázka a praštěnost v Saints Row 4 dosahuje vrcholu, tvůrci si dělají ze všeho legraci, postavy si dělají ze sebe legraci, samotná hra si ze sebe dělá legraci. Např. zaregistroval jsem, že kdosi před smrtí zařval „famous movie quote“, což už je vyloženě wtf. :)
Těžko něco této hře skutečně vyčítat, neboť v té vší záplavě šílenosti se drobnější chyby a nedostatky ztrácejí, resp. stávají se tolerovatelné – s chutí je přehlédnete. Zmínit bych však mohl ne zrovna plynulou návaznost mezi misemi. Např. když splníte vedlejší aktivity dřív, než vám jejich splnění uloží nějaká vedlejší postava, tak si u ní jen podivně proklikáte tři gratulace v řadě a je hotovo. Taktéž během misí se stane, že když máte někoho někam odvézt, ale vy tam přeletíte rychleji bez auta, teleportuje se vám po chvíli za zadek. Mno zkrátka drobnosti… Zkrátka nehledejte zde další GTA, Saints Row 4 nabízí cca 20 hodin řádění, během kterých se určitě nebudete nudit!
Saints Row nikdy nepatřil mezi mé oblíbené série a vždycky na mě působil jen jako takový horší budgetový klon GTA. Dvojku jsem svého času dohrál z hladu po městské akci, ale kromě soundtracku a mizerného portu si z ní příliš nepamatuju. Série dle mého chytla dech až třetím dílem, který se vykašlal na jakékoli snahy o serióznost a chtěl především bavit, což se podařilo. A čtyřka tenhle přístup dotahuje do extrémů.
Saints Row IV na první pohled působí spíše jako velké DLC, což je vlastně defacto pravda. Opět se vrací to hnusné šedivé nevýrazné město a staré známé mechaniky. Na ty je však trochu divně naroubována nadstavba v podobě superschopností, jež velice významně zrychlují hratelnost a hráči umožní podmanit si postupně celé město. Kupodivu to, i přes trochu pochybnou kombinaci herních mechanik jakoby ze dvou různých her, funguje velice dobře a zejména ke konci, kdy je hráč opravdu neskutečná mašina na zabíjení devastující v rychloběhu celé ulice, jsem se, snad až na některé otravné aktivity (tradičně otravný Genki, některé Rifts) fakt bavil a splnil defacto všechno, co hra nabízela.
Ruku v ruce s herní náplní se čtyřka odklání od otravných gangsta šaškáren a tentokrát se více či méně zábavně snaží parodovat různé, převážně sci-fi a fantasy, filmové a herní série. Od Mass Effectu, přes Matrix, až po Metal Gear Solid a další. Tvůrci se opravdu utrhli ze řetězu a předvádí zábavné herní kreace, které jsou po stránce gameplaye zajímavé spíše svou pestrostí a nápady než samotnou hratelností. Ta naopak bývá často velmi banální, zastaralá a podřizuje se onomu parodování. Ale vesměs mi to nevadilo, kampaň jsem si i tak užil, není moc dlouhá a dech ji začal docházet v podstatě až ke konci. A mezitím jsem se dosyta vyřádil v open-world aktivitách, které leckdy na gold medaile představovaly i slušnou výzvu.
Každopádně je to takový ten typ no-brain hry, kterou hráč prolétne, pobaví se a za týden už moc neví. Díky superschopnostem a masivní destrukci to protentokrát fungovalo ještě o něco lépe, ale ani tak se nemůžu zbavit dojmu, že jak po stránce writingu, tak samotného designu misí by tvůrci klidně mohli zajít ještě o fous dál a vytěžit téma lépe. I na svou dobu to vypadá graficky docela zastarale, ale barevná paleta, množství efektů a výbuchů a celková stylizace to celkem účinně maskuje.
Moje postava / Společné foto
Saints Row IV na první pohled působí spíše jako velké DLC, což je vlastně defacto pravda. Opět se vrací to hnusné šedivé nevýrazné město a staré známé mechaniky. Na ty je však trochu divně naroubována nadstavba v podobě superschopností, jež velice významně zrychlují hratelnost a hráči umožní podmanit si postupně celé město. Kupodivu to, i přes trochu pochybnou kombinaci herních mechanik jakoby ze dvou různých her, funguje velice dobře a zejména ke konci, kdy je hráč opravdu neskutečná mašina na zabíjení devastující v rychloběhu celé ulice, jsem se, snad až na některé otravné aktivity (tradičně otravný Genki, některé Rifts) fakt bavil a splnil defacto všechno, co hra nabízela.
Ruku v ruce s herní náplní se čtyřka odklání od otravných gangsta šaškáren a tentokrát se více či méně zábavně snaží parodovat různé, převážně sci-fi a fantasy, filmové a herní série. Od Mass Effectu, přes Matrix, až po Metal Gear Solid a další. Tvůrci se opravdu utrhli ze řetězu a předvádí zábavné herní kreace, které jsou po stránce gameplaye zajímavé spíše svou pestrostí a nápady než samotnou hratelností. Ta naopak bývá často velmi banální, zastaralá a podřizuje se onomu parodování. Ale vesměs mi to nevadilo, kampaň jsem si i tak užil, není moc dlouhá a dech ji začal docházet v podstatě až ke konci. A mezitím jsem se dosyta vyřádil v open-world aktivitách, které leckdy na gold medaile představovaly i slušnou výzvu.
Každopádně je to takový ten typ no-brain hry, kterou hráč prolétne, pobaví se a za týden už moc neví. Díky superschopnostem a masivní destrukci to protentokrát fungovalo ještě o něco lépe, ale ani tak se nemůžu zbavit dojmu, že jak po stránce writingu, tak samotného designu misí by tvůrci klidně mohli zajít ještě o fous dál a vytěžit téma lépe. I na svou dobu to vypadá graficky docela zastarale, ale barevná paleta, množství efektů a výbuchů a celková stylizace to celkem účinně maskuje.
Moje postava / Společné foto
Pro: svižná chytlavá hratelnost a zábavně přepálená destrukce, pestrost a řada vtipných nápadů, občas humor, soundtrack, převážně zábavné aktivity
Proti: některé méně záživné aktivity, občas fakt dementní humor, nudné město, technicky to působí docela zastarale
Pro: technické zpracování, humor, ideální rozsah, hudba, příběh
Proti: město