Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

>observer_

75
15 hodnocení Platformy
Žánr:
adventura > 3D adventura *
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ne
Datum vydání:
15.08.2017 PCPS4XOne
07.02.2019 Switch
Vývojáři:
Oficiální stránky:
http://observer-game.com/
Píše se rok 2084. Svět se nachází v období temna a lidstvo se utápí v beznaději. Co nezničil smrtící kybernetický mor Nanofág, to zruinovala 3. světová válka. Není proto divu, že se lidé ve snaze uniknout této bezútěšné realitě čím dál častěji uchylují k drogám, virtuální realitě a neuro-implantátům. Jednotlivé vlády přestaly existovat, nahradily je však všudypřítomné megakorporace, které nyní ovládají svět a které, jak se zdá, mají oči a uši všude.

Jedná se o 3D hororovou kyberpunkovou adventuru od tvůrců Layers of Fear, ve které se zhostíte role Dana Lazarskiho, člena neuro-policie, také nazývaní Observeři. Ti již nepátrají po důkazech na místech činu či výslechem podezřelých, ale pomocí svého kyberwaru se vkrádají do mysli jiných, kde hledají potřebná vodítka. Tam však mohou přijít k životu hrůzy, které nemusí každý unést.

Hlavní postavu Dana ztvárnil Rutger Hauer.


Poslední diskuzní příspěvek

Trochu jsem se zasobil a 3 steam klice >observer_ za 230 k dispozici :) Klasicky v pripade zajmu posta :) Edit: Zustal posledni klicek cena 245.

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 65
Observer je ničím nevybočující kyberpunk, který si k tomu dost vypůjčuje z Layers of Fear. Výsledkem je tak hra, která sice hezky vypadá a příjemně se hraje, pokud jste už však hráli LoF, ničím nějak zvlášť nezaujme a nepřekvapí. Pěkná procházka to ale je. Přemýšlel jsem jak v komentu pokračovat, ale v předchozích třech větách jsem sdělil vše, co jsem ke hře chtěl a mohl říct.
+21
  • PC --
Horory nemám rád a ty s lacinými lekačkami už vůbec ne. Ale >observer_ působil taxtrašně sexy, že nešlo odolat. Ten retro cyberpunk má neskutečný atmosferický koule. Zasazení do stísněných prostor činžovního domu tomu dodalo svoje zatuchlé intimní kouzlo. I obyvatelé Luníku 9 by prchli před zdejší totální degradací bytových jednotek, které jsou vystavěny dokonce i ve sklepních kójích.

Nejlepší částí hry jsou jednoznačně „poklidné“ chodící pasáže, kde hráč nasává tíživou atmosféru a provádí detektivní investigaci zdejších událostí. S obyvateli domu je komunikace skrz video intercomy hodně neosobní a i přesto je každý takový rozhovor dostatečně silný na to, aby odkryl osud, povahu a charakter nájemníka.

Bohužel, další herní rovina už tak zajímavá není, spíše naopak. Mr. Observer se totiž dokáže napíchnout do mysli a prožívat zpětně zážitky dané osoby. To s sebou nese psychopatické výjevy, nesouvisející hromady šílených představ, skřípající zvuky a hlavně co nejvíce blikajících blbin všude kolem. Tyhle sekvence jsou natolik zdlouhavé, frustrující a otravné, že dokáží hraní pěkně zprotivit. Zabírají asi jednu třetinu hrací doby a těžko posoudit, jestli si to vůbec někdo herně dokáže užít. To je hlavní důvod, proč mě >observer_ zklamal...

I když se hra řadí spíše mezi walking simulátory, interakce a adventurních prvků je tady vcelku dost. A stejně jako v případě SOMA, i tady je nebezpečí spíše na škodu. Hra je natolik silná, že by to utáhla i bez zbytečných naháněcích pasáží.

Hodnocení: ✰✰
+17
  • PC 85
Bloober Team sídli v starobylom poľskom meste Krakov a preto nemôže prekvapiť, že Observer sa tiež odohráva v Krakove, avšak už v roku 2084, kedy si nielen toto mesto, ale aj celá Európa prešli ničivou vojnou. O tom, kto s kým bojoval nie sú v hre žiadne zmienky, faktom však zostáva, že z našej súčasnej civilizácie nezostal takmer kameň na kameni. Nový Krakov je ošarpané mesto a vyzerá, akoby sa skôr prepadlo do minulosti, než v roku 2084. Technickú vyspelosť evokujú iba všade prítomné kamery a počítače, inak je architektúra a aj celá spoločnosť v radikálnom úpadku. Dôvodom takéhoto stavu je skutočnosť, že po vojne už neexistuje žiadna vláda a v tzv. Piatej Poľskej republike má všetku moc v rukách megakorporácia Chiron. Tá nemá záujem na žiadnom rozvoji spoločnosti a všetka jej snaha sa sústreďuje výhradne na sledovanie a ovládanie občanov alebo experimenty s nanotechnológiami.

Tvorcovia nezvolili rok 2084 náhodne. Je to jasný odkaz na rovnomenný slávny román Georga Orwela. Aj v Novom Krakove preto všetci žijú pod neustálym dohľadu Veľkého brata, ktorého tu reprezentuje korporácia Chiron a jej prisluhovači. Jedným z nich je aj Observer, člen špeciálnej hi-tech policajnej divízie, ktorá disponuje unikátnym zabudovaným kúskom kyberwaru. Keďže sa všetok vývoj sústredil iba na kybernetické augumentácie a nanotechnológiu, ktorú majú už zabudovanú všetci, dokáže príslušník tejto polície po napojení na každý lebeční datajack prenikať do mysle. Aj hlavný hrdina, ktorým je starý detektív Dan Lazarski má túto schopnosť a tak svojim napájaním do mŕtvych ľudí dokáže zrekonštruovať ich posledné okamihy pred smrťou. Z kúskov ich potrhaných a nejasných spomienok tak dokáže doslova vykresávať potrebný dôkazný materiál pre svoje vyšetrovanie.

A práve sekvencie, kedy Dan prechádza spomienkami mŕtvych ľudí jednoznačne pripomínajú rovnaký rukopis aký použili tvorcovia pri svojej prvej hre Layers of Fear. Observer sa totiž podobne odohráva iba v malom obytnom dome, ktorý má iba pár poschodí a vonku sa ocitneme len chvíku na malom nádvorí s tetovacím salónom. S výnimkou úvodu, kedy sedí Dan v aute v uliciach, z Nového Krakova neuvidíte skoro nič. Pri pohľade z okna vidno len ďalšie ošarpané budovy, ktoré neustále zalieva nekonečný dážď. Navyše, Dan sa nedostane ani do žiadnych dverí, ktoré sú obývané živými nájomníkmi. S nimi komunikuje výhradne cez monitor a mikrofón na dverách a jedinú živú bytosť, ktorú stretne, je bývalý vojak, ktorý v dome pracuje ako údržbár. Práve obrovská odcudzenosť a osamelosť ešte viac zvyšuje už tak vysokú bezútešnosť prostredia.

Danovi Lazarskemu prepožičal hlas známy herec Rutger Hauer, ktorý stvárnil jednu z hlavných postáv v kyberpunkovej filmovej klasike Blade Runner. Rutger Hauer síce poskytol hlavnej postave aj svoju podobu, keďže sa však hra odohráva z pohľadu prvej osoby, musíte si vystačiť iba z jeho chrapľavým stareckým hlasom. Starnúci Dan však do tohto obytného domu prichádza v osobnej veci. Vydáva sa totiž po stopách svojho dávno strateného syna Adama, ktorému sa odrazu podarilo naladiť na frekvenciu jeho ComPassu, čo je osobní komunikátor a biopočítač v jednom. Či sa mu podarí svojho syna Adama nájsť a ako to celé skončí sa dozviete samozrejme až na záver, avšak treba zdôrazniť, že hra má dva konce. A oba sú depresívne a smutné.
Danova cesta za vyriešením prípadu a strateným synom nie je lemovaná len nachádzaním mŕtvol v zanedbaných malých bytoch. Je hlavne plná rôznych halucinogénnych sekvencií a v tých tvorcovia doslova excelujú. Dovolím si tvrdiť, že Unreal engine je v tomto prípade využitý dokonale a chrlí gejzír nápadov, odkazov a jeho využitie dokazuje výtvarný talent vývojárov. Od surrealistických snových vízií virtuálnej reality som dostal až stealth scénam, kde som sa musel skrývať pred smrtiacou príšerou a na záver som si dokonca pobehal aj v kobkách klasického dungeon crawleru v štýle Dungeon Mastera. Nepovinnú minihru, inšpirovanú Pac-Manom si môžete zahrať aj na starých počítačoch v niektorých miestnostiach. Bola síce náročná, ale spracovaná tak zábavne, že som ju dohral takmer do konca. Príjemné prekvapenia ma čakali na každom kroku a odohraných 9 hodín ubehlo ako voda napriek tomu, že som sa vôbec neponáhľal a skúmal, či skenoval doslova každý kúsok hernej plochy.

Táto hra prekračuje hranice bežného walking simulátoru a dokazuje, že pútavý príbeh sa nemusí rozprávať iba cez kvantá textu a nelogicky pohodené zápisky. Tam, kde si iní tvorcovia pomáhajú pri rozprávaní príbehu textom, tam Observer oveľa sympatickejšie odhaľuje príbeh cez pozoruhodný vizuál. Som presvedčený, že toto je cesta po ktorej by sa mohli podobné hororové adventúry radšej uberať, otázkou však zostáva, či aj iní tvorcovia dokážu prejaviť taký výtvarný talent a predstavivosť. Observer dokáže vtiahnuť do deja gejzírom nápadov, avšak svoje čaro však nemôže na malej ploche naplno rozvinúť.

Pro: Atmosféra a svet, príbeh, výtvarná štylizácia

Proti: Príbehové pozadie nebolo dostatočne rozvinuté, slabšie stealth časti

+16
  • PC 80
Čekal jsem jenom Layers of Fear ve scifi (a nevadilo by mi to, bo jsem fanda LoF), ale je vidět, že tvůrci chtěli alespoň někam pokročit, tak jsem dostal místo tunelovýho zážitku lehounce openworld zážitek. Herně se střídají 3 části:

Chodící/hledací část, která mě bavila asi nejvíc, protože sem strašně žral prostředí. Polská hnusně zaplískaná bytovka, strašidelná sama o sobě, ještě doplněná o 80s cyber prostředí, takže jsou všude crt monitory, diskety, na počítačích 8mi bitová hra, sekající se Bladerunnerovské reklamy... Atmosféru ještě doplňují sousedi, se kterými, kvůli lockdownu, mluvíte jenom přes dveře a kteří jsou ve směs všichni magoři.
"Můžeme si promluvit?"
"Ale jistě, a copak je to za divného kamaráda, co za vámi stojí?"
"Prosím?"
"Ach bože, promiňte, musím už jít."
*Paranoia příštích 5 minut*

Vyšetřovací část mě bavila nejméně. Bytovkama pobíhá vrah, který za sebou nechá několik mrtvol a místo činu musíte ohledat, aby jste zjistili, kudy dál. K tomu Vám pomáhá "biovidění" na organické věci k prozkoumání a "cybervidění" na počítače a především sledování kabelů k nim zapojeným. Ve zkratce se to ale většinou zvrhne v pixelhunting.

Občas musíte někomu hacknout mozek a tady je to už klasické Layers of Fear. 90% času jdete jen dopředu a kocháte se paranoidně schizofrenními výjevy. Později vás hledá příšerák, před kterým by jste se měli plížit, ale zjistil jsem, že jde i obíhat, takže takový opruz to nebyl.

Celkově se mi to líbilo, kulervoucí to není, ale má to super atmosféru a vřeštěl jsem u toho nesčetněkráte... A Rutger Hauer má sexy hlas. ^_^

Pro: atmosféra, scifi prostředí, Rutger Hauer

Proti: pixelhunting, části s monstrem, příběh je meh

+14
  • PC 75
Zajímavý kousek. Začal bych tím nejlepším, atmosféra osmdesátkového polského cyberpunku je tak dobrá, že jsem se začal těšit i na Cyberpunk 2077. Prostorám Polských končin nepomůže ani technologie a už vůbec nepomůže polským činžákům. Temno, špína, pár augmentací a máme solidní prostředí pro hru.

V roli Daniela Lazarskiho se vydáte hledat svého syna. Observer je policista který se pomocí implantátu dokáže dostat do vaší mysli a v ní najít důkazy k případu. Budete vyslýchat obyvatele bytů. Tyhle rozhovory pomáhají atmosféře nesmírně moc. Nedůvěřivý lidé s vámi vždy budou mluvit pouze přes interkom a vy si můžete jen domýšlet jak vypadají a co se u nich doma odehrává.

Prozkoumávání míst, hledání stop je další důležitý faktor hry. To mě osobně nebavilo až tak moc, ale se spojením míst na kterých tyto pasáže byly mě to celkem uteklo. Po většinu času totiž byly v bytech místních nájemníku a rád jsem se podíval jak a za jakých podmínek žily. Několikrát se podíváte do myslí nájemníků. Abyste našli to co hledáte musíte projít labyrintem jejich mysli a vyhnout se jejich nočním můrám, častokrát i vlastním. To provází nějáká hádanka nebo naháněčka. Hru jsem hrál někdy v létě a žádná mi neutkvěla v hlavě. Což malinko vypovídá jak moc se jim podařilo mě zaujmout.

Tajemno příběhu mě táhlo až do konce. Bohužel když se tohle hře daří, tak mě nakonec závěr často tolik nezaujme, což bylo i v tomhle případu. Atmosféra to ale zachránila vše. Pokud chcete vidět dobře zvládnutý cyberpunk, tak observer je dobrou volbou.

Pro: ATMOSFÉRA, tajemno, protagonista

Proti: Některé hádanky

+12