@Jab (07.09.2021 17:52): Tak to musím lehce oponovat, já se v prváku v teorii práva a státovědě učil, že vše, co je legální je i legitimní. Jinými slovy, že množina morálního plně obsahuje množinu zákonného. Samozřejmě asi to neplatí ve všem, dobře poukazuješ na to, že dřívější tendence vycházet z božských zákonů se nemusí dnes jevit jako morální, ale vychází to z kontextu doby.
Myslím, že Kunick to napsal dobře. Rodíme se jako svobodné bytosti, máme svobodu spáchat vraždu, ale stát a tedy zákony nás v tom omezují ve prospěch společnosti, aneb svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého. Stát tedy mluví do toho, co je morální, protože ideálně to co je nemorální objektivně je i nezákonné. To co je nemorální subjektivně už za hranici zákona postaveno nebylo. Zatímco u vraždy, či krádeže se jako společnost shodneme, u potratů, homosexuality a svobody slova třeba ne. To je právě subjektivní. A my bychom měli respektovat, že jiné státy mají tu subjektivní morálku jinak. Pro nás je nemorální zakázat potraty, pro jiného je nemorální je povolit. Máme své názory a neměli bychom být za jejich projev trestáni.
@Fritol (07.09.2021 17:21): Chápu, kam míříš, ale když to přeženu, tak říkáš, že firma by měla mít svobodu chovat se nesvobodně a to je rozporuplné. Prvotní je ta otázka, zda vyjádření zaměstnance je součástí jeho svobody a mělo, či nemělo by být trestáno. Vyhazov je důsledek na zhodnocení té první otázky. Podobně jako restaurace nemá tu svobodu neobsluhovat černochy, tak by třeba firma neměla mít svobodu vyhodit někoho za jeho názor... Třeba... Je to dilema a skutečně záleží na tom, jak byl daný názor formulován a samozřejmě na tom, jak v praxi firmu poškozuje. Bohužel pak může být i ta praxe morálně závadná (konkrétně myslím to, když investoři firmu opouštějí kvůli názoru zaměstnance)
Myslím, že Kunick to napsal dobře. Rodíme se jako svobodné bytosti, máme svobodu spáchat vraždu, ale stát a tedy zákony nás v tom omezují ve prospěch společnosti, aneb svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého. Stát tedy mluví do toho, co je morální, protože ideálně to co je nemorální objektivně je i nezákonné. To co je nemorální subjektivně už za hranici zákona postaveno nebylo. Zatímco u vraždy, či krádeže se jako společnost shodneme, u potratů, homosexuality a svobody slova třeba ne. To je právě subjektivní. A my bychom měli respektovat, že jiné státy mají tu subjektivní morálku jinak. Pro nás je nemorální zakázat potraty, pro jiného je nemorální je povolit. Máme své názory a neměli bychom být za jejich projev trestáni.
@Fritol (07.09.2021 17:21): Chápu, kam míříš, ale když to přeženu, tak říkáš, že firma by měla mít svobodu chovat se nesvobodně a to je rozporuplné. Prvotní je ta otázka, zda vyjádření zaměstnance je součástí jeho svobody a mělo, či nemělo by být trestáno. Vyhazov je důsledek na zhodnocení té první otázky. Podobně jako restaurace nemá tu svobodu neobsluhovat černochy, tak by třeba firma neměla mít svobodu vyhodit někoho za jeho názor... Třeba... Je to dilema a skutečně záleží na tom, jak byl daný názor formulován a samozřejmě na tom, jak v praxi firmu poškozuje. Bohužel pak může být i ta praxe morálně závadná (konkrétně myslím to, když investoři firmu opouštějí kvůli názoru zaměstnance)