Sport

Tak jsem taky koukal, asi jako drtivá většina u nás. Deset zápasů pro Kúdelu se zdá jako ranec. A v kontextu vrcholení EL a blížícíh se Eura taky je. Vtip je v tom, že desítka je spodní hranice za provinění v podobě urážky vyznání, sexuální orientace nebo rasismu. Takže vlastně páni porotci byli shovívaví. Háčkem je totiž ono zařazení do kategorie - UEFA musela nějak dojít k rozhodnutí, že o rasistickou urážku šlo. Přitom jejich agent došel k závěru, že pro tvrzení žalující strany důkazy nejsou. Porota ovšem rozhodla opačně a Kúdelovi dle tisku odeslala verdikt, ale bez vysvětlení - ten prý teprve dopošlou. Jsem na něj zvědav.

Samotnými kapitolami jsou tresty pro Kamaru, Roofa a Rangers. Podle mě jde o klasické naplnění pořekadla o rovných a rovnějších. Včera hrál kupříkladu Bayern. Zkuste si představit, že postiženým brankářem je Neuer, obviněným hráčem třeba Lewandowski. A teď k nim naroubujte ten tří a čtyřzápasový trest. Jsem přesvědčený, že konec divadelního představení by vypadal zcela jinak. V tomto ohledu je dobré zmínit právníka Kamary, který se projevil jako talentovaná pijavice a je jedním z mála, kdo z kauzy profituje. Docela by mě zajímala odpověď, jak a kdy dokázal v řádu hodin po verdiktu snížit svému klientovi trest z pěti na tři utkání.

O to smutněji vyznívá prohlášení pana Tvrdíka, který se jménem Slávie omlouvá Kamarovi a celému Rangers za utrpení, které způsobili. Dovedu si představit, že se řadě lidí kolem dění chce brečet. Vztekem. Tohle není projev lítosti a sebereflexe, ale pragmatismu a alpinismu, který fanoušci Slavie Tvrdíkovi jen tak nezapomenou. Pružnost, s kterou obrátil z Ondra je gentleman, nejsou důkazy a budeme se bít, je pozoruhodná.

Základní poučení ale vidím v začátku kauzy - jak se píše v knize Kazatel: je čas mlčet a čas mluvit. Kdyby Kúdela mlčel (bez ohledu na to, co řekl), byl by klid, ze kterého by profitoval klub, národní tým i sám hráč. Ke změně nálady ale stačila jediná věta.