Cestování a koníčky

Mladý začínající sportovec přichází do boxerského klubu na svůj první trénink. Obleče si trenýrky a tričko, půjčí si boxerské rukavice a prvního okolostojícího se zeptá, kde by mohl učinit své první boxerské krůčky. Ihned se ho ujme jeden z trenérů a povídá: „Hele mladej, támhle visí boxovací pytel, tak si to na něm prubni. Nejdřív zkoušej jen pravačku, pěkně zlehka, v rytmu, trpělivě a když už ti to trochu půjde, přejdi na levou. Pak se zaměříme na nohy, pohyb, techniku a uvidí se, co z tebe bude.” „Ale to je přeci hloupost, tak se dnes už box neučí”, vloží se do debaty druhý trenér. „Pytel je na houby, normálně si vyskoč do ringu, najdi si nějakého sparinga a bušte do toho hlava nehlava. Hned zjistíš, jaký styl ti vyhovuje a ten pak budeme dále rozvíjet.” „Ježiši, to je ale hovadina. Vždyť ještě neumí ani pořádně bouchnout, nezná techniku, neumí se krýt a ty ho hned ženeš do ringu”, protestuje s očima obrácenýma k stropu tělocvičny první trenér. „Prosím tě, neposlouchej ho, je to stará vykopávka, který svůj první a zároveň poslední zápas vyhrál někdy v minulém století. Aby taky ne, s tak předpotopními názory a tréninkovými postupy. Nikdy se nedostal přes okresní úroveň”, kontruje oponent. „Zato tys toho dokázal, klaune, každý tě vždy naklepal jako řízek a z každého mače jsi odcházel z natlučeným frňákem”, už naštvaně na celou halu huláká ten, co se již notně zmateného nováčka ujal jako první. „Cože?! Já že chodil ze zápasů s natlučeným nosem? Držte mě čtyři, než toho cápka rozmáznu po podlaze! Co jsi dokázal ty, nádhero? Mám ti to ukázat mezi provazy, jaké jsou ty tvé tréninkové rady? Pojď, ukaž se...”

Nováček chvíli nechápavě hledí, pak si svléká a vrací zapůjčené boxerské rukavice a zvolna odchází do šatny. Sprchuje se, převléká a při odchodu, míjejíc místního vrátného, zdraví: „Tak se tady mějte, možná se někdy v budoucnu ještě zastavím”. V tuto chvíli, za mohutného skandování členů klubu, právě ohlašují dvěma trenérům v ringu páté kolo...

@Karasman (26.03.2021 18:13): Tomu naprosto věřím, jak už jsem psal, u těch drahých whisek jen zcela výjimečně cena odpovídá nějakému mimořádnému požitku. Většinou se pouze zohledňuje staření a práce s tím spojená, případně jakási exkluzivita daná třeba menším počtem lahví, „příběhem” atd.. Nejlepší poměr požitek/cena mají, alespoň dle mého názoru, lahve cca okolo jednoho tisíce Kč (max do dvou u víceletých).

@Jab (25.03.2021 21:39): Jemná je, ale to mi přijde právě fajn, neviděl bych to jako zápor. Ardbeg je svět sám pro sebe, moc podobných whisek neznám. A Octomore za ty peníze vůbec nedává smysl. Zatím jsem ji sice nezkoušel, ale co jsem četl, není ničím výjimečná a ta cena je šílená.

@Jab (24.03.2021 19:44): Mám na věc podobný pohled. Od nákupu dražších lahví (kategorie 2.000 Kč+) mě vždy spolehlivě odrazuje možnost mít za stejné peníze více lahví levnějších. Upřímně, u deseti a více letých kousků jde už stejně jen o chuťové preference, žádná jiná přidaná hodnota tam v podstatě není. Tak proč utrácet zbytečně. To už by muselo jít o něco, co by mi mimořádně zachutnalo a já měl tendenci si čas od času dopřát další lahev. Je mnoho skvělého pití okolo tisíce Kč za sedmičku a i v této cenové hladině jsem toho ještě mnoho neochutnal. ;c)

@Jab (24.03.2021 17:45): Tak ať chutná! :c) Ten plechový tubus je opravdu moc pěkně a fortelně vyrobený, líbí se mi i takové detaily, jakým je třeba vnitřní silikonový kroužek, zamezující pohybu lahve. Mají to holt vychytané, je to skoro až škoda po dopití vyhazovat. :c)

@Jab (24.03.2021 08:41): Port Charlotte 10 je výborná, tedy alespoň mně chutná. A ta cena je samozřejmě dobrá. Excalibur má ale bohužel svá nejlepší léta za sebou, kdysi to byl pro nás „whiskaře” doslova ráj (a taky pořádný nápor na peněženku... :c)) ). Prodávají tam hojně litrová plnění určená primárně pro duty-free shopy a dříve je měli i za stejné, tedy zvýhodněné ceny. Pak si ovšem nejspíš jiné e-shopy stěžovaly a tento obchod musel upravit ceny tak, aby vyhověl liteře zákona a neměl neoprávněnou konkurenční výhodu. V jednu chvíli dokonce ty nejlepší kousky, se stále skvělou cenou, neposílali poštou, ale musel si je zákazník koupit přímo na místě. Tenkrát jsem se tam dokonce chystal zajet, že nechám děcka vyřádit v tom jejich velkém zábavním centru a zatím si napěchuji kufr auta „tekutým potěšením”. Pak jsem ale dostal od jednoho klučiny nabídku, kterou jsem prostě nemohl odmítnout (ne, nebyl to Vito Corleone... :c)) ) a tak jsem své peníze utratil jinde a s dětmi jsme pak cestovali jinam. Nicméně i dnes tam mají některé lahve za poměrně slušné ceny, jen člověk musí akceptovat ten litrový objem, což k ochutnávání moc není, spíše na doplnění zásob oblíbenými kousky. ;c)