Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
sten

sten

29 let / Produkční kina / Odolena Voda (ČR - kraj Středočeský)

Komentáře

< >

Runaway: A Road Adventure

  • PC 65
Runaway jsem rozjel v rámci Herní výzvy 2020 (Základní kámen Hard Core ). Hned po prvním spuštění jsem si uvědomil, jak moc mi v dnešní době chybí klasické „point and click“ adventury. Runaway vypadá na své stáří perfektně a skloubí v sobě přehlednost a ulítlost lokací, která mi nejvíce připomíná sérii Polda. Ze začátku je hra chytlavá, vcelku dává smysl a na dost věcí se dá přijít selským rozumem. Bohužel, čím jste dál v příběhu, tak se všechny tyto smysly vytrácejí. Poslední kapitola byla již opravdu otrava.
Konkrétně mi vadí některé postupy, kdy musíte určitou věc, či objekt prozkoumat několikrát a v závislosti na progresu v příběhu, s tím objektem bude hlavní hrdina reagovat, či nikoliv. Například, vám je jasné, že bude potřebovat pytlík na kafe, který leží v koši, ale Brian mi oznámí, že ho na nic nepotřebuje. Vezme si ho, až budete mít bobule. Na druhou stranu mu přijde fajn, vzít si háček z věšáku, i když vy netušíte proč. S tímhle budete bojovat celou hru. Je to hrozně nepříjemné, protože spoustu věcí můžete prohledávat víckrát. Z některých v průběhu hry něco kápne víckrát a z některých jen jednou, takže se často a zbytečně vracíte k bednám a taškám. Největší gól je poslední kapitola v Mohavské poušti. Tam platí jednoduché pravidlo - když nevíte kam dál, vypadne to z lokomotivy. Hlavní hrdina mi k srdci úplně nepřirostl. Je to strašný posera. Třeba když se odmítl hrabat v bahně, i když v něm byl schovám předmět nutný k dalšímu postupu. Musíte tedy vymyslet jiný, dost nelogický způsob, jak předmět z bahnité kádě dostat.
I tak jsem se minimálně prví polovinu hry docela slušně bavil a nostalgicky zavzpomínal na doby, kdy tento žánr hrdě stál vedle žánrů RTS strategií a FPS.
+19

A Plague Tale: Innocence

  • PC 80
Pro mě vcelku milé překvapení. Her s důrazem na příběh je dnes jak šafránu, takže jsem rád za každý nový přírůstek.

KLADY
Rozhodně nejsilnějším aspektem hry je příběh a především jeho výprava. Po průserech s mlčícím hrdinou (FarCry, Crysis, Metro…) si užívám každou hru, kde hrdina mluví a vyjadřuje emoce. Amicia je hodně sympatická a anglický dabing je příjemně roztomilý. Na druhou stranu mi trošku neseděl Hugo. Někdy byl až moc rozmazlený, ale je fakt, že v pěti letech jsem byl asi horší. Hra příjemně utíká a nestihne moc nudit. Musím říct, že jsem jí dohrál asi tak za šest možná sedm spuštění, což se mi nestalo opravdu hodně dlouho.
Druhou nejsilnější stránkou hry je soundtrack. Jako fakt, tak perfektní soundtrack jsem za posledních deset let slyšel akorát u třetího Witchera. Na hru se i hezky kouká. Grafika je hezká a hra vcelku dobře optimalizovaná, jen na některých místech byly menší propady FPS, ale nic katastrofálního.

ZÁPORY
Na to, že je hra založena na stealth akci je až k neuvěření, jak hloupou AI studio vytvořilo. Skoro se to zdá, že to byl záměr, aby průchod hrou nebyl pro nezkušené hráče tak těžký. Opravdu se vám během hraní stane nespočet absurdních scén jako třeba - vyběhnu přímo před stráž a už jen to, že jim nabíhá bar zpozorování, když jsem metr od něj, je směšný. Dobře, nakonec si všimne, že mu stojím před nosem, stihnu se otočit a uteču. Protože je hra značně linearní, uteču jen jednou cestou. Ztratím se za rohem, stráž se zastaví, chvilku čumí do země a pak odchází se slovy: "Zmizeli, stejně mám lepší věci na práci."
Absurdity na mě čekaly především v knihovně, kdy jsem v místnosti s jednou stráží a jedním alchymistou. Toho zabiju kamenem, stráž se zvedá od přehrabování knih, prohlédne si alchymistu a pak se, po nějaký trefný hlášce, v klidu vrací k prohrabování knih a vůbec mu nevadí, že je na zemi mrtvola. V další místnosti nechám krysy sežrat jednu stráž, přímo druhé stráži za zády, která si toho vůbec nevšimne, ač právě žraná stráž řve bolestí. Neschopnost stráží ohnout se a podívat pod stůl, když si před třema sekundama všimli člověka u stolu je demence z úplně jinýho levelu.
Ve světě Plague Tale je světlo (oheň) něco jako kyslík. Prostě ho musíte mít, jinak umřete. Fakt mi vadí, když najdu hromadu dřeva a Amicia si z něj vezme jeden klacík, kterej hoří rychlostí metr za sekundu. Nemůže si prostě vzít víc klacků? Nemůže si udělat pochodeň? Nemůže, prosím, používat lucerny, jako většina stráží? Nemůže zapálené klacky házet do prostoru? Tvůrci se ještě rozhodli, že zvýší napětí tímhle jejich designovým přešlapem, takže si vezmete z hromady klacků jeden klacík a s ním se musíte dostat o pár metrů dál než dohoří, kde bude další hromada klacků, z který si vezmete opět jeden klacík. AAAAAaaggrrrrrr! Tohle se mělo vymyslet jinak.

ZÁVĚR
A Plague Tale: Innocence je hra s poutavým příběhem jehož atmosféru dokrasluje perfektní soundtrack. Hra nenudí a nutí vás postupovat v příběhu dál, ale nedokážu jí odpustit odfláknuté herní mechanismy, jinak bych šel s hodnocením výš.

Pro: Příběh, výprava, soundtrack, Amicia ♥

Proti: !! AI !!, některé herní mechanismy

+26

Jurassic World Evolution

  • PC 70
V době, kdy všichni chtěli být astronauty a hokejisty, já chtěl být paleontolog. Moje vášeň pro toto povolání trvala asi do mých šesti let, kdy mi máma prozradila, že bych asi nevykopával jen dinosaury, ale třeba i staré řecké vázy. Tato představa mi přišla tak nudná, že jediné, co mi z vášně k paleontologii zbylo, je lehká kompulsivní obsese v uklízení, která se projevuje tím, že moje nejoblíbenější úklidové prostředky jsou párátko a „uchošťoury“. Zkráceně řečeno – od mala mám rád dinosaury.
Je to hlavní důvod proč jsem u Jurassic World Evolution strávil pár příjemných hodin, protože nebýt dobře propracovaného systému inkubace dinosaurů, hru bych odhodil o mnoho dříve.

Zápory
Je až k nevíře, že za hrou stojí Frontier Developments. Tvůrci, kteří ve svém Planet Coasteru dovedli stavění parku téměř k dokonalosti. Hra vypadá, jakoby čekala na nějaký velký přídavek (DLC tak za 25€ bych to viděl :) ), který do hry doplní možnosti, jak svůj park zkrášlit. Nejsou tu ploty (samozřejmě myslím ty okrasné), lavičky, lampy, koše ani jakékoliv dekorace, takže park působí prázdně a tak nějak neútulně. Jasně, Jurský Park by měl být především džungle, ve které nepoznáte, kde končí prostor pro diváky a začíná prostor impozantních ještěrů. Jenže kolem obchodů a krámků by si to nějakou tu fontánu a kostru T-Rexe zasloužilo. Cesty zde můžete stavět pouze dvourozměrně, takže nepostavíte lávky ani tunely. Dokonce zde nenaleznete ani kameny a stromy se dají sázet jen ve větším množství, což způsobuje problém, že když chcete vyplnit prostor například mezi stánky, tak se vám tam nepodaří strom postavit, protože nemáte možnost je stavět jednotlivě.
Celkem dost mě trápilo, že ve hře jsou úplně vynechány jakékoliv vodní atrakce a dinosauři obývající právě toto prostředí. Pro návštěvníky by to chtělo zkrátka trochu víc atrakcí s dinosaury, nejen výběhy. Navíc jsem moc nepochopil, proč je zde například bowling či herna. Kdo si chce sakra zahrát bowling, když je mezi dinosaury?
Ve hře úplně chybí rychlování času a tak se stává, že hodně často bezvýznamně čekáte. Někdy se honíte za určitou fosílií a stále jen vysíláte expediční týmy a hra začíná připomínat mobilní hry založené na čekání (nebo placení bez čekání samozřejmě...)

Klady
Potom, co vás hned na začátku hry přivítá logo Universal Pictures, vám dojde, že kompletní licence na značku zde bude hrát velkou roli. Ve hře tak můžete slyšet hlasy Jeffa Goldblumu, BD Wonga nebo (krásné!) Bryce Dallas Howard. Tvůrci se kupodivu rozhodli do hry přidat i Owena Gradyho, přesto, že ho zde nedabuje Chris Pratt ale A.J. Locascio. Budovy i vozidla vypadají stejně jako ve filmech a dokonce si užijete i srandu s gyrosférou. Navíc máte možnost všechna vozidla ve hře ovládat. S gyrosféru se můžete prohánět po pastvinách výběhů, v helikoptéře uspávat neposlušné predátory a ve voze rangerů například pořizovat fotografie a následně je prodávat. Za tuto funkci patří tvůrcům velká pochvala a nebylo by od věci jí přidat ještě rozšířenější možnosti.
Alfou a omegou jsou ovšem dinosauři a ti se povedli na výbornou. Máte zde kolem padesáti druhů dinosaurů (po updatech jich ještě pár přibylo) a všechny můžete dle libosti vylepšovat a hrát si s jejich genofondem tak, aby byla pro návštěvníky zajímavější. Modely dinosaurů jsou perfektní, a protože hra oplývá opravdu povedených grafickým kabátem, na celé to dinosauří hemžení se dívá opravdu dobře.
Management obchodů je parádní. S každým krámem můžete flexibilně pracovat podle počtu lidí ve vašem parku nebo vytíženosti jednotlivých obchodů. Jednoduše řečeno, můžete měnit prodávající se sortiment, jeho cenu a počet lidí, kteří v obchodě pracují, čímž zvedáte kapacitu obsloužených zákazníků a generujete tak víc peněz.

Závěr
Jurassic World Evolution je ve výsledku vcelku zdařilá hra, pakliže jí budete hodnotit jako přídavek k filmové sérii. Kdyby si Frontier Dev. více pohráli se samotným budováním parku, mohlo se jednat o další budovatelský klenot v jejich portfoliu. Navíc licence asi nebyla úplně levná a tak je hra na steamu téměř rok od vydání stále za poměrně vysokých 45€ (v delux verzi dokonce za 50€). Otázkou tedy zůstává -dočkáme se nějakého přídavku, který do budovatelské strategie doplní budování?
+10

Kingdom Come: Deliverance

  • PC 80
Asi jako většina zde přítomných i já jsem sledoval vývoj KCD od samého počátku. Dokonce si pamatuju, jak Vávra měl na své stránce, z které později vzniklo Warhorse, pouze diskuzní fórum, na kterém s herní komunitou řešil, co by se jim ve hře líbilo a z jaké literatury a kinematografie čerpat. V té době jsme všichni, kdo se diskuze účastnili, dokázali vymyslet fantastické věci, které se ovšem výsledné hře nepřibližují asi ani z 50%. Tu dobu jsem si hodně užíval.
Uběhlo pár dlouhých let a já se nemůžu zbavit dojmu, že aspoň dva další roky by hře prospěly. Nebo víc lidí? Nebo víc peněz? Prostě i po verzi 1.4.3 je hra taková „nejistá“. Ať už se jedná o trhané animace, doskakování textur nebo díry v příběhu a dialozích.

Zápory
Abych byl konkrétnější tak uvedu několik příkladů. Sháním borce jedna, co mi postaví katapult. Borec dva ho nechce pustit ze svých služeb. Mám dvě možnosti. Buďto to zahrnuje interakci s borcem dva, nebo můžu jít do truhly borce dva a ukrást mu jeden dokument. Zvolil jsem dokument. Udělal jsem padělek a šel za borcem dva s tím, že mám papíry k propuštění prvního borce z jeho služeb. Borec dva na mě začal: „Ha, to se ti hodí, co?!“ Jenže já s ním do té doby neprohodil ani slovo, nemohl vědět, že já toho muže potřebuji. Takových věcí je ve hře stráááášná spousta. Ke konci hry jsem narazil na NPC, které nebylo nadabované.
Stejně tak mě štve reputace. Funguje na divných principech. Je strašně těžké získávat reputaci, protože mimo dějovou linku neexistuje prakticky žádná interakce s vesničany a měšťany. Obchodníkům se dá prodávat věci pod cenou a zvyšovat si tak reputaci, to je fajn. Zkoušel jsem i zabíjet lapky kolem měst, ale moc velký úspěch to nemělo. Naopak, v lese potkám pytláka. Ten se do mě pustí, tak ho zabiju. Bum reputace -50. Dyť je to pytlák a ještě začal bitku se zbraní v ruce. Očividně mě chtěl zabít, co jsem měl dělat? Navíc jsem mu vzal rukavice, které stráže hned neomylně rozpoznali, jako kradené. Jak??? Spousta věcí ve hře chybí. V tutoriálu jsem informován, že stráž se dá lépe podplatit, když jednotlivce odlákáte od ostatních. Tohle bych řek, že ve hře prostě vůbec není. Reakce na oblečení je podle mě jen to, jak dialog začíná – „Proboha, vypadáš strašně“ vs. „Můžu být nápomocen, tak vznešenému rytíři?“. Jinak se k vám lidé chovají naprosto stejně. Maximálně v závislosti na reputaci.
Z věty „Henry come to see us“ budu mít noční můry. Před prvním patchem nebylo možné vydržet partii kostek, protože návštěvníci hospody vás pozdraví každé tři vteřiny. I po záplatách je toho moc. Nejhorší když jede cut-scéna a po ní vás pozdraví člověk, který se té scény účastnil a vedl s vámi rozhovor.

Klady
Jestli se o předposledním Potterovi říkalo, že je reklamou na anglickou flóru, tak u KCD to platí dvojnásob o té české. Vážně ta hra je přes všechny své technické neduhy nejhezčí, co jsem viděl. Modelování celého světa je naprosto fantastické a já si celou hru užíval byť jen blbé procházení po lese nebo polních cestách. Škoda jen, že ve světě není trošku větší motivace k průzkumu. Vlastně k průzkumu mě motivovalo jen to, abych viděl další kus úžasné virtuální přírody.
Moc se mi líbila náročnost hry, především na začátku, kdy každý postup byl velice náročný. A asi jako jeden z mála jsem stál za save systémem, který Warhorse zvolili. Nedostatek sejvovic ze začátku hry mě vždy nutil pořádně si rozmýšlet své činy. A když už jsem se do něčeho pustil, byl jsem opravdu hodně nervózní, aby to vyšlo. Byly to intenzivní zážitky, o které se hráči radši připraví v boji za lepší save systém.
Příběh je dobrý, i když od Vávry bych možná čekal trošku víc, ale pevně věřím, že si to schovává do dalších dílů. Líbily se mi vedlejší guesty. Držely se hezky při zemi a snažily se ukázat nám, jak tehdy asi svět fungoval. Émil Zola kdysi řekl, že kniha by měla být výsledkem bádání určitého tématu. O této hře by se to vlastně dalo tvrdit také. Na celé mapě a detailech je vidět, že se Warhorse snažili, dát nám co nejpřesnější středověkou podívanou.
Dost jsem se obával soubojového systému, a i když by potřeboval ještě trošku vyťukat, nedopadl vůbec špatně. Stejně jako hlavní hrdina i vy se učíte, jak v soubojích postupovat a pohybovat se.


Závěrem
Ač jsem se snažil krotit své očekávání, a z velké části se mi to i povedlo, od hry jsem čekal maličko víc (i když určitě nejde o zklamání). Asi je to i tím, že jsem při tvorbě hry upustil svou uzdu fantazie a představoval si, co vše by mohla hra obsahovat. I tak je velice sympatické, že se někdo z naší vlasti snaží o vytvoření něčeho nového na poli počítačového hraní. Je skvělé, že příběh z našich dějin dokázali světu prodat tak zábavnou formou, že to baví miliony lidí. Už se moc těším na další díl a opět musím krotit fantazii, jak úžasnou hru by mohli postavit z pevných základů Kingdom Come: Deliverance.
+50 +51 −1

Late Shift

  • PC 40
Jako vedoucí kina jsem si nenechal ujít možnost tento interaktivní film objednat k veřejné projekci. Na papíře to znělo fajn. Do kina přijde hromada lidí. Stáhnou si appku CtrlMovie. Připojí se k apple TV, který je připojený k projektoru kina a jde se hlasovat. Která možnost dostane víc hlasů, tím směrem se bude děj ubírat. První problém ovšem byl, že distribuční společnost Pannonnia Ent., která tohle všechno umožnila, nedostala od svého zahraničního zaštiťovatele ani korunu na reklamu. Takže prodává možná zajímavý produkt, o kterém ale nikdo neví. Tím pádem do kina dorazilo 15 lidí. Nevadí, s tímto počtem se dá hlasovat. Tedy dalo by se, ale aplikace byla zcela nefunkční. Jakmile se k "wifi talíři", distribuovaném společně s Apple TV, přihlásilo víc jak 2 lidi, tak měla aplikace velký problém. Jaký? Přestaly se zobrazovat možnosti, což je u interaktivního filmu celkem fail. Musí se následně na telefonu vynutit ukončení a spustit znovu. Prostě tragédie a noční můra každého kinaře. Na iPhone aplikace prý běží, ale v kině měli všichni android.
Co se filmu/hry týče, tak scénář je strašně laciný. Možnost volby je prakticky jen na oko, protože příběh vás dostane přesně tam, kam potřebuje, jen různými cestami. Ano konce se celkem liší (aspoň dva). Naštěstí nemusíte hrát úplně od začátku, ale film se vás na konci zeptá, zda je to konec, který jste chtěli. Když odpovíte, že ne, tak najde vhodný nejbližší bod, kde můžete volit jinak a změnit tak konec.
Celkově to připomíná hry z devadesátých let, kdy na trh dorazily CD a roztrhl se pytel s nekvalitními "filmohrami" (Plumbers Don't Wear Ties!!). Neumím si představit jaká nuda to musí být, když to hraje člověk sám doma. No ono to v kině dopadlo vlastně podobně, taky jsem to nakonec hrál sám, protože ostatní přestaly bavit restarty. Takže jsem se nakonec omluvil, nabídl popcorn zdarma a zrušil květnovou reprízu.

Pro: Do kina zajímavý nápad, ale...

Proti: ...krutě nedotažený!!

+21

Brothers in Arms: Hell's Highway

  • PC 75
To jsem se zase po dlouhý době podíval na Vojína Ryana a postesknul jsem si, že už se nedělaj střílečky z druhý světový, když tu náhle jsem si vzpomněl, že jsem nikdy nedohrál BiA 2. Vlastně už jsem si nepamatoval nic krom líbivého, ale zároveň dosti lživého traileru, který mě šokoval již v roce 2008. Samozřejmě, že hra ve výsledku vypadala trochu jinak. Jak jinak?
Příběh navazuje na předchozí díl a stručně nám na začátku všechny představí. Vida, to je to, co mi v dnešních hrách chybí. Konečně pár kluků, ke kterým si snad během hry najdu vztah. Jako první určitě zaujmou celkem ambiciózní cut-scény, které jsou celkem dlouhé, ale nezbytné pro pochopení příběhu a hlavně proto, aby jste si k jednotce našli cestu. Příběh sám o sobě není kdovíjaký, ale moc velká detektivka se na bitevních polích druhé světové války rozehrát nedá, takže za mě určitě OK, už jen za snahu vůbec něco vymyslet, což u moderních válečných her chybí. Hra určitě má sílu z vás nějaké ty emoce dostat.
Souboje nejsou špatné. Určitě se za chvilku může dostavit pocit stereotypu, ale já oceňuji, že to není jen bezduché střílení. Protivníci se z 90% konečně kryjí tak, aby jim v zákrytu nešla ustřelit hlava. Navíc můžou (na rozdíl od vás) střílet ze zákrytu bez míření. Ovládání jednotek je skvělý nápad, ale potřeboval by určitě ještě vypilovat. Za zmínku stojí, že čím větší obtížnost zvolíte, tím jsou souboje zábavnější. Musíte víc taktizovat a "hrát si" s jednotkami. Škoda, že malé koridorové sektory dost omezují možnosti strategie. Bohužel AI také není na moc vysoké úrovni. Němci se během souboje nepřesouvají a nijak netaktizují. Navíc jsou opět "dávkováni" a neberou ohled na to, co se děje o místnost (sektor) vedle. U Battlefieldu (asi) 3 jsem namítal, že se nepřátelé po zásahu nesnaží přesunout na jiné místo. Tady se prakticky ani nepohnou, jako by je nic netrefilo a přitom z nich vystříkne krev, jak z fontány před Louvrem. Na druhou stranu naprosto telepaticky poznají, kdy jsem je obklíčil. Moje jednotka je zaměstnává palbou, já je pomalu obejdu schován za zdí. Když se pomaličku sunu za malou kamennou zídkou, tak přesně ve chvíli, kdy je mám na čistou křížovou palbu se začnou zvedat a utíkat a přitom já ještě zpoza zídky ani nevylezl. VELKÝ PLUS ale dávám za systém zranění! Dlouho jsem si nebyl jistý, jestli je to opravdu tak, ale umřete prakticky po první ráně. Obrazovka červená, když se k vám kulky "blíží". Vlastně nikdy nedostanete zásah, jen musíte dodržovat krytí. Jako potvrzení funguje situace, kdy je obrazovka celá do ruda (indikace velmi blízké smrti) a jeden z vojínů křičí "Baker, cover yourself, you almost got hit!".
Vizuálně je hra na rok 2008 opravdu úžasná a prakticky se jí nedá nic vytknout. Snad jen zničitelnější prostředí. Trošku horší mi přijde ozvučení. Dabing je perfektní, ale okolní vřava asi měla být trošku větší, protože Baker řve jak blázen, přesto, že dost často ani nemá proč. A je to ještě horší. Hra rozděluje, kdy máte Němce v dohledu a kdy ne. Podle toho Baker šeptá nebo křičí. Problém je, že někdy jsou Němci na dostřel, ale bitva ještě nezačala, přesto Baker křičí tak, že ho slyší i hluchá obsluha osmaosmdesátek kilometr daleko.
Závěrem musím ale říct, že mě moc mrzí, že další díly už nevyšly, protože tohle byla podle mě mnohem lepší cesta, než se později válečné hry vydaly. No uvidíme, co dokáže nové CoD, které by se mělo vracet do druhé světové války.

Pro: Bojové inovace, příběh, vizual, systém vlastního zranění, cut-scény

Proti: AI, nezničitelné prostředí, málo zbraní (jen jednou jsem narazil na sniperku),

+6

Battlefield 4

  • PC 55
Jako vždy varuji před spoilery v obsahu. Tentokrát víc než dříve.
Komentář se věnuje singel playeru, takže každý koho zajímá multiplayer čte na vlastní nebezpečí.
Tak a je to tu zase. Přesto, že jsem neměl z Battlefieldu 3 dobrý pocit. Na čtvrtý díl jsem se celkem těšil. Ale zůstal nohama na zemi. Dobře jsem udělal…

Technologie: Hodně se toho namluvilo, hodně se toho napsalo. Já osobně si myslím, že grafika v Battlefield 4 není vůbec výjimečná. Abych byl konkrétní, tak engine. Grafika je ostrá, hra vyniká perfektními animacemi (především mimika obličeje, jak už zmínil AppleCore) ale je tu zároveň strašně nedostatků, které se k AAA titulu, který si hraje na high-end (next gen?) opravdu nehodí. Jedna věc, co mě opravdu dostala, jsou mizející helikoptéry. Jeden výbuch ve vzduchu, ohořelý vrak spadne na zem. Následný výbuch, při kterém odlétnou kousíčky ohořelého železa, které popírá fyzikální zákony a boom, vrtulník je fuč. Další věc co mě štvala – nepřátelé. Stupidní AI, která buďto nabíhá přímo před hlavně nebo se krčí za bednou tak, aby jim šla co nejlépe ustřelit palice. A jak to reagují na zásah? Dostane zásah ze sniperky, která by roztrhla slona vejpůl a nejen že to nepřítel přežije ale ani nepovažuje za nutný zkusit se ukrýt někde jinde. Vzpomene si dneska ještě někdo na perfektně reagující vojáky z prvního FEARu? Když mu člověk střelil do nohy a on odkulhal pryč? Jak se snažil uprchnout a zachránit si život, když se dostal pod palbu? A to je osm let zpět. Vědět v té době, že je to vrchol AI asi bych si FEAR užíval jinak.
Na druhou stranu, destrukce prostředí zase udělala malý krůček vpřed, za což jsem určitě rád. Taktéž osvětlení, jak bylo řečeno, maskuje určité nedostatky hry a je použito dobře (co se filmovosti týče).

Příběh: Rozhodně je lepší než ve třetím díle. Ale jen o maličko. Začátek se mi zdál naprosto v pořádku, nic monumentálního. Oproti předchozímu dílu jsou zde postavy, které jsou aspoň trošku zajímavé. Samozřejmě na tom má největší zásluhu Michael Kenneth Williams AKA Omar AKA Chulky AKA Irčan. Jenže pak to zase přišlo. Velkej pr*ser je scénář a to v několika bodech. Některé pasáže musel psát snad zfetovanej Uwe Boll jinak si to nedokážu vysvětlit!
Začnem ve vězení. Takže vás zajmou, ale nepopravěj. Strčej vás do cely s týpkem, kterej tam trčí asi padesát let, ale neměl nic lepšího na práci než počkat na vás a až pak utéct. Proč mě k němu na celu vlastně dali? To je fuk, takže utrhne trubku a rozbije s ní čtyříctku zeď (???). K útěku skrz vezení se ještě vrátim. Po úspěšném útěku z vězení vás z lanovky sestřelí vrtulník, načeš jste nuceni přejít zamrzlou planinu, jen v tom, v čem jste byli uvězněni. Hra mi oznámí, že utekly dva dny a najednou se ocitám se svým týmem v autě, jedem k ňákýmu kapitánovi, kterej mi vykládá o jeho fotrovi, co měl bar. Watafak? Jak jsem se tu vlastně ocitl? Odpovědi se asi nedočkám, protože se ani nedokážu zeptat. Řekl jsem to tisíckrát a řeknu to znovu! Gordon Freeman je jen jeden. Věčná vyjímka, která potvrzuje pravidlo, že hlavní postava musí mluvit. Obzvlášť když je to velící čety, proboha. Neskutečně stupidní, když se vojáci na něco ptaj velitele a musej si odpovědět sami.
A ta scéna na mostě? Tanker rozdrtí most, vy spadnete do řeky, kde je asi tak dva a půl metru hloubky. Po pár vteřinách se objevíte asi tři kilometry daleko, kde vás vytáhne parťák. Po tankeru ani stopy. Vrchol všeho je konec hry. Tomu neříkám finále ve velkym stylu…
Abych se vrátil k tomu vězení, tak tam mi šlo o dávkování nepřátel. Kurevsky unavující dávkování nepřátel. Ve vězení je to povýšeno na extra úroveň v podobě toho, že když vystřílíte první halu, tak jdete do druhý, kde jsou vojáci v naprostym klidu a nečekaj sebemenší problém. Vždyť je to vězení na Sibiři, to tam není alarm, kterej by postavil na vocasy všechny vojáky na základně?
Takovejch věcí je tam hromada a mě prostě rozčiluje, že nám výrobce předhodí takovou mršinu a my jí spokojeně okusujem jako bychom žrali vepřový koleno prokládaný česnečkem.

Věřim tomu, že mutiplayer má svoje kvality a hra staví především na něm, ať po marketingové stránce, tak po zábavní ale vážně si my ostatní zasloužíme tohle?
A teď haters do mě! :-D

Pro: Jako vždy audiovizual, Michael Kenneth Williams, hudba neni tak epická a drží se při zemi

Proti: Trhliny ve scénáři. Další unavující dávkovač nepřátel bez špetky inovace...

+21

Omerta: City of Gangsters

  • PC 65
Jako vždy před čtením upozorňuji na možný výskyt spoilerů!

Už od malička mám rád mafiánské filmy a poslední tři roky si náležitě užívám seriál Boardwalk Empire (BE). Studio Haemimont Games dobře ví, že zdaleka nejsem sám (viz nejlépe hodnocený komenty u traileru) a to je zřejmě hlavní důvod proč vzniklo Omerta: City of Gangsters. Po BE jsme zažili menší boom s mafiánskými filmy z 30. let 20. století (Lawless, Gangster Squad, Public Enemies…) a tak byla otázka času, kdy dorazí ňáká ta počítačová hra. O Omerta: City of Gangsters jsem se dozvěděl asi týden před vydáním (zasloužil bych profackovat) a zhruba týden po vydání jsem věděl, že se zapíše do dějin historie strategických her. Takto zahozený potenciál jsem dlouho neviděl…

Strategická mapa
Na první pohled je nádherná. Grafika je roztomile detailní, pohyb aut a lidí je hezký. Ale od koukání tu nejste. Nechápu, proč autoři rozdělili mapu na sektory. Mnohem zajímavější by bylo mít celý (částečně samozřejmě) Atlantic City a postupovat volně po blocích s tím co jsem vybudoval. Takhle ovládnu jednu část města a hned o pár domů dál (další mise) jsem zase na mizině. Musím teda vydělat znova peníze a ty se dělej na špinavý a na čistý. Jak se který vydělají rozebírat nebudu, protože bych vás připravil o většinu zábavy na mapě. Není zde možnost stavět, jen rekonstrukce či přestavby. Né každá budova se dá koupit. Ty co jdou, jsou určeny pro různé druhy přestavby podle toho jak je budova (nebo pozemek) velká(ý), ale základní rozdělení je joint, premises a construction lot. Tím ale hra nedává praktický žádný prostor, co se volnosti týče. Prostě postavíte tolik, kolik vám v dané misi dovolí. A tak je to se vším. Můžete zde vydírat, vykrádat uplácet ale vždy jen v omezeném množství a vždy se stejným výsledkem. Celkově prostě mapka nepřináší žádnou výzvu a děláte na ní pořád to samé dokola, protože to co jste vybudovali předchozí misi v další není. Hra má i možnosti, které se jeví zajímavě, ale postupem času přijdete na to, že jsou totálně zbytečné. Jeden příklad za všechny jsou úkoly v levém horním rohu obrazovky, které prakticky celou hru nemusíte řešit a o nic nepřijdete.

Tahové souboje
Z počátku jsem se bál soubojů a těšil se na strategickou část (vždyť je to od Haemimont Games). Jenže je to přesně naopak. Soubojový systém funguje vcelku obstojně a musím přiznat, že je to největší tahák hry. Především díky postavám, ke kterým se dostanu později. Nejvíc mě ale štval systém krytí. Za jednu bednu se jde schovat ale za bednu stojící hned vedle už ne?Aaagggggrrr! Dobře jsou zde do bojů vneseny specialní schopnosti, které dokážou zvrátit nejeden špatně se vyvíjejíci boj. Souboje jsou prostě nejzábavnější věcí na hře.

Mafiáni
Každý má svoje vrozené schopnosti, které jdou využít jak na taktické mapě (mafian specializovaný na zlodějnu ukradne při lupu o 25% víc než normální mafian…) tak při bojích. Systém perků funguje perfektně a je jich tu opravdu velké množství. Každý perk se v boji hned projeví, což hráče táhne za zlepšením postav. To je ale pořádnej problém, protože hra vám dává level up přesně v místech předem určených. Můžete vykrást tři banky, vystřílet sto členů gangu při nájezdu na jejich palírny ale nic z toho (krom kořisti). Naopak uděláte jednu příběhovou misi, při které zabijete jednoho bosse a jeho osobní stráž a máte level up, protože hra má uložený skript dát vám ten level up čili opět nulová svoboda co se týče vylepšování gangu. Na druhou stranu žoldáci mají perfektní dabing a člověk si k nim najde cestu mnohem lépe než třeba u Xcomu.

Závěrem
Hrajete sice za mafiána utíkající před spravedlností, ale od začátku hry máte želízka. Želízka, které vám nenasadily orgány činné v trestním řízení ale studio Haemimont Games. Hra krutě nevyužívající svůj, pro mě, neskutečně velký potenciál. Osobně doufám, že Kalypso tuto značku nepohřbí, ale naopak se poučí z chyb a hře Omerta 2: True City of Gangsters budu moct udělit minimálně 90%.

Pro: Postavy, souboje, dabing, hudba, oldschool

Proti: Celkově omezená svoboda a nedodělanost, stereotyp

+15

Far Cry 3

  • PC 85
Jako vždy varuji před čtením mého resumé. Text obsahuje SPOILERY – číst na vlastní nebezpečí.

„Did I ever tell you the definition of insanity? Insanity, is… doing the exact same fuckin thing… over and over again, expecting shit to change.

Je to absurdní, když Vaas sám odhalí největší mínus hry. Ano, dělání věcí pořád dokola je největší problém FarCry 3, ale tím se nenechte odlákat, protože FC3 stojí za zkoušku. V následujících řádcích se pokusím vysvětlit proč.

Technologie: FC3 běží na druhé řadě enginu Dunia Engine, který vychází z CryEngine. CryEngine byl vysoce modifikován díky Ubisoft Montreal a požit do FC2 pod názvem Dunia Engine. Chlapcům z Montrealu to asi nestačilo, tak přidali par vychytávek (New water Technology, Realistic Weather Systém, Deferred Radiance Transfer Volumes, DX10, DX11) a na světě byl Dunia Engine 2. Ve výsledku jde o výborně optimalizovaný engine s horším vykreslováním (tyhle dvě věci spolu asi nedělají úplně dobrotu, proto se asi přistoupilo ke kompromisu). Osobně se mi technologie líbí a pro účely hry naprosto postačí. Těžko se mi ovšem hledají efekty DX11, ale to už je dneska standard.

Hudba/Zvuk: Děkuji, pane Briane Tylere. Perfektní soundtrack v čele s titulní písní fantasticky dolaďuje atmosféru hry. Velkým hitem internetu se stala především písnička od Damiana Marleyho a Skrillexe, kterou si většina hráčů bude pamatovat do smrti (a vy jistě víte proč ;-)). To nejlepší co vycházelo z reproduktoru, pro mě ovšem byl dabing, který mi jenom potvrdil, že jestli se má vyprávět příběh v moderních hrách, hlavní hrdina musí mluvit! (HL věčnou výjimkou potvrzující pravidlo). Hlavním hrdinou to ale nekončí. Tím se ale budeme zabývat v další kapitole.

Hra: Kde začít? Hra má spousty možností, které ze začátku hltáte v neskutečném množství a máte z nich upřímnou radost. Od počátku na mě okamžitě zapůsobil systém vylepšování batohů, od kterého by se mohlo přiučit nejedno RPG. Škoda, že celkem rychle spíchnete to nejlepší a hra pak v tomto směru nemá co nabídnout. Dále tu máme radiové věže a nepřátelské tábory. Co se týče těchto dvou věcí, máte stále stejný cíl. Věže zprovoznit, tábory dobýt. Za zprovoznění věží máte v obchodech zbraně zdarma, čímž se dost omezuje potřeba vlastnit větší peněžní obnos. Tábory jsou skvělé na cvičení bojových akcí, protože později ve hře se opravdu vyplatí stealth postup z důvodu vyřazení alarmů. Škoda, že krom těžších nepřátel se od sebe tábory neliší a tak to po příchodu na druhý ostrov začne být… insanity? Dále je tu hromada sběru. Od relikvií přes bedny s cenostma po ztracené dopisy. To co mě ale bavilo nejvíc, byly zkoušky kmene Rakyat. Člověk se u nich opravdu vyblbne. Vedlejší úkoly v podobě lovu člověka či zvířete jsou už jen takovou postraní zábavou. Ok, vykašleme se na volnej svět. Máme tu hlavní story.

Příběh: Moc se mi zamlouvá příběh. Pár bohatejch rozmazlenejch blbečků, který chytí psychouš do klece během jejich dovolený. Ne, vážně příběh je na dnešní poměry odvyprávěnej dobře a já k němu nemam co vytknout. Snad až na to jak zemře Vaas i Hoyt. Tyhle „unreal voodoo shits“ mě moc nebraly. Co se týče konce tak konec, kdy Cintra zemře je určitě lepší a působivější (přesto, že ve druhé možnosti si užijete se Cintrou super sex, zase). To z čeho ale FarCry 3 těží nejvíc, jsou postavy. Hlas Michaela Mandoli coby Vaase zůstane v myslích hráčů ještě hodně dlouho. Až mě mrzelo, že neměl víc scén. Ubisoft nám ukazuje, jak by měly vypadat precizní cut-scény. Brilantní animace a různorodé charaktery s perfektním dabingem si přímo říkaly o replay na youtube.

Závěrem: FarCry 3 je pro mě asi největší překvapení roku. Má dobře (né skvěle) fungující svět s faunou i florou. Má poutavou hlavní linku. Má fantastické postavy a úžasný zvuk. Bohužel od příchodu na druhý ostrov už nemá moc co nabídnout. Silných 85%

Pro: Příběh, dabing, hudba, herní doba, Vaas a spol. ...

Proti: Později lehce stereotypní, některé herní prvky by potřebovaly doladit...

+15 +16 −1

Batman: Arkham City

  • PC 90
V posledních letech Batman univerzum zažívá solidní refresh a jsem rád, že se to týká i našich monitorů. Nevím, kdy naposled se stalo, aby ve stejný čas vycházela filmová i herní sága o stejném hrdinovy a přesto spolu neměly nic společného a obě byly úžasné. Batmanovi se to povedlo. Není to reklamní kampaň na Nolanovu trilogii, jde si vlastní cestou, komixovější.

Příběh:
Ač se na konci Arkham Asylum zdálo, že Jokera se už nedočkáme a hlavním záporákem bude Two Face, opak je pravdou. Joker je opět hlavní nepřítel a ostatní, jako Two Face, Penguin, Bane, Mr.Freeze, Clayface, Ra´s al Ghul, The Riddler, Profesor Hugo Strage, Zsasz nebo Deadshot jsou "jen" postranní hmyz. Když jste pozorní, můžete potkat například i Calendar Mana. Batman ale tentokrát proti zlu není sám a objeví se i pár přátel v čele s Catwoman za kterou si i kratší dobu zahrajete. Je to příjemné osvěžení, protože má úžasně smrtící a přitom sexy comba! Jak vidíte postav je tu strašně moc a já jsem za to moc rád, protože ve scénáři má každý svou roli, která se u každého liší díky komixovým předlohám. Děj je zbytečně krátký, co se týče hlavní příběhové linie, ale kupodivu to není největší problém. Osobně nesnesu, když Batman nedokáže zabít. Já vím že, Dexter má kodex, Zaklínač má kodex a Batman ho má taky a v něm stojí, že nikdy nesmí zabít (ehm v tom Batmanovým samozřejmě…) Ale sakra mlátit někoho po stopadesátý, protože jsem ho minule spleskal a to mu ke slušnýmu chování nestačilo je opruz.

Technologie:
Bez mučení se přiznám, že jsem byl dlouho na vážkách, který engine se mi líbí nejvíc. Sorce engine je už dědeček, Cryengine mě zklamal v Crysis 2, Red Engine je krásnej ale s optimalizací má co dohánět. Po Batmanovi jsem se rozhodl. Když studio umí s Unreal Engine 3, tak je to pecka! Úžasná záře měsíce a celková hra světel, detailní textury a konečně slušně využité PhysX a podpora DX11 a to vše krásně optimalizované. Strašně mi u her chybí cit pro detail. Vždycky mě to vtáhne do děje mnohem víc, když si všímám těch nejmenších detailů, jako jsou zde například vločky sněhu zachytávající se na Batmanově plášti. Krásná taky byla bitka v trezoru banky, kde (právě díky PhysX) během komb všude lítají bankovky. O zbrani Mr.Freeze, která nechává na zemi cca miliardu ledových krystalků, ani mluvit snad nemusim. No prostě už se nemůžu dočkat první pořádný hry na Unreal Enginu 4. Jako třešnička na dortu je zde zvuk, kterému vládne perfektní dabing. Šílený dabing Jokera nebo drzí Catwoman, všechno sedí úžasně. A když Zsasz mluvil do telefonu, běhal mi mráz po zádech. Ani nevim proč,ale jeho hlas mi připomínal hlas herce Michaela Stuhlbarga známého ze serialů Boardwalk Empire nebo z posledních Mužů v Černém. Možná to je jeho hlas, nehledal jsem.

Závěrem:
Batman Arkham City určitě za zkoušku stojí, protože za dva roky vývoje udělal pokrok, který se jiným hrám povede za desetiletí. Když překousnete Batmanův charakter klaďáka z třicátejch let, užijete si slušnou várku komixovýho paření.

Pro: Grafika, Příběh, cut-sceny, hudba a celkový zvuk

Proti: Krátká hlavní linie, Batman je občas otravnej

+17

Alan Wake

  • PC 90
Utápěl jsem se v temnotách. Každým dnem jsem byl pořád hlouběji u dna temného jezera herního průmyslu. Útoky chodily ze všech stran. Skryti pod osvědčenou značkou se útočníci schovávali a vyčkávali na vhodnou dobu útoku. Boj to byl krutý. Přežil jsem především díky bojovníkům ze Skyrim, Zaklínači a Eziovi. Protože oni se rvali za pověst herního průmyslu, ani já jsem svůj boj nevzdal. Přesto nepřátel bylo více. Dostali jsme se do bodu, kdy kvalitu určuje kvantita pod tajuplnou přezdívkou DLC. Není možné s tím soupeřit. Jsou to věci nám vzdálené a mnohem silnější než jsem já nebo vy. Pak ale přišel bojovník. Napsal příběh plný atmosféry a s baterkou v ruce se pustil do boje s temnotou. Jeho nepřátelé byli zahaleni temnými značkami typu EA nebo „zde rozhoduje vydavatel“. Věděl, co musí udělat. Rozluštit temnotu a pak jí rozstřílet na cucky. Díky němu jsem si uvědomil, že stojí za to bojovat, stojí za to doufat, protože tento hrdina to minimálně na pár měsíců dokázal. Byl to on, kdo pro mne skočil do temného jezera a vytáhl mě trošičku blíž k hladině. Byl to on, kdo po dlouhé době zastavil temné tornádo opakujících se herních žánrů a stylů. Byl to on, kdo zase přinesl do světa her atmosféru a příběh. Byl to Alan Wake.

Vážně jen ve stručnosti. Jak se lze všimnou z řádku nahoře, Alan Wake na mne zapůsobil skutečně dost. Nejde jen o jeho atmosféru, která je opravdu „hutní“, ale také o fakt, že nerad hraju hororové hry, protože se nerad bojím. Amnesii jsem vymazal asi po dvaceti minutách hraní a našel bych i jiné příklady, kdy hra (věřím, že dobrá) musela stranou, jen proto, že jsem strašpytel. Alan Wake je jiný. Má chytlavé souboje, líbivou grafiku, stylovou hudbu a příběh, který vás nenechá jen tak hru odložit. Alan Wake není hra, u které bych rozděloval komentář na odstavce. Podle mě je to zbytečný. Vlastně je zbytečný psát cokoliv víc. Alana si prostě musíte zahrát.

Edit: Nepamatuju si kdy byla podle hry napsaná písnička a jestli kdy byla, tak určitě né tak kvalitní jako je v Alanovi. The Poet and The Muse

Pro: ATMOSFÉRA, příběh, Alan, hudba, hratelnost.

Proti: občasné bugy (problikávání stromů...), drobné nesmyslnosti.

+20 +21 −1

Cities XL 2012

  • PC 55
Tak tohle bude krátký. Cities XL 2012 je praktický stejný balík bugů, jako předchozí díl. Grafika i snaha o znovu obživnutí klasických budovatelských strategií se cení a proto se mi tohle hodnocení dává velmi těžko ale prostě, když zpracování stojí za prd, tak se nedá nic dělat.

Začátek hry je příjemný, vaše město pomaličku roste, vše máte pod kontrolou. Lidí je málo a tak jsou jejich potřeby minimální. Máte z toho radost. Do města plyne spousta peněz a nový kvalifikovaní dělníci. Ty už chtějí víc než jen práci v továrně a tak postavíte ňákou tu školu, ňákou nemocnici a park, aby měl se měl jorkšírek kde vydělat. Všechno se zdá být v pořádku. Hele, pán se nemá jak dostat do práce, protože jsou ucpaný silnice. Sakra potřebuju o 20 000 lidí víc, abych mohl postavit čtyřproudovku (???). Tak teda stavím domy, stavím školy, stavím parky, stavím ruská kola. Mezitím se do města dostane smetánka v podobě vedoucích a špičkových dělníků. Ti jsou velmi nároční a vyžadují od dostatku vody, přes elektřinu až po palivo. Fajn vybral jsem si lehkou mapu nebudu muset dovážet, protože to je drahý, postavim vodní nádrž, ropná pole a pár větrnejch elektráren. Boom, můj měsíční příjem spadl z 400 000 na 2 000. Manageři si stěžujou, že je ve městě nuda. Mam na výběr z pěti zábavních atrakcí. Ok, na každym rohu budou mít autíčka Go Kart. Sakra co to? Můj měsíční příjem je v mínusu. Kvalifikovaní dělníci nemají práci? Postavim kanceláře. Kvalifikovaní dělníci se nemají kam nastěhovat? Postavim domy. Kvalifikovaní dělníci nemají práci. Postavim kanceláře. Kvalifikovaní dělníci se nemají kam nastěhova. Mezitím... Městská doprava je ucpaná (zvláštní, městem vede tolik čtyřproudovek, co nemá celá ČR). Mezití... Vedoucí dělníci nemají.... No prostě takhle to jde dál a ještě jako bonus se hra stále víc a víc seká, protože se autorům nepodařilo pořádně vyřešit problém s vyprazdňováním paměti, který trápil již předchozí díl. Aspoň v mém případě je naprosto nemožné vybudovat fungující samostatné město s populací alespoň 300 000. Jeden příklad za všechny. Chtěl jsem se tím prostě prokousat a zkusit jestli je možné uspokojit lidi i můj finanční stav zároveň. Není. Nahodil jsem cheat a postavil všechno, co bylo potřeba. Lidi přesto nebyli spokojení a můj měsíční "zisk" činil -200 000.

Koncept je to pěknej, ale do novýho dílu prosím trošku víc snahy a možná i toho srdíčka. Prosím! Já chci dobrou, budovatelskou, městskou strategii!

Pro: Je to klasický městký stavění

Proti: Bugy (herní i technologické), nesmyslně nesmyslé herní postupy

+10 +11 −1

The Elder Scrolls V: Skyrim

  • PC 90
Jako obvykle se můj komentář pohybuje na hranici spoileru, takže číst na vlastní nebezpečí. U Skyrim to bude o to víc, protože popsat plusy a mínusy bez toho aniž by člověk něco prozradil je prakticky nemožné, takže počítejte spíše se spoilery.
Ještě před rokem by mě asi vůbec nepřitahovalo seversky laděný fantasy,ale po seriálovém hitu „Hra o trůny“ jsem na něj získal podstatně přístupnější pohled. Přiznám se rovnou, že se sérií Elder Scrolls jsem začal až s příchodem Oblivionu (měl jsem prostě svoje Might and Magic no) a nedá se říct, že by to bylo shledání ňák příjemné. Proto asi jediné co mě před vydáním zastihlo a zaujalo, bylo jeho datum. Ale konec keců, k věci!

Děj – Nečekejte kulervoucí cut-scény stylu Zaklínač či Mass Effect. Nečekejte ani poutavou hlavní linku, která vám nedá vydechnout. To ovšem není na škodu, protože hlavní dějová linka je dost těžko rozlišitelná od vedlejších díky podobné výpravě. Hra je prakticky rozdělena na několik skupin/guild, ke kterým se přidáte a ňákou shodou okolností se většinou stanete jejich vůdci. Jednotlivé příběhy a questy jsou zábavné, ale mě strašně chyběla možnost určitého rozhodování, co se plnění úkolů týče. To není problém jen těch důležitých, ale všech. Trošku mi vadil vývoj děje, kdy hra neuměla pracovat s určitými osnovami. S Bouřlivými Hávy obsadím celý Skyrim, matka Temného Bratrstva mi dá za úkol zabít určitý cíl. Cíl najdu ve vesničce, kterou dřív ovládalo Císařství, ale Hávy je vyhnaly za pomoci agresivního vyjednáván (Jedi pozn.: Vyjednávání světelnými meči /ocelovými v tomto případě). Samozřejmě můj cíl je Císařského rodu, nabízí se otázka, co dělá ve vesničce plné Hávů? To ale není vše, po jeho eliminaci na mě Hávy začnou útočit přesto, že pod mým velením pobily stovky císařských vojáků. Na druhou stranu se mi líbil způsob objevování některých lokací. Jdu si po městě a jen tak kliknu na hradní stráž a on mi říká: „Už jsi slyšel o táborech tam a tam?“. Vyskočí nápis aktualizace mapy a další kus světa je odhalen. Z děje jsem neřekl prakticky nic a stejně jsem prozradil víc, než jsem chtěl, takže se radši posunem.

Technologie – Oblivion přinesl grafické orgie, na které jsme nebyli zvyklí. Skyrim je rozhodně nepřináší, ale je o dost „vyspělejší“ co se týče umělecké stránky hry. Jehličnaté lesy jsou úžasné, noční obloha dokonalá a třeba takový Bílý Průsmyk v zádech s horami ponořenými do mlhy je pro mě osobně orgasmický. Co se týče Bílé Průsmyku, tak z toho cítím největší inspiraci v Pánu Prstenů (Rohan). Trošku mě mrzela slabé vykreslování detailů, přesto že dohlednost je slušná (zkuste někdy výskokem „překouknout“ zdi Bílého Průsmyku, fuj. Osobně ovšem nemam hře v tomto směru co vytknout a to především díky skvělému level designu, který poslední dobou začíná být důležitější než celá grafika (co nám taky zbejvá v týhle konzolový době). Hned po vydání se začalo objevovat i dost modů, s kterými si člověk může vizuál ještě vylepší (!upozornění: používat s mírou!).

Zvuk/Hudba: Po dlouhé době musím vypíchnout ozvučení. Hudba je perfektní a mohla by se rovnat s velikány nejen herního, ale i filmového průmyslu. Podobně je na tom zvuk, který jsem si tentokrát vychutnával jen přes sluchátka a svojí 5.1 sestavičku jsem prozatím nechal oddechnout. Této hře prostě sluchátka seděj víc ani nevím proč. Dabing byl na tak vysoké úrovni, že mě kolikrát mrzelo, že si tvůrci trošku nevyhráli s animacemi, které jsou oproti tomu strašně ploché.

Hra samotná: První co hodně lidí odradí je pošahaný interface z kterého se dělá skoro až zle. Pořádný RPG po dlouhý době (vyjma Witcher II) a oni tam nedaj klasickej inventář? Na to, že u RPG dnes už není figurka, kterou si sami oblékáte, jsem si tak ňák zvykli, ale ani inventář? To trošku Bethesďáci pokonili. Stejně tak to dopadlo i s favorite klávesami, které nahradili vcelku dobrej kruh „hot keys“ z předchozího dílu. V oblíbených položkách není možnost určitého rozdělení, takže za pár levelů je v tom tak strašný bordel, že než najdete mezi všemi řevy, kouzly, zbraněmi a štítem to co chcete, tak se vaše herní doba zatraceně protáhne. Další novinkou bylo souhvězdí schopností, které se mi ze začátku moc nelíbilo, ale postupně mi proniklo do krve. Líbí se mi způsob „jestli chci něco zlepšit, musím to používat“. Pasáž sama o sobě jsou knihy. Nevím, jak dlouho trvalo autorům napsat obsahy, ale vám bude trvat podstatnou dobu je přečíst, když se do toho odvážíte. Já to zkoušel ze začátku, takže můžu říct, že mají úžasnou atmosféru, ale přiznám se, že jsem to po ňáké době vzdal především pro jejich obrovské množství. Vedlejší schopnosti, jako očarovávání a kovářství jsou už jen takovou třešničkou na dortu.

Vím, že hodně lidí nebaví číst dlouhé komentáře, ale tentokrát jsem prostě musel. Hra sama osobě je tak obsáhlá, že popsat jí tak jak by si zasloužila by bylo na další minimálně tři A4. Za vše mluví, že mám hotovo 211 fází úkolů, celou hlavní linii, čtyři baráky narvaný artefaktama a bohatstvím, že by mi záviděl i Ludvík XIV a stále mám ve světě Skyrim co dělat. Hra roku (Promiň Zaklínači)

Pro: Svět, Zvuk, hudba, souhvězdí dovedností

Proti: Technologicky zastaralé (jak klasický zápor dnešní doby), šílený interface (jak klasický zápor Bethesdy), jízda koňmo je taky někdy šílenost, Bugy především v horských oblastech

+13

Battlefield 3

  • PC 65
No musim říct, že po dlouhý době mě hra tak nezklamala. Je pravda, že jsem čekal celkem dost, ale to nebude ten hlavní problém. Já čekal, že dostanu něco diametrálně odlišného od ostatní válečných stříleček dnešní doby a ono to spíš vypadá, jako by všechno dělalo jedno studio.

První co bych vypíchnul je příběh, který je opravdu špatně zvolen. Proč pořád dostáváme tu samou kaši? Stejně jako v CoD MW se tu furt honíte za největšim zločincem planety (aspoň pro ameriku) díky čemuž procestujete půl světa a vystřílíte dva miliony zásobníků. Copak nejde udělat příběh jednoho pitomýho vojáka, kterej narukuje z vlastní hlouposti? Naskriptovaný scény v táborech při kterých by si člověk aspoň trošku oblíbil svojí rotu by se hodily, protože jak píše Fatality v BF3 (nejen v BF3 ale ve všech válečných střílečkách) absolutně chybí jakýkoliv hlubší emocionální podtext. Někdy se ptám, jestli vůbec někdy vývojáři viděli skutečný záběry třeba z Afganistánu, protože dnešní hry s tim nemají vůbec nic společnýho. Válečný filmy, knihy i historie nám ukazují jaký psychický dopad má válka na člověka, tak proč to tak neni ve videohrách? Nebyla by to zábava? Omlouvám se ale za sebe můžu říct, že by to byla určitě 100krát větší zábava než to, co nám poslední roky předkládá herní průmysl. Prostě jsem čekal něco jinýho, doufal jsem a krmil v sobě tu naději, že tohle konečně bude stát za to, ale byla to chyba. Zlatá éra PC her, kdy vývojáři chtěli šokovat a něco dokázat je dávno pryč a teď se jede jenom na prachy.

To co musim DICE pochválit je audiovizualní stránka. Vizual je v mnoha ohledech krásnej, ale i přesto nevidim znatelnej posun od špičkových her před pěti lety. Čas se zastavil díky dvěma kouzelníkům jménem Sony PlayStation 3 a Xbox 360. I když DICE tvrdili, že hra je primárně na PC (zřejmě tomu tak opravdu je) nikdy nebude vypadat dost dobře když má být i na konzole. Audiovizual jsem si užil především v misi s F-18, která jako snad jediná měla pořádnou šťávu a nekopírovala CoD břečky. DX11 jako u všech ostatních her absolutně bez využití. Destrukce prostředí je hezká, ale skoro stejná jako v Bad Company a často podléhá skriptu. Náboje pozbývají smyslu, protože jich za těch cca 6 hodiny hrací doby najdete víc než je ve skladu české armády.

Nemá cenu se tu moc rozepisovat o singlu, protože tahle hra jede jasně na "mulťák" a pevně věřim tomu, že ten je bombastickej. Hra pro jednoho hráče je prostě věc, kterou si DICE mohli odpustit. Ubohá AI a délka kampaně (klasika) jen podtrhuje bezvýznamnost celé "one man show".

Pro: Grafika, Zvuk, Johnny Cash - God's Gonna Cut You Down ;-)

Proti: AI, Výprava - Bez šance hloubějí proniknout do příběhu, špatná práce se skripty

+7 +9 −2

Crysis 2

  • PC 75
Všude samá chvála a já si řikam proč? Celej můj příběh Crysis začal u jedničky, ke který jsem přistupoval spíš skepticky, ale nakonec jsem byl příjemně překvapen a rád na Crysis vzpomínám. Když jsem dohrál jedničku v duchu jsem si řikal, jaká by to byla paráda, kdyby z jednoho ostrovního problému udělali globální prů*er. Jaká radost mě pohltila, když jsem se dočetl informaci, že tomu skutečně tak bude. Určitá nejistota mě ovšem zastihla při sledování traileru, kde kosíte lidský bytosti (proč?). Rovnou můžu říct, že můj osobní neklid byl oprávněný.

Příběh: Věc, která je na mém žebříčku na prvním místě zde totálně selhala. Moje představy o tom, jak se probíjim New Yorkem s poslední hrskou odhodlaných vojáků alá Half Life vystřídalo zděšení z toho, že furt běham sám. Příběh je vyprávěn z pohledu mariňáka Alcatraze, kterej se dostane k obleku jak slepej k houslím. Crytek se tu asi snažil, co se týče charakteru, nabrat podobnej rozměr jako Valve s Freemanem, protože Alcatraz celou hru neřekne ani slovo. Jednou větou můžu říct, že to je největší průser celý hry. Alcatraz se vůbec nemůže rovnat charakteru Gordona Freemana (Vzpomeňme na plakát s Gordonem, kdy vychází z mlhy s páčidlem v ruce - nostalgie) ale hlavně Freeman si vždy jde svojí cestou, Alcatraz poslouchá lidi z mikrofonu jak přiblblej pes naučenej poslouchat, jinak nedostane nažrat. Celej děj nemá spád a to předevšim kvůli tomu, že Crytek vystřílel vostrý náboje v trailerech a hra samotná už nemá co nabídnout, ani co se týče skriptů. Chyběli mi hlubší emoce, (ano,těžko půjdou vyjádřit hlubší emoce, když postava za kterou hraju celou hru mlčí a čučí jak dub)zajímavější nepřítel, cokoliv.

CryEngine 3: CE3 mě osobně zklamal. Nejde o optimalizaci, tu umí každej, když dělá hru na konzole, ale všechno z prvního dílu, co bylo tak pěkně rozjetý ořezali nebo vynechali. Efekty vody jsou katastrofální, oblek nad většinou částí ve hře lítá, (koukněte dolu když půjdete po kaluži nebo přes menší křoví) zničitelnost prostředí jen přednastavená. Za vše mluví rozdíly Low a HardCore nastavení, kdy jsou téměř k nerozeznání (zkuste si dát Crysis 1 na Low a Extrem). Zapomeňte na volumetrické mraky, lámání stromů, vytékající olej z barelu nebo třeba zapálení vozu z rezervního kanystru vozidla. Jediné v čem CE3 pokročil je přehnaný, filmový osvětlení a to předevšim interieru, kdy se vám z malý LED diody rozzáří celý pokoj. Je to ovšem asi to nejhezčí na celém Crysis 2.

Zvuk/Hudba: Zvuk se mi líbil už v demu. Zvuky zbraní jsou kovové (škoda, že jich je tak málo), zvuky mimozemšťanů jsou zajímavě mimozemské (škoda, že jich je tak málo) Pod hudbu se s hrdostí podepsal Hans Zimmer, kterej podle mě u her neodvádí tu nejlepší práci. Buďto dělá jen themes song nebo tyhle projekty bere jako bokovku. V demu hudba parádní, tady se mi líbila cca posledních 10 minut.

Crysis 2 určitě nebude dělat sérii ostudu, ale já čekal něco jinýho. Čekal jsem starou dobrou partu pohromadě, jak se snaží zachránit střípky lidstva. Čekal jsem chobotničky z prvního dílu, který pro mě byli zajímavější, temnější a chladnější. Crysis 2 je jako návštěva čínský restaurace. Protože máte dost kung-pa a kachny po sečuánsku objednáte si něco, co jste ještě neměli. Když to Ušimi Sako přinese a vy to sníte, tak si řeknete, že to bylo to dobrý, ale příště si dam asi zase Kung-pao nebo Kachnu po sečuansku. Proto je tenhle komentář určenej hlavně lidem, co nechtěli Kuře Nan-Ti a od toho se odvíjí i moje hodnocení.
+23 +24 −1

Fallout: New Vegas

  • PC 90
Počáteční informace Fallout New Vegas jsem prakticky ani nezaznamenal (schválně) a zas to bylo jen dobře. Občas jsem si všim ňáký tý zprávy, že se vrátí ke starým kořenům atd, ale teaser mě o tom nepřesvědčil a tak moje očekávání spadlo k bodu mrazu. Už u třetího dílu mě dost mrzelo, kam se směr serie Fallout ubírá a tak jsem od NV čekal navázání tohoto standardu (tenhle názor jsem získal hlavně osobní neinformovaností o celém projektu). To, že jsem ovšem momentálně nezaměstnaný a dopoledne jsou dlouhá mě přesvědčilo o tom, že to aspoň zkusím a dopadlo to asi takhle:

První čeho si hráč všimne je, že hra stále běží na "oblivion enginu", který je v dnešní době v životnosti enginů opravdu dědeček ovšem tvůrcům se přesto povedlo i z tohoto veterána dostat maximum pro nasazení do boje. Hráč si musí uvědomit, že kdyby hra běžela na jiném enginu, tak by se vývoj mnohem víc protáhnul. Osobně mi technologie nevadí i když bych se modernizaci nebránil.
Další věc kterou hráč rychle zaznamená je taky hudba, která mi udělala možná největší radost. Nejen, že skladby jsou mnohem lépe nakomponované než v předchozím dílu, ale je tu i většina skladeb z Fallout 2, což hru dostává na úplně jinou hodnotu než třetí díl (a stačila jen hudba). Celkově zvuk patří někam do průměru, zvuky nejsou nikterak kolosální (nevím jestli to brát jako plus nebo mínus) ovšem dabing je prvotřídní. To mě vede k další věci kterými jsou dialogy, které jsou napsané perfektně a hráče nikdy nezdrží. U F3 se mi kolikrát stalo, že jsem dialog sem tam odklik (protože jsem věděl, co bude následovat) tady prostě ne.
Úkoly se tu drží víc při zemi, což rozdělilo dost lidí na dva tábory ovšem já patřím do těch kterým to vyhovuje. Nejen že jsou úkoly mnohem víc uvěřitelnější, ale pro mě osobně i mnohem zábavnější a víc jsem je prožíval. Perfektně tu funguje ovlivnění světa tvými činy a to jak se k vám která frakce chová. Když máte štěstí, tak se vám podaří skoubit i to, že než vás začne jedna frakce nenávidět stihnete pro ní udělat pár úkolů. Takže co se týče úkolů, rozhodně palec nahoru.
Další perfektní věcí je návaznost na legendární první a druhý díl. Mimo výše zmíněnou hudbu zde najdeme vliv a vojáky NCR, lidi z Klamatu, Shady Sands, San Franciska a všichni se ještě zmiňují například o mafianských rodinách Wrightů a Bishopů či o ňákém domorodci z Arroya, který tam udělal rozruch a dokonce se tu potkáme i s jednou důležitou postavou z druhého dílu :-).
Co se týče gamblingu, tak ten se v celku poved i když se vady tak najdou... Na ruletě je maximální sázka 200 žetonů, což je opravdu slabota, vyhrát něco na "bednách" je opravdu těžký kousek přesto, že dostanete žetony jen za to když se vám objeví samotné třeště. Nechápu minutový refresh na všem gamblingu.
Když jsem u těch vad, tak budu pokračovat například stále stupidním, nepřehledným, nezajímavým inventářem či absencí nových užitečných perků. Největší problém hry ovšem je zabugovanost a optimalizace. Hned na začátku má hra problém zvládat víc NPC a je nutno do hry dosadit knihovnu. Mate-li Nvidii a zaplé AA připravte se, že budete stahovat fix od Nvidie nebo vám na obrazovce budou problikávat bílé kruhy. Četl jsem, že dost úkolů je buglých a nejdou dokončit, osobně se mi to stalo u jednoho z nich, ovšem to co mě opravdu štvalo bylo to, že se mi hra občas začla nesmyslně kousat až mi úplně blokla počítač a musel přijít restar. Pád samotné hry taky není vyjímkou.

Celkově Fallout New Vegas dopadl nadstandartně a až když jsem ho hrál došlo mi, co a jak moc mi vadilo u F3. Já si jen řikám, proč jen F:NV nevyšel dřív než F3, možná bych ani nepřestal doufat, že srdce Fallout už přestalo bušit. Každopádně, nový Fallout mu dal takový elektrošok, že se po chvilce mrtvolného stavu opět vrátilo k tepu 1680 na 1050.

Pro: návaznost na F1 a F2, hudba, questy, NPC, svět, rozmanitost příběhu, délka hry

Proti: pozůstatky od Bethesdy viz. inventář atd, zabugovanost 1.stupně

+13

Pro Evolution Soccer 2011

  • PC 60
Takže po odehrání jedné sezony v master lize mam celkem jasno. Začnu třeba grafikou ke které není prakticky co vytknout, je prostě skvělá. Nové animace mi sedí mnohem víc než ty staré pro jejich realnost a uvěření. Jediné, co bych vytknul jsou opakované záznamy, kde je hráč veden k tomu, aby se na míč díval prostě hrozně z blízka a nechal se kochat perfektní detailností grafiky a funkčností motion blur. Co takhle volná kamera? NHL 99? To je 11 let zpět a už tam to fungovalo, tak proč nám nedáte možnost se na situaci pořádně podivat? Další bod jsou možnosti hry, které nedoznaly prakticky žádné změny. Osobně nejvíce využívám Become to Legend, který ovšem nedoznal žádné radikální změny. Maximálně tak před každým zápasem v kabině vám trenér řekne, co dělat a kde se pohybovat, ovšem to s AI spoluhráčů a šílenou kamerou je kousek za který by jste si zasloužili víc než jen pár bodíčků do statistik. Z toho plyne, že tento mod jsem pro teď zavrhnul a dal jsem se do druhé nejlepší věci na Pro evu a to je Master League. Zde hned na začátku zjistíte, že je tu ňák víc tlačítek ovšem všechny se tváří hrozně důležitě, aby jste po ňákém čase zjistili, že jsou úplně zbytečná a pouze "na koukání" a né k užitku z funkce. Kupování hráčů nedoznalo změn, trénink jen opravdu kosmetických, kupování nových trenérů na to a ono je stejné,game plan se nám změnil ovšem ještě do konzolovější podoby a doteď jsem nezjistil, jak určím kapitána. Prostě, sakra kde je nákej managment?? Vedu tým a chci ho vést se vším všudy. Co takhle kupování lepších dopravních prostředků? Čím by byl tým bohatší mohl by si koupit luxusnější dopravní prostředek, což by se odrazilo na hráčích a jejich únavě po cestě na cizí hřiště. Co takhle vylepšování stadionu? Reklamní kampaň? Cokoliv co by osvěžilo nudné menu. Pak už tam opravdu zbejvá jen ta hra. Takže hra. No, hra je svým způsobem o něco lepší, co se týče reality, ale zase v realitě se dá přihrát a bránit, tady ne. Novinka v podobě natahování přihrávek se mi zdála jako bezva nápad, dokud jsem si nenastavil určitou strategii a nezjistil, že hráči jsou zaprvé idioti a za druhé debilové. Přihrávka na krátko zde asi ani neexistuje, hráči nemají cit pro nahrávku do prostoru a už vůbec netuší, co znamená ta čára co se táhne kolem dokola hřiště. Obrana je prakticky nemožná. Když držíte tlačítko pro přihrávku (samozřejmě bez míče) v předchozích dílech hráči perfektně presovali, zde jsou absolutně pasivní a vždy jen přiběhnou k hráči a koukají, jestli do nich třeba náhodou nechce narazit. Naprostým standardem se tedy u mě stává, že za zápas kvůli skluzům schytám pět žlutých. Když už se povede něco ubránit a vy se vydáte dopředu, náhodou se povede i pár těch přihrávek a vy máte čas zakončit asi bude dost překvapení, že hráči typu Adriano či Forlan (o těch ostatních radši ani nemluvim, ty ani nevěděj na co se má střílet) se ještě nenaučili vystřelit a tak 4 z 5 střel končí 30 metrů nad brankou a to sakra vytočí. Samozřejmě ještě Pro Evo 11 budu nadále hrát a třeba se z toho vyklube příznivější hodnocení, jako jeho fanoušek bych si to přál ale zatim nemůžu jinak...
+5 +7 −2

Mafia II

  • PC 85
8 let jsem vydržel, půlnoční frontu taky, dokonce i problém s českou lokalizací jsem si tolik nebral a čekal a proč? Snad se mi to podaří popsat v dalších řádcích. Upozorňuji, že můj komentář se pohybuje na hranici spoileru, takže čtěte na vlastní nebezpečí.

Technologie/Grafika : Tady prakticky není co vytknout. Grafika je perfektní, PhysX pracuje komerčně a dostačujícím způsobem. Počasí a roční období se příjemně mění a vytváří krásné scenérie. Real Clothing vám dělá psí kusy s kabátem mezi tím, co někdo vyplašil klaksonem ptáky na střeše vaší garáže. Horší pohled pak nastává při kontaktu auta s chodcem, zde by potřebovalo na enginu trošku zapracovat.

Hudba: Největší plus hry. OST je opravdu prvotřídní a nejednou se mi stalo, že jsem zůstal sedět v autě a poslouchal dobovou hudbu, které jsem milovníkem i v osobním životě a proto jsem rád, že ve hře zazní mé oblíbené písně. Zde se autoři inspirovali slavnými filmy, ale hlavní bodem hry, kde je inspirací kinematografie je...

...Děj: Tady se člověk musí pohybovat opatrně, aby něco neprozradil každopádně můžu říct, že stejně jako první díl se inspiroval Mafiány, tak zde se inspiruje prakticky celým Scorseseho rukopisem a přidává ještě něco stranou jako bonus. Příkladem bych uvedl třeba Franka Darabonta nebo Roberta Zemekise. V tom nehledejte žádné sci-fi, jen jejich znázornění 50. let. Dost mi přišlo, že děj chvilku po půlce začal dost ztrácet tempo k čemuž dost napomohlo opětovné, nudné a dlouhé ježdění autem (pořád a pořád). Co se týče samotného města berte ho tak, že tam není z důvodu vychloubačného (GTA :-) ) ale proto, protože tam prostě být musí, stejně jako hercova prkna v divadle. Nejde v něm o to, že „proboha teď si koupim párek, pustim bednu, zajdu si do klubu, vožeru se, někoho zmlátim“ (GTA:-) ). Dost mě mrzelo, že ze hry jsou vystřižené scény, které si pamatujeme z upoutávek, jako třeba Vito a jeho matka v kostele (o tom se sám Vito ve hře později zmiňuje avšak vy to neuvidíte), mise s demolicí aut v garáži. V této misi dokonce bylo ukázáno, jak Vita přepadnou a když na zloděje vytáhne zbraň, tak utečou. Místo zlodějů ovšem přijde policista a chce vidět osvědčení o legálním držení zbraně a Vito má možnost mu ho ukázat, ovšem ve finální verzi tahle možnost vůbec neexistuje, škoda!

Postavy/Animace: Charakter postav popisovat nebudu, stejně si obrázek o každém z nich udělá každý z vás sám. Co bych ale rád řek je, že Vitovi chybí pár důležitých pohybů a schopností. Začal bych s nemožností střílet z auta (Epic WTF?!), Vito neumí plavat (všimněte si,že všechny bazény ve městě jsou prázdné, to by tolik nevadilo, ale co takhle mise na vodě, aby se furt nejezdilo autem sem a tam? Epic Fail!), Soubojový systém je, slušně řečeno, primitivní a nechápu, co je to za mafiany, když nemaj bassebolky a nože (Epic Fuck). Na druhou stranu Vito perfektně reaguje na kulky lítající kolem něj a v budoucnu to bude jedna z věcí, která se bude hodně kopírovaná.

Závěrem...
Mafia II je perfektní hra s perfektními dialogy a touhou po absolutní atmosféře. Ono se to celkem i daří jenže já tak ňák za vším viděl urychlení a zjednodušení vydavatele, což je v dnešním herním průmyslu největší zlo a dost mně mrzí, že dorazilo i do naší malé země. Asi nikdy nám vývojáři neprozradí proč odešel Dan Vávra a kolik z Mafie II je jeho práce, ale rozhodně si Mafii 2 zkuste, protože stojí za dohrání!

Pro: Cut-scény, atmosféra, 1.polovina, hudba, grafika, auta, snaha o interaktivní film s podobným dopadem na hráče

Proti: Soubojový system, nemožnost střelby z auta, Vito neumí plavat, zjednodušování, auta jsou jediný dopravní prostředek, autoheal, poslední kapitola měla být víc "kulervoucí"

+16

Mass Effect 2

  • PC 85
Tak a je to tu. Pár planet zbejvá, ale přesto je herní doba úctyhodných 26 hodin. Nedá se říct, že by Mass Effect 2 (od teď už jen ME2) byl ňákou rychlokvaškou a za to jsem jedině rád. ME2 v sobě skrývá spoustu kladů, ale na mě tentokrát bude vytáhnout trošku taky tý špíny, i když jsem milovník téhle série.

Engine/Grafika: Někde jsem čet recenzi, že se nám toho moc od prvního dílu nezměnilo. Vážení, tomu vůbec nevěřte, protože zde engine i grafika doznali značných změn oproti těžkopádné jedničce. Vše je krásně ostré a detailní, biotici více využívají gravitaci, levely jsou mnohem detailnější (pamatujete, jak jste v jedničce přistáli na planetě, kde byly jen rovné pláně a hory?) prostě vizuální stránka se zvedla minimálně o jednu příčku a vše, jak už tomu u UnrealEnginu 3 bývá, s perfektní optimalizací na hardware.

Změny oproti prvnímu dílu: Zde bych chtěl poukázat především na dvě věci:
1.)Inventař - značně chaotický inventář z prvního dílu nám zmizel a my si vybíráme equip s kterým půjdeme do akce přímo před akcí. Ze začátku jsem to bral jako zápor, ale když jsem pochopil herní principy, uznal jsem, že to byl dobrý tah. Zbraně tak už nevylepšujete přídavnými zařízeními, ale v laboratoři za pomoci těžebních materiálů... a tím se dostáváme k...
2.)Těžení - zde hra doznala radikální změnu, kdy kroužíte skenerem kolem planety a koukáte na graf a tím určujete, kdy máte vypustit sondu. U anomálií to funguje, ale u těžení to po čase začne být pořádná otrava. Těžit ale musíte a možná později ve hře zjistíte proč. Pozor sondy se musí dokupovat.

Změn je samozřejmě víc, ale tohle jsou nejdůležitější a na ostatní stejně buďto narazím ještě já teď nebo vy ve hře ;-)

Děj/Příběh: Největší plus je zde možnost importu savů, to byl genialní tah a já Biowarákům líbam ruce. Oproti prvnímu dílu mi ale děj přijde dost nekomplexní a i když Bioware tvrdí, že je ME zamýšlený od počátku jako trilogie nedivil bych se, kdyby je to napadlo až po úspěchu prvního dílu. Hlavní dějová linka je dost krátká a prakticky k ničemu nedojde. Dokonce si dovolím tvrdit, že kdyby člověk neměl tendenci dělat většinu úkolů, byla by to otázka cca osmy hodin. Jenže hra vás stejně nutí ty úkoly dělat, tak co na tom, funguje to!;-)

Shepard: Ten jedinej snad zůstal stejnej. Pořád má svůj americký patriotismu a pořádný "Véčko". Snad jenom ty jizvy ňák divně svítěj a proto se postupem času vylepšení zdravotní jednotky vaší lodi stává nutností. Shepardovi ubylo dost atribut a to když jsem se dozvěděl, tak jsem myslel, že je konec s RPG. Jenže ono jde o to, že on si může další atributy koupit za těžební material a RPG prvky tu jsou slušně zastoupeny právě v upgradu zbraní, lodi, člověka... Mezi ty vtipnější vylepšení lodi patří například křeček do kapitánovi kajuty nebo rybičky, které se mi nepodařilo udržet naživu snad nikdy.
Novou pak máme ještě mapu galaxie, kde mi to cestování přijde trošku primitivní, i když je to nezbytné pokud chtějí vývojáři utrácení a následné dokupování paliva.

Hra jako taková se mi líbila a to hodně. Oceňuji to, že se toho tak moc změnilo (při pohledu na právě hraný Bioshock 2 to cítím dvojnásob), ale prostě už mě tak nedostala jako první díl. I když jsem na začátku psal, že se pokusím vytáhnout ňákou špínu, tak to jde těžko, ale celkový dojem je prostě o stupeň nižší než u prvního dílu a té jsem dal devadesátku a proto dvojce musim dát slušných 85%.
+10

Call of Duty: Modern Warfare 2

  • PC 75
Tak a je to tady. Jedna z nejočekávanějších her roku je zde. Povedla se nebo ne?... kde začít? Tak začnem třeba u technologie, protože ta prakticky nedoznala změn. Když vynecháme efektní kravinky jako krev (přes kterou je vidět velký ho*no) a hlína na obrazovce nezůstane nám žádné tolik viditelné vylepšení (což je vlastně paradox, protože je nejviditelnější, ale právě kvůli němu nevidíte nic...).
Příběh se nám obyčejně rozrostl, tak aby šlo hladce udělat další díl, což se dalo předpokládat. Předpokládat se dala i jedna naprosto nelogická věc a to, že opět uvidíme cpt. Price, který nejen, že žije už od 2. světové války, ale taky je zřejmě odolný vůči kulkám. Hra má standardní hratelnost a je založena prakticky na stejných principech, jako její předchůdkyně. Znič, běž, najdi, nahraj, chraň, zachraň a přitom střílej vším možným na všechno nepřátelský (vyjímka jsou stealth akce postavené na úspěchu sniperské mise z předchozího dílu). Když jsem u toho všeho možnýho, tak arsenal se nám celkem slušně rozrostl. Máme tu výše zmíněné jednoruční zbraně do obou rukou, hromadu pušek i samopalů, ale mně osobně největší radost udělala termo optika, v které kupodivu animace vypadají líp než bez ní ;-). Dalším kladem hry je hudba, která nám dolaďuje atmosféru u několika fantastických scén, jako byly například útěk z gulagu nebo přestřelky v typických amerických čtvrtích s bílým plotem kolem zahrádky. Hezkou novou věcí je také vystřelování dveří a následná akce ve stylu Call of Juarez. V hratelnosti ovšem nečekejte nic, co tu ještě nebylo jinak by jste udělali stejnou chybu jako já. Vrcholem celé hry je ovšem (mám pocit) 3 mise "No russian", která přinesla konečně kus inovace a takovej ten nádech, kterej jsem čekal po celou hru. Nechci působit dojmem, jako bych jenom hledal zápory, pořád je Call of Duty v rukou Infinity špička dnešních FPS, jen mi přijde, že za dva roky čekání jsme si zasloužili trošku víc než 6 hodin standardní akce okořeněnou pěkně nascriptovaným koncem... Na multiplayer nemám čas, proto ho do hodnocení nezahrnuji...
+18

FIFA: Road to the World Cup 98

  • PC 90
I got my head checked
By a jumbo jet
It wasn't easy
But nothing is, no
When I feel heavy metal
And I'm pins and I'm needles
Well I lie and I'm easy
All of the time but I'm never sure why I need you
Pleased to meet you
I got my head done
When I was young
It's not my problem
It's not my problem
When I feel heavy metal
And I'm pins and I'm needles
Well I lie and I'm easy
All of the time but I'm never sure why I need you
Pleased to meet you

Intro patří k těm nejlepší, co se ve světě videoher udělalo. Hra samotná byla podle mě na úplně jiné úrovni než dnes. U starých dílů se výrobci snažili přinést něco novýho a trošku i šokujícího a ze hry to přímo čišilo. Například hra v hale. Jak by asi vypadalo hraní v hale na dnešní Fifě? Určitě by to bylo příjemné oživení. Prostě mi přijde, že do toho EA dávalo větší srdce.

Pro: to už si asi nevybavim ale bylo jich (v tý době!) hodně

Proti: asi největší problém jak píše Tučňák podemnou obtížnost. Vítěztví 10:1 na nejtěžší obtížnost je... nedoladěné

+6 +7 −1

NHL 99

  • PC 90
Do dneška si pamatuju tu nádherně modrou instalaci a následně perfektní intro. Bylo mi deset, když jsem chodil hrát NHL 99 ke své milované matce do práce, kam to nainstaloval místní ajťák. Po ňákym čase jsem si tuhle osobní lahůdku dopřál i doma a když si tak vzpomenu byly to opravdu krásné chvíle. Když hráč dostal parádní hit a bez jediné emoce v tváři se skácel s nataženým úsměvem k zemi. Když jsem před zakončením udělal pár efektivních kliček, ale hlavně když jsem dal svůj první gól (do dneška si tu náhodnou žabičku pamatuju, jak letí přes ležícího golmana). Prostě NHL 99 pro mě zůstane nostalgická vzpomínka na stříbrném kotoučku.
+16

Call of Duty: World at War

  • PC 65
Po nejlepšim dílu se serie vrací opět do druhé světové války. Call of Duty: World at war (od teď už jen CoD 5) je takový mix Medal of honor: Pacific Assault a Call of Duty 2, ale bohužel nepřináší žádnou novou věc. Hlavní aspekt hry je arkádovost a to si myslím, že je chyba, protože většina hráčů chce cítit boj na vlastní kůži a né postřílet tisíce nácků, kteří ještě k tomu běhají ve vlnách, jak to dovolí engine. Hlavní problém CoD 5 ovšem tkví v absolutní nemožnosti se jakkoliv pohybovat po levelech a když řikám absolutní nemožnosti, tak to tak myslím. V jedný misi jsem se dokonce vyskytl na náměstí, kde byly otevřené dveře, tak jsem myslel, že se skryji za zdí před palbou stovky němců, avšak jakási neviditelná textura, či ruka boží mi zabránila jít dovnitř. Když jsme u těch nepřátel, tak musím konstatovat, že bývalý spolužák z druhé třídy Fero, by si mohl ve srovnání s nimi říkat Mudr. Někdy se stává, že protivník není schopen ani reagovat a lze jich v klidu pár posekat jenom nožem v otevřené vřavě. Sám kulek schytáte sakra dost než vás to položí (jednotka zvláštního nasazení z tropického ostrova v čele s Nomádem a Psychem by mohle závidět) samozřejmě v závislosti na obtížnosti, přesto hodně přehnané. Aby toho nebylo málo, tak hra vykrádá filmové válečné klasiky, jako je Zachraňte vojína Rayena a Nepřítel před branami. Ano Mafie je taky takové lehká variace Mafianů, ale aspoň né doslovná a je z toho cítit jakási tichá pocta tomu filmu, ale u CoD 5 ne. Naskytnou se ovšem i lepší chvilky jako je letecká mise nebo trhání končetin silnější ráží a občas podbarvení některých scén krásnou hudbou. To co se mi líbilo na hře nejvíc byly paradoxně videa mezi misemi, které jsou perfektně nastříhané a doprovázené skvělými slovy. Víc ale od CoD 5 nečekejte

Pro: Hudba, občas grafika, loading, opravdu si zastřílíte...

Proti: Uměnlá (ne)inteligence, levely, předvídavost, nesmrtelnost, nic nového pod sluncem jen víc vystřelených patron na zemi

+23

Grand Theft Auto IV

  • PC 80
Tak kde začít?... Je to už hodně dlouho co jsem viděl první teaser trailer na který jsem čekal do pozdních nočních hodin. Ten neukázal moc ale donutil mě čekat a těšit se. Za tu dobu hra prolítla na konzolích a já jen tiše záviděl a utvrzeně se přesvědčoval, že mě to nezajímá protože jsem "PCčkař". Přišel den vydání a já (netajím se tím) čekal u klávesnice kdy budu moct zmáčknout download. Kámoš mi píše: "Hele, tak technologicky to prej pěkně posr***". V té době jsem měl jen neškodné PC na, kterym byl problém rozject jakoukoliv novou hru, tak jsem ukončil stahování a čekal. Po koupi nového PC jsem běžel do obchodu a čekal jsem s čim se teda Rockstar předvede. Začátek prostý, až komický... což mi nevadilo. Na GTA neuvěřitelná grafika, ale o tom přece hry nejsou a tak jsem se do toho pustil bez ňákého opěvovaní či nadávání na technologii.
Postupoval jsem příběhem z kterého se pomalu vytrácela veškerá pointa (proč proboha Niko řiká bossům, že chce dělat práci, zabíjet lidi, pro prachy, když už má na kontě 400 tisíc dolarů???) a nahrazuje a zbytečné protahování. Zbytečně se ze hry vytratily RPG prvky známé z předchozího dílu a tak když hru dohrajete, nemáte prakticky nic na práci (nepočítám náhodně potkané lidi a kradení auto, to je stejná nuda). Na druhou stranu přibyl internet, což je jedna z nejlepších věcí v GTA 4. Po většině misí se na stránkách objevují zprávy o náké přestřelce, rvačce v baru apod. Bohužel, tak dobře nedopadly další obchody. Obchody pro oblečení jsou zde jen dva druhy (aspoň já jako lajk to tak po dohrání mam) posilovna není, divadlo je zajímavé a občas i zábavné, ale nic víc v něm nenajdete. Abych se dostal také ke kladům, tak jich tu taky samozřejmě pár je. Rockstar má úplně opačnou taktiku než například české Illusion, ti chtějí co nejrealnější hru, ale moto Rockstaru je "život je moc nudnej, na to, aby jsme vám ho chtěli nabízet přes monitor." Co z toho plyne?... To že se to tak musí brát a proto je to i takové zábava. Ve městě potěší obrovská spousta věcí. Lidé odhazující odpadky, lidé zametající odpadky, lidé dělající na stavbách, lidé bez domova, lidé volající, kouřící, nakupující jídlo, sedící, reagující na dění, neběhající do zdí................. zkrátka město konečně funguje reálně (jasně, že k realitě to má pořád daleko :-) ). Závěrem snad chci říct, že o technologii a náročnosti jsem se nezmiňoval schválně, protože už to bylo propraný víckrát než moje spoďáry, takže to nemá smysl. Hra určitě dokáže pobavit a proto taky dávám 80%, ale kdo chce silnej příběh, ten ať se porozhlídne jinde.

Pro: Na serii GTA perfektní grafika, město, nádherné modely aut a cardamage, internet, video editor, konečně správně řešené "lakování" aut.

Proti: Příběh, poměr výkon/technika je krvavý, věci z minulého dílu jako třeba posilovna chtělo spíš rozšířit než smazat.

+7

Assassin's Creed

  • PC 80
Tak já vám nevim lidi. Ano Assassin je stereotypní, obrovská reklamní kampaň ve výsledku sráží celou hru, protože to co slíbili, tak tam buď neni a nebo tam je jenom z části.

Assasssin´s Creed je hra se slušným potenciálem, na který si člověk musí chvilku zvykat, stejně jako na ovládání atp. I když mi kamarádi řikali, že je to nuda a všude děláš to samí, tak mě to kupodivu bavilo, možná taky tim, že jsem to hrál v max detailech a DX10 a to už pak je skutečně něco, ale myslim si, že kdyby hra měla ještě víc možností, větší interaktivitu města (neřikám, že teď je špatná) a možná i prvky RPG (prosím aspoň malinko!) byl by to klenot, který by se zapsal zlatym písmem do historie počítačových her.

Pro: Grafika, animace, interaktivita okolí, obrovká ale opravdu obrovská svoboda pohybu, Altair je prostě frajer! :-)

Proti: Příběh, stereotyp, občas dost splašená kamera...

+1 +4 −3

Fallout 3

  • PC 75
Fallout.... Když se tohle slovo řeklo zhruba před dvěma lety byl to kult. Dnes při vyslovení tohoto slova se většině z nás vybaví spíše rozpory, názory ano či ne a podobně.
Fallout 3... když jsem se dozvěděl, že na Falloutu 3 pracuje Bethesda, tak musím přiznat, že jsem nevěřil ve šťastný konec. Deset let čekat na něco, co se může během pár chvil otočit z neskutečného snu v noční můru.
Od dob, co jsem sledoval každý nový artwork na oficiálních stránkách uběhla náká doba a teď jsem, jako všichni z vás, dostal příležitost okusit post-nukleární svět na "vlastní kůži a oči".
Po ňákym tom tejdnu hraní/testování musím dojít k názoru, že Fallout 3 opravdu není špatná hra. Není to Fallout, jak ho známe, ale proboha uteklo deset let. Tak jak nám Bethesda ukazuje Fallout 3 je ještě dost přijatelné i přes to, že jsem si za těch deset let zasloužili mnohem a mnohem víc!... Jasně na šestym levelu vystřílím celej kapitol plnej mutantů (a prakticky nic kromě XP z nich nekápne), neni tu cestování po mapě jako ve starym Falloutu, inventář je zatraceně chudej a problematicky řešenej, animace postav neudělaly od dob oblivionu ani krůček ke zlepšení (o mimice obličejé nemá cenu mluvit), hra se odehrává na úplně jiných místech než předchozí díly ale i přesto je (kupodivu) z celé hry cítit, že se vývojáři snažili dát nám fandům starého Falloutu co nejvíc z něj.



Pro: Chytlavost, svět, řešení questů, strašně moc postav, snaha zachovat věci z předchozích dílu byť ořezané.

Proti: cestování po mapě, maximální level 20, obtížnost (snadnost), inventář, "oblivionský" rozhovory a animace, nemožnost zabíjet děti a získat tak perk vrah dětí. 8-)

+14

Realms of Arkania: Shadows over Riva

  • PC 100
Ano jak se tu mluví o atmosféře, tak je to opravdu pravda. Výhoda starých her s dnes již zastaralou grafikou byla ta, že většina věcí, která se děla byla pouze popsána, né viděna. To dávalo prostor vlastní fantazii a tak se hra s určité části stávala i na půl knížkou. Vzpomenout si můžeme třeba ještě na Fallout a jeho geniální rozhovory, které taky nechávaly prostor pro to, aby si každý ten dialog představil podle svého. U Stínů nad Rivou to fungovalo opravdu fantasticky a vše dolaďovala hudba (momentálně pracuji na tom, aby se všechny skladby dostaly na youtube). Když se zeptám sám sebe, která hra na mě působí do dnes jako nejemotivnější, vždy se mi vybaví Riva. Varování: Kombinace dětské fantazie a Stínů nad Rivou vás může na dlouhou dobu velice ovlivnit. Je jen na vás jak.

Pro: Hudba, příběh, atmosféra, lokace, boje, inventář, radost z objevování neznámých předmětů a míst

Proti: Na tu dobu prakticky nic :-)

+7