Ano jak se tu mluví o atmosféře, tak je to opravdu pravda. Výhoda starých her s dnes již zastaralou grafikou byla ta, že většina věcí, která se děla byla pouze popsána, né viděna. To dávalo prostor vlastní fantazii a tak se hra s určité části stávala i na půl knížkou. Vzpomenout si můžeme třeba ještě na Fallout a jeho geniální rozhovory, které taky nechávaly prostor pro to, aby si každý ten dialog představil podle svého. U Stínů nad Rivou to fungovalo opravdu fantasticky a vše dolaďovala hudba (momentálně pracuji na tom, aby se všechny skladby dostaly na youtube). Když se zeptám sám sebe, která hra na mě působí do dnes jako nejemotivnější, vždy se mi vybaví Riva. Varování: Kombinace dětské fantazie a Stínů nad Rivou vás může na dlouhou dobu velice ovlivnit. Je jen na vás jak.