Undergroundy z Wishe? No tak trochu. Ale nejde o žádný odpad. Hodně věcí je tu jinak a já nemůžu ani z daleka říct, že je vše špatně.

Grafika je cca. na úrovni prvních undergroundů. Vizuální styl je podobný, jen polygonů moc není. Mapa je otevřená, je tu dokonce i den, byť v některých částech mapy je prostě vždy den a jinde vždy noc. Žádný střídající se cyklus. Zaujaly mě dost kvalitní reflexe na autech. Celkově to zkrátka vypadá tak, jak člověk tak nějak čeká.

Horší je to s jízdním modelem. Je prostě divný. Je to čistě arkáda a byť se auto uřídit dá a rozhodně nejede člověk pořád pod plynem, nemá z toho pocit, že by řídil auto. Vliv na ovládání má i volba tuningových dílů. Neudělejte stejnou chybu jako já a nenacpěte na to drag pneumatiky, protože je s nimi o desetinu lepší zrychlení. Reálně budete podstatně pomalejší. Tuning není zdaleka tak obsáhlý, jako v Undergroundech, ale deset značek flašek nitra jsem stejně nikdy nebyl s to ocenit. Významným rozdílem je přítomnost poškození. Když si nebudete dávat pozor, auto vcelku rychle poškodíte a vliv na jeho rychlost i ovládání je značný. A opravy nejsou kdovíjak levné. Při ježdění také zarazí absence catchupu. Pouštět se do křížku s rychlejšími auty je většinou předem prohraný boj. Ujedou vám. Naopak když vy řádně potuníte (lze dosáhnout zrychlení pod 2 sekundy), soupeři pro vás neexistují. Zapomeňte na dobíjení nitra, to se tady musí koupit.

No a dalším důležitým bodem je kariéra. To hlavní jsou různé, řekněme kluby, kde lze vstupovat do šampionátů. V každém závodě dostanete reputaci, kterou odemykáte další šampionáty. A vyplatí se vyzvat někoho ze soupeřů o prachy, protože jedině tak se dá rozumně vydělat. Zde je potřeba zdůraznit jednu věc - fakt bacha na prachy. Jakmile třeba nasypete moc do tuningu a najednou máte konto poblíž nuly, nedostanete se kvůli zápisnému do šampionátů. Musíte jet opět ten jedinej, kterej bere i nýmandy bez prachů. Tohle se mi povedlo celkem třikrát no a je jasné, že jezdit jeden šampionát dokola není moc zábava. Krom šampionátů je ve hře i obdoba stopařek z TDU, které vám dávají různé výzvy. Akorát že odměnou nejsou jen prachy, ale hlavně to, že s váma začne chodit. Pak se vám odemkne rádoby sexy taneček, což je bohužel jedna z nejtrapnějších věcí, co jsem ve videohře viděl, a to jsem starý prase. Další kategorií jsou výzvy jeden na jednoho.

Problémem kariéry je, že aby člověk odemkl poslední šampionát, musí odjet všechny předchozí dokonale. To znamená nejen první, ale udělat i dostatek kravin během závodu, aby to stačilo na plnou reputaci. No a to je jednak dost obtížné, druhak by to byl neskutečný grind. Takže díky téhle, za mě nepříliš povedené mechanice, jsem to nakonec vzdal.

No, takže když si odmyslíme to, že podmínky na dokončení hry jsou dost šílené a jízdní model nic moc, je to vlastně jinak docela v pohodě hra. V produkční hodnotě to nemá s NFS smysl srovnávat, ale je to docela originální a svébytný pokus a hlavně odraz té relativně krátné doby, kdy tuningové závody byly téma. Za ten doláč to klidně zkuste.

Steam hlásí 15,3 hodiny. Škoda, že nemohu zaškrtnout jako dohrané :-(

Je to české, nově to mluví česky a bylo to zadarmo. A tak jsem si řekl, že si poprvé v životě zahraju erpégéčko...

Technické okénko tradičně na začátek. Ze začátku to vypadalo nadějně. S nastavením vše na "vysoké" to jelo po většinu času slušně a nepadalo to s FPS extra hluboko. Ale pak se ale člověk dostal do centra Skalice a vyvstal problém. Při správných úhlech kamery se dostavil brutální CPU bottleneck, frametimes se rozkolísaly a framerate dropnul na půlku. Problém by nebyl stabilní nižší framerate, to vychytá VRR, ale stutter, ten byl fakt špatný. Sice mě překvapilo, že hra, co má v minimálních požadavcích nějakej stoletej 4jádrovej Phenom je schopna vytížit skoro na max 6 jader nesrovnatelné Zen2 architektury, ale co se dalo dělat. Laborování s nastavením nepomáhalo. Tohle je kochací hra, kde vyosení páčky na ovladači musí vést k pěknému plynulému pohybu. No nic, nastal čas DXVK. Ale bohužel, hra se s ním nespustila. No a tak jsem s hraním skončil a reálně uvažoval o koupi nového CPU. Po týdnu, možná dvou mi na PCTuningu poradili zkusit to zapnout bez Afterburneru. A hle, hra naskočila. Byť bylo celkové FPS o poznání nižší, konzistence byla výrazně lepší, čili dávalo smysl to pořádne rozehrát. Dropnul jsem ještě stíny na střední, zvýšil trochu LOD a dalo se konečně začít hrát. Později jsem nakonec ještě stáhl rozlišení z 1440p na 1080p. Přeci jen to v pokročilejší fázi hry RX580 úplně nedávala.

Co se týče samotného hraní, některé aspekty mě opravdu bavily, jiné mě skutečně prudily. Začněme tím dobrým. Zasazení hry, český narativ a v neposlední řadě dabing. To vše dohromady dává hráči dost nestandardní pocit, s kterým se v hrách příliš nesetkává. Je sakra v Čechách! Pecka. První hodiny hraní se nesly v kochacím režimu, kdy jsem si tohle opravdu užíval. Stejně jako příběh hry. Byť by se hlavní linka dala převyprávět v deseti větách, nevidím v tom problém. Hlavní je, že člověk vždy ví co dělá a proč to dělá. Byť jsem měl často dost neodbytný GTA-like pocit, že jsem taková děvka pro všechno. Jindro, máme problém. Běž ho vyřešit. Jdu za někým. Ten mě pošle do háje, dokud pro něj neudělám něco jiného u někoho jiného. Ok, jdu zase jinam. Ten někdo třetí mě zase pošle do háje, dokud pro něj neudělám něco dalšího. Takové questception do zblbnutí. V pozdější fázi hry mi to připadalo trochu únavné a na jedno brdo. Nemluvě o tom, že hra mi umožní dělat vedlejší questy i tehdy, kdy to v návaznosti na hlavní questy nebo i jiné vedlejší questy nedává absolutně smysl.

Bavila mě ta adventurní část hry (ala Sherlock Holmes). Kecat z postavama, tahat z nich informace... na druhou stranu nechápu, proč hra dává možnosti vybírat z dialogů, když jsou tak jako tak navržené tak, aby člověk jel od shora. Když pojede odspoda, vyleze z odpovědí často naprosto nesmyslný paskvil. Tomu se dalo snadno zabránit, kdyby byly jen dvě možnosti: ptát se dál a ukončit rozhovor. Protože upravit vyznění všech odpovědí s ohledem na pořadí vybrané hráčem, no to by byl slušný oříšek.

Postavy byly všechny sympatické (byť tedy Vávra je na prd dabér :-D) a Jindra bude jen takový, jaký si ho uděláte. Hrál jsem, jako by byl Sasakrem (když už je to ta hra na hrdiny), čili co mě nezajímá, do toho nefušuju (kapsářství resp. porušování NAP obecně, alchymie a kotel dalších dovedností, co mě vůbec nijak nelákaly) a jedu co nejvíc pacifistickým stylem. Ne vždy se to ale hře úplně líbilo.

Další věcí je velká volnost v dělání všeho. Řešení každého questu je nepočítaně a byť lze narazit na to, že vás hra nutí dělat něco zbytečně (viz Klášter, kde i když vím, kdo je Svatej a mám kliče ven, čili mám naprosto vše, co potřebuju, stejně to tak zakončit nejde, protože s tím hra překvapivě nepočítala).

No a pak tu máme ty spíše negativní věci. První je, že jsem si utvrdil, že RPG nebude mým oblíbeným žánrem. Každý prd ve hře má xy statistik. A já prostě nechápu proč. Co má představovat to, že mi hra řekne, že mléko je čerstvé na 72 nebo 68 %? Že v téhle kápi mám viditelnost 17 a v téhle 24? A v jakých je to sakra vůbec jednotkách? Kde v reálu se dozvím takovéhle parametry všech věcí, lidí, koní a já nevím čeho? Copak jsem bůh? Ne, tohle mi přijde prostě praštěný. Ať si pro mě za mě ta hra tyhle statistiky interně má, ale přece vidím, že černý hadry budou na noční stealth asi lepší než bílá košile od Talmberské milfky. Ale ať mi to ta hra nekvantifikuje. Kdykoliv jsem s tímhle přicházel do styku, měl jsem pocit, že hraju jen grafickou nadstavu Excelu. Divné, neuvěřitelné, nesedíci k tomu, jak se ta hra snaží být v některých ohledech realistická.

No a taky tu máme ten nešťastný soubojový systém. I když jsem se snažil veškerému boji maximálně vyhýbat, stejně je to v několika questech nutné. Souboje jsou tak neresponsivní, že jsou de facto tahové. Ale tak jako tak více než na umu záleží primárně na vybavení. A tak klidně ve Skalici můžu nastoupit na pěstní souboj u koželuha celej v pancířu, což mým herním soupeřům ani trochu nevadí, a tak dostanou brutální sodu. V postatě v okamžiku, kdy jsem shrábnul výbavu rytíře s bílým štítem přestaly být souboje větší problém.

Pak jsou tu další otravné mechaniky. Třeba sejvovice. Hm... no takže buď ji budu do zblbnutí vařit nebo ji do zblbnutí kupovat. A já se ptám - co za zážitek mi to přinese? Vždyť je to de facto grind. To není ani žádná výzva, je to tak zábavné jako jít každý den v 6 do Densa k pásu. Naštěstí to jde vyřešit cheatem.

A co neustálé přepadávání při fast-travelu? No, takže mě to hodí zpátky do hry, já kopnu koně do slabin ostruhama a mizíme pryč. Za půl minuty (což je btw. asi tak kilák za místem přepadení) konečně konec bojové muziky a já se můžu vrátit k fast-travelu. A já se pokaždé ptám: bylo to nutný? K čemu to bylo? Měla to být zábava? No a čas od času se stalo, že se jim povedlo mě z koně shodit, což vzhledem k přesile znamenalo zpravidla insta-kill. A to taky nebyla zábava, zejména po hodině plnění questu.

No a na závěr to nejzásadnější. Naprosto bezprecedentní množství bugů a glitchů. Postavy chodící skrz sebe, NPC co čumí tupě před sebe, když ho oslovím sedící, NPC jsoucí zcela mimo kameru při dialogu, geometrie výzbroje glitchující před sebe, a to kupodivu i v cutscénách atd. Pak tu máme další super věci, jako pády hry při loadingu a někdy i při samotném hraní. Zde můžeme říct, že si za to můžu sám, páč jsem si hru přeci namodoval. Ale co jsem měl sakra dělat, když vanilla nešla hrát! Žádná sláva nejsou ani animace a pohyby postav. Třeba větší bitvy vypadají neskutečně směšně (srovnej třeba s Ryse: Son of Rome). A celkově dialogy, kdy postavy cyklují pár pohybů dokola, vypadají nic moc. Bugy jsou i v samotném dabingu (stejnou větu řekne NPC dvakrát po sobě, případně chvíli mlčí, i když hýbě ústy apod.), ale pro to mám vzhledem ke způsobu vzniku pochopení.

Takže abych to nějak shrnul... bavilo mě to. A bavilo by mě to ještě mnohem víc, kdyby to byla prostě jen ukecaná adventura. Bohužel mám neodbytný pocit, že zde ve strašném nepoměru zvítězila kvantita nad kvalitou. Já bych byl spokojen, kdyby ve hře byla třetina obsahu, ale ten byl dobře proveden. Bohužel ten nedostatek polishe na mě dýchal celou dobu hraní. Ale vím, že nejsem cílovka, že jsem to asi nehrál úplně tak, jak autoři zamýšleli, nicméně dohrál a jsem rád, že jsem to zkusil.

To takhle youtube kanál TrippleJump v rámci své série "nejhorších her" hrál Damnation. Mně došlo, že nejen, že ho na Steamu mám, ale zároveň se letos svým steampunkovým zasazením hodí i do výzvy. Tak se šlo na to.

Zprovoznění bez problému. Hra podporuje nativně gamepad, byla ve widescreenu a jedinou úpravou bylo v configu zvýšení framerate locku, který byl v defaultu tuším na 64 FPS. Zvýšením na 120 FPS se nic nerozbilo, takže fajn. Jediným technickým problémem byl nefunkční surround zvuk. Úvodní filmeček sice něco pustil i dozadu, ale hra samotná pak jela ve 3.0. Divné, ale zrovna u takovéhle hry to není takový problém.

Vůbec jsem nevěděl, co od toho mám čekat a představoval jsem si nějakou tuctovou budgetovou 7th gen střílečku. A ono skoro vůbec :-D Ne že by se nestřílelo, ale nejblíže má hra ze mě Tomb Raiderům z let 2006 až 2008, tj. od Legend po Underworld. Primárně jde tedy o hopsání. Hodně hopsání. A na rozdíl od Tomb Raiderů, tady je zvládnuto bravurně. Pamatuju si, jak jsem se u Tomb Raidera rozčiloval, jak přes veškerou snahu postava prostě často nedělá to, o co ji žádám. Tady takový problém neexistuje. Zcela free kamera v jakýkoliv okamžik a perfektní reakce postavy na pokyny, to je něco, co dělá strašně příjemnou hratelnost a průchod úrovněmi byl pro mě fakt potěšením. Je to tak plynulé, až to svádí k takovémus speedrunování, nevzpomenout jsem si také nemohl na Mirror's Edge. V úrovních je také často několik cest, které vedou k cíli. Díky tomu se člověk skoro nemusí zastavovat a málokdy se stane, aby první trasa, která ho napadne, nevedla k cíli. Záseky "kudy dál" sice existují, ale je jich relativně málo. Herní plynulosti také pomáhá to, že v úrovních není nic poschovávané. A já si uvědomil, jak moc je to osvobozující, že můžu, tak jako bych to dělal v reálu, běžet směrem k cíli, aniž bych furt všechno prohledával, protože by tam mohlo něco být. Tady prostě nic není. Když víte, kudy dál, netřeba se zdržovat. Běžte. Zní to zvláštně, ale bylo to super.

Další částí jsou střílecí pasáže. Zde má kritika pravdu, že pocit ze střelby není nic extra (což ale v 2009 bylo ještě docela normální), ale kupodivu to není cover shooter. Je to spíš takový spray and pray a bohužel lze nést jen málo zbraní, čili to zpravidla bude samopal, něco jednoručního a pak buď sniperka nebo nějaký granátomet, přičemž v okamžiku, kdy máte tu možnost si vybrat, tak jako tak nebudete dopředu vědět, co budete za rohem potřebovat. Nepřátel nejsou nějaká absurdní množství a hlavně - celou hru máte k ruce buď jednoho nebo dva parťáky, kteří se sami taky umí s oponenty slušně popasovat. Ale hlavně mi to tak nějak dodávalo na uvěřitelnosti celého dění. Nikdo by takovouhle výpravu nepodnikal sám a pamatuju si, jak mi ten fakt osamocenosti kazil pocit u Tomb Raidera zkrátka proto, že to nebylo uvěřitelné.

Třetí částí gameplaye je ježdění na řádně steampunkových motorkách a tříkolkách. To tam sice působí naroubované tak trochu na sílu, aby to tam prostě bylo, ale na druhou stranu nemůžu říct, že by to nebylo zábavné a že by mě vždycky trochu nemrzelo, že je jízdě konec. Opět prudký kontrast proti jízdním sekvencím v Legend nebo Underworldu, které byly na pěst.

Dostáváme se k technickému zpracování. Je to 7th gen, takže je to žluto hnědé, ale krom prvního levelu to není vlastně tak hrozné. Nevypadá to nijak skvěle, ale nemá to bugy a glitche a v zásadě mě to nijak neuráží. Kvalitou neoslní FMV, ale to byla v té době furt ještě klasika.

Příběh, resp. spíš děj je vcelku prima, je tam nějaký zvrat, dává to nějakou motivaci a žene to kupředu.

Na závěr jsem si nechal level design, protože ten mě nadchnul asi nejvíc. Byť jsou úroveně mírně krabicoidní, aby se v nich dobře hopsalo, co mě ohromilo bylo měřítko. Úrovně jsou obrovské. Hlavně v pozdější části hry, kdy se blížíte k Terra Verte a celé město a údolí před ním vidíte z velké dálky. Je to působivé a rozhodně ne obvyklé u her té doby. A když se pak později dostanete k motorce, na níž jedete tak 500kmph a přesto jedete několik minut, než se tam dostanete... pocit velikosti to umocní. Vzpomněl jsem si, v jak prudkém kontrastu to je třeba proti Rise of the Tomb Raider, kde jsem měl neodbytný pocit, že se celá hra odehrává na jedné louce a pár odbočkách.

Takže abych to shrnul, Damnation je hra, co se fakt příjemně hraje, člověk nebojuje s ovládáním, líbilo se mi zasazení a steampunkové zbraně a vehikly, úroveně mají působivé měřítko a celkově tomu mám máloco vytknout. Upřímně je mi strašně líto vývojářů, kteří evidentně do hry dali dost úsilí a nadšení, přičemž výsledkem bylo pro mě těžko pochopitelné zdrcení od herní kritiky. Tak trochu Legendary syndrom, přičemž tady ale hra ani netrpí technickými problémy ani ničím dalším, čím by si zasloužila tak mizerné známky.

Pokud bych chtěl kritizovat, tak dejme tomu to technické zpracování a pak checkpoint před posledním boss fightem, který byl před průchodem dlouhou chodbou a pak cestou výtahem do arény. Tváří v tvář faktu, že jsem to dal tak napodesáté, tak mě to dost točilo.

Za mě hidden gem a mohu jen doporučit, zejména pokud se vám to hodí do výzvy.

Steam hlásí 9 hodin, což bylo naprosto akorát.

Hráli jsme všichni to samé? Ano, chápu rozčarování v době vydání, kdy se to prodávalo za cenu AAA titulu (podobně jako Turning Point: Fall of Liberty) a hra AAA nebyla, ale dnes, za cenu, za kterou se to dá sehnat, je to rozhodně hidden gem.

Je asi jasné, co je na hře lákavého. Spark Unlimited má dobré nápady a minimálně dle popisku si jejich hry chcete zahrát. A asi jsem Spark Unlimited pozitivní, protože jak ten Turning point, tak Lost Planet 3 se mi líbily (LP3 do okamžiku, než mi gamebreaking bug znemožnil pokračovat). A Legendary není výjimkou.

Nemá smysl psát, co je v jiných komentářích, takže vezmu to od pozitiv:

Atmosféra
Skvělá práce, zejména s přihlédnutím k datu vydání. Hra umí perfektně vystihnout jak atmosféru naprosté apokalypsy v ulicích a pádu civilizace, tak stísněnost a nebezpečí potvorama prolezlé kanalizace či různých katakomb. S tím jde ruku v ruce příběhová linka táhnoucí se hrou. Ne, není to bohatý román, ale vždy víte, co děláte, proč to děláte a co je vaším cílem. Příběh vlastně není to správné slovo, slovo "děj" je přesnější. A hra dávkuje různé události tak akorát, aby měla spád. Vždy něco chcete, něco se podělá, situace je ještě bezvýchodnější než před tím, je tam jiskřička naděje, pak to vypadá, že jste snad konečně u cíle, zase se něco podělá a tak furt dokola. Výsledkem je atmosféra ztísněnosti, bezvýchodnosti a zoufalství. Hodně pomáhá i sound design. Za prvé muzika je skvělá (už hudba v menu mě potěšila, protože ji používá v pozadí recenzent JarekTheGamingDragon ), za druhé ambietní zvuky byly kolikrát fakt děsivý. V kombinaci s tím, že se na mnoha místech střílí vlkodlaci jsem si nemohl nevzpomenout na Metro 2033, jiné části bych se nebál srovnávat s F.E.A.R.. Vcelku kvituju, že chvíli je člověk sám, chvíli nato se k němu přidá parta. Dobře to navozuje pocit, že je člověk součástí něčeho většího, nějaké organizace, co bojuje za svojí věc. Ne že je sám spasitel světa. Takže za mě ano, atmosféra, tíživost a bezvýchodnost situace, to jsem si užíval nejvíc.

Gameplay
Rozhodně spíše střídmější množství potvor hře prospívá. Tady je potřeba zmínit jednu věc. Hrál jsem na gamepadu. Hra ho nativně podporuje včetně vibrací, ale páčky jsou podivně akcelerované a hrálo se mi špatně, minimálně dokud jsem si trochu nezvykl. Poslední level jsem pak nebyl schopen vůbec udělat, byť v kombu MKB jsem ho dal napoprvé. Díky téhle uměle zvýšené obtížnosti ale pro mě byl každý vlkodlak výzva. Když se někde objevili dva, šlo do tuhého a reálně hrozila smrt. A to asi také dost pomohlo té atmosféře, kterou velebím v prvním odstavci. Zbytek je tak nějak klasika. Od každého druhu zbraní jedna, s tím nemám problém. ADS jsem moc nepoužíval, protože FOV je už tak brutálně nízké. Hack na jeho změnu bohužel nic nedělal.

Technické zpracování
Grafika je na rok 2008 imho v klidu. Někde vypadá lépe, někde hůře, je to trochu nevyvážené, ale celkově je to klasický UE3, kterému jen chybí tu a tam v nějaké místnosti trochu vypilování. Horší byl stuttering, co nebyl vidět na frametimes grafu, tudíž problém přímo v enginu hry, takže ani DXVK nepomohl. Otravné, ale ne gamebreaking. Elevator bug jsem tak jako všichni musel řešit lockem na 30 FPS v daném momentu. Trapná chyba. Jinak ale tak nějak v rámci standardů roku 2008.

Ostatní
Bohužel jsou ve hře sekce s nekonečným spawnem potvor. Není jich moc, ale tak jako vždy, i tady jsou otravné. Zejména když jsou v místnosti, kde je třeba řešit nějaký puzzle a případně trochu hopsat. Další výtkou jsou někdy blbě umístěné checkpointy, které jsou buď daleko od sebe, nebo třeba před nepřeskočitelnou animačkou. Jestli jste také sledovali mé příspěvky tady v diskuzi, mohli jste vidět, jak jsem čím dál tím nadšenější. A je to tak. Začátek, byť vzhledem k událostem jistě působivý, je trochu nemastný, neslaný. Pak se to ale lepší, radikálně lepší, až přijde za mě vrchol v podobě boss fightu v Londýně. Pak bohužel přišel návrat do New Yorku (právě plný nekonečných spawnů vlkodlaků) a za mě nepříliš záživný závěrečný level, který mi konečný dojem zkazil. V Londýně jsem byl přesvědčen, že tomu střelím 80 %. Takhle dávám 75 %.

EDIT druhý den:
Zapomněl jsem zmínit ještě jednu věc. Během celého hraní jsem měl tak trochu pocit, že je to passion project. Krom tu a tam technických nedostatků (které ale nijak nevybočují ze standardů data vydání) jsem nikde neměl pocit, že by se někdo snažil něco odfláknout. Krásným příkladem budiž vlastně úplně zbytečná část v laboratoři, kde člověk proti sobě může poslat různá monstra nebo lidi, nechat je se bít a koukat, kdo z nich zvítězí. Úplná blbost, která by tam nemusela být, ale je tam a je s ní sranda :-)

Kdybych měl hodnotit tuto hru tak, jak vypadla od vývojářů, tak jí dám 30 % a nedohrál bych ji. Naštěstí existují moddeři, kteří tento zprasek dokázali nejen opravit, ale vyzdvihnout z bláta mezi zábavné hry!

Asi je zřejmé, o čem mluvím. NFS byla vždy arkádová série, ale čeho je moc, toho je moc. Nevím, jak jezdíte vy, ale já před zatáčkou zabrzdím, pak začnu kroužit a za apexem zase přidávám plyn. Co se stane, když tohle uděláte v Heatu? Spustíte drift mód! V NFS HP, který jsem za existenci drift módu taky pěkně zpražil, se alespoň zapínal brzdou. Tady to "vylepšili", takže když chcete na výjezdu ze zatáčky začít zrychlovat, začnete driftovat. No bomba! První, já nevím, dvě hodiny hraní tak byly víceméně jen o tom se soustředit, abych při výjezdu ze zatáčky nestiskl trigger moc silně a nezačal driftit, když chci zrychlovat. Pak mi došlo, že tohle je o ničem a šel hledat, zda to někdo nevyřešil.

Po módech se člověk podívá i kvůli grafice. Ta je řádně vyblitá a obsahuje všechny ty úžasně populární efekty, které činí grafiku hnusnou a rozplizlou. Navíc první spuštění do hry bylo doprovázeno masivním stutteringem a nešlo to v podstatě hrát. Pak se to ale srovnalo, čili asi šlo o nějakou kompilaci shaderů. Jako fajn, že to pak bylo ok, ale první dojem nic moc. Hra obsahuje v nastavení grafiky možnost "Auto". Ta se zapne jako výchozí a na první kuk mi tam nic nechybělo. Byly tam noční stíny od světel aut (na jejich absenci jsem alergický) a takhle jsem dohrál asi 2/3 hry. Pak mě napadlo podívat se na Ultra a došlo mi, o jak moc jsem přicházel, hlavně v noci. Jó, reflexe udělají své. Bylo třeba sáhnout na resolution scale, přeci jen RX580 už není žádné dělo, ale jelo to.

A co že je ten spásný mód? Jmenuje se Unite. A je to s ním úplně jiná hra.
1) Upravuje grafiku. Noc vypadá jako noc, odstraňuje všechny hnusné efekty a vypadá to s ním zkrátka dobře.
2) Dává na výběr jízdní režimy. Já jezdil se Simcade, což mi naprosto vyhovovalo. Pryč je drift mód, auta mají normální fyziku, dá se s nimi řízeně i neřízeně smykovat a byť působí vcelku nedotáčivě, vždy může pomoci ručka.

Bohužel mód pár věcí i domrší. Podivně se balancovala hlasitost zvuku. To bylo bohužel otravné. Nelíbil se mi ani nový HUD. V neposledně řadě to rozbilo pár misí a AI si neuměla občas poradit s novým jízdním modelem. I přes nevýhody je ale hraní s módem jasná volba, byť má člověk občas pocit, že hraje jakousi nedoladěnou betaverzi.

Co to ostatní?

Příběh? Existuje.

Mapa... ta je za mě trochu fádní. Vlastně má člověk pocit, že je tam město, co navíc působí jen jako pár ulic, a kopec nad ním. Málo zajímavých scenérií, málo míst, která by byla zapamatovatelná (satelity, ohořelý les a...? To je tak nějak celý). Kompletní zničitelnost prostředí za mě taky nebyla dobrá volba. Projet patníky? Jasně. Značky? Taky. Lampy? No dejme tomu. Stromy, kamenné zdi a já nevím co ještě? Ne! Za mě ne, ale hra to bohužel umožňuje.

Co bohužel žádný mód nevylepší je atmosféra. Zapomeňte na macho atmosféru ilegálních závodů. Tohle je happy, barevné, dere se mi na mysl slovo progresivní, ať už to v souvislosti se závodní hrou znamená cokoliv :-D Do toho všeho naprosto šílený, fakt příšerný soundtrack. Fakt by mě zajímalo, jestli tohle chce někdo poslouchat při závodění.

V dalším odstavci pojďme chválit. Auta. Bože, je tam fakt všechno, co člověk může chtít. Úpravy aut také na vysoké úrovni. Chcete si z Chargera 68 udělat ročník 69? Žádný problém. Navíc uživatelské potisky na auta... tohle se povedlo. Oceňuji fan servis. Auta z U, U2 a MW? No kdo by na to neslyšel :-) To jsou hezké bonusy.

Co se za mě nepovedlo je policie. Je neskutečně brutální a s drtivou většinou aut nemá člověk žádnou, a tím myslím žádnou šanci. Nakonec se mi osvědčil postup 1 závod a domů. V závodě lze kupodivu benga ztratit snadno, ale pak ve free roamu je to spíš jen hledání nějakého pochybení AI, než že by tam byla nějaká rozumná herní mechanika, co umožní únik.

Takže jak to shrnout... ve vanille je to za mě nehratelné. Omoděné... mě to prostě bavilo, byť těch výhrad je hromada. Origin hlásí 39 hodin no a to není na závodní hru vůbec málo. Zábavnosti pomáhá i online element. Není nad to vidět městem profrčet cizí závod. Je to implementované decentně a nenuceně, takže za to taky palec nahoru. Je fakt škoda, že když už si někdo s tou hrou dal tolik práce, že ji jednak vypustí hnusnou, a druhak nedá aspoň přepínač jízdních režimů. Fakt bych chtěl vidět někoho, koho ta jízda ve vanille uspokojovala. A co mě štve o to víc, že jinak už to v sérii NFS asi nebude.

Nedávno se tu zmiňovaly Sleeping Dogs, tak jsem si chtěl dát sérii pěkně od začátku. Proč já to dělám, proč se tak mučím?

PS2 verze jede blbě, Gamecube verze jela solidně ale nakonec jsem skončil u PC verze. Překvapilo mě, že portable verze z MyAbandonware šla spustit napoprvé, bez jakýchkoliv dalších modifikací. Byl potřeba akorát widescreen patch, nicméně hrát ve 4K nejde, protože HUD neškáluje a je pak miniaturní. Překvapil mě fungující prostorový zvuk. Grafika pak na rok 2003 dost mizerná, byť třeba stíny v GTA toho času nebyly a tady jsou. Největší průšvih byl dohled, protože některé věci se zjevují de facto až na úrovni auta. Ve hře jsou střílecí pasáže (na PC bez lock on systému, se strašně plovoucí myší a dost toporné), bojovkové pasáže (znásilňování tří tlačítek, případně vzít meelee zbraň, pokud je k dispozici, protože je podstatně účinnější), sledovací pasáže (kvůli chování provozu dost frustrující), jízdy na čas (jedna byla s tak šibeničním limitem, že jsem musel na youtube se podívat, kudy jet, aby to šlo stihnout. Použitelná mapa ve hře není), útěk před nepřáteli vozidlem (na rovince jsou rychlejší, tzn. je třeba hodně odbočovat. Po pár zatočeních je ztratíte) a nakonec stealth mise. Kamera se nedá rozumně ovládat, takže stealth nakonec jde hrát jen metodou pokus omyl, dokud nezjistíte pozici všech gaunerů, ke kterým přijdete na férovku čelem a v časovém okně, než se spustí poplach, je dáte ionským nervovým chvatem k zemi. A tyhle se pravidelně střídá a je proloženo povedenými cutscénami. Ty nejsou nejhorší, byť Mafie si s tím jednoznačně vytírá...

Trpí to většinou neduhů 6th genu. Toporné ovládání rozházené nelogicky po celé klávesnici/gamepadu, dementní fyzika vozidel, kotel bugů, otravné boss fighty. Upřímně, není proč to hrát. Co to vytahuje z bláta je soundtrack. Spousta metalu, co dokáže z špatných misí udělat únosné mise. Pokud samozřejmě při nekonečném boss fightu neposloucháze stejný song už po páté...

Závěrečný boss, severokorejský jenerál, je tak overpowered, že jsem to po pár pokusech vzdal a "dohrál" to na youtube. Pravděpodobně by to bylo jednodušší, kdybych dělal vedlejšáky a měl nějaký upgrady, ale já to chtěl mít co nejdřív za sebou. Bejt rok 2003, bejt mi 12, mít to jako jedinou hru na PS2 a nekonečno času, asi bych to tak kriticky nebral a ponořil se do toho víc. Ale ani optikou roku 2003, natož tou dnešní, to prostě dobré není.

Už jsem s tím seknul před pár týdny, ale ke komentáři jsem nebyl schopen se dokopat. Ono... co taky psát. Tohle je totiž jedno z nejzbytečnějších pokračování. Co se mělo vylepšit, to se s výjimkou jedné věci nevylepšilo. Co mělo zůstat, to se zhoršilo.

Technická stránka
Po 5 letech stále stejný problém. V enginu zakořeněná neplynulost, která tak jako u jedničky zmizí jen při 90 (potažmo 45) FPS. Lidé bez VRR jsou v pytli. Hra loknutá na 60 vypadá odporně, nechat variabilní FPS je úplný průšvih. Stále nechápu, jak to mohlo v tomto stavu jít ven. Hra je navíc bohužel v DX9, čili dosáhnout těch 90 FPS i se současným HW je trochu problém. Řeší, jako obvykle, DXVK. Nicméně i tak hra oproti jedničce trpí záseky, některé frametimes graf neukáže (zmršený engine), některé ano (zmršená optimalizace).

Ke hře samotné... nabízí se otázka, co jsme vlastně po dvojce chtěli. Jednička se nepárala s žádným příběhem. Tady sice příběh de facto taky není, ale je tu řekněme takové příběhové pozadí. A od toho se pak odvíjí herní náplň. Takže zapomeňte na mapu se spoustou ikonek. Tady jsou autoškoly a turnaje. Autoškoly, které vás nebudou bavit už poprvé, natož až ten slalom mezi kuželkami pojedete s šestou kategorií vozidel. Koho napadlo, že tohle je zábava? Ve hře, kde jde každé auto předem vyzkoušet? Skočím do showroomu, půjčím, řídí se dobře/blbě a podle toho beru/neberu. Nepotřebuju opět jezdit mezi kuželkama, protože auto kvůli pár koním navíc skočilo do jiné kategorie. No nic, tahle inovace se nepovedla. A co je blbě na turnajích? Jsou nuda. Nejsou dost variabilní. Závod proti soupeřům (easy), závod proti času (nepochopitelně těžký), projetí všech radarů, které si nelze zobrazit na nějaké inteligentní mapě, aby člověk naplánoval trasu a nakonec ten největší vopruz - vyřazovací závod, co má třeba 12 koleček. Meh.

Z mapy samozřejmě nezmizely věci jako doručování vozidel a snad tam byly i stopařky, ale tyhle disciplíny měly často limity na hraně splnitelnosti. Zvláštní.

No nic, k tomu nejhoršímu se dostaneme. Jízdní model a pocit jízdy je u prvního dílu veleben a já nemůžu nesouhlasit. Pocit z jízdy byl super, navíc umocněn pohledem z kokpitu. A teď budu trochu za pitomce, ale dvojka se řídí jinak a já nejsem schopen rozumně popsat, v čem se to liší, ale vím bezpečně, že to není zábava. Asi ty auta nemají hmotnost či co, nevím. Vodítkem je, že v jedničce jsem měl zapnutý sportovní režim (trochu asistenti byly), tady jsem jel na hardcore a stejně se to nedalo vůbec srovnávat. V jedničce jsem i na tom gamepadu byl schopen se tak nějak sžít s autem, tady to prostě nešlo bez ohledu na to, s čím jsem jel.

Jdeme dál. Vizuál přešel do oranžovo-žlutých tónů a byť musím s ohledem na přidání dynamických stínů prostředí uznat, že hra je teoreticky technologicky vyspělejší, prakticky mi přišel realističtější a oku lahodící víc první díl. Se zvuky problém nebyl, jen byl vopruz stále se opakující hlášky před každým závodem. Že vám říkají, jaký je krásný den, i když chčije... no nic. Ohromný průšvih je soundtrack. Měla jednička 3 rádia? Tak tady dáme jen dvě. Jedno, co v jinglech říká, že je hard and heavy, aby pak hrálo sotva pop-rock, a druhé, které je snad ještě horší. Kde je moje klasika? Ta tam tak sedla! Poprvé jsem využil hudebního přehrávače ve Steamu. Jakože fakt poprvé. Kombinace příliš barevného vizuálu, nesympatických keců a téhle přitroublé muziky způsobila, že ta hra nemá absolutně atmosféru jako jednička a je vlastně velice nesympatická.

Furt kritizuju, tak jdeme na to dobré. Silnice už nejsou hranaté! Hurá, už to není letecký simulátor. I v kopcovitém terénu se dá jet, aniž by člověk neustále přicházel o adhezi. No... a jdu zase kritizovat.

Na jedničce byl úžasný pohled z kokpitu. Co máme zde?

- Uplynulo 5 let a stále jsou jedinými funkčními budíky otáčkoměr a rychloměr. Teploměr? Ukazatel výkonu? Kdepak, jedete s Veyronem 400 a on na to potřebuje 0 koní. Neskutečné. Přitom vzhledem k tomu, že máte možnost ovládat okna, střechu, rádio i navigaci, bože jak by bylo super to naanimovat, aby to ta postava skutečně udělala (mám pocit, že ani ručku netahá). Byla by to fakt taková práce s ohledem na vývoj celé té hry?
- Ve hře přibyl déšť. Ale funkční stěrače? Nechtěli byste toho trochu moc?
- Pamatujete si, jak jste si v jedničce mohli nastavit sedačku, díky čemuž jste mohli mít to správné FOV? Zapomeňte. Jedna přednastavená pozice, v mnoha autech tak blbě, že věnec volantu jde přímo přes budíky. Omg...

Jak zjišťuju delší dobu, dobrá hra se pozná tak, že se k ní chci vracet. Do tohohle jsem se nutil, nicméně všechny otevřené turnaje jsem nakonec projel. Říkám otevřené, protože hodinový závod na Ibize jsem nebyl schopen zajet. Hra pokaždé po pár minutách spadla. Ona padala i normálně, ale po restartu se to vždy dalo zopakovat. Tenhle závod se ovšem dokončit nedal. A tak jsem se ani dál nedostal, pokud měly následovat ještě další turnaje nebo nějaké kulervoucí vyústění příběhu.

Takže asi jste pochopili, tohle je za mě vysloveně zklamání. Krom opravených hopsavých silnic nemám moc co chválit. Technická stránka na prd. Soundtrack hrůza. Jízdní model změněný a nezábavný. Pohled z kokpitu zmršený. Pojetí kariéry nezáživné. Asi budu krutej, ale po započtení očekávání a po srovnání s jedničkou: 55 %.

To mi takhle přistál na Steamu dárek od známého - Hard Reset Redux. Říkal jsem si: "sakra, vždyť Hard Reset už v knihovně mám" a skutečně, byl tam. Mrknul jsem na Youtube, abych zjistil, že Redux verze vypadá hůř než původní hra. dárek odmítl a když už to bylo nakousnuté, tak jsem tu neredux verzi rozehrál.

Tradičně na začátek technické okénko. Hra má vestavěný benchmark, který mi umožňoval otestovat výkon. A byl jsem opravdu překvapen, že DX9 hra umí běžet s FPS přes 100 bez jakýchkoliv viditelných stutterů. To je vcelku vzácnost. RX580 byla schopna udržet 4K60, nicméně vzhledem k tempu hry jsem nakonec jel raději 1440p120. Po nahození DXVK bylo prakticky locknutých 120 FPS po celou dobu hry a je nutno říct, že téhle hře vysoké FPS sluší. Škoda mizerného vyhlazování. FSAA je náročné a nefunkční, FXAA je sice taky nefunkční, ale alespoň není náročné. Občas se mi taky nová úroveň načetla bez textur. Vždy vyřešil restart hry. Prostorový zvuk ovšem fungoval, podpora gamepadu též bez problému i s vibracemi a zde by se mi chtělo končit. Bohužel ale nemůžu. Z nějakého důvodu mi ve hře nejely FMV. Několik misí jsem si myslel, že je to až takovej oldschool, že tam prostě nejsou. Že je to jen level za levelem a žádnej příběh. A tak nakonec jediný video, který se mi ukázalo, bylo to úplně závěrečné. Důvod neznám, ale co jsem hledal na internetech, nejsem jedinej, kdo měl tentýž problém. Jsme totiž dva. Podobná věc je dabing. Prostě tam nebyl a já myslel, že ve hře žádný není. Jaké bylo moje překvapení, když po zabití toho velkýho brouka na střeše se načetl další level a hle, postava začala od srdce nadávat. Pak už dabing jel až do konce. Nechápu a je to škoda, bez těch videí i dabingu to bylo takové nemastné neslané.

O hře samotné jsem moc nevěděl. Čekal jsem nějakou cyberpunkovou obyčejnou střílečku a po prvních minutách mi to bylo jasný. Sakra, vždyť je to Serious Sam. Dokonce i základní enemák vypadá jak Dum-dum a taky je tam i létající varianta. No nic, tak bude to trochu něco jiného, ale nevadí. Procházím první úrovní a vypadá to dobře. Pak přichází další a další a další... a já se začínám nudit do té míry, že jsem radši rozehrál něco jiného a k tomuhle se ani nechtěl vracet. Důvod? Prvních 5 úrovní je naprosto identických. Ulice, v nich random rozházeno furt dokola pár assetů a zábava blížící se nule. Kdybych měl hodnotit tuto část (prvních 5 úrovní ze 7 základní hry), dávám nemilosrdně 30 %. Nebavilo mě to. Pak přišla úroveň v metru a rázem to byla úplně jiná hra. A pak přišlo 5 DLCčkových misí no a to bylo úplně jiné kafe. Úrovně byly nápadité a hlavné vizuálně nesmírně atraktivní. Je zvláštní, jak moc se zábavností zahýbá level a art design. Čili od hry, která mě nebavila a musel jsem se nutit ji zapínat, jsem se dostal k něčemu, co bylo super a nechtělo se mi to vypínat. Ono tomu asi taky pomohly lepší zbraně. Apropos zbraně... sakra, pokud máte k dispozici 10 zbraní, nemůžete jejich přehazování řešit takhle dementně listováním! Mělo tam být kolečko jako v SS a člověk by se pak nebál je přehazovat a využívat. Takhle bylo nalezení správné zbraně akcí na x sekund, na což v bitevní vřavě fakt není čas.

Docela mě udivilo, že se hra považuje za old-school. Old school? Jako vážně? Od kdy je old-school to, že se nemůžu skrčit, abych cokoliv podlezl? Od kdy je old school ta miliarda neviditelných zdí, které mi brání někam skočit. A které jsou nota bene jen někde a nedá se to dopředu odhadnout, čímž se totálně mrší jakákoliv chuť explorace, která je na druhou stranu dost užitečná kvůli hledání sekretů?

Když to shrnu, tohle se bude těžce hodnotit. První část je fakt repetitivní nuda. Od metra dál je to dost dobré, i když samotný závěrečný boss byl pozoruhodně jednoduchý (ve srovnání s Atlasem nebo tím broukem před tím). Průměr by byl někam k 65 %, ale když k tomu přičtu technické potíže, jsme na 60 %. Potenciál to mělo, ale herně bych viděl jak Painkillera, tak i SS o dost výše.

- Šéfe, je to v řiti. Ta hra je fakt hnusná. Tohle nemůžeme pustit.
+ Ale můžete. Hoďte tam normálně piss filtr, ne? Je rok 2008 proboha! Musí to bejt žlutý.
- Ale šéfe, to nebude stačit.
+ Boha jeho, máte tam pořádnej motion blur, aby něco bylo vidět jen úplně uprostřed?
- Jo, už jo.
+ Do psí... Tak ztrojnásobte bloom a zvyšte kontrast, jo? Ať je to jen oči vypalující záře nebo úplně temnej stín.
- To by snad šlo. Ještě nějaký nápad?
+ Jo, celý to zrychlete. Tak 1,5násobek Most Wantedů, ok? A je po problému.
- Ó šéfe, jak jste moudrý!

(Pozn. zde začíná technické okénko. Koho to nezajímá, skip o pár dlouhých odstavců níže)
Akorát že to nezabralo. Jo, hned po spuštění začnete hledat mody, abyste se na tu vanillu nemuseli dívat. A já vám bohužel po docela dlouhým zkoušení musím dát překvapivé doporučení. Vykašlete se na mody. Na Youtube najdete kotel videí s grafickými módy, jenže...
- První vypadal krásně. Ta hra měla normálně barvy! Jenže... když jsem na pátý pokus nevyhrál první závod, došlo mi, že je něco blbě. No jistě, hlava pomazaná tweakla hodnoty nastavení aut/inteligence, takže to nešlo. Bohužel jsem nebyl za boha schopen přijít na to, který soubor to dělá. No nic, tak reinstal.
- Druhý mód taky nevypadal zle. Ale abych potřeboval vidět obrázek smějícího se hovna při všech načítacích obrazovkách a v menu (jo, haha, moc vtipný, moddere), tak to nepotřebuju. Naštěstí už jsem měl backup, takže zpět k vanille.
- Se třetím modem jsem to dohrál asi do půlky. Obsahoval ale reshade, a tudíž d3d9.dll... a tím se dostáváme k dalšímu problému...

Hra trpí velkými záseky. Ale pozor, na frametimes grafu v Afterburneru je neuvidíte. Tam jsem měl rovných 16,6 ms. Takže je to něco blbě v enginu. Návody na youtube tvrdí, že je řešením dát afinitu jen na jedno jádro. U mě to problém nevyřešilo. A pak jsem přišel na překvapivé řešení - hrát v 120Hz s lockem na 120 FPS. A voiala, ačkoliv staré hry obvykle vysoké FPS nesnáší, tady to vyřešilo problém se záseky, které fakt byly při 60Hz a 60 FPS výrazné až gamebreaking. A tím se dostáváme k d3d9.dll, protože locked 120 FPS v DX9 neuděláte, možná s 12900 KS. Takže muselo přijít na řadu DXVK, díky čemuž klesla CPU náročnost a 120 FPS tam rázem bylo.

A to stále není z technických problémů všechno. V defaultním exclusive fullscreenu se hra zapne v 640×480 rozlišení a i když in-game nastavím cokoliv jiného, prostě tak nejede (mám dojem, že stejně se choval ProStreet. Naštěstí v borderless window už vše funguje. Na to budete potřebovat asi všem dobře známý general fix od ThirteenAG. Ten chcete i kvůli podpoře gamepadu a hlavně - jde v něm nastavit intenzita bloomu na 0,0, neboli jde vypnout (must have!!!).

Takže moje doporučení - hrajte v borderless window, vypněte bloom, jeďte v co největším FPS a Hz a k tomu vám dopomáhej DXVK. A vemte to z té lepší stránky - auta nevypadají špatně a ten zbytek je prostě holt umělecká stylizace a autor to tak chtěl. Prostorový zvuk fungoval a to je vše k technické stránce. Uf.
(Konec technického okénka)

Undercover beru jako třetího bráchu Most Wanted a Carbonů. A speciální vzpomínku na ně mám, protože když jsem cca. v roce 2008 měl první SVŮJ počítač, tak ve výbavě od kámoše byl i pálený Undercover. Tvl, nový nýdforspýdy! Hm... nejelo to :-D Podíval jsem se na pěknou slideshow a tím to skončilo. A teď, když už mám MW i Carbon za sebou a přišla chuť na nějakou arkádu, napadl mě ten tolik hejtěný Undercover. A víte co? Jo, je to šitý horkou jehlou, je to technicky zastaralé, je to v mnoha věcech krok zpátky, jenže... ono to furt vlastně docela dobře funguje.
- Story je úplně do počtu, ale aby tomu všemu dala nějakej smysl úplně stačí.
- Jízdní model byl divný už od MW a tady je to jen dohnané do extrému. Zatáčky projedete prakticky jakoukoliv rychlostí a brzdu použijete výjimečně. Doporučuju hood kameru, protože chase kamera vypadá vzhledem k té fyzice fakt směšně.
- Disciplíny jsou klasika, přibyly dálniční honičky, který mi přišly celkem fajn. Jen se u nich bůh ví proč vždy zapla bumper kamera, který už tak absurdně rychlou hru ještě zrychlovala.
- A hlavně, celé to odsýpá a nic vás vyloženě nevys*rá. Jedete závod za závodem, ani ty benga už nejsou tak otravný jako v MW a vlastně jsem se těšil, až to zase zapnu a "ještě jeden závod" syndrom byl každodenní klasikou.
- Výběr aut - Japonsko, Evropa, Amerika. Je tam vše, co je potřeba.

No a pár věcí zase tak dobře nefunguje...
- Soundtrack - elektronika šla, Airbourne taky, ale zbytek? Dokonce tam byl snad nějakej ambient a nějaká latino srágora... wtf?
- S tou fyzikou jsem se nějak smířil a bral jsem to prostě jako ujetou arkádu, takřka kart racing. Ale alespoň tu není "press button to enter drift mode" jako v následujících Hot Pursuitech.

Takže jo, objektivně to je jako AAA hra průser. Na druhou stranu dokáže to zabavit. Je škoda, že víc věcí nevyřešili moddeři (nevím, zda kvůli obecné nepopularitě této hry nebo nějaké uzavřenosti, když v MW šlo tweaknout všechno včetně těch tady ohavnejch stínů). Pokud ale máte chuť odškrtnout si další z NFS her jako dohranou, za mě můžu říct, že bych se toho nebál a dal tomu šanci. 70 %

Jsem opařen. Po CT3, což je podle mě perfektní hidden gem, mě tohle hodně zklamalo. CT3 byla zábavná závodní blbina s nějakým příběhem, zábavnými misemi, začátkem a koncem. CT4 začíná stejně. Zločinecký syndikát, tajný informátor, zjišťování informací po městě. A pak? Nač vymejšlet mise, aby se hráč bavil, když mu můžeme dát grind! Připravte se na desítky míst po městě, co musíte najít, bo se tam schází zločinecké gangy ("this place is dirty" řekne v klidu policajt uprostřed krásného nádvoří bytových domů), další tunu míst, na kterých musíte zastavit, abyste nainstalovali kameru a hlavně 81× počkat, až vám do vysílačky zavolají, že někde někojho honí. Ten se vám ukáže na mapě, vy ho dohoníte, pit manévrem zneškodníte a tím je zatčen. 81krát to samé! Ale to není všechno. Tím ho dostanete na fízlárnu. A z fízlárny ho pak veze dodávka do vězení. A ačkoliv jde asi tak o osmimístnou dodávku, vždy veze maximálně 2 zadržené. Takže se připravte na 40 eskortů dodávky. No zábava! A když se na eskort vykašlete, tak je prostě po čase pustí na svobodu :-D

Takže reálně je ve hře jen 12 misí, kdy se snažíte dostat informátory (třeba bábu, co prodává bratwursty) na svojí stranu. Pak už je to jen generický grind, kdy musíte zadržet 81 náhodně spawnovanejch gaunerů, poté je odvézt do basy, instalovat po městě xy kamer a nají xy míst, kde se zločinci sektávají, a to je vše. Přetrpěl jsem to a gaunery pochytal, protože jsem chtěl vědět, jak se to vyvrbí, až pochytám tedy celý syndikát. A ono nic :-D Celý syndikát pochytaný a já stále jen můžu instalovat do zblbnutí kamery a hledat, kde se ten syndikát (co jsem už pochytal), stýká. Mrknul jsem na youtube, jestli tam tedy není nějaký závěr, když skutečně dojedu celou hru na 100 % a... není :-D Prostě nic. Uvidíte v menu, že jste vše udělali a nic. Ani dialog, nic. Asi se Synetici spoléhali na to, že tak dlouho u toho nikdo nevydrží.

Takže si to srovnejme s trojkou:
- Zmizely desítky misí s dialogy a nějakou pointou
- Zmizel ucelený příběh
- Zmizela jízda v noci
- Zmizelo zpětné zrcátko
- Přibyl grinding
- Zvýšily se HW nároky

Ach ano, technická stránka... trpí to tím samým, čím trpěl CT5. Je tam DX9 CPU bottleneck (pravděpodobně kvůli hustšímu provozu oproti CT3, což je z hlediska plynulostí samotného hraní taky spíš nevýhoda), což jde naštěstí vyřešit Vulcan wrapperem, ale jako jak to lidi hráli v době vydání s tehdejším HW, to fakt nevím :-D Grafika se moc nezměnila, je tam takovej specifickej post process, který mi nejvíc připomněl tohle AI demo od Intelu.

Že mi prostorovej zvuk fungoval prvních pár hodin a pak už nahodit nešel, to je asi jen takový poslední hřebíček do rakve. Zahrajte si radši dvojku nebo trojku.

Tohle bude naprosto nestranný komentář, což vám dokážu tím, že mi tohle visí v obýváku. Ne, upřímně, celé universum Serious Sama, dá-li se to tak vůbec nazvat, mi přijde prostě tak úchylně úžasný a lákavý, že to bude vždycky má srdeční záležitost. Fascinuje mě vše od samotné postavy, přes ten praštěný narativ až po dokonalou hudbu Damjana Mravunaca. Kdo jiný než blázen do SS by taky viděl všechna videa od Frameratera, některá i opakovaně, že?

SS4 dost dlouho držel cenu, ale když jsem se před Vánoci doma prokecl, neměl to Ježíšek moc těžké. Bohužel, po stažení tuším asi 40 GB nastal problém - hra prostě nešla rozumě hrát. Pády při změnách nastavení a hlavně tragický výkon. Když Croteam doporučuje 8 jader CPU, tak nekecá, protože framepacing s mým 6jádrem znemožňoval rozumně hraní. Nakonec to jakž takž zachránil nedoporučovaný Vulcan, nicméně do optimálního výkonu vzhledem k tomu, co mám za stroj a zejména tváří v tvář tomu, jak hra vypadá, to mělo i tak daleko.

To všechno jde ale stranou, když hra začne. Pamatoval jsem si SS3 jako hru plnou příběhu a animací. No, tak čtyřka jde v tomhle ještě mnohem a mnohem dál. A víte co? Je to super. Dát smysl tomu všemu, co se děje, motivovat hráče, aby za něco bojoval. A tomu hodně pomáhá atmosféra skutečné apokalypsy, kdy lidé jsou poschovávaní, tu a tam je někde nějaká partizánská skupina a jinak nikdo. Jen vy, pár vašich kumpánů a tuna Mentalových posluhovačů. Opravdu to mělo šťávu a je vidět, že na tomhle si dal Croteam záležet. Vyprávění příběhu, undergroundová rozhlasová hlášení, side questy, kde pomáháte lidem v nouzi. Tohle se opravdu povedlo. Nejlepší atmosféru pak měly mise ve Francii, kde se člověk dostane do otevřeného obřího světa, který je sice prázdný a je více než zřejmé, že takhle to původně určitě být nemělo, ale nelze mu upřít kouzlo v tom, že když se za vámi ženou desítky a desítky nepřátel klidně několik kilometrů otevřeným prostranstvím, má to sakra větší koule, než uzavřené arény předchozích dílů.

Gunplay je naprosto ok, gadgety nahrazující z valné většiny Serious Bomb jsou vlastně taky celkem fajn. Inhalování speciálních schopností je poněkud zvláštní, čekal bych spíš nějaké implantáty, když jsme někdy v roce cca. 2080, ale holt když Siriané nechali koule naplněné bůh ví čím, tak proč je nevyužít. Dualwielding je novinkou a vzhledem ke znásobení množstí nepřátel takřka nezbytností. V gameplayi mě tak nakonec nejvíc točilo, že munice, brnění a životy byly naprosto chaoticky rozházené po bojišti, a tak člověk ztratil opravdu dost času běháním, a to úplně zbytečně. Taky zarazí hodně hluchých míst a zákoutí, kde by znalec série čekal, že něco bude, ale ono tam je... nic.

Technickou stránku věci jsem nakousl a je bohužel potřeba ji rozpitvat. Dost tragický výkon je jedna věc, ale rozlišení některých textur a hlavně třeba použití cubemap na odlesky vodní hladiny... jako WTF? Vždyť SS3 měl normálně SSR, tak proč je tady tahle neskutečná ohavná prasečina? Ne, to mi fakt hlava nebere. Ačkoliv lze najít scény, hlavně ve Francii, kde grafika vypadá takřka fotorealisticky, celkově tomu chybí určitej polish a stejnorodost. Těch wtf ohavností je tam prostě dost, ale asi je to holt furt třeba vnímat jako budget. Takový ty tisíckrát rozmazaný věci, jako komický animace nebo dostakující textury netřeba znovu zdůrazňovat.

Ale celkově si nemůžu pomoct, je to furt ten nejlepší SS. Bezprostředně po čtyřce jsem si raději ještě projel trojku a ačkoliv mě až zarazilo, jak moc je grafika stejná až lepší (a FPS dvojnásobný), má trojka problémy s tempem a otravnými podzemními misemi. Čtyřka mi přišla z hlediska gameplaye nejvíc dotažená a i když Steam hlásí 26 hodin, nepamatuju se, že bych se byť na chvíli nudil. A hlavně, a to je obvykle známka kvality - nechtělo se mi to vypínat (už jen jeden level syndrom) a těšil jsem se, až se k tomu zase vrátím.

Samozřejmě to, že původní ambice byly mnohem, mnohem větší na vás dýchá skoro furt. Smrdí to problematickým vývojem, ale jsem nakonec hrozně rád, že to vyšlo a že to je alespoň takový, jaký to je. Protože já nakonec nemám problém tomu hodit 85 %, protože si myslím, že v rámci žánru už z toho nejde vykřesat o moc víc a nebýt technických problémů, vlastně by to klidně mohlo být 90 %.

Kotel střílení, dementní humor, běhání vzad a do toho již tradičně naprosto boží muzika (pozor, vše od Damjana je na Spotify!) a jsem vlastně naprosto spokojen. Obdivuju, jakej příběh byly v Croteamu schopni naroubovat na původní FE a SE a kladu si otázku, kam až tohle jejich retrospektivní šílenství bude pokračovat. Nebo že bychom se v příštím díle konečně podívali do událostí po SE? Uvidíme.

PS: Proč se v roce cca. 2080 vyskytovaly všude po zemi naprosto dnešní auta? Netušíte? Vlastně ten svět vůbec nevypadal jako v budoucnosti... trochu zvláštní.

EDIT den poté: Přehazování zbraní na gamepadu bylo úplně na hov**. No jsem se nenaučil do konce hry. Zmáčknete čudl, vyosíte stick patřičným směrem a s joystickem vyoseným musíte pustit příslušné tlačítko. Takže v zápalu boje se vám dvě ze tří změn nepovedou. V SS3 (Fusion) to funguje perfektně a tak, jak jste zvyklí.

Původně jsem chtěl napsat, jestli se někdo v Codemasters úplně nepo**al, ale čtou to tu i děti, takže jen řeknu, že v Codemasters někdo absolutně neměl soudnost, a tak zadupal do země něco, co mohla být perla.

Dirt 2 je hra, která vás nejdřív úplně nadchne, aby se pak stala hrou, kterou přes veškeré přemáhání nedohrajete. Ne vážně, já jsem si řekl, že hry budu dohrávat, i když to bude stát trochu přemáhání, protože si je chci prostě odšrtnout a co kdyby třeba na konci bylo něco zajímavého. Ale tady pánové, tady jsem to vzdal.

Začneme tím dobrým. Vizuál je furt fantastický a kdo to dal v době vydání na max, musel být v nebi. Dnes, víc jak 10 let po vydání, to RX580 dala ve 4K klidně s 4× MSAA s prstem v nose na 60 FPS, a to i při power limitu -30 %. Telka to upgradla na 120 Hz a byla z toho ultimátní podívaná. Všechen zbytečnej HUD jde samozřejmě vypnout, což jedině přispívá pocitu, že člověk je tam. Co je horší, že narozdíl od snad všech předchozích dílů Colina tady je jen jeden pohled z kabiny, a to ten s celým volantem. U hraní s gamepadem na velký bedně to tak nevadí, ale stejně bych preferoval tu bližší, kde je vidět jen vršek volantu a skoro celou plochu zabírá čelní sklo. Nechápu, proč tam není.

Podpora ovladače je prvostřídní a jízdní model čitelný, ačkoliv jsem občas bojoval se smyky, který mi přišly jak naskriptovaný (prostě jsem toho kontra dal voe včas). Nicméně opět jde vracet čas, a tak krom jednoho místa v Chorvatsku, kde byla hned za horizontem zatáčka, od které když se člověk rewindoval, šlo to maximálně k tomu horizontu, tudíž se úplně stejně v té zatáčce rozmrdal, takže obtížnost není tak hrozná (hrál jsem na nějakou vyšší). Proč rewind je v každém okamžiku jinak dlouhý je mi stále záhadou.

No takže dobře to vypadá, dobře to jezdí, tak v čem je problém? Vážení, ta hra má několik lokací. Každá lokace má tak dvě, možná tři tratě, které mívají nějaké drobné variace, ale start a stop a nezanedbatelnou část vždy stejnou. Co z toho plyne? Dejte si v každé lokaci... ať nežeru... 4 turnaje, a máte za sebou celou hru. Ne vážně, víc tam toho není. Během první hodiny hru vyčerpáte, a já si rvu vlasy, že jsem dle počítadla ve hře se hrou strávil 10 hodin čisté jízdy (to čisté jízdy je důležité zmínit, protože hra je prošpikovaná spoustou animací, které nejdou přeskočit, a čím vícekrát je vidíte, tím jsou zábavnější). Těch 10 hodin bylo pocitově tak 30. Někdo v Codemasters se totiž pos..., teda neměl soudnost, a v každé lokaci udělal tak 12 až 20 turnajů. Každý turnaj je většinou ze tří závodů. A jak takový turnaj vypadá? No vezměme si třeba rally, což je to nejzábavnější, co se ve hře nachází. Jedete erzetu, dojedete ji. Pak jedete druhou, která začíná přesně tam, kde ta první skončila. A pak jedete třetí, a to se podržte, to jsou spojené ty dvě dohromady! Ano, jedete znova úplně to samé. Ani neotočí směr. Nic, prostě to samé. Dojedete to, a hádejte co je další turnaj? No přeci to samé. Na chlup, maximálně se změní pořadí těch tratí. Ještě úmornější je to u závodů s oponenty. Oni vám bez pr**le dají třeba 5 úplně stejných turnajů za sebou. Fakt, tak to je. Tratě celého světa umíte brzy úplně nazpaměť.

Takže tu máme hru, která v sobě obsahuje ptákoviny, jako tisíceré ohlédnutí do davu před vstupem do karavanu, Rimmerovské kostky na zrcátku a tunu dalších zbytečností. A máme tu taky pár tratí, které budete jezdit furt dokola. Furt, furt, neustále, dokud to nezvdáte, neodinstalujete a nezahrajete si některý zábavnější kousek z dílny Codies. Třeba prvního Dirta. Možná má hnusně přeefektovanou grafiku a auta brzdí na metru, ale hra vám neustále servíruje něco nového, má normální množství závodů a člověk se bude těšit, až ji zapne. To u dvojky nehrozí.

Měl jsem chuť na nějakou FPS a volba padla na Homefront. Drobná rešerše vedla k tomu, že duchovním předchůdcem je hra Frontlines: Fuel of War. Kombinace zdejších vcelku pochvalných komentářů o tom, že je hra dobrá v simulaci válečné vřavy, a českého dabingu, ve mě vyvolala naději na velmi slušný hidden gem. Za cenu nízkostupňového piva jsem koupil klíč, sosnul dabing a šlo se na věc.

Spuštění neprovázely technické potíže, RX580 zvládala bez problému 4K60 s jen výjimečnými dropy, ačkoliv celkový framepacing nebyl optimální, nicméně to se při hře vcelku ztratilo. Horší to bylo s ovládáním. Hra sice podporuje gamepad a je v defaultu nakonfigurovaný, ale ačkoliv střelba byla nastavena na pravý trigger, ADS tuším na Béčko. No, takže jsem si chtěl od píky rekonfigurovat celý ovládání, ale ouha - v nastavení jen prázdná tabulka. Hra má bug a v češtině (originál ze Steamu) neukazuje akce ani k nim přiřazené klávesy. Takže jsem musel hru přepnout do angličtiny, screennout si, jak jsem to vlastně nastavil a pak v případě výpadku paměti lovit ze screenshotu, jak ovládat vrtulník apod. No voser.

A dostáváme se ke hraní samotnému. No teda páni, to bylo zklamání. Divný pocit ze střelby bych přešel, ten měli i Freedom Fighters a jaká to byla hra. Ale to, že po první misi vlastně víte, o čem je hra celá, no to je tedy průšvih. Gameplay nejde popsat jinak, než jako battlefield s botama. Octnete se na mapě, tam máte pár míst, které musíte dobýt, když je získáte, posunete se na mapě o kus dál a tak furt dokola. To je celé, nic jiného ve hře není. Jedinou výjimkou je sniperská mise, kterou hrajete sami bez friendly NPC. Nepřátelské NPC se do zblbnutí respawnujou (tady nechci kecat, na některých místech je možná množství omezené) a vy máte pocit, že hrajete mulťák, jen... je to prostě single. Brzy člověk přejde k rushování, aby zastavit ten spawn, protože jakejkoliv inteligentní a trochu realistickej postup tady neuspěje. No a s rushováním se pojí časté smrti (střední obtížnost) a opakování. Ačkoliv jsou checkpointy relativně často, občas mě několikáté opakování některého úseku už dost točilo.

Grafika na rok 2008 asi celkem ok, není tam nějakej přehnanej filtr, bloom nebo rozostření, jak se to v early 7th gen s oblibou dělalo.

Takže abych to shrnul, hra obsahuje 8 map, na nichž vždy musíte zabrat několik trojic míst a do toho všeho se zase, znova, tudíž opakovaně spawnují enemáci a to je bohužel celé. Naprostá umělost a nevěrohodnost toho, co se kolem vás tudíž děje víceméně kazí celý zážitek. Snad jen poslední mise mi přišla trochu lepší než ostatní.

Příběhové pozadí... já doufám, že jsem tomu špatně nerozumněl, ale pochybuju, když to mluvilo česky, ale opravdu je plot o tom, že USA i Rusko chtějí ropu, Rusové získají naleziště dřív, přijedou Amíci, vystřílí to tam a pak všechno demolují až do Mosky, kterou celou rozsekají? No ty vole... kdo si chtěl zahrát hru, kde bude ten špatný, tohle lze doporučit.

Nope, it ain't no hidden gem.

PS: Nechyběla perla českých dabingů. Vy víte která. "Sakra jo!"

Tak konečně jsem dohrál i to bylinkářství (důrazně doporučuju nenechat si až na konec), takže se dá říct, že jsem to dojel komplet. Řeknu vám jedno. Mafia 3 je vcelku blbý pokračování jedničky nebo dvojky. To ale neznamená, že je to špatná hra. Chtěl tu někdo monstrózní gangsterské, v podstatě RPG? Ne? No tak bohužel, ale to jsme dostali.

Nemá smysl tu psát, co už tu psali všichni. Vidím to tak, že Mafia 3 mohla být velebená hra. Kdyby tam byla 10 - 15 hodinová story driven kampaň a to všechno ostatní byl jen přídavek po dokončení. Konečně bychom měli hru, u které by půlka lidí netápala, k čemu je tam vlastně ten open world, když v něm nejde nic dělat. Tvůrci to ale vzali z blbého konce a ten open world je stěžejní pro samotný postup ve hře. A to hráči Mafie samozřejmě nechtějí.

Nicméně jestli si vzpomenete na dobu před vydáním dvojky a na tehdy uniklé informace, tak dvojka v podobě, v jaké vyšla, byla nakonec strašně osekaná. Měla tam být hromada věcí, které se do hry nedostaly, které by kupříkladu daly smysl systému peněz, který byl úplně k ničemu. Krom hadrů to měly být kšefty, nemovitosti atd. Nic z toho tam není, ale všechno je to ve trojce. A tak jediným prokletím série zůstávají prázdné koleje, přičemž funkční vlak vidím až tak na Mafii 7. Co tím chci říct, že kdyby dvojka byla taková, jaká původně měla být, možná by se od trojky tak moc nelišila. Nepovinné mise? Ano! Závody? Ano! Vlastní kšeft s trávou? Ano! Možnost vlastnit nemovitost a náležitě si ji vymazlit? Ano! (a to se mi líbilo opravdu moc) Když dáte světu M3 šanci, dokáže pohltit a bavit desítky hodin.

Když teda přistoupíte na to, že M3 není pokračováním série ale samonosný gansterský kolos, tak jaký vlastně je? No podle mě dobrý. Ovládání a pocit z hraní je dotažen k dokonalosti (hráno s ovladačem), člověk nikdy nemá pocit, že s hrou bojuje. Postava poslouchá přesně a sázet headshoty jde snadno. Jízdní model v režimu simulace je, řekl bych, přiměřený nátuře celé hry. A tak to jediné, co vás bude štvát, jsou chodci, co vám neustále skáčou pod kola.

Co je samozřejmě průser je technická stránka věci. Hra je brutálně rozplizlá, ve FullHD vypadá, jako by se renderovala v 720p nebo dokonce 600p a do FullHD se nějak upscalovala. Efekt ala starý film sice nejdřív zaujme, ale celková vyblitost obrazu po čase štve. Potřeba dělat psí kusy, aby hra jela ve 120 Hz režimu, no to je taky kapitola sama pro sebe. Jednou se mi dokonce smazaly savy, naštěstí jsem je našel o složku vedle. Ale stejně jsem myslel, že mě vomejou. Trochu podezřívám z určité zprasenosti verzi z EGS. Že jsem musel po každém restartu hry znova a znova zapínat titulky, to už je jen taková třešnička na dortu. A 1440p ve 120 Hz jsem nerozchodil, kdybych se na hlavu postavil. Chtěl jsem se tak zbavit toho rozpliznutí na úkor plynulosti, ale ne, prostě jsem nepochodil a hra jela furt v 60 Hz režimu (a v 60 Hz režimu je freesync range u mojí bedny 48-60, čili úplně k prdu. To je jen taková technická).

A to je asi všechno. Trochu nestandardní komentář, ale nemá smysl psát to, co tu psali všichni. Ta hra se dala udělat tak, aby byla úspěšná. Dokonce i chápu absenci dabingu, protože těch dialogů je tam skutečně násobně víc, než v obou předchozích dílech dohromady. A vlatně mě docela mrzí, že je celkem nenáviděná, protože je tam v určitých aspektech vidět ohromný kus práce a velký smysl pro detail. Mluvím hlavně o asi nejvíc živoucím městě. Lidi se shlukují, baví se. Člověk na terásce si sedne, pak se zase zvedne a někam odejde. Na ulici hraje kapela a před ní tančí lidi (taktně přejdeme, že v hudbě je klarinet, ale mezi muzikanty klarinetista není). Detailů ve městě je fakt strašné množství a také počet přístupných interiérů nemá obdoby.

Jinak všem doporučuju hrát Definitive Edition kvůli DLC. Jistou repetitivnost základní hry to totiž slušně rozbije. DLC se vám ukáží jen jako body na mapě a já vůbec nevěděl, že nehraju základní hru. A to je asi vše. Za ty necelý 2 kila to byl vcelku kopec zábavy (EGS ukazuje 60 hodin).

Tak dohráno, nakonec bez cheatů, i když teda když si hra usmyslí, že je zábava na mě v poslední misi začít chrlit nekonečnej spawn gaunerů, tak ne, není. Nicméně bylo to o parník lepší než VCS. Za prvé grafika, byť i na rok 2002 imho dost špatná (což je podle mě dáno konzolovým původem hry), je neporovnatelně lepší, než ve VCS. Žádnej hnusnej postproces, polygonů je víc (byť stále strašlivě málo) a hlavně to jede normálně na 60 FPS. Když ale vizuál srovnám s Mafií ze stejné doby, tak je Vice City fakt jak o generaci pozadu a to jediné, co snad lze pochválit, je efekt slunce. Jinak rozlišení textur trága, polygony trága, animace směšné. Ne že by to kvůli tomu nešlo hrát, ale na to že to byla svého času AAA záležitost, které se prodaly miliony kopií...

Výrazné zlepšení vidím v designu misí, ale furt to není ono. Všechny trochu těžší mise jsou buď o štěstí nebo o tom, že se hra bugne nebo AI bude dementní a vy to díky tomu uděláte. Co se stane v okamžiku, když vás nahání policie s trochu větším Wanted levelem si ani nezaslouží komentář. Totální absurdní mayhem. Díky modu jde hra solidně ovládat na gamepadu, nicméně v těžších misích jsem stejně střílel myší. Lock on chybí. Dementní je nemožnost střelby za pohybu hráče, musí stát. A naopak při skrčení zase není schopen udělat ani krok. Combat je tak hrozně topornej a nehraje se to moc dobře. S čím jsem naopak neměl nejmenší problém bylo řízení vozidel (který bylo ve VCS strašný) a dlouhé přejezdy po městě tak sice byly místy otravný, ale nic k nepřežití.

"Příběh" mi přišel víc o ničem, nicméně alespoň cutscény už nevypadají tak odflákle.

Zvuky aut, zbraní a tak jsou už tradičně dost děsný, soundtrack byl ok. Akorát jsem se těšil celou dobu na Raining Blood a ačkoliv jsem V-rock zapínal vždy, když jsem sedl do auta, stejně jsem ho slyšel jen jednou jedinkrát a to až po závěrečný misi.

Nakonec asi největší kritika ale stejně směřuje k tomu, že je to na můj vkus příliš hrou s vlastními pravidly, než nějakým odrazem reality. Fyzika je mimo, pohyby aut po silnicích a jejich akcelerace je mimo, pohyby postav jsou mimo. Působí to prostě tak nějak celkově blbě a nerealisticky. Můžu věřit tomu, že to byl záměr (nicméně vzpomeňte na IV, kde to Rockstaři naopak dotáhli takřka k dokonalosti), nicméně mně to ten zážitek kazí. Prostě zbytečně moc arkádové.

Po dohrání jsem ještě koupil autosalon, vyhrál všechny závody s vidinou, že za to třeba něco pěknýho dostanu, dostal jsem prd, takže tímto asi kapitolu Vice City uzavírám a už se sosá San Andreas.

Jinak ještě technická - doporučuju kupovat na Steam a ne na Rockstar Games. Ačkoliv jsem nastavil, aby se hra neupdatovala, stejně mi s každým restartem launcheru přepsala modifikované soubory (konkrétně češtinu), což je dost otravný a Steam to imho nedělá.

Tak tohle byl opravdu průšvih. Svoji chronologickou pouť světem GTA jsem logicky začal dílem odehrávajícícm se nejdříve, ale opravdu to nemohlo začít hůř. První díl ságy vyšel na PSP a PS2 a vzhledem k absenci druhého analogu u PSP byla volba emulace jasná.

Předem zdůrazňuji, že před napsáním komentáře jsem odehrál docela dost Vice City, abych se ujistil, že nejsem jen zmlsaný a že tohle není GTA standard. Ne, není. Jen VCS je zprasené.

Začnu průšvihem č. 1 - technickou stránkou. Samozřejmě jsem si našel hack, aby hra jela v 60 FPS. Pominu-li to, že to bylo 60 FPS s dost častými záseky, tak některé mise mají časovač vázaný na framerate, a tak když jsem podesáté nebyl schopen udělat misi s VZV, zkusil jsem to při 30 FPS a voala, napoprvé splněno. Od té doby jsem hrál zbytek hry na odporných 30 FPS, které ani tak nebyly stabilní. Druhým problémem jsou modely. Ano, vím, že je to původně z PSP, ale vyšlo to jako hra na PS2, tak proč jsou modely na úrovni her před rokem 2000? Opravdu, těch polygonů je šíleně málo. A animace? V podstatě nejsou. Zapomeňte na jakýkoliv náznak filmovosti při cutscénách. Postavy jen stojí, hýbou pusou. Naprosto odfláklé. LOD hrozný. Vykreslovací vzdálenost hrozná. A na závěr to nejlepší - post process. Ano, jde vypnout, ale člověk se tím připraví o bloom kolem neonů, což je na něm to jediné pozitivní. Zapomeňte na Flatout 2, první Dirt a jiné hry pověstné postprocesem. V Rockstaru někoho napadlo, že bude fajn dát kolem každého objektu nahoru nalevo ducha. Ano, prostě každý objekt má ducha. Nevím, co to má simulovat, ale je to hnus. Do toho trocha toho rozmazání a máme tu bezkonkurenčně jednu z nejhůř vypadajících 3D grafik. No nic, jedeme dál.

Jízdní model je hrozný. Oproti VC je město ve VCS smrštěné, ulice jsou užší, a tak jsou auta na nich víc nahuštěna. A prokličkovat mezi nimi je nemožné. Zdůrazňuji, že jsem hrál na Xbox ovladači. Vůbec si to neumím představit na tom sranda analogu u PSP. Ovládání vozidel z nějakého důvodu hodně pomohlo, když jsem v emulátoru nastavil 300% OC původního procesoru v PS2. Možná se tím snížila nějaká latence ovládání, od té doby jsem byl schopen se po ulicích jakž takž pohybovat. A že se po nich budete pohybovat hodně, protože je to klasické GTA, kdy prohra v misi znamená zase někam jet přes celé město, projít všema custscénama atd. atd.

A to ovládací schéma? Manuální míření? Držet R2 a stisknout L3, to je přece logický! Ovládací schéma je strašný a nejde změnit. Střelba z auta do strany? Křížek pro plyn, L2 pro možnost pohledu do strany, pravej joy do strany a do toho všeho kolečko pro střelbu. Sorry, ale neposral se tady někdo?

Combat je klasickej lock and shoot. Úplně o ničem. A to mě dostává k tomu největšímu průšvihu, a to je game design. Strašné, prostě strašné. Ano, pár misí je vcelku nápaditých a fajn, ale většina je čiré utrpení. Ze začátku hry se to tak nejeví, ale postupně se to zhoršuje do obludných rozměrů. Někoho v Rockstaru totiž napadlo, že je zábava nahnat vás do arény a tam několik minut spawnovat nepřátele po vzoru Serious Sama. Ne, není to zábava. Je to úplně dementní, nesedí to ani k té hře. Však to není žádná scifi blbina s obludama, má se to odehrávat na planetě zemi, ve skutečném městě a konkrétním čase. A takových frustrujících nápadů je hra plná. Game design je prostě průser a já absolutně něchápu, jak mohl tohle někdo pustit do světa. Jak jsem psal nahoře, odehrál jsem pak i část VC a ty mise jsou tam úplně normální. Tak proč je to ve VCS, které nota bene mířilo na handheld, kde je ovládání obecně obtížnější, takové, netuším.

Ve hře je i nějaká možnost kupovat kšefty a budovat impérium. Já to chtěl mít co nejdřív za sebou, takže jsem se tomu nevěnoval a pro dokončení příběhu to naštěstí není skoro potřeba. A ten příběh, to je asi jedno z mála pozitiv. Není to nic epického s úvodem, statí a závěrem, ale do Vica se dá docela vcítit a projít si jeho cestu, na které potká dost zapamatovatelných postav, je docela fajn. Škoda, že ačkoliv dialogy v cutscénách znějí vcelku normálně, tak v samotné hře jsou pak tak absurdně komprimované. DVD má 4,7 GB, tak proč má romka něco přes 1 GB? Audio v normální kvalitě by se vešlo...

Shrnutí... VCS je opravdu špatná hra, a to samozřejmě i s přihlídnutím k platformě. Na to, jak to vypadá, to aspoň mohlo jet defaultně na 60 FPS. A taky pro zajímavost - v roce 2007 vyšlo krom VCS třeba... Crysis :-D Špatný jízdní model, špatné ovládání, strašný game design. Solidní je příběh a tu a tam nějaká mise. Zpravidla nějaký honička za doprovodu Electric Eye. I létací mise ušly. Pokud si chcete projít všechna GTA tak jako já, můžete to zkusit přetrpět. Pokud si chcete jen tak něco zahrát, tomuhle se určitě vyhněte. Každopádně hrajte v emulátoru. Bez save states by to byl čirý masochismus.

Narvat beton? Nevadí.
Narvat v půjčeným autě soupeře? Nevadí.
Najet na trávu? Jóó, to vadí, to vadííí

Na TDU jsem slintal ještě dřív, než jsem v roce 2008 dostal svůj první PC (teda PC... notebook). A když jsem ho dostal a zjistil, jak se stahují z těch internetů hry, musel jsem ji mít. No... co si tak pamatuju, tak Ati 3650 Mobility vypotila v 900p v průměru asi 33 FPS (bez HDR, ale jinak na max, protože pop-in je na všechny jiné úrovně nastavení hrozivý). A já to hrál na volantu a přišlo mi to strašně hustý. Samozřejmě bez všech asistentů, takže jsem každý závod dal tak na podesáté... tehdy jsem to ale nedohrál, protože to bylo období, kdy jsem do každý hry ďobnul a pak ji odložil...

No a teď nastal ten okamžik zahrát si to znova. Na max, ve vysokém rozlišení a s vysokými FPS. Začnu asi technickou stránkou věci. PCgamingwiki zmiňuje, že hra funguje blbě nad 90 FPS. Co už ale nezmiňuje je to, že hra vypadá plynule jen a pouze při 90 FPS (samozřejmě za předpokladu, že na 90 Hz běží i monitor). Googlil jsem a našel jsem jen jedinej příspěvek na nějakým fóru, kde někdo zmiňuje něco podobného. Prostě když hru pojede v režimu 60 Hz na 60 FPS, nebude plynulá. Nechápu proč, protože Afterburner ukazuje framepacing konstatntní, ale prostě tak to je. Nevadí, jel jsem v 1440p90Hz90FPS. A kruci, ta hra předběhla dobu. Vemte si, jak tehdy vypadala konkurence! Ten pohled z kokpitu s funkčními zrcátky a vystínováním? No bomba! Ne vždy je textura úplně pěkná a taky krom otáčkoměru a rychloměru jsou všechny budíky jen namalovaný, ale stejně... navíc když se vám na displeji v autě reálně zobrazuje navigace, vypadá to super. Ano, ta navigace, co při rychlé jízdě řekne pokyn většinou až za odbočkou...

Dostáváme se k ježdění. Jezdil jsem s pidivolantem na ovladači a jízdní režim jsem nechal výchozí. A díky tomu jsem hrou proplul víceméně bez problémů. Začátek je super, na mapě je spousta různých závodů, k dispozici je víc a víc aut. Vlastně to má všechny předpoklady být to ultimátní závodní hra.

Proč není? Když se odprostím od technického stavu z druhého odstavce a bugů v podobě neviditelných nebo divně se chovajících aut, vyloženě průser jsou ty kostrbaté silnice. Já to nechápu, vždyť přeci těch polygonů tam nemůže být zdaleka tak málo, jako bylo ve starých Test Drivech nebo třeba v NFS 5. Tak proč je to v tak velké části mapy spíš letecký simulátor? Auto, kterému adheze skáče z nuly na 100 %, se prostě ovládat nedá. Je to obrovská škoda, protože právě kopcovité úseky by si člověk s pořádným sporťákem nejlíp užil. Takhle se dá pořádně jezdit jen po rovinkách. Bezkonkurenčně největší průšvih celý hry.

Druhým problémem jsou některé herní mechaniky. Něco jsem nastínil v úvodní písničce. Další věcí je na sílu dodělaná policie, která je tam vysloveně nadbytečná a ne příliš zábavná. Nejvíc ji oceníte po nárazu do neviditelného vozu. Paráda.

Třetí problém je fáze, kdy najednou na mapě nejsou žádné závody. A vy je musíte začít hledat. Ano, na té mapě, co má bambilion tisíc kilometrů. No, nakonec jsem to dal a hru tak považuju za dohranou, protože jsem závody odjel opravdu všechny. Ale že by mě to bavilo hledat, to tedy moc ne.

Suma sumárum, tohle mohla být ulimátní nadčasová závodní hra a v podstatě klenot. Není kvůli pár blbým chybám, který nechápu, jak mohly projít přes kontrolu kvality. Bylo by to na 90 %, s přihlédnutím k problémům dávám 80 %. Čili navzdory možnému vyznění komentáře je to furt super hra, jen tam člověka vysloveně bolí ten zahozený potenciál.

Jestli tohle není přímo definice termínu "over the top action", tak už nic. No ne, je to šílený, všechno se bortí, vybuchuje, na celým ostrově je asi 5 milionů lebek, který netuším, jak by se tam mohly dostat. Ale nutno říct, že se to prostě hraje dobře. Autorům došlo, že ovladačem člověk dává pokyny člověku, virtuálnímu já, a proto se už Lara neřídí jako auto, který v každém druhém pokusu o pohyb udělá něco jiného, než chcete. Za celou hru mi postava jen jednou udělala něco, co jsem nechtěl, a to je prostě diametrální rozdíl proti starým dílům, kde to byl věčný boj, a díky tomu je hratelnost úplně někde jinde. Taky combatu není co vytknout. Celkově ten pseudootevřený svět nebyl špatná volba a ačkoliv pár lokací bylo designově vyloženě divných (umístění některých tábořišť bylo vysloveně wtf). Vizuál byl fajn, na RX580 ve 1440p na max byl benchmark asi na 66 FPS, nicméně jak jsem tu už psal, při cutscénách s blízkým pohledem na vlasy jsme s FPS pomalu na hranici. Celkově rozkolísané FPS ale dobře odchytal freesync, takže v podstatě nebyl s ničím problém. Níže popsané problémy se stabilitou bych dával za vinu nejspíš špatnýmu OC grafiky.

Když si vezmu, jak jsem se těšil, až k tomu zase sednu a jak dlouho jsem to byl schopný hrát v kuse, nevidím vlastně nejmenší problém tomu střelit 85 %. Byla to zábava, byla to výzva a táhlo to dopředu. Good job.

Poznámka pod čarou: trochu mě štvalo, že byl problém s tím nějak rozchodit HDR přes SpecialK, a zároveň donutit jet hru ve 1440p120hz. Povedlo se mi to asi jen dvakrát (ne že bych to při ostatních pokusech dělal jinak) a nutno říct, že HDR hře hodně pomůže. Vizuál je trochu jednobarevný a textury takové vyblité, takže škoda, že to s tím nešlo hrát stabilně.

Původně jsem to psal jen do diskuze, ale ono to v podstatě dá na komentář. Navazuje to na hate, co jsem psal do diskuze k Anniversary.

Mám dohráno, ingame počítadlo ukazuje čas 7:44. To je tak nějak adekvátní herní náplni. Určitě je to celkově o dost lepší, než Anniversary, ale chápu, proč se to staromilcům nelíbilo. Z mého pohledu tady člověk nemá pocit, že hopsá a hraje pro nic za nic jak v nějakým bezcílným Tetrisu (aneb jak je zde na DH kategorizováno jako logický rychlík). Je tam nějakej příběh, kterej člověka motivuje jít dál, jsou tam parťáci ve vysílačce, protože v reálu by se do toho Lara asi taky nepouštěla sama. Je tam i o dost lepší vizuál, i když ty next gen funkce jsem musel v Kazachstánu a Nepálu vypnout, protože hra neustále padala. A pozor, next gen funkce nejsou jen nějaký fullscreen postprocess, jak bylo tehdy běžný, ale kompletní dynamické vystínování, pěkná voda i úplně jiné textury. Bohužel jak už zmínili jiní, je to zabugovaný. Nicméně i když grafika je early 7th gen, gameplay je těžce 6th gen. Hopsání je dejme tomu prostě Tomb Raiderovský, ale sekvence s vehikly a combat... jak říkám, podoba s James Bond 007: Everything or Nothing je fakt velká (jen je to mnohem horší). Jízdní sekvence jsou děsný, člověk jede opakující se krajinou a do zblbnutí střílí nepřátele. Toho combat systému je taky škoda. Kdyby aspoň při free aimu sloužil levej stick k pohybu, aby se to dalo hrát trochu jako střílečka. Ale to ono ne. Oba sticky míří, takže při aimu se nedá pohybovat. No takže člověk zmáčkne oba triggery a počká, až nepřátelé popadají. Nechápu proč, vždyť i ten covershooter mechanismus už tehdy existoval a byl by lepší. Dalším jevem běžným z 6th gen jsou bossové. Což není problém, pokud bossem není člověk, který ale vydrží neskutečnou sodu z konvenčních zbraní. Díky bohu, že se tahle kravina už ve hrách nedělá.

No jinak jak jste pochopili z mého skučení u Anniversary, puzzly v TR mi moc nejdou a i tady jsem párkrát kouknul na youtube. Vtipný bylo, že zblblej z Anniversary jsem v začátcích kolikrát přehlédl úplně primitivní řešení. Občas hra člověku neřekne ani nenaznačí, co po člověku vlastně chce, z úkolů mise se to taky nedozví, a tak buď tápe (což mě fakt nebaví) a nebo zase skáče na youtube. Kupříkladu ten boss fight v Kazachstánu... ok, přišel jsem na to, jakým mechanismem ho porazit, ale že se pak mám někam vytáhnout vystřelovákem? A na to mám přijít jak?!

Krom technických problémů s next gen je taky nasírací nastavování přes externí config, který se ale zapne jen poprvé, a pak už se do něj není jak dostat. Pokud nevygooglíte, že musíte program spustit s parametrem.

No, celkově vzato je to naprosto průměrná záležitost. Bylo tam pár světlých momentů a lepších misí, ale celkově to nebylo moc zábavné a ani v jiných směrech kdovíjak působivé. Nicméně ten otevřený konec mě docela navnadil... jdu instalovat Underworld a jestli bude v podobném duchu, rád se dozvím konec příběhu.

Po nedávno dohrané dvojce přišel čas na jedničku. Hrána redux verze ve 4K@60FPS na 55" TV s interpolací na 120 FPS. Takže asi technicky nejlépe, jak to jde. K tomu Xbox ovladač s tím přídavným pidivolantem a mohlo se začít.

Chtě nechtě se nevyhnu srovnávání s dvojkou, kterou znám déle, hrál sem ji víc a má pro mě kultovní status, ačkoliv prodejema byla dvojka slabší, než jednička. Hru jsem začal se Civicem a hned první závod mě překvapil. Raz dva se člověk dostal na 200 km/h a tam už tak nějak zůstal. S prvním autem v prvním závodě. Jet 200 ve dvojce už byla událost a většinou na téhle rychlosti nešlo moc vydržet. Tady vzhledem k mizivému poloměru zatáček a všeobecné nepotřebě brzdit tak člověk jede skoro furt. Když si k tomu přičtete to, že jsem hrál s bumper kamerou, tak to celý bylo tak rychlý, že mi to přišlo spíš jak nějakej kart racing nebo Burnout. Rozhodně nic podobného dvojce, kterou jsem chválil za realistické pojetí jízdy. Je docela ironií, že vzhledem k arkádovějšímu pojetí v jedničce není nitro dobíjecí, ale jeho množství je od začátku dané a vyplatí se ho tak šetřit až do konce.

Když si ale člověk zvykne, tak to není špatné. Nemá to takovou atmosféru, jako dvojka, což je dáno asi nemožností se ve městě otevřeně pohybovat a tím ho dostat pod kůži. I prostředí je poněkud sterilnější. Celé je to hodně o zapamatování tratí a taky o štěstí, protože když je za zatáčkou nebo skokem provoz, nic s tím neuděláte.

K vizuálu vzhledem k době vzniku nelze mít námitek (i když se oprostím od modifikací). Oproti dvojce jsou auta více low poly, ale žádná tragédie. U dvojky jsem chválil skvěte udělaný blur. Naopak tady je blur taková hnusná mazanice, že byl vypnut hned po prvním závodě. Co mě zarazilo bylo, že dvojka recyklovala driftovací tratě z jedničky, což mi přijde takový zbytečný.

Pobavil mě product placement. Když v jedničce byl Mekáč, ve dvojce se přiřítil Burger King. Další blbinkou, co mě bavila, bylo Get Low od Lil Johna v hlavním menu. Ne že by to snad bylo muzikálně něco zajímavého, ale těch zem otřásajících 32 Hz, kolik má sub-bassová linka, bylo šťavnatých. I když by mě zajímalo, kolik promile lidí to v roce 2003 mohlo u svých TV a PC vůbec slyšet.

Ještě bych zmínil jízdní model. Na jednu stranu je správně, že auto při normálním zatočení automaticky hned neklouže, protože to prostě auto na asfaltu nedělá. Na druhou stranu je to ale dohnané do extrému, kdy auto jede jako po kolejích i při zatočení ve 240, dokud je pod plynem. A to už reálné není. Že úplně puštění plynu v zatáčce i u předokolky vyvolá okamžitý a neukočírovatelný smyk je taky trochu divný. Resp. někdy jo, někdy ne. Člověk jede sedmikolový závod, každé kolo jede stejně a přesto se auto někdy utrhne a jindy drží. Moc nevím, na čem to závisí. Každopádně tím, jak se musí jezdit hodně rychle, je hra dost obtížná. Volba obtížnosti znamená jen minimální změnu. Upřímně si to neumím představit na klávesnici, protože i s analogem jsem s tím měl co dělat. Vytáčela mě nevyvážená obtížnost. Spoustu závodů dáte napoprvé, některé jsou naopak čiré utrpení (#95!). Ke konci nakonec pomohla výměna auta ze Civica na Skyline.

Takže závěrem - jo, je to dobrý. Jinak dobrý, než dvojka, ale přesto jsem se vždycky těšil, až to zase zapnu.

Tohle je pro mě legendární záležitost. Po pachuti z Hot Pursuit jsem si chtěl na velké obrazovce zahrát něco osvědčeného.

Je to už starší kousek, tak na začátku bylo trochu laborování. Instalace, widescreen patch přidávající podporu gamepadu, mód na grafiku, nějaké to nastavování a jelo se. Ve svý době mi to přišlo neskutečně krásný, pamatuju si, jak jsem nemohl z toho, že na pneumatikách je vidět vzorek. Dnes už to sice zestárlo, ale se správným módem je z toho stále setsakra pěkná záležitost. A co víc, chválit se dá tuna dalších věcí.

Předně jsou ve hře úplně obyčejná auta. Taková, která potkáváme na silnici nebo taková, která vlastníme nebo jsme si chtěli koupit. Za druhé jsou ta auta pomalá. Ano, tak pomalá, jako ve skutečnosti. Minimálně v začátku, než se člověk pustí do úprav. Ale i poté jsou běžné rychlosti kolem 100 km/h a dostat se přes 200 už znamená pořádnou rychlost a riziko hnědých kaťat. A teď asi řeknu něco kontroverzního, ale mně ten jízdní model připadá... no realistickej. Neřeším drift závody, ale při běžným ježdění se to prostě chová jako v moje předokolka, s kterou jezdím i na okruh. Předokolky mají nedotáčivý smyky, zadokolky přetáčivý, všechno je to hodně přirozený a upřímně mi to přijde jako jeden z nejlepších jízdních modelů, ne-li nejlepší, s nímž jsem měl to dočinění. Samozřejmě ke konci hry, kdy jezdíte v podstatě s formulí, to už říct nelze, ale dost velkou část hry jezdíte s autem, z něhož máte fakt reálný pocit. Naproti tomu efekt nitra, a to jak obrazový, tak zvukový, je nesmírně uspokojující. Člověk úplně cítí tu rychlost. A když už jsme u toho ježdění, jezdí se ve městě. Velkém, krásném, rozmanitém a jednoduše skvělém. Úžasná je dohlednost. Z kopců vidíte na elektrárnu a další části, které ani nemáte odemčené a tudíž se na ně těšíte. Super je taky product placement. Kdo by si nedal Whopper, že? K tomu všemu chytlavý a zapamatovatelný soundtrack. Z fleku každý zazpívá nejméně 5 skladeb, no ne? A ještě jedna poznámka ke grafice - blur většinou vypínám, ale tady ne. Protože se mi tu hrozně líbí! Vypadá prostě skvěle a je tam až když jedete sakra rychle. Nevím, proč pak v MW přešli na ten extrémně rozmazanej hnus. Hrál jsme s pohledem z kapoty, z HUDu jsem měl jen budík a bylo to skutečně pohlcující. Jdou vypnout replaye, takže člověka při závodění nic neruší a víc si to užije.

Má hra mínusy? Má, a několik. Předně je to nevyváženost obtížnosti. Většinu závodů zvládne člověk napoprvé, občas se ale vyskytne nějaký nečekaně těžký. A pak je pár vyloženě šílených. Jde o dragy v provozu. Ruku na srdce, to se nepovedlo. Je to o náhodě a je to moc šílený i na tuhle hru. Divné jsou taky drifty. Nejdřív jsem jezdil s předokolkou, tak mi nebylo divný, že auto nedriftuje ale dělá jen takové power slidy. Pak jsem ale zkusil zadokolku a k mému překvapení... sorry, tohle taky není drift. Rozjet se, strhnout volant a klouzat bokem... to je slide, to není drift. Nejsem odborník, ale klasickej drift tam prostě dělat nejde ani s výkonným autem. Jinak zadokolky jsou na ovládání podstatně těžší a já po několika nepříliš úspěšných pokusech zůstal u předokolky. Dalším mínusem je absence prostorového zvuku. AAA hra z roku 2004 ho fakt mít měla. Místo toho se tam nějak podivně přelévá ze strany na stranu stereováha a moc netuším, co to mělo simulovat. Jestli nějaký odrazy od stěn? Možná. Zní to každopádně blbě. Poslední velká výtka směřuje k nutnosti zhyzdit si auto pro další postup ve hře. To je fakt škoda.

Suma sumárum je to skvělá hra. Pohlcující, zábavná, se skvělým jízdním modelem, grafikou, muzikou. Jako jo, má mínusy, ale... no kašlem na ně a tady máš 90 % :-*

Na to, jak jsem se na to těšil, jsem strašně zklamanej. I tomu hodnocení tady moc nerozumím. První HP jsem nehrál, ale dvojku jsem dohrál několikrát. Nebyla to skvělá hra, ale byla to velmi slušná hra. I tohle mohla být...

Začnu plusy - vozový park je skvělý, je tam prostě všechno. Sporťáky, ameriky, hypersporty. Škoda, že policie má stejný vozy. Policejní Veyron je prostě ptákovina.
Druhou skvělou věcí je grafika. Jo, na tohle se fakt dobře kouká. Hraju spíš starší kousky (ano, 2010 je pro mě nová hra) a z tohohle mi celkem padala čelist.

A teď mínusy... soundtrack nemasný neslaný, nepamatuju si z něho nic. Prostředky pro boj s policií, resp. pro chytání silničních pyrátů. Je jich moc a jsou překombinované. Hrál jsem s ovladačem a i tak jsem měl při honičkách kotel práce to nějak uovládat. Méně je někdy více.
A teď ten nejhorší mínus - FYZIKA! Sakra, jak se to jmenuje? Need for Speed! Navíc Hot Pursuit. Jmenuje se to snad Ridge Racer? Nebo Sonic All start Racing? Ne. Je to hra z legendární arkádové série. Arkádové, ale přeci jen mající nějaký reálný základ. Opravdu do té hry dali "press button to drift"?! Spustím drift mód a od tý doby... to prostě samo driftuje? Vzpomínám si, jak jsme se toho času na piratesxxl vysmívali mobilním verzím NFS právě proto, že driftování tam bylo dělaný přitroublou minihrou. Jaké je moje zděšení když zjistím, že "velká" verze to má obdobně... No nic, prostě jízdní model je na nic.

Víte, ono by přitom stačilo se držet trochu při zemi. To, že ty auta mají maximálku přes 300 neznamená, že se musí jet pořád přes 300. Ale to ne, to by nebylo dost akční, kdyby se jelo 150. Takže se jízdní model musí dostatečně zjednodušit, aby se furt jelo 350. A výsledek je, jakej je.

Nemít to v názvu Need for Speed, asi bych tak zklamanej nebyl. Ale takhle 65 %. Po tomhle debaklu jsem si prostě musel jít spravit chuť na Underground 2.

EDIT: Nejdou vypnout replaye a nastavit HUD... bože, strašně mě bavilo vidět potisící, jak jsem zničil soupeře...

Dohráno. Ne na 100 %, drift mě neba, ale oceňuju, že pro dokončení hry se nechtěným disciplínám lze vyhnout.

Kdysi jsem hrál demo a pamatuju si, že se mi vůbec nelíbilo. Grafika byla divná, za autem lítaly čáry pomalu jak z Trona a navrch to bylo hrozně neoptimalizované. Plnou verzi jsem zkoušel už asi před rokem, ale po instalaci do program files hra po dvou hodinách hraní neuložila save. Když jsem to zjistil, vytočeně jsem to odinstaloval. Přišel čas to zkusit znovu.

Dostat hru do hratelné a koukatelné podoby dá docela dost práce. Moje doporučení:
Widescreen fix: https://github.com/ThirteenAG/WidescreenFixesPack/releases/tag/nfsc Opravuje i další věci, hlavně podporu gamepadu a další.
Reflexe ve vysokém rozlišení: https://github.com/AeroWidescreen/NFSCHDReflections/releases Ty originální jsou opravdu humus, podstatně horší než v MW. Pokud nestačí HW, pohrabte se v *.ini.
Hezčí vodní kapky: https://github.com/ThirteenAG/XboxRainDroplets/releases/tag/nfsc Jen taková blbinka, ale vypadá dobře.
Texture pack: https://mega.nz/#!wSwTxSbQ!jBJUezXRhr-tEPcGIa8N22JznrRmAUgXiyFRiA8T1mc Zachovává původní ladění hry.

Takže po uvedení do hratelného stavu se člověk střetává s realitou. Původně jsem chtěl nadávat, co že je to za datadisk k MW. Na druhou stranu mezi prvními a druhými Undergroundy taky nebyl kdovíjaký pokrok. Překvapí vyšší náročnost oproti MW (které mělo komplet vystínování, které zde chybí). Hra z počátku baví, odsýpá to. Bohužel jízdní model je ještě o chloupek divnější, než v MW. Pneumatiky pískají při libovolně malé změně směru. Velmi kvituju výběr aut. Nechybí mi tam vůbec nic. Zajímavá auta z Evropy, ty správné supersporty a hlavně ameriky. Do dokončení hry jsem ale vyzkoušel jen 4 auta. Na víc jsem prostě neměl peníze. Potěší přítomnost prostorového zvuku, který v MW nebyl (i když tu bych u AAA hry čekal minimálně od prvních Undergroundů). Hlavním tahákem měli být týmoví parťáci. Ta modrovlasá japonka, co říkala zkratky, byla velmi, velmi užitečná. Zkratky totiž v téhle hře opravdu rozhodují. Když je minete, nejspíš prohrajete.

Když člověk získá první čtvrť (ze čtyř), začíná přicházet mírný stereotyp. Město totiž není nic moc, je šedé, má komicky velké poloměry všech zatáček (aby odpovídaly jízdnímu modelu, který s tím prostě počítá) a jízda v něm se brzy omrzí. Zlom přichází až ve čtvrté čtvrti, která hýří světly a barvami a je opravdu zajímavá (připomněla mi město z U2). Co mě ale zarazilo je, že v ní nikdy neprší. Buď to byla velká klika, nebo se vývojáři báli náročnosti, protože v téhle čtvrti jsem měl na mnoha místech celkem FPS dropy. Reflexe silnice by tomu moc nepomohly.

Čtvrtě jsou sice jen 4 (a tudíž 4 bosové), ale celkově nemám pocit, že by to bylo o tolik kratší než MW. Velmi kvituju to, že člověk neztrácel tolik času v policejních honičkách. Celkově vzato je tu policie spíš do počtu, ale nemám nic proti tomu.

Takže shrnuto a podtrženo, nevěřil jsem, že to bude na těch 65 %, co tu svítí. Ale je. Ani víc, ani míň. Hra je nemastná. neslaná. Jízdní model blbý, fyzika divná. Soundtrack naprosto nepostřehnutelný (honičková muzika identická s MW? No lol...). Vizuál víceméně špatný. Pocit z jízdy u většiny aut nic moc (hrál jsem s kamerou z kapoty, HUD vypnut krom budíků). Takže vlastně furt kritizuju :-D Ale hrát se to dá, tak půlku času jsem se i bavil a docela i těšil, až k tomu sednu. Plánuju si ale projet U1 a U2 v redux verzi a jsem si jistý, že se pobavím podstatně víc.

První Potterovská hra, ke které napíšu normální komentář. Poprvé je totiž trochu o čem psát.

Hra je takřka dokonalým převedením filmu do hry. Že se postavy podobají filmovým předlohám, to asi nikoho nepřekvapí. Tvůrci si ale dali záležet i na Bradavicích. Ty vypadají zcela jako ve filmu. Identická je i dějová linka a všechny hlavní scény.

Samotná hra pak sestává víceméně z těchto fází, nějaký ten úvod, pak hrozně dlouhá část, kdy naháníte lidi do Brumbálovy armády, pak uděláte nějaký ten nepořádek a pak je konec. A mezi tím máte spoustu času objevovat tajemství Bradavic, a že jich zase je. Dohrát hru na 100 % musí být čirý masochismus. Já končím s 85 % a už opravdu nevím, co dělat a kde hledat. Nicméně hledání je zábavné a skoro vždycky vás nový úlovek potěší. V sérii poprvé nejsou žádné fazole, čokoládové žabky ani nic podobného. Taky zde není žádný ukazatel zdraví a Harry nemůže umřít. Může maximálně podlehnout v souboji, což vyústí v probuzení na ošetřovně.

Způsob hraní se od minulých dílů změnil. Tentokrát je na vás, jaké kouzlo použijete. A tím se otevírá mnohem více možností. Zmínit rozhodně musím ovládání a s tím ruku v ruce jdoucí kameru. Hraní na klávesnici jsem vzdal velmi brzy a vytáhl gamepad. S ním je ovládání... no řekněme snesitelné. Samotná kouzla se sice dělají dobře, ale jejich zacílení na konkrétní předmět je hodně obtížné. V zájmu zachování filmovosti bohužel tvůrci usoudili, že bude nejlepší použít takovou polostatickou kameru, která celé ovládání hodně komplikuje. Dá se na to zvyknout, ale je to prostě otravné a ovládání a kamera jsou bohužel největšími mínusy celé hry.

Technické zpracování je slušné. Grafický styl se snaží napodobit film a daří se mu to. Postavy také vypadají pěkně. Přítomno je vystínování postav a nějaké ty shadery. Bohužel se dostáváme k druhému zásadnímu mínusu, a tím je framelimiter. Nevím na kolik je, protože Afterburner ukazuje furt 60 FPS, ale hra se prostě dost seká. Viděl bych to na 20 - 25 FPS a dost se obávám, že to byla snaha napodobit film. Velmi hloupé a nehezké, jinak to hodnotit nejde.

Takže verdikt? Tohle mohl být s náskokem nejlepší dosavadní díl série. Stačilo umožnit hru ovládat klasicky myší + WASD a kameru prdnout za hráče. Bohužel takhle uděluji stejné hodnocení, jako trojce. Baví to hodně, hezky se na to kouká, má to výbornou atmosféru, mluví to na mě česky, ale ta kamera s tím ovládáním, to se odpustit nedá.

Rozhořela se tu docela debata o téhle hře, tak sem přidám svůj příspěvek, který jsem před 5 lety napsal na fórum Doupěte. Tehdy to bylo hráno na notebooku s Radeonem 3650. Žádná slohovka, ale to hlavní tam je:

Takže...hru mám prakticky dohranou, chybí mi jen poslední pokerový vedlejší mise, protože poker neumím...nevadí, v pondělí se ve škole naučím a dohraju to definitivně. A teď ke hře. První pocity byly nepopsatelný, ta hra měla úžasnou atmosféru. Tahle eufórie pochopitleně časem opadla, protože to není hra na 8 hodin, jak někdo napsal (rofl). Příběh je naprosto klasický, nechybí v něm zvraty a hledání vlastní identity. Hlavní postavou je "pobělený" indián, celkem sympaťák (btw. teď jsem hrál 3 hry za sebou, kde je v hlavní roli indián...COJ, Turok, Gun :-D). O "GTA like" hře se mi tak nějak všeobecně špatně píše, čili spíš vypíchnu plusy a mínusy.

PLUSY:
1) Příběh a atmosféra, dobré mise
2) Celkem přívětivé ovládání, možnost přiblížení při střelbě, dostatek zbraní
3) Na první pohled pěkný svět
4) Zajímavé grafické efekty
5) Pasoucí se zvířata, některé zajímavé vedlejší mise
6) Sympatické postavy, sviňští záporáci
7) Perfektní filmové scény
8) Nízké nároky. Hra jela bez problému na plné detaily při 1440*900, vyhlazování mi nešlo ve hře zapnout, ale vůbec jsem ho nepostrádal. Hra se rozkrouhala jen při opravdu náročných scénách, kde byl všude kouř a kamera v něm. To se stalo asi tak 5x za celou hru.
9) Čeština (titulky) a perfektní dubbing (aj).

Zajímavosti:
1) Ve hře se nešetřilo na brutalitě. Krom toho, že vy samozřejmě můžete (ale nemusíte) sprovodit ze světa jakéhokoliv člověka či zvíře, tak během samotného příběhu vám kněz podřeže holku před vašima očima, uvidíte dekapitaci kněze, zastřelení farmáře se ženou brokovnicí "čestnými" šerify, umučené svázané indiány, trýznění střílením do rukou apod.
2) Myslím si, že pozdější hra COJ se v GUNu velmi velmi inspirovala. A to nemyslím pochopitelně tématiku, ale některé prvky příběhu, ovládání a herních principů.

MÍNUSY:
1) Obrovským mínusem a věcí, která mi brání označit tuto hru za téměř dokonalou, jsou bossové. Bože můj, proč jen museli tuhle výbornou hru zprasit takovou kravinou. Dá se to pochopit ve sci-fi střílečce, ale tady? Proboha, člověk, ať je sebevětší svině, je pořád jen člověk a jeden head-shot mu musí stačit. Když jsem byl v příběhu na 43%, objevil se boss, kterého jsem za boha nemohl udělat. Inu vykašlal jsem se na to, ostatní postavy tam nechal klidně stát a šel udělat všechny dostupné vedlejší mise. Tak jsem se "potunil" a přišel jsem zpátky a hle, boss schytal 5 ran a bylo po něm. Nicméně poslední boss, kterýmu neubližovaly kulky, protože měl zbroj...no jo sakra, ale co měl na hlavě? Pár šedivých vlasů, tak proč mu head-shoty nic neubíraly?! No nic, tohle byly jediné okamžiky, kdy jsem sáhl po návodu. Nakonec se dal zabít jen zápalnými šípy, od kterých se vznítily podzemní výpary (ehm takhle se přesně zabíjela jezerní potvora v Turokovi :-D). Takže znova, největším mínusem hry, jsou bossové. Jsou k smíchu a akorát naserou.
2) Malý svět. Ano, na první pohled vypadá celkem velký, ale po pár hodinách se zorientujete a zjistíte, že je vlastně proklatě malý, sice relativně rozlehlý, přesto malý. Obsahuje 2 města, přičemž jedno je spíš jen pár baráků v řadě. Do některých interiérů můžete vstoupit, ale k ničemu vám to moc nebude. V některých se pochopitelně odehrávaly příběhové mise.
3) Hra nepodporuje širokoúhlé monitory. Sice se mi ji podle návodu povedlo zvětšit na 1440*900, nicméně aspect zůstal 4:3, ale upřímně mi to vůbec nevadilo.
4) Záseky při průjezdu krajinou způsobené loadingem. Tohle mě štvalo opravdu hodně a čím dýl se hra hrála, tím větší ty záseky byly, taky se mi povedlo vjet do města bez textur, které naskočily až za okamžik. Tohle se opravdu nepovedlo.
5) Hemžící se textury trávy a písku. Nevím, jak to jinak popsat, to samé jsem měl v GTA SA.
6) Nevím jak to nazvat, není to tak, že by nepřítelé měli kolem sebe velký hitbox, spíš jde o to, že je to konzolový port, a tak váš zaměřovač je relativně velký a cokoliv je v něm, je zkrátka zasaženo. Navíc červená, čili minout je problém. Pokud chcete ale dávat head-shoty, musíte mířit. Tu a tam taky měla hra tendenci sama zaměřovat, ale nic hrozného.
7) Celkem nepřirozeně vylidněné město a okolí, na kolejích mimo mise nejezdí vlak apod. Vtipně také působil jeden plakát se zločincem, kde stálo, že jedno z měst je v Novém Mexiku, druhé je v Kansasu. Na koni to byla asi minutová cesta :-D
8) Později nudné vedlejší mise
9) Chybí návod na pokr :-D

Takže jak už jsem řekl, ze začátku jsem to viděl na devadesáti procentní titul srovnatelný např. z Mafií, ale postupně vypluly na povrch jisté nedostatky, čili bych to viděl na 80%. Nebýt bossů, možná bych se k 90% přiklonil.

Jinak hru jsem hrál na normální obtížnost.

Nebudu se pokoušet o nějakou slohovou nádheru, takže jen stručně.

Hru jsem instaloval už vloni v zimě. Mrazivé počasí mi přišlo k hraní takovéhle hry ideální. Pak ale přišla náhlá obleva a hra mi trčela na disku celý rok, než jsem si ji zahrál. Ano, čekal jsem zase na zimu. Pravda, moc mrazivá není.

Ke hře... co mě nemohlo praštit hned po spuštění je hrozivá náročnost. Ne že by hra vypadala špatně, ale ani tak základní věci, jako je stín objektů osvícených baterkou ve hře nenajdete. Po většinu času mi hra kolísala mezi 30-35 FPS s propady klidně k 15. A to jsem hrál v DX9, v DX10 to bylo ještě horší. Zážitek mi to dost hatilo. Co je naopak perfektní, je zvuková stránka. Prostorový zvuk byl jako živý a vzhledem k těm haldám bordelu všude po zemi do něčeho každou chvíli kopnete, čímž se za vámi ozve zařinčení kýble apod. a člověk se hned musí otočit, protože se lekne :-D Ve hře není žádný hudební doprovod a nemohu říct, že by to bylo špatně.

Samotný rozjezd je poněkud uloudaný, ale pak se hra rozjede a musím říct, že mě po většinu času bavila. Průšvih nastává cca v poslední třetině, kdy hra začala padat. Nejdřív tak jednou za level, poté už ale každou chvilku. Nejen z tohoto důvodu jsem velmi rád za dostupný quicksave. Bavily mě občasné hádanky a taky některé flashbacky kráva na jatkách!!! Atmosféra je z počátku hutná, ale pak člověk otupí. V tomhle já jsem posera, ale nějaký strach to ve mně moc nevyvolávalo, což mi vůbec nevadí. Co velmi oceňuju je nekonečná baterka. Jinak z hlediska hraní mi ještě přišla strašně přemrštěná účinnost vodního děla. Munice prakticky neomezená a takoví ti špekouni se samopalama si nikdy ani neškrtli, stačilo to do nich vykropit a pokud to schytávali, sami nestříleli.

Dostávám se k tomu nejpodivnějšímu, a to je příběh. Protože moc smysl nedával. Resp. dával, kdyby tam nebyly ty obludy. Nakonec to pěkně vystihl tenhle člověk http://koubic-sytes.mysteria.cz/recenze_hry_cryos.php Aneb když něco nedává smysl, je to přelud.

Celkově vzato mě to bavilo, ale v tváří v tvář faktu, že je to prasácky optimalizovaný a že ke konci byly pády nesnesitelně často, hodnocení je, jaké je.

EDIT: Teď mi došlo, že potvory nemohou být přeludy, když v několika flashbacích do nich střílíte taky. Takže musely být na lodi, ještě když posádka žila.Takže kdo mi to vysvětlí?!

Po slušné jedničce jsem byl zvědavý, bude-li pokračování lepší či horší. Nakonec to vidím tak nastejno. Něco se zlepšilo, něco naopak zhoršilo.

Je zřejmé, co trkne nejvíce. Grafika je mnohem hezčí, více polygonů, vystínování postav, odlesky, motion blur atd. A přitom je to ale furt ten starý Max. Měl jsem z toho podobný pocit, jako když jsem poprvé hrál COD2. Bylo to velmi podobné, ale přesto mnohem hezčí. Opět se mi bohužel nepovedlo zprovoznit správné FOV pro širokoúhlý monitor. Nicméně technické zpracování se rozhodně zlepšilo.

Co zůstalo tak na stejné úrovni, je samotné hraní. Zpomalení času teď funguje jinak, samo se dobíjí a lépe se s ním zachází. Navíc na vás působí mnohem méně, než na okolí, tudíž vaše rychlost se sníží jen nepatrně, zatímco ostatní se přesunout do šnečího režimu. Zpočátku to byl trochu nezvyk, nicméně po chvíli jsem se s tím sžil a hrálo se příjemně. Co také oceňuji, že se ve hře nevyskytovali bossové. Ano, finálový soupeř vydržel o chlup víc než ostatní, nicméně stačilo 5 ran do hlavy, a to je ve zpomaleném režimu raz dva.

Snad jedinou věcí, která se spíše zhoršila, byl příběh. Místy pozoruhodné atmosférické úrovně (zábavný park) jsou příjemné, ale celé je to poslepované tak nějak podivně, přičemž mi přijde, že Max je tu popisován vyloženě jako blázen, který už snad ani netuší, co dělá. Zkrátka to na mě dělalo dojem, že se to snaží být hrozně psychologické, a přitom to bylo spíš směšné a o ničem.

Druhý díl je také znám svojí modifikatelností. Vyzkoušel jsem dva módy, nedávno vydaný Payne Effects 3, který přináší autoheal, mnohem pomalejší bullet time, nové mise (byť nedohratelné díky pádům hry) a hlavně velmi líbivé částicové efekty, které způsobovaly viditelné propady FPS i na mé, nikterak slabé mašině.
Vyzkoušel jsem také mód přinášející pohled první osoby a musím říct, že hra je s ním vážně mnohem lepší, takže nejspíš si ji celou ještě proběhnu "z jiného úhlu pohledu".

Musím říct, že MP2 je povedené pokračování. Ačkoliv jádro příběhu je ještě plytčí než v jedničce, celkově hra neztratila na kvalitě. Velmi mě zaujaly například zajímavé detaily v podobě televizních seriálů. Však to byly paralely Maxova osudu. Dick Justice, nekompromisní mstitel bezpráví. Lords and Ladies coby Max, "prorodinný" typ. A nakonec Adress Unknown jako Max - magor. A Captain Baseballbat boy, to už je klasika :-) Těžko odhadnout, kolik času jsem vlastně sledováním seriálů strávil, nicméně jedná se poměrně vychytralý krok, jak natáhnout herní dobu. A vlastně proč ne, stejně televizi nemám, takže je to vítaná změna.

Galerie obrázků zde http://steamcommunity.com/id/SasakrCZ/sc ... files&view=imagewall

Vyhrál jsem třetí díl, ale co bych to byl za hráče, abych si neprojel celou sérii. Začal jsem tedy prvním dílem hry věnované tomuto policistovi s pohnutým osudem.

Hned ze začátku mě dost zarazilo Maxovo vzezření. Tohle má být zhrzený policista, co měl ženu a dítě? Tohle má být majitel onoho hlubokého hlasu? Vypadá spíš jako floutek, co po večerech objíždí v americkém kabrioletu diskotéky.

No co, stejně ho člověk vidí většinou zezadu. TPS mám obecně méně rád než FPS, a to platí i pro tuto hru. Není nad to, když zaměřovač míří na něčí hlavu, vy vystřílíte zásobník, abyste zjistili, že všechny kulky skončily kdesi ve stolu, za nímž se kryjete. A co si budeme povídat, i animace hlavního hrdiny už vypadají víceméně směšně. Zkrátka TPS.

Hra má na můj vkus poměrně pomalý rozjezd, takový nemastný neslaný, ale čím více hrou postupujete, tím je zábavnější. Obtížnost mi přišla vysoká, F5 jsem mačkal víceméně v každé místnosti. Zatímco soupeři vydrží děsnou sodu, vám stačí pár zásahů. Ale máme tu přeci ten slavný bullet time. No, osobně to vidím tak, že to z čeho byli v roce 2001 všichni hotoví, už dnes moc nenadchne. A co víc, není nad to, když efektně skočíte zpoza rohu a začnete za letu kosit zloduchy jednoho po druhém. Ale běda, jakmile je nestihnete postřílet všechny, než dopadnete. Max se rozplácne a mezi svištícími kulkami ho nenapadne nic lepšího, než se začít zvedat. A tak namísto toho, aby z polohy ležmo pokosil zbytek bandy, schytá úplně zbytečnou ránu či rovnou zemře, protože při vstávání chudák střílet neumí. Také jsem si těžko zvykal na to, že i při normálním běhu času kulky létají pomalu, což poznáte hlavně při střelbě na delší vzdálenost. Další věcí, co mě vytáčela, byly samozavírací dveře. Bože můj, to je ale krávovina. Nejde otevřít dveře a opatrně postřílet zloduchy. Nejde, protože během dvou sekund se dveře zase sami zavřou. Zkrátka musíte do místnosti vlítnout. A to platí i pro všechny možné skříňky, které jsem s oblibou prohledával.

Grafická stránka tak nějak odpovídá době. Nenadchne, neurazí. Zprovoznění širokoúhlého rozlišení se správným FOV je proces natolik exotický, že jsem nakonec radši hrál za Maxe tlouštíka. Zato potěšilo prostorové ozvučení. Hudba je velmi povedená. Zbylé zvukové efekty už jsou slabší, nicméně vzhledem ke stáří hry se to dá pochopit.

A nakonec příběh. Ten je prostý, ale na druhou stranu je to to, co přesně sedí do něčeho takového, jako je počítačová hra. A čím více úrovní jsem měl za sebou, tím více jsem se do děje ponořoval a doufal v rozuzlení celého temného pozadí. Atmosféra není špatná, i když jsem viděl ve hrách lepší. Hlavně New York působí tak nějak podivně, prázdně. Jako by člověk pobíhal jen ve studiu mezi kulisami.

Bezprostředně po dokončení hry jsem měl strašně nutkavou potřebu jít a obejmout všechny své blízké a nebýt půl třetí v noci, tak to snad i udělám. Nechť události, které si osud přichystal pro nebohého Maxe Payna, zůstanou jen ve hrách.

Jako celek hodnotím hru kladně. Není to žádná špička a nebudu dávat devadesátkové hodnocení. Nakonec to nebyly přestřelky, co by mě na hře nějak extra zaujalo, ale byl to spíš právě příběh a Maxův osud. Ale rozhodně jsem navnaděn na další díly. Tak uvidíme.

Druhý den po dohrání jsem také shlédl stejnojmenný film, se kterým jsem byl velmi spokojen. Doporučuji.

Galerie obrázků: http://steamcommunity.com/id/SasakrCZ/sc ... er=myfiles&view=grid

Myslím si, že největším problémem této hry je, že to je budget, který se ale tvářil jako Áčková záležitost. Když to totiž přijmete jako budget, tak prostě musíte být spokojeni.

Po Freedom Fighters nebylo jiné volby, než si znovu zahrát Turning Point. Jistě nemusím říkat proč. Rusy vystřídali Němci, hlavní myšlenka ale zůstává. To je ale vše. Jo, a vlastně se tam také střílí. TP je ale každopádně o něčem jiném. Je to akčňárna nejhrubšího zrna a jako takovou jsem si ji užil.

Vyprávění příběhu, dá-li se to tak nazvat, je zprostředkováváno pomocí televizních zpráv (jak originální. Na rozdíl od FF tyhle kupodivu dle všeho nepodléhají cenzuře) a samozřejmě i scén přímo ve hře. Hra má slušný dabing a vynikající hudební doprovod. Nezřídka kdy jsem byl až zaskočen některými melodiemi, které byly velmi podobné těm v prvním Call of Duty. Ten soundtrack znám pomalu nazpaměť a závěrečné titulky vše vysvětlily. Hudba je dílem stejného autora. Grafické zpracování je solidní. Sice hra nemá kompletní vystínování ani DOF a jiné věci, které například Call of Duty z téhož roku mělo, nicméně nejedná se o žádnou ohavnost. Nepotěší možnosti grafického nastavení, které jsou extrémně chudé. Podivně se hra chovala v souvislosti s vertikální synchronizací. Navzdory jejímu vynucení si hra běžela zaseknutá na 62 FPS, nicméně tearing jsem neviděl. Z této hodnoty FPS kleslo jen zřídkakdy, zpravidla při velkém množství kouře. Velmi se mi líbila solidní zničitelnost prostředí. Samozřejmě jdou zničit jen vybrané věci, ale za to velmi pěkně.

A jak moc jsem si užil povstalecký boj jednoho stavebního dělníka? Užil, a moc. Pravda, po povedeném začátku přijde studená sprcha. Postup městem se vleče a člověk zjišťuje, jak moc je hra ve své podstatě hloupá. Všichni vám svěřují ty nejdůležitější úkoly, i když vás vidí poprvé v životě a jste jen dělník. Nicméně hra jde dál a pak přijde naprostá pecka v podobě likvidace bílého domu. To byla bezkonkurenčně nejlepší mise z celé hry.

Umělá inteligence příliš intelektu nepobrala, nicméně u takto svižné střílečky se to snad ani nedá moc čekat. Zabití se tady počítají v trojmístných číslech a nic na tom nezmění ani fakt, že mnohé člověk zabije přímo holýma rukama, což je vždy doprovázeno efektní animací. A tak se vražedným nástrojem stane nejen rozpálená pec, ale i záchodová mísa. Velmi důstojné, co říkáte...

Co ještě stojí za zmínku je účinnost granátů. Ty jsou mnohem silnější, než v jiných hrách. To samozřejmě ale platí i na vás. Ačkoliv jsem hrál na vyšší obtížnost, umřít kulkou se mi povedlo jen zřídka. Za to s granáty to bylo horší. Důvodem bylo také to, že jsem hrál bez křížku a HUDu pro autentičtější zážitek. A tak jsem se na pár místech i zasekl, než jsem přišel na to, že za vše může zpropadený německý vrhač granátů.

Takže abych to shrnul, já nevím, co jste od této hry čekali, ale já zábavnou střílečku, která je navíc okořeněna zajímavým historickým tématem, a i když z hlediska příběhu ani atmosféry se nejedná o nic světoborného, o herní náplni nemluvě, mě to bavilo. A kdyby se autoři trochu více opřeli do vyprávění příběhu, klidně bych to uvítal i delší.

Galerii obrázků naleznete zde http://steamcommunity.com/id/SasakrCZ/sc ... er=myfiles&view=grid

PS: Vzhledem k zakončení bych si klidně uměl představit i pokračování...

EDIT: Ještě jsem našel své pocity ze svého prvního hraní někdy před dvěma a půl roky. Tehdy ještě na staré mašině http://forum.doupe.zive.cz/viewtopic.php?p=7572184#p7572184

Tohle patří do automatu za desetikorunu, ale ne na počítač. Herní náplň je příliš prostá, motivace zanedbatelná a zábavnost rychle vyprchá. Přitom si myslím, že udělat tam nějakou použitelnou kariéru, která by člověka trochu táhla, by nemohl být takový problém.

To je totiž hlavní nedostatek celé hry. Ostatní aspekty jsou víceméně v pořádku. Hra slušně vypadá (i když za omezovač na 30 FPS bych střílel), zvukový doprovod je taktéž více než povedený. Ovládání jsem raději svěřil gamepadu, s klávesnicí jsem nebyl dost hbitý. A že je to potřeba, protože se jedná zcela jistě o jednu z nejrychlejších závodních her.

Protože mě příliš nemotivoval ani strom pár úkolů, které jsou na můj vkus příliš těžké a hodně o náhodě, hru odinstalovávám a disk vracím právoplatnému majiteli. Crazy Taxi budu raději hrát na mobilu, kam se hodí mnohem více.

Nicméně nemůžu nezmínit, že B. D. Joe, tedy taxikář z této hry, byl mojí nejoblíbenější postavou v úplně jiné hře. Jo, tam to byla jinší zábava...

Galerii obrázků najdete zde: odkaz

Tohle bylo snad poprvé, co jsem se nechal ovlivnit mediální kampaní a opravdu jsem sledoval všechny novinky o připravované hře. Vypadalo to všechno velmi lákavě a já si byl skoro jistý, že to bude bomba. S očekáváními jsem to ale trochu přehnal. Chyba ale nebyla úplně na straně hry.

První Portal se mi líbil a pokud bylo slíbeno, že dvojka bude delší a s lepším příběhem, nemohlo to zklamat. A opravdu. Valve to pojali ve velkém stylu a už samotný začátek je bombastický. Člověk si hned všimne výrazně vylepšené grafiky, zejména vystínování a celkového množství detailů. Grafika se pěkně vyjímá také proto, že oproti jedničce se člověk pohybuje přeci jen častěji ve složitějších prostorách, které umožnily tvůrcům více se vyřádit.

Bylo jasné, že krom grafiky musí hra přijít i s jinými novinkami. Nemá smysl je tu vyjmenovávat, kdo hrál, zná je. Mluvím o gelech a jiných prostředcích, které se musíte naučit používat, abyste hrou úspěšně prošli. Hra se tak stala výrazně složitější, nicméně neřekl bych, že obtížnější. To chápu jako klad, protože vzhledem k dostupným možnostem by bylo navýšení obtížnosti očekávané.

Poněkud mě nepotěšila změna "crosshair", dá-li se tomu tak u Portalu vůbec říkat, který už neukazoval, které barvy portálů lze vystřelit, nýbrž které někde jsou. Do konce hry jsem si na to pořádně nezvykl.

Teď se přehoupnu do té negativní půlky komentáře. První díl byla zábavná hříčka, kterou člověk kompletně dohrál do tří hodin. A já bych řekl, že to byla délka adekvátní herní náplni. Mělo mě napadnout, že pokud toto někdo protáhne na troj či čtyřnásobek, může to začít váznout. Nepovažuji jednoduše herní princip Portalu za natolik poutavý a zábavný, aby "nakrmil" takto dlouhou "dospělou" hru. Také mi přišlo, že ubylo variability při řešení misí. Drtivá většina hádanek měla jedno jediné konkrétní řešení a já z toho neměl dobrý pocit. Působilo to příliš uměle. V jedničce jsem tento pocit neměl.

Dobře, tím tahounem měl být asi příběh. A nebudu říkat, že by vyloženě zklamal. Je tak trošku ujetý, stejně jako v jedničce. Párkrát se člověk i pobaví. Ale teď nemluvím o Wheatleym. Ne, vážně ne. Přijde mi, že Valve si byli moc jistí v kramflecích a mysleli si, že hráči budou hotoví z každé rádoby vtipné hlášky, která z něho vypadne. Ne že by se mu občas něco nepovedlo, ale jeho často dosti otravná a pocitově nekonečná řeč byla mnohem častěji trapná než vtipná.

Z hlediska atmosféry ovšem nelze mít výhrad. Hlavně zjevení se ve "starých časech" bylo dosti překvapivé.

Tahounem měl být zcela jistě i kooperační režim. Ten jsem absolvoval s Ronikem, kterému bych chtěl poděkovat za trpělivost, protože to byl přeci jen častěji on, kdo na řešení přišel. Koop je opravdu fajn, ovšem vytknul bych často dosti dlouhý a nudný projev Glados na začátku úrovně. Hráči se chtějí hned bavit a Glados je nezajímá. Zkrátka neměla v koopu co dělat.

Jakkoliv možná komentář vyzněl negativně, Portal 2 se mi celkově líbil. Nakonec nechávám vysoké hodnocení, nicméně měl jsem tušit, že střílení portálů nebude zkrátka bavit tak dlouho, jak mi ho hra servírovala. Dost se bojím toho, že Valve přijde se třetím dílem, který bude ještě delší, složitější a zkrátka větší. A já už budu vědět, že je to moc a že si pořízení rozmyslím.

A nakonec pár vlastních obrázků: odkaz

Jak se říká, k Portalu jsem přišel jak slepý k houslím. Jsem v podstatě výlučně hráč akčních a závodních her. Tak jak jsem se dostal k něčemu logickému? No ano, bylo to zdarma...

...upřímně už si nepamatuji, o co tehdy šlo, ale ve Valve zase jednou něco vymňoukli, a tak byl Portal na nějakou dobu zdarma jako omluva. A tak se dostal do mé herní knihovny.

Portal mi ukázal, že i logická hra může být moderní, dobře vypadat a být zábavná. Princip samotných portálů je velmi rafinovaný a nabízí nekonečné množství různých hádanek. Obdivuji borce, kteří byli schopni takovouhle hru navrhnout a jednotlivé úrovně vymyslet. O nic menší obdiv si zasluhuje i ten, koho napadlo dát do logické hry příběhové pozadí, které vybuduje pozoruhodnou atmosféru a táhne vás dál. Zpočátku je hra tak trochu k zešílení. Jen se vžijte do role hlavní hrdinky, jak by vám bylo? Velmi chytrá jsou všemožná rozmazaná okýnka do kanceláří, u nichž nikdy nevíte, jestli vás opravdu někdo nepozoruje. Jedná se zkrátka o velmi originální a zapamatovatelný zážitek. Myslím si, že atmosféra a příběhové pozadí stály za úspěchem Portalu více, než samotné řešení hádanek. Vždyť Glados se stala dost možná nejznámějším hlasem herní historie.

Samotné hádanky jsou čím dál tím těžší, nicméně jakmile se do toho jednou dostanete, kampaň vám nebude dělat větší problém. Když jsem hru hrál poprvé, trvala mi asi hodinku. Podruhé cca hodinku a půl. Větším oříškem jsou bonusové mapy, kterých je sice jen 6, ale na první dohrání mi zabraly více času než samotná kampaň.

Grafika je hezká, i když z dnešního pohledu už poněkud jednoduchá. Alespoň se to ale hýbe prakticky na čemkoliv.

Portal se stal legendou. Nebudu rozporovat, jestli zaslouženě, ale hrát za Chell mě bavilo, takže proč se v tom více pitvat :-)

EDIT: Pár vlastních obrázků odkaz

Tak mám ten boj jednoho nebojácného amerického instalatéra za sebou. Hru jsem hrál již kdysi a díky její specifické atmosféře, která mi dosti utkvěla v paměti, jsem na ní dostal zase jednou velkou chuť.

FF jsou hrou, která mě naučila, že ovládat spolubojovníky může být zábava. Do té doby jsem chtěl být vždycky sám za sebe, nicméně tři jednoduché, ale naprosto dostatečné povely, kterými vedete své spolubojovníky nepříteli vstříc, se staly velmi použitelným a hojně využívaným nástrojem. Není nad to, když za vás někdo udělá špinavou práci.

FF nejsou hrou o příběhu. Pozadí je zajímavé, ale v zásadě ani nedává příliš prostoru k nějakému poutavějšímu vyprávění. Možná je to trochu škoda. A co víc, celé se to nese tak trochu v komickém duchu, zejména televizní zpravodajství, které čas od času shlédnete. To poněkud kontrastuje se samotnou atmosférou, která je místy dosti hutná, na čemž se nemalou měrou podílí zejména naprosto vynikající hudební doprovod.

Jak již zmínili mnozí přede mnou, střílení v této hře je poněkud nezvyklé. Je z něj zkrátka zvláštní pocit, který jsem zažil jen v "příbuzné" hře Kane and Lynch. Dá se na něj ovšem zvyknout. A co víc, většina hry se dá projít s velmi účinným kulometem, kde velkou nepřesnost hravě doženete kadencí a silou. Nezapomínejme ani na věrné parťáky, kteří sice někdy dělají nesmysly, ale čím více jich je, tím větším nebezpečím jsou pro jakoukoliv skupinku příslušníků rudé armády. Hru jsem hrál na třetí obtížnost ze čtyř a měl jsem pár docela nepříjemných zákysů. Byly momenty, které se mi povedlo uhrát víceméně omylem až na několikátý pokus. Některými misemi jsem naopak zase proběhl naprosto hladce a kolikrát mi bratři ve zbrani nedali ani moc příležitost střílet.

Co mě ze začátku trochu mátlo bylo zadání misí, kdy v jedné lokaci byly dva úkoly, typicky vyvěšení vlajky a vyhození něčeho do vzduchu. V případě splnění jen jednoho ze dvou úkolů se ale celá lokace stala splněnou.

Design úrovní je povedený. Některé mise jsou vcelku koridorové, jiné zase nabízejí více možností a největší potěšení ve mně vždy vyvolalo odhalení nějaké rafinované skryté cesty vyžadující gymnastické nadání, která mě ale vždycky odměnila velkým usnadněním práce nebo poskytnutím velmi výhodné pozice.

Nešťastný byl inventář. Procházení kolečkem i využití středového tlačítka nebylo dostatečně komfortní a hlavně rychlé. Navzdory parťákům, jejichž počet je ke konci značný, se může totiž boj s přesilou změnit v zatraceně tuhý boj o přežití, přičemž je nezbytné nezapomínat i na raněné bojovníky, kteří vás ve smrtelné křeči jaksi nemohou krýt.

Grafická stránka mi nepřijde ani na rok vydání úplně slavná, hlavně polygonů je docela málo. Slušné je ale vystínování a celkový dojem není vůbec špatný. Hru jsem si trošku vylepšil bloomem a DOF, při hraní to vypadalo vážně pěkně
http://www.piratesxxl.cz/obrazky/7772.png
http://www.piratesxxl.cz/obrazky/7773.png
http://www.piratesxxl.cz/obrazky/7774.png
http://www.piratesxxl.cz/obrazky/7775.png
Perličkou je, že FF jsou hrou, která jede velice pěkně na klasických netboocích s 1,6 Ghz Atomem, čímž se stávají jednou z nejlepších her, kterou lze na těchto kalkulačkách hrát.

Takže abych to shrnul, FF jsou povedenou hrou. Mají pár nedostatků, jako místy nevyváženou obtížnost, krkolomný inventář, poněkud hranatou grafiku a přeci jen některé nudnější okamžiky, protože celá hra je víceméně stále o tom samém. Naštěstí není nijak extra dlouhá, takže jste-li úspěšní, skončí váš boj s rudou invazí tak akorát. Vzhledem ke kooperativnímu charakteru hry mě taky mrzela absence multiplayeru, ideálně splitscreenu, který by hře určitě slušel. Nicméně i když mi musela stačit společnost umělé inteligence, i tak jsem měl z odvrácení invaze pocit zadostiučinění. Mír národům celého světa.

Tak si říkám, jestli lidé tuhle hru vůbec pochopili. Předně je potřeba, abyste zhlédli oba filmy, díky čemuž budete zasvěceni do děje. Ten vám totiž hra neservíruje zrovna zkousnutelně. Nicméně pokud jste filmy viděli, museli jste si zákonitě všimnout, že nový Bond už zkrátka není jako starý. Netuším tedy, proč od hry dle nového Bonda čekáte Bonda starého...

Hry na motivy filmů, jsou-li udělané dobře (rozuměj: drží se filmu a zabaví), mám hodně rád. Tuhle hru jsem hrál už kdysi, i když jsem měl za sebou pouze filmové Casino Royale. Nyní mám za sebou oba filmy, kterých se tato hra týká, a tak budu hodnotit na základě tohoto druhého zahrání (ve skutečnosti jsem to kdysi dohrál na všechny obtížnosti, takže ono druhé rozhodně není). Jistý problém jsem měl při sledování filmu Quantum of Solace, protože některé lokace a zvraty jsem již znal z hry. Má chyba :-)

Hru jsem hrál na třetí obtížnost ze čtyř a s vypnutým zaměřovačem. K čemu taky, když RMB slouží ke starému dobrému přiblížení. Vypnutí křížku vás navíc připraví o téměř trapnou výhodu při střílení z krytu. Ono totiž nastavit křížek na něčí hlavu bez rizika zasažení a pak stisknout čudlík, to není žádný umění. Ale vystřílet třeba celý zásobník a za boha nestrefit toho chlápka, co mu kouká jen kousek hlavy, to je zábava. Ano, to je zábava. Je to střelba z krytu, při které je šance na strefení malá, přesně jako v reálu. Navíc na třetí obtížnost postava nevydrží víc než nějaké tři kulky, takže ani rambo styl nepřipadá v úvahu. Rozhodně mě potěšilo, že tři kulky (nebo samozřejmě jedna do hlavy) spolehlivě usmrtí každého, včetně "bossů". Ano, ve hře se párkrát objeví něco jako boss, ale vydrží stejně jako každá jiná postava ve hře. Toto velmi oceňuji, takřka nesmrtelní bossové v hrách, kde nedávali žádný smysl, mi vždycky lezli na nervy. Hrajete-li na vyšší obtížnost, určitě si rozmyslíte, jestli jít na každého s kulometem, nebo raději nevyužít možnosti tiché likvidace nepřátel. Ano, ačkoliv si toho mnozí nejspíš nevšimli, tak velkou část hry jde projít potichu bez střílení. Není to sranda, ale jde to. Vypínání bezpečnostních kamer je tak na denním pořádku, tichá likvidace řešená pomocí minihry, která mi kupodivu nevadila, jakbysmet.

Přejděme k technologickým aspektům. Ke zvukům nemám výhrad, hudba je samozřejmě perfektní a James Bond Theme v pravý okamžik vždy zapříčinilo více než blažený pocit. Graficky mi to také přijde slušné. Sice žádná špička, ale nic, z čeho by se zvedal pajšl. V tomto odstavci ale budu nucen uvést bezkonkurenčně největší nedostatek této hry. Je jím omezovač na 30 snímků za sekundu. Boha jeho, který hovado to vymyslelo. Grafická karta zívá na 20% zatížení a já čumím na neplynulý pohyb jak u hry na mobilu. Můžete dělat psí kusy, hrát si s Vsyncem, prostě se toho nezbavíte. Opravdu by mě zajímalo, jaký pro to měli autoři důvod, protože tím velmi výrazně domršili jinak vynikající hru.

Takže co je vlastně QoS? Výprava do jednotlivých částí posledních dvou filmů, kde zažijete (samozřejmě trochu upraveně, aby bylo vůbec co hrát) Bondův příběh a dost příjemně si při tom zastřílíte. K tomu si připočtěte atmosféru prakticky identickou s filmem a máme před sebou filmovou hru, jak má být. Ne, nejsou tam různé vynálezy a blbinky, tak jako nebyly ve filmu. Ani tam není erotika a vtípky. Tak už zkrátka nový Bond nevypadá. Chtělo by se to s tím smířit. Nebýt omezovače FPS, bylo by to 90 %.

A ještě něco. Hrál jsem hru podle Srdečných pozdravů z Ruska, podle Goldeneye, podle Zítřek nikdy neumírá i podle Jeden svět nestačí. Žádná ale QoS nesahala ani po kotníky (i když pravda, Srdečně pozdravy z Ruska možná dosáhly po pás :-)

Galerii obrázků s maximální nastavením detailů naleznete zde http://steamcommunity.com/id/SasakrCZ/sc ... files&view=imagewall

Proč se tahle hra honosí licencí Kobry 11, to mi vážně uniká. Navzdory názvu toto není druhá hra na motivy seriálu, nýbrž třetí. Druhou byl naprosto nesehnatelný Teil 2. Od prvního dílu se toho ale mnoho změnilo. Jedná se o klasické závodění, v němž policejní mise hrají jen podřadnou roli. Žádný příběh. Jen naprosto tuctová budgetovka s 16 závody ve čtyřech městech, přičemž některé jsou vzhledem k seriálu naprosto nepochopitelné. Ano, mluvím o New Yorku, který ale nad jiné vyčníval zábavným programem, který hrál v rádiu. Hra už vyšla v angličtině...naštěstí.
S volantem byl trochu problém. Hra ho sice podporovala, ale některé věci zkrátka přenastavit nešly. Takže nitro jsem musel přidávat pádlem pod volantem, Ze začátku hra nudila, pak to docela šlo. Kupodivu v tom podivném New Yorku mě to bavilo asi nejvíc.
Na rok 2004 se nám dostává víceméně ohavného grafického zpracování, kterému sekundují podobně za prd stojící zvuky. Když jsem hru hrál na notebooku s Intel HD (což sice není nikterak silná grafika, nicméně např. s NFS U2 se popere obstojně), tak se hra sekala, resp. framerate nebyl takový, jaký bych očekával od takto vypadají hry.

Takže abych to shrnul. Průměrné závodění v podprůměrné grafice za doprovodu podprůměrných zvuků s nepřiměřenými nároky. To vše je opepřeno vskutku mamutí herní dobou dlouhou cca 2 hodiny.