Tohle bude naprosto nestranný komentář, což vám dokážu tím, že mi tohle visí v obýváku. Ne, upřímně, celé universum Serious Sama, dá-li se to tak vůbec nazvat, mi přijde prostě tak úchylně úžasný a lákavý, že to bude vždycky má srdeční záležitost. Fascinuje mě vše od samotné postavy, přes ten praštěný narativ až po dokonalou hudbu Damjana Mravunaca. Kdo jiný než blázen do SS by taky viděl všechna videa od Frameratera, některá i opakovaně, že?

SS4 dost dlouho držel cenu, ale když jsem se před Vánoci doma prokecl, neměl to Ježíšek moc těžké. Bohužel, po stažení tuším asi 40 GB nastal problém - hra prostě nešla rozumě hrát. Pády při změnách nastavení a hlavně tragický výkon. Když Croteam doporučuje 8 jader CPU, tak nekecá, protože framepacing s mým 6jádrem znemožňoval rozumně hraní. Nakonec to jakž takž zachránil nedoporučovaný Vulcan, nicméně do optimálního výkonu vzhledem k tomu, co mám za stroj a zejména tváří v tvář tomu, jak hra vypadá, to mělo i tak daleko.

To všechno jde ale stranou, když hra začne. Pamatoval jsem si SS3 jako hru plnou příběhu a animací. No, tak čtyřka jde v tomhle ještě mnohem a mnohem dál. A víte co? Je to super. Dát smysl tomu všemu, co se děje, motivovat hráče, aby za něco bojoval. A tomu hodně pomáhá atmosféra skutečné apokalypsy, kdy lidé jsou poschovávaní, tu a tam je někde nějaká partizánská skupina a jinak nikdo. Jen vy, pár vašich kumpánů a tuna Mentalových posluhovačů. Opravdu to mělo šťávu a je vidět, že na tomhle si dal Croteam záležet. Vyprávění příběhu, undergroundová rozhlasová hlášení, side questy, kde pomáháte lidem v nouzi. Tohle se opravdu povedlo. Nejlepší atmosféru pak měly mise ve Francii, kde se člověk dostane do otevřeného obřího světa, který je sice prázdný a je více než zřejmé, že takhle to původně určitě být nemělo, ale nelze mu upřít kouzlo v tom, že když se za vámi ženou desítky a desítky nepřátel klidně několik kilometrů otevřeným prostranstvím, má to sakra větší koule, než uzavřené arény předchozích dílů.

Gunplay je naprosto ok, gadgety nahrazující z valné většiny Serious Bomb jsou vlastně taky celkem fajn. Inhalování speciálních schopností je poněkud zvláštní, čekal bych spíš nějaké implantáty, když jsme někdy v roce cca. 2080, ale holt když Siriané nechali koule naplněné bůh ví čím, tak proč je nevyužít. Dualwielding je novinkou a vzhledem ke znásobení množstí nepřátel takřka nezbytností. V gameplayi mě tak nakonec nejvíc točilo, že munice, brnění a životy byly naprosto chaoticky rozházené po bojišti, a tak člověk ztratil opravdu dost času běháním, a to úplně zbytečně. Taky zarazí hodně hluchých míst a zákoutí, kde by znalec série čekal, že něco bude, ale ono tam je... nic.

Technickou stránku věci jsem nakousl a je bohužel potřeba ji rozpitvat. Dost tragický výkon je jedna věc, ale rozlišení některých textur a hlavně třeba použití cubemap na odlesky vodní hladiny... jako WTF? Vždyť SS3 měl normálně SSR, tak proč je tady tahle neskutečná ohavná prasečina? Ne, to mi fakt hlava nebere. Ačkoliv lze najít scény, hlavně ve Francii, kde grafika vypadá takřka fotorealisticky, celkově tomu chybí určitej polish a stejnorodost. Těch wtf ohavností je tam prostě dost, ale asi je to holt furt třeba vnímat jako budget. Takový ty tisíckrát rozmazaný věci, jako komický animace nebo dostakující textury netřeba znovu zdůrazňovat.

Ale celkově si nemůžu pomoct, je to furt ten nejlepší SS. Bezprostředně po čtyřce jsem si raději ještě projel trojku a ačkoliv mě až zarazilo, jak moc je grafika stejná až lepší (a FPS dvojnásobný), má trojka problémy s tempem a otravnými podzemními misemi. Čtyřka mi přišla z hlediska gameplaye nejvíc dotažená a i když Steam hlásí 26 hodin, nepamatuju se, že bych se byť na chvíli nudil. A hlavně, a to je obvykle známka kvality - nechtělo se mi to vypínat (už jen jeden level syndrom) a těšil jsem se, až se k tomu zase vrátím.

Samozřejmě to, že původní ambice byly mnohem, mnohem větší na vás dýchá skoro furt. Smrdí to problematickým vývojem, ale jsem nakonec hrozně rád, že to vyšlo a že to je alespoň takový, jaký to je. Protože já nakonec nemám problém tomu hodit 85 %, protože si myslím, že v rámci žánru už z toho nejde vykřesat o moc víc a nebýt technických problémů, vlastně by to klidně mohlo být 90 %.

Kotel střílení, dementní humor, běhání vzad a do toho již tradičně naprosto boží muzika (pozor, vše od Damjana je na Spotify!) a jsem vlastně naprosto spokojen. Obdivuju, jakej příběh byly v Croteamu schopni naroubovat na původní FE a SE a kladu si otázku, kam až tohle jejich retrospektivní šílenství bude pokračovat. Nebo že bychom se v příštím díle konečně podívali do událostí po SE? Uvidíme.

PS: Proč se v roce cca. 2080 vyskytovaly všude po zemi naprosto dnešní auta? Netušíte? Vlastně ten svět vůbec nevypadal jako v budoucnosti... trochu zvláštní.

EDIT den poté: Přehazování zbraní na gamepadu bylo úplně na hov**. No jsem se nenaučil do konce hry. Zmáčknete čudl, vyosíte stick patřičným směrem a s joystickem vyoseným musíte pustit příslušné tlačítko. Takže v zápalu boje se vám dvě ze tří změn nepovedou. V SS3 (Fusion) to funguje perfektně a tak, jak jste zvyklí.