Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

marwel marwel

Martin / Praha (ČR - kraj Praha) / uživatel / 2759 bodů

Komentáře

« Novější Starší »

Jade Empire Special Edition


Kdybych jednoduše napsal, že jde o konzolový port akčního RPG od Bioware, zkušenější by si asi domysleli zbytek. Hra má totiž vše, co se od takového portu a od takového studia očekává. Typický rukopis tvůrců ze studia Bioware (současného) je znát na každém kroku. Jade Empire je tak rovnoměrně rozděleno mezi vyprávění příběhu a souboje. Cokoli jiného, co spousta lidí u RPG vyhledává, se zde nekoná. Vývoj postavy je ze sta procent zaměřený na boj, inventář a loot tu není prakticky vůbec, lineární je hra tak, jak lineární jen může být, exploration ration = 0.

Boj je ale kvůli dobře vymyšlenému a originálnímu soubojovému systému velice zábavný a za zmínku stojí Aréna v Císařském městě, která je pro mě i díky soubojovému systému asi tou nejlepší, jakou jsem měl možnost vůbec v nějakém RPG vidět.

Příběh je ve hře docela dobrý. Možná není tak propracovaný jako v jiných Bioware hrách, ale na druhou stranu je tak (i díky zasazení do Číny) originálnější (méně se "kradlo" z jiných zdrojů). A docela netypicky příběh končí později než hráč očekává (většinou jsou konce useklé). Herní doba v rozsahu 18 -28 hodin (první průchod mi trval 28 hodin, druhý 18 s tím, že jsem splnil ještě o dva úkoly navíc a hru dohrával na těžkou obtížnost).

Dobře je také vyřešena "problematika" parťáků. Je možné jim zadat dvojí taktiku (krom dvou vyjímek) - útočnou a podpůrnou. V předních liniích ale mnoho nevydrží, takže je výhodnější jim zadat podpůrnou taktiku, díky které dostáváte přímé bonusy vy v podobě rychlejšího obnovování many/chi/zdraví nebo většího dmg konkrétní skupinou bojových stylů a v jednom případě možnost bojovat spiciálním bojovým stylem (pobavilo :-)).

Jelikož jde o port z konzole, očekával jsem, že si zahraji s gamepadem, ale po několika chvílích jsem zjistil, že je mnohem lepší hrát na klávesnici s myší - mít jen čtyři rychlé sloty pro bojové styly je jednouše příliš málo. Také reakce/odezva gamepadu byla sotva taková, jaká by být měla.

Nic moc RPG, ale dobrá příběhová bojovka.
+12+12 / 0

Call of Duty: United Offensive


Sám tomu nemůžu uvěřit, ale ač jsem říkal, že je první díl COD nejlepší, není tomu tak uplně pravda. United Offensive je sice pouze datadisk ale co na tom záleží. Pravdou je, že je v mnoha ohledech vyladěnější, atmosféričtější a zábavnější než originál.

Kvalitou level designu se originálu bez problému vyrovná (což bylo pro mě asi největší překvapení), válečnou atmosféru posouvá na novou úroveň (takhle to má, IW, vypadat!), mise jsou zpracované velmi vkusně - zde si vývojáři byli naprosto jisti čeho chtějí docílit, žádné mise narvané indivuduálními úkoly, většinou je jediným úkolem dostat se na pozici a udržet ji ať to stojí co to stojí. Prostě velmi věrně zpracovaný 'život' pěšáka. Dokonce se tu objevuje pár věcí, které se v jiné podobě objeví i v dalších dílech COD - mise v letadle je vynikající, vojáci občas 'hláškují' a debatují což se ukázalo jako velmi důležitá součást dalších dílů COD apod.

UO nepostrádá slabší místa, ale většinou narazíte na věc, která vás nadchne a přes to určité slabší místo vás přenese. Stále je to typciké COD, tedy 'stupidní' koridorovka, ale přišlo mi, že je zde kladen větší důraz na opatrnější postup než je tomu u jiných dílů. Samozřejmě z části je to kvůli oldschoolovému způsobu zdraví, které se doplňuje pouze lékárničkami, takže vás to občas donutí se některým územím například proplazit, ale také je to výsledek promyšleného designu úrovní. Nakonec mi zbyla pouze jedniná výtka (zato docela důležitá) a to je nedostatek kvalitních zbraní. Resp. zbraní je tu dokonce o pár kusů více než tomu bylo v originále, ale většina těch opravdu dobrých zbraní je po většinu hry nedostupná. Arzenál, který je vám dodán na počátku mise (resp. kampaně) stojí za pendrek a ty dobré buď nikdo nepoužívá, nebo používá, ale nábojů do nich je asi jako cihel zlata.

Tak nakonec nejlepší díl COD přeci jen nepochazí z rukou vývojářů z IW.:)

Pro: level design, atmosféra

Proti: přespříliš lineární

+14+15 / -1

Max Payne


Tak jsem si konečně Maxe zahrál osobně a musím říct, že jsem nakonec byl velmi mile překvapen.

Co se mi líbí..

_Vynikající atmosféra, která je tvořená téměř každým prvkem hry, ne jen grafikou nebo všudypřítomnou tmou, apod. jak je tomu zvykem u spousty dalších her.
_Grafika hře skvěle sedne, je temná, drsná, strohá.
_Příběh je podávaný originálně prostřednictvím komiksových obrázků, které jsou mimochodem perfektně vytvořené ze skutečných fotek, takže to působí o řád temněji a beze zbytku nahrazují jakékoli cutscény.
_Texty v 'bublinách' jsou opravdu skvěle napsané a nejednou jsem si vzpoměl na scenáře Quentina Tarantina, který ve svých počátcích psal podobné, jednoduché, ale výstižné dialogy.
_Smysl pro skutečnost. Kde v jiných hrách je hrdina bůh, který vydrží desetkát víc kulek do těla než jakýkoli jeho nepřítel, Max Payne často umírá i mnohem rychleji než jeho nepřátelé. Jeden zásah z brokovnice na krátkou vzdálenost znamená Maxovu smrt, dva dobře trefené náboje z Desert Eagle na dlouhou vzdálenost znamenjí Maxovu smrt a mohl bych pokračovat. Dokonce bych řekl, že nepřátelé vydrží i o něco více než Max.
_Jedinou Maxovou výhodou je tedy Bullet time, který je tu zpracován skutečně perfektně. V podstatě jde 'pouze' o zpomalení času, nedělá Maxe celkově rychlejším nebo něco podobného. Dal by se vlastně přisoudit Maxovým rychlejším reflexům. Rozhodně nejde o žádnou nadlidskou schopnost. Velmi rychle se vyčerpává a dobíjí se pouze zabíjením nepřítel. To mi osobně přijde jako skvělá volba.
_Maxovy akrobatické dovednosti.
_Velmi slušný arzenál, kde každá zbraň má své využití po celou dobu hraní.
_Hudba

Co se mi už tolik nelíbí..

_Přespříliš frustrujících momentů, kdy na vás za dveřmi čeká partička nepřítel se zbraněmi namířenými přímo na vás. Prekérní situace, které se často řeší i několik minut a kde záleží více než na hráčových schopnostech spíše na štěstí.
_Občas mi nesedl level design (příliš mnoho úzkých chodeb, kde se nedají dobře využít Maxovy schopnosti).
_Bosové vydrží i několikrát více než řadoví vojáci. Radši bych viděl nějaká chytrá řešení takových soubojů než toto.
_Noční můry. Čekal bych něco originálnějšího.

Ač jde o standardní koridorovou střílečku, prezentace a vychytaný bullet time stačí na to, aby se pro hráče stala kultovní.

Pro: audiovizuální zpracování, bullet time, realističnost

Proti: frustrující momenty, místy level design

+24+24 / 0

Call of Duty


Když jsem si znovu po letech zahrál první díl, zjistil jsem, jak málo se toho v sérii skutečně změnilo. Už zde IW ukazují svůj smysl pro detail a talent prezentace. Základ je velmi primitivní, ale podávaný tak perfektně, že tomu jeden jen těžko může uvěřit.

Animace nemají obdoby. Když jste například naloděni společně se svou jednotkou a sledujete jejich vyděšené obličeje, jak se rozhlíží doprava doleva, upravují si přilbu na hlavě, či se instiktivně snaží uhýbat okolním výbuchům, nevěříte svým očím. Ale zde se IW podařil husarský kousek - ty animace vůbec nevypadají vážně, ale naopak působí odlehčeně aby hráč přeci jen nabyl dojmu, že jde o videohru, o prostředek k zábavě. Osobně mi je z přehnaně vážných titulů na nic (stejně tak z přehaně stupidních - viz. Saints Row 2 apod.). Zlatá střední cesta.

Perfektní level design. Především ve Stalingradu, kde by se téměř post-apo atmosféra dala krájet:) (jen se podívejte na město v dáli v první misi za rusy, tenhle obrázek budu mít v hlavě navždy). Také se tu pěkně podařilo vývojářům zachytit, jak to asi v tom Rusku, kde bojoval každý, kdo udržel zbraň v ruce, vypadalo.

Vytknout hře ale musím gameplay a 'příběh'. Téměř celou hru stačí držet W a střílet všchno, co se hne. Celou dobu plníte přiblblé a stále opakující se úkoly jako je vyřazení protileteckých zbraní, získání důležitých informací, osvobození zajatých vojáků apod. COD pouze rekonstruuje ordinérní situace druhé světové války (třebaže v kulisách zajímavých historických bitev jako je třeba právě ta u Stalingradu apod). Radši než obsáhnout větší část druhé světové války bez jakéhokoli příběhu bych viděl například osudy členů menší jednotky. Každopádně se mi to hraje mnohem lépe než jakýkoli jiný díl. Zabíjení nácků bude mít vždycky svoje kouzlo.:)

Pro: audiovizuální zpracování, prezentace

Proti: samotná hratelnost není nic moc, postrádá pořádný příběh

+17+17 / 0

Deus Ex


Jak Deus Ex hodnotit?

[Konceptuálně geniální hra, která hráči nabízí až neuvěřitelnou variabilitu v hratelnosti, nelineární přístup při hraní, skvělý příběh. Ale má své chyby především v umělé inteligenci (ignorace mrtvých těl, cheatování) a pár slabších míst.]

Je potřeba si především položit další otázku: Je na místě udělit hodnocení 100%? Někteří namítnou, že geniální hra neexistuje a tedy sto procentní hodnocení není možné udělit ničemu, nikomu, nikdy. Ano, to jsou ti, kteří potřebují řád a potlačují osobní pocity. Občas je potřeba udělit hodnocení vyšší či absolutní abyste hru/film/knihu odlišili od ostatních. Deus Ex má své chyby, ale přesto neexistuje hra, které by v celkovém hodnocení Deus Ex překonala, jen se mu dokáže vyrovnat. Pokud tedy udělit maximální hodnocení, čemu, když ne Deus Ex?
+22+27 / -5

Colin McRae: DiRT


Po těch hodinách odehraných v Burnout Paradise a NFS Underground 1,2 na mě působil Dirt jako balzám na duši. Vynikající tratě plné zatáček na odlišných typech povrchu(ostatně je to přeci rally), skvělý arkádový jízní model (ale ne tak arkádový, aby to hráče začalo po pár odjetých závodech nudit), řada odlišně se chovajících vozidel, které je možné před každým závodem docela široce upravovat. Negativum je pro mě engine hry, ale v tomto jde čistě o subjektivní věc, protože ten není schopen správně spolupracovat s mým počítačem, takže grafika u mě rozhodně nepatří k prvotřídním (i když to tak před přibližně rokem, kdy mi komp fungoval správně, bylo). A optimalizace mohla být také lepší - v závodech s více protivníky mi hra laguje tak, že by se za to nemusel stydět ani multiplayer Modern Warfare 2.

Už od capartích let jsem měl slabost pro závody, kde největší výzvou bylo pokořit svůj vlastní rekord trati. To přesně mi přináší Dirt a já jsem nadmíru spokojen.

Pro: spousta skvělých tratí, jízdní model

Proti: v podstatě pouze můj počítač :D

+13+13 / 0

Posel smrti


Jak jsem se dočetl, že je Posel smrti 2 slušná adventura, která si nezadá s prvním dílem, dostal jsem neodolatelnou chuť si ji zahrát, ale to jsem předtím musel splnit jeden dávný rest – dohrát první díl. Tak jsem ho znovu nainstaloval, rozehrál a s nepochopením sebe sama jak jsem se mohl od té hry kdy odtrhnout hru dohrál. Vynikající tajemný příběh, skvělé lokace, výborné dialogy, dabing a hudba. Ovládnání je to nejsnadnější jaké může být – pro všechno mačkáte pouze tlačítka myší, žádné rolovací menu s možnostmi mluvit/sebrat/prohlédnout apod. Občas mi vadilo, že jsem nevěděl jak dál, co mám dělat, kam jít, občas mě dožíral pixel hunting, občas jsem kroutil hlavou nad nelogičností situací (asi dvakrát). Občas jsem se prostě neobešel bez návodu. Přesto mi to nezkazilo pocit ze hry. Češi adventury umí a pokud se odprostí od toho rádoby humorného konceptu a vrhnou se na nějaké tajemno, je to trefa do černého.
+22+22 / 0

Hitman: Blood Money


Hitman mi dlouhou dobu unikal. Když jsem před lety xkrát rozehrával druhý díl, nebyl jsem schopen se přes ten podivný steath přístup přenést. V podstatě vás vůbec nic nevede to steath hrát. Jenže pak mi do rukou přišel čtvrtý díl, který se mi na dnešním stroji konečně podařilo rozchodit plynule a tudíž jsem ho mohl konečně rozehrát. Nezmiňoval bych to tu, kdyby můj názor čtvrtý díl nezměnil. Hned první, výcviková mise je skvělá a představí hráči všechny důležité možnosti hry (ostatně to se taky od výcvikových misí očekává). A v možnostech a skvělém charakteru misí nepolevuje až do konce hry. V každé misi je více možných řešení, do jednoho jsou všechna originální a skvělá. Celý průběh mise v mém případě vypadal tak, že jsem si nejprve celou misi prošel a zjišťoval kde co je, co se s čím dá dělat apod a až napodruhé rozjel misi na ostro. Docela chápu, že to některé hráče nebaví když třebas ani jedinkrát za celou misi nevystřelí (a to mají velmi slušný arzenál), ale jako celek to působí velmi chytře a absenci střelby vám vynahradí ten vynikající pocit po ukonční mise. Přesto, že se zde nemusí vůbec střílet, pro vraždící fanatiky tu ta možnost samozřejmě je a je paradoxně mnohem lépe zpracovaná než v Kane and Lynch od stejného studia - ve hře, která je tvořena od začátku do konce pouze přestřelkami. Nelze nezmínit vynikající sountrack a podlě mě pro hru vhodné grafické zpracování.
+7+7 / 0

Doom 3


Doom 3 je podivný případ videohry. Jde o neskutečně stupidní koridorovou střílečku s řadou hnusně skriptovaných situací a povrchní atmosférou, která dříve či později musí spadnout do stereotypu (samozřejmě myslim hru, ne atmosféru – zatracená čeština!). Jenže kde jinde bych sázel průměrná hodnocení a v komentu nešetřil negativní kritikou, zde to prostě udělat nemohu. Tady všechny tyhle odporné věci utvářejí vynikající celek, který je od začátku do konce perfektně zábavný a ač se stereotyp dostavuje, není to ten typ stereotypu, kvůli kterému hru nejste schopni dohrát. Vlastně to není ani takový druh stereotypu, který by vás byť jen trošičku odrazoval od hraní. Atmosféra povrchní skutečně je, ale stejně si budete každý moment plnými doušky vychutnávat. Hra rozhodně není strašidelná, je taková správně napínavá (i když je tento fakt v rozporu s předvídatelnými skripty). Lineární je tak, jak jen FPS může být, jenže zde to prostě ani trochu nevadí, sem to jednoduše patří. Samozřejmě jsem značně ovlivněn nostalgickými vzpomínkami na vynikající první dva díly (když ty potvory jsou ale tak sexy:D). Na mě Doom 3 působí jako každým coulem kvalitně odvedená práce, dělaná s chutí a láskou k FPS žánru. Nehorázně obyčejná, ale pekelně zábavná hra.

Pro: všudypřítomná tma, zpracovaní stínů, nostalgická zábava pro pamětníky

Proti: stereotypní, tuneloidní, občas velmi nevkusně skriptované

+15+17 / -2

Tomb Raider: Legend


Pokud nebudu počítat první tři díly serie, které jsou už notně zastaralé a mé vzpomínky na ně matné až žádné, považuji Legend za nejlepší díl. Jde o velmi vkusnou kombinaci akce proti lidským protivníkům a dobrodružné adventury. To, že zde převažují lidští protivníci mi přijde jako jedna z největších výhod hry. Zvířata jsou prostě pěkně protivný. Co musím také pochválit jsou souboje s bossy. Sice celkově bossy rád nemám, ale zde, kde jsou souboje proti nim spíše o uhybání a dodržování určitého stanoveného postupu než o brutální síle všeho možného, jsou velmi zábavné. Problémy s kamerou jsou zde samozřejmě stále, jde vlastně již o takový poznávací znak Tomb Raideru krom bujného (zde ještě bujnějšího) poprsí té sexy ohebné slečny na monitoru co si říká Lara Croftová. Přibyla možnost aktivování next-gen grafiky, která tedy rozhodně nextgenových titulů nedosahuje, ale pokoukáníčko je to stejně docela pěkné. Celkově jsem měl po dohrání velmi pozitivní pocity srovnatelné s pocity z prvních dílů hraných v letech malého caparta. Takže za osm.
+11+11 / 0

Risen


Není pochyb o tom, že je Risen lepší než Gothic 3 a to jak co se tyče příběhu, tak i po technické stránce. Optimalizovaný je skvěle, stále dobře vypadá, dokonce je i téměř bez bugů. Největší změny se týkají soubojového systému, který je zde docela vychytaný. Vlastně si nevzpomínám, že bych hrál nějaké RPGčko, kteté by mělo soubojový systém zpracovaný lépe (Nepočítám izometrické rpg a Dark Messiah nepovažuji za rpg), je chytrý a dobře se ovládá. Dokonce už není problém zabít větší skupinu nepřátel.Dovednosti jsou maximálně zjednodušené a je to celkově ku prospěchu věci. Vlastně je to takový ideál moderního RPG, v kterém se nikdo nechce zatěžovat řadou číselných statistik. Každý bod do nějaké dovednosti se ihned projeví. Dialogy jsou dobře napsané a dabing velmi slušný. Především ožrala Lars (nebo jak se jmenoval) a Jorgensen a jeho houbičky mě maximálně dostali. Pole působnosti se sice značně zmenšilo oproti Gothic 3 a často vede nějakým místem pouze jediná pěšina, přesto jsem neměl pocit klaustrofobie a to ani v dungeonech. Hře v podstatě není co vytýkat, vynikající záležitost jak pro fanoušky Gothic série, tak i pro všechny ostatní, kteří si rádi zahrají některé to akčnější rpg.
+10+10 / 0

Sherlock Holmes versus Jack the Ripper


Překvapivě velmi dobrá adventura. Sherlock Holmes jak ho ve starších filmech či ve hrách vykreslují (tedy jako gentlemana znalého pravidel etiky) rozhodně není hlavním tahákem hry, ale je to především tajemná postava Jacka Razparovače a její zvrácená vražedná mysl . Situace kolem těhto chladnokrevných vražd je více než zajímavá a autorům se to povedlo velmi vkusně zachytit ve své hře. Atmosféra chudinské čtvrti Londýna je zvládnutá na jedničku v grafickém podání pro adventury více než dostačujícím. Puzzly, rébusy, hádanky či jak všechny adventurní prvky nazvat jsou zde vesměs zábavné a i když se autorům nepodařilo vyvarovat se přešlapů, nejde o nic tak závažného, aby to stálo za zmínku. Krom klasikcých seber-zkombinuj-použij je hra obohacena o dedukční tabule, časové osy či rekonstrukce zločinů, které sice nejsou žádnou makačkou na mozek, ale dodávají hráči pocit skutečného detektiva. Často je ke splnění některých hádanek potřeba zalistovat historií rozhovorů či pročíst si znovu uložené dokumenty - věc vcelku nevídaná, ale pro mě osvěžující změna. Snad jedinou chybou hry je místy až směšně nízká obtížnost.
+11+11 / 0

Call of Duty: Modern Warfare 2


Nejdřív pár vět ohledně technologií. Engine z prvního dílu opepřen o nějaké přehnané efekty a šeredné pastelové barvy - MW2 vypadá jako spojení Team Fortress 2 a Modern Warfare 1. Je to škoda, protože kdyby byly barvy alespoň o chloupek věrnější skutečnosti, byla by to grafická bomba. A ta optimalizace!

Tak jsem nakonec singleplayer kampaň dojel a musím říct, že to nebylo zase tak špatné. Samotná hratelnost výrazně ustupuje prezentování děje což má za následek řadu velmi sympatických změn oproti MW1. První z nich je snížení počtu individuálních úkolů. Nyní většinu věcí děláte řekl bych tak nějak za letu a nejde o žádné pevně ukotvené úkoly, ale spíše jen něco jako 'sundej dotěrné vrtůlníky' nebo něco podobného. Většinu času ale trávíte s aktivním úkolem jako je například 'support McTavish' nebo 'follow sb' a to mi zde naprosto vyhovovalo. Ve skutečnosti jsem bral akční část hry za takové nutné zlo abych se zase dostal k něčemu.. filmovému. Sice to nevystihuje realitu, ale bližší slovo mě nenapadlo. Prezentované je to opravdu parádně a osobně připisuji obrovký díl úspěchu hudbě, která je ve srovnání s prvním MW na naprosto jiné úrovni. Nejlepší momenty hry jsou pro mě tedy ty, kdy buď nestřílíte vůbec, nebo jen velmi poskrovnu (například mise, kdy procházíte s parťákem zasněženým lesem a občas odstřelíte nějakou tu hlídku). Silných 'filmových' momentů je tu více než v prvním díle a ač třebas nešlo o tak velké věci jako byla atomovka v prvním díle, stejně jsem z nich měl ještě lepší pocit. A celková atmosféra je jednoduše vynikající. Hru jsem hrál na obtížnost regular (po testu mi ale byla doporučena Veteran) abych omezil nutnost hraní na vhodné minimum a kochal se prezentací. Jako hra je to špatné (i když má své momenty), ale jako "něco, co se tváři jako film" je to paráda. Znovu jsem našel vášeň pro film a dokázal si konečně MW2 vychutnat tak, jak jsem měl už dříve. Dohráno za bez pár vteřin 4 hodiny což je pro kvalitní FPS málo, ale pro interaktivní filmovou zábavu jako je MW2 myslím dostatek. Herně zábavné začíná být MW2 až s multiplayerem.

Co říci k multiplayeru? Hratelnost je šíleně nevyvážená, parky jsou tu stále a k tomu všemu ve svých vylepšených verzích (včetně toho nejhoršího - last stand), pičovinek, které můžete našroubovat na svou flintu přibylo - některé z nich jsou velice otravné a hojně používané, některé podkopávají už tak značně nevyváženou hratelnost -, nové killstreaky (overpowered jako prase) - v kombinaci s care package fakt bomba (chopper gunner do každé rodiny). Shield, ACR, příliš účinné brokovnice a možnost akimbo attachmentu na některých zbraních považuji za opravdu špatný vtip od IW. Vydalo by to na dlouhý seznam kdybych se chystal vyjmenovat všechno, tohle jsou jen ty nejdůležitější. Jo, na jeden jsem zapoměl - IWNet! Nemá cenu se rozepisovat, všichni znají jeho chyby (největší chyba je jeho přítomnost). Modern Warfare 2 se prostě příliš nepovedlo.
[edit]
Musím říct, že jsem multiplayeru nakonec trochu křivdil. Vše, co jsem zmínil předtím je bezezbytku pravda, ale co se mu nedá upřít je občas i docela slušná porce zábavy. Důkaz toho, že i špatně udělaná věc může zabavit na dlouhé hodiny.:)

Singleplayer kampaň je zajímavý zážitek na jedno odpoledne. Ve hře není jediná cut scéna, vše probíhá v herním enginu a z pohledu první osoby. Důkaz, že i na obrazovce platí pravidlo jako v knihách, tedy že vyprávění v první osobě vtáhne čtenáře/diváka mnohem více do děje. Kdyby šli IW ještě dál a akční složku ještě více omezili, nezlobil bych se.

Pro: filmu podobný nádech, audiovizuální zpracování, no, nakonec i ten multiplayer je vcelku kladem

Proti: po většinu času nedobré přestřelky v singlu (vše ostatní je ale kvalitní), řada nedostatků v multiplayeru

+13+16 / -3

S.T.A.L.K.E.R.: Clear Sky


Clear Sky přináší pár svěžích vylepšení, ale ten nejdůležitější prvek původní hry řádně pokopal. Atmosféra zde i přes větší množství mutantů na místo bloumajících stalkerů pěkně zřídla. Nejsem si úplně jistý čím konkrétně by to mohlo být, fakt ale je, že už to není ono. Válka frakcí mi nevadila když jsem se k žádné konkrétní nemusel upínat, vyšší obtížnost jsem uvítal (bohužel se to týká jen počátku hry, s nalezením některých artefaktů a zakoupením kvalitní zbroje se stáváte terminátorem), možnost vylepšit si oblíbenou zbraň je skvělá, nový, logičtější způsob hledání artefaktů hru také oživuje. Zamrzí recyklace některých lokací z původní hry (nové lokace jsou po vzoru prvního dílu skvělé) a znovu nepovedený konec hry.

Pro: stále vynikající grafika, hledání artefaktů, obtížnost

Proti: téměř bez atmosféry, konec hry, zabugované

+6+6 / 0

S.T.A.L.K.E.R.: Shadow of Chernobyl


Stalker mě velmi mile překvapil jen co je pravda. V době, kdy jsem nad originální produkcí v žánru FPS takřka zanevřel se mi do rukou dostal tento ukrajinský klenot a inu, pošmáknul jsem si. Rozdíl národů Evropy a Ameriky se věru pořádně liší a vývojářům z Ukrajiny se výtečně podařilo vnést ducha země do své hry. Atmosféra ze hry doslova teče na každém rohu a hráč má sto chutí se v ní utopit. Zatímco v takovém Bioshocku je atmosféra výsledkem složitých procesů při vývoji, vsadil bych se, že v případě Stalkera to prostě nějak vyplynulo. Volnost pohybu, zajímavý děj, vynikající lokace a těch pár vkusně zakomponovaných RPG prvků dělají ze Stalkera titul hodný té nejvyšší pozornosti. Jediný nedostatek je příliš uspíšený a odfláknutý konec hry.

Pro: atmosféra, rpg prvky, volnost, lokace, grafika, zvuk, ...

Proti: konec hry

+9+9 / 0

Call of Duty 4: Modern Warfare


Předem upozorňuji, že jde o čistě subjektivní názor. V případě COD4 totiž nejsem schopen objektivity, protože můj názor se jak vidno příliš odlišuje od zbytku hráčské společnosti.

Hra je pro mnohé především singleplayerovka a proto by se dala očekávat pořádně promakaná kampaň sršící nápady a především zábavou. Tak nějak mi zde všechno schází. Celkově na mě single působí jako umytý, navoněný a pěkně oblečený Quasimodo. Ten hrb se prostě nezapře. Žádná umělá inteligence, pouze skripty. Situace a úkoly, které už každý kdo hrál předešlé díly viděl. Prostřílej se tam (po cestě vyhoď to a ono do vzduchu), prohledej to tam, nic nenajdi, prostřílej se k místu extrakce. Všechen ten šmejd je ale velmi vkusně presentován. Drifingy jsou dobře zpracované, dabing je vynikající, grafika dobře provedená a nenáročná. Bohužel obsah jaksi není hodný tříáčkového titulu. Takový FEAR 2 má tu svou umělou intelgenci, která u mě hru vyšvihne značně vysoko, COD4 toho v singleplayer kampani moc nenabídne. Pár dobrých momentek (mise v Černobylu, atomovka) hru nezachrání.

Pro mě je ale COD4 především o multiplayeru, který jsem měl tu čest vyzkoušet až letos a peněz rozhodně nelituji. Mapy jsem z počátku považoval za zbastlený bordel, ale časem, jak je člověk pochopí a naučí se jimi intuitivně probíhat, je to skvělé (samozřejmě krom map Shipment a Killhouse, které považuji za odpad). Šest herních módů, ze kterých se bohužel hrají vesměs jen tři - FFA, TDM a Search and Destroy. Kámen úrazu ale přichází se zbraněmi a perky. M4 je neskutečný šmejd, M16 kvůli vyvážení osekaná o automat, o G36 a M14 radši ani nemluvě, proto pro mě zůstává jedinou hratelnou útočnou puškou AK-47. V ostatních kategoriích už to takové katastrofa není. Chápu, že se IW chtěli zavděčit širšímu publiku aby měl každý možnost si vybrat a proto to nakonec nepovažuji na TAKOVÝ nedostatek. Za skutečný nedostatek ale považuji přítomnost LMGs a stacionárních zbraní ve hře. A pak přicházejí na řadu perky. Osobně bych rád znal tu chorou mysl, která vymyslela perky Last Stand a Martyrdom a majiteli bych nandal pár na solat aby si takové nápady příště rozmyslel. Ve finále ale stejně všichni skončí u Stopping Power (krom AK-47, které je pohodlně hratelné i bez něj) a Deep Impact (popř. Steady Aim).
+11+11 / 0

Twin Sector


Tak Twin Sector mě skutečně pobavil. Bohužel ne hratelností, ale svou stupiditou po všech stránkách. Graficky je to příšerné, což by ale nebyl takový problém, kdyby hra nebyla tak špatně optimalizovaná (nedostal jsem se přes 30 fps ani na nejnižší nastavení). Nepřirozené, až komické pohyby postav ve video sekvencích, dialogy jak ze slabikáře, debilní 'příběh', neskutečně ubohé logické prvky, nestabilní, zabugované. I zde přidám nějaké otřepané nej. Twin Sector je jednoznačně nejhorší hra, kterou jsem v životě hrál. Hra měla velký potenciál konkurovat Portalu, ale vyvojáři nejspíš od vydavatele nedostali mnoho finančních prostředků udělat ze hry áčkový titul. Škoda.
0+2 / -2

Neverwinter Nights 2


NWN2 mě pořadně nasrali. Co mi je do toho, že hra pěkně vypadá když základní pravidla stanovená v Baldurech, přítomná i v Icewind Dale, tady prostě neplatí. Upíři. Co že to dělali v Baldurech? Ááá, no přece vysávali urovně. Tak to sem nedáme to je příliš složité. A co lich? Takových kouzel? Pro krista, to přece nejde! Dejte mu pár základních a dejte mu tak druhou úroveň ať se proti tomu dokáže zachránit i dýchavičný revmatoidní vepř. Ilithidi? Beholdeři? Vymazat! Nahradit hordou zlodějů. A co předměty? Všichni chtějí magické předměty. Tuny předmětů! Dejte všemožné zbraně +3 a víc do každé bedny/truhly ať hráč nemá problémy se zaměřením. A co imunity nepřátel a ochraná kouzla? Osekat, osekat, osekat. Škoda.

Takže co nám tu zbylo? Stále docela velké množství nepřátel, kteří vesměs všichni dělají to samé - jen zraňují. Krom toho jsou skupiny opravdu skvěle navržené. Co nějací lučištníci v zadu? Nějaký naspídovaný trpaslík v přední linii? Mág, metající ohnivé koule na potkání? Pfff! Pět zlodějů, pět zlobrů s palicema nebo pět ještěrů a šmitec. Souboje nejsou až na výjímky žádnou výzvou. A ty která výzvou jsou? Inu, je tomu tak proto, že je hráč nějakým způsobem hloupě omezován. Buď nemůže kouzlit, nebo nemůže odpočívat (ve finále je potřeba vymlátit celé patro na jeden zátah - žádné obnovení kouzel, pokud si to vyplácal na začátku, jsi v prdeli) apod. Buďme štědří, i pár skutečně vynikajících soubojů se tu najde.

Problémy s umělou inteligencí nebo s kamerou nejsou nijak velké. Celkově se hra ovládá docela slušně. Jen některé speciální útoky by se mohly dát navolit na quick bar a zaměřování cíle je taky dost otravné. Hra je možná až příliš přeefektovaná což často vede k naprosté nepřehlednosti bojiště. Herní panely nejsou nijak vázané, takže si je můžete po obrazovce všemožne posouvat, můžete jich mít otevřeno víc přes sebe (velmi užitečné), ale nic to nemění na tom, že jsou všechny špatně navržené. Dialogové okno je malé, inventář nepřehledný (V NWN2 bych byl víc než kde jinde vděčný za textový inventář), mapu nelze zvětšit na celou obrazovku apod.

Prezentace? Málo z celkového počtu rozhovorů je nadabováno, žádné animace při rozhovorech, žádné vyjimečné lokace, špatně navržené dungeony. Na hráče to působí tak, že s přiloženým toolsetem by kde kdo dokázal vytvořit úplně to samé. Dabing je vcelku slušný, hudební doprovod také, dialogy jsou velmi slušně napsané a ač je příběh plný fantasy klišé s tunou zbytečných informací, nenudí. i když.. v jedné fázy hry musí hráč plnit úkoly pro jednu ze dvou stran jen proto, aby se dostal do další části města. Tomu říkám smrtelná rána pro konzistenci příběhu. Dobře napsaný deník by to spravil, žel, takový tu není. Kde jsou ty časy prvního baldura.

NWN2 jsou relativně kvalitním oldchool rpg v překrásné grafice. I přes omezení schopností nepřátel, špatné rozvržení nepřátelských skupinek (případně jejich levelů) a nezajímavý level design, dokáže NWN2 po většinu času slušně zabavit. Rozhodně však nejde o tříáčkový titul.

Pro: grafika, možnosti povolání, zajímavý děj, slušné ovládání, toolset

Proti: příliš mnoho omezení a zjednodušení

+9+10 / -1

Mass Effect


Sci-fi nikdy nebylo mým oblíbeným žánrem. Na starší díly SW jsem koukal jen jako malý kluk, na nové díly jsem koukal v podstatě jen kvůli efektům, příběh jsem nevnímal (politika mě nikdy moc nezajímala a sci-fi postředí také ne). K ME mě tedy skutečně přivedlo především jméno vývojářského studia, Bioware. A samozřejmě také další featurky jako jsou RPG prvky, údajně silný příběh a grafika na Unreal Enginu. Hru se mi nakonec podařilo sehnat velice levně a tak jsem se konečně mohl po hlavě vrhnout na mé první opravdové sci-fi dobrodružství.

Jako první mě do očí uhodil vynikající grafický kabátek. Fotorealismus se zde sice nekoná, ale detailní modely a prostředí ve vysokém rozlišení udělají své. Normandie je pěkný vesmírný kousek. Interiéry jsou uvěřitelné a perfektně kopírují tvar exteriéru. (Některá studia by se zde mohla něčemu přiučit). Postavy jsou do detailu vymodelované a především mimika je vynikající. Zamrzí téměř nulová fyzika a statické květiny a stromy. Také jednotlivá místa nežijí zrovna bujným životem. NPC jen hloupě postávají na místě, žádný pohyb, žádný naprogramovaný rituál. Svět se tak zdá později plochý a prázdný.

První mise a první oťukání herních principů. Kulatý zaměřovač mi zrovna nesedí, střelba zpoza krytu je křečovitá a zadávání příkazů týmu dosti nepohodlné. RPG prvky jsou dobře navržené a i když zde není tolik možností, rozhodně je to výrazné plus oproti většině čistě akčních her. Máme zde tedy celou řadu věcí určených prvnotní volbou povolání. Je zde tedy možnost cpát body do bojových vlastností, biotických schopností a hackerských zkušeností. Ne však všechna povolání mají možnost se učit všem těmto věcem. Vojáka nenaučíte vrhat lidi proti zdi, Sentinel vám zase neprožene hlavou kulku ze sniperky. Je tedy později nutné složit si tým vám vyhovující, ale nejlépe schopný všech základních schopností nutných pro přežití a snazší průchod hrou. Intenzita bojů je kolísavá. Zatímco někdy jste do boje doslova vhozeni, jindy jde jen o postupné vymlacení bandy přiblblých robůtků. Krom některých důležitejších bojů jsem neměl na střední obtížnost (zpočátku nejtěžší) větší problémy. Na jednu stranu dobře, nedostavuje se fustrace, na stranu druho není první hraní větší výzvou. Později se otvírají další obtížnostní stupně.

Hlavní dějová linie vám nedá spát. Na vedlejší úkoly není čas. Příběh je poutavý, vyprávěný zajímavě a žene vás neustále kupředu. Dojde i na překvapivé zvraty a nečekané rozuzlení. Vedlejší úkoly postrádají smysl - jde jen o hloupé putování z jedné soustavy do další, projíždění makem pohoří, prohledávní spadlých družic nebo čeho, hledání těžebních ložisek apod. Nuda nudoucí. Dobře pro Bioware, že si toho většina hráčů na první zahrání ani nevšimla, hlavní dějová linie je jednoduše nepustila. (Kupodivu se tak stalo i v mém případě a to jsem většinou schopný probhledat nejmenší skulinku herního světa a splnit nejnepodstatnější úkol.) Pozadí příběhu a historie světa ME je zde dobře popsána a hráči představena prostřednictvím Kodexu. Nepatřím zrovna k lidem, kteří si jsou schopni přečíst i tu nejposlednější řádku té nejzapadlejší knihy ve hře, ale Kodex jsem si přečetl skutečně celý. Rasy jsou zde totiž zajímavé, místa pěkně popsána a technologie dobře promyšlena. Klobouk dolů.

S vyprávění příběhu také úzce souvisí dabing. Zde je dabing kvalitní, postavy jsou tím více uvěřitelné a herci postavám mluví přímo do huby jak barvou hlasu, tak mimikou. Dialogy jsou také velice kvalitní a ač jsem četl několik názorů, že přeci jen to není tak filmové jaké by to být mohlo, za sebe říkám, že minimálě filmy se Silvestrem Stalonem v hlavní roli to co se týče dialogů určitě předčí :). Hudba většinou kvalitně dotváří děj na obrazovce, ale občas je jak by se řeklo 'mimo mísu'. Někdy vás vtáhne do boje, jindy hudbu ani nevnímáte. Některé skladby jsou famózní. Musel jsem si po dohrání sehnat soundtrack a své oblíbené skladby si pouštím stále. Zvuků prostředí by mohlo být víc, ostatní zvukové efekty jsou dobré. Audio jako celek ostudu nedělá a v konkurenci určitě obstojí.

ME je vynikající RPG s poutavým příběhem, zábavnou hratelností a skvělou grafikou.
+15+16 / -1

Resident Evil 5


Stručně RE5 není survival horor v pravém slova smyslu. Zombíci se na vás hrnou v kvantech nevídaných stále, ale už v tom není ta tajemná atmosféra původní dílu, zde jde jen o bohapustou střílečku bez většího smyslu, přesto velice zábavnou - zvláště souboje s bossy jsou kulervoucí. RE5 je také velice lineární a skriptoidní.

Graficky je to dnešní standard a nejednou mi to připomělo nejnovější díl Tomb Ridera. Ani ne tak level designem (i když v jedné fázi je to TR až hanba), jako použitým enginem. Optimalizace je taky na výbornou.

Ovládání je dobré jak na klávesnici, tak na gamepadu. Nutno říct, že je pořádně oldchool, ale to tak nějak k tomuto žánru patří (survival horor) a RE5 je díky tomu stále značně odlišný od TPS/FPS her.

Arzenál zbraní docela luxusní s velkým množstvím dostupných upgradů. A potěší také sympatické bonusy za nabrané bodíky. Co však frajeři z Camcomu pořádně zmrvili je inventář.

RE5 je zábavná koridorová řež!
+8+8 / 0

Gothic 3


Tak tuhle hru jsem musel rozehrávat snad pětkrát než mi vůbec něco nabídla, kvůli čemu bych se rozhodl u ní strávit víc jak deset minut. Když už jsem konečně jakž takž pochopil co se po mě vlastně chce a jak to v Myrtaně chodí, mohl jsem začít bádat.

Hned jsem dostal pár úkolů typu dojdi tam a onam, promluv si s tím a oným, přines to a ono a od počátku jsem byl dost zmaten z hlavní dějové linie, která rozhodně neptří k těm, kde je hráč napjatý jak tětiva luku co se stane dál. Poměr vedlejších úkolů k hlavním je tak 50:1.:) Frakce jsou tu jen tak naoko, k žádné se během hraní nemusíte přímo upoutat, můžete si klidně bez problémů plnit úkoly na všechny strany a nic se neděje. Žádná velká rozhodnutí činit nemusíte. K frakci se budete muset přidat snad až ke konci hry abyste ju mohli vůbec dohrát.

Grafika je překrásná. Všechny kopce, duny, jeskyně, řeky, všechno působí naprosto přirozeně jako by to bylo skutečné. Proti Gothicu působí Oblivion jako stavebnice, kterou vlastně ve skutečnosti je. Škoda, že Piraně nevěnovali větší pozornost a čas správné optimalizaci hry.

Dialogy jsou vedené povětšinou stručnou vtipnout formou, nic formálního. Sice často používají podobných frází, ale příliš mi to zde nevadilo. U většiny RPG po pár hodinách hraní dialogy odklikávám (samozřejmě po přečtení), zde jsem se přistihl jak poslouchám každou větu i po odehraných dlouhých hodinách. Dabing mě tedy velice potěšil. V určitých fázích si ale vývojáři mohli nekteré dialogy odpustit. Co takhle začít obchodovat po kliknutí na příslušnou ikonku a ne si pokaždé vyslechnout otravné ‚show me your goods.‘? A kapsářství přes dialogové okno taky není moc pohodlné.

Jak už jsem zmínil, úkoly nepřinášejí téměř žádné překvapení - většinou se jedná o sesbíraní nějakých předmětů či zabití skupinky nepřítel. Plnit je ale budete s chutí, protože odměnou vám budiž velká porce zkušenostních bodů. V G3 totiž dostáváte za plnění úkolů mnohem víc zkušeností než za souboje. Tomu říkám správná motivace.

Zkušenostní ‚strom‘ je zde docela slušný, některé upgrady jsem ale v praxi příliš nezaznamenal. Například Souboj s mečem mi přišel stejný jak na druhé, tak na třetí úrovni skillu. Přítomna je samozřejmě i magie, ale není moc užitečná. Kouzla, která budete využívat se smrsknou tak na tři (podle zaměření).Magická energie se bez skillu sama neobnovuje, takže magické léčení také nemá mnoho výhod.

Až na pár maličkostí se mi u Gothic 3 líbí jeho antiakční přístup. Nepřátelé se na vás nehrnou po desítkach, souboje jsou osobnější a složitější. Střelba z luku není jako z kulometu, ale pěkně pomalu se natahuje tětiva (podle skillu) apod. Ty maličkosti, které mi zde nesedí jsou např. lektvary. Proč se musí bezejmenný zastavit a schovat zbraň aby si mohl přihnout z baňky života? A proč se nezvyšuje hp s postupem na další úroveň?

Resumé: Gothic 3 není dokonalý, bugů jsem se nezbavil ani použitím nejnovějších updatů, úkoly nejsou z nejzajímavějších, svět je možná až příliš velký a ne moc konzistentní, ukládací a nahrávací časy jsou pekelně dlouhé a vůbec celá optimalizace by měla být lepší i vzhledem ke grafice hry. Soubojový systém je minimálně zvláštní a mezery ve skillech jsou až překvapivě hluboké. Přesto jde o nadprůměrné RPG, které si svoji pozornost rozhodně zaslouží.
+23+23 / 0

Velvet Assassin


Velvet Assassin už od počátku působí jako docela kvalitní budgetová akce, ale při představě ceny, za kterou se titul prodává zůstává rozum stát. Většinu situací budete řešit jedním způsobem – připlížit se zezadu, bodnout a proti více vojákům camping a přesné headshoty ze stínu. K cíli se dostanete jen přes hromadu geršáckých mrtvol, proplížit se je až na pár světlých okamžiků takřka nemožné. Důvodem také bude linearita levelů a tvrdé skripty na každém kroku. Situaci si prostě nelze obhlédnout z dálky, protože když se pak k vojáků přiblížíte, začnou se chovat podle jiného skriptu a celá práce přijde vniveč.

Graficky mě ale VA docela potěšil. Sází spíše než na ostré textury a geniální fyziku na specifickou atmosféru a art celé hry. Většina úrovní je vyvedena v určitých netypických barvách (ale ne nereálných) – ulice města do oranžova, stoky do zelena, vězení do modra. Při přechodu ze světla do stínu se kolem aktérky zobrazí modré kontury, které zde ani v nejmenším nepůsobí rušivě. Stíny jsou zde skutečně dobře vyvedené a troufl bych si říci lépe než v prvních dílech SC nebo Thiefovi (hrál jsem jen třetí díl). Ale to nejspíš není nic zvláštního když se jedná o nějaký ten rok novější hru.:)

Audio je naopak průměrné. Dabing velmi nudný (no, hlavní hrdinka má nudný hlas, ale když vezmu v potaz, že je to angličanka..:)), zvuky prostředí, zbraní, hudba, všechno je kvalitou hodno budgetu. Přesto mě některé dialogy dokázaly pobavit.

Ve zkratce: Jednoduchý přístup vývojářů mi nevadí, stejně se snažím využívat co nejméně gadgats. Optimalizace není nejlepší. Nejde o nijak inovativní hru, přesto jsem se u ní docela bavil. To málo co umí, umí dobře.
+13+13 / 0

Tom Clancy's Splinter Cell: Chaos Theory


Chaos Theory je nepochybně nejlepší díl série. Konceptuálně se toho mnoho nezměnilo. Stále se pohybujete v hlubokých stínech nikým neviděn neslyšen vybaven řadou různých serepetiček pro řešení situací, stále je zde jakýs takýs politický děj, který je stále divný a nezajímavý jako většina politiky, stále je tu přítomen Sam Fisher a jeho sarkastické hlášky. Ve všech ohledech jde o standardní SC, ale ve většině ohledech doveden do naprosté dokonalosti.

Grafika je hodně slušná. Už je zde možné využívat všech možností třetí generace shaderů a directX 9.0. Jemné stíny, antialiasing, HDR, textury ve vysokém rozlišení.. Jediné co bych snad jen trošku vytkl jsou obličeje postav, které přeci jen nejsou uplně dokonalé.

Hratelnostně je to stále bomba. Jen stíny jsou hlubší a temnější než v minulých dílech, mapy zajímavější s vícerem možných průchodů, úkoly rozmanitější, vyčkávání zábavnější, případná likvidace nepřátel propracovanější. Co mě ale nejvíc potěšilo je možnost projít většinu levelů bez omráčení jediného nepřítele. Někteří rádi používají všemožných gadgets k docílení výsledku, ale zde prostě není nutné je používat. Ve výsledku potřebujete jen pistoli na vypínání světel a trpělivost. Dokonalé.

Před každou misí dostanete tučný balík informací proč tam jdete, co tam děláte, co můžete očekávat, případně i nějaké rady. Všechno zobrazené na přehledné obrazovce. Všechny úkoly si můžete kontrolovat i při hře a po kliknutí dostanete k danému úkolu nějakou užitečnou radu. Úkoly prostě není možné nesplnit. Po dokončení mise dostanete vyhodnocení přístupu. Nejlepší je samozřejme stealth přístup. Skvělá motivace k opakovanému hraní.

Nelze nezmínit vynikající soundtrack od Amona Tobina. Ten bezesporu patří k nejlepším soundtrackům hostorie videoher. Amon zde odvedl opravdu perfektní práci a jeho muzika tvoří pro hru znamenitou a originální atomosféru.

Chaos Theory je pro mě nejlepší stealth akcí jakou jsem hrál. Ubisoft zde pořádně zapracoval a hráčům přináší i přes neoriginální a zmatený politický příběh ve všech důležitých směrech dokonalou hru.

Pro: hratelnost, vícerou možných přístupů k plnění misí,znovuhratelnost

Proti: x

+10+10 / 0

The Witcher: Enhanced Edition


Zaklínač je rozhodně jedno z nejelpších rpg poslední doby. Přináší vylepšený soubojový systém, který ale není nikterak složitý, není nutnost pauzy a plánování. Dynamika soubojů tedy zůstává vysoká. Klikání jen ve správnou chvíli zachrání myšky od jisté smrti, ruku hráče od zmrzačení, ale zároveň nijak nezkazí zážitek i fanouškům akčních rpg typu Diablo.

Zaklínač také klade velký důraz na příběh, který je plný zvratů, politických machinací a velkolepých ideálů zahrnujících vyvraždění celé sučasné nedokonalé rasy a nastolení nových 'pořádků'. Celkově se mi příběh velice líbil. Hra za samotného Geralta z Rivie je tah dobrý i špatný. Ztráta paměti většinou nezmění ducha osbnosti. Ano, některé činy dotyčný zapomene a proto k jiným bude přistupovat bez jejich ovlivnění, ale postoj to nezmění. Takové věci se dějí jen ve filmech. Na stranu druhou hra za Geralta přináší pocit opravdového hrdinství.;)

Úkoly jak hlavní, tak vedlejší jsou kvalitní, zajímavé, zábavné. Vyplývá to také z celkové povahy hry kdy i ten naoko nejnudnější úkol je zábavné splnit. To je vlastnost hry, která se jen těžko popisuje a opravdu jen minimum her jí disponuje. Z

Zkušenostní strom je zde skromný. Umění s meči ve třech odlišných stylech, 5 zakletí, posílení síly, obratnosti, inteligence, výdrže. Ke konci hry je možné mít naplno skoro vše. Přesto i s tak skromným rozpočtem se dá organizovat velké divadlo. Jednoduše hlavní devízou celé hry je zábava a té je tady požehnaně. Herní čas se totiž pohybuje kolem 40 hodin jen hlavní dějové linie.

Graficky je to vynikající. S ohledem na to, že je to primárně izometrické rpg je v pohledu třtí osoby překvapivě detailní a přesto nemá nijak přemrštěné HW nároky. Na některé postavy zde byl kladen opravdu velký důraz, a Geralt je asi nejdetailněji vymodelovanou postavou her vůbec. Charakterů použitých pro NPC postavy je relativně dost, přesto bych si jich dokázal představit ještě o pár více. Animace postav a skvěle vytvořené přechody mezi dnem a nocí svět řádně oživují. Celková atmosféra hry působí temněji než v jiných rpg, ale stále jsou zde určité rezervy.

Audio je také velice kvalitní. Dabing je možné spustit snad v pěti jazycích, kde mě se zdál ten polský asi nejkvalitnější. Český dabing je také dobrý snad kromě Geralta. Ten působí jak z nějaké opravdu špatné parodie na Herkula. Hudba je vynikající. Nejenom, že skvěle pasuje tam kam má, ale není problém si ji pustit samotnou jako soundtrack. Opravdu kvalitní počin.

Zaklínač je bezesporu velice kvalitní rpg a v rozšířené edici, krom ruzného bonusového materiálu, dokonce bez otravně dlouhých loadingů a opakujících se NPC.
+22+22 / 0

Oddworld: Abe's Exoddus


S Abem jsem se porpvé setkal v demu na PS1, které jsme pařili u kamaráda a výtečně zabavilo. Proto když jsem uviděl v levných knihách druhý díl se skvělou cenou 200kč, naváhal jsem a koupil.

Abe je vynikající plošinovka. Téměř jakýkoliv prvek je zde perfektně navržen a ve výsledku všechno do sebe perfektně pasuje. Ovládání mysli protivníků a využívání jejich schopností, pohyb ve stínu, vylákání nepřátel a jejich zneškodnění, atd. Levely jsou dobře navržené a je zde potřeba zdravého myšlení. Nejedná se o přehnaně náročnou logickou hru, ale ani zde nejde jen o obyčejné hopsání, zabíjení nepřítel, sbírání lékárniček, živůtků apod. Přístup je zde naprosto odlišný a originální. Ve většině případech není ani potřeba nepřítelne zneškodnit, stačí se jen proplížit nebo mu utéct.

Grafika je vážně skvělá. Někdy přejdete mezi dvěma úrovněmi, které jsou od sebe jakoby vzdálené ve třetím rozměru. Opravdu skvěle navržené. Nepřátelé jsou originální, graficky krásně zpracovaní a kvalitně nazvučeni. Celkový design hry je vynikající. Tahle grafika se prostě musí líbit každému.:)

Abe's Exoddus je pro mě nejlepší plošinovka, kterou jsem v životě hrál. Všechno je zde zpracované na jedničku. Jak hratelnost, tak grafika. Opravdu škoda, že se jednalo o poslední díl. Ale já si stále uchovávám svou malou jistotu. Stále jsem totiž nedohrál první díl. Počkám ještě pár let a pak se znovu pohroužím do tohoto geniálního světa.

Pro: grafika, audio, hratelnost, 'příběh', .. ..

Proti: x

+16+16 / 0

F.E.A.R. 2: Project Origin


Na druhý díl jsem se docela těšil. Jednička patří k tomu nejlepšímu z FPS co jsem za poslední leta hrál a to především kvůli skvělé AI nepřátel, která dělala ze hry neskutečně intanzivní zážitek.

Takže jsem se ihned po vydání pustil do hraní. První věc, která mě zrovna nenadchla je zrnění obrazu, které se v základní, neopatchované verzi hry nedalo vypnout. Druhá věc jsou časté loadingy spojené s vytěžujícími checkpointy. Hra tedy nešla uplně plynule. Checkpointy zde nahrazují možnost savu, jsou ale rozmístěné velice dobře, takže mi zde manuální save vůbec nechyběl. A další mrzutost v podobě nemožnosti výklonu zpoza překážek. Pravděpodobně kvůli vydání hry i pro next-gen konzole.

Hratelnost je ale stále velice intanzivní. Nepřátelé vám nedají chvíli pokoj a i přesto, že se mi zdáli možná trošku 'hloupější' než v jedničce, stále patří k tomu nejlepšímu. Přestřelek je zde ale přespříliš. Občas by mohli autoři dát vyniknout atmosféře, ne jen posílat za každým rohem nové a nové nepřátele. Později se z toho stale vyloženě rutina a hra začne docela nudit. Boje s mechy se odehrávají krom jediného případu z útrob vlastního stroje a protože AI mechů místy dosti hapruje, není to zrovna zábavné. Mezi nepřáteli přibyly 'zombie' kteří svou stupiditou dají hráči příjemný oddych.

Level design je jen lehce kvalitnější než v jedničce. Sice se zde konečně objeví pár venkovních lokací, ale nemohl jsem se zbavit dojmu, že se jedná jen o takové otevřenější interiéry. Zázrak to tedy není. Přesto některé dobré lokace projdete. Škola je stylová a rozbořené město ke konci se mi obzvlášť líbilo.

Atmosféra zde už není tak kvalitní jako v prvním díle. Alma se objevuje příliš často a většinou v odhadnutelných situacích, přechody mezi reálným světem a imaginací nejsou nic moc a vůbec to celkově nepůsobí příliš celistvě. Filmový nádech zde nehledejte. Krve je zde více než v prvním díle, ale ani tak to nepůsobí přehnaně a nevkusně. Narozdíl od Barkerova Jericha.

Grafické zpracování je nadprůměrné. Nejedná se sice o kdovijak realistickou grafiku, ale neurazí, nepohorší. Audio také kvalitní.

FEAR2 je staromódní FPS, která ale svou intenzitou na těch sedm hodin přeci jen docela zabaví.

Pro: AI, intanzita přestřelek, audio/video

Proti: atmosféra horší než jedničce, level design nesplnil očekávání, špatné využití mechů

+12+12 / 0

Fallout 2


Dvojka je prvnímu dílu hodně podobná. Vlastně je téměř stejná jen se zde objevuje více NPC postav, svět je větší, více zbraní na výběr. Všeho je více a některé věci jsou vylepšené. Zde si například můžete vlézt do inventáře spolubojovníků a narvat jim pořádné zbraně. Přes dialogové okno jim navolit přístup k bitvám, rozestupy apod. Jinak se jedná stále o Fallouta se stále vynikající hratelností. A já už prostě nevim co bych dodal aniž bych se opakoval.:)

Pro: stejně jako u jedničky, auto!:)

Proti: pořád padá!

+11+11 / 0

Fallout


Je mnohem težší hodnotit kvalitní hru než nějaké béčko. V lidské přirozenosti je si snáz vybavit chyby než přednosti. Proto je logicky nejlepší hra taková, u které tě při psaní komentáře nic nenapadne.:) A to je přesně Fallout.

Grafiku nemá snad cenu hodnotit. Je to prostě stará hra a tak má starou grafiku. 2d hry byly kreslené a Fallout je nakreslený dobře.

Hlavní herní přednosti Falloutu jsou především v absolutní volnosti pohybu, zábavnosti questů jak hlavních, tak vedlejších, tahovém systému soubojů a skvělém vývoji postavy. Questy jsou místy skutečně úchylný a to je dobře. Špetka sarkasmu, zlehčování je jen k dobru věci, ale musí se to umět správně použít. Jakkoli bezvýznamný úkol se může zdát, stejně ho dříve nebo později splníte. Možná při prvním hraní, možná při druhém, možná při desátém. Tahový systém bojů není nijak dokonalý, ale co je nejdůležitější je proklatě zábavný. Jakto? Netuším.:) Vývoj postavy je vskutku široký. Od umění zbraní, přes sociální dovednosti po gemblení. Vynikající.

Při putování potkáte obrovské množství charakterních postav, která na vás budou promlouvat mistrně napsanými dialogy. Zde je prostě na každém kroku znát jak moc vývoj hry vývojáře bavil, jak hodně mají rádi svět šíleného Maxe.

Tahle hra je prostě neuvěřitelná, nepochopitelná, dokonalá. Co je skutečně magií Falloutu se říci nedá, musí se to prostě zahrát. Vývojáři zde nebyli nijak omezováni, Fallout totiž nikdy nebyl před vydáním braný jako áčkový titul. Jak moc se toho od té doby změnilo.

Pro: Hratelnost, dovednosti, svět, volnost, úkoly, postavy

Proti: padá:(

+20+20 / 0

Gears of War


Gears of War jsou jednou z prvních ne-li první hrou, která používá krycí systém. Já se sám řadím spíše k odpůrcům této vymoženosti, ale dobře, jsem ochoten to v některých hrách akceptovat.

V GoW si bez krytu neškrtnete. Muška zde nehraje roli. Můžete být sebepřesnější, je vám to na houby. Každý parchant vydrží půl zásobníku do hlavy. (Tímto vývojáři vyšroubovali obtížnost pěkně vysoko a takové to rozdělování obtížnosti 'umíš se trefit do hlavy' je zde opravdu mimo mísu). Boj na blízko je frustrující, jde o to kdo z koho. Kdo první 'zmáčkne' klávesu první. Při hodu granátu máte zobrazenou trajektorii letu. Konzolové zjednodušení, ale budiž. Trajektorii měníte pohledem vzhůru, takže pokud házíte granát do větší vzdálenosti stejně nevidíte kam poletí. Zbraně standartní s nestandartně špatnými zvuky. Při běhu se obrazovka hodně nepříjemě vrtí. Naprosto nechápu proč takové věci vývojáři dělají.

Graficky jak jinak dobré. Horší než UT3, ale stále dobré. Level design průměrný, procházíte různé katedrály a podobné budovy. Postavy jsou všechny přehnaně nabrané. připadáte si jak na závodech vzpěračů. Zde jsou bohudík všichni oblečení, takže olej se nekoná. Dabing je naopak dokonalý. Dabéři byli opravdu pečlivě vybíráni a je to znát.

Multiplayer jsem si z důvodu nutnosti tvorby účtu na Windows live nezahrál, ale se zkušenostmi ze sigle kampaně bych se nejspíš stejně příliš nebavil. V takových hrách jako GoW je multiplayer stejně jen do počtu, na to jsou zde jiné hry.
+6+8 / -2

Team Fortress 2


Grafické zpracování je vynikající. Animovaný styl hře vyloženě svedčí, animace postav jsou opravdu zábavné. Nejedná se sice o žádný technologický klenot, ale je to prostě krása. Source engine se skvěle hodí a ač si spousta lidí do nebes vychavalovala grafiku Half Life 2, dle mého se na animovaný design hodí ještě mnohem víc jak na fotorealismus. Zvuk je taktéž vynikající. Hlášky postav povedené.

Hratelnostně je to ale špatné. Každá bitva se dříve nebo později změní v naprostý bordel. Celá hra je vlastně jen o kempení, spammingu, rapingu a vubec o všech možných nefér praktikách multiplayerových her. Zatímco v jiných hrách jsou tyto praktiky tvrdě odsuzovány, zde je celá hratelnost právě na těhto věcech postavená. Na výběr je z devítí postav, které jsou sice dobře vyvážené, ale jak účelné se později ukáží být, to si posuďte sami. Na public serverech je týmová spolupráce raritní, většina hráčů si prostě hraje svoje a domluva je jednoduše nemožná. Módů je zde dost, ale ve spolupráci s relativně špatným level designem to stejně není kdovíjaký zázrak. Pro mě zklamání.

Achievementy. Sice se jedná o výdobytek konzolí, ale budiž. zde jsou však hodně mizerně navržené a většina z nich je úmyslně neproveditelná. Záleží víc na štěstí než na snaze. Splněním určitého počtu úkolů se vám postupně otevírají nové zbraně pro jednotlivé charaktery. Jakkoliv vhodný přístup se to zdá, v praxi je to špatné. Casual hráč, jako jsem já si prostě není schopen jakoukoliv zbraň odemknout. Není čas předcházet hernímu štěstí a v mém případě ještě je plnění takových úkolů jednoduše nuda. Takže jste nuceni hrát například s obyčejnou pistolí namísto omračujícího basebalového míčku a podobných věcí. Nefér? Je sice možná najít servery, kde jsou tyto zbraně zakázány, ale při nepřehlednosti vyhledávače je to značně nepohodlné.

Serverů je skutečně nevídané množství a není problém narazit na hráče ze stejného místa světa i v pozdní noční hodinu. Podpora vydavatelů je také neskutečná. Stále se přidávají nové achievementy, mapy, mody, zbraně, hlášky. Valve se prostě o své hry starají a hýčkají si jejich hráče. Vše pěkně pohodlně prostřednictvím Steam účtu. Takže žádná starost se stahováním a instalováním patchů, Steam to udělá za vás. Valve nám také občas přinesou krásný renderovaný filmeček jakožto trailer. Vtipný, vynikající. Osobně bych si klidně dokzal představit celý film v takové grafice a věřím, že bych se velice bavil.
+2+9 / -7

Assassin's Creed (Director's Cut Edition)


Kvůlivá vydání druhého dílu jsem se rozhodl dát znovu šanci dílu prvnímu. Především soubojový systém, který jsem prvně kritizoval jsem si po pořádném pochopení jak se to či ono dělá (a že se pro některé údery a protiúdery musí stále držet pravé tlačítko myši) velmi oblíbil. Vlastně bych řekl, že má AC nejlepší soubojový systém vůbec - je tak akorát taktický a zároveň dostatečně dynamický.

Obsah samotné hry ale už tak silný není. Repetitivní průběh každé mise je opravdu otřesný - nejdřív odhalit mapu šplháním na výhledy, pak vyslýchání, špehování, kradení a následně samotná vražda. Ono by to nebylo tak špatné, kdyby ale získané informace měly nějaký případný vliv na samotné provedení vraždy. Například získáte informaci o postavení stráží, tak bych očekával, že je budete mít na mapě třeba znázorněné, ale ono ne. Prostě nějaká ta motivace k získávání konkrétních informací by mi přišla zajímavá.

Samotné vraždy pak neumožňují mnoho taktizování. Třebaže je Altair velmi ohebným chlapíkem jeho repertoár vražedných pohybů je velmi malý. Většina misí tedy končí buď bitkou s mraky nepřítel, nebo úprkem. První možnost je značně zdlouhavá a i přes kvalitu soubojů nepopulární. Druhá možnost se zase velmi složitě provádí, protože i stráže v těžkých brněních na tom s parkůrem nejsou nejhůře. Nehledě na stráže na střechách.

Grafika je opravdu úžasná a skvěle optimalizovaná. Bohužel hra nenabízí příliš rozmanité prostředí - města jsou si velmi podobná a těch opravdu krásných lokací je málo (napřiklad přístav je vynikající a i okolí měst, kde se ale bohužel odehrává minimum děje hry, je také nádherné).

Ve výsledku je první díl AC spíš takovým tech-demem. Hrou, která měla zjistit, zda je takovýto žánr hry rentabilní a dovolit hráčům v podstatě bez naroku na zisk vytvořit svými názory díl další.

Pro: grafika a optimalizace, soubojový systém

Proti: malá rozmanitost prostředí, stereotypní náplň misí, nedokonalé vraždy samotné, absence titulků

+10+15 / -5

F.E.A.R.


FEAR je pro me vyjmecnou zalezitosti. Pri prvnim hrani jsem byl naprosto nadsen dynamikou prestrelek, grafikou, nazvucenim, atmosferou. Dnes uz se muj nazor dost zmenil. Stale je to vyjmecna hra a asi nejintensivnejsi akcni zazitek na pocitaci, ale proste tomu do dokonalosti trosku chybi. Neprilis kvalitni level design, malo nepratel a i na nejtezsi obtiznost prilis jednoduche. Uz to proste neni takova vyzva.
Zapomel jsem zminit jeden z hlavnich znaku FEARa a to je strach. Toto je pro me jednim z nejvetsich zaporu hry. Strach z FEARa proste nemam. Mozna poprve jsem nejake to simrani na zadech zazil, ale i tak to bylo jen hodne zridka.
S odstupem casu si vic vsimam chyb a nevyuziteho potencialu hry, ale i tak zustava FEAR v mem zebricku nejoblibenejsich akcnich her hodne vysoko.

Pro: AI, zpomalovani casu, slusna a nenarocna grafika, atmosfera

Proti: fear proste neni strasidelny, spatny level design, malo nepratel, nizka obtiznost

+11+12 / -1