Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
Martin Lysý • 27 let • Nihilistický dispečer • Plzeň (ČR - kraj Plzeňský)

Komentáře

Chaser

  • PC 60
Připadal jsem si jak v nepovedeném alternativním scénáři filmu "Total Recall" neboť hra má téměř totožný příběh s tím rozdílem že ve hře je spousty zajímavých dialogů o různých entitách jako klonování nebo experimenty s myslí. Tyto zmínky o zajímavých aspektech se ovšem ve hře vůbec nijak neprojevují. Až na příběh, je hra opravdu bezduchou střílečkou která nemá co nabídnout. Těšil jsem se že navštívím oné klonovací zařízení a že po mě půjdou klonovaní Chaserové, nebo že v podzemní základně naleznu opravdu něco zajímavého.

Design úrovní je neuvěřitelně jednoduchý a funguje jen jako natahovač času hry, projdete tak hned několika nakopírovanými částmi najednou aniž by jste objevily nějaký zajímavý aspekt který by jste si museli prohlídnout. Na svou dobu je grafika technologicky sice zajímavá ale je nevyužitá ve hře, zasekával jsem se často o předměty nebo chodil do slepých uliček které jsou rozesety úplně všude. V části která se odehrává na zemi bych rovněž čekal na rok 2044 mnohem větší technologický pokrok. Autoři byli nejspíš neschopní/líní vymyslet pořádnou cyberpunkovou Zem, připadal jsem si jako v post apokalyptickém světě kde zuřila válka a lidstvo se pomalu zas postavilo na nohy. To samé platí o zbraních, proč se sakra v 2044 používají stále zbraně jako famas, AK nebo Ingram MAC-10 když na Marsu si už vyrábějí plazmové zbraně? A takovou otázku bych si mohl položit snad o celé části na Zemi která časově nad tou na Marsu dost převládá, to je opravdu smutné neboť mise na Marsu byly naprosto jiného rázu a bavila mě mnohem více.

První dvě třetiny hry jsou tedy nudné, dlouhé a naprosto generické. Náplň mise vždy spočívala jen v tom projít danou generickou částí a pozabíjet při tom tucty nebohých lidí, občas se na půl hodiny ztratit a běhat po mapě než najdete to zašité tlačítko které něco aktivuje. Bůh ztrestej ty kteří chtěli být kreativní a udělali ty příšerné interaktivní mise kde jste musely něco bránit nebo dopravit, nejhorší ze všech byla ta pod vodou, bože jak já měl chuť tu hru potom nezapnout...
Naštěstí podobných blbinek ve hře nebylo moc. Za nejlepší část hry považuji útok na základnu Mars Corp, ta byla ze všech nejlepší až jsem měl pocit že jí dělal někdo jiný.

Nevím jestli je to tím že už jsem starej, ale tuhle hru vám nedoporučuji, je to opravdu kopie Total Recallu a ještě s naprosto debilním koncem který na mě působil velice nemastně, neslaně. Mam pocit jako kdyby šlo jen o modifikaci do jiné hry, neboť takový level dizajn bych zvládl i já jako slušnou modifikaci. Raději si udělejte příjemný večer a pusťte si ten film, ale ne ten remake.

Oblíbená část:
Útok na základnu na Marsu

Oblíbené zbraně:
Heckler & Koch G11 K2
Heckler & Koch XM29

Nejhorší mise všech dob:

Plutí pod vodou

Ps: Fakt to nestojí za to, neboť tam nebyla ani ženská se třema kozama. (bez toho si Mars nedokážu už ani představit!) ( ͡° ͜ʖ ͡°)

Pro: Část na Marsu, občas akce, engine, opravdu pěkná hudba.

Proti: Zdlouhavost, stereotyp, design, "Chasere, bež támhle a udělej tamto!", příběh je nepovedenou kopií Total Recallu, dabing, ZAVÍRAJÍCÍ SE DVEŘE.

+21

Max Payne

  • PC 80
Pustil jsem se do pomsty v podobě Max Payne v domnění že se jedná o slušnou střílečku, Dostal jsem průměrnou akci, ale v úžasně husté noirové kriminální atmosféře zahalenou trochou tajemna a mystéria. V době kdy si výkon počítačů nemohl dovolit příliš složité a dobře vypadající "cutscény" si autoři řekli že "cutscény" které vypadají jako černý rozmazaný puding na linu si odpustí a udělají něco originálního, to se jim vskutku povedlo. "Cutscény" byly nahrazené hodně dobře nadabovanými a namalovanými komiksy které vyprávějí asi osmdesát procent příběhu, jediným zklamáním bylo to že v těchto vyprávěcích scénách hrála vždy ta samá hudba která se často opakovala i v samotné hře. Což by nevadilo, protože hudba zde dobře podkresluje atmosféru ale slyšet jí už po dvacáté mě začalo iritovat.

Jelikož kriminální atmosféře příliš nehoduji a noirové už vůbec ne, tak jsem se bál že mě hra nechytne, ovšem v polovině hry se prostředí změnilo na mnohem přívětivější v podobě mě známého betonového podzemí s laboratořemi nebo výškové ocelové koridory. Tato změna hře velmi prospěla, ulice a domy New Yorku mě už unavovali. Grafika je i na svou dobu velmi průměrná a nepřináší žádné inovace ani překvapení, obzvlášť neustále stejný usměvavý obličej Maxe mě děsil. Nedivím se že autoři použily komiksové vyprávění.

Přestřelky jsou asi největším zklamáním, dobrý pocit ze střelby se dostavoval jen velmi málo. Zbraní je přehršel, naopak munice málo pokud chcete používat jen jednu zbraň, což nejde. A pak je tu samotný systém střílení, ten byl spíše frustrující a nedokážu si představit že bych hru dohrál bez "bullet time" které zpomaluje čas. Ovšem i ten mě frustroval, někdy jsem ho použil omylem a zemřel, nebo než jsem ho mohl použít znova tak mě zasáhli ležícího na zemi. Nakonec se z přestřelek stal spíše pokus/omyl a neustalé opakování sestřelení dvou gangsterů za dveřmi jsem musel opakovat i desetkrát, zde hra opravdu nezáří.

Max Payne je zajímavá hra na jedno dohrání, Gunplay zde není to hlavní. Více jsem si užil pěknou atmosféru i přesto že tento styl nemám rád a především pěkný příběh o pomstě své rodiny. Doporučuji.

Oblíbená zbraň:
M4A1

Oblíbená část:
Podzemní laboratoře na vývoj drogy Valkýra

Pro: Příběh, atmosfera, komiksové scénky, typicky noirově mluvící hlavní hrdina, druhá polovina hry, Max, druhá půlka hry.

Proti: Příliš zbraní, málo munice, repetitivní hudba, přestřelky, první půlka hry.

+25

Call of Duty: Black Ops

  • PC 75
Jak udělat strašně pitomoučkou hru která mohla být mnohem lepší? Napište obstojný příběh který zaujme až někde v polovině hry, první polovinu hry proložte strašně pitomýma jakože "akčními" scénami které vůbec nedávají smysl, v druhé polovině se hra ale bude tvářit více inteligentně, takže zvedněte hře IQ tím že uberete trapný scény na minimum ale ne úplně, přece jen to má ve jméně kal of ďjůty. Takže tam narvěte neviditelné textury clip aby vám hráč šel přesně tam kam chcete vy, a stopujte mu nohy v každé scéně kde vojáci mluví, tím ho vytočíte a bude se víc těšit na souboj který jsme od druhého dílu vůbec nezměnily protože je pořád strašně zábavný. Tak a je to, nyní jsme vytvořily Black Ops...

U Black Ops jsem nevěděl zdali se mám něčemu smát, protože těch nesmyslných scén bylo opravdu požehnaně, v první polovině hry všechno nesmyslně explodovalo, střílelo, až jsem měl pocit že tvůrci měli za úkol způsobit hráčům pískání v uších protože nebyla vteřina kde bych neslyšel explozi, neustálou střelbu nebo křik Asiata. V předchozí sérii Modern Warfare byla věc která vynikala, a tou byly takzvané "whoa!" scény které měli v hráči vyústit v nával ohromení, zde tyto scény jsou opravdu tak přehnané a pitomé že jsem to už ani nevnímal, ještě aby jo když se na to jen koukáte.

Na druhou stranu se mi líbila doba ve které se vše odehrává, Vietnam a studená válka je super materiál na válečný konflikt. Líbil se mi také pocit ze střelby a zbraně které jsem mohl získat, dokonce bych řekl že pocit ze střelby byl zde zvládnut nejlíp od druhého dílu, což je příjemná změna od moderních zbraní které jen "pšoukají", ovšem v gunplayi který se vůbec nemění. Pak přišla zase scénka v helikoptéře která byla hodně pěkná a musel jsem si ji zopakovat. Pak zase přišla scéna s nadzvukovou stíhačkou, která postrádala smysl a úkon stisknout tlačítko pro vzlet byl jako nutit psa přinést míček.

A to vše je zakončené naprosto infantilní scénou která ve vás má asi probudit americkou hrdost za doprovodu heavymetalového riftu (???)... Na zabití odpoledne je to výborné, na vážné hraní je to naprosto příšerná béčkarna s dobrým příběhem, prokousat se gameplayem kvůli příběhu byl v 50% vopruz. Hra je vlastně v dokonalé rovnováze mezi inteligentní a naprosto tragickou hrou.
Doporučuji pro ty kteří si chtěj oddychnout, pro ty co hledají kvalitní hru nedoporučuji, tudy vlak nejede.

Oblíbené zbraně:
Tovární Galil
Brokovnice SPAS se zápalnými broky (dračí dech)
Kuše s výbušnými hroty ("Rambo time")

Oblíbené části:
Peking
Nacistický tábor na polární pustině
Průlet helikoptérou nad Vietnamem

Naprosto tragické/nesmyslné scény:
Šestimetrový skok na vlak
Jízda autem/na motorce
Přežití výbuchu granátu na Vietnamcovi půl metru daleko
Nesmyslná záchrana parťaka načež z póza pohledu následně vyšlo tucet spojenců
Přežití výbuchu Ruské rakety Sojuz plné paliva
V poslední misi plavala postava asi sto metrů směrem nahoru pod vodou (předtím dolů) To by nikdo nepřežil už jen kvůli tlaku vody

Pro: Druhá polovina, pocit ze střelby, příběh, vtipná scéna v zombie módu s Nixonem, Kennedym a Castrem.

Proti: První polovina, gameplay, nesmyslnosti v příběhu, konec hry.

+15 +16 −1

Gears of War

  • PC 60
Z dohrání tohoto mám vskutku rozporuplné pocity, dlouze jsem se zamyslel nad tím proč je tato hra všude tak publikovaná, protože to je normální Béčko!

Začátek hry je velice neslaný nemastný, ošklivý. Vzhled a anatomie postav je tak divná až je trochu k smíchu, malinkaté hlavičky na hnusných megasvalnatých tělech vojáků kteří museli brát doping už od kolíbky, kam se na takové svalstvo hrabe třeba takový Rambo! Taky jsem nepochopil jak je schopný hlavní hrdina dosáhnout rukou na záda aby si vzal zbraň. Sakra, já při tak objemných rukách bych si neutřel ani prdel.
Začátek je zároveň nejhnusnější částí hry, rozvaliny měst jsou sice hnusný což by i měli, ale ta grafika je tak hnusná, že by to bylo hnusný i kdyby to město bylo pěkné, především převládající šeď, Třešničkou na dortu je žlutá magma která připomíná spíše osvěžující citronový džus.

Hru nejvíce zachraňuje příběh a hláškující vnímající svalstvo, přestože byl Cole nejsvalnatější negr ve hře, byl zároveň nejvíce v pohodě, Dokonce jsem si chvíli myslel že mu ty bicepsy explodují. Ovšem příběh přesto že je nejsilnější stránkou hry, nenadchne. Svůj podíl na tom má i extrémně natahovaný omezený gameplay který se až na občasný dobrý nápad (Setmění a následný roje, továrna a jízda ve vozících, berserka a nutnost být ticho, béčkové kladivo úsvitu) vůbec nemění. Hudba a zvuky ani nestojí za zmínku...

Ono je to ale spíše enormní škoda, protože i já bych vytáhl z konceptu armád z podzemí mnohem více nápadu a žánrů hry, prostě zahozený potenciál. Na druhou stranu občas byla sranda rozřezávat nepřátele motorovou pilou připevněnou na samopalu, sledovat salvu do nadstandardně tuhého enemáka byla rudá slast pro očko, ale to je asi tak vše.
Nedoporučuji, je to spíše hra pro nenáročné lidi na konzole, chcete li příběh, lepší si to zkouknout na YouTube. Ale v COOPu to může být sranda.

Pro: Krev, samopal s motorovou pilou, hláškující Cole, prostředí války.

Proti: O bože ty debilně nastavené checpointy (za trest?!), zdlouhavost/nataženost, anatomie postav, frustrující gameplay, nevyužití příběhu, zabugovanost, houpajicí se kamera.

+15

Toby: The Secret Mine

  • PC 70
Toby není zrovna můj šálek kávy, Navíc si také vypůjčuje grafiku od Limba. Ale to nevadí protože je pěkný, pravda že na předchůdce to ani zdaleka nedosahuje. Není nádherný, překrásný nebo dokonalý, je prostě jen pěkný.

Od malého českého týmu pár lidí vzniklo tohle co se přibližuje zpracováním již zmíněnému Limbovi, což si určitě zaslouží respekt, protože hra je kvalitní. Sice hra nezáří originalitou nebo zábavou či kvalitním příběhem, Vlastně nevyniká v ničem. Dokonce hraní bylo v některých místech až stresující. Naštěstí hra není nijak dlouhá a logické hádanky nebo puzzle byly vždy rychle vyřešené.

Nakonec bych hru vyhodnotil jako lehce nadprůměrné dílo s pěknou hudbou, určitě i vhodné pro starší děti.

Pro: Hudba, Krátkost, Limbismus, Jednoduchý příběh.

Proti: Opakování částí,Nutnost načasovávat pohyb Tobyho, Občas repetitivní a stresující hraní.

+20

SUPERHOT

  • PC 80
SUPERHOT je pro mě středně zábavná střílečka s opravdu zajímavým aspektem - čas. Čas zde hraje roli nejdůležitější a tou jest rozdíl mezi životem a smrtí.

Aby čas plynul musíte se hýbat, pokud se hýbáte/otáčíte hlavou, čas plyne rychleji, pokud bez pohnutí stojíte na místě, čas je téměř stopnutý a to i pro projektily a objekty kolem vás. To je pro hru totiž prim, musíte se hýbat chytře jako Neo v Matrixu a vyhýbat se kulkám letících na vás, to vše v monotónní grafice o třech barvách a triangonálním fyzikálním rozpadu objektů a nepřátel.

Nápad je to opravdu pěkný ale nepříliš zábavný. Opakování celé úrovně kvůli škobrtnutí mezi salvou z brokovnice již po třetí není totiž příliš zábavné, dokonce je to trochu frustrující a to je důvod proč hra zas tolik nezáří. Naštěstí to vše povzbuzuje pěkně vypiplaný jednoduchý příběh o tom jak testujete přenos své mysli do softwaru a jak se tomu někteří snaží zabránit. Příběh u kterého se vás snaží hra skutečně pohltit do sebe aby jste si na chvíli mysleli že jste opravdu v tom počítači a dokonce se jí to na chvíli povedlo. Už jsem uvažoval nad tím zdali hraji pořád hru nebo jsem skutečně součástí příběhu a že jsem ponořen ve virtuálním vidění skutečného světa.

V jednoduchosti je krása, zde je té jednoduchosti možná příliš. Nejvíce mě odrazovali zbraně které se i na plynutí času pomalu přebíjejí a kulky příliš pomalu létaly, ovšem katana to zachránila! Doporučuji, ale nepřehnat dobu hraní, jinak se dostaví únava.

Pro: Katana, Příběh, Tok času.

Proti: Zbraně, Po delší době otravné.

+21

BioShock Infinite

  • PC 100
Bioshock Infinite mě zaujal už před několika lety svou pěknou grafikou a prostředím, ovšem po zklamání stereotypní a nudné jedničky (a taky omezení slabého PC) jsem Infinite nevěnoval nějak velkou pozornost. Překvapilo mě ale že hra je na databázi v top stovce a tak jsem přišel k této opravdu překrásné hře.

Když jsem napsal překrásné, tak tím myslím opravdu překrásné... Hra mě naprosto ohromila svým grafickým zpracováním jež působí kresleně ale přesto reálně, to je ale jen jedna třetina překvapení tou druhou je naprosto magické steampunkové prostředí létajícího města v oblacích. Ta třetí věc jsou zvuky a hudba, hra zní přesně tak jako kdyby byla z onoho roku kde se hra odehrává. Hudební skladby jsou profesionální a dabing také, jdete po ulici rádoby idylického města a v dálce hrají průvody a jásají lidé a z obchůdku hraje z gramofonu hudba. V akci je hudba a atmosféra naopak velice pochmurná a matná.

Příběh... příběh se nedá ani moc dobře slovy popsat, musíte si to zkrátka zahrát. Je vyprávěn poněkud kouskovaně podobně jako v Half-Life a je stejně tak geniální, na začátku nevíte nic a hlavní postava je vám nesympatická. postupem hrou získáváte další nenápadné skládačky příběhu který si musíte v hlavě složit sami, musím se přiznat že až závěrečné rozuzlení mi docvakalo spojitosti a tak jsem si při utopení hrdiny doslova přehrál celou hru znovu v hlavě a spojil jsem si vše ze začátku do konce, tohle se opravdu povedlo i přesto že konec je strašně smutný a trochu mě zklamal, opravdu jsem čekal šťastný konec v podobě Paříže :´( .... Dokonce i ta slza ukápla, zkrátka v kombinaci se zpracováním dokonalé!

Akční část mi přišla trochu překážejíc a uměle natahovaná, tedy to samé co v jedničce. Ovšem změna prostředí a geniální příběh sebemenší nedodělky zakryli, obzvlášť zábavné to bylo v arénových přestřelkách kde jsou nebeské koleje jež jdou použít jako zbraň, střelné zbraně můžete nosit jen dvě a tak si musíte pečlivě vybrat ty správné nebo sbírat ty které se válejí po nepřátelích. Elizabeth je vynikající společnice a tak vám pomáhá jak to jen jde a nepřekáží. Dokonce vám občas hodí léky, zbraň nebo s její pomocí můžete změnit vzhled bojiště. Plasmidy jež připomínají kouzla jsou zajímavým zpestřením, ze začátku mi přišly zbytečné ovšem v polovině hry se stali dobrým pánem.

Rozhodně doporučuji, toto umělecké dílo stojí za to i pokud FPS nehovíte, o FPS zde totiž vůbec nejde (přesto je akce více než výborná). Jde zde především o geniální příběh a umělecké zpracování, tak běžte a zahrajte si to sakra!

Oblíbené zbraně:
Odstřelovací puška
Magnum
Hák

Oblíbené Plasmidy:
Elektrošok
Okouzlení

Dohráno na nejtěžší obtížnost.

Pro: Elizabeth,Pohádkový sci-fi příběh, Zpracování, Soundtrack a ozvučení, Animace, Velký skok od jedničky, Akce, Optimilizace, Město v oblacích, Začátek hry, Závěrečné titulky.

Proti: Prodlužování akce, Smutný konec.

+21 +22 −1

Indiana Jones and the Fate of Atlantis

  • PC 75
Pokud pominu internetové flashové adventury, pak je toto má první adventurní hra.
Na začátku to byla jízda, Indy trousil jednu vtipnou hlášku za druhou a jeho kolegyně byla i přes pixely sexy. (To je důvod proč jsem jí i přes její ženskou blbost vzal sebou) Ovšem ke konci hry mě to již tolik nebavilo jako v první polovině, bodový zlom byl při vstupu do Atlantidy, už mě nebavilo poněkolikáté luštit ten kamenný kód a tak jsem šáh po nápovědě internetové. Obzvlášť neskutečně mě poté štval vnější labyrint a nutnost se neustále vracet pro předměty.
Být to delší tak nevím zda bych to dohrál. Nechápejte mne zle, Indyho dobrodružství se mi opravdu líbilo ale od Atlantidy jež je v názvu hry bych čekal opravdu více než jen trochu frustrující dlouhé chození. Možná adventury opravdu nejsou pro mě, ale znovu bych si to nejspíš nezahrál i přesto že mě to bavilo.

Grafické zpracování je dnes již na mě trochu moc předpotopní a musel jsem si na dizajn zvykat, ovšem na dobu dobré ozvučení a pěkný dabing toto nádherně doplnil. Dále mě překvapil systém dialogů a jejich větvení a následky a dokonce i následky podobné těm v Mass Effectu.
Poetický konec hry je nejzajímavější částí hry, máte se rozhodnout (Spíš jste donuceni) zda se stát bohem, zde by se většina lidí rozhodla stát se bohem, ovšem Indy by tak nejspíš nechtěl (podle filmového pokračování) a tak se musíte opravdu v dialogu snažit zda máte zůstat člověkem, ale je to na vás, já osobně bych jím chtěl být, Indy ale ne a tak jsem zvolil útěk jež byl obtížný ale vyplatil se, dokonce vás hra do toho boha nutí!

Záseky ve hře byly, a ne málo... Ale nakonec se mi vždy podařilo na danou věc přijít, ovšem diskutabilní logičnost těchhle řešení byla více než divná a ve skutečnosti by ani nefungovali, ale což! Je to jen hra.
Nevím zdali bych hru doporučil pokud by byla delší ale vzhledem k tomu že vám zabere maximálně šest hodin, je to dobrá volba pro každého fandu Indyho a příležitostné adventuristy!

Nejlepší části:
Prolog
Epilog
Ponorka
Monte Carlo a Alžír

Nejhorší část:
Vnější část Atlantidy

Pro: Indy a jeho kolegyně, Humor, Dabing, Délka, Větvení příběhu a více konců/způsobů.

Proti: Atlantída, Natahování Chodeb, Mírná frustrace, Zákysi kvůli nelogickým nebo nepostřehnutelným řešením, Kamenné klíče.

+14

The Chronicles of Riddick: Escape from Butcher Bay

  • PC 95
Riddick byl pro mne docela neznámý počin, ovšem vysoké hodnocení mě donutilo si zahrát abych následně zjistil že se jedná o opravdu kvalitní dílo s kvalitním dabingem, filmovostí a hudbou.

Riddick se nebojí tmy, tma se bojí jeho a v této hře tomu tak opravdu je. Ani jednou se mi nestalo že bych měl strach přímo ze tmy, která je zde opravdu černo černě černá, naopak liboval jsem si v ní a vždycky si pomlaskával nad každým tiše zabitým dozorcem.
Ve hře se ujmete postavy Riddicka jehož dabuje samotný Vin Diesel, pokud jste viděli film Černo černá tma (Pitch Black) pak vám bude jasné o co přibližně půjde. O útěk z brutálně velké věznice jež se odehrál před filmem, dokonce je i část hry která trochu onen film imituje a tak vám v této části půjde opravdu o krk a světlo vám bude pomalu docházet zatímco ve tmě číhá nepřítel. Tato část je poměrně na začátku ještě před tím než Riddic bude mít vyleštěný bulvy, rovněž tuto část musím hrozně ocenit za její napínavý průběh. Celkově je hraní velice svižné, rychlé a příjemné i přesto že jste po většinu hry v sračkách a místo toho aby jste se z nich dostali se dostáváte ještě hlouběji. Aby toho nebylo málo hra vás ještě donutí nenávidět oné dozorce, jež se po dobu hraní staly trnem v oku a i když jsem mohl nějakého jen obejít, musel jsem ho prostě zabít aby se dostalo uspokojení.
Trochu mě mrzí že jsem to hrál na střední obtížnost, čekal jsem větší výzvu, proto doporučuji hrát na nejtěžší obtížnost.

Hra nevypadá vůbec špatně, naopak, až na roboty je grafický zpracování opravdu dobré. Jen mi přišlo na dobu vzniku zastaralé, nevadilo mi to ani trochu! Ozvučení a hudba byli sice na jedno brdo ale to taky nevadilo a nakonec jsou velmi povedeny.
Filmová atmosféra, příběh a dabing dali nakonec vzniknout parádnímu zážitku z téhle středně krátké jízdy, někdy zopakuji!

Oblíbená část:
Jáma (The Pit)

Oblíbené zbraně:
1 - Ruce
2 - Skalpel
3 - Vyleštěné bulvy

Pro: Hudba, Atmosféra, Riddick, Dozorci k eliminaci, Stealth, Dabing, Zajímavé menu, Cigarety.

Proti: Divný roboti, Krátkost, Střelba mohla být propracovanější, Nízká obtížnost.

+22

Codename: Gordon

  • PC 55
Codename: Gordon je průměrnou hrou jež imituje slavné Half-Life (dále jen HL) a má v sobě i jeho hudbu a zvuky. Je to jednoduchá skákací plošinovka která až na zasazení do HL, nemá prakticky co nabídnout, je to spíše na odreagování při nechuti hrát něco jiného.

Po technické stránce je to bída, grafika je spíše podprůměrná ale i přesto se našli světlé chvilky pro HL tak ikonické jako jsou logické puzzly, například průlez šachtou, nebo vychytávky gravity gunu stejné jako v HL.
Ve hře se taktéž setkáte s několika známými nepřáteli a postavami s nimiž můžete vést větvený dialog a odpovídat jim (!).

Hra má celkem přibližně přes dvacet úrovní a dva bosse. Celkový odehraný čas je přibližně 1 hodina.
Dohráno na nejlehčí obtížnost.

Pro: Vtipné dialogy, Mini puzzle, Nostalgická rychlokvašková vzpomínka na HL, Délka.

Proti: Vzhled a zpracování, Frustrace, Příliš hrbatá grafika.

+14

Star Trek: Bridge Commander

  • PC 100
Vždycky když jsem sledoval seriál nová generace, tak jsem si promítal v hlavě jaké by to bylo být kapitánem té lodi. Jak řvu na důstojníky, mít elastický sametový půlky rovnající oblek, celý den sedět na tom super pohodlném křesle se spoustou čudlíku který něco odpalují, vyhazují lidi do kosmu, nebo přinesou kosmickou kávu...

Brigde Commander má skvělý příběh se super zápletkami jež by se nevešli ani do tří dílu seriálu. Vyšetřujete záhadnou předčasnou explozi supernovy a zároveň jste uprostřed nového konfliktu mezi Federací a Cardassiany jež si myslí že výbuch způsobila jakási super zbraň Federace. Začínáte jako důstojník jemuž jeho kapitán v raketoplánu nařídí ústup před explozí a vy se tak stáváte kapitánem lodi třídy Galaxy. (později Sovereign) Zápletky jsou úžasně napínavé, například vám dva Romulanské bitevníky dají ultimátum vypnout štíty do minuty nebo zahájí palbu. Ať už vyšetřujete trosky v mlhovině nebo bojujete, hra je vždy podkreslená opravdu kvalitní Startrekovskou hudbou.

Doporučuji nenechávat boj na AI důstojníku ale přepnout pohled z můstku do bojového a bojovat celou lodí ručně, boje jsou totiž dynamické a velmi zábavné, kvůli malé chybě vás může porazit i podceněný nepřítel, naopak díky taktické výhodě můžete zase dokázat porazit obrovskou převahu. Boje probíhají stejně jako v seriálech, tudíž si můžete vybrat na jakou část nepřátelské lodi budete pálit, můžete vyřadit štíty, zbraně, rakety, pohony, warp pohony, nebo rovnou skrz na skrz proříznout pancíř nepřítele a rozlomit ho napůl nebo mu roztavit můstek. Štíty vaší lodě se oslabují na místech nezávisle a je třeba tedy nevystavovat vyřazené štíty palbě ale natočit loď tak aby palba šla do štítu, jinak budou ztráty a nepříjemné poškození lodi vedoucí k výpadkům a poruchám systémů. Ano správně, i vaše loď má dynamické rozdělení funkčních součástí a ty potřebují energii můžete tak přidělit víc energie do štítů a ubrat třeba ze zbraní nebo motorů, naopak když jste na tajné misi necháte jen senzory a motory aby jste měli nízké emise.
Brigde Commander je spíše nezvykle zábavný vesmírný sci-fi simulátor.

Grafika je z roku 2002 a vypadá zatraceně dobře i dnes! No dobře, například modely postav jsou příšerně kostrbaté, ale lodě vypadají opravdu ladně a je v nich kus práce, například taková Sovereign (Nemesis, první kontakt) vypadá jako naleštěný elegantní Alfa Romeo. Dokonce i model poškození stojí za to usekat pár klingonům v simulátoru lodě napůl. Hra obsahuje ''Simulátor'' v němž si můžete navolit bitvu dle své chuti, třeba i 30 Galaxy proti 50 klingonům, nebo si poměřit sílu s jinou lodí Federace.
Pro fanoušky povinnost, pro ostatní nepříliš slavná kvalitní kosmická akce plná napětí. Doporučuji!
Cpt. Gordon out!

Oblíbena loď:
Sovereigh (Prototyp)

Pro: Zábavnost Bitev, Typický Star Trek příběh, Simulátor bitev, Picard, Napětí, Taktika, Model poškození, HW náročnost, Grafika, Simulátor Rozkazování, Přerozdělování energie do systémů dle potřeby, Sakra jsem kapitám lodi a všem rozkazuji! Interier můstku.

Proti: Příliš hranaté postavy, Některé mise, Ukecaný admirál, Navigace v kosmu, Poradkyně vám řekne že jste na kolizním kurzu ale v bitvě to neřekne na nezaměřený cíl (asteroid, všichni mrtvý).

+14

LIMBO

  • PC 95
Do limba jsem se dostal díky akci na Steamu kde ho autoři uvedli na víkend zdarma ke stažení. Limbo není nějak dlouhá hra, je krátký, vyjde vás přibližně na jednu až čtyři hodiny. To ale vůbec nevadí protože to bohatě stačí, proč?

Protože Limbo vlastně není ani tak hrou jako spíše takovou uměleckou jednohubkou. Celá hra se odehrává v černobílém spektru barev a její název odpovídá i zpracování. Hra je rozkošně až děsivě brutální, smrt zde nehraje nějak velkou roli jelikož se objevíte o pár kroků pozadu ale způsoby smrti vašeho malého dítěte kterého ovládáte jsou tak děsivé že vás to odradí od zbrklého chování vedoucí ke smrti. Hudba je zde klaustrofobní ale zároveň se doplňuje s úmyslně prázdným světem plným ozvěn a strachu.
Postupem dál se dostanete z lesa do podzemních prostor, továren nebo špinavého města za deště, ale nepočítejte s tím že narazíte na přátelskou tvář. Postup hrou spočívá v řešení dynamických hádanek jež se často musí i dobře načasovat, přiznám se že ke konci jsem už trochu tápal.

Limbo je hnusné, odpudivé, smradlavé a kruté ale přesně to je na tomto dílu to krásné, více než o hru se jedná o umělecké dílo. Doporučuji si zahrát při dešti v osamělém bytě.

Pro: Umělecký a emocionální dojem, Dvoubarevná grafika, Plynulost a odladěnost, Jednoduchost, V tomto případě i krátkost, Zvuky.

Proti: Krutost k hlavní postavě, Negativní vjem emocí.

+30

Doom

  • PC 100
Starého dobrého DOOMa jsem poprvé dohrál teprve nedávno, nutno podotknout že jsem ho hrál s módem Brutal Doom, nehodnotím tedy čistého DOOMa ale omodovaného. Musím říct že i přes své stáří na mě udělal veliký dojem, koho by to napadlo že takový béčkově primitivní, leč zajímavý příběh bude mít takový úspěch. Koho by to napadlo spojit démony a scify základnu na Marsu. Hra je naprosto skvěle adrenalinová, prostě jen chodíte, sbíráte zbraně a střílíte po démonech co si vás touží dát k večeři, a aby ta akce byla záživnější, pumpuje do vás hra testosteron v podobě Metalových soundtracku. Úrovně map jsou i přes své stáří dobře zapamatovatelné a každá je originální a spletitá, ovšem ztrácet se nebudete, mapy nejsou strohé a arzenál zbraní je veliký od motorové pily až po ultimátní plasmové dělo BFG.
Není divu že hra je i dnes oblíbená a dočkala se pokračování, koho by nebavilo po těžkém dni jít a nakopat démonův do řitě...
Nudit se u této hry zaručeně nebudete a pokud ano, pak si ji nezasloužíte. DOOM je prostě kick ass FPS která dala směr tomuto žánru i co se týče technologií.

Oblíbená epizoda: Phobos

Oblíbené zbraně:
1. Brokovnice
2. Pěsti
3. Rotační kulomet

Pro: Rozmanitost nepřátel a zbraní, Obtížnost, Dobrý pocit z střelby, Brutalita, Závěřečný boss, Level design, Soundtrack, V jednoduchosti je krása, Secrety, Lekací momenty

Proti: Plasmová puška je příliš silná - BFG nevyužito tak jak bych chtěl,

+21

Medal of Honor: Allied Assault

  • PC 100
Medal of Honor je vlastně moje úplně první FPS hra, tehdá jsem ještě ani nevěděl jak se správně vyslovuje název. Avšak hra je to vyjímečná.

Hra napodobuje filmovou atmosféru a kopíruje i části z filmu Zachraňte vojína Ryana, kdo film viděl tak mu budou jistě povědomé lokace jako vylodění v Normandii které je mimochodem jednou z nejlepších částí z celé hry, francouzské město v bouřce plné věžiček s ostřelovači, obrana mostu ukradeným Tigerem dva nebo přepadení německého obrněného transportu. Každá mise je výjimečná a má unikátní atmosféru, od první akce v Alžíru se přesunete jako tajný špeh do Norska až po zasněžené německé lesy s typickými vesničkami plnými SS.

Hra klade největší důraz na atmosféru války, je opravdu kvalitně zpracována. Grafika a zvuky jsou na špičkové úrovni a potvrzuje to i fakt že to hraji v tomto roce tak Grafika vypadá parádně a i zvukové efekty jsou epické, troufám si i říct že grafika hry je na rok vydání (2002) naprosto nadčasová a kvalitní, není z toho roku FPS takové vzhledové kvality a nepodepisuje se to ani na nárocích na grafiku, hra je tedy plynulá i na hodně slabém stroji, je špičkově optimalizovaná.

herní náplň není nějak složitá, snad jako v každé dnešní FPS i zde prostě jdete k cíly a přitom masakrujete vše co na vás namíří zbraň (nebo čenich). Ve hře mi nejvíce dali zabrat němečtí vlčáci, těch bestií jsem se vždy bál jak čert kříže. Jelikož si ve hře hrajete i na němého špióna v uniformě tak se dočkáte i několika misí kde není třeba tasit zbraně ale občanky, k cíli se tedy projdete kolem Němců kteří vám zahajlují a ještě se jim podíváte do karet a když občanka selže, pořád máte jako dárek extrémně penetrující tichou OP pistolku. Sice to nezní jako dokonalá herní náplň ale věřte že atmosféra a překrásný hudební doprovod udělají své a hru si náležitě užijete, dokonce se dočkáte i nějakého toho příběhu ve formě vývoje některých postav.
Hře bych možná vytkl pár nedokonalostí jako třeba to že umělá inteligence není žádná bomba, přesto v ní jsou světlé chvilky třeba jako když nácek zalehne odjištěný granát, Odolnost nepřátel je v některých případech divná, ovšem chování zbraní je úžasné. Dále bych rýpl do koridovosti kdy narážíte do neviditelných stěn nebo zamknutých dveří, ovšem zase taková koridorovka hra není a občas si můžete splést cestu.

Co dodat? Snad jen že hra je velmi nadčasová a svým způsobem nepřekonaná, je to již kultovní záležitost která i po všech těch letech se nemá za co stydět.

Nejlepší momenty:
1. Vylodění v Normandii
2. Zničení ponorky
3. Útěk z plynem zamořené tajné fabriky

Nejlepší lokace:
1. Alžír
2. Norsko
3. Německá vesnice u lesa

Oblíbené zbraně:
1. OP APCR Silent pistolka
2. Kar 98
3. StG - 44 (MP44)

Pro: Grafika, Hudební doprovod, Zvuky, Atmosféra, Dobrý pocit ze zbraní, Filmovost, Obtížnost, Znázornění množství munice v zásobníku pomocí nábojů, HW a optimilizace

Proti: AI, Slabé granáty, Fóbie z vlčáků, Spoluvojáci jsou Retardi

+23

Assassin's Creed III

  • PC 60
Proč ubi? Proč? Předešlé díly byli tak dobré a teď tahle nudná natahovaná pakárna která se přetvařuje jako drsná hra se vším všudy.
Ze začátku jsem se celkem těšil, hrál jsem to především kvůli zakončení toho příběhu z předešlých dílů kde byl skvělí. Začátek na mě působil velice kladně, živé prostředí a nová hezká grafika. Plutí do nového světa jsem si dokonce dal dvakrát. Dokonce hra za toho Slušňáka nebyla špatná, ale pak přišel ten zlom kdy hra šla do háje a vůbec mě nebavila. Nové mechaniky mi nic neříkali, lov byl zcela k ničemu, vylepšování panství taktéž. Hlavní hrdina se neustále musel chovat jako kokot který je neustále uražený a byl mi tudíž naprosto nesympatický. A proč mě hra tak nudila? Protože byla přesycená a natahnutá zbytečnostmi, charaktery mi nic neříkali a taky proto si je nepamatuji, tedy až na Washingtona a templářského záporáka, vedlejší aktivity jsou nudné a k ničemu.
Fatální bugy (jednohubky): V cutscéně zmizel na pozadí kůň ale stařeček si jel vesele s povozem dál, při vyslýchání kapitána se jednou Connor klepal jak při dvojitém epileptickém záchvatu, Connor jak debil skáče na předměty i když to nechci a působí to retardovaně a při procházce městem se do cesty zjevují lidi.

Na druhou stranu ale hra nebyla až tak špatná, Grafika byla pěkná a propracovaná, města opravdu žila, námořní a současné mise mě opravdu bavila a byli epické. Hru jsem dohrál především kvůli příběhu který mě ke konci zklamal a byl odfláknutý a jako trest za dohrání mi tvůrci dali extrémně dlouhé titulky které nešly přeskočit a vyjmenovali v nich snad i všechny uklizečky...

Pro: grafika, klasický AC OST, trailer, intro, první části hry, námořní a současné mise, minihry (dáma, a další)

Proti: nepřehlednost, nesympatiký hrdina, bugy, nedotaženost všeho, zahozený potenciál, zbytečná přecpanost a zdlouhavost, zakončení příběhu, voják do každé rodiny, optimilizace.

+20 +25 −5

Star Trek Online

  • PC 40
Tohle bude tak hořké že vám zhořkne kafe, i když už hořké bude. Jsem fanda Star Treku a tak mě vždycky strašně lákalo nasednout do toho sametového křesla a křičet na důstojníky aby makali za mě. O tomhle Star treku jsem si myslel že to bude promakanější Bridge Commander, i když místní hodnocení nepůsobilo vlídně tak jsem se přesto odhodlal, Přece jenom to bylo placené tak to přece kvalitní být musí.

Ze začátku mě překvapila velká složitost tvorby postavy kde si můžu nabarvit i federální značku aby mi ladila k elastickému obleku. Dokonce si můžu loď i pojmenovat podle sebe, super! Dám jí jméno GLaDOS, to bude znít epicky. Překvapilo mě i to že můžu hrát za jakoukoliv rasu, třeba vulkance. Přesto raději zůstanu u člověka než pak slyšet rasistické nadávky do skřeta ze zelenou krví. V tu chvíli co jsem stisk tlačítko pro start moje nadšení vyprchalo, všechny postavy se hýbali příšerně, dojem z prostředí na mě působil béčkově, kostrbatá grafika, při boji jsem se znuděním opíral hlavou o stůj a navíc se cítil trochu trapně. Řekl jsem si OK pozemní části vynechám (nešli vynechat), Lodě budou super.

Nebyli ani lodě super... Star Trek vždycky byl o zdlouhavé taktice a bojích ve kterých záleží na každém momentu, ale tady nešlo o nic. Všechno střílelo samo nemohl jsem ani vybrat kam chci pálit, jestli chci vyřadit pohony nebo štíty, jen té lodi ubývali životy dokud nebouchla, dokonce ani nejde manévrovat či otočit loď na bok nebo obrátit vzhůru nohama dokonce nemůžu v tom vesmíru letět všemi směry (nahoru a dolu). Pozemní výsadky jsou ještě horší. A už vůbec nemluvím o těch příšerných ukazatelech kolem lodí.

Hra byla tak špatná že jsem v ní strávil jen tři hodiny, pak jsem to musel vypnout, jediné co si mi líbilo byla snad jen ta hudba. Před patnácti lety by to byl průměr, kdyby studio vylepšilo (raději jiné studio) hru Bridge Commander tak by to dopadlo jako hra mých snů. Takhle je to nehorázné zklamání. Ještě že je to zdarma. (vlastně nechápu jak za to mohli chtít platit)
Chudák Picard, ještě že se toho nedožil. Musí se z toho warpovat v hrobě!
Každopádně můj výraz mluví za vše.

Pro: Hudba, tvorba postavy

Proti: Grafika (chybí i fyzika), výsadky, boje, chybí taktika, pohyb v kosmu, neohrabanost, kolize, hologramy kolem lodí, snad jsem vyjmenoval vše

+13

Counter-Strike

  • PC 95
Ještě dnes si pamatuji jak moje závislost ke hrám začala právě díky této hře, ty doby kdy jsem ještě pařil starého Wolfensteina - Enemy territory a byl jsem her neznalej mi jeden spolužák vyprávěl jak to všichni hrají a jak je to super a ať si to stáhnu. U hry jsem po týdnu začal trávit nezdravé množství času, brouzdal jsem servery, nadával na to jak umírám kvůli "headshotům" a dokonce jsem se někdy ráno omylem ulil ze školy protože jsem se zažral do cska. Díky téhle dnes již upadající hře (ale pořád najdete spoustu serverů s lidmi) jsem poznal hru Half-Life a konvertoval jsem k téhle kultůře.

Tahle hra je čistě o skillu a vašich schopnostech reagovat, taktizovat a dobře mířit. Nenajdete tu žádné přebytečnosti které snižují nutnost používat skill jako přivolání helikoptéry, autoheal nebo nějaké trapné perky či nedej bože roboty. Ve hře proti sobě stojí klasicky dvě strany (poldové a teroristi) které se navzájem musí zabíjet nebo popřípadě vyhrát tak že zachrání rukojný či něco vyhodí do vzduchu, ve hře jsou ještě dva neznáme režimy ve kterých musíte eskortovat VIP hráče s pistolkou do určité zóny, v tom druhém se do zóny musí dostat pro změnu celý tým. Hře dominují 4 klasické zbraně a granáty: Deagle, AWP, M4 a pro bouchače AK47 a ten co si koupil brokovnici toho nazývali brokokotem... Časem se dostavil stereotyp z hraní stejných map a nuda z poslouchání že jsem lamka, noob a když mi to šlo tak pro změnu že jsem lucker či cheater co používá hlavostřel a stěnoviď a tak jsem se poohlížel po změně a jelikož dřív toho nebylo moc co se dalo hrát tak jsem se poohlídl po nových serverech a módech.

Z módu mě nejvíc zaujali ranné zombie a biohazard servery, ovšem nejvíce času jsem strávil u módů jménem Jail mod který udělal z teroristu vězně a z poldů bachaře konali se vzpoury a jejich potlačování. Co mě ale nejvíc na hře nudilo byly mapy všechny byli strašně jednoduché, nekreativní, prázdné a opakující se a tak jsem se rozhodl udělat si vlastní a naprosto mě ohromila jednoduchost jejich tvorby editor (Valve hammer editor se používá pořád stejně i na Portal 2, CS GO nebo na mod do HL) měl tolik možností, šli v něm dělat tajné cesty, vchody, teleporty, pasti, skrýše, vypínací světlo, výtahy, prostě všechno, kreativita byla ale sviňa jelikož mě nutila pořád vylepšovat mapy a většinu z nich jsem nikdy nedokončil. Jediná mapa která je interaktivní podle mého gusta a je obstojná je De_mesa, to byl vrchol mé tvorby.
Tahle etapa tvorby map byla půlka těch čtyř let co jsem to hrál. Více o tvorbě map a o tvorbě ostatních najdete v odkazech na hru.

Co na to říct... Csko pro mě znamená začátek mého hraní a mam na něj spoustu vzpomínek z jeho doby, co jsem se zasmál u situací a nebo dělání volovin na mapách který jsme si vyrobili pro sebe na server našeho webu (tvorby map) a nebo těch nervů z cheaterů a neustálého umírání že jsem měl chuť rozmlátit klávesnici jak na tom slavném videu z youtube. Pro mě nostalgická legenda na kterou rád vzpomínám a mam pro ní plant zónu na srdíčku, Ve své době legenda.

Pro: Jednoduchost, Hra ve které jde o zkušenost hráče, Zábava a neuvěřitelná legrace, Moddifikovatelnost a jednoduchá možnost mít vlastni mapy, Znovuhratelnost, průstřelnost objetků, Engine

Proti: Stereotyp, Prázdnost oficiálních map

+23

Wolfenstein

  • PC 90
Wolfenstein vždycky byl a bude o zabíjení nácků, tohle pokračování hned po Return to Castle Wolfenstein prý vybočuje, ale to není pravda, i přesto že je trochu jinej tak je pořád o tom samým, o zabíjení zlých nácku.

Příběh:
Co se týče příběhu tak je to takový to klasický oldschoolový zachraňování světa před nácky kteří se snaží zoufale vyhrát válku pomocí magie či technologie, i přesto že na mě příběh nedělal dojem tak se dal docela hezky vnímat i přesto že je trochu narychlo slátaninou Hellboye (teď jsem si uvědomil jak to je podobný), Indiana Jonese a spousty věcí které už jsem někde viděl.

Technická stránka hry:
Graficky je hra opravdu pěkná, textury jsou detailní a celá hra působí svižně a plynule (hráno na maximální nastavení). Ze začátku mi dělalo veliký problém zaměřování, bylo divně klouzavé ale nic na co se nedá zvyknout, za zmínku taky stojí fyzika která mě nejvíc pobavila při nefungující gravitaci, ale má strašně bugů (když šlápnu na talíř on vyletí do aleluja, bedny na sobě samovolně vibrují. Má i úsměvné chvilky, třeba když si voják padající k zemi namele ještě hubou o sloup mě vždycky rozesmálo).
Hudba je skvělá, v jeden moment mi dokonce připomínala skladbu z Indiana Jonese.

Hra:
Nakonec jsem se při střílení zlejch nácku parádně bavil hra neupadla do stereotypu a pořád mi dávala něco nového co můžu zabít, Jen škoda že jsem nikdy neměl potřebu šetřit náboji protože i když mi došli měl jsem pod kabátem ještě muniční sklad a dokonce i velký kalibr co střílel horkou plazmu (půlku těch zbraní bych vyměnil za Venoma z předešlého dílu) a pokud to nestačilo mohl jsem si zbraň vylepšit tak že náckum doslova vybuchovali hlavy (což mě od začátku vedlo k tomu sbírat všude se povalující poklady) a pokud ani to nestačilo tak pomohl medailon.
Medailon hraje ve hře důležitou roli, pokud nestíháte střílet zlý nácky tak stačilo zapnout medailon a střelám se dalo vyhýbat! Takže pokud byla nezvladatelná situace tak schopnosti medailonu a jejich kombinace pomohli k vítězství avšak jeho používání je i povinnost k řešení jednoduchých leč logických úkolů.
Co je určitě nevýhoda gameplaye je automatické uzdravování, dostanu ránu, schovám se, tři vteřiny a zase můžu dál... to je prostě klišé jako noha.

Druhý Wolfenstein je povinnost těch co rádi tuhle sérii, je to nabitá zábava pro každého kdo rád akci a vybuchující hlavy (těch zlých samozřejmě), i přesto že B.J. vypadá tak trochu v tomhle díle tak trochu jako v*mrdhub.

Moje oblíbené zbraně:
1: Kar98 s bajonetem (V kombu se zpomalením času)
2: Částicové dělo
3: Plamenomet a Tesla gun (stejné zbraně s nepatrným rozdílem)

Nejlepší lokace:
1: Farma
2: Zámek (ta atmosféra!)
3: Zeppelin

Dohráno na nejvyšší obtížnost.

Pro: Vybuchující hlavy, Hudba, Akce, Atmosféra, Schopnosti medailonu, Hlavní záporáci, Interaktivní likvidace nepřátele, Postavy z předešlého dílu a jeho navázaní příběhu, Nutnost měnit taktiku boje, Zlý náckové na likvidaci - smysl Wolfensteina, Intro

Proti: Helmy, Autoheal, Chyby v animacích filmečků, Nedotaženost příběhů, Anglicky stejně mluvící němci, Skvělé vymyšlení bossové ale příliš slabý (chyba autohealu)

+20

The Elder Scrolls III: Morrowind

  • PC 100
Morrowind jsem už několikrát rozehrál ale zapomněl na něj někde u třetího questu a zahrabal jsem ho tam kam ani světlo nepronikne. Ale tentokrát jsem si řekl že to zkusím ještě jednou.
Hned na začátku na mě bafne tvorba postavy a vůbec jsem nevěděl co si vybrat ale po odzkoušení jsem se rozhodl si vytvořit temného elfa hybrida (Bojovný zloděj).

Co by mohlo nováčka ve hře znechutit je divnej systém souboje kdy s dýkou pět minut bodáte do nepřítele ale jemu se ta dýka zázračně nebrobodáva do hrudi. Až po tom novém rozehrání jsem přišel na to že je třeba mít na typ zbraně skill alespoň třicet a výdrž v polovině. Chápu že vývojáři si v té době nemohly dovolit vysoko-polygonové modely ale proboha! Vždyť nějaké obličeje postav vypadají jak kdyby je někdo střelil brokovnicí do obličeje...
Co mi taky vadilo byl systém magie kdy se mana neregeneruje při hraní ale jen odpočinkem, pohlcením, či lektvary navíc některá kouzla vůbec nevykouzlíte protože máte nízký skill. Naštěstí to vše mi vynahrazujou amulety a artefakty která se dobíjej při hraní. Co mě celkem štve je nepřehlednost questu a deník vám nepomůže protože nezobrazuje aktivní questy a tak se může klidně stát že nějaká vdova vás pošle pro šperky svého může a nedočká se jich ani za 1000 dní protože jste na to jednoduše zapomněli. I přesto že si vystavuji své nejcennější poklady tak do konce hlavní linie jsem vlastnil dvě-stě tisíc zlatých a to jsem prodával jen to nepotřebné. Už to tu někdo psal, když se stanete bossem nějaké gildy nebo rodu tak vás za to hra nijak neodmění nemáte žádné privilegia ani ocenění, jen dobrý pocit že jste vůdce, ale přesto nikomu nemůžete rozkazovat což je celkem suché.
To by byli negativa, teď pozitiva.

Temní elfové mají takový správný hlas jako kdyby denně vykouřili kartón cigaret což se dá snadno pochopit když žijou v popelavých pustinách, lesní elfové mají zas takovej ten podlezavej a lstivej. Je škoda že ve hře není toho dabingu víc až na úvod, pár pozdravů, bojových pokřiků a keců Dagotha Ura ho ve hře víc není.

Co vás při hře hned zaujme je překrásný úvodní soundtrack kterej překonává i starší veledíla, ať se jde Mózart vycpat, tohle se mi líbí víc. :) Ostatní skladby už jen pěkně dokreslují atmošku. zvukové efekty jsou zajímavé, dokonce je v horách slyšet i troubení nějakých zvířat, a občas dokonce uslyšíte v dálce mečet kozy i přesto že tam vlastně žádné nejsou, nebo jsou ale jsou nějakého mága kterej je zneviditelnil aby je někdo jako já nepobil, nebo mají sneaking skill na 1000 a umí se mi zázračně vyhnout. Příběh je také pro hru velké plus a nevodí vás za ručičku jako v novějších hrách, maximálně vám daná postava řekne cestu nebo směr a starejte se.
Za pochvalu stojí rozhodně i volnost a počet vedlejších činností, můžete se toulat, prozkoumávat svět, pomáhat obyvatelům morrowindu, pracovat pro gildy nebo rody, krást, hledat přísady a lektvary, osvobozovat otroky, trénovat své schopnosti, hledat cenné artefakty, no... je toho prostě hodně a za pár hodin to určitě všechno nestihnete.

Po grafické stránce mě rozhodně dostala dynamická obloha na níž můžete vidět měsíce jak překrývají souhvězdí (Jdou vidět i ve dne) a neustále se měnící počasí. Taky se mi líbilo dynamické osvětlení jež na dobu kdy hra vyšla je slušný.

Hru doporučuji všem kteří rádi poutaví příběh, hutnou atmosféru a fantasy typu Pán prstenů.

Pro: Volnost, hudební doprovod, atmosféra, příběh, velikost světa, činnosti jenž můžete vykovávat, hra nevodí za ruku.

Proti: Mechaniku hry nepochopíte hned, vzhled postav, systém magie (především její obnova).

+20 +21 −1

Terraria

  • PC 100
Tuto hru hraji přes 2 roky a rozhodně toho nelituji. Hra mě chytla a nepustila, pamatuji si jak jsem se bavil s kamarády na serveru, stavěl epicke momumentální stavby a nebo se prostě poflakoval po mapě a trolil spoluhráče. Lidi kteří řeknou že to je jen minecraft v 2D a že to je jen laciná kopie doporučuji aby si terrarii alespoň zkusily. protože když se zeptám lidí kteří znají a hráli terrarii i minecraft vždy řeknou že terrarie je lepší a zábavnější (zvlášť po vydání verze 1.2 kdy se hra velice změnila k lepšímu).

Po grafické a systémové stránce je hra velice zajímavá, Grafika má svůj osobitý pixelovitý styl kterej na mě dělá retro dojem (Každý bod ve hře má 2x2 pixelů na monitoru) a dá se s ním nejrůzněji experimentovat a zkoušet co jak bude ve vašich stavbách vypadat. Hudební doprovod bych si nedokázal k této hře představit jinej než ten původní kterej k tý hře prostě sedne. Svět ve kterém hraji se generuje tak že mě vždy překvapí nějakou pastičkou (vždy když aktivuji TNT se leknu jak prase :D) nebo záludným dobrodružstvím, RPG systém není nijak složitý ale je jednoduchý a primitivní což je pro mě plus.

Herně je hra někdy až moc bojová a nedá vám odpočinout jelikož se nepřátele spawnují mimo váš dohled neustále a někdy je to dost otravné (viz. zombie nebo naběhávající havěť do vaší jámy ve které si kopete rudu). Singleplayer jsem hrál ve stylu: natěž, vyrob, najdi, ulov, vylepši... a časem vás omrzí pokud jste ale kreativní můžete si hru slušně prodloužit stavbou, záleží jen na vaší fantazii.
Multiplayer je ale uplně něco jiného než singleplayer, hrát společně s přáteli je mnohem zábavnější (obzvlášť když vám někdo vyplní dům rudou kterou nemůžete vykopat:), také mě potěší když mi někdo pochválí mé stavby na serveru jako např: Létající město v oblacích (žádná inspirace bioschockem), Sopka s tajným vchodem do podzemního sídla nebo obří akvarium.

Na závěr bych chtěl říct že je škoda že terraria není tak známa mezi hráči a nevěnuje se jí tolik pozornosti jako jiným hrám.

Pro: Grafika, multiplayer, herní systém, otevřenost, kreativnost a akčnost, HW náročnost a její velikost.

Proti: Otravnost nepřátel a někdy mírny stereotyp.

+16 +17 −1