Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Nejlépe hodnocené komentáře

« Předchozí Následující »

Phantasy Star IV

  • SegaMD 100
Jestli má SNES svůj Chronotrigger, Final Fantasy 4, 5, 6 a Dragon Quest 5, Secret of Mana, či Star Ocean nebo Tales of Phantasia coby epické veličiny jRPG žánru, tak soudobá Sega Megadrive je na tyto tituly velmi chudá, ale jeden takový má a ten opravdu stojí za to a výše jmenovaným se může směle rovnat.

Phantasy Star IV je již čtvrté pokračování PS série a jednoznačně je dílem nejlepším a své předchůdce válcuje absolutně a ve všech směrech. Phantasy Star byl teprve takové rozkoukávaníčko, dokonce s dungeon prvky, Phantasy Star II je sice legenda, ale trochu trpěla rozvláčností a opravdu spletitými bludišti, kde vás něco co 2 sekundy přepadlo, Phantasy Star III měl sice velké ambice a použil dokonce generační vývoj ve hře, ale po technické stránce to byl díl velmi nepovedený, zato v Phantasy Star IV se povedlo vše, na co autoři sáhli.

Je zde kladen hlavně důraz na strhující příběh, který budete hltat jako dobře rozečtenou poutavou knihu. K tomu si připočtěme pěknou klasickou kreslenou grafiku, příjemnou hudbu, atmosféru, která by se dala krájet, tahové souboje, cestování po planetách... Phantasy Star IV je doslova kult na platformě SEGA Megadrive (Genesis) a jedná se zde jednoznačně o nejlepší RPG, která na tomto systému vznikla. Pokud byste se mě zeptali, jestli Final Fantasy VI (SNES) nebo Phantasy Star IV (Genesis), tak je to 1:1 a to je hodně co říci.
+11+11 / 0

Snatcher

  • SegaMD 70
Herní výzva 2018: "Nejen PC živ je člověk"

Ve hře patříte mezi jednotku Junkerů, jejichž úkol je jediný, hledat a likvidovat ve společnosti roboty převlečených za lidi, tzv. snatchery. Nelze si si nevšimnout zjevné inspirace filmem Blade Runner, a tak jsem hned po začátku očekával atmosférickou záležitost. Nebyli by to ale Japonci vedení vrchním herním guru designerem Kojimou aby příběh řádně nezašmodrchali a nepropojili to omáčkou zajímavých postav a vtipných/podivných událostí, působících někdy až béčkově překombinovaně. Výsledný dojem tak má blíž ke Carpanterově Jsou mezi námi říznutým s Terminátorem (nemaskování Snatcherové jako by jim z oka vypadli).

Možná si teď říkáte, proč tady píšu o filmech, když je Snatcher videohra. Není to bezdůvodně. Velká část hratelnosti je totiž podřízena filmovému zážitku. Co do herních postupů je Snatcher detektivní textová adventura v kombinaci s arkádovou střílečkou. Uvedu příklad. Vstoupíte do místnosti, vidíte však jen část místnosti. Můžete se podívat do kouta. V koutě nic není zajímavého kromě jednoho předmětu. Vrátíte se k prohlížení na základní obrazovce, ale nic zajímavého tak se zoufalí zase podíváte do kouta. Předmět zmizel. A vy víte že tu nejste sami. Ze začátku jsem příliš nechápal, proč musím jedním tlačítkem vytáhnout nejdřív zbraň a potom druhým střílet. Proč mě hra nepřepne rovnou do střílecí mezihry s vytasenou zbraní...Ale potom jsem si uvědomil, že je to poprvé, kdy očekávání akční sekvence v adventuře opravdu buduje napětí. Při každém otevření dveří nebo při podezření jsem měl prst na vytažení zbraně, hra tak perfektně budovala napínavou, až hororovou atmosféru.

Tento mechanismus však také dokáže pěkně opruzovat, což lze vidět i na mém příkladu. Některé činnosti a prohlížení totiž musíte opakovat. Někam se musíte podívat třikrát, potom to zase nově prozkoumat (pravidla užití příkazů Look a Investigate jsou navíc nejasná, jednou přečtěte nápis jenom lookem jindy zase jenom investigate). Prostě vás hra nutí dělat opakovaně stejné věci s tím, že tentokrát možná bude něco jinak. Často dokonce jenom náhodně někdo přijde, nebo dostanete echo od svého robůtka-asistenta. I trpělivý hráč jako já, co v adventurách rád automaticky zkouší všechny příkazy a možnosti, ve hře nejednou narazil. Spíše bych asi doporučil dnes hrát aspoň zčásti s návodem, protože mi z toho po propařeném víkendu začínalo solidně hrabat.

Netypicky až na závěr bych zmínil audio a grafiku. Jedná se o starší hru, dokáže však být i dnes působivá. Často na jinak statických obrázcích je nějaká část animována (třeba vlasy nebo slza ve oku) což má až umělecký nádech. Hudba dokáže otravovat, neobjevil jsem totiž možnost jak ji vypnout. Většinou se tak mísí s dabingem, který je bez titulků. A tak se třeba snažíte překládat důležitý tichý rozhovor a do toho vám hlasitě hraje vánoční melodie Jingle Bells.

Jak tedy Snatchera hodnotit, stojí za to si ho dnes zahrát? Podle mého určitě ano, je to výjimečná hra kterou si určitě znovu zahraji. Klidně však i s návodem po ruce a připraveným rychlým ukládáním přes emulátor. Některé mechanismy má totiž nekonvenčně otravné.

Pro: oldschool grafika, budování napětí, atmosféra, originální

Proti: otravné opakování činností, vysoká obtížnost akční frekvence v závěru hry, hudba narušující dabing

+7+7 / 0

Venom/Spider-Man: Separation Anxiety

  • SegaMD 50
Jelikož nedávno vyšel nový Spider-Man exkluzivně pro Playstation. Řekl jsem si že jsem dlouho nehrál nic se Spiďou potažmo s Venomem, který má u mě vždy přednost. Vzpomínal jsem vzpomínal, co jsem to všechno se Spider-manem vůbec hrál, The Amazing Spider-Man, Spider-Man: Web of Shadows, a pak to přišlo Spider-Man and Venom: Maximum Carnage 90tková pecka, nesmírně těžká ale skvělá. Vida vida Maximum Carnage má pokračování, které jsem nehrál.

Zapnul jsem na Steamu Sega Classic stahnul mód do Golden Axe 2 a mám Venom/Spider-Man: Separation Anxiety.
Celý natěšený v očekávaní jsem zapnul. Hlavní změna o proti prvnímu dílu byla hned v menu, možnost hrát ve dvou.
Výběr postavy Spider-man nebo Venom, výběr samozřejmě padl na Venoma. Úvodní text co se stalo po prvním díle a tradá do hry. Prvními obrázky jsem byl zděšen, co je to za grafiku, vím je to 90ková hra ale Maximum Carnage vypadal líp. Tedy co si tedy pamatuji nebo že by přibarvená vzpomínka. Vem to čert!
Opět se mydlíte ve stylu Street of rage. Pěst, chyt, přehoz, speciálka a tak jde level po levelu. Sem tam zavoláte na pomoc DareDevila, Ghost Ridera či Kapitána Ameriku a další, které ani neznám. Graficky hra vypadá tak strašně, že jsem ani nevnímal v jakém prostředí se peru. Na konci třetí mise 7 životů několik speciálních pomocníku a password v případě pokračování. V hlavě stále první díl a představu, že druhý díl dělá vše špatně. Po dvou hodinách je konec a to tak že je tam obrázek Carnage Game Complete!

Verdikt: Jsem neskutečně touto hrou zklamaný. Na druhou stranu jsem rád, že mě vyprovokovala k opětovnému hraní Spider-Man and Venom: Maximum Carnage a objektivnímu posouzení zda jsem si Maximum Carnage jen fantazíroval v hlavě nebo ne.
Všem doporučuji se této hře vyhnout a vsadit na první díl, tam nebudete zklamáni ale možná ho ani dohrajete!
Odkaz na komentář Maximum Carnage

Pro: Venom

Proti: Grafika, děj pouze v textové podobě, obtížnost a mnoho dalších

+7+7 / 0

Spider-Man and Venom: Maximum Carnage

  • SegaMD 90
Tuhle hru jsem miloval jako kluk. Dohrát jí byla taková výzva, že už ani nevím kolikrát jsem se o to snažil.
Pokud jste četli můj komentář k druhému dílu, tak víte proč jsem se k této hře vrátil. Prostě nemohu uvěřit, že druhý díl navazuje na můj klenot z dětství. Který jsem si snad v hlavě nepřibarvil.

Po velkém zklamaní z dvojky jsem se musel vrátit k prvnímu dílu a zjistit jestli si pamatuji Maximum Carnage, tak jak si ho pamatuji.
Úvod hry hned dal vědět jak se věci mají pouze start a jste ve hře. Žádně Options nastavení životů, obtížnosti či Continue. Hra začíná pěknými komiksovými obrázky kde je Carnage odvážen do blázince. Z kterého během chvíle udělá kůlničku na dříví, pomůže osvobodit Shriek a jde si podmanit město.

Hru začínáte jako Spider-man ale v pozdější fázi hry máte možnost si vybrat buď Spider-man nebo Venom. První level mi ukázal, že jsem si oproti druhému dílu nic nepřibarvil. Grafika na 90léta vypadá skvěle, pohyb postavy je hezky rozkreslený. Vše je jak si pamatuji, k tomu ztráta života hned prvním levelu a pokračování se zbylou energii do druhé levelu, žádné doplnění energie mezi levely, na to se tady nehraje! Rychlá vzpomínka, že v druhém levelu polezu po stěně baráku a přitom na mě bude Shriek pálit. Jojo je to tak, ten level jsem nenáviděl a po právu, ztráta dvou životů!! Zkrátím to, skončil jsem ve 4 levelu s jedním continue.
Maxomim Carnage je velmi obtížná hra, pokud nevíte kde skrývaní srdíčka s energii, continue, speciální pomocnici, tak vůbec nemáte šanci.
Boj je velmi rychlý a je třeba si dávat bacha na jakéhokoli obejdu. I když pohybu je málo je třeba rychle kombinovat. Za Venoma se mi hraje líp sice je pomalejší ale více ubírá. Boss boje jsou dost nahraně mé nervové soustavy, obzvlášť Carnagem. Chce si to nasyslit speciální pomocníky, Black Cat, Cloak, Dagger a mnoho dalších.
Mezi jednotlivými levely stále ukazuje děj v komiksové podobě, který dokresluje celistvost hry.

Verdikt: Absolutně nechápu, jak mohlo stejné studio vydat tak dvě rozdílené hry. Maxium Carnage jen oprášilo svůj lesk a slávu!! Za to na druhý díl radši zapomenu.. Pokud máte dobré nervy a chce si dát správný Spider-manovský oldshool ve formě Street of Rage, Maximum Carnage je správná volba!! Jsem rád, že jsem si hru pamatoval takovou, jaká opravdu je!! 90%
Pokud máte na Steamu Street of Rage 3, tak stačí v workshopu stáhnou mód a máte Maxium Carnage!!

Pro: Grafika, Komiksový děj, Venom, Obtížnost

Proti: Moje staré nervy, které už to nedavají

+7+7 / 0