Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Nejlépe hodnocené komentáře

Polda, aneb s poctivostí nejdřív pojdeš

  • iOS 70
I jako nefanoušek adventur nejspíš tuto hru zná každý český gamer (minimálně z mojí generace). Ta hra je opředená takovým lehkým kultem (ne jako Mafia, ale i tak slušným). Vlastně jsem nikdy nehrál první díl, ačkoliv 2. až 5. mám projeté. No, možnost zahrát si to cestou na/z dovolené na mobilu byla lákavá.

Na hře oceňuji bezesporu vizuální stránku, která je tak česky groteskně zábavná. Je to grafika, která ani po více než 20-ti letech nestárne a má své kouzlo. Nevím, jak moc dokáže vizuální stránku ocenit nenašinec, jelikož především různé menší odkazy a parodie na české prostředí, dělá to hlavní kouzlo. To vlastně platí o hře jako takové.

Ovšem to nejcennější na hře je její dabing, který je naprosto špičkový. A to je vlastně asi i to, proč Poldu jako sérii oceňuji a má v mém hráčském srdci speciální místo. Protože, co se týká hratelnosti jako takové, tak se nejedná o žádný zázrak (minimálně tento první díl, ostatní budu muset ještě po letech znovu prověřit).

Hádanky jsou často stupidně komplikované a přiznávám, že bez návodu bych hru zabalil poměrně brzy. Některé kombinace jsou prostě nesmyslné a chybí tu nějaké chytré hinty, které by hráči pomohli, takže se zbytečně snižuje k náhledu do návodu. Mobilní verze je opředena fičurou, která pomáhá vidět aktivní prvky na obrazovce či možnosti kombinací věcí v inventáři, což dost snižuje obtížnost, ale já to beru jako vhodnou možnost, kterou samozřejmě používat nemusíte, ale je to méně otravné, než projíždět návod.

Jako přiznávám se, že na adventurní hádanky asi nebudu nejbystřejší hráč, ale když i po přečtení si nápovědy se neplácnu do čela a neřeknu si: ‘ajooo, to jsem, ale vůl!‘… tak je asi něco neideálně. Ale jinak je to poměrně zábavné hraní s takovým tím infantilním humorem, který většina Čechů dokáže ocenit.

Pro: dabing, vizuál, český humor

Proti: zbytečná nesmyslnost některých hádanek

+27

Papers, Please

  • PC 100
  • Vita --
  • iOS --
Asi se tu nemusím moc rozepisovat, protože to co chci napsat už všichni stejně dávno víme - Lucas Pope je neuvěřitelně talentovaný, geniální vývojář a nemůžu se dočkat, až se mi dostane do rukou jeho další hra. Ke hraní Papers, Please jsem se dostal až po tom, co mě absolutně uhranula Return of the Obra Dinn a rozhodně jsem nebyl zklamán.

Lucas tu z geniálně jednoduchého konceptu vytvořil hru na desítky hodin, která je navíc zábavná jak pro hráče, tak pro diváka. Minimalistická grafika, snadno přístupná hratelnost a hlavně politický rozměr, který - světe div se - funguje tak, jak má. Upřímně, nechápu jak se to povedlo, ale obraz totalitního režimu pohledem jednoho z článků systému je zde vyveden dokonale. Ze začátku si to sice neuvědomíte, ale hra vás časem skutečně donutí jednat a přemýšlet tak, jak by se od vás v dané situaci čekalo.

"Nemáš platné papíry? Hahá, padej z mojí boudy! Hmm, ale moment, co když budu později sám muset uprchnout a spoléhat na shovívavost jiného pohraničníka?"

To jsou jen počáteční očividné narážky, které vám hra prezentuje a chce abyste se nad nimi zamysleli. Časem ale přitvrdí, a z ničeho nic se ocitnete v situaci, kdy vám nebude zbývat na nájem, syn bude nemocný a navíc jste mu nemohli koupit dárek k narozeninám. Dnes bude výplata slabá, protože jste už udělali 4 chyby a vy se modlíte, aby někdo z odboje zaútočil na váš přechod, aby jste mohli zasáhnout, škůdce zastřelit a vysloužit si bonus za střelbu proti narušitelům systému - a pak si najednou uvědomíte co děláte, nad čím přemýšlíte a budete se ptát : Proboha, se to se mnou jenom stalo ..?

Pro: Geniální

Proti: Nic

+27

Monument Valley

  • iOS --
Monument Valley je unikátní logickou hrou, která využívá hrátek s perspektivou. Jistě jste už někde viděli prostorové obrazy M.C. Eschera, jež si pohrávají s prostorovými iluzemi a přinášejí optické klamy vycházející z nedokonalého vnímání našeho zraku. A z těchto uměleckých děl vychází i Monument Valley, jehož hlavní hrdinkou je postavička princezny Idy.

Příběh není jasně podáván, při hraní se dozvíme pouze střípky a musíme si vše domyslet a vyložit z náznaků, jež nám autoři servírují v podobě dialogů s vypravěčem, s nímž se občas Ida setká. V zásadě jde o to, že Ida ukradne posvátnou geometrii a je za to prokleta. Jako odplatu musí vrátit všechny budovy do původního stavu a osvobodit všechny obyvatele v podobě humanoidně změněných vran.

Hratelnost nabízí řešení prostorových puzzle, ve kterých musí Ida projít nástrahami složitých labyrintů a dojít k cílovému bodu úrovně. Ťukáním na obrazovku navigujeme kroky naší princezny a prostorovou manipulací s objekty se snažíme jí připravit cestu k cíli. Autoři nám servírují originální objekty, buď v podobě relativně uzavřených budov nebo naopak spleti labyrintů. Hratelnost spočívá v klidném pohrávání a manipulací buď celými budovami nebo interaktivními prvky - pohyblivými plošinkami a posuvníky. Občas se dokonce prolíná vícero dimenzí.

Některé puzzly jsou vázané na jednu obrazovku, jiné jsou rozděleny na vícero částí. Občas se setkáváme se spřáteleným totemem, který nám pomáhá řešit problémy s aktivací spínačů. Podobné objekty a iluze jako v Escherových obrazech nacházíme i ve hře. Zatímco z jednoho úhlu pohledu se může jevit schodiště nezdolatelné, pokud otočíme plošinkou nebo objektem, z jiného úhlu pohledu Ida pohodlně vystoupá dále.

Podstatné je, že nejde o monotónní otáčení plošinkami, ale každá úroveň z celé kolekce je jiná nejen vizuálně, ale nabízí i odlišné herní prvky. Nejprve manipulace s plošinkami, pak se přidávají kompaktní objekty, které vysunujeme a zasunujeme do sebe, několik prolínajících se dimenzí, chůze šikmo i vzhůru nohama, rotující cestičky, prostě Monument Valley nenudí a hlavně baví.

Obtížnost je přitom snadná a až na občasné rozmýšlení, co autoři zamýšlejí, nebo pokud přehlédneme ovládací prvek, všechno krásně odsýpá. Daní za rychlý postup je bohužel krátká herní doba, ale za to dostanete krásný vizuál, atmosférickou ambientní hudbu a pro některé možná i úvahy nad smyslem celé hříčky, který bohužel příliš jasný není. V podobném duchu se nesou i DLC, jedno z nich je zdarma a druhé z nich bylo potřeba zakoupit. I v přídavcích tvůrcům nedošly nápady a pokračují v nápaditém duchu základní hry.

Jediné co mě zamrzelo, je nemožnost uložit si postup. Ve dvou levelech jsem se zamotal a musel jsem hru vypnout a po restartu jsem musel úroveň hrát komplet znovu. Ale to je jenom drobná muška.

Monument Valley je unikátním zážitkem a s podobnými hrátkami s prostorem jsem se zatím neměl možnost setkat. Pokud si chcete zahrát klidnou hru bez stresů a frustrace, v níž si opravdu a doslova jenom hrajete, tak jde o jasnou volbu. Uvidíme, jestli autoři budou pokračovat v nastoleném trendu a i druhý díl hry bude podobně originální. Mám ho již zakoupený a jistě si ho nenechám ujít.
+26

Duke Nukem II

  • iOS 70
Druhý Duke Nukem pokračuje rok po zničení doktora Protona. Duke je přímo z televize unesen Rigeliťany, kteří chtějí jeho mozek použít do počítače na ovládnutí Země. Naštěstí mu zapomněli zkontrolovat vybavení a navíc jeho celu dali přímo vedle skříňky se zbraněmi :) Tolik zápletka, ve které už jsou trošku náznaky humoru a Dukových hlášek, hlavně v textech mezi epizodami.

Grafika je samozřejmě lepší než v prvním díle, ale nijak zázračně. Dost se opakují prostředí a to i zcela nelogicky (jeskyně na vesmírné lodi) a samotné prostředí je takové přeplácané a nedetailní.

Hned na začátku mi Duke přišel šíleně těžký - zařval jsem hned v prvním kole. Nepřátelé se objeví zčistajasna, kolikrát splývají s prostředím a než stihnete reagovat, životy ubývají světelnou rychlostí. Nakonec jsem se ale do hry dostal, naučil se ji hrát. Vyplatí se postupovat opatrně, v některých situacích držet prst na spoušti, tedy tlačítku fire a případě problémů zdrhat o život. I tak mě nepřátelé zatápěli - v jedné z beden je raketa, po jejímž rozstřelení nastane na zemi ohnivé inferno. Nebo věžičky, které nejdou zničit obyčejnou zbraní.

Jinak základ hry zůstává stejný - tentokrát jsou tu 4 epizody po 8 kolech, což dává slušnou zábavu na jeden herní den. Bloudíte úrovněmi, sbíráte klíče, zdraví a hledáte kýžený exit. Stejně jako v prvním díle můžete na konci mít bodový bonus za splnění jednoho ze 7 úkolů, nicméně sbírání bodů je k ničemu. Ve hře nejsou životy, po smrt prostě jedete znovu.

Co se změnilo? Tak především Duke má klasický kulomet a jako bonus můžete najít raketomet, plamenomet či lasery, které Vám výrazně usnadní likvidaci. Ve dvou kolech osedláte i parádní vznášedlo. Jsou tu bonus jako automatická střelba či chvilková nesmrtelnost. Tvůrci už nedělají kola jako úplně šílená bludiště (nebo jsem si zvykl). A v pár kolech můžete najít checkpoint, takže když zařvete, jedete od něj. Bohužel je většinou až skoro na konci a ve spoustě kol, kde by byly potřeba nejsou -například předposlední mise čtvrté epizody. Občas je tu dobrý designerský nápad - šplhání na startující vesmírnou loď, občas tvůrci překvapí. To když ve vesmírné lodi prostřelíte sklo, načež Vás vcucne vakuum a game over :)

Každopádně mě druhý Duke bavil o fous víc než první a je taky o trošku hezčí. Ale na arkádovou špičku roku 1993 jako například Flashback či Lost Vikings se kouká stále hezky zpovzdálí.
+20

Polda 5

  • PC 60
  • iOS 60
Herní výzva 2020 - 7. Neseď doma (Hardcore)
Jak začít objektivně recenzi hry z domácího prostředí se skvělým českým dabingem? To zkrátka nejde. Jelikož právě v tom se skrývá největší pozitivum celé série Polda a tohoto dílu obzvlášť. Moc, co jiného totiž nenabízí. Skvělý dabing Luďka Soboty alá Pankráce, je zkrátka něco, co domácímu hráči vykouzlí úsměv na tváři, ať už je všechno ostatní naprosto dokonalé nebo nestojí za nic. Jaký je tedy vlastně Polda po páté?
Nejprve je třeba určitě poznamenat, s jakým odstupem času, hru recenzuji (14 let) a za druhé, se jedná o především o recenzi iOS verze (která se ovšem krom jiného způsobu ovládání a implementace návodu přímo ve hře moc neliší).
Hned po začátku hry na nás "vybafne" překvapivě zajímavě stylizovaná grafika celé hry, která působí až značně komixově (přiznám se, ihned jsem si vybavil zážitek s prvním dílem Borderlands). Čtvrtý díl se s námi rozloučil prozatím posledním setkáním s profesorem Santusovem a jeho strojem času, tedy už tehdy se ze hry o detektivním vyšetřování prvních dílů pomalu stalo sci-fi. Což je tedy prvek, které nemohu říci, že vnímám příliš pozitivně. Čekali jste tedy návrat "do reality"? Čekali jste marně. Tentokrát jsme opět dostali díl propasovaný skrz na skrz sci-fi prvky. Dokonce se vrací i cestování v čase, které nás provede Trojou, první světovou válkou nebo Egyptem.
Nelze hře upřít snahu o originalitu a především velmi vtipnou pointu (ačkoliv sexiální narážky v tomto díle mohou někomu připadat až přehnané). Narozdíl od minulých dílů se takřka úplně vypustilo od různých miniher typu puzzle, prší a nahradilo je o to více logických hádanek, které ovšem ne vždy dávají zcela smysl. Příběh příliš nepřekvapí a v určitých částech hra působí až dojmem "vaření z vody".
Co nám tedy vlastně ze hry zbylo? Skvěle nadabované postavy, povětšinou humorné prvky a velmi rozdílné prostředí jednotlivých lokalit v zajímamém grafickém kabátku.
Shrneme-li všechna pro a proti vyjde nám jednoduchá rovnice, že se nejspíš bohužel stále jedná o nejslabší díl celé (dnes již 6-ti dílné!) série. Možná právě to byl také důvod, proč se detektiv Pankrác na následujících několik let z našeho života vytratil. Pro věrného českého pařana je zkrátka stejně Polda 5 pomalu srdeční záležitostí, jelikož Polda je zde s námi spoustu let, pro ostatní ale nemohu hru s klidným svědomím doporučit.

Hodnocení: 60%

Pro: Dabing, humor, příjemná komixová grafika, různorodé lokace

Proti: Občasná nelogičnost hádanek, příběh, z policejního detektiva sci-fi hrdinou

+16

Zarya-1

  • iOS 70
Do rozehrání Zarya-1 jsem neměl ponětí, kam až se mobilní hry posunuly od dob tetrisu. Tuto kategorii jsem ignoroval až do letošní herní výzvy. A vzhledem k tomu, že jde pro mě i o první hru tohoto typu, vlastně ani nevím, jestli je kvalitativním standardem, nadstandardem, nebo slabším průměrem. Protože jsem však fanouškem sci-fi napříč všemi médii, můžu porovnávat alespoň v rámci žánru.

Začnu tím horším - čtveřicí protagonistů. Ani na chvilku jsem neměl pocit, že velím dospělým lidem, natož profesionálům představujících to nejlepší z NASA. Jejich rozhovory, hlášky a neustálé vzájemné popichování jsou strašně infantilní a celkově spíš na úrovni pubertálních táborníků hrajících bojovku se sci-fi tématikou. Do drsňáků z Vetřelců, svérázů z Armageddonu i zadumaných intelektuálů z Vesmírné Odysey mají co do charismatu opravdu hodně daleko.

Atmosféru to má ale hodně slušnou a to zvláště v situacích, kdy se astronauti dostanou do bezvýchodných situací. Ve chvíli, kdy bloudící tým začaly pohlcovat světélkující stěny, jsem byl opravdu napjatý a vtažený do děje. Fotografie, které vám průběžně posádka posílá, atmosféře hodně pomáhají. Mrzelo mě, že kromě nich neposílají žádné textové záznamy. Například nějaké útržky z nalezených deníků, nebo jejich osobní dojmy zaznamenané před odpočinkem (o který vás mimochodem žádají každou chvíli a trvá 12 hodin). Tady byl potenciál atmosféru posunout ještě kousek dále.

V rámci sci-fi žánru je Zarya-1 guilty pleasure béčko, což nemyslím nijak hanlivě. Škoda jen slabších postav a skromných informací o záhadné lunární základně. Hra mi ale velmi zpříjemnila pracovní dobu a pokorně přiznávám, že najít tu správnou cestu (obsahující pro mě docela za vlasy přitažený zvrat) vedoucí k happy endu mi pomohla až mind mapa, kterou dávám do odkazů.
+15

Hill Climb Racing

  • PC 15
  • iOS 15
  • Android 15
No, nevím, co k tomu říct. :D Jednoduše, Hill Climb Racing známe nejspíš většina. I přes její známost hra nemá příliš mnoho procent a já s tímto hodnocením souhlasím. Vlastně zde není co řešit. Prostě je Vašim úkolem jet přes kopce a překážky co nejdéle. Hra je dostupná jak na Android a iOS, tak i na PC. Hra je dobrá leda tak do karantény, ve volným času bych s ní příliš mnoho času netrávil. Mám raději kategorii s příběhy - do této kategorie tato hra nespadá, proto dávám 15 %. :)

Pro: Zdarma

Proti: Fajn do karantény :)

+12

Hitman GO

  • iOS 75
Hned při prvním zapnutí hry mě překvapilo grafické zpracování. A to nemile. Problém je, že jsem nejdříve hrála Lara Croft GO, které je novější, a asi proto vypadá lépe než Hitman GO. Hitman GO je hodně stylizované do deskové hry (postavy vypadají jako figurky),ale není to detailní. Mírou detailů prostředí a zpracováním prostě na Lara Croft GO nemá.
Hra začíná zlehka, ale postupně do hry přibývají další prvky, další typy nepřátel a hra se tak přirozeně stává obtížnější a obtížnější. Díky tomu probíhá nějaký vývoj a hra nezačne nudit.
Vkaždé úrovni lze získat 3 puntíky za splnění 3 úkolů. Některé jsou značně obtížné, což určitě nemyslím jako negativum. Nejvíce mi vždy daly zabrat úkoly s omezeným počtem tahů. Také by bylo dobré, kdyby se tyto úkoly na začátku každého levelu ukázaly. Někdy jsem zapomněla se podívat a zbytečně level musela opakovat ještě vícekrát. Píšu ještě vícekrát, protože se mi nikdy nepodařilo na jeden pokus splnit všechny úkoly. Nejsem si jistá, zda to v některých levelech vůbec jde.
Jinak mi obtížnost hry vyhovovala. Na to, jak hrou projít bez splnění úkolů, se dá přijít relativně snadno. Plnění úkolů, jak už jsem psala, pak na obtížnosti přidává.
Hru jsem hrála na mobilu a hrála se vcelku dobře. Jen párkrát při pohledu na celou mapu se mi stalo, že jsem omylem místo přesunutí se (teleport) posunula.

Pro: Postupné přidávání prvků

Proti: Grafické zpracování hry

+12

Happy Color - Color by Number

  • iOS 75
Hry jsem si všiml, když jsem byl doma v covidovém homeofficu a snažil se konečně si pořádně "zahrát" něco na mobilu. Není to hra v pravém slova smyslu, ale přesto jsem s ní strávil pár desítek hodin, takže návykovost tam je.

Líbilo se mi, že jsem mohl vybarvovat obrázky všemožných druhů a obtížností. Takže někdy jsem si vzal jen něco rychlého na 5-10 minut a někdy se vybarvování protáhlo třeba i přes hodinu, ale o to větší byl pak pocit zadostiučinění.

Nejvíc se mi líbila kategorie umění, kde jsem vymaloval pěkných pár desítek reálných uměleckých děl v čele s mým oblíbencem Vermeerem van Delft, myslím, že jsem se asi tak z 1% cítil stejně jako ti umělci, když ten obraz tvořili :) Například kategorie z Marvelu mě stejně jako u filmů úplně minula, ale své fanoušky si jistě i tady najde. Vybere si zkrátka každý, protože jsem hru ukázal i své mamce a ta už pěkných pár měsíců takřka každý den vybarvuje taky :D

Happy color je přesně to, co čekám od mobilní hry, tedy "zabiják času" bez příkras. Ideální kousek na záchod, do vlaku, nebo třeba na lenošení na zahradě. Ještě si někdy něco vybarvím, proč ne ;)

Pro: umění, Vermeer, jednoduchý zabiják času

Proti: obyčejná hra/aplikace bez přidané hodnoty

+10

Cut the Rope

  • iOS 75
Herní výzva 2020 - bod č. 7 Neseď doma

Cut the Rope je velmi dobrou logickou hrou, kterou si zkrátíte čekání. Já osobně jsem ji hrál v rámci výzvy na různých místech. Konkrétně tedy doma před spaním, na dovolené, na hokejovém stadionu o přestávce a v autě. Když byl čas, tak jsem si hru na chvíli zapnul a pokusil se zvládnout alespoň jednu úroveň, ovšem ne vždy se zadařilo.

Obtížnost hry je velmi proměnlivá, některé sady úrovní jsou velmi jednoduché a procházíte je i celkem s radostí, ale některé mě zase doháněly svou obtížností k zuřivosti (alespoň že tam byla záchrana v podobě ovečky, když už jsem nebyl schopen přijít na to jak dál a nebo svou blbostí nebyl schopen načasovat kliknutí). Přesto jsem se u hry vcelku bavil a to je to hlavní.

Za největší mínus tedy beru neskutečně otravné reklamy, které se zapnou vždy po dvou odehraných kolech, ať už jste v nich uspěli či nikoliv. To jsem vyřešil tím způsobem, že jsem vypnul wifi i data, ale zase jsem nemohl získat ovečku, abych mohl nějakou úroveň přeskočit. Tím, že se neustále objevovaly reklamy, se hra také velmi často sekala.

Nejlepší za mě byla první série, kde mě bavily všechny sady, zatímco druhá série mi přišla nejslabší a do hodně sad jsem se musel nutit. Třetí série byla vcelku mezi, kdy mě bavily první čtyři sady a poslední tři zase naopak nepobavily.

Pro: Většina herních sad, roztomilá grafika, zajímavé nápady, možnost využití ovečky ke zvládnutí úrovně

Proti: Množství reklam, sekání, některé úrovně velmi obtížné

+10

Monument Valley

  • iOS 85
Herní výzva 2020 - 2. Heuréka! (Hardcore)
Na logickou hru Monument Valley jsem narazil při brouzdání na internetu a hledání hry pod pojmem "logická hra". Mobilní hry, které nejsou typu Free2P(l)ay mi asbolutně nevadí, a proto jsem si řekl, proč neobětovat pár korun za poměrně zajímavě vypadající hru, od které jsem ale nic velkého nečekal. O to větší bylo moje překvapení, když jsem hru spustil.

Hned v úvodu mě uvítala opravdu nádherně kreslená grafika. Hra se neobtěžuje žádným dlouhým zbytečným úvodem a pustí hráče přímo do centra dění, ukáže opravdu jen pár základních mechanik a následně je vše na hráči. Přiznám se, že jsem asi teprve po třetím kole z celkových deseti zjistil, že hra obsahuje něco jako příběh. Nejprve mě jen pomyšlení na příběh u takového typu her naprosto nezajímal, ale jak jsem postupoval hrou dále a dále, začínal jsem si uvědomovat, proč vlastně tohle všechno. Příběh začal vysvětlovat, co a jak se vlastně stalo. Velkým plusem pro mě určitě je, že každý může příběh pochopit naprosto jinak a právě v tom spočívá jedno z největších kouzel této hry.

Co se týče logických hádanek, až do konce základní hry jsem nenarazil na nějáké zvlášť obtížně a vše se dalo do pár minutek vyřešit. Otáčení světa kolem jednotlivých os, logické hádanky v podobě zkreslené optiky a optických klamů je naprosto bezvadný nápad, které jsem snad do teď neviděl nikde tak skvěle využitý, jako v této hře.

Musím se ale přiznat, že jsem vyjímečně nedokázal odolat a přikoupil také nabízené DLC, které ale hra naprosto NEVNUCUJE (další velké plus!). Ani v DLC se nedá říci, že by autoři nedokázali překvapit a i zde se nachází několik paměti hodných levelů. Co osobně považuji také za plus je minimálně pocit, že obtížnost v rámi DLC trošku stupla a občas člověk opravdu musel zapojit mozek. Avšak nejednalo se o žádné nevyřešitelné hlavolamy. Co mě naopak trošku na hře zklamalo, je její délka. Pokud se opravdu snažíte soustředit a máte alespoň drobnou představivost, do 2 hodin je po všem, a to včetně placeného DLC i bonusové úrovni, která je ve hře přítomna zdarma.

I přes tento nedostatek, musím hru opravdu každému i příležitostnému hráči mobilních her doporučit, protože osobně jsem na mnoho tak povedených mobilních a dokonce logických her opravdu nenarazil. Pokud vás hra chytne tak jako mě, mám pro vás dvě zprávy. To dobrou je, že hra má také pokračování, na které se v nejbližsích dnech chystám! (Monument Valley 2). Tou špatnou ale je, že opět se to neobejde bez toho, aniž byste šáhli do své peněženky. Věřím ale, že to bude stát za to minimálně tak, jako v případě prvního dílu!

Hodnocení: 85%

Pro: Grafické zpracování, logické hádanky, optické klamy, nápadité levely, nevnucující in-game purchase

Proti: Krátká herní doba

+10

The Legend of Janosik

  • iOS 70
Kdyby nebylo Herní výzvy zde na databázi, tak bych se k Jánošíkovi ani nikdy nedostal. Přitom na to, že je hra zadarmo, se jedná o velice pěkně vytvořenou plošinovku, navíc ze slovenských luhů a hájů.

The Legend of Janosik je plošinovka ideální do autobusu nebo do vlaku. Neustále se v ní opakuje motiv chrabrého Jury Jánošíka, který přebíhá z lokace do lokace a vše červené (vyskakující bodáky, bodavá kola, oheň atd.) musí přeskákat tak, aby se dostal do cíle. Během cesty sem tam někoho střelí nebo bodne mečem, posbírá nějaké mincičky a na konci je předá chudým plebejcům, kteří je potřebují více, než Jura.

Autoři vše navíc situovali do poměrně libivého minimalistického prostředí, které se mně osobně moc líbí. Horší to bylo s procházením jednotlivých levelů, které občas byly dost na nervy. Ale i to k plošinovce tradičně patří a můžu říct, že se jedná o jednu z těch těžších, kde je kladen důraz na setiny vteřiny a přesnou sérii výskoků a pohybů podstatných k tomu, abyste došli k cíli. Navíc tvůrci se do hry pokusili zahrnout i příběh s pěknými grafickými obrázky a tak Vás každá další úroveň překvapí něčím novým.

The Legend of Janosik na to, že je zadarmo, je zatraceně dobrá v zabíjení času, když někde sedíte a čekáte, až Vás prostředek hromadné dopravy vyhodí tam, kde potřebujete.

Pro: Graficky minimalistická, ale přesto pěkná plošinovka s Jurou Jánošíkem v hlavní roli, pěknou dobovou hudbou a dokonce i s náznakem příběhu, který neznalé seznámí s Jánošíkem

Proti: Jelikož je hra zadarmo, tak není ani moc co vytknout. Možná občasná obtížnost a potřeba hbitých prstů na dotykové obrazovce telefonu :-)

+10

Chuchel

  • iOS 70
Šťavnatá kreativní odpověď na docela fádní Samorost (referenční je trojka). U něj se sice můžete kochat a jako série ustanovil studio, ale hratelnost má nudnou - hádanky na rok 2016 nic moc, ovšem atmosféra na čaj o páté nebo dýmku v přírodě dobrá. Chuchel na luštění puzzlů a hraní na tykadla chroustů kašle. Chuchel chce svojí třešeň. Znám ten pocit. Hra nemá pozadí, takže se můžete plně soustředit na interakce a dada stylem pumpovaný děj.

Pro: Vyřešen problém, že na ipadu není poznat co je interaktivní jako u PC, kde na to stačí najet myší a potenciálně se mi ukáže ruka.

Proti: Způsobuje u dětí ADHD.

+10 +11 −1

Monument Valley 2

  • iOS 70
Nejsem člověk, co by ho bavilo hrát na mobilu, nicméně o Monument Valley jsem slyšel hodně dobrého a hraní si s perspektivou mě vždycky dost zajímalo. Po dohrání musím uznat, že je to opravdu pěkný počin, který navíc zajímavě rozebírá myšlenku osamostatnění se a vztahu matky s dítětem, nicméně herně mě to vlastně trošku zklamalo. Čekal jsem, že se časem dostanu k náročnějším úrovním, kde si budu chvíli lámat hlavu s tím, co vidím a co bych mohl všechno udělat, nicméně všechny úrovně byly docela jednoduché a když už jsem měl pocit, že se to pomalu rozjíždí k těžším věcem, hra skončila. Jako audivizuální zážitek s myšlenkou tedy moc pěkné, ale na potrápení šedé kůry mozkové to moc není. Chápu ale, že jsem od hry čekal asi něco jiného, než co kdy měla být.

Pro: krátké, s hlubší myšlenkou, hraní si s perspektivou

Proti: docela jednoduché, absence náročnějších úrovní

+8

Alien: Blackout

  • iOS 60
První dobrou zprávou tedy je, že hra je navzdory platformám po zakoupení kompletní. Žádné hloupé pokusy o nabízení vylepšování za peníze, či nějaké čekání, až se dobije energie. Jde o plnohodnotnou hru a nutno dodat, vzhledem k velké technické úrovni, že za rozumnou cenu. Blackout vypadá opravdu parádně. Úrovně Isolation sice nedosahuje, ale protože má omezený výhled (vesměs sledujeme dění na obrazovkách monitorů), vlastně to nevadí. Klíčový je design a atmosféra a obojí jednoznačně dělá vetřelčím hrám čest. To samé platí pro ozvučení a dialogy, kterých je překvapivě hodně a i když se hráč dočká poměrně jednoduchého příběhu, má špičkovou péči. V jádru jde o klasickou mobilní puzzle hru, ale její prezentace je na vysoké úrovni. Čemu jsem ale osobně nepřišel na chuť, to je samotná herní náplň, která svým pojetím vykrádá Five Nights at Freddy's. Hráč je celou dobu v jedné místnosti, přes monitor pozoruje jiné postavy, úkoluje je (omezeně) a do toho různými způsoby komplikuje vetřelci volný pohyb po úrovních (a sem tam je třeba odstoupit od navigačního panelu a zavřít šachtu, kterou se, k hrdince pokouší mrštný Xenomorph dostat). Není to tak, že by byla náplň chudá. Nechybí ji vynalézavost a slušná variabilita, kdy nejde dokola sázet na to samé řešení (podobně jako v Isolation má sice Vetřelec naskriptovaný pohyb, ale naštěstí adaptabilní povahu). Jenže, jakožto hráče odkojeného hlavně AAA hrami, mě zkrátka podobné hříčky moc neberou. A to navzdory nezpochybnitelným produkčním kvalitám, jakými Blackout disponuje, a snaze o důstojné navázání na svého předchůdce.
+8

Chameleon Run

  • iOS 80
Chameleon Run je originální postřehovou hrou, která vyžaduje neuvěřitelné množství trpělivosti. Všechno musí být perfektně načasované, což vyžaduje (tedy alespoň u mě) opakování, opakování a opakování. Škoda, že hra neukazuje počet pokusů, než se podaří level zvládnout.
V části II jsem se nejdříve ani nepokoušela sbírat kuličky, krystaly a uběhnout hru bez změny barvy. Pak mi to ale nedalo a všechny tyto úkoly jsem splnila. Vůbec nechápu, že se mi to podařilo. Myslela jsem, že nemám šanci, ale ono se to podařilo. To byl fakt skvělí pocit. Získání hvězdiček za čas jsem ale vzdala, to mi opravdu nešlo. Ani po těch mnoha pokusech. Halloweenské úrovně jsem zvládla tak napůl. Ta poslední je opravdu extrémně náročná.
Je pravdou, že se vlastně v principu jedná o jednoduchý koncept. Je ale velmi chytavý a motivuje ke snaze posunout se dál. Jak jsem psala, že vše musí být perfektní, tak to není úplně pravda. Je totiž řada způsobů, jak jednotlivými úrovněmi projít. Pokud tedy se něco úplně nepovede, můžete rychle změnit plán a pokusit se o jiný průchod a záchranu. Nejde to však vždy a je to velmi obtížné.
Problém je, že když jsem se do hraní zabrala, několikrát se stalo, že jsem málem přejela zastávku, kde jsem chtěla vystupovat. Hrála jsem hru totiž při cestě do práce (kvůli splnění výzvy). Myslela jsem, že budu mít problém s tím, že se budu u hry rozčilovat, protože mi to nepůjde a budu vypadat v metru jak blázen, ale kupodivu jsem byla klidná.

Pro: originalita, chytlavost

+7

Clash Royale

  • iOS 60
To jsem si tak chtěl splnit jednu z letošních výzev a náhodně si vybral hru Clash Royale, kterou nainstaloval do mobilu a doufal, že si s ní užiju a nebude problém ji dohrát. To jsem se ale sakra mýlil. Clash Royale jsem totiž nedohrál...a to jsem se snažil seč mi síly stačily.

Clash Royale je na první pohled myšlenkou jednoduchá hra. Vládnete jedním hradem, dvěma věžemi a proti Vám stojí nepřítel s takřka stejným arsenálem zdiva. Rozdíl je v kartách, které si v průběhu hry volíte, a které se Vám během hry ještě náhodně míchají. Kartami totiž přivoláváte bojovníky popřípadě podporujete defenzívu. Jakmile tedy naloudujete první hru, sranda může začít a nutno dodat, že během pár her zjistíte, že tady to nevyhrajete náhodným nadhazováním karet, ale hbitým uvažováním, přemýšlením a taktizováním vhozených karet do pléna. Důvod je jednoduchý, protivník proti Vám dělá totéž a pokud nebudete přemýšlet, tak jste jednoznačně nahraní. Pak už se jenom modlit, aby protivníkovi z celého světa někdo zavolal a on musel hru přerušit...to se ale, žel bohu, stávalo minimálně. Drtil mě celej svět od Číny počínaje přes arabáše konče. A já měl co dělat, abych s každou prohranou hrou nevzal telefon a nehodil ho proti zdi. Ona totiž každá vyhraná hra přičítá body a každá prohraná hra odečítá body. No a s přibývajícími body vy získáváte vyšší levely a postupujete do dalších arén, až vlastně do poslední, kde se oddělí zrno od plév, kde se z chlapců stanou muži. Prostě kde roznesete na kopytech toho posledního a celá hra bude Vaše. Tam já ale nedošel a nikdy nedojdu. Po hodinách hraní jsem ztratil trpělivost a možná i chuť neustále vymejšlet a taktizovat, vztekat se a...vztekat se.

Clash Royale je určitě hodně návyková hra. Hrál jsem jí u televize, v posteli, na záchodě, v práci, v práci na záchodě, při cestě do práce, při cestě z práce, na nákup, z nákupu, kamkoliv odněkud, někam, při dělání...čehokoliv. Měl jsem co dělat, abych vnímal okolí a nesrazilo mě nějaký auto vedle silnice. Nejhorší je, když hrajete nějakou hru a arabáši se Vám v diskuzi smějí...ti to dělají hodně rádi. O to lepší je pocit, když je sejmete. Je to pocit k nezaplacení a hraničí až s orgasmem.

Pokud nevíte co s časem tak si Clash Royale zahrajte. Já do mobilu nenahrál žádnou hru snad déle jak šest let (vlastně na Pokémony jsem úplně zapomněl...:-)). A musím teda říct...kéž bych to neudělal. :-) Tolik vzteku vůči celému světu jsem v sobě nenašel hodně dlouhou dobu, nehledě na kilowatt hodiny, které na budíku u baráku rostly závratným tempem, protože mobil potřeboval šťávu. Po odinstalování musím říct, že jsem v sobě opět probudil pokoru a je mi tak nějak...líp. Naštěstí jsem ten, co do her neinvestuje peníze...samozřejmě vše je pak těžší. Kdybych investoval, naštvanej bych byl asi ještě víc, i když výher by bylo také víc. No, co naplat. Clash Royale je klasickou multiplayerovou mobilní hrou s dobrým nápadem, pěkným zpracováním a vším tím kolem, co podobné mobilní hry nabízí. Nic nového pod sluncem, ale svoje fanoušky jistě najde.

Pro: Nápaditá tower-defense strategie, zábavné boje, mírná závislost

Proti: Repetitivní - což vlastně ani nevím, jestli je v tomto případě negativum, probudí ve Vás pocity, které probudit nechcete...:-)

+7 +8 −1

Creaks

  • iOS 80
Povedená hříčka, ideální na mobilní zařízení. Člověk si zahraje jednu, dvě úrovně a hru může na chvíli odložit a pak se k ní zase vrátit. Logické hříčky jsou výborně udělané a v podstatě se nedá zaseknout, aby se level musel resetovat. Krom toho u všeho zní famózní hudba, která vtáhne do kouzelného světa, kde užívá nábytek a tma nahání strach.

Pro: vizuální stylizace, hádanky, ovládání na mobilu

Proti: trochu zdlouhavé

+7

Assemble with Care

  • iOS 75
pokud máte rádi starou elektroniku a rádi se v ní vrtáte (i když netušíte, co vlastně provádíte), assamble with care je pro vás. příjemně napsaný a skvěle nadabovaný coming-of-age story o dívce, která umí spravit víc než jen rozbité věci.

Pro: voice acting, feel good vibe

Proti: předvídatelný příběh

+6

Pokémon Go

  • iOS 70
Hra je z univerza pokémonů, kteří jsou známí především z her na platformách od nintenda (gameboy, switch, nintendo 3DS...)

Hra má jediný cíl chyť je všechny a aby toho hráč docílil musí se vydat ven a chytat, ale už nestačí jen chytat pokémony, které hráč potká, ale i musí odjíždět tzv. Raidy, které se stupňují podle obtížnosti a na ty nejvyšší úrovně už nezvládne pouze jeden hráč, ale jejich potřeba vícero. To mě přivádí k nejdůležitějšímu aspektu této hry a to je poznávání nových lidí. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že se leckdy seznámíte s nejrůznějšími lidmi. Někdo by mohl namítat, že je to hra pro děti, ale opak je pravdou. Většinu hráčů co jsem poznal tak byli dospělí v rozmezí od 20 do 40 let, našli se i takové výjimky jako 60 letý pár, kteří začali hrát, kvůli vnoučatům, ty to posléze přestalo bavit, ale tento postarší pár tomu úplně propadl.

Co se týče příběhu, tak žádný ve hře není. Ve hře se nachází úkoly, ale jsou to typu chyť, poraz atd.

Co se týče technické stránky hry, tak je to mobilní hra, takže žádné grafické hody. Co se týče hudby, tak popravdě ani nevím, jaká tam momentálně je, jelikož byla docela otravná tak jsem ji hned na začátku vypnul. Co se herních mechanik týče, tak s těma je místy docela problém, hra občas spadne a to když právě třeba chytáte pokémona, kterého jste těžce vybojovali nebo hledali a když se do hry vrátíte, tak už tam není. To se týče i PvP systému, který ve hře je, hráč může narazit na problém ze strany vývojáře kdy prostě váš pokémon přestane bojovat a nic nejde, ale taky jako v každé online hře, se najdou cheateři a to pak je docela frustrující.

Co se týče politiky této hry, tak ve hře se (na rozdíl od jiných mobilních her) nenachází žádné reklamy, což je za mě plus. Ale tato hra je na bázi "mikrotransakcí", ano do této hry se nemusí vrazit ani koruna a stejně si jí můžete vychutnat naplno, ale chcete-li toho a tohohle pokémona prostě lepšího, tak nakonec do toho hráč může nasypat i nemalé peníze.

Závěrem myšlenka této hry není vůbec špatná, ale kazí jí trochu technický stav a mikrotransakce, i když chápu, že i vývojáři musí něco jíst, ale místy mi to přijde trochu nevyvážené a jelikož cílová skupina jsou především děti, tak by to měli trochu poupravit.
+6