Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Nejlépe hodnocené komentáře

< >

Polda, aneb s poctivostí nejdřív pojdeš

  • iOS 70
I jako nefanoušek adventur nejspíš tuto hru zná každý český gamer (minimálně z mojí generace). Ta hra je opředená takovým lehkým kultem (ne jako Mafia, ale i tak slušným). Vlastně jsem nikdy nehrál první díl, ačkoliv 2. až 5. mám projeté. No, možnost zahrát si to cestou na/z dovolené na mobilu byla lákavá.

Na hře oceňuji bezesporu vizuální stránku, která je tak česky groteskně zábavná. Je to grafika, která ani po více než 20-ti letech nestárne a má své kouzlo. Nevím, jak moc dokáže vizuální stránku ocenit nenašinec, jelikož především různé menší odkazy a parodie na české prostředí, dělá to hlavní kouzlo. To vlastně platí o hře jako takové.

Ovšem to nejcennější na hře je její dabing, který je naprosto špičkový. A to je vlastně asi i to, proč Poldu jako sérii oceňuji a má v mém hráčském srdci speciální místo. Protože, co se týká hratelnosti jako takové, tak se nejedná o žádný zázrak (minimálně tento první díl, ostatní budu muset ještě po letech znovu prověřit).

Hádanky jsou často stupidně komplikované a přiznávám, že bez návodu bych hru zabalil poměrně brzy. Některé kombinace jsou prostě nesmyslné a chybí tu nějaké chytré hinty, které by hráči pomohli, takže se zbytečně snižuje k náhledu do návodu. Mobilní verze je opředena fičurou, která pomáhá vidět aktivní prvky na obrazovce či možnosti kombinací věcí v inventáři, což dost snižuje obtížnost, ale já to beru jako vhodnou možnost, kterou samozřejmě používat nemusíte, ale je to méně otravné, než projíždět návod.

Jako přiznávám se, že na adventurní hádanky asi nebudu nejbystřejší hráč, ale když i po přečtení si nápovědy se neplácnu do čela a neřeknu si: ‘ajooo, to jsem, ale vůl!‘… tak je asi něco neideálně. Ale jinak je to poměrně zábavné hraní s takovým tím infantilním humorem, který většina Čechů dokáže ocenit.

Pro: dabing, vizuál, český humor

Proti: zbytečná nesmyslnost některých hádanek

+27

Papers, Please

  • PC 100
  • Vita --
  • iOS --
Asi se tu nemusím moc rozepisovat, protože to co chci napsat už všichni stejně dávno víme - Lucas Pope je neuvěřitelně talentovaný, geniální vývojář a nemůžu se dočkat, až se mi dostane do rukou jeho další hra. Ke hraní Papers, Please jsem se dostal až po tom, co mě absolutně uhranula Return of the Obra Dinn a rozhodně jsem nebyl zklamán.

Lucas tu z geniálně jednoduchého konceptu vytvořil hru na desítky hodin, která je navíc zábavná jak pro hráče, tak pro diváka. Minimalistická grafika, snadno přístupná hratelnost a hlavně politický rozměr, který - světe div se - funguje tak, jak má. Upřímně, nechápu jak se to povedlo, ale obraz totalitního režimu pohledem jednoho z článků systému je zde vyveden dokonale. Ze začátku si to sice neuvědomíte, ale hra vás časem skutečně donutí jednat a přemýšlet tak, jak by se od vás v dané situaci čekalo.

"Nemáš platné papíry? Hahá, padej z mojí boudy! Hmm, ale moment, co když budu později sám muset uprchnout a spoléhat na shovívavost jiného pohraničníka?"

To jsou jen počáteční očividné narážky, které vám hra prezentuje a chce abyste se nad nimi zamysleli. Časem ale přitvrdí, a z ničeho nic se ocitnete v situaci, kdy vám nebude zbývat na nájem, syn bude nemocný a navíc jste mu nemohli koupit dárek k narozeninám. Dnes bude výplata slabá, protože jste už udělali 4 chyby a vy se modlíte, aby někdo z odboje zaútočil na váš přechod, aby jste mohli zasáhnout, škůdce zastřelit a vysloužit si bonus za střelbu proti narušitelům systému - a pak si najednou uvědomíte co děláte, nad čím přemýšlíte a budete se ptát : Proboha, se to se mnou jenom stalo ..?

Pro: Geniální

Proti: Nic

+27

Monument Valley

  • iOS --
Monument Valley je unikátní logickou hrou, která využívá hrátek s perspektivou. Jistě jste už někde viděli prostorové obrazy M.C. Eschera, jež si pohrávají s prostorovými iluzemi a přinášejí optické klamy vycházející z nedokonalého vnímání našeho zraku. A z těchto uměleckých děl vychází i Monument Valley, jehož hlavní hrdinkou je postavička princezny Idy.

Příběh není jasně podáván, při hraní se dozvíme pouze střípky a musíme si vše domyslet a vyložit z náznaků, jež nám autoři servírují v podobě dialogů s vypravěčem, s nímž se občas Ida setká. V zásadě jde o to, že Ida ukradne posvátnou geometrii a je za to prokleta. Jako odplatu musí vrátit všechny budovy do původního stavu a osvobodit všechny obyvatele v podobě humanoidně změněných vran.

Hratelnost nabízí řešení prostorových puzzle, ve kterých musí Ida projít nástrahami složitých labyrintů a dojít k cílovému bodu úrovně. Ťukáním na obrazovku navigujeme kroky naší princezny a prostorovou manipulací s objekty se snažíme jí připravit cestu k cíli. Autoři nám servírují originální objekty, buď v podobě relativně uzavřených budov nebo naopak spleti labyrintů. Hratelnost spočívá v klidném pohrávání a manipulací buď celými budovami nebo interaktivními prvky - pohyblivými plošinkami a posuvníky. Občas se dokonce prolíná vícero dimenzí.

Některé puzzly jsou vázané na jednu obrazovku, jiné jsou rozděleny na vícero částí. Občas se setkáváme se spřáteleným totemem, který nám pomáhá řešit problémy s aktivací spínačů. Podobné objekty a iluze jako v Escherových obrazech nacházíme i ve hře. Zatímco z jednoho úhlu pohledu se může jevit schodiště nezdolatelné, pokud otočíme plošinkou nebo objektem, z jiného úhlu pohledu Ida pohodlně vystoupá dále.

Podstatné je, že nejde o monotónní otáčení plošinkami, ale každá úroveň z celé kolekce je jiná nejen vizuálně, ale nabízí i odlišné herní prvky. Nejprve manipulace s plošinkami, pak se přidávají kompaktní objekty, které vysunujeme a zasunujeme do sebe, několik prolínajících se dimenzí, chůze šikmo i vzhůru nohama, rotující cestičky, prostě Monument Valley nenudí a hlavně baví.

Obtížnost je přitom snadná a až na občasné rozmýšlení, co autoři zamýšlejí, nebo pokud přehlédneme ovládací prvek, všechno krásně odsýpá. Daní za rychlý postup je bohužel krátká herní doba, ale za to dostanete krásný vizuál, atmosférickou ambientní hudbu a pro některé možná i úvahy nad smyslem celé hříčky, který bohužel příliš jasný není. V podobném duchu se nesou i DLC, jedno z nich je zdarma a druhé z nich bylo potřeba zakoupit. I v přídavcích tvůrcům nedošly nápady a pokračují v nápaditém duchu základní hry.

Jediné co mě zamrzelo, je nemožnost uložit si postup. Ve dvou levelech jsem se zamotal a musel jsem hru vypnout a po restartu jsem musel úroveň hrát komplet znovu. Ale to je jenom drobná muška.

Monument Valley je unikátním zážitkem a s podobnými hrátkami s prostorem jsem se zatím neměl možnost setkat. Pokud si chcete zahrát klidnou hru bez stresů a frustrace, v níž si opravdu a doslova jenom hrajete, tak jde o jasnou volbu. Uvidíme, jestli autoři budou pokračovat v nastoleném trendu a i druhý díl hry bude podobně originální. Mám ho již zakoupený a jistě si ho nenechám ujít.
+25

Minecraft

  • PC 70
  • iOS 70
Je velmi těžké se vyrovnat výbirným komentářům, co tu jsou, a tak se o o to ani pokoušet nebudu. Dlouho jsem si hrál s myšlenkou k Minecraftu napsat komentář, a přece jsem se nakonec odhodlal...

Je to dáno hlavně mými rozporuplnými dojmy z hry. Na jednu stranu je hra přímo králem sandboxu a skýtá netušené možnosti, kdy se stáváte tím, kým chcete být a děláte, co jen chcete. Navíc se Minecraft s časem úžasné vyvíjí a možností přibývá a přibývá. Já sám jsem Minecraft hrál poprvé v roce 2010 ještě v betaverzi, ve chvíli kdy například moře bylo opravdu jen a jen voda a vesnice ve hře vůbec nebyly. Jaká tedy byla moje reakce když jsem hru rozehrál před pár týdny? Korálové útesy, opuštěné doly, pocestní prodavači s lamami, výroba houbiveho guláše, rybaření. Wow. Možnosti je tolik!

Jak už to tak ale bývá, v přílišné volnosti se skrývá i velké negativum. Pro mě je to především chybějící motivace dál obejvovat, postupem času i příliš repetitivni činnosti a celkové jistá rozmrzelost z toho, jak hra žere čas. I přes velké množství vyžití jsou některé aspekty hry pořád na velmi slabé úrovni, ať už jsou to mentálně nedostateční vesničané, správa inventáře a boj, který asi nikdy nebude moje oblíbená činnost v Minecraftu. To zamrzí, především vzhledem k velikosti vývojářského týmu a nejspíš teoreticky nevysychajícímu zdroji peněz od Microsoftu.

Hru jsem hrál jak na PC, tak na iPadu. Musím říct, že se hra na tabletu hraje též velmi dobře. Pro tablet jsem hru koupil kdysi omylem, ale musím nakonec konstatovat, že jsem za ten omyl rád. Hodnotím tedy na obou platformách stejně.

Minecraft je přelomová hra a je to i hra velmi dobrá, rozhodně nadprůměrná. Jen s věkem už trochu klesá ochota vkládat astronomické množství času do sandboxových her a grindovat dále. To nic nemění na tom, že Minecraft budu dále sledovat a s potěšením hltat, co se ve hře mění a objevuje nového. Ted mě ale již omluvte, jdu si chytnout lososa a nakrmit lamy. Samozřejmě hranaté!
+20

Duke Nukem II

  • iOS 70
Druhý Duke Nukem pokračuje rok po zničení doktora Protona. Duke je přímo z televize unesen Rigeliťany, kteří chtějí jeho mozek použít do počítače na ovládnutí Země. Naštěstí mu zapomněli zkontrolovat vybavení a navíc jeho celu dali přímo vedle skříňky se zbraněmi :) Tolik zápletka, ve které už jsou trošku náznaky humoru a Dukových hlášek, hlavně v textech mezi epizodami.

Grafika je samozřejmě lepší než v prvním díle, ale nijak zázračně. Dost se opakují prostředí a to i zcela nelogicky (jeskyně na vesmírné lodi) a samotné prostředí je takové přeplácané a nedetailní.

Hned na začátku mi Duke přišel šíleně těžký - zařval jsem hned v prvním kole. Nepřátelé se objeví zčistajasna, kolikrát splývají s prostředím a než stihnete reagovat, životy ubývají světelnou rychlostí. Nakonec jsem se ale do hry dostal, naučil se ji hrát. Vyplatí se postupovat opatrně, v některých situacích držet prst na spoušti, tedy tlačítku fire a případě problémů zdrhat o život. I tak mě nepřátelé zatápěli - v jedné z beden je raketa, po jejímž rozstřelení nastane na zemi ohnivé inferno. Nebo věžičky, které nejdou zničit obyčejnou zbraní.

Jinak základ hry zůstává stejný - tentokrát jsou tu 4 epizody po 8 kolech, což dává slušnou zábavu na jeden herní den. Bloudíte úrovněmi, sbíráte klíče, zdraví a hledáte kýžený exit. Stejně jako v prvním díle můžete na konci mít bodový bonus za splnění jednoho ze 7 úkolů, nicméně sbírání bodů je k ničemu. Ve hře nejsou životy, po smrt prostě jedete znovu.

Co se změnilo? Tak především Duke má klasický kulomet a jako bonus můžete najít raketomet, plamenomet či lasery, které Vám výrazně usnadní likvidaci. Ve dvou kolech osedláte i parádní vznášedlo. Jsou tu bonus jako automatická střelba či chvilková nesmrtelnost. Tvůrci už nedělají kola jako úplně šílená bludiště (nebo jsem si zvykl). A v pár kolech můžete najít checkpoint, takže když zařvete, jedete od něj. Bohužel je většinou až skoro na konci a ve spoustě kol, kde by byly potřeba nejsou -například předposlední mise čtvrté epizody. Občas je tu dobrý designerský nápad - šplhání na startující vesmírnou loď, občas tvůrci překvapí. To když ve vesmírné lodi prostřelíte sklo, načež Vás vcucne vakuum a game over :)

Každopádně mě druhý Duke bavil o fous víc než první a je taky o trošku hezčí. Ale na arkádovou špičku roku 1993 jako například Flashback či Lost Vikings se kouká stále hezky zpovzdálí.
+19

Mini Metro

  • PC 70
  • iOS 80
Mini Metro jsem rozehrál historicky dvakrát. Poprvé na PC kdysi dávno. Podruhé minulý rok na podzim na tabletu. A po více než deseti, patnácti hodinách už je čas na komentář a zhodnocení.

Předně, Míní Metro se hraje stokrát lépe na dotykové obrazovce. Až tehdy mě hra skutečně chytla. I tak je ale příjemné si hru nejdřív vyzkoušet v demu, které lze hrát v okně prohlížeče. Počáteční nadšení rychle zchladí neúprosně rostoucí křivka obtížnosti a může se začít zdát, že strop kam se dá dostat je okolo pár set cestujících. Pokud se ale obrníte dostatečnou trpělivostí a využijete to, že každá mapa má trochu jinou taktiku, dostanete se do úplně nové hry, kde prává zábava a výzva začíná u pár tisíc cestujících.

V tu chvíli už můžu doporučit vrhnout se do denních challenges, které jsem po odemknutí všech map (kterých by popravdě mohlo být více) hrál výhradně. Hodně taky pomohlo mít kámoše, se kterým jsem se poměřoval a každý jsme se snažili jeden druhého porazit.

Samozřejmě, hře se nevyhne stereotyp. Hra vám někdy hází klacky pod nohy, když za žádnou cenu nenabere ty cestující, které byste potřebovali akutně odvézt... Nejsou to ale tak zásadní chyby. Navíc je hra výborně audiovizuálně zvládlá, ať už je to příjemná grafika inspirována linkovými diagramy nebo ambientní hudba, která zvyšuje tempo s rostoucí síti.

Pro: grafika, zvuk, challenges, různá města přinášejí různé výzvy

Proti: po pár hodinách stereotyp, občasné bugy kazí postup, map mohlo být více

+17

Polda 5

  • PC 60
  • iOS 60
Herní výzva 2020 - 7. Neseď doma (Hardcore)
Jak začít objektivně recenzi hry z domácího prostředí se skvělým českým dabingem? To zkrátka nejde. Jelikož právě v tom se skrývá největší pozitivum celé série Polda a tohoto dílu obzvlášť. Moc, co jiného totiž nenabízí. Skvělý dabing Luďka Soboty alá Pankráce, je zkrátka něco, co domácímu hráči vykouzlí úsměv na tváři, ať už je všechno ostatní naprosto dokonalé nebo nestojí za nic. Jaký je tedy vlastně Polda po páté?
Nejprve je třeba určitě poznamenat, s jakým odstupem času, hru recenzuji (14 let) a za druhé, se jedná o především o recenzi iOS verze (která se ovšem krom jiného způsobu ovládání a implementace návodu přímo ve hře moc neliší).
Hned po začátku hry na nás "vybafne" překvapivě zajímavě stylizovaná grafika celé hry, která působí až značně komixově (přiznám se, ihned jsem si vybavil zážitek s prvním dílem Borderlands). Čtvrtý díl se s námi rozloučil prozatím posledním setkáním s profesorem Santusovem a jeho strojem času, tedy už tehdy se ze hry o detektivním vyšetřování prvních dílů pomalu stalo sci-fi. Což je tedy prvek, které nemohu říci, že vnímám příliš pozitivně. Čekali jste tedy návrat "do reality"? Čekali jste marně. Tentokrát jsme opět dostali díl propasovaný skrz na skrz sci-fi prvky. Dokonce se vrací i cestování v čase, které nás provede Trojou, první světovou válkou nebo Egyptem.
Nelze hře upřít snahu o originalitu a především velmi vtipnou pointu (ačkoliv sexiální narážky v tomto díle mohou někomu připadat až přehnané). Narozdíl od minulých dílů se takřka úplně vypustilo od různých miniher typu puzzle, prší a nahradilo je o to více logických hádanek, které ovšem ne vždy dávají zcela smysl. Příběh příliš nepřekvapí a v určitých částech hra působí až dojmem "vaření z vody".
Co nám tedy vlastně ze hry zbylo? Skvěle nadabované postavy, povětšinou humorné prvky a velmi rozdílné prostředí jednotlivých lokalit v zajímamém grafickém kabátku.
Shrneme-li všechna pro a proti vyjde nám jednoduchá rovnice, že se nejspíš bohužel stále jedná o nejslabší díl celé (dnes již 6-ti dílné!) série. Možná právě to byl také důvod, proč se detektiv Pankrác na následujících několik let z našeho života vytratil. Pro věrného českého pařana je zkrátka stejně Polda 5 pomalu srdeční záležitostí, jelikož Polda je zde s námi spoustu let, pro ostatní ale nemohu hru s klidným svědomím doporučit.

Hodnocení: 60%

Pro: Dabing, humor, příjemná komixová grafika, různorodé lokace

Proti: Občasná nelogičnost hádanek, příběh, z policejního detektiva sci-fi hrdinou

+16

Her Story

  • iOS 80
Prvotina Sama Barlowa byla v mém hledáčku už dlouhou dobu. Záhada vraždy a výslechů ukrytých v policejní databázi mě k tabletu doslova přikovala a nepustila mě, dokud jsem hru nedohrál (skutečně na jeden jediný zátah). Není se třeba bát, že nebudete vědět, jaká klíčová slova zadávat. Hra plyne úplně sama, nenuceně - v tom Barlow neskutečně zaperlil. Stejně jako u dobře detektivky máte pocit, že skutečně začínáte přicházet věcem na kloub a dostáváte kýžený pocit, že jste nad hrou vyzráli. Nic není navíc umělé natahované a alespoň já jsem se nestihl začít nudit. Jediná výtka tedy za mě směřuje k pár několikasekundovým záznamům, kde se v podstatě nic neděje a není zde žádné opodstatnění pro jejich existenci.

Her Story je originální počin, který nemá obdoby a o němž se bez spoilerů těžko píše, nezbývá mi tedy než doporučit k zahrání.
+16

Zarya-1

  • iOS 70
Do rozehrání Zarya-1 jsem neměl ponětí, kam až se mobilní hry posunuly od dob tetrisu. Tuto kategorii jsem ignoroval až do letošní herní výzvy. A vzhledem k tomu, že jde pro mě i o první hru tohoto typu, vlastně ani nevím, jestli je kvalitativním standardem, nadstandardem, nebo slabším průměrem. Protože jsem však fanouškem sci-fi napříč všemi médii, můžu porovnávat alespoň v rámci žánru.

Začnu tím horším - čtveřicí protagonistů. Ani na chvilku jsem neměl pocit, že velím dospělým lidem, natož profesionálům představujících to nejlepší z NASA. Jejich rozhovory, hlášky a neustálé vzájemné popichování jsou strašně infantilní a celkově spíš na úrovni pubertálních táborníků hrajících bojovku se sci-fi tématikou. Do drsňáků z Vetřelců, svérázů z Armageddonu i zadumaných intelektuálů z Vesmírné Odysey mají co do charismatu opravdu hodně daleko.

Atmosféru to má ale hodně slušnou a to zvláště v situacích, kdy se astronauti dostanou do bezvýchodných situací. Ve chvíli, kdy bloudící tým začaly pohlcovat světélkující stěny, jsem byl opravdu napjatý a vtažený do děje. Fotografie, které vám průběžně posádka posílá, atmosféře hodně pomáhají. Mrzelo mě, že kromě nich neposílají žádné textové záznamy. Například nějaké útržky z nalezených deníků, nebo jejich osobní dojmy zaznamenané před odpočinkem (o který vás mimochodem žádají každou chvíli a trvá 12 hodin). Tady byl potenciál atmosféru posunout ještě kousek dále.

V rámci sci-fi žánru je Zarya-1 guilty pleasure béčko, což nemyslím nijak hanlivě. Škoda jen slabších postav a skromných informací o záhadné lunární základně. Hra mi ale velmi zpříjemnila pracovní dobu a pokorně přiznávám, že najít tu správnou cestu (obsahující pro mě docela za vlasy přitažený zvrat) vedoucí k happy endu mi pomohla až mind mapa, kterou dávám do odkazů.
+15

Monument Valley

  • iOS 90
Mobilním hrám příliš neholduji, nýbrž toto jaro jsem se začal více zajímat o ty nejkvalitnější z nich s tím, že zkusím, co nejlepšího se dá na mobilu (a tabletu) zahrát. A v případě Monument Valley musím skutečně říct, že jde o klenot.

Hra sice neoplývá nijak oslnivou délkou (přibližně hodina až dvě) a není velkou výzvou, nýbrž právě v tom tkví její kouzlo. Jen málokdy se dá na více než pár minut zakysnout a hra tak krásné plyne a hráč přitom má radost z toho, že nad hrou vyzrál. I délka je zvolena dle mého optimálně. Nestihne totiž začít nudit a herní zážitek je bez jakéhokoliv klišé vskutku koncentrovaný. Pro hráče toužící po přídavků jsou tu dvě DLC, jedno zdarma, jedno placené. Každý z levelů navíc nabízí nějaký úplně jiný prvek hratelnosti a nikdy nepůsobí jako nastavovaná kaše.

Čím mě hra ale nadchla především, je famózní technická a umělecká stránka hry. Vizuál lze obdivovat na screenshotech, jichž je plný internet, ale i zvuky zde tvoří podstatnou část atmosféry. Je zde vidět, že ustwo byli původně hlavně grafickým studiem.

Vydat se s princeznou Idou za dobrodružstvím nemůžu než doporučit každému s Androidem nebo iOS v kapse. Zatím nejlepší hra pro tyto systémy, kterou jsem hrál.
+13

Hill Climb Racing

  • PC 15
  • iOS 15
  • Android 15
No, nevím, co k tomu říct. :D Jednoduše, Hill Climb Racing známe nejspíš většina. I přes její známost hra nemá příliš mnoho procent a já s tímto hodnocením souhlasím. Vlastně zde není co řešit. Prostě je Vašim úkolem jet přes kopce a překážky co nejdéle. Hra je dostupná jak na Android a iOS, tak i na PC. Hra je dobrá leda tak do karantény, ve volným času bych s ní příliš mnoho času netrávil. Mám raději kategorii s příběhy - do této kategorie tato hra nespadá, proto dávám 15 %. :)

Pro: Zdarma

Proti: Fajn do karantény :)

+12

Lara Croft GO

  • iOS 60
Moje vnímání hry se v průběhu gameplaye velmi měnilo. Na začátku hra nepředstavuje moc výzvu, ale zase se můžete kochat krásnou minimalisticky laděnou grafikou (byť to zní jako klišé, a někdy se mi už zdá, že jsem tímto stylem přejedený). V pozdějších fázích začne přituhovat, ale místo toho, abych vzal obtížnosti zavděk a potrápil si mozkové buňky, tak jsem v tom spíš pociťoval snahu tvůrců hru natáhnout. Jakoby se autoři zlekli, že jsou první kapitoly tak krátké a snadné, tak nám trochu zatopili, poslali proti nám víc nepřátel a nainstalovali horší save pointy. Co se ale musí nechat je, že se postupně objevují další a další ozvláštňující prvky. Hru jsem v rámci akce na App Store získal zdarma, takže bych radši preferoval klidně kratší, ale koncentrovanější zážitek, ale to už je, stejně jako moje výsledné hodnocení, subjektivní. Osobně mi z GO série víc k srdci přirostl Hitman GO, ale i mobilní Lara puzzle má něco do sebe...
+12

Hitman GO

  • iOS 75
Hned při prvním zapnutí hry mě překvapilo grafické zpracování. A to nemile. Problém je, že jsem nejdříve hrála Lara Croft GO, které je novější, a asi proto vypadá lépe než Hitman GO. Hitman GO je hodně stylizované do deskové hry (postavy vypadají jako figurky),ale není to detailní. Mírou detailů prostředí a zpracováním prostě na Lara Croft GO nemá.
Hra začíná zlehka, ale postupně do hry přibývají další prvky, další typy nepřátel a hra se tak přirozeně stává obtížnější a obtížnější. Díky tomu probíhá nějaký vývoj a hra nezačne nudit.
Vkaždé úrovni lze získat 3 puntíky za splnění 3 úkolů. Některé jsou značně obtížné, což určitě nemyslím jako negativum. Nejvíce mi vždy daly zabrat úkoly s omezeným počtem tahů. Také by bylo dobré, kdyby se tyto úkoly na začátku každého levelu ukázaly. Někdy jsem zapomněla se podívat a zbytečně level musela opakovat ještě vícekrát. Píšu ještě vícekrát, protože se mi nikdy nepodařilo na jeden pokus splnit všechny úkoly. Nejsem si jistá, zda to v některých levelech vůbec jde.
Jinak mi obtížnost hry vyhovovala. Na to, jak hrou projít bez splnění úkolů, se dá přijít relativně snadno. Plnění úkolů, jak už jsem psala, pak na obtížnosti přidává.
Hru jsem hrála na mobilu a hrála se vcelku dobře. Jen párkrát při pohledu na celou mapu se mi stalo, že jsem omylem místo přesunutí se (teleport) posunula.

Pro: Postupné přidávání prvků

Proti: Grafické zpracování hry

+12

GeoGuessr

  • Browser 70
  • iOS 70
Tahle hra je splněným snem. Už od samého počátku existence Google Street View mě tato služba fascinovala. GeoGuessr, jakožto hra, která se tuto službu snaží gamifikovat, je pro mě úplně ideální. :) Jsem v tomto názoru jistě dost v menšině, byť podobných šílenců se zdá být podle velikosti komunity okolo hry celkem dost.

Hrál jsem jak verzi pro browsery, tak verzi pro iOS. Moje zkušenosti jsou dost odlišné. Zatímco v rámci browseru je hra trochu více nepřehledná, máte možnost po zaplacení poplatku hrát nepřeberné množství výzev nachystaných ostatními hráči. Pokud chcete jet zadarmo, máte nárok na jednu denně. Pamatuji si například na vtipnou challenge v podobě hádání, kde se přesně nachází vyobrazená pobočka McDonald's.

Verze pro iOS je trochu odlišná (a valnou většinu místních musím bohužel zklamat - verze pro Android i přes tvůrcovy proklamace zatím neexistuje). UI je o dost učesanější, navíc dotyková obrazovka většího iPadu je k ovládání jako stvořená. Vybrat si můžete jen z několika challenges, pokud však budete trpěliví, nemusíte za nic platit a hra vás ani neobtěžuje žádnými reklamami (kdo na mobilech a tabletech už něco nahrál, tuší, že je to vskutku úkaz). Některé z výzev jsou propracovanější, některé méně. Třeba výzva Evropa je velmi kvalitní a i po několika hodinách nacházím nová a nová místa. Oproti tomu výzva Známá místa se velmi opakuje a radost z objevování je po hledání jednoho a stejného místa po pěti minutách fuč. Výzva Londýn a Paříž jsou zase skutečným testem vašich hledačských schopnosti, protože pro plné skóre je třeba trefit už nejen město, nejen čtvrť, ale ideálně i ulici.

Celkově můžu doporučit každému minimálně zkusit jednu hru v prohlížeči. Za těch pár minut to stojí, a třeba vás to chytne tak, jako mě. ;)
+11

Hitman GO

  • iOS 70
Nápad udělat mobilní hru na téma Hitman, která bude vypadat a hrát se jako deskovka, je podle mě brilantní. Podobná hra Lara Croft GO mě nakonec příliš neočarovala, ale Hitman, byť sdílí se zmíněnou Larou některé prvky, je úplně jiným zážitkem. Předně je hratelnost dobře vypilovaná, postupně se v levelech nacházejí nové a nové prvky, obtížnost ale nezačíná být frustrující a jde vždy o příjemné osvěžení. Jednoduchá grafika a pohyby pak bravurně sedí dohromady s tím, že jsou postavy de facto figurky. Audiovizuál je zkrátka na jedničku. Hru jsem ještě úplně nedohrál, rozhodně jde o diametrálně delší zážitek než Lara Croft GO a myslím, že už teď můžu říct, že za vaše peníze tato hra určitě stojí. Jde o jasný nadprůměr mezi mobilními tituly.

Pro: vyladěná obtížnost, grafika, Hitman jako deskovka!

+11

A Normal Lost Phone

  • iOS 70
Hra, ve které najdete ztracený a odemčený mobil a vaším cílem je zjistit, co se stalo s jeho majitelem. Skvělý nápad (byť jsem se musel přemáhat hrabat se někomu v telefonu). Středobodem hratelnosti je čtení SMSek a emailů, ale sem a tam budete muset vyřešit i nějaký malý logický problém nebo, lépe řečeno, domyslet si heslo. To abyste se dostali například do seznamky nebo tajného fóra. Bohužel, zde spočívá hlavní kámen úrazu této hříčky. Ve dvou případech ze tří se mi povedlo nepěkně zakysnout a radost ze hry byla najednou fuč. Atmosférou mě hra i přes tento aspekt totálně pohltila. Celkově jde taky o dost krátký zážitek, což je škoda. Netřeba asi též podotýkat, že nejlepší je hru hrát na tabletu nebo mobilu, ale v zásadě ani PC hráči o nic podstatného nepřichází.

Hra má své nepřímé pokračování - Another Lost Phone, které určitě eventuálně rozehraji. Doufám ale, že krátká délka hry a zákysy se pokračování vyhnou...
+11

Neo Cab

  • PC 90
  • iOS 90
Welcome to Los Ojos.

Ocitáte se v kůži Liny, jedné z posledních řidiček taxíku v Los Ojos. Lidští řidiči jsou totiž neúprosně vytláčeni korporací Capra a jejími robotickými samořiditelnými auty. Lina se vydává do velkoměsta po delší době, a to aby znovu navázala přátelství se sovji dávnou nejlepší kamarádkou, Savy. Víc o příběhu nevyzradím, ale vše se samozřejmě řádně zamotá.

Capra is everywhere. I mean, REALLY everywhere.

Nejde o závodní hru ani taxi simulátor, do řízení tedy nijak nezasahujete a prim hrají dialogy. A právě ty jsou úžasné. Postavy, které budete po LO vozit, jsou brilantně napsány a je jen škoda, že jich za noc můžete svézt jen omezený počet. Přímo to láká ke znovuzahrání a vyzpovídáni zase úplně jiné kombinace pasažérů! Na interaktivní mapě si totiž před každou jízdou vybíráte, s kým pojedete.

Jak je u tohoto žánru zvykem, svými volbami replik ovlivňujete podstatně hru. A nejde jen o konec (jsou tu celkem tři), ten je určen výhradně posledním dialogem. Podle toho, jak budete interagovat se svými klienty, dostanete od nich jak určitý počet hvězdiček, tak střípky z hlavního příběhu a hlavně, můžete je svézt zase další den, pokud budou chtít, a dozvědět se něco více o nich v rámci jejich minipříběhu.

I konw exactly how you feel, I am your Feelgrid!

Od Savy dostanete hned zkraje hry náramek, který vám ukazuje vaše emoční rozpoložení. To je jednak lakmusovým papírkem pro nás hráče, abychom viděli víc jak se Lina cítí, zároveň ale díky tomu poznáte, že některé volby v konverzaci nelze použít. Příkladem budiž nemožnost odpovědět pozitivně ve chvíli, kdy je Lina hněvem rozpálená doběla.

Four stars in not enough!

O Neo Cab by se dalo psát dál a dál. Audiovizuálně výborně zvládnuté (grafická stylizace je úžasná, soundtrack vyšel i samostatné a stojí vskutku za to), dialogově zajímavé, přiměřeně dlouhé (4-6 hodin) a s potenciálem ke znovuhratelnosti. Neo Cab je od teď moje srdcová hra…
+11

Reigns

  • iOS 60
Myslím, že nemá cenu znovu rozebírat náplň hry a duplikovat tak popisek, takže jen krátce. Stáváte se králem v neznámém království. Swipem nalevo a napravo ovlivňujete jeden ze čtyř ukazatelů, které musíte držet mimo extrémy, jinak jako panovník končíte. Po vaší smrti začíná vše nanovo s novým monarchou a vy můžete využít, co jste se předtím naučili...

Osobně mi hra nejvíc připomínala českou freewarovku Mravenci. A přibližně podobně mě i bavila. Ze začátku převažuje radost z objevování nových a nových situací, ale po chvíli se dostaví pocit, že vás hra jen nechává umírat a umírat. To vše abyste mohli znovu a znovu zažívat ty samé scénáře a tu a tam se dostali k novým. Potom, co se mi nedopatřením smazal veškerý dosavadní postup (cca 90 procent všeho objeveno), už jsem nedostal chuť hrát znovu. Nicméně, na těchto 90 procent se dostat trvalo pár hodin a ty považuji za velmi příjemně strávený čas. Určitě plánuju rozehrát pokračování Reigns: Her Majesty.

Graficky a hudebně je hra velmi příjemná a vyladěná. Grafika je minimalistická a vkusná; hudební podkres navozuje temnou atmosféru středověku. Co se týče ovládání, přirozenější je hře dotyková obrazovka, ale i na PC dává smysl hru pořídit.

Pro: audiovizuální stylizace, na začátku radost z objevování

Proti: po chvíli nastoupí stereotyp

+10

Florence

  • iOS 70
Po všech stránkách výtečná hra, nebo, chcete-li, interaktivní film. Dokonalé skloubení audia, vizuálna a estetiky, výtečné nápady, nádherná stylizace. Jednoduše umělecký zážitek, byť možná až moc krátký. Za to neskutečně koncentrovaný. Jednoznačně doporučuji zahrát si na dotykovém zařízení, které hře sedí nejvíce. Utíkejte, příběh mladé Florence na vás už čeká.
+10

Forza Street

  • iOS 0
Černá skvrna na pověsti série Forza. Předem jsem si o hře nic nezjistil a nic netušící jsem se jal hru nainstalovat na tablet. Po odklikání tisíců nabídek na utopení reálných peněz za jednu měnu, druhou měnu a snad možná i třetí jsem se dostal k prvnímu QTE eventu (aneb jak nazvat závod o jedné zatáčce, kde stačí vhodně pustit plyn v zatáčce). Hmm, zajímavé, budou tu hratelné filmové sekvence? Omyl, to už byl závod! Ale možná jen blázním, a proto se pokouším znovu, opět odmítám milión nabídek na mikrotransakce. A jedeme závod (nebo koukáme závod?). Opět jen QTE, ale pozor, tentokrát tu máme (až) dvě zatáčky, a tedy jsem musel dvakrát pustit plyn. Ano, skutečně, tohle je představa tvůrců o závodění...

Buď je tohle vtip, anebo jedna z nejhorších her, které jsem hrál (naštěstí jen 10 minut). Dlouho jsem se odhodlával něčemu dávat 100 procent, ještě déle dát něčemu 0 procent. A máme to tady.
+10