Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Final Fantasy

Final Fantasy Pixel Remaster, Final Fantasy 20th Anniversary

Square •  Square Enix (GBA, PSP) •  Tose Co. (PSP, PS1, GBA)
18.12.1987
1989
14.03.2003
29.11.2004
26.06.2007
05.10.2009
25.02.2010
březen 2010
01.12.2011
10.01.2012
13.06.2012
19.07.2012
28.08.2012
13.11.2013
18.12.2013
28.07.2021
19.04.2023
kompatibilní
73
17 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Final Fantasy je prvý diel legendárnej JRPG série, ktorá časom získala až kultový status. Vyznačuje sa ťahovými súbojmi a odohráva sa v bezmennom svete s tromi veľkými kontinentmi. Po ňom sa hráč pohybuje vďaka zmenšenej mape, cez ktorú môže navštevovať rôzne dungeony, mestá, či lesy, močiare alebo hory. Po svete sa hráč spočiatku pohybuje pešo, ale neskôr dostane možnosť využiť kanoe, loď, alebo vzducholoď. Final Fantasy, ako prvá hra tohto subžánru, obsahuje veľké množstvo náhodne generovaných súbojov, ktoré hlavná partia musí buď vyhrať, alebo z nich utiecť. Vo Final Fantasy sa nepoužívajú klasické Magic Points (MP), ale využíva sa osem úrovní mágie s ôsmimi kúzlami.

Final Fantasy prvýkrát vyšla ešte v roku 1987 v Japonsku pre systém FamiCom, na 1MB cartridge Postupom času bola niekoľkokrát pretvorená na viacero systémov a preto sa jej najnovší remake Final Fnatasy I 20th Anniversary edition pre PSP od pôvodnej Final Fantasy už v mnohom líši. Hra bola takisto niekoľkokrát vydaná v kolekciách spolu so svojim pokračovaním Final Fantasy II.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 85
  • NES --
Final Fantasy a Dragon Quest jsou dvě největší a nejznámější JRPG série. Obě hraji velmi rád, ale ani jednu nemám zkompletovanou. Do Dragon Questu jsem se pustil hezky od začátku už před pár lety a to rovnou v originální NES verzi. S Final Fantasy jsem historicky strávil více času a tak jsem dal naopak přednost nejaktuálnějšímu vydání v podobě Pixel Remasteru. První tři díly jsem nikdy nedotáhl do konce a tak jsem prvním kompletním dohráním hezky oslavil 35 let výročí od vydání. I po všech těch letech mám pro hru v podstatě jen chválu. Hra od prvního vydání samozřejmě ušla kus cesty. Hratelnost je teď rychlejší, stejně jako levelování, je k dispozici mapa a maximální level je 99 oproti původním 50. Díky těmto změnám jsou novější verze (nejen Pixel Remaster) přístupnější a snadněji do nich pronikne i hráč, který není na hry té doby zvyklý. Remaster se povedl i po grafické stránce, hra vypadá pěkně a zachovává ducha originálu.

Samotná hra přináší klasický příběh o záchraně světa a boji proti zlu, ale svět a jeho atmosféra přímo vybízí k průzkumu. Dungeony jsou hezky navržené, prostředí se mění a na nudu není ani pomyšlení. Souboje jsou řešeny klasickým tahovým stylem, každý protivník má jiné slabiny a díky družině čtyř postav s různým povoláním je zaručena slušná variabilita. Z nabízených šesti povolání jsem zvolil bojovníka, zloděje, bílého a černého mága. Parta fungovala dobře, mohu doporučit. Oproti druhému Dragon Questu, kde také ovládáte více postav, je zde vše vyřešeno lépe. Postavy od počátku zesilují spolu a odpadá tak nepříjemná starost o nováčka v pokročilé oblasti. Obtížnost je nastavena rozumě, v podstatě jen samotné finále a jedno náhodné setkání jsou problematičtější. Nakonec jsem splnil i všechny achievementy, ale poslední dva nepřátele jsem si musel najít podle návodu. Dohledat truhly není díky mapě problém. Herní doba 26 hodin, konečný level 73, poslední deset levelů díky čekání na War Machine.

Fanoušky série potěší přítomnost mnoha známých monster nebo kouzel. Během mého pomalého hraní vyšel Stranger of Paradise: Final Fantasy Origin, který mám stále ještě rozehraný. Příběh obou her je provázán / převyprávěn, takže se hodí hrát je společně. S atmosférou to dělá divy a boj se stejnými monstry v povědomých lokacích má hned jinou šťávu. Oběma hrám to pomáhá, ale Stranger of Paradise z toho profituje více. Doporučuji buď paralelní hraní nebo začít původní jedničkou, obráceně narazíte zbytečně na spoilery. První díl Final Fantasy je zkrátka skvělá hra a já píšu další pět Pixel Remasterů na seznam.
+34
  • PS5 80
Původně jsem chtěla po odehrání dílů Final Fantasy z éry PS1 přejít na SNES díly, ale ráda dělám věci, pokud možno, popořadě a už mi to nedalo a přešla jsem tak k začátkům série. Vybrala jsem nakonec verzi Pixel Remaster, jehož kolekci jsem si nedávno koupila na fyzickém nosiči, a spustila první díl. První věc, kterou jsem udělala, tak bylo vypnutí pro mě naprosto odporného moderního fontu, a také jsem si přepnula na originální soundtrack. Moje parta se skládala z tradičního warriora a zbylá tři místa byla obsazena třemi kouzelníky (white, black a red) a já se brzy vypravila na jejich společně dobrodružství.

Jedná se o první díl mnohaleté série, který vyšel v 80. letech, a proto bylo všechno v porovnání s novějšími díly značně zjednodušené, což mě paradoxně dost bavilo. Na hradě nám řekli, že jsme vyvolení a že musíme zastavit velké zlo, tak jsme šli. V rámci postupu hrou jsme získávali různé předměty, které nám postupně otvírali nové oblasti mapy, a vždy šlo jen o to něco najít, někomu něco donést a mohlo se jít dál. Žádné dlouhé monology či dialogy, v jedné či dvou větách jsme dostali zadání či nápovědu, ať se úplně neztratíme, ale jinak hra krásně plynula ubíhala.

Soubojový systém ještě neznal Active Time Battle, takže jsem si mohla užít klidu či si jít uvařit kávu při vybírání rozkazu či přemýšlení nad tím, jaké kouzlo bych tak zkusila na daného nepřítele. Jak už bývá v sérii zvykem, tak opět na mě čekala směsice různých typů nepřátel, byť ještě nebyli tak bizarního vzezření jako v novějších dílech. Na začátku hry se hodilo mít velkou zásobu antidotů a vzhledem k jinému systému magie (tedy omezený počet toho, kolikrát mohu použít kouzlo dané úrovně bez nutnosti odpočinku či použití etheru) jsem s kouzly šetřila, a tak se i z mých kouzelníků stali různě slabí válečníci, aspoň zpočátku hry.

Průzkum světa mě bavil a ještě lepší bylo, když jsem se dostala k novým dopravním prostředkům a já hned mohla projet oblasti, které byly pro mne do té doby nepřístupné. Dungeony byly zpočátku hodně jednoduché, ale postupně přibyly i složitější (jak to jen v roce 1987 šlo), které obsahovaly teleporty nebo třeba praskliny, jimiž se dalo propadnout do jiných částí. A samozřejmě jsem se vždy těšila na to, jaký na mě na konci čeká bossfight.

První díl jsem si užila a je trochu škoda, že nelze přepnout i na tu starší grafiku z NES, abych mohla porovnat dané scény. Jsem zvědavá na další díl, jenž přinesl některé změny, které nebyly přijaty všemi jen kladně.
+19
  • PC 80
Tahle hra vyšla jen o rok později než Might and Magic 1? Není divu, že je tato série takový fenomén. Popravdě jsem se k tomu dostal trochu jako slepý k houslím, protože nejsem vůbec fanoušek JRPG a z toho žánru jsem hrál zatím jen oba díly Octopath Traveler (u kterého nyní zpětně trochu víc rozumím tomu, že vzdával hold těmto prapůvodním legendám). Nicméně jsem od kamaráda k narozeninám dostal na PS5 první dva díly remaku FF7 a jakožto člověk, který nedokáže začít sérii od půlky, i když prý na sebe ty díly v podstatě nijak nenavazují a člověk prý není nijak ochuzen, když začne vprostřed, jsem trochu googlil a zjistil jsem, že existují Pixel Remaster verze prvních 6 dílů, jsou pohodlně k dispozici na Steamu a ještě mají Verified status pro Steam deck - ideální kombinace. Takže jsem koupil jedničku, pustil se do ní a v už v půlce hry jsem měl natolik jasno, že ve chvíli, kdy mi přišlo upozornění, že celý bundle všech 6 dílů je ve slevě, koupil jsem ho rovnou celý.

Ale tedy zpět k jedničce. Nejdřív pár záporů, abych vysvětlil, proč dávám "jen" 80 %, byť mě ta hra strašně bavila. V první řadě mi překvapivě trochu chyběl manuál, který by vysvětlil některé mechaniky. Ani po dohrání přesně nechápu, k čemu jsou jednotlivé stats u postav, například Luck (možná při útěku z boje? To jsem ani jednou nepotřeboval a nezkoušel) nebo Stamina (nepřišlo mi, že by se hitpointy zvyšovaly úměrně tomuto statu). Stejně tak už při tvorbě party jsem si k bojovníkovi, bílému a černému mágovi zvolil zloděje, v domnění, že bude potřeba na nějaké páčení zámku, detekci/zneškodňování pastí apod... Nic takového ve hře není a zloděj byl po celou hru (až na samotný závěr, kde už dával damage srovnatelnou s bojovníkem) nejslabší článek mojí party. Měl polovinu hitpointů než všichni ostatní (včetně mágů), damage dělal menší než bojovník a na rozdíl od bojovníka, který málokdy dostal větší damage než 1, schytával zloděj často pořádnou čočku, takže jsem ho hlavně první půlku hry neustále jen healoval. Litoval jsem, že jsem místo toho neměl dva bojovníky. Naopak černý mág byl lahůdka dle očekávání. Na začátku slabý, ale po pár levelech postava, co jedním kouzlem smetla všechny nepřátele. Mimochodem, bez manuálu jsem taky nechápal, proč ve městech prodávají kouzla, která se moji mágové nedokáží naučit (později ve hře je quest, který všechna povolání upgradne a ta kouzla pak jdou koupit).

Soubojový systém je ok, ale hrozně mi chybělo znázornění fronty, kdo kdy bude na tahu. V podstatě se tak nedá nic plánovat a ty boje jsou takové náhodné (kdo přijde na řadu dřív). Na druhou stranu je ten soubojový systém oproti hrám z té doby hodně promakaný a variabilní, možností je opravdu dost, kouzla nejsou jen na damage a v závěru hry ještě člověk získá itemy, kterými může kouzlit. Vadila mi taky až příliš vysoká frekvence random encounterů (ve srovnání s Octopath Traveler) a úplně na závěr si musím ještě postěžovat na drobnost, která mě ale stála několik perných zákysů. Města totiž většinou nejsou ohraničena a není (ani z mapy) zřejmé, kde je hranice. Jenže když parta tu hranici překročí, ocitne se na mapě světa a musí zpátky do města do počátečního bodu. Díky tomu je průzkum měst trochu otrava a párkrát se mi stalo, že jsem si díky tomuhle vůbec nevšiml, že za město ještě vede nějaká cesta, kde je něco důležitého. Na druhou stranu jsem se díky těmto zákysům (hru jsem hrál a dohrál bez návodu) opakovaně vracel na již projitá místa, díky čemuž jsem levelil a hra mi až na finálního bosse přišla snadná. I když jak jsem pak z internetu pochopil, v původní hře nebyl Quick save, takže zas tak snadná asi nebyla :-D Mimochodem, Pixel Remaster dává možnost některé tyto mechaniky vypnout/změnit (například rychlost levelování, random encountery), ale mně grind nijak zvlášť nevadí, takže jsem to hrál s defaultním nastavením.

A teď konečně chvála. Ta hra je fakt zábavná a to i pro člověka, který netrpí nostalgií a originál nikdy nehrál. Vypadá docela pěkně (Pixel Remaster, originál je dle vygooglených screenshotů samozřejmě ošklivější, ale i tak násobně hezčí než jiné hry vycházející v téže době, viz zmíněný Might and Magic). Hudba je nádherná, i když je to bohužel jen pár dokola se opakujících písniček. Příběh je slabší, obzvlášť chybí nějaký příběh k jednotlivým postavám (jak jsem četl, tohle se s dalšími díly drasticky zlepší), ale aspoň ta hra nějaký příběh má a závěr je uspokojivý. Ale především, hratelnost, design světa (včetně toho, jak se zlepšují možnosti pohybu po mapě) a design dungeonů (kromě závěrečného, který byl tak nesmyslně rozlehlý, že už se z toho spolu s vysokou četností soubojů stala trochu otrava) je absolutně perfektní. Délka je tak akorát, svět není zaplevelený desítkami či stovkami vedlejších úkolů, člověk neodškrtává nákupní seznam, ale prožívá dobrodružství, celé to dobře kompaktně drží pohromadě a při "rozhovorech" s NPC člověk musí dávat fakt pozor na to, co říkají, aby často věděl, co má dělat dál.

Dvojka už je nainstalována, těším se na další díly :-)

Pro: Zábavné i po letech, hudba, design světa a dungeonů

Proti: Nedostatečně vysvětlené mechaniky, příliš vysoká frekvence soubojů, nemožnost plánovat v boji

+14