Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Doom 3: BFG Edition

DOOM 3: BFG Edition, DOOM 3: Big Fucking Gun Edition

16.10.2012
04.06.2015
70
91 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ano

Po sedmi letech čekání se fanoušci známé série Doom dočkali nové hry, jež nese název Doom 3: BFG Edition. Ale není to plnohodnotné pokračovaní, nýbrž "vylepšení" třetího dílu s datadiskem, včetně přiloženého add-onu "The Lost Mission" s dosud neviděnými misemi. Dále také edice obsahuje původní první dva díly v podobě The Ultimate DOOM, a posledního oficiálního přídavku Doom II: No Rest for the Living.

V novém rozšíření ke třetímu dílu se stanete členem Bravo týmu, který jste v původní hře měli zachraňovat. Vaším úkolem bude pomoci vědcům, aby uzavřeli teleportační bránu a zabránili invazi na Zemi. S tím jsou spojené nové úkoly.

BFG Edition přidává podporu současných rozlišení, umožňuje si v grafickém menu nastavit obnovovací frekvenci monitoru, motion blur a vyhlazování hran. Celkově ale zahrnují možnosti grafického nastavení pouze šest voleb. Grafika jako taková úplně nová není. Z moderních technologií nechybí plná podpora 3D a HMD. Dále bylo do hry přidáno více hororových efektů a byl také vylepšen systém kontrolních bodů. Velkou novinkou, která potěší spoustu hráčů je, že můžete držet baterku a zbraň najednou. Toto bylo vyřešeno pomocí zabudované svítilny ve zbroji. Zbraňový arzenál zůstal nezměněn.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC --
Resurrection of Evil

Ačkoli se komentář týká pouze datadisku Resurrection of Evil, rozhodl jsem se ho vložit do BFG edice hry. A to proto, že kromě technických změn (rozlišení, autosave, textury-ish...) hra obsahuje i dost razantní zásahy do level-designu a herních mechanik. Nechci kazit původnímu RoE reputaci.

RoE se mi nepodařilo rozjet s mody, takže jsem vzal za vděk BFG edicí. O úpravách mimo technický rámec jsem samozřejmě neměl nejmenší tušení, jinak bych se na to rovnou vykašlal. V rámci zjednodušování pro konzolové peasanty se totiž v id rozhodli, že bude dobrý nápad upravit nejtěžší momenty hry. Takže v části stok s radioaktivní majdou, kde bylo původně potřeba pospíchat a sbírat vzduchové kanystry, už spěchat nikam nemusíte a v radioaktivní majdě se můžete volně procházet. Stejně tak chybí celá jedna lokace před peklem, spousta soubojů byla zjednodušena, některé potyčky byly změněny nebo úplně odstraněny. A aby to nebylo málo, je všude mnohem více munice, takže v poslední třetině hry jsem měl všeho na maximum a kdykoli jsem něco vystřílel, po chvilce už jsem byl zase plný. A to doslova a s každou zbraní!

To trochu nekoresponduje s původní ideou hry, ve které máte k dispozici Artefakt s bullet-timem, později i s berserkerem a ještě později i s nesmrtelností. A k tomu grabber, který je tak úplně k ničemu a k použití je prakticky jen jednou, pro vyřešení neskutečně debilního enviromentálního puzzle. Je tady ještě pár indianajonesovských pastí a nemusím asi říkat, že se do hry vůbec nehodí. Vůbec celá první třetina hry je dost hrozná.

BFG edice ale upravuje framerate, takže je teď plynulost mnohem příjemnější. Do toho samozřejmě spousta drobností, jako trackování herní doby nebo vylepšené rozhraní. Bohužel zůstaly příšerné zvuky a např. výstřel z dvouhlavňové brokovnice je tak tlumený, že bych si ho spletl s pšoukem spící princezny.

Samotný datadisk pak dost razantně rezignoval na použití Notepadů, takže se většinou musíte spokojit s nudným textem suše oznamujícím kódy ke skřínkám (protože zaměstnanci je houfně zapomínají), mluveného slova je minimum a nakopání sedínky Bertrugerovi už jsem sledoval dost nezaujatě. Hlavně, že to bylo za mnou.

Akce sice není úplně blbá, ale všechno jde moc rychle a lehce. Ten balanc hratelnosti BFG edice dost zásadním způsobem podkopala a rozhodně ji nemůžu doporučit.

Lost Mission

Krátký "datadisk" slepený z vystřižených úrovní původní hry. Go figure.

Koridor, ve kterém už to spawnování potvor fakt není zábava, hlavně když couváte a zastavíte se o neviditelnou zeď, protože se za chvíli objeví stopadesátý kekelák a vy mu rušíte jeho spawnpoint.

Šest levelů laboratoří, dvě peklíčka, pár ran z BFG a je vymalováno. Na konci získám shrnutí celého příběhu Dooma 3 od začátku pokusů s teleporty, ale tou dobou už mi bylo všechno jedno. Lost Mission je jako literatura na Střední škole... lehce zapomenutelný a naprosto zbytečný.
+28
  • PC --
Chcete-li zažít nějakou solidní dobovou hru, Doom 3 není to co hledáte. Pro mě mix nostalgie, retra a nových zážitků, který jsem se rozhodl nedohrát. Kolem hry bylo po vydání hodně povyku nejen v kruzích kamarádů a spolužáků, ale také v herních magazínech a v internetových diskuzích. Já se k němu ve své době kvůli slabému PC nedostal. 

Doom 3 byl retro už v době vydání. Zábavní hodnotu asi má, ale je generický a bez osobnosti. Grafika ve své době udělala rozruch, ale vůbec nestárla dobře a tak mi tituly ze stejného období s technicky horší grafikou přijdou subjektivně koukatelnější. Kdybych ho hrál po uvedení na trh, byl bych opravdu nadšený, ale v té době mě nadchly i tituly typu Blood 2. Zbraně jsou cool, zápletka akorát zajímavá aby o ní člověk trochu přemýšlel. Interaktivní in-game displeje bych ocenil i v moderních hrách, to je celkem zajímavý prvek. 

Hodnotit mohu jen BFG verzi. Slider "texture LOD bias" se musí posunout co nejvíc doleva, nikoli doprava. Hra má jakousi ambientní "hudbu" bez jakékoli melodie či rytmu, která je z nepochopitelného důvodu hlasitější než zvuky a dialogy. Chybí specifické nastavení úrovní hlasitosti, nic s tím nejde dělat. Beru v potaz, že je to stará hra, ale i v porovnání s dobovými tituly mi grafika přijde hodně rozpačitá. Kromě tmavých prostor, ve kterých nepůjde vidět moc detailů, spoléhá hlavně na stísněné prostory. Kdykoli se vejde do osvětleného exteriéru, je to bída. 

Hra není těžká. Druhá obtížnost je "směšně lehká", třetí obtížnost, na kterou jsem přepnul pomocí konzole, je "dost lehká".  Nejsem FPS guru! Nepřátelé chcípnou po pár kulkách, lékárniček a munice je všude jako kdyby se základna na nadcházející invazi vyloženě chystala (slýchám, že neduh BFG verze), a nepřátelé jsou jedním slovem neefektivní. K navýšení obtížnosti dojde až někdy v druhé polovině hry, kdy už mě osobně celý počin začal opravdu hodně nudit. 

Hra má umělou obtížnost. Za zády spawnuje nové nepřátelé, nebo otvírá skryté dveře ve kterých jsou tito nepřátelé schovaní. Toto by mohlo být zajímavé, kdyby se to neopakovalo v každé druhé místnosti. Neskutečně otravné jsou pak opakované spawny. Máte třeba dva otvory ve zdi, a z nich na střídačku vyskakují nepřátelé. Když se tohle opakuje třeba už po šesté a vy tam jen hloupě stojíte na místě a střílíte jednoho po druhém bez jakéhokoli zážitku, říkáte si "prosím, už dost." Pak konečně přestanou vylézat a vy si řeknete "teď určitě něco bude za mnou". Otočíte se, a fakt tam něco je. N. U. D. A.

Hra není strašidelná. Pochopil jsem, že původní verze spoléhala na přepínání lampičky, což mi popravdě přijde ještě horší. Nepřátelé nejsou dost nebezpeční abyste se jich báli a v mnoha místech jsou spíš otravní. Každý souboj probíhá stejně, trvá jen pár vteřin a má nulovou dynamiku. Tohle bylo hodně podprůměrné i na svou dobu. 

Hra není nápaditá. Přijdete do nějaké zóny, přečtete si něčí maily, poslechnete si jejich audiolog, otevřete jejich skříňku s výbavou, pomocí jejich PDA si otevřete dveře a jdete do další zóny, až dojdete do nějaké speciální zóny kde stisknete o tlačítko, čímž splníte úkol a jdete dál. BACHA! Minimálně jednou za hrou odnesete nějaký předmět z jednoho místa na druhé. A pak stisknete tlačítko. A takhle to funguje pořád a pořád dál. Jednou za čas taky potkáte nějakého opravdu nezajímavého bosse abyste si to jakože zpestřili, ale jinak nic. 

Hra není rozmanitá. Většinu času se pohybujete po stísněných chodbách, lokace jsou převážně ploché, a nepřátelé jsou buďto před vámi, nebo za vámi. Venkovní pasáže zaberou do 2 minut a jako zpestření nefungují. Vše se tématicky opakuje. Že je to ospravedlněno datem vydání? Ani náhodou! Tři roky předtím dobové recenze kritizovaly opakovaný design interierů v původním Halo, přičemž hra obsahovala celou škálu různě rozsáhlých a otevřených i uzavřených levelů, včetně velmi otevřených exteriérů, pohybovali jste se po lidských i mimozemských vesmírných lodích, chodili jste pěšky, jezdili vozidly, létali kluzákem. Doom 3 je zkrátka smutně hluboko pod průměrem své doby. 

Nedohrál jsem, nehodnotím, ale asi bych váhal dát plné tři hvězdičky.
+21
  • PC 85
Doboví recenzenti rozcupovali BFG edici na všech frontách. Podle mě to ale není tak hrozné. Naopak. V jednom balíku dostanete tři výborné hry a čtyři slušné datadisky k tomu. Abych si mohl odfajfkovat BFG Edition, rozhodl jsem se dohrát Doom 3, Resurrection Evil a Lost Mission. Dohromady mi to zabralo 20,5 hodin hraní a bavil jsem se u nich více než dobře.

Už jsem skoro zapomněl, jak atmosférickou hrou je Doom 3. Atmosféra je hutně hororová. Je podpořená tím, že nikdy nevíte, kde se objeví další nepřátele. Tenkrát jsem bral zjevování nepřátel jako mínus, dneska to musím ocenit. Neustále se otáčet umocňuje atmosféru. Bitky jsou díky tomu hodně kontaktní a adrenalinové. S baterkou připevněnou na zbrani (nebo výstroji) už mi ani nevadila všudypřítomná tma a dynamika akce tím chytla hned větší grády. Chvíli jsem si musel zvykat na pomalý pohyb s nutností držet shift při běhu. Je to ale jen zvyk. Dooma 3 jsem poprvé hrál někdy v roce 2009 a musím říct, že jsem si z něj pamatoval dost málo.

Ještě méňe jsem si pamatoval z Resurrection Evil. Datadisk, který změnil tempo hry a přinesl méně atmosféry a víc akce. Stejně jako Lost Mission obsahoval skvělé úrovně v pekle, které pěkně gradovali hru. Šlo se pěkně rovně a hra mě slušně prověřila v bojových schopnostech. Co se týče příběhu, je Lost Mission hrozný bullshit. Zvlášť konec nedává smysl, když vezmete v potaz, že by se to mělo paralelně odehrávat s Doomem 3. Jinak je Lost Mission také zábavný. Stylem spíše jako Ressurection Evil a hrací dobou 2,5 hodin. Taková jednohubka nakonec.

Nějaké grafické vylepšení jsem ani tolik neřešil. Zesvětlení mi nevadilo a další efekty moje Intel HD 4000 stejně neutáhla. BFG Edition je pro ní takový strop. Musel jsem si vystačit jen s jednoduchým antialiasingem a ne moc vysokým rozlišením. Jakmile se ve hře objeví nějaký kouř nebo pára, snímkování jde dolů klidně o 20 fps. Co bych pro 60, minimálně 50 fps neudělal. Na hře je hodně znát, že primárně vyšla hlavně kvůli herním konzolím. Pro jejich majitele je to určitě skvělá volba. Jestli ID Software dokázali na PS3 vytáhnout z Rage 60 fps, proč by to nemohlo jít i tady. Možná i ta obtížnost je taková konzolová. Na veterána jsem neměl celou dobu problém.

Já jsem si teda BFG Edici užil na PC se skvělým dabingem od Phoenix Dabing. Ti mimochodem namódovali do hry i další grafické efekty. BFG rozhodně žádný průser není, ba naopak. A teď jdu ještě na No Rest For The Living.

"Minihraní"

Pro: tři skvělé hry a čtyři datadisky v jednom, baterka na výstroji, dabing od Phoenix Dabing, Lost Missions jsou dobré

Proti: Lost Mission jsou hodně krátké, na PC jen konzolový port, snížená obtížnost, pro majitele původních her (pořád) drahá zbytečnost

+15
  • PC 50
Po dlouhých 10 letech od vydání druhého dílu přišlo další pokračování, které jsem si v době vydání zahrál jen krátce. Nyní jsem se chtěl ke hře vrátit a sáhl jsem po této BFG edici, která obsahuje všechny datadisky a umožňuje nastavit vyšší rozlišení. Kromě toho je možné si zahrát i původní dva díly, včetně bonusových kampaní (u dvojky jsou ale cenzurované veškeré odkazy na Wolfensteina v secret levelech).

Vzpomínám si, že v době vydání trojky to bylo hlavně o úchvatné grafice. U ní bych řekl, že zestárla poněkud více než je u her z dané doby obvyklé. U herního zážitku ale stavím grafiku v prioritách na nižší příčky, takže mě to zase tak moc netrápí.

Co se týče příběhu, ten zde nijak nenavazuje na předchozí díly a jde tedy od nuly. Není to nic světoborného, avšak u stříleček se s nějakým důmyslným příběhem až tak nepočítá. Level design je v prvních úrovních povedený, s postupem ve hře mi ale začínal připadat dosti stereotypní (nejhorší to pak bylo v DLC Lost Mission). Ono když je něčeho hodně, tak se to snadno přejí. Příkladem budiž spawn impů "do zad". Poprvé se člověk lekne, podruhé už tolik ne, potřetí si řeknu "Už zase?", po desáté je to už otrava.

Aby to nebyl jen rozbor věcí, co se mi spíše nelíbí, musím vyzdvihnout zbraň Grabber, na které je postavené celé DLC Resurrection of Evil (teď přemýšlím, co bylo dřív: Grabber v Doomovi nebo Gravity Gun v Half Life 2? No, to je asi jedno). Pak byly fajn boss souboje a tak trochu jsem si oblíbil i zamknuté boxy, jejichž kódy je nutno dohledávat z nejrůznějších záznamů (ale i to je na úkor akčnosti, viz dále).

Ale hlavní věc, kterou nemůžu u třetího Dooma překousnout jsem si nechal na konec a tím je změna herního žánru. Já to prostě beru tak, že když se řekne Doom, vybavím si převážně spoustu akce. Prostě je potřeba naběhnout mezi hordu monster a rozstřílet je dvouhlavňovou brokovnicí, motorovkou nebo BFG. Co dostávám zde? Zmíněné zbraně tu sice jsou, ale přijde mi, že jsem hrál spíše hororovou střílečku, kde se pohybuji ve tmě (v bfg edici můžu naštěstí mít světlo na zbrani/vestě, což v první verzi nešlo), jsou tu jump scare momenty, zmíněný spawn impů "do zad", atd. A bohužel právě toto značně ovlivňuje mé hodnocení. Kdyby bylo jasně řečeno, že se jedná o spinoff nebo by se to jmenovalo jinak, tak nemám námitek. Tohle je ale plnohodnotné pokračování Doomu a od něj prostě očekávám něco jiného.

(dohráno v roce 2017)
+14
  • PC --
Carmack pokračoval v plánu načatém od Quake II a místo dynamického světla dodal tentokrát stíny, superostrý displeje ve vektorový grafice a extrémně pečlivě promakané textury industriálního prostředí. Schématem obšleh Half Life jedničku, takže Lambda je Delta a Xen je Peklo + plus civilní intro, které mě bavilo zdaleka nejvíc. Dokonce si stejně jako Valve nechal najmout spisovatele aby tomu dodal jakoženějakejtakovejprostěno literární kontext a podrobnosti. Měl si najmout game designéra. Doom 3 samozřejmě jak se slušilo na dobu rozpuku produkce moderních FPS (Far Cry i HF 2 vyšly ten samý rok), trvá 13 biliard hodin ze kterých se 12 nic neděje, takže jeho prachsprostě nenápaditá hratelnost bez in game skriptů s želvím combatem královsky vynikne. Ne příliš zdařilý nápad se mi též zdá, aby už tak příběhově bezvýznamné cinematics dělali s modely postav, které mají 4 vzory vzhledu (když jsem na recepci přebíral PDA od mého očividně jednovaječného dvojčete měl jsem radost, že jsme zase spolu) a facial geometrii dělanou v autocadu.

Pro: Nový Carmackův engine. Díky D3 jsem si uvědomil jak je D2016 úžasnej. Je to remake trojky i syntéza předchozích dílů.

Proti: Tuhý, nanicovatý souboják a primitivní game design z domu hrůzy na pouti. Zlý vědec záporák se pořad směje - i ďábelským věcem typu, že spawnul dva impy nebo že nemůžu otevřít dveře.

+13 +14 −1