Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Rage

74
189 hodnocení Platformy
Žánr:
akce > 1st person akce *
simulátor > závodní simulátor
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ano
Datum vydání:
04.10.2011 PCPS3X360
Vývojáři:
Oficiální stránky:
http://www.rage.com/
Když se k planetě Zemi řítil obrovský asteroid a srážka s ním byla již nevyhnutelná, světové vlády přistoupily k nouzovému kroku - k projektu Eden. Z lidstva byli vybráni výjimeční jedinci, ti byli "uspáni" v kryogenních komorách hluboko pod zemí s tím, že až bude povrch planety znovu obyvatelný, systémy je automaticky probudí a oni znovu obnoví lidskou rasu. Hráč se ujímá role čerstvě probuzeného člena tohoto projektu a brzy zjistí, že projekt evidentně nefungoval tak, jak měl.

Nejnovější počin legendy a veterána videoherního průmyslu, Johna Carmacka a týmu id Software, běží na enginu id Tech 5. Hra tedy není jen zcela novou značkou a tedy svěžím vánkem do portfolia společnosti, ale také jakýmsi testem schopností onoho enginu, který zde odbývá svou premiéru. Hru jako takovou lze označit za klasickou FPS, ovšem nemalou roli v hratelnosti a celkovém vyznění hrají i další dva prvky: otevřený svět a jízda ozbrojeným vozidlem. Samozřejmě je vše do hry zakomponováno tak, aby hra dávala jako celek nějaký smysl - nečekejte tedy volnost podobnou GTA a ani volný pohyb nebude zcela samozřejmostí, nezřídka se dostanete do částí, které hráčům znalým portfolia tvůrců připomenou jejich předešlé "koridorní" hry.

Při cestování po nehostinném světě vám bude pomáhat mnoho technologických pomůcek, tou hlavní jsou vozidla. Z počátku se vám do ruky dostane jen slabé, málo odolné základní vozítko, časem ale získáte silnější a vhodnější stroje pro přežití v pustině. Na povrchu se pak ve vysušené krajině prohání krom lidských přeživších (bandité) i jejich zmutovaní (ne)přátelé, od normálně vzrostlých, až po obří mutanty s chapadly, co disponují odolností hrocha na kokainu. Na pacifikaci těchto nepřátel vám tedy budou sloužit klasické i exotické zbraně. V neposlední řadě máte možnost využívat i jakýchsi mini robůtků, kteří vám vždy vypomohou některou svou schopností, např. prostým obhlédnutím prostoru.

Do hry je dále (k neradosti některých fanoušků) integrován autoheal, v případě zranění se stačí na nějaký čas "uklidit" stranou a můžete znovu do akce. Samozřejmostí je multiplayer v čele s coop misemi, ovšem projít v kooperaci samotnou hru nelze.

Příběh hry rozšířilo i DLC - The Scorchers soustřeďující se na nebezpečný klan Scorcherů.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC --
Prvotní technické potíže řádně zakroutily s respektem, který chovám k id Software. Carmack si prostě nemůže dovolit takové lajdáctví, aniž by si tím neutrhl pořádnou ostudu. Ale co už.

Grafika Rage mi tak trochu připomínala celshadový styl Borderlands, ovšem s poněkud detailněji říznutými texturami. Exteriéry vypadají skutečně dobře, obloha se slunečními paprsky a skaliska v dálavách zaujmou a potěší oko. Oproti tomu interiéry mají našlápnuto k těm nejhůře vypadajícím za posledních x let. Je k nevíře, co nám id Software u tříáčkové hry servírují v roce 2011...

Při chození ve městech si člověk odpočine od střílení, pokochá se pohledem na povedené postavy, kde každá je jiná a má solidní gestikulaci a dabing. Hlavní je samozřejmě akční stránka hry a hutné přestřelky, které především s mutanty dostávají adrenalinový nádech. Ovšem co si budu namlouvat, level-design je příšerný. Stereotypní úrovně často nedávají smysl, autoři se také uchýlili k laciné recyklaci lokací při sekundárních misích, kdy procházím už jednou navštívené místa, jen z opačné strany.

Oproti tomu ježdění je ee a zbytečně mi kazilo celý dojem ze hry. Přejíždění mezi vzdálenými místy bych ještě překousl, ale závody jsou jedno velké zlo a přiznávám, že jsem se je snažil ignorovat co to šlo.

Zklamala mě nízká obtížnost, kdy na Hard se jednou rukou dloubu v nose. Zklamaly mě neviditelné stěny, nepřeskočitelné židle a nerozbitné všechno. Zklamaly mě zbraně, kdy z BFG jsem si ani jednou nevystřelil, zklamala mě délka a nevyužitý potenciál otevřeného prostředí. Zklamalo mě neuspokojující zakončení.

Mnou nejočekávanější hra tohoto roku mě... jak jinak - zklamala. Čekal jsem vyšperkovanou a profesionálně vytvořenou střílečku a místo toho jsem dostal jakýsi hybrid.

**/5

Herní doba: 12hod 50min
Obtížnost: Hard

Update po druhém hraní:

Snažil jsem se nasát atmosféru Wastelandu co to šlo. Hrál jsem pomalu, nikam jsem nechvátal. Taky díky DLC jsem si hraní užíval o něco více.

Bohužel je až neuvěřitelný ten kontrast mezi nádherně zpracovanýma postavama, jejich pohybama a vzezřením versus absolutně odfláklé stacionární interiéry s řádně odpornou grafikou. Hodnocení zvedám, ale je to tak tak. Ten konec byl až příliš odfláklý, kartónové krabice až příliš odolné a technické zpracování až příliš zfušované...

Herní doba: 19hod 31min (včetně DLC The Scorchers)
Obtížnost: Ultra-Nigtmare

***/5
+28+30 / -2
  • PC 70
Pokud si chcete hru jakš-takš užít a nemít po dohrání trpkou pachuť v ústech, ihned zapomeňte na veškeré standardy id software, přimalujte v Malování Johnu Carmackovi knírek a oslí uši, vsugerujte si, že Quake 4 byl nejlepší díl série a definitivně „uznejte“, že Firefly válcuje Battlestar Galacticu...

Hotovo? Tak hurá na Wasteland! Hra vás vyhodí ve velice pohledné a na první pohled rozlehlé pustině, po prvním rozkoukání zjistíte, že atmosféra futurismu a westernu (jak vystřižená z Firefly) dává všemu spíše nádech pohody, než napětí a boje o přežití. Procházíte se okolo, ale ono až není tak, kde se procházet, spíš tedy klikáte na postavy, z nichž hlavouni vám dávají úkoly a všichni ostatní opakují nudné formulky o tom, na co byste si měli dát pozor a jak to tady chodí. Mezi jednotlivými misemi se musíte dopravovat vozítkem, přičemž po cestě vás zpravidla napadají jiná vozítka... Jako nápad se mi to líbí, ale zatímco takové GTA žije vlastním životem, a tudíž transport z místa na místo představuje nejen skvělé zakomponování hráče do herního světa, ale také i potěšení samo o sobě, Rage na tom zdaleka není tak dobře. Projíždění se krajinou by bylo pěkné, kdyby všude nevedla jen jedna jediná cesta, navíc hluboce pohřbená v kaňonech tak, že jen málokdy vidíte, co je za nosem. Samotné střílení je pak velice triviální, na nepřátele nelze ani mířit, musíte na ně čučet čelem a pak se vám bude autozaměřovat na nejbližší cíl, bože... A jízdní model je trochu jak na kokainu – přehnaná citlivost zatáčení apod. S tím jsou spojené i závodní okruhy, normálně bych hodnotil možnost zajet si pár koleček s raketometem na střeše jako vynikající vsuvku, ale takhle to bylo jen stěží nadprůměrné...

Rage se jaksi snaží být hrou pro všechno, snaží se inovovat a rozšířit žánr, jenže každý dobrý nápad má zde své „ale“, hned za každou pochvalou mám něco, co vytknout a vůbec, tento nevyrovnaný a jemně kolísavý pocit u hry jsem měl neustále. I ono zmiňované „chození si pro mise“ mi později začalo vadit, příběh je mizerný (závěr vyloženě zabitý) a jelikož samotná náplň misí je nesofistikovaná a arkádová, pauzy mezi nimi jen zbytečně vytrhávají z hratelnosti. Vzhledem k tomuhle se mi na mysl vkradlo Metro 2033, což byla hra, s mnohem intenzivnější atmosférou, až strachem, tudíž jakákoliv zastávka v obydlené oblasti působila hráči příjemnou úlevu a pocit odpočinku... Na druhou stranu samotné střílení je poměrně zábavné, prostředí vypadá pěkné, grafika interiérů je sice o poznání slabší než grafika exteriérů, resp. jakýchkoliv pohledů „z dálky“, ovšem design je ucházející. Když se tak prodíráte rozmanitými troskami a rozbořeninami a tu na vás škvírkou vysvitne sluneční paprsek, začínáte mít pocit, že tohle je konečně to, co od hry požadujete. Problém opět tkví v tom, že i mezi největším bordelem vede vždy jedna okatě uspořádaná cestička, vedoucí do vašeho cíle a nikam jinam. Připočtěte si k tomu nechvalné používání průhledných zdí a spínačů typu „tady jsou dveře, ale otevřou se až když vezmeš naprosto nesouvisející item a zabiješ všechny nepřátele okolo“ a jsme jak ve hrách před 10 lety.

Vůbec, itemů je ve hře moc, v každé misi nasbíráte 20 kilo píčovin a stejně nevíte, co k čemu slouží, jednou za čas mrknete do inventáře, kliknete „build all“ a jdete dál... Nechápu, proč je poslední dobou inventář pro tvůrce FPS takový problém, dokonce ani špičkové hry jako BioShock, či zmiňvané Metro 2033 nejsou schopné vytvořit situaci typu „vím, co k čemu slouží, vím, co sháním a cíleně to chci najít“. Všechny hry nás zasypávají harampádím, které stejně nikdo nepotřebuje, protože hru nakonec dohraje s jednoduchou brokovnicí... Mimochodem poznámka k obtížnosti (nejtěžší) – jednu misi se mi podařilo dohrát pouze mlácením pažbou... Na druhou stranu, když jsem si odvykl ukládat a náhodou umřel, naštvalo mě, že hra neobsahuje téměř žádné checkpointy, umřete a jedete klidně 15 minut znova.

Na závěr však musím zmínit, že až na technický problém, který v mém hraní udělal pauzu 3 měsíce, jsem ji dohrál téměř jedním, resp. dvěma dechy a to také něco znamená. Rage nemá žádné kulervoucí momenty, ani geniální nápady, nevyčnívá opravdu v ničem, ale zároveň vás v ničem vyloženě nerozhodí a nevědět, že je produktem id softu, tak snad ani tolik nezklame...

HW: Minimum: C2D 2 GHZ, 2 GB RAM, GF 8800/Ati HD4200 / Doporučeno: C2D 2.5 GHZ, 3 GB RAM, GF 9800GTX/Ati 5550
+23+23 / 0
  • PC 70
Od prvního hraní v roce 2011 uběhly necelé tři roky. Jelikož se v této době nedala hra hrát, vracím se a na druhý pokus zkouším, jakou jízdu mi Rage tentokrát připraví. Místo ani ne 10 minut je to skoro 10 hodin. To je teda rozdíl, ale stačí to? Uvidíme..

Po startu hry procházím prostředím, které si stále pamatuji. Konečně se na to dá koukat. Navíc mi toto pouštní prostředí na tento žánr nepřijde nijak ohrané a celá hra působí jako takový venkovní Doom. Nemůžu si pomoct a nemůžu najít jiná slova. Celé je to takový koridorový open world, kde mám jednak možnost jezdit po Wastelandu, ale stejně jedu jednou primitivní cestou pořád rovně, dokud nedojedu do cíle a při pohledu na mapu vidím, že je vše něčím ohraničený. Ehm na jakou mapu? Myslím tím mini mapu. Kde je sakra mapa světa? Mapa vůbec není? Aha. Tak toto mně nejvíc vadilo v prvním instančním městě. Chcete mě donutit nahnat hodinu hraní navíc tím, že musím jít poslepu a nemůžu vidět, kde jsem? Bohužel mě to otravovalo a tak z půlky času, co jsem v tomhle městě strávil, jsem bloudil a nepamatoval si s jistotou místa. Co to je za cesty? Skoro jako kdyby to bylo udělaný schválně, protože město není nijak obrovský..

Na každým rohu někdo je, něco říká nebo nabízí. Líbily se mi možnosti v baru a na dalších podobných místech, kterým jsem skoro nevěnoval žádnou pozornost, protože mě to zkrátka nijak nezaujalo. Jednou jsem zkusil hru se zabodáváním nože mezi prsty a opakování tónů od chlápka, který hrál na kytaru. V týhle hře na tohle náladu nemám, ale možnosti to jsou. Závody jsem několikrát vyzkoušel, ale nijak se do nich nehrnul. Venku se na nás v cizích teritoriech vždy sesypou bugyny, takže je třeba opravovat, vylepšovat.. nebo zkrátka ujíždět. Po desátý za sebou už ten stejný scénář ztrací na zábavě. Ježdění je dost a v přípádě, že jezdit nechcete, tak musíte. Jednak se nejde jinak přepravovat a navíc je v záloze pripravených pár povinných misí.

O co v tý hře vůbec jde? Ani nevím, do jaký chvíle mi to nebylo pořád jasný, ovšem zadávání questů je teda pěkně slabý. Z hlediska hratelnosti tomu rozumím, ale zkrátka proč dělat jednu maličkost za druhou? Kdy konečně udělám něco pořádnýho, co bude mít smysl a na něco vliv? Jet najít tělo, jet vypnout elekřinu, jet pozabíjet. Všude jsou pouze banditi, pak jenom mutanti, pak zase někdo další. Hra se někam posouvá, ale já pořád nevím, o co vlastně jde. Musím dělat hlouposti, jinak si mě nebudou vážit. Zase natahování.. i když mi to nesedí, chci hrát dál.

Co se týče obtížnosti, valí se na nás buď několik jednoduších maníků (s brokovnicí byla zabíjet ty davy mutantů skoro zábava) nebo se postupuje a střílí z poza rohu nebo z pokrčení za nějakým objektem. Tímhle způsobem se dá vystřílet všechno, protože se nám během pár vteřin dobíjí zdraví. Kdyby nastala tužší situace, můžeme navíc spamovat lékárničky. Všechny tyto pomůcky, jako např. lékárnička nebo výbušný autíčko na ovládání, si můžeme kdykoliv za běhu během akce vyrobit, pokud máme materiál, kterého je všude hafo.

Zbraňový arzenál je jak vystřižený z Dooma, protože dvě zbraně jsou podle mě úplně totožné a přísahám, že mají i stejný způsob reloadu. Je to sice 10 let, ale pamatuju si to. Ještě že mají aspoň jinou texturu, což je vlastně jediný rozdíl. Jinak dobrý. Je z čeho vybírat.

Poušť mi připomína Mel Gibsona, zbraně jsou z Dooma a vojáci s jejich technologií rip off Half-Lifu. Aspoň že všechny ty nápady mají nějakou originalitu. Heh. Mutanti různě pobíhají nebo skáčou, vojáci se schovavají a taktizují. Nevím, zda to byla náhoda, ale dvakrát si vysiláčkou předali info o mé lokalitě a trefili se. Např. ''he's at twelve/five hours, get him''. Občas jsem minul, občas jsem dostal zásah, ale vždycky jsem se prostřílel a nikdy mi nedošla munice. Né teda úplně. Jednou jsem střílel už jen z pistole a po pravdě jsem si neuměl (nechtěl) představit, že bych to měl domlátit pěstma.

Munice lze pravidělně dokupovat, takže mimo skutečnost, že by bylo nehorázně debilní, kdyby došlo všechno ammo, jde možná o další umělý natahování hratelnosti. Proč pořád natahování? Hodně to k tomu už svádí, protože Rage takhle působí, o čemž dost svědčí poslední část hry. A ani ne jen ta poslední část hry, za všechno mluvil její začátek, když vycházela. To bylo fakt strašný.

Je to x spláclých věcí dohromady, ale zabaví to. Doufám jen, že Rage 2 a pokračování Dooma bude lepší.
+20+20 / 0
  • PC 70
RAGE! Česky zuřivost či vztek. Zažil to skoro každý PCčkář, co si hru koupil hned první den.
Mohl bych slovíčky chodit okolo horké kaše po dva celé odstavce, ale prdím na to. RAGE bylo v první řadě tech demo, které mělo předvést megatexture a samozřejmě celý id Tech 5. Bohužel nedopadlo to skvěle ani jako jedno, ani jako druhé.

Byl bych hrozně rád, kdyby RAGE byla čistokrevnou hrou, protože potenciál pro naprosto vynikající akci tam je. Ve své době absolutně nepřekonaný arzenál. V roce 2011 nevyšla jediná hra, ve které by byla taková zábava střílet do nepřátel. Bumerang co usekává hlavy, brokovnice co střílí granáty, malí čtyřnozí roboti co budou otravovat nepřátele, zatímco vy si hezky namíříte sniperkou. RAGE mělo úžasné nápady, ale tyto nápady pohořely na mnoha věcech, které dostaly přednost ze špatných důvodů.

RAGE, jakožto post-apokalyptická hra, se mi prostě nemohla vyhnout. A jako post-apokalyptickou hru ji také hodnotím, takže jsem si ji neustále srovnával s Fallout 3... A došel jsem k závěru, že kdyby někdo vzal to nejlepší z obou her a spojil je v jednu, vznikla by ta nejnabušenější akční, otevřená střílečka všech dob.

Začnu tím špatným, ale přeskočím technické problémy hry. Id chtěl hrozně moc ukázat Megatexture. Já o této technologii byl dost skeptický hned od začátku. Ve hrách je prostě hrozně málo prostoru na to, aby hráč ocenil práci, která do té textury šla. Id si toho byl moc dobře vědom, ale stál si za svým, a tak přinutili hráče každou lokaci navštívit dvakrát, ale tentokrát opačným směrem. To mě na hře hrozně štvalo.

Dalším problémem je kontrast detailů. Naprosto nádherné postavy sedící na bednách které si id půjčil z nějaké hry vydané v roce 2004. Docela detailní kytky na pixel-art napodobenině hlíny. Šedé, nepravidelné objekty, které se nedají nazvat jinak než placeholder za kamenní. Zkrátka a dobře, všechny známky tech dema. Hře nijak nepomáhá ani to, že má místy dost výrazný pop-in a to i když se třeba jenom otáčíte (ale to už patří do technických záležitostí tak to nebudu pitvat). Připočtěte do toho nulovou destrukci prostředí, a hra už pohořívá i jako to tech demo.

Abych se už dostal ke gameplay, je tady velká spousta miniher. Jednou z nich je i závodění auty. To je, bohužel, zcela povinné ke splnění některých úkolů. Ačkoliv byly závody v RAGE dle mého povedené, rozhodně nemusely bavit každého.
Některé questy se opakují, nebo si jsou velice podobné (a samozřejmě, jak už jsem zmínil, všechna místa navštěvujete dvakrát).

Je neskutečné, jak chabě id vyplnil tak velký svět, který vytvořili. Velkou část hry tvoří přejíždění autem tam a zpátky. Občas vás při tom napadnou banditi, ale to je po čase spíš na obtíž a jako zpestření to moc dobře nefunguje. Hře by možná více prospělo, kdyby se jednalo o koridorovkou.

Jako kontrast oproti špatně vyplněnému exteriéru působí interiéry, které by vystrašily nejednoho klaustrofobika. Chodby jsou většinou tak úzké, že má člověk pocit, že je na skluzavce a ani nemusí přemýšlet, kam vlastně jde. Ne všechny lokace jsou takové, ale bohužel, je to vlastnost mnoha.
K lokacím si pak taky přičtěte, že náplň misí není nijak dobře promyšlená a obvykle sestává z vyhlazení budovy a sebrání nějakého předmětu.
Navíc, hra měla mít minimálně tři různá prostředí (Carmack o tom sám mluvil). Ve finálním produktu jsou ale jenom dvě a to druhé je z velké části useklé.
Průser taky je herní doba. Když člověk konečně dodělá první čast, říká si "no paráda, ještě jednou tolik". Nicméně omyl! Druhá část už zabere jen zlomek toho, co zabrala ta první. Příběh je zakončený velice polopečeným způsobem a působí to strašně uměle, nuceně a nedodělaně. Člověku zkrátka hnedka dojde, že tam to prostě skončit nemělo.

Co hru mohlo zachránit na celé čáře, by byl multiplayer, kde by opravdu zazářily úžasné zbraně a nástroje. Id se ale z nějakého pochybného důvodu rozhodl, že jako multiplayer budou mít závodění. Are you fucking kidding me?
Pak je tu taky ten "elephant in the room" - hra je v mnoha směrech velice podobná Borderlands. To ale nehodnotím, je to subjektivní.

Abych se už dostal k tomu dobrému. musím ještě zmínit to špatné - vychutnat si dobré vlastnosti hry vyžaduje určitou dávku tolerance. Protože střílet v úzké chodbě dost výrazně limituje požitek ze hry.

Zbraně byly jedny z nejzajímavějších v daném roce. Rozhodně nepatří mezi nejoriginálnější, ale vzít brokovnici a začít s ní kosit nepřátele mělo naprosto úžasný "feel". Celou hrou jsem si představoval, jaké by to bylo, kdyby takové zbraně a výbava byly ve Falloutu.
Určitě byly i jiné hry, ve kterých jste měli roboty, kteří vám pomáhali s vyhlazováním nepřátel, ale ti v RAGE měli své osobní kouzlo a jejich používání nebylo pouhým usnadněním bojů, ale vneslo do bojů zcela novou dynamiku. A od toho se odvíjí i to, že výbavu jste si sami stavěli. Tento prvek byl zvládnut naprosto mistrně a Fallout 3 a NV se oproti tomu se svým kraftěním mohl klidně jít zahrabat.
RAGE byla úplně první hra, ve které jsem ustavičně odkládal brokovnici abych si zahrál minihry. Nevím, jak moc bavily ostatní, ale mě zabavily na opravdu hodně dlouho a považuji je za velmi dobře zpracované.
Naprosto do nebe křičící byla umělá inteligence nepřátel. V tomto RAGE podle mě nemělo konkurenci. Je strašná škoda, že nepřátele neměli více možností k pohybu (nevýhoda malých chodeb), protože střílet do nic byla neskutečná zábava a velice kvalitní zpracování jejich modelů a animací tomu jenom napomáhalo. A na toto se váže právě výbava, kterou jsem zmínil výš. Když jste na bitevní pole (nebo spíš chodbu) vyhodili turret, nepřátelé na něj začali ihned nějakým způsobem reagovat. Na robotického pavouka reagovali zase jinak a reagovali ostatně vůbec na všechno, co jste udělali (kromě zombíků, od kterých se nic takového nečeká, ale i ti měli tendence uhýbat vaší mušce).
RAGE se taky povedlo navodit velice tuhou atmosféru, kterou ale bohužel zabíjelo zdlouhavé přemisťování mezi lokacemi a navštěvování stejných lokací dvakrát.
Je věčná škoda, že se do hry nepodařilo vměstnat pořádné RPG prvky.

Rage je čistě tříhvězdičková hra. Kvůli nápadům a všemu co se povedlo, si nezaslouží méně, ale její nedostatky jí prostě nedovolují stát se nadprůměrným titulem.
Docela rád bych věděl, jak moc se na hře podepsal fakt, že id existuje již jen pod záštitou ZeniMax. Dost možná hodně, vzhledem k tomu, že Carmack odešel. Obávám se, že id dopadl stejně jako Arcane a jak skoro dopadl HumanHead. Fakt, že Doom 4 byl odložen z pochybných důvodů by tomu jenom nasvědčoval.
Aniž bychom si to uvědomili, RAGE byla dost možná labutí píseň legendárního studia.

Pro: Spousta skvělých nápadů, úžásný arzenál, nádherné modely postav

Proti: Genocida potenciálu v přímém přenosu, nedopracovanost některých komponent, hra měla původně být delší o minimálně jednu další lokaci a druhá lokace měla taktéž být delší

+18+18 / 0
  • PC 80
Proč proboha vyhodili celej tým co měl na starosti textury to vážně nechápu. Tím si to u mě Carmack a spol dost podělal. Celá léta jsem žil v přesvědčení, že ID soft jsou FPSkový bozi, technologičtí mágové a jestli někdo umí, tak to jsou právě oni. No jo jenže od posledního Dooma už nějakej ten pátek uběhl a Rage aspoň podle prvních ohlasů nebyla zdaleka taková pecka jak jsem čekal.

Abych uzavřel ty TEXTURY! Je to HNUS! Je to dokonce takovej hnus, že to vadí i mě a to na grafiku moc nedám. Celé je to hlavně v interiérech odporně rozblité a než si na to člověk zvykne i dost nepříjemé na koukání. Zamrzí to o to víc že Rage je po výtvarné stránce nádherná hra. Tak pěkné postapokaliptično aby člověk pohledal. Prostě k zulíbání. A to to šlo i bez hříbku.

Je vážně fajn jaký svět ID soft vytvořil. Sice do něj jen nakoukneme, ale už teď si představuju co by se v daném univerzu mohlo odehrávat. Jaký by z toho mohl být možná i kult. Bohužel se ale Rage kultem nestane. Ne proto že by to byla špatná hra to vůbec ne, spíš není až tak dobrá a v dnešní době asi zapadne. Tím větší škoda že to není RPG.

Střílení se povedlo. AI sice neměla moc místa, ale přestřelky mě bavili. Dokonce jsem měl pocit, že čím déle hraju tím je to lepší. Mimochodem parádní motion capturing postav a jejich reakce na zásah. Oceňuju i různé druhy munice což se až tak často v FPS nevidí. Vložka s auty byla příjemná. Mad Maxe jsem vždycky mohl.

Ohromě oceňuju možnost zvolit si vlastní tempo hry. Ve hře je jen jedna předskriptovaná scéna a to hned na začátku. Pak NIC! Na dnešní dobu zázrak. Obecně mi přístup k hratenosti hodně sedl a je to přesně to co mi chybělo u Hard Reset. Stará akce ale s trochou té filmovosti. Autoheal nekomentuju... Dost překvapilo, že hra nemá závěrečného bose. A to nejen že ho nemá. Dokonce o něm jen uslyšíme, ale nikdy neuvidíme. Zvláštní.

Za mě má Rage palec nahoru. Čekal jsem víc, i když ani vlastně nevím co. Asi to mělo být celé "větší". Po dohrání ale musím říct, že mě Rage vůbec nezklamal a jsem rád jak to nakonec dopadlo.

Pro: rage univerzum, výtvarná stránka, střlení

Proti: odporné rozblité textury, které nevyužívají potenciálu moderního PC...

+16+16 / 0