Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

< >
  • PC --
Prvotní technické potíže řádně zakroutily s respektem, který chovám k id Software. Carmack si prostě nemůže dovolit takové lajdáctví, aniž by si tím neutrhl pořádnou ostudu. Ale co už.

Grafika Rage mi tak trochu připomínala celshadový styl Borderlands, ovšem s poněkud detailněji říznutými texturami. Exteriéry vypadají skutečně dobře, obloha se slunečními paprsky a skaliska v dálavách zaujmou a potěší oko. Oproti tomu interiéry mají našlápnuto k těm nejhůře vypadajícím za posledních x let. Je k nevíře, co nám id Software u tříáčkové hry servírují v roce 2011...

Při chození ve městech si člověk odpočine od střílení, pokochá se pohledem na povedené postavy, kde každá je jiná a má solidní gestikulaci a dabing. Hlavní je samozřejmě akční stránka hry a hutné přestřelky, které především s mutanty dostávají adrenalinový nádech. Ovšem co si budu namlouvat, level-design je příšerný. Stereotypní úrovně často nedávají smysl, autoři se také uchýlili k laciné recyklaci lokací při sekundárních misích, kdy procházím už jednou navštívené místa, jen z opačné strany.

Oproti tomu ježdění je ee a zbytečně mi kazilo celý dojem ze hry. Přejíždění mezi vzdálenými místy bych ještě překousl, ale závody jsou jedno velké zlo a přiznávám, že jsem se je snažil ignorovat co to šlo.

Zklamala mě nízká obtížnost, kdy na Hard se jednou rukou dloubu v nose. Zklamaly mě neviditelné stěny, nepřeskočitelné židle a nerozbitné všechno. Zklamaly mě zbraně, kdy z BFG jsem si ani jednou nevystřelil, zklamala mě délka a nevyužitý potenciál otevřeného prostředí. Zklamalo mě neuspokojující zakončení.

Mnou nejočekávanější hra tohoto roku mě... jak jinak - zklamala. Čekal jsem vyšperkovanou a profesionálně vytvořenou střílečku a místo toho jsem dostal jakýsi hybrid.

**/5

Herní doba: 12hod 50min
Obtížnost: Hard

Update po druhém hraní:

Snažil jsem se nasát atmosféru Wastelandu co to šlo. Hrál jsem pomalu, nikam jsem nechvátal. Taky díky DLC jsem si hraní užíval o něco více.

Bohužel je až neuvěřitelný ten kontrast mezi nádherně zpracovanýma postavama, jejich pohybama a vzezřením versus absolutně odfláklé stacionární interiéry s řádně odpornou grafikou. Hodnocení zvedám, ale je to tak tak. Ten konec byl až příliš odfláklý, kartónové krabice až příliš odolné a technické zpracování až příliš zfušované...

Herní doba: 19hod 31min (včetně DLC The Scorchers)
Obtížnost: Ultra-Nigtmare

***/5
+30 +32 −2
  • PC 70
Pokud si chcete hru jakš-takš užít a nemít po dohrání trpkou pachuť v ústech, ihned zapomeňte na veškeré standardy id software, přimalujte v Malování Johnu Carmackovi knírek a oslí uši, vsugerujte si, že Quake 4 byl nejlepší díl série a definitivně „uznejte“, že Firefly válcuje Battlestar Galacticu...

Hotovo? Tak hurá na Wasteland! Hra vás vyhodí ve velice pohledné a na první pohled rozlehlé pustině, po prvním rozkoukání zjistíte, že atmosféra futurismu a westernu (jak vystřižená z Firefly) dává všemu spíše nádech pohody, než napětí a boje o přežití. Procházíte se okolo, ale ono až není tak, kde se procházet, spíš tedy klikáte na postavy, z nichž hlavouni vám dávají úkoly a všichni ostatní opakují nudné formulky o tom, na co byste si měli dát pozor a jak to tady chodí. Mezi jednotlivými misemi se musíte dopravovat vozítkem, přičemž po cestě vás zpravidla napadají jiná vozítka... Jako nápad se mi to líbí, ale zatímco takové GTA žije vlastním životem, a tudíž transport z místa na místo představuje nejen skvělé zakomponování hráče do herního světa, ale také i potěšení samo o sobě, Rage na tom zdaleka není tak dobře. Projíždění se krajinou by bylo pěkné, kdyby všude nevedla jen jedna jediná cesta, navíc hluboce pohřbená v kaňonech tak, že jen málokdy vidíte, co je za nosem. Samotné střílení je pak velice triviální, na nepřátele nelze ani mířit, musíte na ně čučet čelem a pak se vám bude autozaměřovat na nejbližší cíl, bože... A jízdní model je trochu jak na kokainu – přehnaná citlivost zatáčení apod. S tím jsou spojené i závodní okruhy, normálně bych hodnotil možnost zajet si pár koleček s raketometem na střeše jako vynikající vsuvku, ale takhle to bylo jen stěží nadprůměrné...

Rage se jaksi snaží být hrou pro všechno, snaží se inovovat a rozšířit žánr, jenže každý dobrý nápad má zde své „ale“, hned za každou pochvalou mám něco, co vytknout a vůbec, tento nevyrovnaný a jemně kolísavý pocit u hry jsem měl neustále. I ono zmiňované „chození si pro mise“ mi později začalo vadit, příběh je mizerný (závěr vyloženě zabitý) a jelikož samotná náplň misí je nesofistikovaná a arkádová, pauzy mezi nimi jen zbytečně vytrhávají z hratelnosti. Vzhledem k tomuhle se mi na mysl vkradlo Metro 2033, což byla hra, s mnohem intenzivnější atmosférou, až strachem, tudíž jakákoliv zastávka v obydlené oblasti působila hráči příjemnou úlevu a pocit odpočinku... Na druhou stranu samotné střílení je poměrně zábavné, prostředí vypadá pěkné, grafika interiérů je sice o poznání slabší než grafika exteriérů, resp. jakýchkoliv pohledů „z dálky“, ovšem design je ucházející. Když se tak prodíráte rozmanitými troskami a rozbořeninami a tu na vás škvírkou vysvitne sluneční paprsek, začínáte mít pocit, že tohle je konečně to, co od hry požadujete. Problém opět tkví v tom, že i mezi největším bordelem vede vždy jedna okatě uspořádaná cestička, vedoucí do vašeho cíle a nikam jinam. Připočtěte si k tomu nechvalné používání průhledných zdí a spínačů typu „tady jsou dveře, ale otevřou se až když vezmeš naprosto nesouvisející item a zabiješ všechny nepřátele okolo“ a jsme jak ve hrách před 10 lety.

Vůbec, itemů je ve hře moc, v každé misi nasbíráte 20 kilo píčovin a stejně nevíte, co k čemu slouží, jednou za čas mrknete do inventáře, kliknete „build all“ a jdete dál... Nechápu, proč je poslední dobou inventář pro tvůrce FPS takový problém, dokonce ani špičkové hry jako BioShock, či zmiňvané Metro 2033 nejsou schopné vytvořit situaci typu „vím, co k čemu slouží, vím, co sháním a cíleně to chci najít“. Všechny hry nás zasypávají harampádím, které stejně nikdo nepotřebuje, protože hru nakonec dohraje s jednoduchou brokovnicí... Mimochodem poznámka k obtížnosti (nejtěžší) – jednu misi se mi podařilo dohrát pouze mlácením pažbou... Na druhou stranu, když jsem si odvykl ukládat a náhodou umřel, naštvalo mě, že hra neobsahuje téměř žádné checkpointy, umřete a jedete klidně 15 minut znova.

Na závěr však musím zmínit, že až na technický problém, který v mém hraní udělal pauzu 3 měsíce, jsem ji dohrál téměř jedním, resp. dvěma dechy a to také něco znamená. Rage nemá žádné kulervoucí momenty, ani geniální nápady, nevyčnívá opravdu v ničem, ale zároveň vás v ničem vyloženě nerozhodí a nevědět, že je produktem id softu, tak snad ani tolik nezklame...

HW: Minimum: C2D 2 GHZ, 2 GB RAM, GF 8800/Ati HD4200 / Doporučeno: C2D 2.5 GHZ, 3 GB RAM, GF 9800GTX/Ati 5550
+23
  • PC 70
Od prvního hraní v roce 2011 uběhly necelé tři roky. Jelikož se v této době nedala hra hrát, vracím se a na druhý pokus zkouším, jakou jízdu mi Rage tentokrát připraví. Místo ani ne 10 minut je to skoro 10 hodin. To je teda rozdíl, ale stačí to? Uvidíme..

Po startu hry procházím prostředím, které si stále pamatuji. Konečně se na to dá koukat. Navíc mi toto pouštní prostředí na tento žánr nepřijde nijak ohrané a celá hra působí jako takový venkovní Doom. Nemůžu si pomoct a nemůžu najít jiná slova. Celé je to takový koridorový open world, kde mám jednak možnost jezdit po Wastelandu, ale stejně jedu jednou primitivní cestou pořád rovně, dokud nedojedu do cíle a při pohledu na mapu vidím, že je vše něčím ohraničený. Ehm na jakou mapu? Myslím tím mini mapu. Kde je sakra mapa světa? Mapa vůbec není? Aha. Tak toto mně nejvíc vadilo v prvním instančním městě. Chcete mě donutit nahnat hodinu hraní navíc tím, že musím jít poslepu a nemůžu vidět, kde jsem? Bohužel mě to otravovalo a tak z půlky času, co jsem v tomhle městě strávil, jsem bloudil a nepamatoval si s jistotou místa. Co to je za cesty? Skoro jako kdyby to bylo udělaný schválně, protože město není nijak obrovský..

Na každým rohu někdo je, něco říká nebo nabízí. Líbily se mi možnosti v baru a na dalších podobných místech, kterým jsem skoro nevěnoval žádnou pozornost, protože mě to zkrátka nijak nezaujalo. Jednou jsem zkusil hru se zabodáváním nože mezi prsty a opakování tónů od chlápka, který hrál na kytaru. V týhle hře na tohle náladu nemám, ale možnosti to jsou. Závody jsem několikrát vyzkoušel, ale nijak se do nich nehrnul. Venku se na nás v cizích teritoriech vždy sesypou bugyny, takže je třeba opravovat, vylepšovat.. nebo zkrátka ujíždět. Po desátý za sebou už ten stejný scénář ztrací na zábavě. Ježdění je dost a v přípádě, že jezdit nechcete, tak musíte. Jednak se nejde jinak přepravovat a navíc je v záloze pripravených pár povinných misí.

O co v tý hře vůbec jde? Ani nevím, do jaký chvíle mi to nebylo pořád jasný, ovšem zadávání questů je teda pěkně slabý. Z hlediska hratelnosti tomu rozumím, ale zkrátka proč dělat jednu maličkost za druhou? Kdy konečně udělám něco pořádnýho, co bude mít smysl a na něco vliv? Jet najít tělo, jet vypnout elekřinu, jet pozabíjet. Všude jsou pouze banditi, pak jenom mutanti, pak zase někdo další. Hra se někam posouvá, ale já pořád nevím, o co vlastně jde. Musím dělat hlouposti, jinak si mě nebudou vážit. Zase natahování.. i když mi to nesedí, chci hrát dál.

Co se týče obtížnosti, valí se na nás buď několik jednoduších maníků (s brokovnicí byla zabíjet ty davy mutantů skoro zábava) nebo se postupuje a střílí z poza rohu nebo z pokrčení za nějakým objektem. Tímhle způsobem se dá vystřílet všechno, protože se nám během pár vteřin dobíjí zdraví. Kdyby nastala tužší situace, můžeme navíc spamovat lékárničky. Všechny tyto pomůcky, jako např. lékárnička nebo výbušný autíčko na ovládání, si můžeme kdykoliv za běhu během akce vyrobit, pokud máme materiál, kterého je všude hafo.

Zbraňový arzenál je jak vystřižený z Dooma, protože dvě zbraně jsou podle mě úplně totožné a přísahám, že mají i stejný způsob reloadu. Je to sice 10 let, ale pamatuju si to. Ještě že mají aspoň jinou texturu, což je vlastně jediný rozdíl. Jinak dobrý. Je z čeho vybírat.

Poušť mi připomína Mel Gibsona, zbraně jsou z Dooma a vojáci s jejich technologií rip off Half-Lifu. Aspoň že všechny ty nápady mají nějakou originalitu. Heh. Mutanti různě pobíhají nebo skáčou, vojáci se schovavají a taktizují. Nevím, zda to byla náhoda, ale dvakrát si vysiláčkou předali info o mé lokalitě a trefili se. Např. ''he's at twelve/five hours, get him''. Občas jsem minul, občas jsem dostal zásah, ale vždycky jsem se prostřílel a nikdy mi nedošla munice. Né teda úplně. Jednou jsem střílel už jen z pistole a po pravdě jsem si neuměl (nechtěl) představit, že bych to měl domlátit pěstma.

Munice lze pravidělně dokupovat, takže mimo skutečnost, že by bylo nehorázně debilní, kdyby došlo všechno ammo, jde možná o další umělý natahování hratelnosti. Proč pořád natahování? Hodně to k tomu už svádí, protože Rage takhle působí, o čemž dost svědčí poslední část hry. A ani ne jen ta poslední část hry, za všechno mluvil její začátek, když vycházela. To bylo fakt strašný.

Je to x spláclých věcí dohromady, ale zabaví to. Doufám jen, že Rage 2 a pokračování Dooma bude lepší.
+21
  • PC 75
Firma id Software nevydává hry často, ale když je vydá, tak to stojí za to. Po několika letech vývoje hry Rage bych zhodnotil ze svého hlediska, jak se vydařila.

Příběh:
Od FPS se nic revolučního nečeká, příběh je klasika, nic komplikovaného. Začátek je vcelku záživný, ale nic extra světoborného. Konec mi přijde, že autoři chtěli nabudit hráče, že se bude pokračovat dalším dílem hry, nicméně mi přišlo, že autoři jakoby pospíchali a odfláknuli závěr hry.

Hratelnost:
Atmosféra hry jako když vypadne z oka filmu Mad Max. Pustina, lidské tábory, nejdražší tekutina je voda a paliva do aut, bandité, totalitní strážci zákona.
Ve hře se objevuje dopravní prostředek, bugyna, která poslouží k přesunu mezi lokacemi a misemi.
HUD nabízí ukazatel nábojů, nikoliv však zdraví, to se obnovuje samo po chvíli klidu, nebo po aplikaci obvazu. V této hře máte k dispozici inventář, který na mě působil dosti nepřehledně, ale musel jsem si zvyknout. Později jsem se stejně na tvorbu vychytávek vykašlal.
Zbraňový arzenál je dá se říci klasický. Od pistole, přes brokovnici a samopal, až po raketomet a těžký kulomet. Sekundární režim dané zbraně nemají.
Počet druhů nepřátel taky nijak neoslní. Je jich málo, jsou si velmi podobní. Přestřelky mezi vámi a nepřáteli jsou nicméně zábavné a mají spád.

Grafika:
V době, kdy jsem hrál tuto hru jsem jen pěnil a díky technické a grafické stránce hry jsem musel snížit ohodnocení hry. Ze začátků blbnuly textury ve hře, interiéry byly čiré zlo. Grafika nepřišla nijak ( r )evoluční, dobová.

Zvuky:
Ve hře se objevuje elektro-metalově laděná hudba, nebo melodie známé z válečných filmů. Dabing je solidní a zvuky zbraní a vozidel jsou v pohodě, neurazí.

Myslím si, že o této hře se až moc mluvilo a vychvalovalo, vznikl zbytečný hype. Nebýt děsné technické stránky od začátku, kdy jsem si chtěl hru užít a myslím, že firma id si to ani nesmí dovolit, vydat něco takového, tak přidám nějaké % navíc. Ale nemůžu. Navíc mi přijde fakt odfláknutý závěr hry. Můj dojem.

Pro: Dobrá střílečka, jízda bugynama

Proti: Technická stránka, nedotaženost

+17
  • PC 70
RAGE! Česky zuřivost či vztek. Zažil to skoro každý PCčkář, co si hru koupil hned první den.
Mohl bych slovíčky chodit okolo horké kaše po dva celé odstavce, ale prdím na to. RAGE bylo v první řadě tech demo, které mělo předvést megatexture a samozřejmě celý id Tech 5. Bohužel nedopadlo to skvěle ani jako jedno, ani jako druhé.

Byl bych hrozně rád, kdyby RAGE byla čistokrevnou hrou, protože potenciál pro naprosto vynikající akci tam je. Ve své době absolutně nepřekonaný arzenál. V roce 2011 nevyšla jediná hra, ve které by byla taková zábava střílet do nepřátel. Bumerang co usekává hlavy, brokovnice co střílí granáty, malí čtyřnozí roboti co budou otravovat nepřátele, zatímco vy si hezky namíříte sniperkou. RAGE mělo úžasné nápady, ale tyto nápady pohořely na mnoha věcech, které dostaly přednost ze špatných důvodů.

RAGE, jakožto post-apokalyptická hra, se mi prostě nemohla vyhnout. A jako post-apokalyptickou hru ji také hodnotím, takže jsem si ji neustále srovnával s Fallout 3... A došel jsem k závěru, že kdyby někdo vzal to nejlepší z obou her a spojil je v jednu, vznikla by ta nejnabušenější akční, otevřená střílečka všech dob.

Začnu tím špatným, ale přeskočím technické problémy hry. Id chtěl hrozně moc ukázat Megatexture. Já o této technologii byl dost skeptický hned od začátku. Ve hrách je prostě hrozně málo prostoru na to, aby hráč ocenil práci, která do té textury šla. Id si toho byl moc dobře vědom, ale stál si za svým, a tak přinutili hráče každou lokaci navštívit dvakrát, ale tentokrát opačným směrem. To mě na hře hrozně štvalo.

Dalším problémem je kontrast detailů. Naprosto nádherné postavy sedící na bednách které si id půjčil z nějaké hry vydané v roce 2004. Docela detailní kytky na pixel-art napodobenině hlíny. Šedé, nepravidelné objekty, které se nedají nazvat jinak než placeholder za kamenní. Zkrátka a dobře, všechny známky tech dema. Hře nijak nepomáhá ani to, že má místy dost výrazný pop-in a to i když se třeba jenom otáčíte (ale to už patří do technických záležitostí tak to nebudu pitvat). Připočtěte do toho nulovou destrukci prostředí, a hra už pohořívá i jako to tech demo.

Abych se už dostal ke gameplay, je tady velká spousta miniher. Jednou z nich je i závodění auty. To je, bohužel, zcela povinné ke splnění některých úkolů. Ačkoliv byly závody v RAGE dle mého povedené, rozhodně nemusely bavit každého.
Některé questy se opakují, nebo si jsou velice podobné (a samozřejmě, jak už jsem zmínil, všechna místa navštěvujete dvakrát).

Je neskutečné, jak chabě id vyplnil tak velký svět, který vytvořili. Velkou část hry tvoří přejíždění autem tam a zpátky. Občas vás při tom napadnou banditi, ale to je po čase spíš na obtíž a jako zpestření to moc dobře nefunguje. Hře by možná více prospělo, kdyby se jednalo o koridorovkou.

Jako kontrast oproti špatně vyplněnému exteriéru působí interiéry, které by vystrašily nejednoho klaustrofobika. Chodby jsou většinou tak úzké, že má člověk pocit, že je na skluzavce a ani nemusí přemýšlet, kam vlastně jde. Ne všechny lokace jsou takové, ale bohužel, je to vlastnost mnoha.
K lokacím si pak taky přičtěte, že náplň misí není nijak dobře promyšlená a obvykle sestává z vyhlazení budovy a sebrání nějakého předmětu.
Navíc, hra měla mít minimálně tři různá prostředí (Carmack o tom sám mluvil). Ve finálním produktu jsou ale jenom dvě a to druhé je z velké části useklé.
Průser taky je herní doba. Když člověk konečně dodělá první čast, říká si "no paráda, ještě jednou tolik". Nicméně omyl! Druhá část už zabere jen zlomek toho, co zabrala ta první. Příběh je zakončený velice polopečeným způsobem a působí to strašně uměle, nuceně a nedodělaně. Člověku zkrátka hnedka dojde, že tam to prostě skončit nemělo.

Co hru mohlo zachránit na celé čáře, by byl multiplayer, kde by opravdu zazářily úžasné zbraně a nástroje. Id se ale z nějakého pochybného důvodu rozhodl, že jako multiplayer budou mít závodění. Are you fucking kidding me?
Pak je tu taky ten "elephant in the room" - hra je v mnoha směrech velice podobná Borderlands. To ale nehodnotím, je to subjektivní.

Abych se už dostal k tomu dobrému. musím ještě zmínit to špatné - vychutnat si dobré vlastnosti hry vyžaduje určitou dávku tolerance. Protože střílet v úzké chodbě dost výrazně limituje požitek ze hry.

Zbraně byly jedny z nejzajímavějších v daném roce. Rozhodně nepatří mezi nejoriginálnější, ale vzít brokovnici a začít s ní kosit nepřátele mělo naprosto úžasný "feel". Celou hrou jsem si představoval, jaké by to bylo, kdyby takové zbraně a výbava byly ve Falloutu.
Určitě byly i jiné hry, ve kterých jste měli roboty, kteří vám pomáhali s vyhlazováním nepřátel, ale ti v RAGE měli své osobní kouzlo a jejich používání nebylo pouhým usnadněním bojů, ale vneslo do bojů zcela novou dynamiku. A od toho se odvíjí i to, že výbavu jste si sami stavěli. Tento prvek byl zvládnut naprosto mistrně a Fallout 3 a NV se oproti tomu se svým kraftěním mohl klidně jít zahrabat.
RAGE byla úplně první hra, ve které jsem ustavičně odkládal brokovnici abych si zahrál minihry. Nevím, jak moc bavily ostatní, ale mě zabavily na opravdu hodně dlouho a považuji je za velmi dobře zpracované.
Naprosto do nebe křičící byla umělá inteligence nepřátel. V tomto RAGE podle mě nemělo konkurenci. Je strašná škoda, že nepřátele neměli více možností k pohybu (nevýhoda malých chodeb), protože střílet do nic byla neskutečná zábava a velice kvalitní zpracování jejich modelů a animací tomu jenom napomáhalo. A na toto se váže právě výbava, kterou jsem zmínil výš. Když jste na bitevní pole (nebo spíš chodbu) vyhodili turret, nepřátelé na něj začali ihned nějakým způsobem reagovat. Na robotického pavouka reagovali zase jinak a reagovali ostatně vůbec na všechno, co jste udělali (kromě zombíků, od kterých se nic takového nečeká, ale i ti měli tendence uhýbat vaší mušce).
RAGE se taky povedlo navodit velice tuhou atmosféru, kterou ale bohužel zabíjelo zdlouhavé přemisťování mezi lokacemi a navštěvování stejných lokací dvakrát.
Je věčná škoda, že se do hry nepodařilo vměstnat pořádné RPG prvky.

Rage je čistě tříhvězdičková hra. Kvůli nápadům a všemu co se povedlo, si nezaslouží méně, ale její nedostatky jí prostě nedovolují stát se nadprůměrným titulem.
Docela rád bych věděl, jak moc se na hře podepsal fakt, že id existuje již jen pod záštitou ZeniMax. Dost možná hodně, vzhledem k tomu, že Carmack odešel. Obávám se, že id dopadl stejně jako Arcane a jak skoro dopadl HumanHead. Fakt, že Doom 4 byl odložen z pochybných důvodů by tomu jenom nasvědčoval.
Aniž bychom si to uvědomili, RAGE byla dost možná labutí píseň legendárního studia.

Pro: Spousta skvělých nápadů, úžásný arzenál, nádherné modely postav

Proti: Genocida potenciálu v přímém přenosu, nedopracovanost některých komponent, hra měla původně být delší o minimálně jednu další lokaci a druhá lokace měla taktéž být delší

+17
  • PC 80
Proč proboha vyhodili celej tým co měl na starosti textury to vážně nechápu. Tím si to u mě Carmack a spol dost podělal. Celá léta jsem žil v přesvědčení, že ID soft jsou FPSkový bozi, technologičtí mágové a jestli někdo umí, tak to jsou právě oni. No jo jenže od posledního Dooma už nějakej ten pátek uběhl a Rage aspoň podle prvních ohlasů nebyla zdaleka taková pecka jak jsem čekal.

Abych uzavřel ty TEXTURY! Je to HNUS! Je to dokonce takovej hnus, že to vadí i mě a to na grafiku moc nedám. Celé je to hlavně v interiérech odporně rozblité a než si na to člověk zvykne i dost nepříjemé na koukání. Zamrzí to o to víc že Rage je po výtvarné stránce nádherná hra. Tak pěkné postapokaliptično aby člověk pohledal. Prostě k zulíbání. A to to šlo i bez hříbku.

Je vážně fajn jaký svět ID soft vytvořil. Sice do něj jen nakoukneme, ale už teď si představuju co by se v daném univerzu mohlo odehrávat. Jaký by z toho mohl být možná i kult. Bohužel se ale Rage kultem nestane. Ne proto že by to byla špatná hra to vůbec ne, spíš není až tak dobrá a v dnešní době asi zapadne. Tím větší škoda že to není RPG.

Střílení se povedlo. AI sice neměla moc místa, ale přestřelky mě bavili. Dokonce jsem měl pocit, že čím déle hraju tím je to lepší. Mimochodem parádní motion capturing postav a jejich reakce na zásah. Oceňuju i různé druhy munice což se až tak často v FPS nevidí. Vložka s auty byla příjemná. Mad Maxe jsem vždycky mohl.

Ohromě oceňuju možnost zvolit si vlastní tempo hry. Ve hře je jen jedna předskriptovaná scéna a to hned na začátku. Pak NIC! Na dnešní dobu zázrak. Obecně mi přístup k hratenosti hodně sedl a je to přesně to co mi chybělo u Hard Reset. Stará akce ale s trochou té filmovosti. Autoheal nekomentuju... Dost překvapilo, že hra nemá závěrečného bose. A to nejen že ho nemá. Dokonce o něm jen uslyšíme, ale nikdy neuvidíme. Zvláštní.

Za mě má Rage palec nahoru. Čekal jsem víc, i když ani vlastně nevím co. Asi to mělo být celé "větší". Po dohrání ale musím říct, že mě Rage vůbec nezklamal a jsem rád jak to nakonec dopadlo.

Pro: rage univerzum, výtvarná stránka, střlení

Proti: odporné rozblité textury, které nevyužívají potenciálu moderního PC...

+16
  • PC 75
Rage je hodne industriálne post-apo, ktoré predbieha a vyčnieva nad všetkými 3D sci-fi hrami, ktoré som hral za poslednú dobu. Atmosféra a soundtrack sa nápadne podobá na začiatky skupín Throbbing Gristle či Einsturzende Neubauten a je tvorená neustálym rinčaním kovu o kov, zvukov motora a vysokým škrekotom mutantov (takmer na úrovni Blixu Bargelda) a perfektne sa hodí do toho hrzdavého a špinavého industriálneho prostredia.

Presne tak, hrdza a špina vystihuje grafickú stránku Rage, ktorý sa nehrá na Falloutovský romantický retro-disneyland, kde vám z každého rádia znejú vintage pesničky z 50tich rokov. Tu je to post-apo ďaleko autentickejšie. Exteriéry v Rage vypadajú nádherne, ale na druhú stranu blízke textúry sú na tom podstate horšie (čo som vyriešil stiahnutím custom .ini súbora, ktorý okrem zvýšenia kvality textúr, opravuje aj množstvo technických problémov).

Akčná stránka hry je neskutočná, nepamätám si, že by ma tak bavilo strieľať v FPSke ako v Rage s Authority Machine Gun. Ale všetky zbrane majú niečo do seba, su perfektne ozvučené, dobré sa ovládajú, jednoducho prestrelky sú FUN FUN FUN. Horšie je už na tom dizajn a fakt, že vás side questy nechávajú opakovať rovnaké lokácie, ktoré ste už raz prešli. To súvisí s problémom, že hra je relatívne dosť krátka a aj napriek tomu, že človek opakuje všetko dva krát som hru prešiel za 15 hodín a to som sa snažil hrať aj tie idiotské minihry. Napriek tomu, kvalita víťazí nad kvantitou, Rage ma výnimočne bavil svojou superb atmosférou, grafikou (najmä exteriéry) a akčnou stránkou.
+15
  • PC 65
"Týnrejdž wejstléééénd, oujééééééé...i když já bojovat musím. A nejsem ani zdaleka tak awesome."

Rage. Rage, Rage, Rage. Co všechno jsi mohl být, a co ve výsledku vážně jsi. Se svou hmotností a more importantly potenciálem jsi s přehledem mohl být GOTY kdejakého usmrkance a to se ti možná i povede, ale naprosto klidně jsi mohl být GOTY i těch z nás, kteří se svými nároky míří trochu výš. Mohl jsi být hrou, které bych bez rozmyšlení odpustil všechny technologické snople ve jménu ostatních aspektů, a s vidinou možné dlouhé trasy vyšlapané instantními fanoušky, jež by tě udržovali při životě dlouhá nadcházející léta. Ale ne. Ty si prostě tvrdohlavě musíš jít za svou nekompromisní leností.

Čím jsi mě potěšil:
- Veškerý zbrojní arzenál až na jednu vyjímku jsi obdařil parádním feelingem, který mimo jiné měl zavděk i fakt, že až do konce jsem s chutí své kvéry prostřídával navzdory faktu, že většina z nich mi byla naprosto k ničemu.
- Kompozicí jsi složil pomálu, ale za to sis dal u každé záležet. Když na to příjde, s chutí zakoupím i soundtrack.
- Jako mnoho z nás, z dálky vypadáš opravdu dobře.
- Zblízka to ale taky šlo, když se zadařilo. Zejména jak se v tobě hejbou enpécéčka byla radost sledovat.
- Wingstick je jedna z nejbáječnějších throwable zbraní ever. Tím si jsem jist.

Čím jsi mě trochu odradil:
- Dal jsi mi mnoho prostoru a prostředků hrát si, tvořit vlastní udělátka a pak je aplikovat na bojišti, ale že bys mi dal jakoukoliv motivaci tak někdy učinit, to už by zas bylo moc namáhavý. Ke konci jsem měl inventář přecpán k prasknutí a vlastně doteď ani nevím, k čemu většina tamních itemů slouží.
- A proč mě nikdy nenapadlo vedle sebe hodit třeba toho tvýho robopavouka? Protože už tak jsem každým koutem, ať už byl sebepřeplněný zadýchanými mutanty či jinou havětí, procházel jak uniklý prd riflovinou, takže ještě si hru ulehčovat mi na mysl opravdu nikdy neskočilo.
- Jak rychle jsi dorazil, tak si zase vyfičel. Fakt jsem nečekal, že se zdržíš jenom těch krátkých circa 10 hodin. Třebaže jsi mě lecčím sral, chtěl jsem s tebou strávit víc času. :(
- Ačkoliv jsi měl své světlé chvilky, většinou se na tebe zblízka opravdu nedalo skoro koukat. Za to, co tu místy předvádíš (zejména na autech, nábytku a takových těch zbytečnostech), by se jistojistě styděla ještě i taková Cate Archerovic.
- Proč jsi mi do inventáře nasoukal dobrou desítku zbraní, ale přímo v akci si mě necháš osahat jen čtyři? Máš to štěstí, že víc než čtyři zbraně jsem stejně nikdy nepotřeboval, ale našly by se časy, kdy bylo holt zapotřebí rychle vytasit brokovnici se spešl broky, což ale s tebou rychle nikdy prostě nešlo.
- Moc dobře víš, že už mám docela silnou averzi vůči nemluvným vraždícím psychoušům. Jo, uznávám, v takovým halflajfu mi to ani tak moc nevadilo, protože tam přece jenom nebylo právě mnoho příležitostí si s někým pokecat. Ale ty mě předhazuješ do konverzací každou půlhodinu a nenecháš mě říct jediný slovo. To je sprostý hele, si ti chudáci lidi musí v jednom kuse odpovídat sami. :/

Čím jsi mě pak už prostě nasral:
- Vysvětli mi, proč si u mě proboha musel týden sedět na suchu, než ses uráčil vůbec rozjet? A když už jsem tě teda dokopal k jakési funkčnosti, proč sis po každých dvou vteřinách pohybu musel dávat pětisekundový pauzy? Tos byl fakt tak línej?
- Umím si představit, že ty tvoje závody museli vonět úžasně peprně ještě na papíře, v teorii. Tak proč jsou v praxi tak otravný? Kde se stala chyba? Že by to bylo tím, že všechny ty tvoje postapo buginy se ovládají, jak autíčka na dálkače? Tak ostatně při projížďkách pustinou i vypadají.
- Co kristova noho na rožni měla znamenat ta poslední mise? Vůbec celý to finále? Tomu tam u vás říkaj grandiózní vyvrcholení? Apropo, co něco takovýho dělalo zrovna v tobě? V takovým Halo bych se ničemu nedivil, ale kde se tohle donebevolajícně trapné sci-fi vzalo zrovna tady?!
- Kuš má jedna milovaná, a ty z ní uděláš takovou ubohou nepoužitelnou mejdinčajna atrapu.
- S tím Nightmare si musíš dělat kozy. Prostě musíš.

Tak to vidíš. Ale nic si z toho nedělej, ono to pořád mohlo dopadnout daleko hůř. Ale mohlo a mělo to dopadnout daleko líp, z toho se nevykecáš. Mohl jsi se stát další instantní klasikou, ke které se budou příští generace modlit, ale místo toho jsi jen další tuctovou, byť relativně konzistentně zábavnou střílečkou do lajny.

Maybe next time, id.
+14 +18 −4
  • PC 90
Bude tomu už dobrých 7 rokov, čo vyšla posledná hra od id Software, zakladateľov celého FPS žánru, DOOM 3. Bol to celkom odvážny krok vyrukovať sebavedome na trh pár mesiacov pred vydaním Half-Life 2 a tak sa tretí DOOM nestretol s takým fenomenálnym úspechom ako pán Carmack & Co. čakali. Každopádne mne to mohlo byť jedno a hru som si náležito užil (zatiaľ dvakrát).
Niekoľko málo rokov potom sa začali internetom šíriť zvesti o pripravovanej novej hre od id Softu, ktorá nemá byť pokračovaním žiadnej z ich zavedených značiek. A tým sa začali písať dejiny hry Rage.

Rage bol od začiatku prezentovaný ako hra, ktorá sa bude značne líšiť od vtedajších id hier.
Napriek tomu, aká je Rage iná oproti predchádzajúcim titulom z Carmackovej dielne, nájdeme na nej všetky poznávacie znaky alebo po novom trademarky "Dúmoviek", vrátane dvojhlavňovej brokovnice.

Najlepšie bude začať príbehom, ktorý mi príde rozporuplný. Zápletka je síce veľmi zaujímavá, no celý príbeh padá na jeho podaní. Na našu modrú planétu má spadnúť obrovský "šutrák" a z nejakého dôvodu je náš bezmenný hlavný hrdina vybraný medzi tých, ktorí majú prežiť apokalypsu zmrazení v zariadeniach, ktorým hovoria "Archy". Prečo je to ale tak, to už sa Vám už nevysvetlí nikto.
A tak putujete po svete, plníte úlohy od rôznych zadávateľov a tým napĺňate svoj (herný) osud. Napriek všetkému čo som povedal má Rage najsilnejší a príbeh spomedzi všetkých id hier.

Celá hra začína tým, že sa náš spomínaný hrdina bez mena prebúdza do nového, katastrofou zničeného sveta. Netrvalo to (našťastie) dlho a po niekoľkých primerane dlhých rozhovoroch som už v ruke zvieral svoju prvú zbraň, čím nemohlo byť nič iné ako pištoľ, celkom podobný tomu z DOOMu 3. Čo sa týka arzenálu, nájdeme tu všetky štandarné kúsky ako brokovnicu, samopal alebo raketomet. BFG sa tentokrát nedostavilo, no aby bolo fanúšikom zadosťučinené, máme tu jeden typ munície do pulzného kanónu, ktorý sa volá BFG.

Hra ako taká je celkom otvorená a máte tú spomínanú voľnosť pohybu. Po bližšom skúmaní som ale zistil, že všade aj tak vedie jedna, nanajvýš dve cesty. Ale to nevadí, nikto predsa nečakal žiadny sandbox.

Po akčnej stránke hra šľape ako švajčiarske hodinky. Akcie je dosť a je starostlivo dávkovaná v primeraných množstvách. Po všetkých tých vojnových strieľačkách, čo som v poslednej dobe odohral to pôsobí ako ozvena z minulosti v tom najlepšom možnom zmysle slova.

A aby toho nebolo málo, máme tu aj autá, ktorými sa môžete prepravovať na miesto konania misie alebo si trochu zazávodiť. Závodný model síce nie je nejak extra prepracovaný ale na to čo sa človek v hre povozí bohate stačí.

Takže keď sa to tak zhrnie, máme tú starosvetskú FPS akciu, ktorá sa nebojí robiť veci trochu inak a z konkurencie si veľkú hlavu nerobí. Kvôli tomu budem id Software vždy uctievať a kvôli tomu je Rage dobrá hra.

Pro: hrateľnosť, grafika, príbeh

Proti: podanie príbehu, relatívna krátkosť

+14
  • PC 80
Ohledně Rage jsem neměl velké očekávání, nového Mesiáše jsem v ní od dob oznámení a prezentací neviděl, tak jsem k ní přistupoval s čistou hlavou a očekáváním že to bude jen další bežná FPS.

Příběh mě nijak neuchvátil, spíše mě zarazilo ve finále, jak moc položených otázek vůbec nebylo zodpovězeno, a to co autoři začali, nedotáhli do konce. Velké ambice zůstali na půli cesty, a svět který prezentují je směšně malý, a je z něj cítít že měl být větší, že právě volnost a větší rozsáhlost by si zasloužil. Přesto mně uchvátili města a osady pustiny, díky svému zpracování a stylizaci, ale hlavně mě překvapili NPC, svou vizáží, chováním a originalitou, se hráč setká s opravdu rozmanitou sebrankou, která zde přežívá a dotváří příjemnou atmosféru. Tleskám těmto charakterům, stejně tak pobavili gangy které jsou různorodé svým stylem a vzhledem členů(techmaniaci opravdu pobavili). Ohledně měst ještě, vedlejší minihry taky nejsou špatným nápadem, jen bohužel časem omrzí. Co ovšem zklame jsou závody, a pocit z jízdy. Tak nějak to hráče nemotivuje ani nebaví, tudy opravdu id ne.

Mise a místa jsou celkem různorodá a zajímavá, jen recyklace stejného prostředí pro vedlejší úkoly je opravdu špatným vtipem. Jiným šálkem kávy jsou ovšem souboje, kdy mutanti a jiní nepřátelé se snaží reagovat, uhýbat, stahovat se a celkově více odpovídat na situaci na bojišti. Za tuto snahu palec nahoru. Další plusko míří směrem k možnosti vytvářet si vlastní technické vychytávky jako parádní bumerangy které nepřátelé krají o sto šest, využíval jsem je opravdu častěji než konveční zbraně, další věcí jsou střílny, výbušné autíčka, ale hlavně neocenitelný společník pavoučí robůtek s kulometem. Toho prcka jsem si oblíbil, a často ho posílal porcovat mutanty. Jinak různorodá munice, to je taky prvek co bych rád viděl ve hrách častěji.

V Rage jsem se nakonec toulal a ztrácel opravdu rád, pustina nabídla skvělé a zábavné obyvatele, pěkné scenérie, dobře vyvedené města a osady, kvalitní dabing a solidní soundtrack, dobrý pocit z přestřelek a bojů, jen to vše skončilo dřív než bych čekal. Navíc mě chyběla větší volnost a svět k poznávání, příběh utnuli a spoustu věcí nedořešili, tudíž jen doufám že vznikne důstojný pokračovatel. Rage by si další šanci zasloužila.

Pro: Pustina, pocit z bojů a zbraní, obyvatelé a města, dabing a hudební doprovod

Proti: Závody a vozidla, krátkost, nedořešený příběh, svět mohl být více rozlehlejší, zakončení hry

+14
  • PC 60
Po hypu a vlně relativního zklamání a rozpitvávání grafických a enginových nedodělků jsem od hry nečekal příliš, ale čekal jsem, že to ve skutečnost nebude špatná hra. A ona není tak špatná, jen je v ní tolik drobných (v očích některých třeba i velkých) chyb a nedodělků, které ve skutečnosti výsledný dojem srážejí docela hluboko.

Příběh začíná slušně, ale po několika úkolech připadá tuctový, je zde pramalá možnost se ztotožnit s hlavními postavami a o odfláknutém konci (včetně outra, která trvá tak maximálně 30 vteřin a ukáže se, že tajemné kapsle s přeživšími jsou ve skutečnosti tak maximálně 50 metrů od sebe, pche) ani nemluvě. Příběh mě ve skutečnosti tak nudil, že jsem hru hrál snad na 4x v rámci dvou měsíců. Hra si sice hraje na open-world se spoustou možností, ale ve skutečnosti jsem měl pocit, že je ve hře všechno tak dvakrát, maximálně třikrát a dost (čest výjimkám). Takže tu jsou 2 oblasti, po kterých lze jezdit autem, 2 (no, 2,5) města, 3 auta, 3 úrovně brnění, 2 typy nábojů (čest kuši, která má 4) a takhle by se dalo pokračovat. Hra obsahuje ekonomiku, která je ve skutečnosti úplně k ničemu (prakticky nic není potřeba kupovat za peníze) a nesmí chybět ani vypečená karetní hra, protože to je přece in.

Co všichni v době, kdy hra vyšla, řešili, tedy grafika a tak dále, mi až na pár smutných situací (prázdné kouty jsou například záměrně ztmavené, aby to nebylo vidět, až to paradoxně strašně bije do očí) přišla úplně v pohodě i 6 let poté. Co mě ale totálně vytáčelo byl input lag (znatelný zejména v menu, kde myš vyloženě plavala kolem), neschopnost hry zapamatovat si mé rozlišení (nastavoval jsem ho snad 20x, všechno ostatní zůstalo uloženo), vypínající se vsync při přepnutí do Windows, klávesa Escape nezavírající inventář, ale otevírající hlavní menu přes něj a další naprosté drobnosti, které mě ale pily krev celou dobu.

Pro: Od všeho trochu

Proti: Od všeho trochu

+12
  • PC 75
Do nejnovějšího počinu zakladatelů a bývalých králů FPS her jsem vkládal hodně nadějí. Zdálo se, že se studio kolem Johna Carmacka po mnoha oldschoolových střílečkách odhodlalo založením nové značky vydat novým směrem a pokusí se osvěžit žánr akčních her novými nápady.

Nemohl jsem se ale více mýlit. Rage je v podstatě moderněji udělaná doomovka, okořeněná o možnost řídit buginu. Devízou hry je tedy rychlá akce, ve které si procvičíte reflexy, zatímco mozek necháte odpočinout. Akční složka je velmi dobře zpracovaná a je vidět, že mají tvůrci s tímto žánrem již hromadu zkušeností. Přestřelky jsou zábavné. Střídavě bojujete proti mutantům a lidským nepřátelům - banditům a vojákům Authority. Umělá inteligence není nijak úchvatná, ale pro adrenalinovou akci tohoto typu je dostačující. Zbraně mají pěkný design a "feel" a jsou dobře ozvučeny. Arsenal zbraní je docela pestrý. Vedle klasických kousků (brokovnice, samopal, raketomet,..) dostanete do ruky i několik netradičních, včetně dálkově ovládaného výbušného autíčka a mého oblíbeného bumerangu.

Čas mezi jednotlivými misemi budete trávit na čtyřech kolech v postnukleární pustině. Při projížďkách světem se o zábavu postarají boje s bandity v buginách nebo sbírání padajících meteoritů. Krajina mohla být navržena mnohem lépe. Pustinu v podstatě tvoří jen hromada cest, spojujících jednotlivé lokace. Pochválit naopak musím design několika městeček, která během svého putování navštívíte. Všechna jsou detailně vymodelovaná a živá a pomohou hráči nasát trochu té postapokalyptické atmosféry. Městečka fungují jako oázy klidu, ve kterých si hráč odpočine od akce, nabere nové úkoly a nakoupí vybavení.

Bohužel má hra několik nedostatků, kterými trpěl i poslední Doom. Příběh není zajímavý ani originální a o nějakém dramatickém vyústění nemůže být ani řeč. Nejvíc mi však vadil nedostatek kreativity tvůrců při tvorbě levelů. Nejčastěji bojujete v nudných, opakujících se interiérech. V hlavě mi utkvěl jediný povedený level (Jackal Canyon.), ostatní mi tak nějak splívají.

Hru jsem dohrál za necelých devět hodin, což je na poměry současných akčních her lehký nadprůměr. Snaha tvůrců o natažení herní doby přišla tak trochu vniveč. Vedlejších úkolů není mnoho a nejčastěji spočívají v procházení lokací navštívených už v rámci hlavní kampaně. Minihry, kterými se můžete zabavit ve městech, jsou nudné a udrží vaši pozornost jen pár minut a závody bugin také za mnoho nestojí.

Rage tedy není revoluční hrou, která by mohla konkurovat nejpopulárnějším střílečkám současnosti, ale pouze špičkově zpracovanou akcí v pěkné grafice a se spoustou zbytečné omáčky k tomu.

Pro: grafika, zbraně, adrenalinová akce

Proti: příběh, level design

+11
  • PC 75
Než hra vyšla, tak jsem se těšil jaký to bude nářez, "vždyť přece pracují na tom id" jsem si říkal. No i videa a celá ta reklama vypadali tak slibně. A pak to přišlo...

Jako první mně do očí bouchlo to neustálé loadování textur, radši jsem si i zkontroloval, jestli nemám na monitor připojené PSko, ale nic takového se bohužel nestalo. Cel-shade grafika mně naproti tomu celkem příjemně překvapila. Carmackovi megatextury vypadaly úchvatně. I když Vysoká skaliska a monumentální panoramatický obroz jsem už viděli ve více hrách, tak i přezto to na mně dělalo nikdy nekončící cinematický dojem. Textury interiérů však - jak už tu zmiňovalo pár lidí - nestáli zhola za nic. Když jsem se snažil najít vchod do krámu s nábojema, tak se mi ho povedlo 5x oběhnout než jsem ho vůbec našel. Celkově v této hře ubírá texturám přílišná konzolovost. Co se však musí pochválit je dabing a mimika postav.

Samotná hra jakožto akční střílečka obstála na dobré úrovni. Neutuchající chtíč k zabíjení všeho živého mne hnal stále kupředu a nad ničím jsem se dlouho nezastavoval. Design některých destinací jde však mnohdy mimo moje chápání a nejednou jsem se ve hře pěkně zamotal. S obtížností hry si autoři mohli taky více pohrát. Na nejtěžší obtížnost jsem za celou hru dlouhou zhruba 11 hodin zdechl všehovšudy 10x, pokud nepočítám oživování nanotrity. Co se týče zbraní tak ty byli řekněme prakticky nahovno. Zkoro všechno se dalo zabít bumerangama a když už ne tak s sebou vždycky stačilo nosit pár náboju do raketometu nebo elektronické náboje do automatky pravomoci.

Minihry, kterých tato hra obsahuje celkem dost byly zbytečné, nezáživné a nudné. Závody nevyjímaje. Ty se ale nedaly celou dobu ignorovat a pár jsem si jich byl povinen zajet.

Celkově mi hra připadla jako prostornější koridorovka. No co si budem, vedlějších úkolů tam je opravdu po skromnu a i ta hlavní linka neni nijak extra dlouhá. Neviditelné textury vás nedovolí spáchat ani dobrovolnou sebevraždu. Člověk by dokonce řekl že když už to napálí raketometem do skříně, že se s ní něco stane... škoda rakety která padne vedle.

Jedno se musí ale lidem z id uznat. Hra až na počáteční graficko-technické problémy neobsahuje žádné bugy, nebo jsem si žádných nevšiml.

Sečteno podtrženo mně hra bavila, ale znovu ji hrát nebudu.

Pro: Zabijení zabíjení a zase zabíjení. A ještě jsem zapoměl na zabíjení. No dobře, ještě ty jeho megatextury.

Proti: Grafika, velmi slabý příběh, šíleně mocná a nepřekonatelná Pravomoc se moc nepředvedla.

+11 +13 −2
  • PC 80
... je pro mě příjemným překvapením i přes fakt, že jsem od Carmacka a zbytku tlupy z id Soft viděl prostředníček jako nikdy předtím. Prvotní technické problémy v podobě vypadnutého zvuku, titulků a v neposlední řadě i ztráty savu, takhle jsem si určitě akční hru od legendárních vývojářů nepředstavoval, ale co?!

Když mi stačilo, že je RAGE příjemný atmosférou, hratelností, kvalitním pocitem ze střelby a občas i grafikou. Nástup je ovšem spíše prapodivný – i když intro bylo koukatelné – protože první čtvrthodinka ukáže pár hnusných neduh, v čele s texturami, skripty a koridorovostí. Jasně, chtělo se to nějak odlišit (od Borderlands, Falloutů), ale především zmíněná koridorovost tu smrdí nejvíce a už dlouho jsem neviděl něco tak ... NUCENÉHO. Už první procházka po "Mrtvém městě" mi přišla při nejmenším úsměvná a to jsem se tam ještě jednou musel vrátit, OMG!

"Vyjdu tyhle schody, projdu barákem a, hle, jsem na otevřeném prostranství, konečně – říkám si!" Ovšem v tom na mě vyskáče tucet spartakiádních mutantů a já nestačím přebíjet! Ještě se k tomu od někaď vydere jejich pětimetrovej taťka! Hm, oukej, tak si ho obejdu přes támhle ten násp! Chyba lávky, tupoune! Tady si nemůžeš dovolit myslet, tady musíš jednat, takže žádné obíhání/obcházení, ale zhurta do něj a kdyby jsi chtěl ještě něco zkoušet, tak jsou pro jistotu všude neviditelné stěny, muhehe! Tak asi nějak podobně vypadala v praxi moje snaha o obechcání systému RAGE. Celkově mě spíše bavily mise v interiérech, jejichž pojetí je sice stejně lineární, ale není to tak do očí bijící jako u venkovních prostorů.

Zakomponování závodů, různých miniher - v čele s brnkáním na kytaru – a skládáním předmětů mi přišlo takové ... OPĚT NUCENÉ (plnit je nemusíte)! Jasně, je fajn si odpočinout od akce a dát se jeden, dva závody, přičemž tuning na pouštní vehikl se vždycky hodí. Pestré minihry jsou zajímavé, ale portmonku nenaplní. Skládání předmětů je zase silně neúčelné, když Vám něco chybí, můžete tak akorát utřít nos! Ale jako rozšíření hry to přijímám s vděkem, svůj účel to tak nějak plní a hlavně to natáhne herní dobu, ne o moc! Až budu mít náladu to znovu rozehrát, tak zkusím i ty roboty, které mají pomáhat :)

Herní doba se u mě zastavila někde na 9 a 1/2h, přičemž jsem plnil všechny vedlejší mise, takže to s tou délkou neberte tak vážně .)

RAGE: mi přijde jako věhlasný režisér, který prožívá své období, ve kterém jen marnotrapně recykluje, či kopíruje. I přesto ve svém díle má určitou originální formu a možná to bude mít i pokračování ...

Pro: náznak příběhu, pocit ze střelby, více lokací, postavy, temné ozvučení, některé nepovinné mise vydají na jednu příběhovou, ...

Proti: neviditelné zdi, linearita, příliš lehké, sestavování věcí není úplně nejideálnější, ...

+7