Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Kultura

@samorost (06.07.2017 10:15): "Nechce se mi dát dvojku za festival, na kterém budu trávit třeba čtyři dny a ve finále zajdu na nějakých osm setů."
Jo, to mi právě už tolik nevadí (s určitou rezervou), přicházím na to že po stovkách sježděných koncertů a festivalů mě na těch větších akcích baví především specifická atmosféra toho kterého festivalu a společnost se kterou tam jedu, a o ty jednotlivé sety mi už zas tak moc nejde. Ty stejně bývají lepší, jak říkáš, na samostatných koncertech, třeba Skinny Puppy nebo Einsturzende Neubauten z poslední doby by toho na festivalu tolik zdaleka nepředvedli.

Proto mě pomalu začínají lákat i festivaly úplně mimo mé žánrové spektrum, jako Mighty Sounds, nebo Ozora. A slibuju si že i na to Glastonbury jednou dojde, ať už tam hraje co chce :)
@AlieN (06.07.2017 09:52): Jasně, každému, co jeho jest, důležitá je výsledná spokojenost. ;c) Já právě vstřebávám denně kvanta muziky nejrůznějších stylů, takže si rozhled rozšiřuji touto formou. Na koncerty pak chodím právě na to, co mě zajímá nejvíc. Nechce se mi dát dvojku za festival, na kterém budu trávit třeba čtyři dny a ve finále zajdu na nějakých osm setů.

Na MoR jsem byl všech prvních devět ročníků, pak mě to stále se opakující obsazení přestalo bavit. Krom toho mám za sebou nějaké ty Metalfesty, Noci plné hvězd, hromady folkových, či blues akcí atd.. V poslední době ale preferuji spíše jednotlivé koncerty, už mě ty velké akce s přibývajícím věkem nějak zmáhají. :c) Teď jsem si v klubu náramně užil třeba koncert D.R.I., konečně jsem měl možnost své oblíbence vidět naživo a byl to famózní zážitek. ;c)

odkaz
@samorost (06.07.2017 09:39): Na RfP jsem poprvé, ale právě to co ti na něm vadí tu velice oceňuji. Rád se nechám jak říkáš obohatit, poznám něco nové, i kdyby třeba jen na deset minut po kterých odejdu třeba k těm zmiňovaným a dost povedeným Kontrust.

Právě proto že nejsem tak zásadně žánrově vyhraněný, a popravdě ta žánrová a hudební homogenita a konzervatismus některých festivalů už mě intenzivně nudí. MoR obzvlášť, i ten OeF vlastně, naopak Brutal často lineupem příjemně překvapuje.
@GodOfTheSick (06.07.2017 08:42): To je obecně problém velkých festů s hodně roztříštěnou dramaturgií. Moc nevěřím na ono hudební „obohacení”, většina lidí tam přece jde na své oblíbence a kapely, se kterými nejsou svým vkusem „kompatibilní”, pak většinou odzívají a odsedí někde v pivním stanu. Nejvíc crazy jsou pak právě tyto mainstreamové záležitosti, na které pořadatelé z dost nepochopitelných pohnutek pozvou někoho jako Mastodon. A to mohlo být ještě mnohem hůř. :c)) Ale tak alespoň je čas na odpočinek, no. :c) Každopádně mám osobně raději žánrově sevřenější akce.

Jinak doufám, že sis v úterý nenechal ujít Kontrust, na nich je zábava vždy zaručena. :c)

odkaz
@GodOfTheSick (06.07.2017 08:42): To se ti ten bůh snažil naznačit že na Mastodon nemáš být vepředu, ale deset řad za tím v docela slušném kotli. Dobrý trénink na dnešní OeF.

U Paramore škoda že nezněli celou dobu jako jejich poslední skladba, pak by to bylo aspoň docela fajn osmdesátkové disco. Takto byli těžká nuda, ale zase do poloviny jejich koncertu na vedlejším podiu hrál vynikající český postrock The Ills, takže žádná tragédie.

Už jen to, spolu s WWW a hlavně předvčerejšími Die Antwoord, u mě zaručuje celkovou spokojenost.
@Drolin (05.07.2017 09:46): Ono se to asi dá i někde koupit Nicméně, jen ve fyzické podobě? To je hrozně omezující, ani ne tak z hlediska množství, ale dostupnosti a rozmanitosti. A pohodlí. Takhle si sebou v mobilu tahám npř. první anglické vydání Avesty, Shahnameh, téměř kompletního Egana, to bych s tištěnými asi dost nemohla.
Včera jsem na Rock for People přišel 15 minut před začátkem koncertu Insanie k pódiu a byl jsem tam úplně sám. A když jsem potom s hodinovým předstihem přišel v očekávání Mastodon k pódiu, abych byl v první brázdě, tak jsem se tam nedostal, páč už tam kempovali stovky fanoušků Paramore, kteří hráli až dvě hodiny potom. Dětský festival už nikdy víc. No aspoň je Bůh potrestal průtrží mračen.
@Sadako (05.07.2017 09:22): Jo jo, mluvím o českém překladu. Já čtu jen ve fyzické podobě, ale v knihovně na mě čeká macek From the Fatherland With Love. Audition mě asi někdy časem nemine, snažím se číst především japonské knihy.

Ještě pak ten nový (překlad) Tanizaki.

Ale nevím kdy se k tomu dostanu, na léto mám Duhu gravitace, Kroniku ptáčka na klíček, Běsi a Těžké sny.
@Kvasa (04.07.2017 08:34): Narodil se v Kyjevě, ale rodiče byli Rusi, ve 21 letech se přestěhoval do Moskvy, psal v ruštině. Je tam o to v obou zemích trochu kulturní třenice, ale je to spíš tedy Rus.

A samozřejmě hlavně a v první řadě naprosto skvělý spisovatel a dramatik.
@Tulareanus (03.07.2017 20:42): jen Stanice Bouřná a Popraviště a obě si vysloužilyi místo v knihovně. Právě ta lokálnost se mi hodně líbila. Taková svým způsobem až romantická (srov třeba Nikola Šuhaj od Olbrachta). Ale první flek mezi rusy má nedostižný Bulgakov.
Když jsme u těch ruských autorů, na základce jsem za cosi dostal knihu Růže z Kavkazu od Lydia A. Carska. Až teď jsem zjistil, že jde o dívčí román :-)
A troška do pléna - Čingiza Ajtmatova ste čítali? Bol síce v sovietskom zväze, hoci nie rus (kirgiz), ale písal dosť dobrý magický realizmus z ruskej stepi a hôr, kde ožívalo mnoho miestneho folklóru.
Alenku od Bulyčova mám stále v knihovni!

A keď sme pri sci-fi, za mňa aj Hlava profesora Dowella, od Alexandra Beľajeva. Román je takmer storočie starý a stále rovnako výborný, aj keď len o tri roky skôr vyšla v júesej Lovecraftova hororová poviedka o reanimátorovi Herbertovi Westovi. Tématicky podobná, ale kým Lovecraft oživuje mŕtvolákov magickým elixírom, Beľajev na to ide striktne vedecky.
A co takhle Kir Bulycov - Alenciny narozeniny?

Jinak Neznalek - jednicka nam byla predcitana ve skolni druzine a moc si na ni nepamatuji. Dvojka byla poradne utopisticka a trojka naopak tak silene dystopicka, ze by se z ni zatocil kybl i vrahum z Vol strytu :-P
@Drolin (02.07.2017 17:10): Je super rozprávať sa o konkrétnych dielach a autoroch, to nič nemení na tom, že vydávať názory za fakty je celkom argumentačné fallacy. :)
Sledovať sa dajú rôzne vplyvy a vývoj v rámci regiónu, no práve pre rozdielne podmienky je veľmi ťažké porovnávať, o to viac na zovšeobecnenej úrovni. Potom to zaváňa povrchným banalizovaním.
Ač Dostojevský, Puškin, Bulgakov, Šolochov, Gorký, LEV NT, prípadne gulagoví pisálkovia robia maximálnu česť, najväčšia sila bola v rozprávkach.
Napr., spomínaný Muromec, ale pre mňa má nezabudnuteľné miesto v srdci Volkov Alexander Melentievič - Urfin Džus a jeho drevení vojaci (neverím že licencované spin-off Wizard of Oz) a samozrejme geniálne dielo Nikolaj Nikolajevič Nosov - Nevedkove dobrodružstvá (kto nepozná hlášku "kúsok letí" je príšerný noob).
@Tulareanus (02.07.2017 16:30): Neexistuje ani by neměl. Ale jistě lze sledovat, jaké krajiny mají větší kulturní kapitál jako celek a jaké menší, a jaké v tom či daném odvětví.

A diskuzi jistě nerozvíjí, že to je nemožné nebo, že to je (samozřejmě) individuální. To není třeba rozvíjet. Naopak se blíže podívat na krajiny a jejich kulturní vlivy, například jako Gunár a jím vzpomínaný Neználek. Od toho tu je diskuzní fórum.

@M.a.t.t. (02.07.2017 16:43): Ach ne :)).

Jinak, Rjú Murakami mě překvapil. Nejen, že má skvělé knihy (tedy ty čtyři co byly přeloženy), tak i film Topâzu si zaslouží 5/5 a mé zařazení do prestižního seznamu toho nejlepšího z Japonska! Bonusem je hudba Sakamotoa.
@Drolin (02.07.2017 11:28): To nie sú obecné, ale subjektívne názory podporené tvojou vlastnou skúsenosťou. Trúfam si povedať, že ako v literatúre, tak v hrách a filmoch to tak jednoznačné zďaleka nie je a myslím, že nebudem jediný.
@Drolin (02.07.2017 11:28): Najväčšia blbosť je to takto deliť šablónovito po krajinách. Vždy je to individuálne z hľadiska autorov i recipientov. Neexistuje ultimátny recept na najlepšiu knihu a ani na najlepšiu hru.
@RNDr. Gunár Pavel (02.07.2017 13:07): Vše velké klasiky, Neználek a Krása nesmírná (s užasným obalem) je myslím výbavou každé intelektuálně založené rodiny!

Ono, jen o 19. a 20. století ruské literatury bychom se tu mohli bavit na řadu dní.

A je to pravda, bohužel. Ale o to lépe se pak v antikvariátech shání tyto perly :).

Ještě trochu opomenutá, ale velmi významná, je i ta japonská aneb reflexe velmi rychlé přeměny společnosti. Tanizaki, Nacume, Dazai...
@Drolin (02.07.2017 11:28): Nebo Tichý Don od Michaila Alexandrovič Šolochova, Na dně Maxima Gorkého a pro nejmenší Neználkovská trilogie od Nosova nebo Krása nesmírná Iriny Valerianovny Karnauchovové. Ne každému je ovšem dopřáno si ruskou literaturu z důvodu vlastní ideologické indoktrinace vychutnat. :)
Ze sovetske literatury bych vyzdvihl zejmena knihu "Čuk a Gek" od Arkadije Gajdara.
@Kunick (02.07.2017 11:20): Zrovna toto je neotřesitelné :)).

Jestli někde vznikají nejlepší literární díla, tak samozřejmě v Rusku. Od Sologuba po Andrejeva, přes Jerofeje po Sčederina. Podobně jako mají prakticky největší význam Francouzské a Italské filmy nebo to proč se v Japonsku dělají nejlepší hry.

Tohle jsou zrovna takové vcelku obecné názory založené na zkušenosti.
Hobit byl v poho a stejne jako Lotr byl nejlepsi prvni dil, coz ovsem bylo u LotRu dany tim, ze tam je nejlepsi i prvni kniha. Po smrti jedine realne postavy Boromira uz je to takova blbustka.
@mazar1234 (29.06.2017 01:16): Na jednotke je dobré aj to, že ešte nepreskakuje z miesta na miesto. Polovica filmu sa odohráva v Kraji. V trojke už je to desať minút Rohanu, desať Gondoru, dessať Mordoru a zas dokola.. Pri čítaní knihy to nie je až také zlé, kým sa dej presunie do inej časti Stredozeme máš pred sebou pár desiatok strán, do ktorých sa dá slušne zažrať, ale pri filme je to obludné hovádstvo..
@Gordon (28.06.2017 00:00): Mna paradoxne najviac zo vsetkych postav bavil Dain, taky English football ""plejer liiiig" hooligan redneck, ale hodne zabavny chujko :-D.

@Shoggot (28.06.2017 15:55): Jo, jednicka bola celkom OK, podobne ako LOTR (lotor?), kde kupodivu povazujem tiez prvy diel za najlepsi.
Neviem ani preco, ale mam rad take pomale zaciatky, ktore sa rozbehnu a vyvrcholia viac ako okamzitu zbesilu akciu, napr. ako priklad podobne gradovaneho filmu uvediem IMO strasne nedocenenu Gattacu.
Asi mi to pripomina take tie hardcorovejsie RPG hry, kde sa hrac prehryzie tou narocnou no-skill fazou aby sa nakoniec rozbehol do finale a vsetko to tam epicky vymlatil.
Aby prehovoril aj knižný purista, tak Shorova hudba je tým jediným, čo zo všetkých Jacksonových adaptácií za niečo stojí. Vizuál bol príliš banálne hollywoodsky, na Tolkiena obzvlášť.