Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Věda a technika

@orromis (21.10.2020 22:13): V absolútnych číslach to môže byť pravda, len uvádzam moje "empirické pozorovanie" a to v rámci Bratislavy, ako vidím XYZ ľudí denne, z toho je XYZ opticky pocitovo 60+/18+/30+..... a takto to vidím.

Preto ma zaujíma pozorovanie z CZ, či sa to nejako dramaticky odlišuje alebo je to +- všade v priemere rovnaké (v EU nemyslím čínu)
@mazar1234 (21.10.2020 21:15): Tohle si myslím není pravda. V Praze v metru nosili kromě roušek i rukavice pouze starší lidé (snad žádného mladšího člověka, dejme tomu 50 a méně let, jsem s rukavicemi neviděl). I sociologické výzkumy ukazují, že roušky podceňují spíš mladší lidé.

Podle mě starší lidé, kteří se pandemie obávají ani moc nevychází ven pokud nemusí a ve městě je prostě nepotkáš. Potkáš spíš jen ty, kterým je ta situace ukradená.
@mazar1234 (21.10.2020 21:15): No jéje, těch tu je. Vnímám je ve všech věkových skupinách. Staří by ti na to nejspíš řekli že jim je hodně, že už něco prožily a virusu se nebojí.

@BUMTARATA (21.10.2020 20:58): Ten článek nemá být odborný, má především jednoduše vysvětlit, jak se situace má laikovi, tak to vnímám já, no koule na to odsoudit celý článek podle jednoho zmateného odstavce je velmi kulervoucí. Navíc, když jeho pointa je, že ekonomové ujíždí často na svých predikcích trhu a zapomínají přitom na lidský psychologický faktor, kdy nějaká neblahá událost může zatřepat akciovými trhy jen na vystrašené náladě investorů, jako třeba Cov.
Co pozoruju, tak většina kokotů co odmítá roušky, vládní opatření a šíří konspirační teorie jsou boomeři (60+). Bohužel taky vidím pár hovádek v mojí vlastní generaci (30+), co fňukají a nedoržují pravidla a dělají všechno horší pro ostatní, dělají z covidu chřipečku apod. Pak jim umřou rodiče a znamí a magicky otočí o 180. Holt Darwin, ale umírají i ti v produktivním věku. Další dny budou katastrofa, snad to ale přežijeme.
@BUMTARATA (21.10.2020 20:58): Toho autora neznám a je mi celkem ukradený co dělá, každopádně tu citaci vnímám hlavně tak, že matematizace pandemie se nesnaží matematizovat lidské chování, spíš jde o to že pomocí matematiky celkem jednoduše vypočítáš, co se bude dít v horizontu dní a týdnů pokud se situace (tedy přístup lidí k pandemii) nezmění. Prostě k pochopení závažnosti situace skutečně stačí vědět, co to znamená exponencionální růst a že když máš v základu stovky až tisíce nemocných denně tak ten růst bude fakt velkej dost rychle...

Pokud bychom se měli bavit o detailnějších modelech pandemie, které chtějí třeba přijít s opatřeními, tak už ti čistá matematika samozřejmě nebude stačit, ale to podle mě nebyla pointa článku (a tyhle detailnější analýzy existují, viz třeba práce Daniela Prokopa a jeho týmu).

Rozumím ale tomu, že někomu vadí ten povýšenecký tón. Mě osobně ne, ale nejspíš jsem neměl psát že by si to "měl každý přečíst".
Mňa by vcelku zaujímalo, ako je to pocitovo viditeľne v čechách s tzv. "NOSODEGEŠMI" = LOW IQ kokotkovia, čo nemajú IQ dosť veľké ani na to aby si nasadili rúško (čo zvláda 99% 5-ročných detí) a nosia ho pod nosom.

Moje empirické zistenie je paradoxne, že najmenej disciplinovaní sú práve starí ľudia, čo tak vidím denne tak väčšina nosodegešov sú starci, potom teenageri.
@orromis (21.10.2020 15:51): Velmi odrazující byl fakt, že je to další z mnoha „spisovatelů a tramvajáků“, který se k tématu potřeboval vyjádřit. Nakonec jsem to ale přečetl, protože text doporučuje vícero lidí.

A zklamalo mě to, nepřekvapivě. Asi může posloužit jako takové zevrubné shrnutí situace, když člověk přetrpí tón, kterým je to napsáno, že Péťo?

Spíš mě ale trápí, že odborná veřejnost se k tomuhle za celou dobu nedokázala nijak postavit. Proč naše vědecké špičky nedaly hlavy dohromady a nerozjely na tohle téma oficiální YouTube channel? Proč to neudělala vláda? Obávám se, že pak nám asi nezbývá nic jiného než číst „spisovatele a tramvajáky“…

Obzvlášť mě zaujalo:

… (tímto neduhem trpí zejména ekonomie, která má někdy pocit, že se dá spolehlivě matematizovat úplně všechno, včetně lidského chování). (…) Nicméně pandemie je něco, co se dá matematizovat poměrně dobře, a pokud se dá něco matematizovat dobře, tak by se to také matematizovat mělo, protože taková matematizace umožňuje lidem doslova "činit zázraky".

Zřejmě tedy neví, o čem mluví, protože právě pandemie je odvislá od chování lidí, tudíž v těchto modelech nedochází pouze k matematizaci viru, ale právě i onoho lidského chování, pochopitelně.

Atd.
@Dan9K (21.10.2020 17:19): :D Tak to asi nejsem správnej pařan :) Spíš bych očekával zvýšenou teplotu či tak něco, ne mít tep jak tachykardik.

Zákrok byl brutál, umrtvení začalo působit až hodinu po tom, co jsem odešel z ordinace. Řezník se u toho pěkně zadýchal. :D Krve jak z Anime horroru, ale oproti tomu, co mi ten zoubek působil za agonie to byla masáž. :)
@pajmič (21.10.2020 12:55): každej správnej pařan má v klidu 95, protože se celej život nehejbe a má slabé srdce :-)

Jinak doporučuju si preventivně vzít nějak ibuprofen, dřív než odezní umrtvení. nedávno mi vytrhávali hned dva vedle sebe a nakonec to bylo překvapivě v pohodě. Většina lidí říká, že zákrok je v pohodě a je to hrozný potom, no já to měl přesně naopak, zákrok byl naprosto strašný, rozřezaná celá huba, protože to nešlo ven, bolelo to jak svině, protože umrtvení na to nestačilo. Ale potom to bylo už dobrý.
Pokud chcete vědět pravdu, tak se podíváte na data, pokud chcete vědět lež, tak se zeptáte odborníků :D
@Charllize (21.10.2020 10:19): Vláda je zoufalá. Prymula zakazuje co může a nakažení furt rostou. A budou růst dál, protože na rozdíl od března už si lidi nebudou dávat pozor. Počasí přeje nemocem a to situaci taky nevylepší. Teďka tedy bude poslední víkend v roce hezky, ale toho zase každý využije a někam zajde. Ale když se dívám na ten seznam výjimek, tak mi připadá že se nezavře skoro nic. Z toho co potřebuju nutně a pravidelně akorát knihkupectví.
Můj tip je, že u nás stále home office nebude. Zůstaneme s lékaři v první linii! :)
Je tu někdo doktor či felčar? :D Včera jsem byl u zubaře, jenž mi vytrhl zkaženej zub, ted mám hubu lehce napuchlou, což ale není problém, nábrž fakt, že se mi nezvykle zvýšil srdeční tep (93 až102) bez jakékoliv fyzické aktivity. Normálně mám beat 90- 95 po silovém tréninku a 120+ po kardiu. Je to nenormální? Mám si už ted zabírat místečko na krchově? :D
@Dan9K (21.10.2020 00:14): Nemas zac. Ja si myslim, ze R pro dnesni den je spocitane z dat z celych predchozich nekolika tydnu, nelze rict, ze je to situace pro den "pred tremi tydny". Uvedu naprosto naivni, trivialni, ilustracni model vypoctu zalozeny na tom, ze inkubacni doba je presne na den 3 tydny, clovek je nakazlivy pouze prvni den po nakazeni a kazdy den jsme schopni otestovat celou populaci testem, ktery je 100% presny v den na konci inkubacni doby. Rekneme, ze X=dnes a Y=X-3 tydny.

pocet nakazenych(X) = 10000
pocet nakazenych(Y) = 5000
R(X) = pocet nakazenych(X)/pocet nakazenych(Y) = 10000/5000 = 2


V tomto ilustracnim pripade by to byla skutecne situace ze dne Y, tedy ve dne Y se od 5000 nakazenych nakazilo 10000 lidi, ktere pozorujeme ve dne X. Pokud se ale ve vzorci zohledni skutecne parametry nemoci (inkubacni doba obvykle do 2 tydnu s extremy, nakazlivost obvykle nekolik tydnu s extremy, otestuje se jen zlomek populace denne, nepresnost testu) a pridaji se k tomu dalsi ukazatele, pro nez je zname statisticke rozdeleni (zmineny pocet mrtvych a tak dale), vzorec bude najednou znamenat, ze je to R "z poslednich nekolika tydnu spocitane k dnesnimu dni".

Pokud bych to vztahl na zavedeni jednoho opatreni, lze jeho ucinnost zacit pozorovat zhruba po nekolika dnech (mozna jednom tydnu, matematik ani statistik nejsem), kdy jeho pritomnost zacne byt ve vzorci statisticky vyznamna, ale jeho kompletni ucinnost bude pozorovatelna az po uplynuti doby, ze ktere se R dle parametru nemoci pocita.
@Garion (20.10.2020 23:22): Děkuji moc, čili současné R je situace z před tří týdnů cca. To mě ale tak napadá, že něco podobného se říká i u stavu lidí na JIP a úmrtí, že to vlastně vychází ze situace z před tří týdnů. Takže je otázka, jestli je to R skutečně z před tří týdnů anebo se ty tři týdny spojí s těmi dalšími třemi týdny a máme už týdnů šest :-)
@Dan9K (20.10.2020 22:19): Modeluje se to na zaklade historickych dat (pocet nakazenych vs pocet testovanych, pocet hospitalizovanych, pocet mrtvych apod) a myslim si, ze to zohlednuje parametry specificke k modelovane nakaze (tedy napriklad inkubacni dobu), v pripadne COVIDu si ja osobne myslim, ze to bude casovy usek v ramci tydnu.

Existuje napriklad stranka https://rt.live/, ktera modeluje R pro jednotlive staty v USA, web je opensource na GitHubu , model je opensource na GitHubu a tady je samotny model, ktery R pro COVID-19 pocita, takze jestli chces, muzes si tam zjistit, jak to konkretne je.

Jsou tam zminene zdroje pro "tu matematiku a modelovani" - https://staff.math.su.se/hoehle/blog/2020/04/15/effectiveR0.html + https://www.ijidonline.com/article/S1201-9712(20)30119-3/pdf, takze hura do toho!

EDIT: Tahle britska stranka to docela rozumne shrnuje, vynatek:

How are R and growth rates estimated?
Individual modelling groups use a range of data to estimate growth rates and R values, including:

- epidemiological data as testing data, hospital admissions, ICU admissions and deaths – it generally takes up to 3 weeks for changes in the spread of disease to be reflected in the estimates due to the time delay between initial infection and the need for hospital care
- contact pattern surveys that gather information on behaviour – these can be quicker (with a lag of around a week) but can be open to bias as they often rely on self-reported behaviour and make assumptions about how the information collected relates to the spread of disease
- household infection surveys where swabs are performed on individuals – these can provide estimates of how many people are infected. Longitudinal surveys (where samples are repeatedly taken from the same people) allow a more direct estimate of the growth in infection rates

Different modelling groups use different data sources to estimate these values using mathematical models that simulate the spread of infections. Some may even use all these sources of information to adjust their models to better reflect the real-world situation. There is uncertainty in all these data sources so estimates can vary between different models, so we do not rely on just one model; evidence from several models is considered, discussed, combined, and the growth rate and R are then presented as ranges. The most likely true values are somewhere within the ranges.

Rounding and differences between the data streams used in these individual model outputs that are combined account for differences between estimates of R and estimated growth rates.

Time delay of the estimates
SPI-M use several models, each using data from a variety of sources in their estimates of R and growth rate. Epidemiological data, such as hospital admissions, ICU admissions and deaths, usually takes up to 3 weeks to reflect changes in the spread of disease.

This is due to the time delay between initial infection, having symptoms and the need for hospital care. As a result, the latest published figures represent the situation over the past few weeks rather than today. These estimates do not yet fully reflect any very recent changes in transmission due to, for example, recent policy changes in the UK.
@hanak_v_exilu (20.10.2020 07:44): jo já vím, co to číslo znamená a že je důležité, ale nevím, jak se vypočítává. Co se bere do úvahy a jak moc zpětně se ta data analyzují do současného R. Pokud je 1.5, je to průměr za poslední týden nebo měsíc? Proto je to pro mě virtuální. Navíc to, že to vypočítaji správně, je podle mě naprosto iluzorní, jelikož trasování se stíhalo naposledy v červenci a bez toho netuším, jak se chtějí dobrat správného výsledku.
@MCZ (20.10.2020 19:07): Já s tebou dá se říct souhlasím, nicméně je potřeba do státu nalejt nějaké finance, jinak se dostaneme do “ranku” 3 zemí ...
Je potřeba se asi konečně smířit s tím, že většina lidí sleduje pouze své vlastní zájmy a je jím u prdele, že má někdo vyžít ( pokud má “štěstí” ) s 500 kč na den.
Stačí se podívat na pana hrabala Prymulu a jeho business v min letech, kdy do firmy nasadil na post společníka a jednatele jeho dceru, aby to nebylo tak nápadné a rozjeli kšefty s nemocnící, kde byl na postu ředitele. Tohle nejsou jen bulvární drby, ale data vyplývající ze závěrek “jeho” společnosti. A takovej lump, má pak rozhodovat o štěstí druhých ... nepochopím ?
Bohužel se v ČR moc moc peněz vytuneluje, já se pak nedivím OSVČ, že s tímhle faktem nemá nikdo moc velkou motivaci platit dobrovolně víc, než musí, když pak stát ani nepomůže.
@kuler91 (19.10.2020 21:46): Co se toho rizika podnikání týče...

Pokud se bavíme o malých až středních živnostnících/podnicích, tak jedna věc je konkurenční boj, trh, rozhodnutí a plánování, se kterými se musí každý popasovat sám a nikdo tam nemá rezervy na v podstatě celý rok. Protože úplně jiná věc je, když ti stát v podstatě ze dne na den toto podnikání znemožní (po druhé v roce, i přes předchozí ujišťování, že už se tak nestane). A to nemluvím o bonusech typu hromada kazících zásob, které se nestihnou prodat atp. To už opravdu není žádné "riziko podnikání", ale prostá likvidace.

A fascinuje mě, jak se tímhle termínem ohánějí zejména třeba právě státní zaměstnanci (konkrétně politikové), kteří tohle nikdy neřešili (anebo jsou za vodou...).

Jinak neřekl bych, že OSVČ mají oproti lidem v klasickém pracovním poměru nízké odvody, ale naopak, že zdanění práce je u nás příliš vysoké. Což o to, osobně bych nebyl proti, kdyby stát s těmito prostředky dokázal hospodařit, zajistil lidem ochrané pomůcky, potřebnou infrastrukturu pro testování, trasování a tak podobně.

Ale jak snad všichni vidíme, házet státu v současné době ještě více peněz, by bylo zcela zbytečné - zejména když nás jeho zbrklá rozhodnutí pomalu všechny ožebračují. (Tím nezpochybňuji třeba to uzavření restaurací a barů, které mě osobně bolí nejvíce - já vím, že k němu v dané chvíli muselo dojít - nemuselo by však, kdyby stát dělal co má, tzn. fungoval.)

(Pardon za menší politický rant a rád bych, kdyby případné reakce řešily právě to podnikání a opatření ohledně covidu atp.)
@BUMTARATA (20.10.2020 15:45): Chapu, ale porad mi chybi nejake konkretni ukazky, jak by se opatreni mela zasadne lisit od tech, ktere jsou aktualne zavadeny (cimz nerikam, ze k nim nemam vyhrady). Pokud mas superprenasece, tak samozrejme nakazi mnohem vic lidi ve svem nejblizsim okoli (tedy vytvori cluster), ale zaroven je mnohem vyssi sance, ze nakazi "nahodneho kolemjdouciho" (pokud se bavime o noseni rousek venku).
@Garion (20.10.2020 15:13): This kind of behavior, alternating between being super infectious and fairly noninfectious, is exactly what k captures, and what focusing solely on R hides. Samuel Scarpino, an assistant professor of epidemiology and complex systems at Northeastern, told me that this has been a huge challenge, especially for health authorities in Western societies, where the pandemic playbook was geared toward the flu—and not without reason, because pandemic flu is a genuine threat. However, influenza does not have the same level of clustering behavior.

Nevím, jestli jsme si předtím porozuměli, „novinkou“ nemá být, že se to lépe šíří (jako chřipka) v interiérech, ale že se to mnohem více (než chřipka a podobné) šíří v clusterech. Což pak vede k tomu, že je potřeba zvolit jiný přístup, jinou sadu opatření, apod.
@BUMTARATA (20.10.2020 13:45): Priznam se, ze ted nemam cas to cist cele, takze jsem mrknul na odstavce, ktere zminovaly "flu", a nic o vetranych nebo nevetranych prostorech (pripadne rozdilech v sireni chripky a COVIDu ve smyslu mechaniky prenosu mezi jedinci) jsem tam nevidel. Pokud jsi to cetl cele a vis presne, kde to najit, muzes lepe nasmerovat?
@BUMTARATA (20.10.2020 13:45): To máš určitě pravdu (a nenapadlo mě to), na druhou stranu by se zase mohli narovnat sousedské vztahy a znovuvytvořit lokální komunity, protože se lidé nebudou muset tolik stěhovat za prací.

Myslel jsem to hlavně tak, že by pro firmy HO nemuselo být sprosté slovo a lidem by tu flexibilitu umožňovali častěji (prostě chtít pracovat z domova by nebyla překážka pro získání práce, v zaměstnáních kde to samozřejmě dává smysl - pro spoustu zaměstnavatelů to imho dnes překážkou je).

Každopádně si rozhodně nechci dělat iluze o tom, že by to firmy nezačaly nějak zneužívat...
@BUMTARATA (20.10.2020 13:45): Obávám se, že zde jsi opravdu trefil do černého. Už teď je schopnost mnoha lidí vycházet s druhými hodně chabá, pokud se stáhnou do soukromí dlouhodobě, nastane něco jako kolaps mezilidských vztahů. A nejhorší na tom, je, že mnoho lidí bude mít pocit, že jim tento stav vlastně náramně vyhovuje. Staneme se společností solitérů.
@orromis (20.10.2020 13:16): Teď ale vážně, těch důvodů, proč chtít HO je určitě mnoho, některé, jak píšeš, jsou dobré, některé jsou výhodné pro zaměstnance, více času, jiné pro zaměstnavatele, méně zodpovědnosti. Mně ale často přijde, že jedním z nich jsou mimo jiné špatné mezilidské vztahy, kdy se lidi v práci vlastně nemají rádi, neumí spolu komunikovat, nechtějí spolu trávit čas, nebaví se o mimopracovních záležitostech, apod. A této neochotě/neschopnosti socializovat se, naučit se vycházet s lidmi, které jsme si nevybrali za přátele, půjde HO samozřejmě ještě víc naproti. Na budoucnost se nelze než netěšit. :)
@BUMTARATA (20.10.2020 13:08): Třeba chřipka se takto prý nechová. A k tomu nejaky zdroj mas? :)

Jinak noseni rousek venku ma samozrejme v porovnani s nosenim rousek uvnitr mensi smysl, ale pokud je situace spatna (jako napriklad ted u nas), smysl to ma (tedy udelas temer cokoliv, abys dostal R dolu, nejlepe pod 1).
@Garion (20.10.2020 12:03): To ti právě nevím. Třeba chřipka se takto prý nechová. Pořád se mluví o tom, jak každý nakazíme jednoho a půl člověka, prakticky, platí-li tato zjištění, nenakazíme. Mělo by to vliv i na zaváděna opatření. Kdyby se např. ukázalo, že drtivá většina přenosů probíhá v interiérech, bylo by smysluplné nosit roušky v exteriérech? And so on…

@orromis (20.10.2020 12:39): Kdybych měl psát o dystopii, tak budu psát o světě, ve kterém lidé nevychází ven, protože nemusí. Jajks, to už vlastně napsal Houellebecq. :))
@Jab (20.10.2020 12:55): U nás ve firmě to brzdilo to, že vedení sídlí ve Francii, takže se řídíme podle francouzských standardů. Pak se situace ve Francii vyhrotila, takže se začala dlouhá bezvýsledná debata jak to udělat. Nakonec místní vedení zpanikařilo a zflikovalo se to ze dne na den. Přes léto se pokoušelo koupit notebooky, jenže stejný nápad měl každý druhý, takže nebyly. Pak byly, ale nevyhovující. Výsledek je, že zavádění home office je na etapy a bůhvíkdy se dostane na všechny. Každý nadává na vládu, ale korporát je to samé v bledě modrém a to se ještě nemusí babrat v politice.
Ono je to vtipné, že postupně zavírají instituce, které ke své práci potřebuji (archivy, knihovny...). Národní archiv už zavřel. Takže postupně fakt nebudu mít co dělat. Ale home office nedostanu holt. Každý den tak stále budu cestovat z práce a do práce. A to ač bych i v normální necovidové době mohl pracovat z domova. V rámci téhle druhé vlny odešel i rozum asi. Jinak nevím, kde se najednou ten odpor proti HO bere. :P
@orromis (20.10.2020 12:39): Přesně jak píšeš. Má to dopad i na dopravu, méně bordelu ve vzduchu apod. Jasně, jsou tu také negace, jako třeba přetlak restaurací právě v okolí business center, které se prostě neuživí, nicméně, už dlouhodobě si myslím, že počet restaurací/hospod je až neúměrně vysoký vůči hustotě obyvatel. Tím se nechci dotknout někoho, kdo pracuje v pohostinství, beru to prostě jako fakt, který vnímám již dlouhou dobu.

@rikuhahl (20.10.2020 12:39): Jo, také by mi občas kancelář sedla, navíc, lidi ze svého teamu jsem živě neviděl už ani nepamatuji... :) Dříve jsme společně občas chodili na snídaně, či na oběd, a je to fajn, když se kolektiv takto stmeluje, ne aby jenom pracoval, ale také se i bavil.

@Garion (20.10.2020 12:35): Dobře vy. Jsem zvědavý, jestli něco podobného někdy bude i u nás... :)
@ZephyrCZ (20.10.2020 12:30): Tak ono by to bylo super pro pražské firmy co mají problémy najít zaměstnance na hůře placené práce. A naopak by to pomohlo vyřešit nezaměstnanost v regionech, potažmo zmírnit problém nedostatku bytů v Praze. Pro firmu která sídlí někde v Karlíně je výhodnější zredukovat kanceláře na polovinu a mít lidi na homeoffice. Představa, že budeš brát pražský plat a platit nájem v Karviné, bude pro dost lidí lákavá. Kdybych dostal permanetní homeoffice a odstěhoval se z Prahy, tak se mi reálně zvýši plat o cca čtyři až pět tisíc co ušetřím na nájmu.
@rikuhahl (20.10.2020 12:19): Nejde ani tak o typ organizace (státní/soukromá), ale o tom jací jsou lidé ve vedení. U nás v práci je všechno bezproblémů a když chci být doma, tak doma jsem (do kanclu máme třeba zakázáno jezdit MHD a ti co tak jezdí buď zůstanou doma nebo musí jít pěšky) - je nutno teda dodat, že takhle fungujeme i běžně, protože asi polovina firmy jsou lidé co žijí v zahraničí a většinou ani nejsou češi. V jedné bývalé práci kolegům nechtěli vůbec povolit HO, protože "by pak nikdo nepracoval a firma se zastavila!", což se samozřejmě nakonec nestalo (když už to povolili). Jak na tom jsou teď netuším (je to malá SW firma kde byl dřív home office taky bezproblémový, ale asi před rokem a půl je koupil nějaký český elektro korporát a všechno šlo do hajzlu).

@ZephyrCZ (20.10.2020 12:30): Kdyby se HO zavedlo jako běžný standard, tak by to bylo super. Méně aut ve městech, méně emisí, méně kancelářských předražených budov na úkor sociálního bydlení, ušetřené peníze pro obě strany...