Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Kultura

@Jab (14.04.2020 10:14): Jinak není moc divu, že zrovna tvorba Randové tak dost zabrušuje do literárního tropu Mary Sue :)) Dagny Taggart je krásná, ale neví o tom, zamilují se do ní tři muži, všichni jsou dokonalí, ona je dokonalá...

Jinak Atlasova vzpoura není dobrý román, ani dobrý manifest tvářící se jako román. Těžko se člověk mimo vyhraňující se pubertu může vcítit do postav, jejichž ostentativní psychopacie je prezentována jako vrchol ctností a to velmi černobíle. Není to u ní netypické, v jejím Fountainhead (česky jako Zdroj). Hlavní hrdina Howard Roak je absolutně dokonalý, ztělesnění Mary Sue, ztělesňuje naprosto bezchybný ideál, kdežto Elsworth Toohey je absolutní zlo, skoro komiksový padouch.
Vtipné je, že Toohey je doslova napsaný podle socialistického aktivisty Harolda Laskeyho, na jehož přednášky Randová chodila. Dokonce postavu přepsala, aby měla víc fyzických rysů jako měl právě Laskey. Poměrně máloco ilustruje nejen mělkost jejího psaní, ale dokonce i ideologie a "filosofie".

Atlasova vzpoura je politický manifest misantropie, psychopatické hrabivosti a krutosti, který se snaží tyhle patologie povýšit na ctnosti skrz zdání filosofie a legitimní ideologie. Naštěstí dokonce Randová píše tak špatně a mělce, že neoklame každého. Objektivismus je povětšinou ideologie, která pozře ty, kteří paradoxně Randovou nečetli.

Marx je nejen na opačném konci spektra z hlediska myšlenek, ale i z hlediska "kvality" filosofie a psaní. Srovnávat je nefér, protože svou prací Randová nesahá Marxovi ani po kotníky.
@Kunick (14.04.2020 10:09): Ty knihy jsou stále velmi velmi velmi populární. Zajímavostí budiž, že nedávno z nich byl mimořádně nadšený i Mikoláš Tuček. Mimo jiné proto, že inspirovaly (doteď mi není jasné, jestli pochopil, že negativně) jeho oblíbený BioShock. Ten výtečně ukazuje, co se stane, když se ideály střetnou s realitou. Něco, co by potřebovali i její hrdinové. Lepší volbou je tedy zahrát si ten než číst její knihy.
@Tulareanus (14.04.2020 10:21): Hej. U libertariánů to ještě jede. A některých republikánů (tam se to logicky může křížit). Třebas Terry Goodkind (který ten objektivismus jel) a jeho knihy mě z toho náctiletého libertariánství vytáhly. S objektivismem jsem ale přímo ani nikdy nekoketoval. Asi je recht, že je to filosofie tak do toho fantasy spíše než na univerzity. :)

Hele, co vyhodí google. Asi to stále fandy má. Tipoval jsem, že je to i geograficky omezené zejména na Sev. Ameriku. :)

Obecně to asi letí v těhle sférách, anžto je to prostě "jednoduché" a "osekané" na kost. Nic proti tomu tedy, když si touhle filosofií někdo projde a dovede jej to pak jinam, ke složitějším myšlenkám.
@Kunick (14.04.2020 10:09): Ide asi primárne o jej Atlas Shrugged, jej filozofia je utopický, na kapitalizme založený, individualizmus, prezývaný etický egoizmus - človek má robiť veci pre svoj prospech, ale tak, aby ostal etický a neubližoval druhým, čo je veľakrát krátkozraké a je otázka, že ak človek neubližuje z krátkodobého hľadiska, neuvedomuje si, že môže ubližovať z dlhodobého (viď. libertaráni). Viackrát tam nemá veci logicky podoprené, prípadne niektorí ľudia majú problém so štýlom jej písania, pretože im príde ťažkopádny a nezrozumiteľný a vo výsledku tak jej dielo označujú za blbosť.
Druhým dôvodom, prečo to použiť ako toaleťák je možno to, že ona vytvorila takzvaný objektivizmus a jedným zo základných pilierov absolútny racionalizmus. A keďže iný pilier je "objektívna realita" (tu som na strane Hegela - realita je subjektívnym projekciou vnímaná cez zmysly, skúsenosti a status jednotlivca), tak jej vychádza "objektívne racionálne dobro", ergo ak nemám toaletný papier a potrebujem ho, je "racionálnou objektívnou realitou" použiť papier, ktorý nevyužívam pravidelne alebo vôbec, čiže jej knihy. :)

@Jab (14.04.2020 10:14): No ja som zažil dvoch zarytých libertariánov, ktorí ju citovali a ktorí ju majú naozaj radi. Bola tam aj silná paralela v tom, že absolútne nevedeli argumentovať alebo mať podporné argumenty v otázkach fungovania spoločnosti a reálnych medziľudských vzťahov. Ale tak, to dáva zmysel. :)
Inak to bola jedna z prvých vecí, čo mi napadlo pri vypuknutí pandémie a začatí karantény - ak sa tí libertariáni nepoužia teraz, tak asi nikdy A ešte som si povedal, že aký som rád, že minimálne v európe nemáme vládu libertariánov. :)
Tohle dnes pobavilo. Jak jsou na tom zdejší odborníci? Četli jste? Dlouho jsem zvažoval, ale vždy mi přišlo, že mám lepší věci na práci.
Uf jsem se po letech podíval na Batman se vrací a tak výborný jsem si to nepamatoval. Danny DeVito, Michelle Pfeiffer, Christopher Walken naprosto vynikající a Batman to tam tentokrát ani moc nekazí. Ta atmosféra, stylizace, ty šílené nápady (nejdřív unášení dětí a potom tučňáci s bombama). Prostě absolutní nářez.
Ja mám rád aj knihy, v osamelosti a nezadanosti a stresu z toho je to najlepšia vec aká je. Ja mám rád knihy od Thomasa Brezinu, od toho spisovatela mám aj autogram, je to skromný človek a fajn.

Filmy mám rád samozrejme Marvel, Fantasy a tak. Filmové Marvel univerzum je skvost.
Človek v osamelosti má takéto koníčky ako ja, kulturné vyžitie v rámci možnosti a znesenia.
@Fingon (11.04.2020 13:43): Stávka mě čeká, ale tedy Generální linii mám opravdu rád, i z toho důvodu, že jsem ji viděl v kině s živým doprovodem. Ale téma industrializace je samo o sobě skvělé. Muž s kinoaparátem mě před lety tolik nevzal, ale určitě by to byl jeden z filmů co doporučit už kvůli historické hodnotě.

Nibelungové vypadají vizuálně skvěle, a zrovna nyní je ideální čas kouknout na tyto filmy.
@Drolin (11.04.2020 10:49): Utrpení Panny orleánské (jeden z mála němých filmů, co jsem si pořídil na DVD/Blu-Ray) je jeden z vrcholů němého filmu, souhlas. Naopak místo Generální linie bych vyzvedl Stávku, pro mně asi nejlepší Ejzenštejnův němý film. Skvělý je taky Muž s kinoaparátem (Dziga Vertov). Poslední štace je pro mně pro změnu nejlepší Murnau (ale viděl jsem jen osm jeho filmů).

Jsem zvědavý, jakcí budou Nibelungové (koupil jsem v Hamburku den po firemním večírku, zpáteční let byl až večer), ten jsem chtěl vidět už přes deset let.
Utrpení Panny orleánské

Impozantní i po letech, a ač mám velmi rád Bressonovu verzi (Proces Jany z Arcu), je Dreyerova verze přeci jen unikátní a zaslouženě uznávaná jako vrchol němého filmu (pro mě je tím vrcholem ovšem stále nepřekonatelná Generální linie).

@Bellerofontes (09.04.2020 07:45): Super, v nejbližší době se na to nejspíše kouknu.
@Rapier (11.04.2020 09:46): No první díl rozhodně oplývá násobně větší akcí než Božský imperátor, což je spíš filzofické dílo plné intriky a a dialogů. To samé ty prequely od synátora Herberta, to má taky docela slušné tempo. Kulhánka nebo Kotletu beru spíš jako čistě akční literaturu, ve hrách bych to zařadil jako FPS :))
@Richmond (11.04.2020 09:29): Dunu jsem četl a je skvělá ale že by tam bylo moc akce se říct teda nedá. :) Spíše intriky alá Dallas. Ostatní díly jsem nikdy nečetl. Akci si představuji spíše jako Kulhánka nebo Kotletu. Tam se to akcí hemží, doslova.
@mazar1234 (04.04.2020 22:05): Mazare pokud jsi nečetl knihu od českého autora, tak to jako bys o Afganistánu nic nevěděl.

Bojiště Afghánistán: Sovětsko-afghánský válečný konflikt 1979-1989 odkaz. Mám doma starší vydání viz. odkaz, výborná kniha.
@S4TW (10.04.2020 15:53): Tak to si přečti ty Tři tělesa. Moderní sci-fi čtu docela dost a vývoj tam vidím. Fantasy se spoustu let točilo v kruhu a v poslední době se žánr trochu vzepjal, ale na sci-fi se pořád nechytá. Mluvím pochopitelně o světě. Česká sci-fi je za posledních 20 let úplně někde jinde. To je doslova exploze autorů a knížek. České fantasy se pochopitelně taky dost oživilo.
Já se musím dokopat k tomu Hyperionu, mám to už x let a jediná věc, kterou jsem s tím udělal je ta, že jsem dokoupil pokračování.. :D
@Tulareanus (10.04.2020 15:50): pardon, já se snažil trochu popřít ten druhý odstavec a tak to šlo vlastně proti tomu prvnímu... no, to je právě ono, že ve fantasy se povedlo autorům ten žánr docel modernizovat a někam posunout, za to sci-fi se mi jeví, že stagnuje a s ničím novým nepřichází a když už něco lepšího vyjde, tak je to spíš taková óda na ty klasická díla žánru... ale u scifi je to spíš jen můj dojem, já jsem v podstatě žádné snad ještě nečetl :-) (jenom Eriksonova Spratka)
@S4TW (10.04.2020 15:43): Asi sme sa nepochopili, ja som napísal, že súčasných fantasy autorov viac evidujem a čítam a považujem za fajn, ale v scifi som toho veľa atraktívneho z posledného obdobia nenašiel. :)
@Tulareanus (10.04.2020 15:02): no, u fantasy to tak právě vůbec nemám, tam bych řekl, že se obecně píše lepší a zajímavější fantasy než dřív, ale u scifi právě nabývám dojmu, že posledních 20-30 let hrozně stagnuje :D
@S4TW (10.04.2020 14:57): Ten Úsvit noci je docela nový. A od stejného autora vyšly tři díly čtyřdílné série Společenství. Ten poslední snad vyjde na podzim. Obecně ve sci-fi není tolik dlouhých ság jako ve fantasy, kde mně připadá, že je naopak výjimkou napsat knížku a nesklouznout k šesti pokračováním.
@S4TW (10.04.2020 14:57): Hmm, je pravda, že ja som vlastne tiež žiadneho relatívne nového autora scifi (fantasy ešte hej) nečítal a nepostrehol som, čo stojí za to. Len od pár ľudí, som dostal odporúčanie, že knižné predlohy Altered Carbon vraj stoja za to, pričom ako to pri čitateľoch býva, seriálové spracovanie sa im vôbec nepáčilo.

Inak možno je dôvodom aj to, že aby sa z niečoho stalo "osvedčené dielo", tak sme zvyknutí, aby v literatúre prešlo dosť času od vydania, napr. v porovnaní s pc hrami.
Prvý diel Dune je top, ale mne sa veľmi páčil aj tretí diel Children of Dune, hlavne to bolo dosť bizarné a nekonvečné a tým je ten jeho svet a jeho pravidlá a fungovanie netradičný, v podstate jeho smerom sa málokto vydáva a on tak ostáva originálnym.

@Jab (10.04.2020 08:01): The Foundation mám stále na poličke v restoch, v poslednej dobe čítam menej, ako som čítal, tak nestíham, za minulý rom som prečítal len asi jednu knihu v rámci beletrie, inak som skončil u odbornej literatúry k práci a tak. Každopádne aj to The Foundation je jeden z dôvodov, prečo sa posledné roky snažím vyhýbať kníhkupectvám, vždy si niečo kúpim, aj keď táto knižka bola Luxus, cca 3 roky dozadu som ju kúpil novú v originále asi za 5€. :)
@S4TW (09.04.2020 23:00): Smysl má jen první díl. Postupně další jsou imho hrozné blití. Alespoň co jsem četl. Docela fajn jsou ale ty "předehry" od jeho syna. Je to takové brakové dření, ale děj pěkně odsýpá. Což se o některých knihách jeho fotra opravdu říci nedá. ;) Ta série se Služebnickým džihádem byla snesitelná. Ale opravdu už to byl nehorázný brak. Čtivý ovšem. Erasmus se stal jistě oblíbencem mnoha čtenářů. :)

@hanak_v_exilu (10.04.2020 07:57): Nadace, tím že jde o detektivku na vesmírné úrovni, stále patří mezi mé sci fi top. Škoda, že se Asimov už tak nezaobíral jednotlivými charaktery. Ale četl jsem od něj i nějaké povídky. Přesně si nevzpomínám na jméno, ale byli tam dva zubaři-kamarádi, co se zamilovali do stejné holky. Ta povídka byla hit a přesvědčila mě, že když Asimov chtěl, tak uměl vytvářet i opravdu živoucí lidské charaktery. ;)
@S4TW (09.04.2020 23:00): Spíš bych řekl že kvalita Duny je kolísavá. První díl je geniální, druhý mi přišel slabší, třetí lepší než druhý a tak podobně. Ale ani tak nikdy série neklesla pod vysoký nadprůměr. Dokonce i dva poslední díly, které napsal syn Franka Herebera, jsou pořád velice slušné. Jinak z těch sérií bych doporučil Helikonie od Briana Aldisse. Dobrá je sága Úsvit noci od Petera Hamiltona. Porucha reality a další díly. Líbila se mi Válka s Chtorr od Davida Gerrolda, ale člověku musí sednout. Problém Tří těles je logická volba a je to ještě lepší než se povídá. Klasiky jako Rámu, Nadaci, nebo Hyperion asi doporučovat nemusím. Jestli ne, tak první dva díly Hyperionu se skoro Duně vyrovnají.
To me tak napadl dotaz... chtel jsem jit do nejake poradne scifi knizni serie, cim obsahlejsi svet a cim vic dilu, tim lip... nabizela se samozrejme hned z kraje Duna, ale tam me lehce odradila podle vseho klesajici kvalita s kazdym dilem
Dostal jsem chuť na SF/F povídky a "pár" Ikarií a Iksbéjedniček se mi válí na disku, tak začnu Ikarií z roku 2000, ať zjistím co se psalo v té době.


Btw, kdyby někdo měl XB-1 říjen a listopad 2018 jako DJVU ebook, nechť písne PM.
@Drolin (08.04.2020 12:09): Nejsem jejich obvyklý divák, vlastně jsem z těch novějších viděl jen Miikeho Mugen no džúnin, což nebylo špatné, ale zapamatováníhodné také ne.

Zabíjení ale nezůstává nic dlužno ani svému názvu, ani jménu režiséra. Na úzké ploše se v něm setkává několik charakterů, z nichž jeden sní o zabíjení, druhý se na něj připravuje a další ho přináší, aby se ho posléze ti, co ho nejprve odmítali, po setkání s nimi dožadovali. Je to výtečně napsané a úsporně natočené, pro Cukamotu typicky mnohaúrovňové a symbolické. Ještě jsem neviděl film, který si utahuje z žánrových tropů a samurajského údělu, aniž by podceňoval závažnost tématu nebo inteligenci diváka.
Videl jste nekdo ty TWD z prostredi samuraju, docela me to zaujalo, ale trochu se bojim, ze se to bude brat moc vazne ;)
@Samariel (08.04.2020 16:59): milion ... jde o to, co se ti libi .. ja treba miluju Jussi Adlera Olsena ;), nebo treba Kam az me nohy donesou od Bauera, a nebo od Teddyho Atlase knizka Z ulice do ringu ...
@Samariel (08.04.2020 16:59): Z poslední doby se mi líbila hodně Kniha hřbitova od Gaimana, můj oblíbený spisovatel. Pak třeba takový Konec světa & Hard-boiled Wonderland od Harukiho Murakamiho, ten celkově píše také dobré knihy.
Knižní doporučenï:

H.G.Wells - Tono-Bungay

Sonda do života podnikatele. Anžto lepší než Petrolej.