Kultura

Jo tak Jerryho hra byla snad první animačka, kterou jsem viděl a zanechala ve mně pocit hluboké deprese a zmaru... a to mi bylo asi deset nebo kolik :-D

Můj společník z metra: Jo, to je fakt - teď budu vypadat hodně prudérně, ale u druhé série jsem si říkal, že to už je fakt přehnaný - za každou cenu sprostý, perverzní, na hony vzdálené realitě, k tomu ten tlustej fracek... ale třeba jsem se díval na Plastickou chirurgii sro, která byla stejně úchylná, ale tam mi to z nějakýho důvodu nevadilo.

Bodkin: ten první mě pobavil :) jdu na druhý...

:-D http://www.oglaf.com/porkchisel/1/

D: ono i záleží na tom, jestli jsi ochoten přimhouřit oko kvůli stáří knihy či ne. To je jak u her. Někdo slintá nad dokonalostí hry z roku 94 a někoho tak odpuzuje grafický kabát, že se do ní ani nepustí.

Adieu: Proto nechodim do barů a lidi neposlouchám od mých patnácti let :-)

Drolin - to je velmi, velmi omezený názor (to si neber osobně, vysvětlím, jak to myslím). Někdy někdo něco napsal. Někdy někdo o tom řekl, že je to dobré. Někdo si to přečetl a souhlasil. A uběhlo padesát, sto, tisíc let. A teď už nikdo neřekne, že Sofiina volba je sračka nebo že Jack Kerouac byl jenom sjetá troska a psal hovna.

Teda já si nemyslím, že je Sofie sračka a nemyslím si to ani o knihách, co jsi sem dával, jen bych nebral "léty prověřenou kvalitu" jako slovo boží. Třeba ta Sofie se mi líbilo, ale ruku na srdce, prvních 300 stran nebá s pozdějším příběhem co dělat...

Samozřejmě, je třeba ctít klasiku jako takovou. Ale to jsou knihy, které udaly nový směr žánru nebo ukázaly něco nového. Viz legendy alá Stokerův Dracula nebo Assimov a jeho díla.

Jo on to je novej překlad? Aha... to bych si měl taky někdy konečně přečíst. Jinak souhlasím tentokráte s Bodkinem - jsou klasiky a KLASIKY a Klub rváčů má rozhodně to velké K.

Garion: výmluvy... mhd...nebo kapitola před spaním.

Drolin: klasika je velmi subjektivní slovo.

Zoltan: Magie se musí umět použít. Nesnáším příběhy (viz Pán prstenů), kde celou dobu je nějaký mág a nikdo neví, jakou má vlastně moc. A pak z klobouku vytáhne děsný multikill, takový deus ex machina moment, nebo uvidí vizi nebo prostě něco. Já mám rád magii buď jako něco starověkého a těžko uchopitelného, případně po vzoru pohanských kouzel, nebo jako něco hodně surového a uvěřitelně mocného. Jakmile je v příběhu člověk, co křikem smete celou armádu, většinou v něm chybí napětí.

Pokud vypustíš z úst jediný spoiler, zastihne Tě smrt samou čepelí :)

V půlce posledního dílu... TOHLE je přesně to, co se snažím vecpat lidem - fantasy nerovná se magie a elfové a dobrodruhové, fantasy může být i syrová a ironická a reálné...

Say: s ní jsem se na to koukal :) A vlastně i díky ní, já o tom neslyšel, jen jsem viděl plakát na zastávce...

Zoltan: trilogie První zákon, nenech se zmást obálkou, jednotlivé díly se jmenují Sama čepel, Až budou viset a Poslední argument králů. Koukám, že je to na 28. místě, což je dobré... ale tak tyhle žebříčky jsou stejně bezcenné jako ty na csfd.