Mythology je velmi zábavná freeware hra. Dnes jsem ji po čtvrté dohrál (z čehož 2x let's playoval) a tak musím napsat recenzi.

Příběh je velmi jednoduchý. Timaeus na začátku přežije útok mořského hada. Jeho rodiče ale takové štěstí nemají a tak jde hlavní hrdina na výpravu jejíž cílem je rodiče oživit. V tom vám budou postupně pomáhat řečtí bohové. Hra se tedy zabývá řeckou mytologií. Cestou navštívíte 4 lokace, které se vždy skládají z města (Athény, Delfy, ...) a dungeonu na jehož konci vás většinou čeká boss. Bossové jsou celkem originální a na každého platí jiná taktika. Například na Medůzu platí štít, který její zkamenělý pohled odvrátí zpět na ní. Velmi mě štval ale poslední boss, kdy jen stojíte s vytaženým štítem a čekáte, až na vás hodí kámen, který musíte na něj odrazit. Zde je ale problém takový, že pokud nemáte šípy do luku, tak to na něj musíte odrazit alespoň 20x, což vám zabere i čtvrt hodiny. Mezi lokacemi se přesouváte například lodí nebo na pegasovi. Tyto přesuny jsou realizovány pouze jednou, jelikož je hra striktně lineární. Nepřátel je docela dost druhů, například kostlivec nebo různá havěť jako jsou netopýři nebo štíři. Nešvarem však je, že všichni z nich útočí pouze na blízko. To znamená, že na všechny platí stejná taktika. Co se týče herní doby, tak hru dohrajete přibližně za 90 minut. Hratelnost se skládá ze skákání, posouvání bloků a soubojů. Ty jsou docela jednoduché, jelikož se jedním tlačítkem útočí a druhým kryje. Později ještě dostanete luk, takže o tlačítko navíc. Hra se ovládá vcelku dobře až na jednu zvláštnost, kterou nechápu. Útočí se tlačítkem E a brání se F, přitom kameru otáčíte myší. Proč autor hry tedy útok a krytí nenaprogramoval na myš? Jelikož ve hře není možnost přebindovat klávesy, tak mě tato volba docela překvapila a zároveň trochu zkazila pocit ze hry. Zabíjením nepřátel získáváte zkušenosti, za které si v menu můžete vylepšit jednu ze čtyř dovedností. Z nepřátel kromě zkušeností padají ještě zlaťáky, za které si můžete koupit léčivý lektvar, lektvar many nebo šípy do luku. Ukládací systém je dobře zvládnutý. Hra se ukládá sama a zároveň si hráč může hru uložit u soch. Obtížnost je vyvážená a hra dobře odsýpá. Po dohrání hry se vám odemkne nový oblek a režim arény, kde se bráníte proti nekonečným vlnám nepřátel a snažíte se získat nejvyšší skóre.

Grafika je ošklivá. Není zde žádná možnost si nastavit grafiku či rozlišení. To vše ale chápu, protože autor na hře dělal sám a zároveň ji dělal v Game Makeru, což je engine na 2D hry. To, co on dokázal vyždímat z tohoto enginu ve 3D si zaslouží poklonu. Zvuky jsou celkem fajn a hudba se také příjemně poslouchá.

Ve výsledku se jedná o parádně jednoduché a zábavné RPG, které na jedno sezení dohrajete.

Herní výzva 2017: "Only the best!"

Výzva dokončena, jupíííí. Posledním dílkem si bylo zahrát jednu ze 100 nejlepších her na databázi. Před rokem jsem na vánoce dostal Batmana a jelikož jsem ho pořád neměl čas zapnout, teď byla ta správná chvíle, jelikož je náhodou jedna z nejlépe hodnocených her na databázi.

Příběh začíná zajmutím Batmana doktorem Hugem Strangem, který ví, že Batman je Bruce Wayne. Odklidí ho do Arkhmského Města vybudované přímo pro zločince. Setkáte se zde s padouchy jako je například Dvě Tváře, Ras Al Ghoul, Tučňák nebo Joker. Joker je nemocný a vy budete nakaženi stejnou nemocí. Musíte proto najít lék a zjistit co se děje. To by byl v krátkosti nastíněn děj. Oproti předchozímu dílu, který byl komorněji laděný se mi zde příběh líbil více a narazíme zde na několik pěkných zvratů. Postavy jsou dobře prokresleny, jen se mi charakterem nelíbil právě Barman, protože svým dogmatickým nikoho nezabíjím, mě teda hodně štval. Masový vrah uteče několikrát z vězení, aby mohl opět rozpoutat zabijácké peklo, ale Batman ho odveze zpátky do basy, aby se kolotoč mohl roztočit znova. Pak je zde ještě Selina aka Kočičí žena, za kterou budeme v pár misích hrát a ta mi rozhodně sedla více a to jak charakterem, tak hratelností, která byla svižnější, rychlejší a tím i efektivnější.

Soubojový systém je podle mě největší výhodou této hry. Nejde ani tak o komba, ale o jednoduchost tohoto systému. Stačí mačkat jedno tlačítko pro útok, druhé pro protiútok a případě tlačítko pro omráčení na náročnější nepřátele. Jakmile začnete útočit rozjede se efektivní kolotoč na který je radost pohledět. Postavy jsou rozpohybované parádně a všechno působí plynulým dojmem. V arzenálu máme ještě různé vychytávky jako je například batarang, explozivní gel, dekodér a mnoho dalších, které na určitých místech musíme použít, abychom jsme se dostali dále. Co se týče prostředí budeme se pohybovat v otevřeném městě, které je věčně ve tmě, ale tomu rozumím, protože je tím podložen příběh. Budovy jsou goticky laděny, v kanálech či metru je to, co bychom čekali a tak dále. Bossfighty jsou nápadité, ale je jich málo. Všudyvšeho jsem jich napočítal čtyři. Dokonce soupeříte s méně známými nepřáteli a s těmi kultovními se setkáte pouze v cutscénách. Délka hry je solidních 6-7 hodin bez plnění vedlejších misí, což je solidní nášup. Jak jsem psal výše, můžete hrát i za Kočičí ženu. Jen je škoda, že hlavních misí s ní je jen velmi málo. Věc, která mě nadmíru štvala, byla absence minimapy nebo čehokoliv, co by mi ukázalo směr bez toho, abych musel otevírat mapu, což obnášelo stisknou SELECT a 2x LB abych se k mapě dostal.

Hra běží na Unreal Enginu 3 a je vidět, že ho tvůrci značně modifikovali a grafika je na výši. Krásně se na to dívá a skvěle to běží. Co mě hodně vytáčelo je, že většina příběhových cutscén jsou předrenderovaná videa běžící na 30 fps s viditelnou kompresí. Tyto přechody zbytečně ruší a pak se vám celá cutscéna zdá sekavá, protože přecházíte z 60 do 30 fps. Nechápu záměr tvůrců, ale tyto cutscény by podle mě jeli perfektně i v enginu hry, viz jakákoliv hra od capcomu, kde předrendery v enginu MT Framework nepoužívali, stejně tak například první Mafia. Dabing je perfektní, hlavně Mark Hammil v roli Jokera. Hudební doprovod je také báječný a připomínal mi ten od Dannyho Elfmana z původního Batmana.

Ve výsledku jsem se velmi bavil. Jen to chování Batmana mě vytáčelo. V Arkham Asylum jsem to tak nevnímal, ale zde mi to připadalo jako pěst na oko. Oproti předchozímu dílu je toto pokračování lepší ve všech ohledech, ale přeci jen ta komornější atmosfera Asulumu mi byla bližší a také se mi předchozí díl zdál delší. V každém případě pokud máte už dost assassínů, tak Batman je hned bojovka "number one", kterou si po něm zahrát.

Herní výzva 2017: "Nad Tatrou sa blýská!"

Vybrat slovenskou hru pro herní výzvu nebyl problém. Chtěl jsem původně rozehrát Cabelu 2013, ale už nikde není k dostání a Activision zřejmě čistkuje i warez, protože funkční link jsem našel jen jeden, ale z něj bych to stahoval 4 dny. Vybral jsem si tedy jinou hru Caldronu a padl na paškál History Channel. Kanál si chtěl asi udělat reklamu a nechal si u Activisionu vyrobit válečné hry. Actovision toto svěřil Cauldronu. Ti se střílečkami už nějaké zkušenosti měli. Například Chaser mě dosti bavil, ale to co udělali zde mě teda hodně překvapuje. Takhle přímočarou, pitomou a podprůměrnou hru jsem už dlouho nehrál.

O příběhu se radši zmiňovat moc nebudu, jelikož zde téměř žádný není. Vy jako bezejmenný voják se v druhé světové válce účastníte bojů v Pacifiku jako například v Guadalcanalu, Iwo Jimě atd. Před vetšinou misí je videjko z kanálu History Channel představující tuto misi. Mise na sebe většinou nenavazují takže je příběh tutam.

Hratelnost je jednoduchá. Celé ovládání se omezuje jen na pár tlačítek. Když míříte přes mířidla, vidíte zaměřovací kříž, což je trochu rušivé. Princip hry je jednoduchý. Kosíte žluťáky s červenými boty nebo šedými. Ano dámy a pánové jen 2 skiny nepřátel nesoucí buď type38 nebo type100 (nej zbraň ve hře). Pak na začátku každé mise vyfasujete Thompson s Garantem a v posledních dvou misích ještě BAR + máte vždy zbytečnou příruční pistoli. Při součtu mi to dává ubohých 6 zbraní. Pak se občas posadíte do protiletadlového kanónu a sestřelujete letadla jak ve filmu Dunkirk, a to tak, že po sestřelení jen doutnají, ale nevybuchnou, takže pocit zadostiučinění zde chybí. Prostředí je podobné jako vejce vejci žádné zpestření jen džungle pobřeží a tak dokola. Celou hru vás vede za ručičku komando v čele s velitelem, který má asi jen 4 hlášky, které v určitém intervalu vykřikuje do éteru. Nakonec mě kolegové překvapili, jelikož když střílí, tak většinou zabijí. Hodněkrát se mi stalo, že mi vyfoukli kill. Autorům se asi nejvíc povedla předposlední mise kde kosíte žluťáky v jeskyních, dokonce vám autoři dají do začátku kulomet BAR. V téhle misi musíte skákat a sem tam něco použít, škoda že takové nebyly všechny mise. Hru dohrajete za 2 hodiny, což je samozřejmě k dobru, protože se trápit nebudete dlouho. Co se hře upřít nedá je jednoduchost. Tuhle hru by dohrál i jednoruký turista z číny. Zkoušel jsem stát před nepřáteli a než mě stačili zabít, stál jsem před nimi 15 sekund, sejmuli je mí parťáci. Konec mise mi maximálně způsobilo to, že jsem byl daleko od velitele. Co hře odpustit nemůžu je chybějící lokalizace. Slovenská hra bez oficiální slovenštiny či češtiny je dost fail, ale to byl i u zmiňovaného Chasera.

Zvuky si nevychutnáte, protože sound mixing je na prd a všechno překřičí hudba a zvuky zbraní, takže často mluvenému slovu není rozumět (dabing je mimochodem mizerný). Skladatel se snažil, ale moje ucho moc nepotěšil. Grafické nastavení se omezuje pouze na rozlišení. Jinak ale grafika vypadá pěkně a v určitých misích se dá čím kochat.

Na závěr bych řekl, že toto byla nejhorší druhoválečná střílečka, kterou jsem kdy hrál. Nikomu nedoporučuju. Zahrajte si radši kterékoliv Call of Duty nebo budgetovky od City Interactive.

Herní výzva 2017: "Zapomenutý kousek"

Kategorie zapomenutý kousek byla pro mě celkem jednoduchá na výběr. Už dlouho mi ležel knihovničce (asi 2-3 roky) Portal 2 a i přesto, že jsem třikrát dohrál jedničku, která mě docela bavila, nějak mě dvojka netáhla a to i přes vysoké hodnocení.

Začneme pěkně od začátku a to příběhem. Jako testovací subjekt, hlavní hrdinka jedničky, se probouzíme v bytě. Po krátkém tuťíku se nám tam vkrade jednoočko Wheatly a všechno se pokazí. Wheatly se s námi skamarádí a velkou část hry nás bude provázet. Pak se setkáme i se starou známou Glados, která nám po minulých událostech bude chtít pěkně znepříjemnit život. Příběh je jednoduchý, čeká nás jeden výraznější zvrat ale to je tak vše. Ve výsledku pro mě nebyl příliš zajímavý stejnětak kecy Jeskynního Johna mě vůbec nezajímaly. Jediné co mě bavilo byly hlášky Glados a Wheatlyho, kteří byli i skvěle nadabovaní. Jen je škoda, že hlavní hrdinka nepromluví.

Co se týče hratelnosti, tak je totožná s prvním dílem. Máte portálovou zbraň, kdy můžete vytvářet 2 portály pro řešení různých hádanek na kterých hra staví. Oproti prvnímu dílu zde máme i různé věci navíc. Kromě krabic a střílen autoři zpestřili hratelnost o lasery, mosty, kulové mosty, čtyři druhy gelů (vodní, skákací, rychlostní a portálový). Hra tímto dostane úplně nový nádech a hlavně s gely je radost pracovat. Hra má devět kapitol. Prvních pět se skládá z místností podobných prvnímu dílu, které mě velmi bavily. Pak se dostaneme do jeskyní, kde se mi hra zhnusila. Hra se rázem velmi znepřehlední a v této fázi jsem občas musel šáhnout po návodu. Celá tato pasáž se mi hrála ztěžka a přál jsem si aby to skončilo. Naštěstí to skončilo a to v polovině sedmé kapitoly kdy se mi hrála hra zas jako na začátku. Opět jsem byl spokojený a s radostí hru dohrál. Hádanky jsou dobře promyšlené a levely jsou pěkně navržené (až na část v jeskyních). Herní doba se pohybuje okolo 5-6 hodin podle rychlosti vašeho přemýšlení.

Technicky je na tom hra suprově. Graficky velmi pěkné a i starší stroje rozjedou Portal na nejvyšší detaily. Hold source engine. Zvukově je taky na tom dobře, ale hudba se mi zdála dosti nevýrazná. Co mi velmi pilo krev bylo načítání, které je dlouhé a velmi časté.

Ve výsledku tedy podle mě Portal 2 není tak skvělá hra, jak si všichni myslí. Sice v žánru logických her je to špička a nejspíš i jedna z nejlepších her, né-li nejlepší. Já moc na logické hry nejsem, sice jsem se bavil, ale velkou část jsem se štval s tím, že nevím jak dále a část v jeskyních, jak už jsem psal se mi nelíbila. Dvojka je třikrát delší Coop jsem nehrál ale věřím že bych se hodně bavil proto za tuto featuru přidám 5% k dobru. Oproti jedničce je to ale rozhodně posun vpřed a pro nenáročné hráče, co rádi přemýšlí, je to rozhodně skvělá hra.

Herní výzva 2017: "Kamarád doporučuje!"

Dětské hry jsem jako malý vždy hrával ať už se jednalo o Strašpytlíka, Příšerky s.r.o, 102 Dalmatinů, Kačera Donalda nebo skvělý Příběh Hraček 2. Hlavně dětské hry z přelomu století byly skvělé. Do Ratatoullie jsem šel s tím, že jsem viděl film, který byl skvělý a předčil má očekávání. Konkrétně tato hra mi byl v rámci výzvy doporučen uživatelem miCHALupka.

Příběh je jednoduchý. Jste krysa Remy, který se od ostatních liší tím, že chodí po dvou a rád vaří. Zklamalo mě, že hra je příběhově trochu upozaděna a filmu se úplně nedrží a například konec je spíchnutý horkou jehlou a nevysvětlí hodně věcí. Po úvodním venkově se dostanete do Paříže, kde se odehraje celý zbytek hry. Hra má český dabing, ale má jednu nevýhodu a to tu, že oproti filmu jsou na určité postavy jiní dabéři. Skvělého Martina Písaříka na Remyho nahradili Davidem Prachařem nebo tátu krysu Karla Heřmánka nahradili Milanem Slepičkou. Náhrady to sice nebyly příšerné, ale ve filmu se mi zdáli dabéři lepší. Jinak ale musím dabing pochválit. Lip-synch je v pohodě a intonace ve většině případů také.

Hra v době vydání vyšla na všechny platformy. Vyšly i dvě verze hry, a to pro starou generaci konzolí (PS2, XboX) a novou (PS3, X360). Tyto verze byly odlišné jak v příběhu (na konci první mise na PC ujíždíte na řece, zatímco na PS3 utíkáte před bábou po svých) a herních principech, tak hlavně v grafice. Stejný případ byl například i u Spidermana 3. Narozdíl od Spidermana, kde tvůrci portovali na počítač nextgen verzi, u Ratatoullie bohužel tvůrci použili PS2 verzi. A to je podle mě obrovská škoda. Hra nevypadá špatně. Při maximálním nastavení vypadají hlavně krysy velmi roztomile. Ale textury a například nějaké efekty byly tehdy už zastaralé. Zvuky jsou OK a o dabingu jsem se již zmiňoval. Nejlepší, co se umělecké stránky týče je hudba, kterou skládal Michael Giacchino, což je můj nejoblíbenější filmový skladatel, a například hned hudba v menu vás naladí do dobré nálady. K technické stránce bych se ještě zastavil u filmečků, kterých je 14 a jsou v hodně mizerném rozlišením, o co víc, když se ukliknete mezerníkem (skákání), tak si nechtic cutscénu přeskočíte; 3x se mi to stalo a musel jsem si ji externě pustit ze souborů hry. Dalším technickým nedostatkem je gamebreaking bug. Nikde na netu jsem řešení nenašel, ale selským rozumem jsem na to přišel. V poslední misi máte zničit pasti. Poblíž nich jsou humři v sáčcích v kýblu. Pokud hru hrajete na více než 60 fps (většina kvůli nemožnosti vertikální synchronizace či fps locku přímo ve hře) tak humři z kýblu nevyskočí. Půl hodiny jsem na to nemohl přijít, ale nakonec jsem si vzpomněl na NOLF (zrychlená hra) a Red Faction (výbuch ponorky) a problém vyřešil omezením fps.

Hratelnost je pohodová, jak byste od dětské hry čekali (teda až na nějaké vyjímky např. Příběh Hraček 2). Stačí pár tlačítek a hra se hraje sama. Máte i čichový indikátor, který vám ukazuje, kde máte jít. Animace Remyho se také povedly. Co se nepovedlo je kamera, jakmile jsem pohnul na ovladači s pravým analogem, hra se roztočila jako kolotoč na matějské pouti. Musí se posouvat po milimetrech, aby se kamera nezacyklila; velké zklamání. Hra není moc dlouhá, do tří hodin by mělo být hotovo. Navštívíte kanalizace, pařížské ulice, kuchyň, venkov. Většina misí je ve stylu heist (loupeží), kdy musíte plnit úkoly pro kamarády krysáky a až je splníte, tak musíte plnit určité minihry, abyste heist provedli. Minihry jsou vcelku jednoduché a většinou stačí stisknout včas určitou klávesu. Co se týče Remyho, tak budete skákat, bojovat i schovávat před nepřáteli. Jsou zde u části, kdy budete klouzat po trubkách, či veslovat na knížce. Nejlepším herním prvkem jsou honičky s nepřáteli, kdy vy utíkáte a nepřátele se vás snaží dostat. Je to frenetické a hlavně zábavné sledovat animace nepřátel, jak vás chtějí chytit. Jinak, pokud se vrátím k minihrám, tak některé se docela často opakovali a hlavně co se týče vaření, tak to mě nebavilo vůbec.

Ve výsledku se jedná o průměrnou dětskou skákačku s báječnou hudbou, naháněčkami a dobrým českým dabingem. Jako jednohubku bych tuto hru mohl doporučit.

Herní výzva 2017: "Rychlovka"

Myslel jsem si, že si ve výzvě horší hru, nežli byl Resident Evil: Operation Raccon City nezahraju, ale opak byl pravdou.

V Rogue Warriorivi se zhostíte žoldáka Dicka Marcinka, který se se svým týmem vydává na misi do Severní Koreje. Kámoši ale hned v první cutscéně chcípnou a mise se dost zkomplikuje. Tvrďák Marcinko se vydává splnit úkol na vlastní pěst. Z Koreje se pak vydáme do SSSR, jelikož se hra odehrává v roce 1986, kde budete muset likvidovat rakety, které mají namířeno do USA. Hlavní hrdina hláškuje o 106 těmi nejsprostšími způsoby, které jste mohli ve hrách slyšet. Osobně se mi hlavní hrdina zdál hodně nesympatický, jak vzhledem tak právě slovníkem, který za každým druhým slovem obsahuje slovo f*ck.

Grafika je na svou dobu průměrná až podprůměrná: Měl jsem problém, že při pohybu myší se hra cukala, ale dalo se to hrát a i dohrát. Zvuky jsou podprůměrné. O dabingu se zmiňovat nebudu, dabuje zde pouze Mickey Rourke. Ve hře chybí forma jakýchkoli titulků, tudíž si neangličtináři příběh neužijí. Co vyčnívalo nad ostatním byla hudba. Zdála se mi celkem kvalitní a některé tracky byly dobře poslouchatelné.

Herní doba je extrémně krátká, kratší než kdejaký film, hru jsem dohrál za hodinu a půl. Hratelnost je slabá, herní mechanizmy jsou nedotažené a celé to působí nedodělaně. Hra obsahuje systém krytí převzatý z Rainbow Six: Vegas, kdy pokud nejste v krytu, je hra z prvního osoby a v krytu ze třetí osoby. Jednou se mi stalo, že při vylezení z krytu jsem se propadl do země a byl nutný restart od posledního záchytného bodu. Ve hře je 8 misí a jejich rozmanitost není nic moc. Zbraní je dost, ale pocit ze střelby je mizerný. Jediné co se mi zdálo dobré byl stealth, není zde moc komplikovaný a s kombinací pistole s tlumičem se to dá celkem dobře hrát. Dokonce můžete na některých místech vypnout proud, pak nasadit noční vidění a kosit to ve tmě. Já ale volil samozřejmě rambo styl. Inteligence nepřátel je průměrná, někteří se kryjí a jiní vám nabíhají pod hlaveň. Největším nepřítelem jsou ale granáty, jakmile se ukáže ikona že je blízko granát a do výbuchu nezmizí jste automaticky mrtví. To samé platí o výbušných barelech, takže bacha na ně. Většina smrtí (né-li všechny) pramenila právě z výbuchu granátu.

Ve výsledku to byla budgetovka za cenu AAA hry (v době vydání). Přes svou krátkou herní dobu mě nestihla nudit, ale prostupovalo v ní znechucení co se týče pocitu ze střelby a hratelnosti celkově. Příběh je také céčkového ražení, takže bych tuto hru doporučoval jen těm, kdo mají rádi budgetové střílečky na jedno zahrání.

Herní výzva 2017: "No fujtajbl!"

Při výběru nejhorších her na databázi jsem si vybíral z mnoha, ale střílečkoidního resiho jsem měl v plánu si zahrát už dlouho. Jak to dopadlo?

Hrajete za jednoho ze členů komanda Wolfpack, neboli Umbrelly a musíte smazat z města Raccon City všechny informace o této organizaci. Hra se odehrává během druhého dílu, takže potkáte Birkina, Leona, Claire či Shery. Také se zde vyskytuje Nemesis či rusák, který zde byl jen proto, aby hra měla lidského záporáka (no, schytal to hned po misi, kde jsem ho potkal). Příběh jsem vůbec nevnímal, spíš mě vůbec nezaujal. Obecně se mi zdálo, že některé mise na sebe vůbec nenavazují a konec považuji za neukončený. Před každou misí si můžete vybrat postavu za kterou chcete hrát. Postav je asi 8 a do každé mise jdete 4. Postavy se liší hlavně ve schopnosti, kterou můžete během hry používat. Já hrál za Spectreho, který měl sonarové vidění. Dále je zde např. Vektor, který se může stát neviditelným.

Grafika je pěkně ostrá a ne moc náročná na počítač. Na rok 2012 bych řekl, že lepší nadprůměr. Dabing je čistá bída, nevím proč, ale většina postav z mého týmu měla ruský přízvuk (možná to byl úmysl). Zvuky zbraní a obecně efekty se mi zdáli ryze průměrné. Hudba lepší nadprůměr, jediná skladba co jsem si užíval byla ta při vybavování postavy mezi misemi.

Rozhodně musím poznamenat, že tato hra je střílečka toho nejprůměrnějšího zrna. Nepřátelé tady nabíhají jako prasata na porážku. Toto platí o všech dílech residenta, ale tady to je jako pěst na oko. Kapitol je 7, jedna zabere tak 30 minut. První kapitoly mi připadalo, že udílím velmi nízké poškození, protože skolit jednoho zombíka znamenalo vystřílet polovinu zásobníku. Hra má určitý progress systém, kdy za vydělané expy si můžete koupit novou zbraň. Těch je požehnaně, tuším že něco kolem 30, ale v konkrétních kategoriích jsou všechny zbraně na jedno brdo. Spíš bych řekl stejně neúčinné. Jak jsem již psal, do nepřátelského vojáka musím vystřílet celý zásobník a do zombíka polovinu. Nepřátel moc druhů není: tedy zombíci, lurkeři, lidští vojáci, hunteři a to je vše (+ bossové). Divil jsem se jak nepřátelští vojáci ubírají hodně života a při konfrontaci s nimi je nutné se velmi často krýt. Funguje zde automatický krycí systém, takže cajk. Zombíci se můžou objevit v červené podobě a nakazit vás virem, pokud si nedáte protivirový sprej změníte se v zombíka a můžete jet odznova. Funguje zde i krvácení, které vám chvíli ubírá životy. Parťáci i nepřátelé mohou chytit také tyto efekty. Pokud se váš parťák změní na zombíka, musíte ho zabít a poté oživit. Parťáci dost pomáhají, což je trochu paradox na takto průměrné hře. Sice se mi stalo, že se někdy zasekli, ale když všechno funguje a jdou s vámi, zabijí hodně nepřátel a občas vás i vyléčí, takže zde bych dal jedno velké plus. Prostředí je velice nezajímavé. Podíváme se ven do města, laboratoří a kancelářských budov. Jak už jsem zmínil nic zajímavého. Dokonce zde nenajde žádné ozvláštnění hratelnosti, tudíž si nezasednete např. za kulomet nebo vozidla. Také wow momenty či efektivní skripty by jste zde hledali marně. Hra je zaměřena na online kooperaci, kterou jsem bohužel neměl možnost vyzkoušet, ale brodit se misemi s kámoši by bylo nejspíš o chlup zábavnější.

Hra to není zas tak špatná. Doporučil bych jí jako jednohubkovou oddechovku se kterou bude do 4 hodin hotoví. Nemůžete od toho čekat modré z nebe (což stejně ani nečekáte :D), jen čistý průměr na jedno zahrání.

Herní výzva 2017: "Šedá myška"

Pořád je hra v šedém hodnocení a nemá žádný komentář. Správný čas zde něco napsat. Na druhý díl Evil Within jsem neměl žádná očekávání, ale jelikož se mi dostal pod ruce, tak jsem ho s radostí dohrál. Jednička byla fajn hororovka (u které jsem se nebál!) se skvělou hratelností. Dvojka spíš než by rozvinul příběh předchozího dílu, nasazuje úplně nový příběh a na předchozí události se odkazuje jen zřídka, proto může hráč rovnou skočit do druhého dílu. Znalost předchozího dílu je ale velkou výhodou.

U jedničky jsem si stěžoval na komplikovaný a nezajímavý příběh. Druhý díl má příběh skvělý a lepší tak o 500%, co se hlavně přehlednosti, smysluplnosti a podání týče (možná to je i tím, že vedoucím vývoje nebyl Mikami, ale Johanas). Příběh se točí kolem rodiny hlavního hrdiny Sebastiana, která je uvězněná v "matrixu", a hlavní hrdina se je jako správný "Neo" pokusí dostat ven. Všechno to ale začne být komplikované a narazíte na několik příběhových zvratů. Jsem rád za velmi jednoduché podání, které jsem narozdíl od jedničky pochopil. Postavy byly velmi dobře vykreslené a měli v příběhu své místo. Kromě Sebastiána se vrací se i dvě postavy z minulého dílu a to slečna Kidmanová a sestřička, na jejíž jméno si ale nevzpomenu. Už dlouho jsem ve hře neviděl tak báječné zakončení (naposledy v Life is Strange). Poslední hodina je čistý příběhový maratón a tato část mě také bavila nejvíce, dokonce mi i ukápla slza.

Jak se mi hudba zdála v jedničce nevýrazná, tak zde je suprová (hlavně v osudových částech), opravdu se mi líbila a jako bonus tvůrci nezapomněli ani na claire de lune při objevení zrcadel. Zvukové efekty zůstali kvalitní stejně jako v jedničce. Grafická stránka je oproti jedničce líbivější i pestřejší a id Tech (zde stem engine) táhne hlavně při cutscénách. Optimalizace též problémem nebyla, hra mi běžela velmi slušně na rozumné nastavení. Černých pruhů se autoři také zbavili, takže tleskám (po dohrání hry se vám pruhy v nastavení zpřístupní :D).

Tempo hry je pomalejší a hra je hodně komorní (co se počtu postav týče). Ve hře jsou i open-world části, kdy máte otevřenou určitou část města. Kapitol je 17 a z toho jsou +-3 open-world. Nelíbila se mi nemoc všech nových her a to kraftění. Můžete po kapitolách nalézt tuny šrotu, ze kterého si vyrábíte vylepšení zbraní, náboje, lékarničky a k tomu ještě musíte sbírat zelený gel na vylepšování vlastností postavy. V jedničce to bylo vyřešeno lépe, že jste na všechno vylepšení potřebovali jen zelený gel. Hratelnost a pocit ze střelby byl také lepší v jedničce, zde se mi střílelo o dost nepřesněji a tím nepohodlněji. Poslední výhodou jedničky byl hlavní záporák Ruvik, zde jsou sice záporáci zajímaví až na Theodora, ale moc si jich neužijeme, narozdíl od Ruvika, který byl rovnoměrně rozložen po celé hře. Obtížnost poklesla, nepřátelé vás už nedají na jednu ránu, což vítám. Zbraní se mi zdálo méně, ale ve skutečnosti jich bylo více protože máte 4 zbraně (pistol, kuš, brokovnici, kulomet) načež pistol a brokovnice mají více typů (škoda že chybí odstřelovačka, na konci jedničky se to zabíjelo jedna báseň; tak dobře, je tu mnohem více zbraní (včetně odstřelovačky), díval jsem se na youtube a jen jsem všechny zbraně nenašel). Nábojů je velmi málo, ale díky zbytečnému kraftingu si můžete náboje vyrobit a tento problém rázem zmizí. Ze hry zmizely sirky, což z určitého pohledu byla škoda, protože ležící nepřátele nemáte jak dorazit a proto je musíte zastřelit nebo je obejít, při scriptu ale stejně vztanou. Ve hře je zakomponován také systém krytí, který jsem ale vůbec nepoužíval, protože v přikrčení je efekt stejný. Těšil jsem se na bílou tekutinu, která se objevila v traileru a na coveru. Ve hře si ji moc neužijete, protože se vyskytne v polovině a na konci hry, nikdy jindy. Prostředí bylo zajímavé, podíváte se do městečka, divadla, středověkých kobek, tunelů či lesní chaty. V hodně scénách se mi připomněl Resident Evil 4: bránění lesní chaty s parťačkou, výtah k bossovi a samotná podoba bosse. Herní doba je nadstandardní dnešní době a činí +-10 hodin.

Ve výsledku jsem byl velmi spokojen a hru si nesmírně užil. I přes tužší pocit ze střelby mě u hry držel skvělý příběh a jak už jsem zmiňoval, poslední hodina je asi nejlepší poslední hodinou, kterou jsem za poslední roky ve hrách měl tu čest hrát.

Herní výzva 2017: "To je člen!"

Původně jsem plánoval pro tento bod herní výzvy TES 4: Oblivion. Bohužel je Oblivion pro mě až moc velká výzva. The Evil Within jsem měl v plánu dohrát už dlouho a dostal jsem se k tomu až teď (2 předchozí pokusy v minulosti, kdy jsem došel jen po bosse s motorovkou). Hra se snaží jít ve šlépějích resident evilu 4, ale bohužel se jí to daří jen v určitých ohledech.

Příběh je velmi spletitý a složitý. Většina hráčů nebude vědět o co jde ani po dohrání hry. Ve hře po konci zbyde i mnoho nezodpovězených otázek. Autoři zřejmě počítali v druhý díl, který jak všichni víme vyjde už za pár týdnů. Příběh se mi tedy líbil napůl; táhnul sice dopředu načež ho kazilo právě to tajemno. Jsem jeden z těch lidí, co musí mít všechno naservírované na talíři. Ve zkratce hrajete za Sebastiana Castella, který musí vyšetřit, záhadnou smrt personálu Nemocnice. Nakonec se ale všechno pokazí a vaším novým úkolem bude zjistit kde to jste a co se vám stalo. Společnost vám bude dělat Joseph a slečna Kidmanová, či doktor a občas podivín Leslie. Hlavním záporákem je Ruvik. Dozvíte se během hry kdo je a proč je tím co je. Pozadí má sice dobře napsané, ale jeho úmysly jsou mi nejasné.

Hratelnost má EW skvělou. Je to tím, že si bere dobrý základ z RE4. Zbraně a schopnosti si postupně vylepšujete za sbíráni zeleného slizu. Je až s podivem, jak se ze základní pistole, se kterou stěží zabijete 2 nepřátele, (jelikož nevylepšená může mít snad jen 10 nábojů) uděláte ultimátní nástroj na headshoty. Obtížnost je vysoká, ale právě to mi na takovém typu hry vyhovuje. Nábojů je po málu a hlavně bossové ubírají velké množství života a někteří vás mohou zabít i na jednu ránu. Kdo má ale už nějakou tu hru za sebou, tak toto určitě problémem nebude.

Prostředí se mi nelíbilo. Je fádní, šedé, temné. Koridor střídá koridor; chodba, chodbu; ven se také podíváme, ale až na město mě prostředí nezaujalo. Hra má slušnou délku. Dohrajete ji za +-10 hodin, což se o většině dnešních AAA her říci nedá, i když krátké hry mám nejspíš radši. Je škoda, že řadových nepřátel je jen pár druhů. Obyčejný zombík, zombík s maskou, zombík se dvěma hlavami a fakeRuvik. Variabilita je pouze u bossů, kterých je hodně, ale pro většinu platí pouze jedna taktika a to vystřílet po nich všechno olovo, které má hl. hrdina po ruce. Strach jsem vůbec nepocítil, řekl bych že tato hra nebyla vůbec strašidelná, spíš by pro některé povahy mohla být odporná (hodně krve). Pokud se chcete bát, zahrajte si raději Outlast.

Visuálně se hra moc nepovedla. Design je fajn, ale engine, který autoři použili (idTech 5) nebyl dobrou volbou. Hlavně mě štvalo doskakování textur v každé cutscéně. Grafické nastavení nemá téměř žádný dopad na vizuál a celá hra je posazená do šedého filtru. Wolfenstein na idTechu teda vypadá rozhodně lépe. Autoři dokonce ještě klamali zákazníky černými pruhy, které prý byli pro filmovější zážitek. Každý dobře uvažující člověk si ale hned mohl vydedukovat, že tyto pruhy jsou pouze k ušetření výkonu o nějakých 50%, když se vykresluje jen polovina pixelů a ostatní je černo. Naštěstí toto autoři opravili a můžete si pruhy vypnout a dokonce jet na 60 fps. Co se týče cutscén, tak ty byly zrežírované skvěle, jen je škoda, že jich bylo docela málo (dohromady nemají ani hodinu). Dalším bodem jsou zvuky. Sfx jsou skvostné, hudba je nevýrazná až na Claire de Lune (má velmi oblíbená píseň např použita na konci dannyho parťáků), která hraje vždy, když se dostáváte skrz zrcadlo do tvz. odpočinkové lokace, kde si můžete hru uložit, či se vylepšit. Dabing je ryze průměrný.

Hru tedy stejně jako RE4 (tam ale byl i bezva béčkový příběh) zachraňuje hratelnost, bossové a do jisté míry i atmosféra a celkové zpracování; i příběh má své světlé chvilky. Od druhého dílu žádné očekávání nemám a zahraju si ho, až bude ve slevě a nebo se mi zrovna dostane do rukou. Poctivých her z třetího pohledu nikdy není dost a ve stylu resident evilu už vůbec. 80% dávám hlavně za hratelnost a s tím spojenou zábavnost, která se táhla celou hrou.

Herní výzva 2017: "Pokračování příště!"

Far Cry 2 jsem hrál hned jak vyšel, ale nemohl jsem jí svou stereotypností dohrát. Poté jsem ji ještě 3x rozehrál se stejným výsledkem. Autoři využili neokoukaného prostředí Afriky, ale tak nějak ho zapomněli zaplnit.

Na zvířata narazíte jednou za 2 hodiny a na lidi narazíte pouze ve formě nepřátelských vojáků. V tomto světě civilisté nejspíše nežijí. Autoři přišli s výběrem postavy na začátku hry. K čemu to, když výběr je pouze ke vzhledu postavy na jejíž ruce se budete celou dobu dívat. Postava nemluví a nemá žádný charakter, dělá to co se ji řekne, dokonce přijímá rozkazy od hlavního záporáka hry Šakala. Příběh zde není žádný. Letíte do Afriky jako žoldák s úkolem zabít Šakala. Na začátku ale dostanete malárii, Šakal vás zajme a pak následně pustí. Poté vás čeká plnění misí pro 2 frakce, které jsou pouze o tom dojet z bodu A do bodu B, což trvá někdy i 10 minut, jelikož musíte projíždět skrz neustále se respawnujícimi stanovištěmi plné vojáků. Pak tedy přijedete na místo, zde máte někoho zabít, či něco zničit. Tím misi splníte a jedete zpět do města kde vám zadají další podobný úkol. Tento postup se táhne celou hrou, větší stereotyp jsem nezažil. Možná tak 2 mise z 24 byly o něčem jiném, ale zbylých 22 je stereotypní kolotoč. Naštěstí občas jsou úkoly blízko autobusového stanoviště, tak aspoň ušetříte tak 5 minut jízdy. Co se Ubisoftu povedlo je jednoznačně grafika a její optimalizace. V roce 2008 jsem byl ohromen a dnes tomu není jinak. Hlavně písek nebo listy jsou perfektně zpracovány. Prostě paráda. Zvukově je také hra na úrovni. Hudba se mi ale nelíbila, byla taková tuctová, sice pro Afriku hodící se, ale už po 3 hodinách mi lezla krkem. Hru jsem dohrál asi za 7-8 hodin. Velmi se mi líbila realističnost. Například léčení, kdy si při hodně nízkém zdraví děláte ruční operaci. Nebo třeba dynamická ingame mapa, kterou škoda že neimplementovali i do dalších dílů. Zasekávání zbraní bylo také supr, jen škoda, že se zasekávali hodně často. Ovládání vozidel je příjemné a jejich opravování do hry dobře zapadá. Ovládání a hlavně hratelnost je perfektní, hra se příjemně hraje, a vlastně to je to hlavní, co vás táhne dále, protože příběh to rozhodně není. Umělá inteligence nepřátel je velká bída a jejich výdrž je moc přehnaná. Kupování a vylepšování je na rok 2008 dobře vyřešeno a s penězmi ve formě diamantů jsem problém neměl, měl jsem jich vždy dostatek, a tudíž je ani nebylo nutné po mapě hledat. Hra mi 2x jen tak spadla a narazil jsem na dost zajímavý bug, a to ten, že mi při volání přes mobil ve většině případů nefungoval dialog hovoru a bylo slyšet pouze ticho.

Autoři tedy vytvořili prototyp hry z vlastního pohledu s otevřeném světě zasazený do současnosti (do roku 2008 takové hry nebyli, takže v aspoň v něčem byl Far Cry 2 revoluční) s perfektní grafikou a s pár vychytanými mechanizmy, ale to je tak asi vše. Tohle vše je utopeno v prázdnotě a mizerném příběhu bez žádných "wow" momentů. Naštěstí se autoři poučili a ve třetím díle většinu problémů eliminovali.

Herní výzva 2017: "Právě vychází"

Upozorňuji předem na možné spoilery. Na ME:A jsem se velmi těšil, protože původní trilogie je jedna z nejlepších (ne-li nejlepší) herních sérií, které jsem kdy hrál. Proto jsem se moc nedíval na propagační trailery a gameplaye. Jen na launch trailer se skvělou hudbou Human. Ke hře jsem se dostal dva měsíce po vydání a došel jsem někde do poloviny hry. Po třech dalších měsících jsem se ke hře vrátil a za tři dny dohrál. Nejsem fanda her, kde musím plnit vedlejší úkoly, není čas a ani mě to nebaví, proto jsem ve hře strávil méně než ostatní. Hrál jsem pouze příběhové mise a jednu loyality misi pro Vetru, a je dobře, že jsem ji hrál, jelikož planet/meteor na které se odehrává má úchvatnou atmosféru. Co mě po vydání dost zarazilo, bylo, že si téměř všichni stěžovali na mimiku obličejů a tím hru strhali do hlubin zapomění a hejtu. Nevím jak většina hráčů, ale kdyby se o tom nepsalo nevšiml bych si toho. Hraju často staré hry (např. NOLF, Rogue Trooper) nemají vůbec žádné emoce v mimice a nevadí mi to. Sice je pravda že to nevypadá nejlépe, ale to neznamená, že to všichni pak vnímají jako odpad (tu hru). Hrál jsem neopatchovanou verzi, takže vím o čem mluvím a ta mimika a animace nejsou tak špatné, jak všichni jiní tvrdí.

Tento díl zůstal věrný předchozím a tak 80% času jsou dialogy a přesuny a 20% je akce. Na začátku si vytvoříte postavu a jdete rovnou do akce. Jdete osídlit planetu, tak není na co čekat. Intro perfektně vtáhlo do děje a elektrická planeta byla fakt boží. Následovala písečná planeta, zimní, džungloidní, nepřátelská loď, starobylé město a nakonec to nejlepší, Meridian (planeta naruby; velmi mi to připomnělo prstenec v Halu nebo ve Vanquish až nato že to byla planeta vtažena do sebe). Pestrost prostředí je tedy velmi rozmanitá a lepší ani být nemohla. ME:A je RPG střílečka a tak nesmí chybět ani tyto prvky. Postavu si můžete vylepšit skill pointy a ty investovat do zbraní, biotiky a techniky. Dále si můžete vylepšit, či koupit brnění, zbraně, zkoumat nové a dokonce si je i craftit. Jakmile jsem si koupil sniperku Black Widow 2 a pistol Carnifex 3, tak jsem byl za vodou a lepší nepotřeboval, hrál jsem totiž za infiltratora. Hratelnost je jedním slovem skvělá, dopomáhá k tomu jet-pack aktivní systém krytí, spelly a perfektní pocit ze střelby. Nepřátelská AI se kryje a umí vpadnout do zad. Přátelská AI také ujde a oživovat jsem je musel asi jen ve 2 případech. Hrál jsem na střední obtížnost a párkrát jsem zemřel, to bylo ale způsobené hlavně nejsilnějšími nepřáteli typu Destroyer a početní převahou nepřátel. Velmi se mi líbili přesuny mezi planetami, kdy v první osobě svištíte vesmírem. Multiplayer jsem nehrál.

Nejsem angličtinář a hodně věcí co se týče příběhu mi uteklo.Základní příběhovou kostru jsem ale snad pochopil. Vy jako neohrožená Pathfinder (Průzkumník?) Ryder se vydáváte ve šlépějích vašeho otce najít svět, který by se dalo kolonizovat. Tak nějak se brodíte planetami, vás z nějakého důvodu chce zajmout záporák Archon. No a více říkat nebudu, nechci spoilerovat. Archon jako záporák mě ale zklamal. Hlavně svým tuctovým vzhledem, a klišoidními plány. Nejvíce mě však naštvalo, že ho za celou hru uvidíme tak 3x-4x, takže se k němu ani žádný vztah vybudovat nedá.

Dostávám se k postavám. Vaše posádka se sestává z 10 členů. Oblíbil jsem si pouze turianku Vetru (něco na způsob Garuse v ženském provedení) a angarana Jaala, který svou neznalostí byl vtipný. Ostatní jsem moc nemusel, piloty lodi máme dva, ale na Jokera z původní trilogie nesahají ani po kotníky. Škoda, že se ve hře neobjeví Quariáni nebo že Salarián není v útočném týmu, je pouze jako pilot. Ve hře máte také sestru/bratra, ale ta/ten je v 99% hry na lůžku (dokonce si za ni/něj v tom 1% zahrajeme). Nové rasy tady máme dvě a to nepřátelské Ketty a přátelské Angarany. Škoda, že postavy nedabují známé tváře. Není zde Martin Sheen, Lance Hanriksen nebo Seth Green, jak v původní trilogii, ale dabing se i tak povedl.

Docela mě zklamala hudba. Ani ne tak zpracováním, ale její nevýrazností během hry, byla tam ale téměř jsem si ji nevšímal (jako by tam nebyla), což nebyl případ druhého (epická hudba při útěku na konci) nebo třetího dílu, kde hudba byla asi nejlepší a líbilo se mi mnoho tracků (zásluha 7 skladatelů mezi nimiž byl i filmový skladatel Clint Mansell), jinak u Andromedy se mi líbil hlavní motiv v menu a hudba v závěrečných titulcích (Under The Star - Aurora), která mě dost překvapila a byl jsem z ní nadšen (naposledy jsem byl u credits nadšený u Wolfensteinu New Order). Zvuky jsou ale naopak perfektní. Grafika je velmi povedená a hra je i slušně optimalizovaná. Je ale škoda, že tvůrci nepřešli z Unreal Enginu 3 na Unreal Engine 4. Autoři v něm už uměli pracovat a možná by nedocházelo právě v problémech v mimice a ostatních bugů. Když už mluvím o bugách, pár jsem jich měl. Ten největší byl, že se mi nesčetněkrát objevoval kurzor myši uprostřed obrazovky během gameplaye, stačilo ale 2x stisknout ESC a problém zmizel. Občas blikalo osvětlení a stíny. Jednou postava byla mimo Tempest ve vesmíru a chodila jako by se nic nestalo. No a jednou, když jsem vypnul hru tak se PC 10x zpomalil a musel jsem ho restartovat, i přesto že ve správci úloh už nic neběželo. Štvalo mě ještě, že jsem musel držet E pro akci (holt konzolovka) nebo že mohu mít jen 3 aktivní skilly (holt taky konzolovka). Nevím přesně, ale myslím si, že rozhodnutí nemají téměř žádný vliv na vyvíjení příběhu, a loyality mise též nemají vliv na přežití posádky, jak tomu bylo ve druhém díle. Konec se mi zdá taky, že je pouze 1 pouze s drobnými nuancemi.

Hodně jsem si v této recenzi stěžoval na různé věci. Hra ale hladce plyne, hratelnost to táhne nahoru a příběh má pár zvratů. Musím ale uznat že tento díl je rozhodně nejslabší. Možná až výjde čeština, tak hodnocení změním. S češtinou si dohraju celou hru znova a dokončím všechny loyality mise. Ve slevě za 500,- ale není nad čím váhat a lepší scifi akční rpg v současné době asi neexistuje.

Po prvním Watch Dogs ovládla herní svět skepse ohledně toho, jak dopadne díl druhý. Sliby vývojářů ohledně grafického stvárnění, které bylo představeno na E3, uvalila na hráče domnění, že by hra opravdu mohla vypadat úžasně. Nakonec to nedopadlo, ale mě to nevadilo a první díl jsem si užil. Nyní přišel díl druhý a po prvních trailerech se mi to moc nezdálo. Nakonec ale vyšly gameplaye dva měsíce před vydáním a já se začal těšit. Jelikož studuji druhým rokem informatiku na vysoké škole, tak mě téma IT/hackování zajímá.

Ve hře hrajete za Marcuse Hollowaye (a.k.a. Retr0), afroameričana, který není spokojen s praktikami společnosti Blume, která vlastní sledovací systém ctOS. V první misi procházíte zkouškou na přijetí do skupiny hackerů s názvem DedSec. Musíte smazat svůj profil z farmy Blume. Až to uděláte budete přijati a zde začíná hra. Seznámíte se zde se svými kolegy, a to Sitarou, Wrenchem, Joshem a Horatiem (časem se přidá ještě jeden). Sympatičtí mi přišli všichni ale nejvíce jsem si oblíbil hlavního hrdinu Marcuse. Docela mě potěšilo, že se zde objevují i neamerická jména jako má hlavní nepřítel Dušan Němec nebo herec Jimmy Šiška. Příběh je velmi podobný filmu Nebezpečná síť (Hackers), kde hlavní hrdina jako hacker se též bouří proti vyšší společnosti. Dokonce i hlavní nepřítel WD2 Dušan Němec dopadne stejně jako ve filmu Hackers. Ve hře se nachází 15 hlavních misí a další tuna vedlejších. Oproti GTA 5, kde je hlavních misí 68 je to o dost méně, ale aspoň má hra spád a nemůže vás ani chvíli nudit. Kampaň jde sice dohrát do 10 hodin, ale coop/mp + vedlejší mise (sledování, závody motokár, malování stěn,...) vás budou bavit dále (autoři do hry v nejnovějším updatu zakomponovali opakování hlavních misí).

Každou misi lze plnit 3 způsoby. Prvním způsobem je projít misi v tichosti a používat zbraně s tlumičem, taser, kouli na gumě a samozřejmě kradmý pohyb. Druhý způsob je rambo stylem projít celý level a posledním způsobem je využívání hackování, autíčka na dálkové ovládání či dronu. Já jsem nejčastěji prostě přišel a vystřílel všechno živé i neživé. Pokud to šlo tak jsem se snažil jít i tiše, ale nakonec to dopadlo jak jsem psal v předchozí větě.

Pokud bych měl mluvit o technické stránce, tak musím autory pochválit. Hra vypadá skvěle a má mnoho grafických nastavení, kde si můžete hru poštelovat aby vám jela tak, jak si přejete. Dabing a zvuky jsou také dokonalé, ale na to jsme už u Ubisoftu zvyklí, že :D Hudba v rádiích i samotný originální soundtrack se mi velmi líbil a dokonce o stupínek výše než ve WD1.

San Francisco je prosluněné a akorát velké. Je zde plno památek jako např. vězení Alcatraz, klikatá Lombart Street, Sutro Tower nebo slavný Golden Gate bridge a samozřejmě nesmí chybět Transamerican Pyramid. Jen škoda že kromě aut, lodí a motorek nemůžete ovládat letadla, které zde ani nezahlédnete. Město není celé obehnané mořem, ale za hory se nedostane, protože jak jdete na okraj mapy běží časový limit, něco jako v Battlefieldu, že jste mimo bojiště :D

Zbraní je více než dost. Můžete je brát od nepřátel nebo si zbraně vyrobit ve 3D tiskárně. Já jsem používal jen taser, kulomet z 3D tiskárny a sniperku taktéž z 3D tiskárny. Upravovat můžete taky postavu Marcuse a to velmi širokým sortimentem oblečení. Skilly zde taky nechybí, jen je škoda že na pokročilé skilly je nutné hledat po městě různé balíčky.

Multiplayer jsem také zkoušel. Nabízí režimy freeroam, hackování člověka, lov člověka a dva tucty coop misí. Pokud máte kámoše, tak si určitě užijete plno zábavy. Všechny režimy jsou zábavné, ale nejvíce jsem si užil klasický coop.

A je zde závěr. Ano, dal jsem 100%. Asi jsem se zbláznil, ale hra mě bavila. Odkazy na filmy, hry a IT mě překvapily a dokonce jsem se i několikrát zasmál. Narazil jsem pouze na dva bugy které mi zabránily pokračovat dál, ale vyřešilo to nahrání poslední uložené pozice (při honičče s policajty při útěku z Alcatrazu mi zamrzl počet hvězdiček a při hackování světa jsem se nemohl nabourat do satelitů). Druhý díl v mnoho ohledech překonal jedničku. Ať už se jedná o obsah, město nebo hratelnost. Jestli někdy výjde třetí díl, tak jen doufám, že autoři opět zajdou dál, protože konkurence GTA v tomto světě musí být, i když si jde Watch Dogs vlastní cestou jako např. Saints Row, které také miluji :D

Datadisk na již kultovní Half-Life mě vtáhl do hry hned na začátku, kdy v kůži bezpečáka Barneyho Coulhuna stejně jako Gordon Freeman projíždíte lanovkou (nebo gondolou) komplexem Black Mesa. Pak se samozřejmě něco posere může za to Freeman :) a tady začíná ta pravá akce. Dokonce se ve hře uvidíte několikrát samotného Freemana, ale osobně se s ním i s G-Manem nesetkáte. Asi polovinu hry vám bude zadávat úkoly doktor Rosenberg což mě překvapilo, protože v původní hře většina vědců a vojáků s vámi moc dlouho nevydržela.

Na datadisk je hra celkem krátká. Dohrál jsem ji přibližně za 3 hodiny. Mohlo mi to trvat i kratší dobu, kdybych se nezasekl u dvou hádanek, na které jsem musel použít návod. Konkrétně u výbušniny, ke které jsem musel dát sud, abych propojil šňůry, a pak u sudů v nádrži na kyselinu, které jsem musel uspořádat, abych po napuštění mohl přes ně přeskákat. Jinak je hra vcelku jednoduchá a má skvělou hratelnost.

Bohužel ve hře nejsou kromě jiné hlavní postavy a příběhu žádné novinky. Máme zde stejné zbraně jako v původní hře a dokonce i páčidlo jako samotný Gordon. Co se nepřátel týče, tak tu máme jak potvory z Xenu, tak i vojáky, ale opět úplně stejné jako v původní hře. Prostředí se tu vystřídají tři a to kanceláře a různé kanalizace komplexu Black Mesy, venkovní kaňony a Xen. Je škoda, že ve hře nenarazíte na bosse, jak už zmiňoval Lukaskon, i když samotný konec mě potěšil, jelikož skončil dost dobře narozdíl od Opposing Forcu a původního Half-Lifu. Co urazilo hodně lidí v roce 2001, byla určitě grafika a zvuky, které nemohly konkurovat tehdejším hrám, protože engine GoldSrc byl přece už 3 -4 roky starý a zvuky byly v dost mizerné kvalitě na tento rok. Výhodou je, že aspoň tvůrci dali v nastavení možnost HD modelů.

Ve výsledku mě hra bavila i přes svoji krátkou délku a málo novinek. Je to skvělý datadisk, kde si aspoň vyzkoušíte hru z jiné strany barikády a povinnost pro všechny fandy Half-Lifu.

Aby jste se hned nezlekli až moc vysokého hodnocení, když ve všech recenzích sklízí hra 50% - 60%, musím to trochu upřesnit. Po dlouhé době jsem rozehrál nějaké RPG, a jako jedno z mála RPG jsem to i dohrál (Of Orcs and Men a Mars: War Logs jsem hrál ale nedohrál do konce). Na Bound by Flame jsem se hodně těšil, protože tvůrci Spiders mě hodně zaujali hrou Of Orcs and Men, který měl ale tak pitomý bojový systém, že jsem ho nedohrál. Mars: War Logs už ho měl vyšperkovanější, bohužel mě prostředí, doba a hlavní hrdina nezaujal. Bound by Flame mě zaujal na první pohled. Prostě RPG se zajímavým herním pozadím a prostředím, zkombinované s bojovým systémem z Mars: War Logs.

Ze začátku si můžete vytvořit postavu, které dáte jako v Mass Effectu jméno, ale bohužel vám v celé hře budou říkat vaší přezdívkou, která je Vulkán. Můžete si vybrat jestli chcete hrát za muže či ženu, a pak máte na výběr z pěti ksichtů a pěti účesů. Je to sice na RPG málo, ale budiž, alespoň něco. Co musím hned na začátku pochválit je kompletní česká lokalizace titulků, a to si myslím, že je pro RPG velmi důležité, protože celou hrou se budete brodit rozhovory. Ještě jsem nenaťukl příběh. Hrajete za žoldnéře Vulkána, kterého při mágovském rituálu nechtěně posedne démon. Bohužel svět je v nebezpečí a vy jako jediní ho můžete zachránit. Cestou narazíte na mnoho zajímavých a přátelských postav, které vám pomůžou ve vaši misi. Vždy si můžete vzít jednoho společníka který vám pomůže. V rozhovorech máte někdy na výběr udělat démonické či lidské rozhodnutí, a tím se měnit buď na démona nebo zůstat člověkem. Já jsem si vybral cestu člověka a rozhodně nelituju. V recenzích psali, že budou dva konce na tom jestli budete démon nebo člověk. Za člověka jsem měl na výběr ze dvou konců, takže za démona budou nejspíše taky dva. Z toho vyplýva, že buď má hra 4 konce, a nebo má člověk s démonem stejné 2 konce.

Ve hře mě docela zamrzelo, že jsou pouze 3 talentové stromy. Konkrétně boj s mečem, dýkami a ohnivá magie. Dle mého názoru si dávat talenty jen do ohnivé magie je pitomost, protože mana jde rychle dolů a hra je spíše dělaná na kontaktní boj. Já jsem si tedy dal full body do meče a zbytek do ohnivé magie na ohnivý meč. Bojový systém je realtime a myslím si, že perfektně provedeny a intuitivní. Další věc co se mi nelíbila, byli animace u rozhovorů. Recenzenti předních zahraničních a českých webů si stěžovali na bugy provázené snad na každém kroku. Hrál jsem neopatchovanou základní verzi a na žádný jsem nenarazil, takže nevím co je na tom pravdy. Za celou hru budete narážek spíše než na vybaveni, na suroviny. Jelikož na moc vybavení ve hře nenarazíte, suroviny jsou velice důležitou složkou hry. Ze surovin si vylepšujete brnění, zbraně, a to významně ovlivní jejich vzhled. Dále si z nich vyrábíte léčivé lektvary a pasti. Za celou hru jsem nekoupil nic od obchodníků, a to se mi vyplatilo, protože obtížnost hry je mírně vyšší, a proto ve final bossfightu bosse nedáte, pokud nemáte alespoň 20 léčivých lektvarů, full vylepšenou zbroj a nějakou zbraň, co má alespoň 25 DMG. Z goldů co jsem neutratil, jsem si totiž vyrobil suroviny, a ty použil na výrobu léčivých lektvarů, a pak byl boss pohodička (dobře ne tak úplně :) ). Nepřátel je celá řada a pro mě nejtěžší byli asi kostlivci se štítem v ruce a současně na zádech a létající ledové paní, které mají ledové útoky. Co mě mile překvapilo byly četnosti bossfightů, které jsou cca co 30-45 minut. V poslední fázi hry jsou dokonce 3 bossové postupně za sebou.

Grafika hry je myslím na dnešní dobu nadprůměr a hlavně nenáročná na počítače (brácha to rozjel na nízké až střední detaily bezproblémově na 512MB starém Radeonu). Hudbu, kterou složil týpek co skládal pro Remember Me, se mi velmi líbila a perfektně se hodila na vykresleni atmosféry. Co mě potěšilo nejvíce bylo, že hlavní postavu daboval Robin Atkin Downes, což je můj velmi oblíbený dabér (daboval Talbota v Uncharted 3, Joeho Cappeliho v Reststance 3 nebo medika v Team Fortress 2).

Nakonec musím kluky ze Spiders pochválit. Během přibližně 10 hodinové kampaně jsem se bavil a nemohl jsem se odlepit od monitoru, což se mi už hodně dlouho při nějakém RPG nestalo. Snad čtvrtá hra tohoto studia bude ve stejném duchu, a přeju jim mnoho zdaru.

Úvod:
Abych opět něco řekl v úvodu, tak řeknu, že je to mé druhé GTA, co jsem celé dohrál (příběhová linka), hned po Vice City, protože ostatní GTA mě tak nebavily, jako tyhle 2. Byli buď příliš těžká, a nebo stereotypní a dlouhá s pitomým příběhem [Nehrál jsem jedině GTA V].

Příběh:
Příběh je oproti ostatním GTA [Před GTA IV] více dospělácký a realističtější. Hrajete za srbského přistěhovalce Nica Belica, který jede do Liberty City za svým bratrancem Romanem, aby mu splnil americky sen. Bohužel, jak se Niko na začátku dozví Roman mu lhal, tak si musí Nico zarobit peníze jinak, a to plněním úkolů pro různé lidi. Vaším takovým hlavním úkolem bude najít Darka Breavice, který zradil vaši jednotku za pouhých 1000 doláčů, a vy jste jako jediní přežili.

Gameplay:
Systém hry se oproti předchozím dílům hodně změnil. Poprvé v historii GTA se zde objevil cover systém, který je až tak zjednodušen, že když se někde zkryjete a střílíte naslepo tak je to stejně přesné jako byste stříleli normálně [z toho vyplývá, že jste skoro nesmrtelní]. Zbraní je asi +-12 druhů a využijete asi tak 3, a to RPG, M4 a MP5K. Jízdní model je krajně nerealistický, protože jak brzdíte nebo stisknete na ruční brzdu, auto se vám otočí klidně i 3x za sebou. Co ale u aut musím pochválit, je model poškození, kdy vaše auto i při menším ťuknutí se otlačí, což si myslím, že by realistické mohlo být. Peníze jsou vám v tomto díle k ničemu. Jen k nakupování zbraní, chybí zde nakupování nemovitostí nebo holič. Město je obrovské a uvítal jsem zde taxíky, které vás dovezou kamkoli i k úkolům které už plníte.

Grafika a zvuk:
Co tvůrci oproti předchozím dílům změnili je grafika. Přešli ze zastaralého Renderware Enginu a vytvořili si vlastní RAGE Engine, který je na jednu stranu obrovsky náročný a neoptimalizovaný, ale na druhou stranu se na hru velice dobře kouká. Hrál jsem na rozlišení 1920x1080 s nastavením High,Medium 36/36/36 a hra mi jela krásných 40-45 fps. Hra mi spadla KVŮLI češtiny 3x. Ale musím říct, že mi šlapala hezky a hodně jsem si její vizuál užil. Co mi ale vadilo, byla nízká kvalita cutscén. Jako by to ani nebylo vykreslováno enginem. Dabing byl na špičkové úrovni, ale zvuky zbraní byly takové obyčejné. Rádia jsou ale oproti perfektním písničkám z Vice City trochu pod úroveň.

Ostatní:
Perfektní věcí co tvůrci přidali je, že několikrát za hru máte na výběr, co udělat (např. můžete zabít toho nebo toho - jeden vám dá barák a druhý prachy). Hra má DOKONCE 2 konce. Ukládání je taky zlepšeno a to tak, že po každé misi se vám hra automaticky uloží. Už nemusíte utíkat po každé misi do savehausu. Hru jsem dohrál za 24,5 hodin, což je ohromující čas + přibyl ještě navíc multiplayer.

Multiplayer:
Poprvé v historii přibyl multiplayer. Bohužel, abyste si ho mohli zahrát, potřebujete se zaregistrovat na RGSC a GFWL. V multiplayeru jsou módy jako freeroom, kde si můžete s kamarády dělat co chcete nebo Deathmatch a Team Deathmatch, ve kterých v určité části města bojujete proti sobě. Začínáte vždy s pistolí a na mapě máte poházené další zbrané jako např ve QUAKE 3. Aby toho nebylo málo, tvůrci zde zakomponovali tvorbu postavy.

Závěr:
Závěrem bych řekl, že se jedná určitě o jeden z nejlepších dílů GTA, který má sice své chyby, ale pokud ho rozjedete bez problému jako já, budete se u něj určitě dlouhé hodiny bavit.

Úvod:
Zrovna včera jsem dohrál svoji první Star Wars hru, pokud nepočítám Lego Star Wars, které je spíš pro mladší publikum. Jedi Academy jsem si zahrál hlavně kvůli pozitivním zdejším komentářům a musím říct, že se mi ji vyplatilo zahrát.

Příběh:
Ve hře se zhostíte role učně Jadena, který bude přidělen k učiteli jedi Kaylovi, za kterého jste hráli v předchozím díle Jedi Outcast. Na začátku se ještě seznámíte s kamarádem Rushem a občas se na vás podívá samotný Luke Skywalker. Příběh je dost spletitý a možná vás to překvapí, ale hra má dva různé konce.

Tvorba postavy:
Na začátku hry si vytvoříte postavu. Máte na výběr ze 6 ras (3 rasy dívek a 3 rasy chlapců). Muž i Dívka mají vlastní dabing jako v Mass Effectu. Pak si vytvoříte klasický světelný meč, u něhož si můžete vybrat rukojeť i barvu. 2x za hru ještě budete mít možnost si vyměnit světelný meč za ten, co měl Darth Maul (taková obouruční hůl) nebo meč do každé ruky. Nakonec si po každé misi můžete vylepšit schopnosti jako např. blesky, škrcení, léčení, štít,...

Gameplay:
Hra se hraje jednoduše a intuitivně, což potěší hlavně nenáročné hráče. Můžete si vybrat jestli budete hrát fps s palnými zbraněmi nebo tps se světelným mečem. Já jsem hrál celou hru se světelným mečem a musím říct, že to už ve 3/3 hry sklouzlo do stereotypu, protože pohyby a spelly pořád opakujete a nepřátele jsou pořád stejní a platí na ně stejná taktika. Hra je dlouhá asi 6 - 7 hodin a skládá se vždy z 5 misí, které si můžete vybrat v jakém pořadí pojedete, a až splníte 4/5 misí můžete jít na hlavní misí, a nebo ještě splnit tu pátou misi, kterou doporučuji splnit, protože jak už jsem říkal, po každé misi si můžete vylepšit spelly. A tak se to 3x zopakuje a máte dokončenou hru. Mise jsou různorodé a nápadité. Tudíž si nebudete stěžovat na stereotyp z misí. Na co si ale budete možná stěžovat je málo druhů nepřátel. Jsou tu nějácí vojáci (ve více variantách), sithové se třemi druhy světelných mečů a kouzelníci. Co mě štvalo bylo, že sithové se světelnými meči vám odrazí jakoukoli střelu, takže když do nich střelíte raketometem, tak to odrazí zpátky na vás, což se mi zdálo zcela nelogické.

Grafika a zvuky:
Grafika čerpá maximum z Q3 enginu, a je to na ni vidět. Na maximální grafické nastavení s fov 95 a rozlišením 1920x1080 (nastaveno v cfg souboru) hra vypadala nádherně. Co ale nebylo nádherné, byly toporné animace v cutcénách a mimika obličejů, kterou bych typoval tak na rok 2000 a ne na rok 2003. Zvuky byly OK a hudba ze Star Wars to pěkně vedla až do konce.

Závěr:
Můj verdikt je tedy takový, že tato hra je v mnoha ohledech na rok 2003 špička žánru, hlavně při soubojích na blízko, ale taky v mnoha ohledech, hlavně animace postav v cutcénách zaostávající za ostatními. Hra mě ale bavila a je to asi nejlepší Star Wars hra kterou jsem doposud hrál. A teď hurá na Star Wars: Republic Commando :)

Musím říct, že DLCček do různých her jsem hrál mnoho, ale DLC do Xcomu, které trvá přibližně 2,5 hodiny, musím stejně jako první DLC do této hry zrecenzovat.

Jak už jsem v úvodu říkal, DLC trvá přibližně 2,5 - 3 hodiny, což je na DLC více než dost ,když vezmeme v úvahu, že stojí 4 eura. Nabízí za tuto cenu možná i více, než DLC pro tří AAA tituly. Ve hře se zhostíte agenta Nica DaSilvy známého z původní hry, za kterého budeme prolézat hangáry plné nepřátel, kteří nejsou skuteční, ale pouze halucinací na testy pro doktora Heinricha Dresnera. Hra se totiž odehrává před původní hrou, takže nepotkáte ani hlavního hrdinu Cartera. Přibližně ve 3/3 hry narazíte na příjemný dějový zvrat Mozaic začne invazi (už nebudete bojovat proti halucinacím, ale proti skutečným nepřátelům) a vy musíte ze Subjektu 23 dostat duši Mosaica..
Hratelnost se logicky oproti původní hře nezměnila, jenom se vydala směrem k DLC od Alana Waka (American Nightmare), kdy se vlastně pořád na vás hrnou tuny nepřátel a vy je musíte kosit jednoho po druhém a samozdřejmě nábojů se všude válí dostatek.
Z toho vyplývá, že oproti původní hře je kapku vypuštěn příběh a je dána přednost hlavně taktizování a střílení, což mi osobně hodně nevadilo, ale mohli mě autoři nechat alespoň na chvíli oddechnout.

Nakonec musím říct, že toto DLC bych všem doporučil jako doplněk k původní hře, který vám osvětlí co se dělo v The Bureau před invazí a naservíruje vám kupu čistokrevné akce a taktizování. Jak se říká za málo peněz hodně muziky :)

Celou hru jsem projel jednou a to při točení Let's Playe: LP - The Bureau: XCOM Declassified - Hangar 6: R&D

Úvod:
Moji druhou recenzi bych věnoval asi jedné z mých nejočekávanější a nejlepší hry, která tento rok vyšla. Na TPS Xcom jsem čekal od prvního traileru z roku 2010, kdy měla být hra ještě obyčejnou FPS střílečkou. V dalším traileru tvůrci změnili koncept a hra měla být "taktickou" FPS střílečkou. No a nakonec to obrátili celé naruby a máme taktickou TPS střílečku. Hra mě hlavně zaujala dobou ve které se odehrává. Šedesátá léta 20. století už byla v Mafii II a moc se mi tato doba líbí. Možná se nechali tvůrci právě zmiňovanou Mafií II inspirovat protože 2K Marin má určitě k 2K Czech blízko.

Příběh:
Jak už jsem říkal, hra se odehrává v 60. letech 20. století, kdy jako Agent William Carter chráníte kufřík, ve kterém nevíte co je. Po chvilce zaklepe na dveře nějaká sličná dáma, která chce ten kufřík. Vy řeknete ne, to se ale nelíbí slečně a tak vás střelí do ramena. Otevře kufřík a začíná mimozemská invaze. Vy se s ní pustíte do bitky, ale uškrtí vás. Pak jak se vzbudíte zjistíte, že shořela na popel. Proč shořela a co bylo v tom tajemném kufříku se dozvíte ke konci hry. Za celou hru se setkáte kromě svých dvou kumpánů, které si sami pojmenujete třeba s DaSilvou, ředitelem Faulkem, agentkou Weavrovou nebo s doktorem Weirem. Příběh je dost spletitý a až před koncem se dozvíte co se vlastně stalo.

Gameplay:
Hra se hraje strašně dobře a hlavně intuitivně a hned víte, co máte dělat. Hra se hraje jak normální TPS akce obohacenou o taktické prvky. Hru si můžete stisknutím Shiftu (defaultně mezerníkem) zpomalit (ne zastavit) a v tomto módu můžete dávat rozkazy svým kumpánům. Jsou to jednoduché rozkazy jako přemístit se nebo soustředit na někoho palbu a samozdřejmě superschopnosti, jako je třeba střelecká věž nebo sniperská střela. Schopnosti jsou závislé na tom, jaké si zvolíte povolání. Jsou to medik, sniper, inženýr a voják. Já jsem používal vojáka a snipera a hru jsem dohrál bez větších obtíží. Rozkazy také můžete udělovat realtime dvěma klávesami. Jedna na útok/přemístit se a druhá na následovat. Vy samozdřejmě hrajete za Cartera, takže máte větší výběr spellů, ale bohužel musíte je také používat přes zpomalený čas. Levelů pro kumpány je 5 a pro hlavní postavu 10. Každým levelem si buď vylepšujete nebo dostáváte novou schopnost.

Grafika a zvuk:
Grafika je jedním slovem úžasná. Připomínala mi hodně grafický styl Mafie II. Ve hře je široká paleta grafických nastavení jako je třeba pokročilý PhysX nebo globální odrazy. Hra mi jela s maximálním nastavením před patchem se zapnutým Physx 18 fps a po patchi tvůrci zlepšili optimalizaci a hned mi hra jede krásných 32 fps. Musím tvůrce pochválit, že i po vydání zlepšují optimalizaci. Zvuky zbraní a hudba je myslím na skvělé úrovní a ani jsem si ve hře neřekl, že bych snad hudbu vypnul. Myslím si, že se do 60. let perfektně hudba ze hry hodí.

Ostatní:
Nepřátel je asi 7 - 8 druhů a je to např. silacoid, muton, elite muton, sheield commander atd. Zbraní je asi 10 druhů a jsou rozděleny na střelné, laserové a plazmové. V takovém pořadí je také budete nacházet, takže platí že plazmové jsou nejlepší (např. plazmový rotačák). Zbraně, které získáte, můžete dát svým kumpánům, takže nejsou vázáni na určitou zbraň. Herní doba je celkem na dnešní dobu dlouhá. Já jsem hru dojel za přibližně 9 - 10 h. Umělá inteligence nepřátel a kámošů bych řekl, že je v pohodě. Nepřátelé i kámoši se kryjí a podle obtížnosti vám mohou i pěkně zavařit. Co mě ale štvalo, je že bez rozkazů kámoši neví občas co dělat a dávají asi o 75% menší DMG než vy, což znamená, že ve výsledku vy zabijete 50 nepřátel a vaši oba kámoši 15 nepřátel. Kámoši mají účinné pouze spelly, které mohou dát na jednu ránu více nepřátel.

Závěr:
Nakonec bych řekl, že tato hra mě uchvátila a počkat si na ni 4 roky než výjde stálo za to. Určitě bych jí doporučil všem lidem kteří mají rádi 60. léta, mimozemšťany, a TPS hry ve stylu Mass Effect. Jen škoda že do hry tvůrci nezakomponovali multiplayer nebo alespoň cooperativní mód. Celou hru jsem dohrál jednou a to při točení Lets Playe:
LP - The Bureau: Xcom Declassified

Nikdy jsem si nemyslel, že zrovna moje první recenze na této stránce bude na DLC. No nic bude to alespoň jednodušší. První DLC na XCOM s názvem codebreakers mě překvapivě nezklamalo, protože jsem ho dostal zdarma k předobjednávce. Bohužel ti co si to nestihli předobjednat si můžou koupit toto dlc za 3 éčka, což je v přepočtu 80 Kč. Pro tyto lidi, co si to koupí za plnou cenu, je toto DLC obrovské zklamání, protože tato mise zabere přibližně 15 minut. Je to obrovský cenový nepoměr.

Teď už se ale dostávám konečně ke hře. Ve hře se zhostíme opět agenta Cartera, kde musíte obnovit funkci radiověže. Prvních pět minut se pohybujete lesem potkáte pár silacoidů a řadových nepřátel. Pak půjde do tužšího, kdy dalších 5 minut na velké prostranství budete muset zabít několik vln nepřátel. Pak se projdete přes nějaký dům s nakaženými lidmi a nakonec budete bojovat před radiovou věží. Hratelnost a všechny principy hry zůstaly zachovány. Je to přece jenom jedna další mise do singelplayeru bez cutscén.

Podtrženo sečteno: Tvůrci asi plánovali tento přídavek dát pouze pro předobjednávky a ne za to chtít 3 éčka. Kdyby to na steamu prodávali za 0,5 euro jděte do toho, jinak vám to ale kupovat fakt nedoporučuju.