Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Watch Dogs 2

Watch_Dogs 2

77
81 hodnocení Platformy
Žánr:
akce > 3rd person akce *
akce > stealth akce
Forma:
placená hra
Rozsah:
samostatná hra
Multiplayer:
ano
Datum vydání:
15.11.2016 PS4XOne
29.11.2016 PC
Vývojáři:
Ubisoft Montreal
Oficiální stránky:
http://watchdogs.ubisoft.com/watchdogs/en-gb/home/
Watch Dogs 2 je pokračování open world titulu Watch Dogs (2014). Dění se přesouvá z Chicaga do slunečného San Francisca a hlavním protagonistou je tentokrát Marcus Holloway. Tento šikovný hacker se po neblahé zkušenosti se zákonem rozhodl přidat k již známé hackerské skupině DedSec. Ta si za svůj cíl neurčila nic menšího, než vyřazení ctOS 2.0 (Centrální Operační Systém) v San Franciscu, skrze který mocní monitorují a manipulují občany města. Není třeba dodávat, že se ve špatných rukou ctOS 2.0 může v okamžiku proměnit v životu nebezpečnou zbraň.

Tentokrát by mělo být hacknutelné téměř cokoliv a kdokoliv ve vašem zorném poli, ne pouze předem určené objekty jako v prvním Watch Dogs. Můžete tak například nejen přepínat semafory, vybírat peníze z bankomatů, ale taktéž náležitě využívat všudypřítomných kamer, odposlouchávat telefony, ovládat drony a mnoho dalšího. Změnou prošel i open-world koncept. Svět San Francisca je tak na rozdíl od předešlého Chicaga přístupný celý od samého začátku hry.

Jako v předchozím díle zde hraje podstatnou roli stealth a vše je možné dokončit bez zabití jediného člověka. Rozšíření dozná upravitelnost vašeho oblečení, zbraní, nástrojů, i vozidel, u kterých je po kritice hráčů přepracován model řízení. Zlepšení se dočká dříve asynchronní multiplayer. Klasické PvP módy zůstávají, přibude však plnohodnotný co-op do příběhové kampaně. Spolupracující hráči se spolu budou moci dorozumívat také sadou základních gest.


Poslední diskuzní příspěvek

M.a.t.t.: že mi temnější/cyberpunkovější nehipsterský ladění jedničky sedlo víc je samozřejmost, ale mě víc sedl víceméně i gameplay - ježdění…

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 85
Nečekal bych, že to budu zrovná já, kdo tohle řekne, ale: Ubisoft to dokázal! Tvůrci se konečně pohnuli dál, vykašlali se na tu svou ohranou generickou vizi openworld světa a konečně stvořili hru, která stojí za řeč. Vzali všechno dobré, co bylo na prvních Watch Dogs a jejich hrách obecně a udělali novou hru, typově trochu podobnou, ale ve výsledku úplně jinou. Vezmeme to ale popořadě.

Pryč je pochmurné Chicago. Tentokrát příběh hry hráče zavede do prosluněného San Francisca. Ubisoft opět dokazuje, že umí nadesignovat velmi atraktivní město. San Francisco je rozmanité, neskutečně živé místo, které svádí k toulkám po přírodě a po známých památkách. Všude se pohybují lidé, kteří si dělají své věci, mluví spolu, chodí spolu a reagují na hráče i na sebe zároveň. Pokud se řadíte mezi nadšené virtuální turisty, budete WD2 milovat. Dopomáhá tomu i velmi příjemný pocit z pohybu. Hlavní hrdina je mladý hacker a kupodivu i zručný parkourista. Rozpohybovaný je parádně, ovládání je přesné a rozhodně se nekonají podivné kreace a nechtěné pády známé z assassinské série. Pocit z prozkoumávání světa bych zařadil kvalitou hned za GTA V a prvních několik hodin je velmi těžké hru vůbec vypnout.

Po hratelnostní stránce se jedná především o stealth akci spojenou s řízením vozidel. Ježdění došlo vylepšení jen mírně, auta jsou tentokrát alespoň ovladatelná, ale pořád je to dost daleko od mé představy o kvalitním jízdním modelu. Osobně jsem nejradši využíval pomalejších aut, na kterých je znát alespoň jakási hmotnost. Hře se mj. nevyhnulo ani jejich tradiční absurdní mizení. Stealth je naopak skvělý a vzhledem k příběhu a postavám dává smysl. Akční nadstavba je vlastně tak nějak navíc - je skvělá, to bezpochyby - ale k hlavní postavě nesedí. Hráč totiž hraje za skupinku mladých veselých hipsta hackerů, resp. za černošského floutka Marcuse a ten je opravdu všechno, jen ne mašina na zabíjení. Stylizace celé hry míří spíše na mladší publikum, ale to mně jakožto zastydlému puberťákovi nikterak nevadilo. Je to vtipné, má to styl, kupu filmových odkazů (hned jedna z prvních misí například paroduje seriál Knight Rider) a Marcus není tak suchej, jako ten věčně zachmuřenej coatlover z prvního dílu. Atmosférou je dvojka tedy diametriálně odlišná a nemusí sednout každému. Hlavním prvkem je ale pořád hackování, tentokrát značně vylepšené. Hacknout už lze opravdu všechno, což si ale vybírá daň na obtížnějším ovládání. Tentokrát už to není pouze jednotlačítková záležitost a efektivní hackování vyžaduje trochu cviku. Vrací se i ty otravné puzzly z jedničky, ale tentokrát aplikované přímo do prostředí ve hře, což je supr nápad a ze záporu je najednou klad. Navíc opět (už se možná opakuju) jich není tolik, takže nezačnou prudit a fungují jako dobré oživení.

Příběh sám o sobě mě trochu zklamal. Ze začátku vypadá velice nadějně, ale ke konci už tvůrcům evidentně docházely nápady a závěr je vyloženě slabý. Celý děj je spíše sledem několika epizodických zápletek, které rámcuje jeden hlavní cíl - boj proti zlovolné korporaci Blume, což je pro hlavní hrdiny tak trochu boj s větrnými mlýny. Naštěstí tu ale máme hromadu dalších aktivit, které jsou KONEČNĚ zábavné. Krom nějakých těch závodů (motorky, drony, motokáry, plachetnice), se hráč dočká i slušné řádky vedlejších úkolů, které překvapivě nejsou jen klasickou copypaste vatou, kterou hráče Ubisoft vesele obšťastňuje několik posledních let, ale každá mise má svůj příběh a originální cíl. Po stránce writingu to pořád není kdovíjaká pecka a mise jsou to většinou celkem jednoduché, ale jsou rozmanité a není jich zas tolik, aby mě začaly nudit.

Kdo si rád obléká své virtuální panenky (já ano! :), dostane na výběr z velkého množství hadříků - od hnusných motorkářských bund, přes klasické výprodejové oblečení, skejťácké hadry až po opravdu extravagantní kousky pro opravdové hipstery. Nechybí ani nějaké ty reklamní či památkářské stánky, které nabízí další extra kousky. A aby toho nebylo málo, po světě je poschovávaná další hromada oblečení, skrytých peněz a speciálních laků na všechno, co může Marcus postříkat (bez dvojsmyslu).

Dalším prvkem je aplikace Driver SF, která funguje jako taxi služba. Je to další forma vedlejších misí, kde hráč vozí různé zákazníky, kteří mají rozdílné požadavky (nudné ježdění z místa na místo se tedy nekoná). Těchto misí opět není moc a oživení je to parádní. Vrací se i chození po waypointech známé z prvního dílu. Těch je méně, jsou zajímavější a aby se zaznamenaly, musí se u nich hráč zvěčnit. Selfíčka prostě vedou.

Město je opravdu skutečně krásné. Grafika jako taková je sice trochu rozporuplná. Interiéry jsou super, míra detailů je někdy až neskutečná, animace postav a mimika je rozhodně hodna označení AAA. Ovšem exteriéry mi přišly i na vyšší nastavení někdy trochu kostrbaté a tak podivně mázlé. Hra mi sice neběžela na úplné maximum, ale nějakou formu AA jsem zaplou měl. Optimalizace je oproti jedničce lepší, ale pořád žádná sláva. Hra se mi při rychlé jízdě (a při různých grafických nastaveních) městem neustále pocukávala, stejně tak při nahrávání různých ikonek v HUDu ačkoli jinak běžela okolo 50 fps. Není to nic, co by vyloženě kazilo zábavu, ale příjemné to rozhodně není. Nicméně grafika oplývá mnoha doposud neviděnými detaily. Co mě dostalo nejvíce je asi mlha, která sice možná trochu žere FPS, ale rozhodně se vyplatí ji mít zapnutou. Chová se totiž opravdu jako mlha. Valí se přes kopce, zakrývá jen určité části města či lesů a postupně se pohybuje různými směry. Poslední věc, co musím zmínit, je taková drobnost, ale ještě jsem ve hře neviděl, že pokud zastavím pod stromem, auto mi zapadá listím, které po rozpohybování vozidla začne poletovat ve vzduchu. Detail, ale boží.

Hra obsahuje i nějaké ty multiplayerové prvky, které se tentokrát naštěstí již nespouští samovolné a tak neotravují. Osobně jsem zkusil jednu coop misi a dále se mulťáku nevěnoval...

Na závěr bych rád zmínil hudbu, která je složená spíše z indie kapel a je zprvu velmi příjemná, ale tracků není na tak velkou hru moc. Po čase se tedy začne velmi opakovat a v poslední třetině jsem už rádio vypínal.

Abych to shrnul, Watch Dogs 2 je skvělá hra, která zabaví na opravdu dlouhou dobu. Ani po 40 hodinách jsem se nenudil a stereotyp se dostavil až úplně na konci hlavní kampaně, kde už bylo znát, že tvůrci tak trochu vaří z vody. Doporučuju tedy hlavní a vedlejší mise mixovat, nepostupovat zbytečně systematicky a udržovat si gameplay co nejvíce rozmanitý.

Jestli tohle značí opravdu novou éru ubisofťáckých her, máme se na co těšit. K úplné spokojenosti mi něco chybělo, ale faktem je, že tohle je jedna z her, kterou by bylo škoda minout. Znalost jedničky vůbec netřeba.

A abych nezapomněl: "Barbare Conane, sbohem a díky za všechny ryby!"

Pro: suprový herní svět, postavy a humor, pocit z pohybu, hratelnost, rozmanitost, absence Ubi šablony, stylizace, detailní grafika, mimika postav, dlouhá herní doba, překvapivě místy docela vysoká obtížnost

Proti: jízdní model bych ještě potunil, ke konci dějová linka již trochu ztrácí dech, občas až příliš rychlé reakce AI a vyvolání poplachu, optimalizace, osobně bych ocenil víc wow momentů

+21 +22 −1
  • PC 70
Tak dohráno. Uplay ukazuje 40 hodin a completion rate 99%...sakra :)

Bylo to dobrý, ale jednička mě bavila víc, hlavně svou potemnělou modern noir atmosférou a lepším ježděním, podobně jako Mafia 3. Tady mě ta light hipster vibe nijak extra nenadchla a příběh byl celkově dost nevýrazný, stejně jako zdejší osazenstvo (ikdyž nějaký ten zábavný dialog by se našel, např. kolik vetřelců je potřeba na sejmutí predátora?). Design misí je "jakoby" lepší, díky většímu obalení příběhem, ale stejně to ke konci bylo docela repetitivní a hlavně už mě fakt nudil ten pipemania puzzle. Město krásně a poměrně přesně zpracované, ale docela bez atmosféry, prostě hipster's paradise. Chválím výborný technický zpracování, vypadá to a jede to pěkně. A ta občasná mlha kolem Golden Gate..moc hezký.
Dobrý je, že se to fakt dalo hrát nonlethal, zabil jsem jen pár gangsterů, jinak omračování. Ale zas dementní bylo, že když někoho uspím taserem, tak abych ho mohl uspat pořádně, tak musím počkat až se probudí a pak udělat melee takedown. Krapet nedomyšlený.
Soundtrack výbornej. Jak ten custom od Hudson Mohawke, tak i licencovaný rádia měly nějaký ty gemy, např. Polish Ambassadora či klasiku Tower of Power.
Ve výsledku, pohodová hra, ale prostoru ke zlepšení je hodně.
+18
  • PC 80
Jednoduše výborně Ubisofte protože si se poučil a přinesl nám dvojku tak jak měla vypadat jednička, protože upgrade přišel takřka všude a je to znát. Obrovsky tomu pomohla změna prostředí, San Francisco je nádherné město a je vidět že si na něm dali moc záležet. Taky tu máme sympatické hlavní postavy, dobrý příběh (!) a vedlejší mise jsou taky dost dobré (což se nestává často).

To co chybělo v jedničce tu konečně je, využití hackování je konečně dobré a to nemluvím o výborných nápadech kterým byli quadrokoptéra a autíčko na ovládání. Konečně jsem měl během hraní pocit že mám vše ve své moci a mohu se přizpůsobit jakékoliv situaci, ať už jde o nabourání se někam či útěk před policajty čímž dostáváte velký pocit svobody. Jediné co zůstalo stejně otřesné je jízdní model, řídit některé auta a motorky je doslova peklo hlavně když utíkáte policii.

Samozřejmě čím více možností hackování tím více tlačítek musíte mačkat, což je věc která prvních pár hodin hraní komplikuje a pořádně vše ovládat se naučíte až ke konci.

Ještě k příběhu, Aiden v jedničce byl Ultimátní badass který se bral vážně, celý příběh se snažil vyprávět hrozně temnou story ale nefungovalo to. Naopak u druhého dílu je vidět že se nebere vážně a líbí se mi to, město je vysluněné, vy si pobíháte po městě a řešíme jak získat followery, prostě super. Bohužel jednička naprosto zkrachovala a ani povedený druhý díl to nezachránil, snad Ubisoft tuhle sérii nestopne protože tohle byl krok správným směrem.

Pro: Krásné město, sympatický příběh a vedlejší úkoly, výborné možnosti hackování, gadgety

Proti: Nepříliš chytrá umělá inteligence, jízdní model, obtížnost neskutečně jednoduchá

+16
  • PC 80
Druhý díl lehce cyberpunkového světa Watch Dogs vůbec není špatná hra. Ale, první díl mě bavil a zaujal mnohem více. WD2 je víc "teen" hra, je uvolněnější, pro mnohé určitě závanější, protože místo psychopata, co všechno bere vážně dostanete do rukou sympatického černocha Marcuse, který všechno bere v klidu a jen si tak chilluje, zatímco se snaží shodit Blume. Fajn, to není špatný nápad, jak od sebe odlišit díly. Taky už nejse takový ten vlk samotář, který jen s obtížemi věří sotva dvou lidem, ale máte po boku partu kamarádů. Nejvíce jsem si oblíbila Wrenche, protože je správně ujetej a hrozně mě potěšily takové dva eastereggy. Vrátil se nám T-Bone, kterého jsem měla v jedničce taky hrozně ráda,
dost ten gameplay oživil. Druhá věc, co mi vykouzlila úsměv na rtech a tak trochu spustila menší srdeční ataku, byla mise, kde jste pomohli uniknout Aidenovi Pearcovi, hrdonovi z prvního dílu. Sice ten model neodpovídal skutečnosti, ale čert to vem.


První jsem byla ke hře fakt skeptická, protože jsem milovala tu pochmurnou, skoro až depresivní cyberpunkovou atmosféru Chicaga, která si mě získala, a najednou jsem měla hrát v optimistickém, a mi dost nesympatickém, San Franciscu, ale po hodině jsem si zvykla a už mi to bylo tak nějak šumák. Otevřenost světa pro mě nikdy nebyla věc, kterou bych nějak extra řešila, protože ji zas tak u hry, který není vyloženě RPG, potřebovala. Ale překvapilo mě to, svět se mi zdál menší než Chicago, za to se tam dalo dělat mnohem více věcí, třeba sbírat oblečení, body, klíče, peníze nebo barvy. To bylo fajn.

Samotné mise byly dost podobné prvnímu dílu, akorát hackování, kde jste museli správně poskládat "obvody" bylo místy dosti otravné, protože komu se chce běhat přes půlku mapy jenom proto, aby to správně otočil. Ale co by zase nespravila quadcoptera. Opět jste si mohli vybrat ze dvou druhů stylu hraní, buď stealth nebo loud, i když stealth je zábavnější. Líbila se mi i možnost misí, kde jste prakticky nemuseli vylézt z úkrytu, protože za vás všechno udělal jumper. To se vyplatilo v lokalitách, kde bylo až moc nepřátel najednou a všechny je odstranit by zabralo zbytečně moc času a nakonec by vás to stálo nervy. Co musím pochválit, že se autoři polepšili a dvojka tak netrpí na rozdíl od jedničky "syndomem mafie". (Na jedný straně mapy zapneš misi, abys jel na druhý konec to splnit)

Co se vedlejších misí týká, klasika, hackni tohle, odstraň tamtoho, přines tohle, znič toto. Klaisické, lehce stereotypní, ale jestli vás to baví, tak jako mě, tak vás to opravdu neomrzí. Velké plus za appku scout, která opět hru oživila. Ostatně celé řešení telefonu je jedno obrovitánské plus, hudební přehrávač výborný nápad, jen škoda, že máte poměrně malý výběr žánrů a písniček tam taky není tolik, kolik by si člověk představoval a po čase se oposlouchají.

Aby to působilo cyberpunkově, je třeba do hry dodat moderní technologie, jako třeba dneska velice populární 3D tiskárnu. Tiskárna tak supluje obchody se zbraněmi, které byly v jedničce. Munici ale musíte koupit v obchodech, které vykupují cennosti, kam se stejně občas zastavíte. Plus za možnosti vytisknout si zbraně s tlumičem, ale ocenila bych i sniperku s tlumičem.

Zatímco první díl jsem brala vážně, tohle byla pro mě spíše zábavná oddechovka, kde jsem se nasmála nad některými hlásky. Líbí se mi, že pokud chcete WD2 hrát, nepotřebujete první projet jedničku, protože hry krom universa a ctOS/Blume a T-Bona, ale k žádné události z jedničky se stejně nevyjadřuje nemají společného příběhově nic.

Příběh byl v porovnání s prvním dílem jednodušší, nebyl zamotaný, takže jste nemuseli hledat mezi řádky, aby vám některé věci začaly dávat smysl. To je taky důvod, proč si ode mě hra zasloužila nálepku "Chill game". Takže pokud si chcete zahrát něco uvolněného a lehčího, tak Watch Dogs 2 je určitě skvělá volba.

Pro: postavy, svět, uvolněná atmosféra, fyzika aut, parkour

Proti: místy otravné hackování "obvodů"

+15
  • PC 70
Ač městské akce už nevyhledávám mnoho let, řekl jsem si, že si dám vyjímku. Přecejenom mělo jít spíš o stealth hru a tak tam by mě to mohlo víc bavit, řekl jsem si. Po spuštění jsem uvrhnut hned do první (řekněme tutoriální) mise. Pokud budu zdvořile ignorovat oblečení hlavního hrdiny, byl jsem spokojen s ladnými pohyby hlavní postavy i graficky obecně se na to dá koukat i když interiéry jsou obecně prostě takový neosobitý. Nakonec misi splním bez zpozorování nepřítelem a jsem tedy přijat do party!

Obávaná hackerská skupina DEDSEC je však parta floutků, sám hlavní hrdina Marcus na mě působí, že je nejstarší z celé grupy (je mu 24). A tak se podívám v následnym intru, jak mládež odpovídajícně blbne na pláži a zavečírkuje si.

Vnitřní zklamání nad feelingem těchto hackerů, který připomínaj spíš naivní (často nesmyslně ujetý) děcka na erasmu než nějakou profi-hackerskou crew, zkouším přejít se slovy:

"No dobře, je to o mladých pro mladé - eště to nemusí bejt ale špatná hra. Nejsem přece tak starej!"

Rozhodl jsem se pěšky projít městem do hackerskýho doupěte. Ten večírek, jsem si řekl, aspoň tak nějak rozchodím a kochal jsem se nad tím, jak obyvatelé San Francisca hojně něco podnikají, mluví spolu a smějou se mi (šel jsem v trenkách) a musím uznat, že prostředí se vcelku povedlo - takováta bezstarostná letní atmosféra ala "Vice city" z toho jen tryskala. Město vypadá fakt dobře, je živý a lidé v něm působí (aspoň ze začátku) každej unikátně. Brzy se bohužel začnou jejich dialogy a činnosti opakovat, ale tomu se asi vyhnout nedalo. Škoda taky toho směšnýho timescalingu, kdy za tuto možná hodinovou procházku po San Franciscu uběhly ve hře snad dva dny.

Jakési mírné zklamání jsem zažil i při nákupu svršků, neboť v motorkářském ani sportovním obchodě s oblečením, na které jsem po cestě narazil, jsem nenašel normální kalhoty, který bych si já sám opravdu koupil a nepropadl se do země hanbou.

Čert to ale vem.

Brzy tedy začínám plnit mise a jdu do toho s entusiasmem, ač už se mi započíná místy otevírat kudla v kapse. Vezmu to jen v bodech:

♠ Pokud plním misi, vyznačí se přímo na silnici takový obrovský hnusný oranžový navigační šipky, abych nebloudil, ikona u každé kamery v okolí, všude okolo zaměřovací tečky... (i když mám HUD kompletně vyplnutej).

♠ Když jsem na misi, všichni protivníci tam mají kolem sebe červenej obrys. Vidím je i za překážkou, kdekoli. I když mám HUD vyplej. Kdeže nějaká vykláněčka, pánové, vidím všechny ani nemusím skoro pohnout myší (prstem)! Pokud dojde na boj, střílím vlastně do těchto červených obrysů (z dálky totiž není protivník za překážkou skrze obrys vlastně pořádně vidět). (Ano zkusil jsem directors cut, ale obrysy přetrvaly, zmizel jen zaměřovací kříž, což zase nebylo čím mířit.)

♠ Jízda prvním hrou přiděleným autem - model je na šipkách skoro neuřiditelnej, jízda byla spíš utrpením než zábavou. Jedině terénní robustní auta se "špatnou" ovladatelností a chudou akcelerací jsem se naučil uřídit bez kolizí.

♠ Takhle utíkám z objektu, kde sídlí jakási náboženská sekta a hlídači jdou po mě ostrejma, kulky Marcusovi sviští nad hlavou, utíkám o svůj život - opravdu sis Markusi musel dát zrovna teď (při skoku ze zídky) to salto s vrutem?

♠ Vrazím omylem do ženské na chodníku a rozčiluje se, huláká na mě. A vlastně je v právu, naběhnul jsem do ní omylem vskutku negentlemansky. Hra nabízí celkem osm gest (či emocí). Ani jedno ale není SORRY. Asi se jí má teda ustřelit hlava, aby přestala ječet...?

♠ Tu se z ničeho nic u mě objeví (v mé single player hře) jiný hráč a běhá zběsile kolem mě a likviduje všechny hackovatelný objekty, co se mu přichomejtnou) - tyhle "online návštěnvníky" se teda dá vypnout, což jsem samozřejmě okamžitě udělal. Přesto mi tyto online aktivity neustále hra podstrkuje.

♠ Mizení aut je donebevolající, auta mizí běhěm vteřin, nikdy vlastně není tam, kde jsem jej nechal. To se to od San Andreas nepovedlo stále odstranit? Je tak těžký pamatovat poslední auto a jeho pozici, dokud nenastoupím do jinýho?

♠ Náhodou mě jednou přestal jít net. Bez aktivního připojení se hra ani nespustí!

Tohle vše jsem tedy akceptoval, ale musel se vyrovnat s ještě jednou vlastností hry - tím jen těžko snesitelným - zaměření na teenagery. Já jsem na toto prostě asi starej, nedokážu v sobě nalézt potěšení z plnění misí jako:

♣ Ukradnem nevydanou písničku raperovi a prodáme ji za 20 miliónů - ty prachy ale nechcem! To dáme na charitu, ale budeme to - jakože fórek - streamovat na netu!

nebo

♣ Přetočíme trailer k filmu po svym! Šlohnu teda scénář a rekvizity ze studia! To je ono...
Pak to vysdílíme a získáme tím odběratale naší apky. COOL!

nebo

♣ Sprejování grafáčů na baráky - to se opravdu DEDSEC - hustá grupa elitních hackerů - nezmůže na víc, než vandalismus? Přitom to zpravidla nebylo vůbec těžký, jen zdlouhavý a bylo těch míst dohromady snad 20? Uf!

♣ Jedna z vedlejších činností je třeba navštěvování zajímavých míst San Francisca různě po mapě. To zní hezky, ale člověk si musí udělat selfie a sdílet to na síti, aby se to označilo za splněný. Navíc mě to pak jakože NPCčka lajkujou a píšou k tomu komenty. OMG!

__________________________________

Ona to není úplně špatná hra a věřím, že jsem toho dost ještě ani neobjevil, mě to ale stačilo (dokončil jsem hlavní linku, nějaké vedlejší úkoly). Parta "script-kiddies" mi opavdu scházet nebude a od telefonů, apek, sdílení, LIKEů a jánevímčehovšeho chci mít klid nejlépe i mimo hraní PC her, natož pak přímo v nich.

Jó kdyby mě bylo šestnáct, mluvil bych ale jistě jinak... asi bych lítal ještě po městě hlava nehlava a závodil na motokárách.

Jó tyhle časy už se nikdy nevrátí. :(

SUMMARY
Další hektická městská ubsoftí akce, která se snaží v podstatě plně kopírovat model GTA a odívá jej do kabátu ani ne tak hackerského, jako spíše teenagerovského, kde vlastně primárně místo peněz za mise získáváme oběratele DEDSEC kanálu a cílem mise je často streamovat něco po internetu.

70%

Pro: Pěkný San Francisco, některé zajímavé (nikoliv přímo dobré) skladby soundtracku + rádio ELECTRONICA.

Proti: HUD, dost snadné (na vyšší obtížnost), příliš zaměřeno na mladé, nesympatická parta baby hackerů.

+15