Nejsem žádným skalním příznivcem série Thief, ale baví mě plížit se ve stínu, krást cennosti a vyhýbat se odhalení. Bohužel jsem chtěl mnohem více, než co nabídnul Thief 4.

Co se mi líbilo:
* Některé vedlejší úkoly jsou zábavné. Bohužel většina z nich je extrémně triviální (jdi to tamtoho prázdného domu a najdi konkrétní věc). Ale bylo tam pár, kde jste měli pocit, že jste opravdu uprostřed živoucího prostředí.
* Grafika je skvělá.
* Architektura města je moc pěkná.
* Líbily se mi indikátory pozornosti na strážích a vaše schopnost soustředění. Nemusíte to používat, pokud chcete ten správný tvrďácký zážitek, nebo to používáte a můžete tak mít ležérnější herní styl.
* Minihra vylamování zámků je skvělá, a ve vylepšeném režimu soustředění je dokonce ještě lepší.

Co se mi nelíbilo:
* Celá série Thief se zdá být posedlá divnými hororovými věcmi typu mutující mor, zombie, duchové a jinými nadpřirozenými úkazy. Nemám rád horory. Nechci je ani hrát. Chci si zahrát středověký simulátor zloděje. Ale dokolečka dokola jsem opakovaně teleportován do nějakého "snového světa", kde duch mého údajně zemřelého kolegy si se mnou hraje jako v nějakém hororovém filmu. Když jdu opuštěnou knihovnou, vyleká mě tvor ve stylu ghůla. Je to samozřejmě věc vkusu, ale mnohem radši bych měl uvěřitelný středověký svět, než hororový. A proto jsem i mnohem více času trávil v postranních úkolech než v hlavní dějové lince.
* Kinetóza (motion sickness). V této hře jsem ji zažil poprvé. Pohupování hlavy při chůzi zas takový problém nebyl. Ale při každém rozhlédnutí vlevo či vpravo se obraz trochu nakloní ve směru pohybu. Takže obraz pak není vyrovnaný zcela horizontálně, ale trochu zkosený. To mě dělalo nehorázně špatně, zejména při pomalých pohybech hlavy. Další problém je, že Garretova postava je ve hře neuvěřitelně nízká. Vaše výška je stejná, jako výška muže sedícího na židli (a to když ještě nejste skrčení!). Z toho jsem měl nepříjemný pocit po celou hru. Doslova mě z toho bolely záda, protože jsem si připadal jako někdo permanentně shrbený, kdo se neumí narovnat. Všechno dohromady mi to způsobovalo nepříjemnou kinetózu. Samozřejmě nic z uvedeného se nedá nastavit/vypnout, ačkoliv mnoho z toho by šlo snadno (houpání hlavy, šikmení obrazu).
* Hlavní město je pěkné a uvěřitelné, ale je extrémně složité k navigaci. Mezi ulicemi je povolených jen pár konkrétních přechodů (většinou musíte cestovat po "zlodějské dálnici" - střechách a římsách, protože ulice je těžce hlídaná), a je dost těžké pamatovat si jak se dostat z bodu A do bodu B. Protože stráže jsou všude a znovu se objeví, i když se jich zbavíte, tak musíte být neustále extrémně opatrní, i když chcete jen navštívit obchodníka nebo si vyzvednout odměnu po splnění úkolu. Cesta z jednoho konce města na druhý jen pro nakoupení zásob vám zabere klidně 15-20 minut! Je to přestřelené a frustrující.
* Ještě více frustrující jsou nahrávané oblasti. Město je rozkouskované do maličkých oblastí, takže při přechodu města z jedné strany na druhou projdete třeba 4 oblasti. Nahrávání, nahrávání, nahrávání, nahrávání. Pruda.
* Některé mechaniky vypadají pěkně v upoutávce, ale ve hře jsou velmi otravné. Až budete páčit po sté okno, tak budete skřípat zuby nad 10sekundovou animací, která ještě vyžaduje horečnaté mačkání tlačítek. Netuším, proč to aspoň nemohla být nějaká zábavná minihra typu páčení zámků. Ještě horší je, když ono vypáčené okno spustí nahrávací obrazovku - ale to se samozřejmě nemohlo provést během toho páčení, kdepak.
* Když jsme u těch animací, když se poprvé pokusíte protáhnout úzkou škvírou a uvidíte kládu, kterou je třeba posunout (samozřejmě horečnatým mačkáním tlačítek), tak je to pěkný zážitek. Ale když pak uvidíte, že každý úzký prostor ve hře, kamkoliv se podíváte, obsahuje tu stejnou kládu, tak zaboříte tvář do dlaní a začněte zpochybňovat příčetnost herních návrhářů.
* Kořist působí obecně a nezajímavě. Pořád ty stejné poháry, svícny, prsteny, náušnice. Větší variabilita by k dobrému pocitu z kradení určitě prospěla. Je tu i nějaká pěkná unikátní kořist, ale je označená jako sběratelské předměty, a kromě perfekcionistického syndromu není pro sbírání těchto předmětů žádná motivace. Chci mít možnost je prodat!
* Mapa. Tak neužitečnou mapu jsem ještě neviděl. Sama o sobě může být důvod, proč tuto hru nehrát, a to hodně vypovídá o její použitelnosti. Vidíte na ni nějaké náhodné modré obdélníky. Nemáte tušení co jste již navštívili a co ještě ne. Nemáte tušení kde je ulice, cesta po střechách, ani kde jsou proklaté dveře nebo okno. Často jdete skrz modrý obdélník, jakože cestu, a dojdete k velké zavřené bráně, skrz kterou se nelze dostat, aniž by to mapa nějak naznačila. Takže se musíte vrátit a dostat se skrz město jinudy, což znamená dalších 5-10 minut ztracených plížením se kolem stráží. Budete zuřit. A aby to bylo ještě vypečenější, tak pro zobrazení mapy neexistuje žádná klávesa - pokaždé se musíte proklikat přes zpropadené menu. Hádám, že za tyto vymoženosti můžeme jako obvykle poděkovat konzolím.
* Město vypadá pěkně v exteriérech, ale v interiérech působí mrtvě. V domech, do kterých máte dovoleno vstoupit, se většinou nenacházejí žádní lidé. Jen v pár úkolech se cítíte jako v živém prostředí - manželka spí v posteli, manžel chodí po domě, kontroluje ji, něco si mumlá. A ani v těchto případech to nepůsobí normálně živě, ale jen trochu. Bylo by naprosto skvělé, kdybyste se mohli vloupat do domů a tam byli reální lidé co provádí domácí práce, večeřejí, mluví, čtou si, hrají šachy, prostě něco. Nic z toho tu není.
* Většina postranních úkolů je extrémně triviální a nepříliš zábavná. Docela mě pobavilo pomáhání opilci dostat se domů. ale to byla bohužel výjimka. Většina je pouze o vyhýbání se strážím a nalezení skrytého tlačítka v místnosti.
* Směrování hlasu je velice zvláštní, dost často slyšíte nahlas konverzaci skrz zeď, ale pak se plížíte v patách nějakým strážím a máte problém jejich konverzaci vůbec zaslechnout. Pokud chcete vědět, o co jde, tak jsou zapnuté titulky naprosto nezbytné. Na zvuk hlasu se nedá spolehnout.
* Garret vydává zvuk, když otáčí hlavou. To je velmi otravné, protože se chcete pouze rozhlédnout po místnosti a okamžitě začnete vydávat zvuky šlépějí. Způsobeno je to tím, že Garret neumí otočit hlavou, vždy otáčí celým tělem a při otáčení na místě přešlapuje. Velice zlodějské, velice profesionální.

Hra mě docela zklamala. Podle mě si zaslouží koupit, jen pokud jste extrémním fanouškem série. A i tak potrénujte svoji duševní vyrovnanost, budete ji potřebovat.

Celkové hodnocení: Nic moc / Dobrá

(Komentář byl původně zveřejněn v roce 2015 v angličtině na Steamu).

Hru mohu stále doporučit, pokud jste hráli první dva díly. Ale musím přiznat, že Book III jsem si užil asi nejméně.

V porovnání s předchozími díly výrazně stoupla obtížnost. To může souviset s mým rozhodnutím hrát Book III za zloděje (ve stylu vraha). Bohužel z toho, co jsem se posléze dočetl, je zloděj tou nejméně vhodnou postavou pro tento díl, a budete s ním zažívat nejtěžší časy. V tomto ohledu hra vypadá hodně nevyvážená. Například ve hře neexistují téměř žádné dobré bodné zbraně. Chvíli po začátku hry potkáte nepřátele imunní vůči bodnému zranění, což zahrnuje i šípy. Takže jsem je tloukl po hlavě pěstmi a nemohu říci, že by to byl výtečný zážitek... Zároveň tu neexistuje probodávání ze zálohy, takže u zloděje využijete skrytí ve stínech jen ve velmi specifických situacích. A seznam výtek by mohl pokračovat.

Poslední čtvrtina hry působí, že byla vytvořena hodně narychlo a je hodně prázdná. Možná vývojáři došly peníze. Ale působilo to divně a nedokončeně.

Hru jsem si stále užil, ale... první dvě epizody byly lepší.

Celkové hodnocení: Dobrá

(Komentář byl původně zveřejněn v roce 2015 v angličtině na Steamu).

Krásně barevná, zábavná bojovka. Moje jediná kritika je, že grafika vypadá nakreslená v nižším rozlišení a pak naškálovaná, takže není perfektně ostrá, ale lehce rozmazaná. Ale jinak jsem se velmi bavil a doporučuji.

Celkové hodnocení: Výborná

(Komentář byl původně zveřejněn v roce 2015 v angličtině na Steamu).

Po prvním zahráním jsem byl hodně překvapenej, protože jsem čekal hru zaměřenou na hádanky anebo naopak na bojové schopnosti (očekával jsem něco jako včasné uhýbání, využívání slabin nepřátel, provádění komb, atd). Ale o tom to zas tak moc není. Je to spíše o výborné spolupráci mezi hráči (hlasová komunikace je naprosto nezbytná), o výběru správných schopností pro tuto konkrétní úroveň, a, bohužel, taktéž o grindování. Hra je celkem těžká, neočekávejte kooperační oddychovku. Každou úroveň budete hrát vícekrát (mnohokrát), abyste ji alespoň základním způsobem dokončili. A pak ji budete muset opakovat ještě vícekrát, abyste splnili výzvy nebo časový limit. Pokud to neuděláte, tak budete v pozdějších úrovních příliš slabí a obtížnost vzroste z vysoké na absurdní.

Principem hry tudíž není užít si množství odlišných úrovní. Úrovní není zas tak mnoho (25). Principem hry je opakovat každou tak dlouho, než ji zvládnete naprosto dokonale. To není to, co jsem očekával, ani to, co bych si užíval, ale chutě se liší a jsem si jistý, že některým lidem se to líbit bude. To není ten důvod, proč hru ostatním nedoporučuji.

Palec dolů hra dostává za technický stav. Technickým zpracováním je na tom hra příšerně. Velmi časté jsou síťové problémy - stav hry se rozpojí a jednotliví hráči vidí na obrazovce odlišné věci, někdo se nemůže vůbec pohnout, někdo umře, ale zasekne se ve smrtelné animaci a zcela rozbije úroveň, takže ji nelze dokončit, a tak dále, těch problémů je hromada. Ale to není ten nejhorší problém. Tím je kamera. Ta si zaslouží odstavec sama pro sebe.

Kamera. Vývojáři dostali nápad, že je nutné zajistit, abyste neustále viděli všechny své spoluhráče naráz. Takže když se rozeběhnete na různé strany, tak se kamera oddálí, abyste viděli všechny postavy. Je otázka, zda to byl dobrý nápad, ale implementace je nejhorší, co jsem kdy viděl. Zaprvé, toto chování kamery je vynucené, nelze si volit a přepínat mezi "zacílenou kamerou" (přiblíženou se středem na vaši postavu) a "přehledovou kamerou" (vidíte všechny). Ne, existuje jen ta přehledová. Takže když se s přáteli od sebe hodně vzdálíte (což je v některých úrovních nutnost), máte všechno extrémně oddálené a jak vaše postavy tak nepřátelé jsou strašně malí. A pak si zkuste efektivně používat své schopnosti. Navíc se vaše postava nachází v rohu nebo u kraje obrazovky, takže z některých směrů vůbec nemáte tušení, co se na vás chystá. Kamera se neustále samovolně pohybuje (v závislosti jak se spoluhráči hýbou), což vám neustále rozhazuje veškeré míření (extrémně frustrující zejména když hrajete za střelce). A aby toho nebylo málo, tak vývojáři to dokázali tak neuvěřitelně zpackat, že občas se kamera rozhodne vaši maličkost ignorovat a dostanete se zcela za hranici obrazovky! Takže nevidíte sebe a nevidíte nepřátele kolem vás, hodně štěstí v boji o přežití. A při tom všem nezapomínejte, že hra extrémně trestá vaše sebemenší herní chybičky. Budete brečet, křičet, rozbíjet věci. Tak špatná je kamera.

Poslední poznámka, hru musíte hrát se stabilní skupinou přátel. Nikdo z nich nesmí chybět, nikdy. Protože pokaždé když spouštíte hru, tak obdržíte pouze ty gemy (k zlepšování zbraní a schopností), které si vysloužili všichni členové vaši party. Takže pokud jeden z vašich přátel minule chyběl, budete s ním muset zopakovat všechny úrovně z minulého hraní a všechny je opět kompletně splnit. Nemyslím si, že je tento systém dobře navržen, a opět nemáte možnost to nijak nastavit, musíte to skousnout. Takže zvažte, zda máte dostatečně stabilní skupinu přátel, se kterými jste schopni tuto hru hrát a dohrát.

Abych to shrnul, herní mechaniky nejsou nutně špatné, a někteří si je užijí. Ale technické zpracování je jednoznačný důvod, proč se hře vyhnout. A nyní, 18 měsíců po vydání hry, není šance, že by se to ještě mělo zlepšit.

Celkové hodnocení: Nic moc

(Komentář byl původně zveřejněn v roce 2015 v angličtině na Steamu).

Po dokončení hry musím konstatovat, že je úžasná. Pokud jste se někdy v historii účastnili seancí Dračího Doupěte (nebo Dungeons & Dragons), tak vám přivolá zpět milé vzpomínky. Některé hlášky a vtípky postav jsou naprosto trefné, a výborně evokují tu prožitou atmosféru při hraní D&D.

Herní principy jsou jednoduché - máte jistý počet postav, každá postava má 4 schopnosti, můžete si ukořistit či koupit vybavení a jednorázové konzumovatelné předměty, můžete si vylepšovat zbraně. Souboje jsou tahová, jedna akce za tah. Je to velmi jednoduché, ale zároveň zábavné, a dostatečné pro to, abyste si užili jedno další dobrodružství v D&D.

Úkoly jsou zpracovány dobře. Je tu hlavní dějová linka, ale v každém místě máte k dispozici sadu předgenerovaných postranních úkolů, které můžete kdykoliv aktivovat a vydobít se tak více zkušeností či předmětů. Také si kdykoliv můžete vygenerovat jednorázový souboj. U něj si zvolíte, s jakými nepřáteli chcete bojovat a kolik jich má být, a to se odrazí ve vaší kořisti. Tento přístup mi přišel velmi sympatický.

Ve hře se nachází několik podzemních kobek, které vás donutí nasyslit si v inventáři plno léčivých předmětů, pokud je chcete prozkoumat celé, přežít, a zabít bosse. Opět, v duchu D&D.

Hra obsahuje sympatický humor. Po několika hodinách se začne trochu opakovat, ale alespoň nezdržuje od hraní. Hudba je více problematická, je tam pouze pár skladeb, které se tudíž ohrají poměrně rychle. Chtělo by to rozšířit repertoár.

Připomenu, že jsem hru hrál na tabletu s Androidem a ne na PC, takže ji vidím z trochu jiné perspektivy. Jedním z největších přínosů hry pro mě bylo, že je to zábavná hra co se dá příjemně hrát ve veřejné dopravě, tzn. offline a na tahy. Je to ideální hra pro tyto příležitosti na telefon nebo tablet. Pokud ji budete hrát na PC, tak asi budete očekávat propracovanější herní mechaniky, protože se plně soustředíte na hru a máte velkou obrazovku. V tom případě je velká šance, že budete mít ze hry o dost odlišný dojem.

Vřele doporučuji, zejména pokud hru budete hrát na mobilním zařízení.

Celkové hodnocení: Výborná / Nářez

(Komentář byl původně zveřejněn v roce 2015 v angličtině na Steamu).

Není to špatná hra, ale za aktuální cenovku mi přijde neodpovídající. Jedná se o hodinový zážitek.

Líbil se mi "příběh". Herní mechaniky byly příliš jednoduché, doufal jsem v něco komplexnějšího. Grafika je umělecká, ale mně se moc nelíbila. Hra není dobře optimalizovaná, a na silném stroji se propadávala snímková frekvence.

Věc, co mě prudila nejvíce, je kamera. To je naprostá tragédie. Pokud stvoříte simulátor jezevce, který neustále cestuje lesem ani ne půl metru nad zemí, tak prostě nemůžete zablokovat pohled pokaždé, když je mezi vámi a jezevcem strom, keř nebo šutr. Tato hra to dělá, a to ještě hůře. Dost často je vaše kamera uvnitř onoho balvanu, stromu nebo keře. Buď se můžete maximálně přiblížit k jezevci, mít nulový výhled, ale nezablokovanou kameru, nebo se oddálit, mít pěkný výhled, a polovinu času zablokovanou kameru. Kamera je tak špatná, až bych řekl, že je to důvod, proč tuto hru nedoporučit. "Naštěstí" vzhledem k délce hry to není příliš dlouhé utrpení.

Celkové hodnocení: Nic moc

(Komentář byl původně zveřejněn v roce 2015 v angličtině na Steamu).

Prvního Shanka jsem si velmi užil a strašně se těšil na hraní druhého dílu. Byl jsem ale extrémně zklamán.

Co se mi líbilo
-------------------

* Systém nápovědy. Je specifický pro oblasti, a může vám poradit, pokud zemřete v konkrétním místě nebo během souboje s bossem. Během hraní se tam zobrazují tipy jak provádět komba. Moc pěkné.
* Objekty použitelné ve scéně.
* Vrhání lidmi, abyste udrželi houf nepřátel pod kontrolou.

Co se nepovedlo
-----------------------

Nejvíce připomínek mám k hratelnosti:
* Oproti prvnímu dílu přibyly nové pohyby. Příliš mnoho pohybů. Tato hra je rychlá, budete mít problém si je v žáru boje všechny pamatovat.
* Blokování bylo odstraněno, a úhyby jsou nyní na druhé analogové páčce. Musíte neustále přehazovat ruce. Šílenost.
* Nepřátele již nečekají, když někoho popadnete. Možná je to realističtější, ale zároveň už to není taková zábava. Je tudíž mnohem těžší dělat zabijácké parádičky, a to kazí radost ze hry.
* Soubojový systém je nyní založený na protiútocích. To je pěkný nápad, ale pokud je kolem vás více nepřátel, tak je nepoužitelný, protože během animace protiútoku do vás sekají zbylí nepřátelé.
* Postava Shanka je nyní na většině obrazovek menší, takže je pro vás těžší číst pohyby nepřátel a správně provádět komba.
* Příběh... v prvním dílu byl jednoduchý, ale hodil se do motivu hry. V druhém dílu je to naprostý nesmysl.
* K dispozici je několik různých prostředí. To zní teoreticky pěkně, ale zdá se, že byly zvoleny naprosto náhodně bez jakékoliv souvislosti. V některých z těchto prostředí je velké množství speciálních efektů, takže na obrazovce máte problém rozlišit důležité věci.
* Hra je pekelně těžká. Mnohem těžší než první díl, a to mluvím o normální (tzn. nejnižší) obtížnosti. Lektvary zdraví téměř neexistují. Poté, co vyčistíte celou obrazovku od nepřátel a jste skoro mrtví, tak byste čekali za odměnu aspoň ten lektvar zdraví. Místo toho dostanete druhou obrazovku plnou nepřátel. A pak třetí. A poté možná velmi malý lektvar zdraví.
* Poté, co zemřete, se objevíte o obrazovku nebo dvě zpět, což je v pořádku. Ale v této hře umíráte často. A to hodně rozbíjí ponoření do hry. Pokud bych dostal lektvar zdraví, měl bych pocit, že jsem to stále já, kdo ve hře bojuje, a ze všech sil se snaží přežít. Místo toho vám hra nedá žádné léčení, zahltí vás nepřáteli, zabije vás, a nechává vás obživnout na předchozí obrazovce s plným zdravím. Má to podobný efekt? Ani zdaleka. Čím více umíráte, tím méně se staráte o to, co se opravdu na obrazovce děje, protože k tomu není žádná motivace. Stejně znovu obživnete, tak co.
* Souboje s bossy jsou zvláštní. Na jednu stranu se již nemusíte spoléhat na to, že je potřebujete chytnout ve správnou chvíli, protože jim nyní působíte slušnou újmu i běžnými zbraněmi. To je fajn. Na druhou stranu nejefektivnější strategie je většinou kotoulet se pod jejich útoky a střílet po nich zdálky, dokola a dokola a dokola, dokud boss nepadne k zemi. Což je únavné a nudné.

A ještě pár technických aspektů:
* Akce na tlačítkách gamepadu u mě byly šíleně rozházené, polovina tlačítek byla namapována jinam, než měla být doopravdy (přitom v prvním díle tento problém nebyl).
* Na obrazovce s konfigurací gamepadu jsou chyby, které vám v podstatě znemožňují přenastavit si mapování, pokud neprohledáte internety pro návod, jak problémy obejít.
* Výkon a plynulost hry byla podstatně horší, než v prvním díle.

Celkové hodnocení: Nic moc

(Komentář byl původně zveřejněn v roce 2015 v angličtině na Steamu).

Začíná to jako barevná hra pro děti, ale rozvine se to do ponurého a trochu morbidního příběhu o životě a smrti. Jednoznačně to není pro děti. Na druhou stranu, pro zkušené hráče je to až příliš jednoduché. Takže ideální cílová skupina jsou zřejmě sváteční hráči, anebo třeba partner, který hry moc často nehraje. Moje přítelkyně si hru velmi užila.

Způsob ovládání je netradiční a osvěžující, ačkoliv není plně využit (což souvisí s příliš nízkou obtížností hry). Po stránce příběhu je hra skvělá a zakončení je podle mě hodně neočekávané.

Pokud nehledáte zrovna výzvu, ale chcete si prožít pěkný příběh, nebo jste velmi sváteční hráč, tak mohu hru určitě doporučit. Placení plné ceny ovšem zvažte, protože u hry strávíte pouhé 3-4 hodiny.

Celkové hodnocení: Výborná

(Komentář byl původně zveřejněn v roce 2015 v angličtině na Steamu).

Shank je barevná a velmi zábavná mlátička, s výtečným vizuálem, zvuky i hudbou. Je responzivní, a moc se mi líbil její mexický motiv. Vřele doporučuji, ideálně s gamepadem.

Celkové hodnocení: Výborná

(Komentář byl původně zveřejněn v roce 2015 v angličtině na Steamu).

Tato hra je zábavná. To je ale bohužel všechno. Technicky je to tragédie. Nikdy jsem neviděl hru s tak špatným síťovým kódem.

Dokud hrajete v jednom hráči, tak je všechno plynulé a hladké, ale samozřejmě ne tak moc zábavné. Ale jakmile začnete hrát s dalšími hráči, tak se hra začne příšerně a neustále škubat a zasekávat, občas ignoruje stisk kláves, zpomaluje a zrychluje v náhodných intervalech, a občas se zcela desynchronizuje od ostatních hráčů (oni vidí něco zcela jiného než vidíte vy, např. mrtvého bosse, zatímco vy se ho stále snažíte zabít(!)). Je jedno jestli hru zakládáte vy nebo někdo jiný, je jedno že máte dobrý Internet a vysoká FPS, v režimu více hráčů je hra prostě jen stěží hratelná.

Celkové hodnocení: Nic moc

(Komentář byl původně zveřejněn v roce 2014 v angličtině na Steamu).

Pokud máte rádi kombinaci RTS+FPS (mám velmi pěkné vzpomínky na Savage: The Battle for Newerth, první hru tohoto druhu, co jsem hrál), tak Natural Selection 2 je výborný zástupce žánru. Rasy jsou velice odlišné (mariňáci jsou o něco slabší, ale jednodušší k naučení, vetřelci jsou trochu silnější, ale obtížnější ovládat), jednotlivé hry mají rozumnou délku, grafika je výborná, je zde dostatek dalších hráčů, můžete naskočit či vyskočit kdykoliv během hry, a herní strategie má překvapivou hloubku. Samozřejmě, jak to u her tohoto druhu bývá, úspěch je velmi závislý na schopnostech vašeho velitele. Ale pokud s ním není tým spokojen, tak ho lze sesadit z velitelského křesla a vyměnit.

Pokud začnete tuto hru hrát, jednoznačně se podívejte se sekce návodů na Steamu a přečtěte si ty nejpopulárnější a/nebo zhlédněte nějaká tutoriálová videa. I když nehrajete za velitele, tak stále hrajete strategii, a měli byste rozumět prioritám svého týmu. Když si přečtete návody, tak si hru i více užijete, protože budete lépe chápat, co se ve hře děje. A také pravděpodobně přežijete déle. Zároveň, klíčem této hry je komunikace. Poslouchejte ostatní na hlasovém chatu, a pokud můžete, připojte si mikrofon a mluvte s nimi také.

Vývojáři hry stále udržují, balancují, přidávají nové vlastnosti. S komunitou hodně diskutují. Doporučuji.

Celkové hodnocení: Výborná / Nářez

(Komentář byl původně zveřejněn v roce 2014 v angličtině na Steamu).

U Majesty mám velké dilema: Je to jedinečná originální hra a její herní mechaniky jsou zábavné a přitažlivé. Na druhou stranu, je brutálně obtížná, neférová, a její questy stojí za prd. Takže ačkoliv ji mohu doporučit, tak pouze těm, kteří mají rádi vysokou výzvu.

Základní principy Majesty jsou okouzlující, a dost mě rmoutí, že její úrovně byly navrženy masochisty, kteří naprosto nechápou, co znamená slovo obtížnost. Já mám rád těžké hry, ale musejí hrát fér. Což Majesty nedělá. Majesty si libuje v poslání hordy tuhých nepřátel přímo na vás 30 sekund po začátku mise. Majesty si libuje v zacílení nepřátel přímo na konkrétní budovu (která samozřejmě nesmí být v misi zničena), ačkoliv nemáte přímou kontrolu nad svými hrdiny a jediné, na co můžete spoléhat, je štěstí nebo opakované ukládání/nahrávání. Už jste někdy viděli orly, kteří prioritně útočí na budovy? Tak v Majesty budete mít tu čest.

Celkový problém je v tom, že ačkoliv nemůžete své hrdiny ovládat napřímo (což je skvělé a naprosto to miluji), tak vývojáři neudělali zbytek světa s tímto "simulačním" principem konzistentní. Takže ačkoliv některé příšery se opravdu jen tak potulují světem, tak zároveň jsou tu vlny nepřátel, které se netoulají ale jdou napřímo, a to prostě nedává žádný smysl, kromě vytvoření umělé obtížnosti.

K dohrání hry je nezbytné:
a) pečlivě přečíst manuál nebo návody online, protože mnoho zásadních funkcí není ve hře dobře vysvětleno
b) zpomalovat čas během soubojů (zkratky '<' a '>')
c) často ukládat, pokud nechcete opakovat celou úroveň

I když toto vše budete praktikovat, tak vybrané úrovně s obtížnosti expert budete stejně opakovat, protože si budete muset zapamatovat klíčové události (např. na začátku třetího dne přiletí vlna draků a zaútočí na elfí salon). Některé úrovně pak mají pouze jedno či dvě možná řešení a je téměř nemožné splnit úroveň jinak. Takže očekávejte nutnost kouknout na YouTube, jak ji správně dokončit.

Strašně rád bych si zahrál hru ve stylu Majesty, která by měla rozumný a zábavný návrh úrovní. O žádné takové bohužel zatím nevím.

Celkové hodnocení: Výborná

(Komentář byl původně zveřejněn v roce 2014 v angličtině na Steamu).

Výtvarný styl je velmi povedený. Bohužel to stejné neplatí pro herní mechaniky.

Hra je příliš plytká a příliš závislá na štěstí. Vše se generuje náhodně, včetně počtu hodinových strojů a podobně. Takže jednou je skoro nemožné misi dokončit, a podruhé je naopak extrémně jednoduchá. Brzy vám to začne lézt na nervy. Vyhýbání se duchům je teoreticky zábavné, ale většinou se bohužel nacházíte někde v koutě a nemáte kam utéct a kde se schovat. Herní mechaniky (jako je např. uzavírání trhlin) obecně nejsou dobře vysvětlené, takže budete muset zřejmě pátrat v online herních návodech. Některé části hry, jako je les či chodba, jsou příliš dlouhé a příliš prázdné. Nic si z toho neodnesete, jen si přejete, aby už to proboha skončilo. Mumlání hlavní postavy je na začátku zajímavé, ale v pozdějších úrovních je hodně otravné, protože se při něm pozastaví hra a vy tento moment nemůžete hned přeskočit.

Celkové hodnocení: Nic moc

(Komentář byl původně zveřejněn v roce 2014 v angličtině na Steamu).

Odehrál jsem první dvě hodiny a ačkoliv to vypadalo a hrálo se to příjemně, tak to po celou dobu bylo naprosto triviálně a dětsky jednoduché. Pořád jsem čekal, kdy přijde nějaká výzva, a místo toho jsem se jen nudil. Možná má hra jen velmi pomalý rozjezd (což samo o sobě se dá taktéž považovat za chybu). Vzhledem k poměrně pozitivnímu hodnocení ostatních bych chtěl dát hře v budoucnu další šanci a tentokrát to vydržet déle, třeba se to někde v třetí nebo čtvrté hodině zlomí a člověk bude přinucen trochu se zamyslet nebo se trochu snažit, místo bezmyšlenkovitého klikání.

Celkové hodnocení: Nic moc / Dobrá 

(Komentář byl původně zveřejněn v roce 2014 v angličtině na Steamu).

Knihu jsem četl, a líbilo se mi, jak ji hra ztvárnila. I ta volba na konci příběhu byla uspokojující.

Co se mi na hře líbilo:
* Spoustu věcí musíte ovládat manuálně, jako je tlakování pneumatických zbraní nebo nabíjení svítilny dynamem. Hře to přidává úplně jiný rozměr. Mezi další detaily patří praskliny na plynových maskách, odměřování výdrže vzduchových filtrů na hodinkách, zašpiněné puškohledy. Stejně výborný je i herní deník s poznámkami.
* Není to klasické FPS. I na normální obtížnosti můžete zemřít na 2-3 zásahy. Musíte být opatrní a ve vybraných pasážích se snažit o tichý postup. Vběhnutí do tábora 5+ banditů je špatný nápad.
* Příběh je zajímavý a hodně blízký knižní předloze.
* Velká péče byla věnována konverzacím lidí, které můžete zaslechnout, když stojíte poblíž. Povídají si zajímavé příběhy a výborně to zatahuje do ponoření se do hry. Oproti jiným hrám mi okolní postavy přišly živější. Jen škoda, že pro ně nelze aktivovat titulky, jejich angličtina s ruským přízvukem je občas těžká k porozumění.
* Různé obtížnosti a herní režimy, které zvyšují znovuhratelnost.

Co se mi nelíbilo:
* Záchytné body místo klasických ukládacích pozic.
* Systém obchodování, kde nemáte tušení, zda kupovaná zbraň bude dobrá nebo špatná. A po koupi si ji ani nemůžete vyzkoušet, dokud zcela neopustíte danou stanici metra.
* Důležité příslušenství typu plynové filtry mohou být zakoupeny jen na začátku hry (kdy ještě nevíte, k čemu slouží a kolik jich budete potřebovat), ale už ne poté, až je potřebujete nejvíce. A to ani v největších stanicích metra. Toto bylo velice nepříjemné a působilo to jako umělé omezení bez žádného logického zdůvodnění.
* QTE scény "zmáčkni tlačítko E" (např. když jste na žebříku a málem padáte). Nejde tam o vaše načasování, schopnosti, štěstí, prostě nic. Zmáčknete E a žijete (máte na to docela dost času), nezmáčknete a zemřete. Působilo to jak z levných konzolových her, a fakt nechápu jejich význam. Po každé takové sekvenci, kde jsem stisknul E (jak jinak), jsem měl pocit, že mě někdo poplácal po rameni a řekl "hodnej kluk!", a přehrál mi animaci, jak jsem to zvládl. Vytrhovalo mě to ze hry a totálně ničilo imerzi. Tyto akce by měly být založeny na načasování nebo schopnostech, nebo tam vůbec nebýt, protože jinak jsou zcela stupidní.
* Menší otravnosti jako nepřeskočitelné úvodní animace nebo nefunkční multimediální klávesy během hraní.

Jsem docela dost přesvědčen, že nebudu hrát Metro: Last Light [poznámka z budoucnosti: tady jsem se mýlil]. Tato hra byla určitě zábavná a nadprůměrná, ale úplně jsem si neužil její motiv. Kniha se mi líbila, ale samotná hra se skládala ze 3 hlavních náplní - souboje s mutanty, souboje s neonacisty, a strašidelné scény s nadpřirozenými jevy. První typ obsahu jsem miloval, druhý typ obsahu se mi nelíbil (ani to nebylo v knize, a nechci ze hry mít dalšího Wolfensteina), a třetí typ obsahu jsem nesnášel (ačkoliv ten odpovídal knize, ale já prostě nedávám hororové hry obecně). Nedělá mi problém plížit se temnými tunely zatímco mi na záda skáčou zmutovaná zvířata, ale prostě nesnáším ty strašidelné šeptavé zvuky, co se nedají lokalizovat, nehmotné výjevy co se vám z ničeho nic objeví před očima a hned zase zmizí, a pocit, že je něco strašně špatně a někdo si zahrává s vaším vědomím. Bylo to velmi dobře ztvárněno na základě knihy, ale já jsem si to nedokázal užít (a občas vydýchat). Ale určitě bude mnoho lidí, které to naopak nadchne.

Celkové hodnocení: Výborná

(Komentář byl původně zveřejněn v roce 2014 v angličtině na Steamu).

Koncept hry je velmi zajímavý a zábavný, kdo kdy nechtěl být čarodějem? Hra vyniká zejména pokud hrajete režim dobrodružství (adventure) ve více hráčích, pak se zábava stupňuje (v dobrém i špatném, protože hra ze zásady umožňuje zraňovat spoluhráče, ať už úmyslně či neúmyslně). Magicka také hodně otestuje vaši paměť, protože množství kombinací jednotlivých přírodních elementů je skoro nekonečné. Na druhou stranu do těchto kombinací se vývojáři pokusili vsadit řád a logiku, takže jejich vytváření dává smysl. Díky tomu můžete i jednoduše experimentovat a jen čistě logickým uvažováním objevit nová kouzla. Toto se vývojářům vážně povedlo.

Dobrodružný režim není příliš dlouhý, a hra nabízí pak ještě režim výzev. Ty mě ovšem dlouho neudržely. Další pokračování dobrodružství se však dají koupit ve formě DLC.

Celkové hodnocení: Výborná

(Komentář byl původně zveřejněn v roce 2014 v angličtině na Steamu).

Toto je ta nejúžasnější dvoutlačítková hra, kterou jsem kdy hrál! :-) [poznámka z budoucnosti: Tak ne, druhý díl je ještě lepší!]

Je až neuvěřitelné, kolik strategických rozhodnutí zvládli vývojáři nabídnout ve hře s tak triviálním ovládáním. Hra je rychlá, zábavná, a cítíte se jako opravdový mistr kung-fu - reakce jsou okamžité a každá vaše akce má silný dopad (v obou smyslech).

Na vyšší obtížnost je rychlost hry naprosto absurdní a nesmíte si dovolit ani mrknout - a pokud úroveň zvládnete, tak z toho máte opravu výborný a odměňující pocit. Nejlepší vlastnost hry je, že jakmile zpanikaříte a začnete zmateně a zuřivě mačkat tlačítka, tak v tom okamžiku jste mrtví. Jako pravý mistr kung-fu, musíte být rychlí, ale zejména nadevše a absolutně precizní. Dejte ránu vedle, a nepřítel vás o zlomek sekundy později jednoznačně praští do tváře.

Srdečně doporučuji.

Celkové hodnocení: Nářez

(Komentář byl původně zveřejněn v roce 2014 v angličtině na Steamu).

Kingdom Rush je velmi příjemná tower defense hra. Pěkně se na ni kouká, pěkně se ovládá. Obtížnost se zdá trochu nevybalancovaná. Neměl jsem žádný problém s dokončením některých úrovní na těžkou obtížnost, ale u jiných jsem se potil i na obtížnost jednoduchou. První polovina hry mi přišla zábavnější, hodně se posouváte kupředu a odhalujete nové herní prvky. V druhé polovině byly někteří zajímaví nepřátelé, ale vaše věžičky a hrdinové už vás ničím novým nepřekvapí, což je škoda.

To, že si nemůžete umístit věžičky kamkoliv, ale jen na předem určená místa, hodně zásadně mění klasický koncept tower defense. Ne každému se to bude líbit. Kingdom Rush vám také většinou dává poměrně málo herní měny, takže si musíte pečlivě naplánovat, co postavíte a kde. Místo živelného budovaní jako v jiných tower defense hrách se tato hra pomyslně blíží strategii či logické hře. Pokud si rozložení věžek pečlivě nepromyslíte již v začátku mise, tak nemáte příliš vysokou šanci k úspěchu.

Celkové hodnocení: Výborná

(Komentář byl původně zveřejněn v roce 2014 v angličtině na Steamu).

Ve zkratce: Velmi krátké (4 hodiny). Moc pěkná estetika. Velmi špatné herní mechaniky.

Grafický styl je úžasný, moc se mi líbilo, jak vypadá svět a jak plynulé jsou animace postav.

Příběh je slušný. Ale hledání útržků diáře rozsetých po celém světě je zvláštní a nedává přílišný smysl. Je to jen levný způsob jak naplnit svět nějakými zajímavými objekty.

Herní mechaniky... a jéje.

Začněme u ukládání - existují 2 typy záchytných bodů - první typ uloží hru i pokud ji ukončíte, a druhý ji uloží jen dočasně dokud hrajete. Nikde není dobře znázorněno, kterým typem záchytného bodu jste zrovna prošli, takže nikdy nevíte, jak velkou část hry budete muset opakovat, pokud ji ukončíte. Samotné umístění záchytných míst je taktéž špatně rozvržené, někdy jsou před animačkou (nepřeskočitelnou, samozřejmě!), takže pokud zemřete, tak si ji zhlédnete znovu, a znovu, a znovu.

Skákání ve 2,5D prostoru je problematické jako obvykle. Zejména v grafickém stylu s černými obrysy. Nikdy nevíte co je v popředí, a co je v pozadí. Ve hře je několik míst, kde jsem strávil čtvrt hodiny jenom hledáním východu, protože bylo tak extrémně matoucí zobrazení použitelných a statických objektů. Zombie, které přichází z pozadí, jsou nezranitelné, až dokud se nepřesunou plně do popředí, což nevíte, kdy se přesně stane. Takže vás kousnou do krku.

Sbírání objektů je velmi otravné. Většinou můžete z těla sebrat několik věcí. Ale nemůžete sebrat vše najednou, musíte vždy chvíli počkat, a přitom nevíte, kolik věcí se tam nachází. Takže zvednete první věc, a čekáte 5-10 sekund, jestli se objeví indikátor na sebrání věci. Pokud ano, tak ji seberete, a opět čekáte. A když už čekáte dostatečně dlouho a indikátor se neobjeví, tak už tam nic dalšího není. Proč to je proboha udělané tak otravně a nepoužitelně?

Akční scény. Občas je ve hře scéna, kdy musíte utíkat, vyhýbat se překážkám, zabít pár zombíků, a to vše v jistém časovém limitu (přilétávající helikoptéra, co se přibližuje a pak začne střílet). To by mohlo být dost zábavné. Ale není. Tak jak je to vytvořené, tak existuje pouze jediné správné řešení, jak to provést. Nesmíte udělat krok špatně. Nesmíte se zpozdit o desetinu sekundy. Nemáte žádný čas navíc. Pokud na plot skočíte o krok dříve, tak vám bude vytáhnutí nahoru trvat o 0.3 sekundy déle, a jste mrtví. Tvrdými lekcemi, umíráním a opakováním, se musíte naučit každý krok. To zkombinujte s umístěním záchytných bodů a nespřeskočitelnými animačkami, a začnete být fakt nakrknutí.

Soubojové mechaniky. Líbí se mi koncept energie. Jste jen běžný týpek - švihněte párkrát sekerou a jste tak zadýchaní, že stěží dokážete švihnout znovu. Pistole jsou v pořádku, ale míření není. Nemáte zaměřovač, takže nikdy nevíte, kam přesně postava zamíří, když stisknete mířící tlačítko. Úprava míření je hodně pomalá, a pokaždé jsem se snažil změnit směr (vlevo nebo vpravo) pomocí myši (tak jak se to dělá v jiných hrách), což zde nefunguje. Tohle dělá střelbu únavnější, než by měla být. Nesoupeříte se hrou, ale soupeříte s ovládáním. To není fajn.

Pohybové mechaniky. Jste jen obyčejný člověk, který je slabý, neumí plavat, ale dokáže dělat odskoky ode zdi ála Prince of Persia... jak to tam proboha zapadá? Nezapadá. Rozbíjení objektů je také příběh sám pro sebe. Aby hra byla zajímavější, tak nám vývojáři dovolili vykopnout dveře, rozrazit je v běhu, nebo je rozsekat sekerou. Ale ne abyste si dovolili udělat něco jinak, než bylo zamýšleno. Chcete vykopnout dveře, které měly být rozraženy? Nelze. Chcete rozrazit dveře, které měly být vykopnuty? Nelze. Chcete je rozsekat sekerou? Nelze. Když se rozbíháte proti dveřím, můžete skočit vpřed, abyste nárazu dodali váhu? Nelze. Asi chápete. Většinou si musíte dávat velký pozor na zobrazené symboly, a pak zmáčknout přesně dané tlačítko a žádné jiné. Je to jediný způsob, který bude fungovat. Dost to kazí zážitek.

Celkově bych řekl, že v daném žánru se nabízí mnohem lepší hry, a tato má příliš mnoho nedostatků k tomu, abych ji mohl doporučit.

Celkové hodnocení: Nic moc

(Komentář byl původně zveřejněn v roce 2014 v angličtině na Steamu).

Líbí se mi, jak je tato hra jednoduchá, všechny základní koncepty pochopíte za pár minut. A přesto, že je tak jednoduchá, tak je extrémně zábavná. Zejména pro nás, sběratele a perfekcionisty, je velice příjemné prokopávat se světem a snažit se najít všechny zbývající valouny drahocenné rudy, co se zde nachází.

Délka hry je kolem 6 - 10 hodin, což mi velmi vyhovuje. Jednotlivé světy jsou docela rozdílné a přinášejí i některé nové koncepty, takže se nikdy nenudíte.

Asi jediná věc, co se mi na hře nelíbila, je mechanika světla. Zřejmě je přítomná, aby hra nebyla tak prostá, s cílem trochu ji zkomplikovat. A to je pravda, bez potýkání se světlem by byla hra příliš planá. Ale bohužel to není nadesignováno správně. Tak jak to nyní funguje, se prostě každých pár minut potřebujete vrátit nad zem, ačkoliv váš batoh je téměř prázdný a nemáte žádný jiný důvod se vracet, protože musíte doplnit olej do lampy. To často znamená několik dalších minut výšlapu z dolu na povrch. Je to šíleně otravné. Dalo by se to snadno zlepšit např: a) možností doplnit olej z věčných lamp rozmístěných po úrovni, možná se současným uhasnutím vybrané lampy; b) možností koupit a vzít si s sebou dodatečný měch oleje, na úkor využití jednoho slotu z inventáře navíc. Takto by se hra stala méně otravnou a zároveň zajímavější, protože najednou byste museli zvažovat taktické priority - utratit více peněz a mít méně místa v inventáři, ale mít delší a pohodlnější zdroj světla? To jsou přesně ty volby, které by měla hra nabízet, ale bohužel v tomto případě to nebylo dobře promyšleno.

Až na tuto jedinou výtku jsem se ve hře enormně bavil, velmi se mi líbil její vizuál, a mohu ji doporučit každému, kdo má rád žánr přístupnějšího prozkoumávání, kopání, sbírání, skákání a lehkého řešení hádanek.

Celkové hodnocení: Výborná / Nářez

(Komentář byl původně zveřejněn v roce 2014 v angličtině na Steamu).