Magicka

Zmítají mnou rozporuplné pocity. Magicka totiž není vůbec špatná hra; bohužel jí ale hyzdí několik problémů; k tomu se ale dostanu.

Už od prvního pohledu je hra svým vzezřením velice sympatická, plná barev a přes kreslenou stylizaci se tu v žádném případě nešetří krví, které už od první úrovně chlístají všude kolem hektolitry. Po grafické stránce je to tedy paráda a osobně si dokážu představit, že tahle kreslenost nezestárne ani po dvaceti letech. Hudba je pak mírně repetetivní, ale za to povedená a na to, aby jí člověk poslouchal, nebude mít v bitevní vřavě moc času.

Největším kladem této hry je samozřejmě naprosto vychytané parodování různých her a filmů. Dokonce si dělá srandu i sama ze sebe. Například lze prozkoumat téměř každé dveře s tím, že vám vaše postavička řekne variaci na: "Překvapení! ...zase zamčeno". Nebo je tu Vlad se svými skoro upírskými schopnostmi. Na pořádně dlouho mě rozesmálo, když Vlad na vzducholodi vyšel z kabiny, zavřel za sebou dveře a vyskočil, že si prý musí něco zařídit ve vesnici. Jakmile jsem se pak pokusil otevřít dveře do oné kabiny, postava mi řekla: "Je zavřeno zevnitř" :)) V tomhle směru je hra naprostá špička.

Druhá skvělá věc je, že si hráč sám vytváří kouzla. Je na výběr osm elementů, přičemž do kouzla jich lze použít pět a každý má svůj protiklad, se kterým se v zaklínadle nesnese. Když jste mokří a použijete blesk, dostanete šok. když jste zmrzlí a zapálíte se, rozmrznete; když zkombinujete chlad a vodu, střílíte rampouchy. Můžete kouzlit na nepřátele, na sebe, kolem sebe nebo na meč. Zpočátku je to mírně zmatečné, ale nakonec si člověk přivykne a kouzla chrlí velmi rychle. To se ale dostáváme k jednomu hernímu mechanismu, z kterého mám dost rozporuplné pocity: od začátku jste tím pádem schopni vytvářet naprosto všechna bojová kouzla (nepočítám-li ty z knih, která hráč sbírá v průběhu hry z knih a jsou podobná kouzlům, jaké známe - blesk, oživení, atd.). U mě osobně hraje dost důležitou roli honba za lepšími a lepšími schopnostmi (kór v takovéhle akční "mlátičce"). A jelikož ani příběh není nijak extra zajímavý (když nepočítám vtip), neměl jsem tendenci u Magicky sedět dlouhé hodiny, jako tomu bylo třeba u Diabla II. Jenže Diablo už by se dalo prakticky považovat za jiný žánr, takže já vlastně nevím, s čím Magicku srovnat...RPG to rozhodně není :))

S kydáním špíny budu pokračovat, protože hra je zabugovaná (umřu a musím hru vypnout, protože se nerestartuje; zaseknu se ve zdi; nemůžu kouzlit; skoro mrtvý boss zmizí a je nutný restart; atd.). Hra je naprosto neoptimalizovaná (myslím si to, protože ač vlastním ATI Radeon HD 3870, což už se dá považovat za muzejní kousek, hra mi i při velkých bojích (20 a více postav) jede plynule a když v jedné klidné části hoří malý, stupidní ohýnek, je schopná se tak neuvěřitelně hryzat, že je totálně nemožné se i pohnout.). A naprosto největší průser (záměrně píšu sprostě PRŮSER) je fakt, který si nechám do dalšího odstavce, jaký to je průser.

Největší PRŮSER je ukládání na checkpointech. Ty jsou totiž tak neuvěřitelně retardovaně umístěné, že jsem byl schopen zaseknout se v jednom debilním boji na ŠEST HODIN, protože tupý nepřátelský kouzelník si balvany o velikosti dospělého slona jen tak nazdařbůh metal před sebe...na místo, kde jsem náááhodou stál! Hru jsem už vypínal, byl jsem připraven ji smazat, zabít sousedy, zabít kolemjdoucí, zabít sebe. Tak mi nadskakoval dekl! Nakonec jsem klesnul k tomu, že si snížím obtížnost. Počkat, jakou obtížnost?! No právě! Není tu nastavení obtížnosti! Dobrá, chystal jsem se stáhnout trainer, abych tu nechutně těžkou část prošel a ulevil svému nemocnému srdíčku. ...TRAINER NEFUNGOVAL! Pak mi asi požehnal bůh, protože se mi nějakým zázrakem podařilo tu část projít. Musím se přiznat, že takhle bytostně nasrat se mi nepodařilo ještě u žádné hry. Jasně, hra by neměla hráčovi dávat všechno zadarmo a já nejspíš nejsem nijak zdatný, ale tohle je prostě extrém. No a určitě není dobře, když souboje s Bossy trvají kratší dobu než vypořádání se s řadovými zmetky...

Takže...Magicku určitě nemůžu doporučit lidem, co jsou vznětliví, ba možná ani lidem, co jsou úplně normální. Nejlépe se při jejím hraní asi budou cítit letargičtí flegmatici, které nerozhází ani když jim hoří vlastní matka. Když ale pominu tenhle neduh velikosti horkovzdušného balonu, musím uznat, že Magicka je vtipná, je zábavná a ve více lidech to může být docela slušná návykovka.