Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Nejlépe hodnocené komentáře

< >

Little Nightmares

  • XboxX/S 80
Jestliže jedním z cílů Herní výzvy je přimět hráče vystoupit z jeho „komfortní herní zóny“, pak Little Nightmares jsou hrou, která u mě tohoto cíle spolehlivě dosáhla. Z uvedeného přitom vyplynuly dvě skutečnosti. První, že jsem okusil zcela nový herní zážitek, za což jsem rád, avšak s tím bezprostředně souvisí druhý bod, a to sice, že mi přece jen hra žánrově tolik nesedla.

Co se samotného herního požitku týče, popsal bych LN jako hru, kde cílem je samotná cesta, tj. vnímání jednotlivých snových scén a nasávání znepokojivé atmosféry. Alespoň u mě ji hra dokázala vykouzlit zcela spolehlivě. Některé dílčí moment, jako třeba když zakousnete trpaslíka , pak určitě ještě nějakou dobu nezapomenu. Mohu proto s jistotou říci, že pokud rádi brouzdáte fantazijními „světy“ a hra je pro Vás především o atmosféře, potom si LN určitě nenechte ujít. Na stranu druhou, pokud Vás bez akčnějších pasáží hra nebaví, pak doporučuji šáhnout po jiném titulu. Ačkoliv totiž i zde najdete pár napínavých momentů, kde musíte jednat rychle, či se v nich objevuje určitá míra násilí, tak jde pouze o okrajové záležitosti, které akčně laděného hráče určitě „nezasytí“. Pokud si ovšem stejně jako já chcete touto hrou rozšířit své herní obzory, pak Vám ji mohu doporučit i přesto, že spadáte právě mezi spíše akčně laděné hráče. Jednoduše proto, že hra se netáhne a je spíše kratšího rázu, u mě cca 4:15 hod, což si myslím, že je čas, který si může každý v rámci „herního sebevzdělávání“ dovolit obětovat. Tak si to užijte.

Pro: zajímavé fantazijní obrazy/scény; schopnost vyvolat tísnivý pocit; rozumná herní doba

Proti: pokud nejste hráč, pro kterého může být i cesta cílem, pak patrně budete hrou zklamáni

+17

BioShock

  • XboxX/S 80
K opětovnému dohrání tohoto titulu mě v zásadě „donutila“ Herní výzva roku 2020. Jak potom vyplývá z předchozí věty, Bioshock 1 jsem již jednou dohrál, a vzhledem ke stáří hry, a to i při zohlednění remastrované edice všech tří dílů, přiznávám, že bych se do jejího opětovného hraní sám do sebe patrně již nepustil. Z předestřeného důvodu k tomu nicméně došlo a bylo tak pro mě zajímavé porovnat své původní dojmy s těmi nynějšími.

Z hlediska kladů mohu s potěšením poznamenat, že i po řadě let Bioshock nadále exceluje v tom, co z této hry v době jejího vydání, alespoň podle mého názoru, udělalo takový hit, totiž v atmosféře, která z podvodního světa a „mikropříběhů“ jeho obyvatel jen sálá. Je to nepochybně tím, že na tento parametr neměl zub času prakticky žádný vliv. Jiná věc samozřejmě je, že danou atmosféru již nedokresluje krásná grafika, kterou čas naopak ovlivnil měrou nemalou. To je přirozeně zcela pochopitelné a hodí se k tomu dodate, že na uvedeném nic nemění ani vydání zmíněné remastrované edice. Grafika již prostě a jednoduše zestárla. Co se dále, tentokrát však v negativním smyslu, stejně jako atmosféra hry rovněž nezměnilo je pocit ze střelby, respektive některé herní mechanismy. Bioshock v době svého původního vydání, a tedy logicky ani nyní, nebyl a podle mého názoru ani nikdy neměl být čistokrevnou střílečkou, což je znát. Nejedná se o žádnou tragédii, avšak rozhodně nečekejte, že si budete střelbu z jednotlivých zbraní výrazněji vychutnávat. Dále podle mého mínění jsou již některé herní mechanismy využívaného tímto titulkem v roce 2020 jednoduše přežité. Typicky se podle mého jedná o nutnost absolvovat minihru v případě jakéhokoliv pokusu o hackování, tedy s výjimkou případů, kdy obětujete tzv. „hacking tool“ na to, aby Váš pokus byl automaticky úspěšný.

Při srovnání původního a nynějšího herního zážitku pro mě bylo dále zajímavé, že jsem si jednotlivé úrovně pamatoval jako velmi rozsáhlé, což mi nynější projití hry celkem rychle vyvrátilo. Ačkoliv jsem totiž dané úrovně procházel celkem svědomitě, i tak jsem hru dohrál odhadem za „pouhých“ 15 hodin. I když ono „pouhých“ je možná do značné míry ovlivněno tím, že je dnes moderní vydávat velké open-worldy, vedle nichž každá lineárně vyprávěná hra působí jako celkem krátká.

Měl-li bych na závěr učinit určité resumé, pak mohu říct, že chcete-li si v dnešní době odškrtnou Bioshock 1 ze seznamu svých herních restů a nevadí-li Vám přitom zastaralejší grafika, přičemž naopak atmosféry hry má pro Vás mnohem větší cenu, pak s chutí do toho. Současně však počítejte s tím, co jsem uvedl výše, tedy, že nejde o čistokrevnou střílečku a bylo by tedy nefér od hry očekávat dokonalý pocit ze střelby. Jste-li naopak hráč co si potrpí na nejnovější grafiku a moderní herní mechanismy, kdy sledování dílčích herních příběhů není Vaše gusto, pak doporučuji raději sáhnout po některém z novějších titulů daného či případně jiného :) žánru, protože byste jinak mohli být jednou z herních legend, mezi které Bioshock 1 bez diskuze patří, nepříjemně překvapeni.

Pro: nádherná atmosféra podvodního města; zajímavé „minipříběhy“ obyvatel daného města

Proti: bohužel již zastaralejší grafika i některé z herních mechanismů; hráč nemůže očekávat dokonalý pocit ze střelby

+14

Far Cry 5

  • XboxX/S 80
Dřív než začnu hodnocení, tak něco řeknu. Far Cry 5 jsem si koupil původně na Xbox One S. Jenže jsem to tam nenainstaloval, tak jsem se hry dočkal až na Xboxu Series X. Dobře, to je jedno, ale když jdou hry vylepšit na 60fps třeba zaklínač, tak proč nešel i Far Cry 5 ? je jedno jak to hrajete jestli 720, 1080, 2k nebo 4k, ale furt je tam lock na 30fps a to mě nasralo.
No samotná hra má daleko lepší grafický kabátek, než starší díly. Ale zapomeňte na tropické ostrovy, nebo Himálaje. Tady hrajete v Americe. Měl jsem z toho strach,ale krajina vypadá jako u nás v Česku, takže je to takové "domovské" a není to nudné. Samotný příběh ze začátku vypadá slibně. Sekta, pohlaváři atd. zní skvěle, Ale příběh je pak trošičku odsunutý na druhou kolej, ale jenom trošičku. Důvod ? Opakuje se to samé co v Far Cry 3,4, Primal. Osvobozujete místa a další. Ale jinak příběh je pojatý dobře. až na konec samozřejmě Takže hru doporučuji.

Pro: Hudba, Příběh, Přebíjení AK-47, Grafika, Lesy, Podoba Čr

Proti: Lock 30fps konzole, opakování předešlých dílů.

+12

Cyberpunk 2077

  • PC 50
  • PS4 10
  • XboxX/S 30
Omlouvám se všem, kteří na tomto místě očekávají něco jiného, ale mně se nechce psát pomilionpáté to stejné, co si můžete přečíst od jiných. Měl bych na srdci jen tři věci:

1. V dřevních letech devadesátých dostávali herní velikáni typu Diablo, Quake či Age of Empires od nejednoho plátku hodnocení 7 z 10 a ekvivalentní s argumenty typu - "AI má slabší chvilky", "jedná se o prostou klikačku", "neoriginální a mnohokrát viděný koncept", "často padá a je zabugovaná" nebo "na strojích za rozumnou cenu nefunguje dobře". Pokud se někde v diskusích na herních webech probírá zpětná kompatibilita, často přispěchá nějaký konzolista s argumenty, že jej staré, prostinké a šeredně vypadající vykopávky nezajímají, on přece chce hrát svůj "next-gen". Rád bych, aby si lidé uvědomili, jak hluboko od té doby klesla kvalita profesionálních recenzentů i očekávání hráčů. Dnes dostane hra rozbitá, na některých podporovaných zařízeních téměř nehratelná s prakticky neexistující AI a která navíc ani z poloviny nepřináší to, co bylo osm let slibováno hodnocení blížící se nebo odpovídající absolutnímu.

2. Při čtení soudobých recenzí si nejednou vzpomenu na hodiny literatury, když nám paní učitelka vysvětlovala, jak psát recenzi jakožto slohový útvar. Nemám sloní paměť a tak si popis vypůjčím třeba od webu studentmag.cz, který radí studentům, jak se poprat zejména s maturitou: "Recenze je slohový útvar na pomezí publicistického a odborného stylu. Přesto, že se v poslední době recenze píší spíše ve stylu publicistickém, neměli bychom zapomínat, že vychází ze stylu odborného. Proto bychom měli o tom, co recenzujeme, něco vědět. Těžko napíšeme recenzi na knihu o jaderné fyzice, když nevíme, čím se jaderná fyzika zabývá. Za prvé se tedy ujistíme, že o daném tématu jsme schopni psát." Amen. Srovnejte pak argumenty recenzentů, kteří svou nekompetentnost obhajují stylem - "hrál jsem na jiné platformě", "moc jsem toho kromě příběhu vidět nestihl", "informace kolem vývoje šly naštěstí mimo mě".

3. Na závěr rada a praktický případ, jak vydat velice očekávanou hru, o jejímž stavu vím, že zatím není uspokojivý....fanfáry... Larian a jejich Baldur's Gate 3. A to se prosím jedná o pokračování skutečně živoucí legendy, etalonu RPG s astronomickým očekáváním publika. Zaprvé Lariani jasně řekli, že procesor dosluhující generace konzolí na jejich hru nestačí. Zadruhé hru vydali v předběžném přístupu s tím, že budou ladit PC verzi a pak se teprve soustředí na nové konzole. A konečně zatřetí, hra je i nyní v podstatě stejném stavu, jako Cyberpunk, ale netvrdí o sobě, že je hotová a neslibuje neexistující obsah.

Pro: Johny Silverhand, audiovizuální stránka

Proti: rozbité, na PS4 otřesné, nesplněné sliby z vývoje, ořezaný příběh, minimum voleb majících dopad, inzerovaná AI vs realita

+11 +37 −26

Gears Tactics

  • XboxX/S 80
Gears Tactics pro měla byla po hodně dlouhé době první tahovka, ke které jsem se odhodlal. Většinou mě totiž od jiných titulů tohoto žánru odrazovala až příliš velká komplikovanost ve smyslu značného množství tabulek pro každou postavu, respektive nutnosti opravdu detailního plánování téměř každého tahu, popřípadě i potřebu věnovat se rozvoji nejen vašich vojáků, ale i určité základny, výzkumu apod. Několik recenzí, které jsem před započetím Gears Tactics shlédl však slibovaly od této hry svěžejší zážitek. Nutno říct, že měly pravdu. Ačkoliv totiž i v případě Gears Tactics řešíte vybavení každé z jednotek (a to primární zbraň, sekundární zbraň a granáty, ze zbroje pak helmu, tělo a nohy), odpadá například právě jakákoliv nutnost starat se o nějakou základnu, a s tím např. též o výzkum nových zbraní, sbírání surovin ke stavbě nových budov/zbraní atd. atd. Zde zkrátka jen a pouze vybavíte zvolené jednotky a pošlete je buď na misi hlavní dějové linie (celkem 23 mísí rozdělených do 3 aktů), nebo některý z vedlejších úkolů, které hlavní mise prokládají.

Z hlediska druhů zmíněných misí, a to v zásadě jak těch hlavních, tak vedlejších, lze rozlišit několik variant. Ať již přitom jde o osvobozování zajatých vojáků, nutnost udržet dva body na mapě po dobu X tahů, během nichž jakoby sbíráte materiály z tam umístěných beden, prostou eliminaci nepřátelských jednotek, nebo sbírání beden rozmístěných na mapě s nutností neustálého postupu dopředu, neboť zezadu dochází k nepřátelskému „bombardování“, trvá každá z těchto misí cca 20-30 min, což považuji za optimální dobu, má-li si hra zachovat zmíněné svěží tempo. Výjimku tvoří pouze časově náročnější mise na konci každého z aktů.

Měl-li bych pak oproti dobře zvolenému hernímu tempu, a nutno dodat velmi pěknému grafickému kabátku hry, postavit určitý zápor, pak jde podle mého jednoznačně o skutečnost, která trápí herní sérii Gears jako takovou už celkem dlouhodobě, a to nedostatek novinek. Zde je to samozřejmě do značné míry kompenzováno tím, že oproti všem ostatním dílům z daného světa jde o zcela jiný žánr, tedy o tahovku, nikoli 3rd střílečku. I přesto však nelze přehlédnout, že tu jsou v podstatě jen a pouze ty zbraně a typy nepřátel, které ten, kdo hrál ostatní díly ze světa Gears, již dávno velmi dobře zná. To sice na jednu stranu navozuje příjemný pocit, že dané herní prostředí/svět znáte, ale na druhou stranu by alespoň nějaké novinky přinesly potřebné okysličení herní série. Přesto zcela určitě nejde o zápor, který by měl případné zájemce o vyzkoušení Gears Tactics odradit. Uvedené platí tím spíše, že jakožto produkt Microsoft Studios je hra od prvního dne součástí služby Game pass, a tedy ji můžete zkusit jen za cenu této služby, což nelze než vřele doporučit. Věřím, že nudit se určitě nebudete.

Pro: svěží/rychlé tempo bez potřeby sáhodlouhého plánování mezi jednotlivými misemi; velmi pěkná grafika

Proti: oproti ostatním titulům ze světa Gears autoři hry ani nyní nepředstavili co do typů zbraní a nepřátel v zásadě žádné významné novinky

+9

Deep Rock Galactic

  • XboxX/S --
O této hře jsem slyšel již před delší dobou a hned jsem si říkal, že by to mohla být velmi příjemná odreagovačka. Když potom byla zařazena do služby Gamepass, tak mi už vůbec nic nebránilo ji vyzkoušet.

Předem mého hodnocení musím podotknout, že cca 90 % misí jsem hrál v sólo režimu, kdy v takovém případě máte k ruce létajícího robota ovládaného hrou. Jinak Vám hra umožňuje plnit mise až v čtyřčlenném týmu. K výběru jsou potom pro každého rovněž čtyři povolání – „vrták“ (driller), inženýr, skaut a střelec, přičemž každé z nich nabízí jiné výhody ve smyslu jejich vybavení. Např. inženýr může postavit věžičku a pomoci pušky vytvářet platformy ke šplhání (něco jako glue-gun ve hře Prey), skaut má pak například pušku se světlicemi, které lze nastřelit do zdi a svítí déle, než světlice na házení, které má k dispozici každé z povolání, atd. Uvedené zbraně/vybavení si potom lze s postupným levelováním profilu hráče (k čemuž dochází separátně od povyšování každého z povolání, na které jsou zase navázány jiné možnosti vylepšení Vaší postavy) vylepšovat, např. pořízení většího zásobníku, udílení většího poškození atd. Pro všechny vaše postavy je pak společný „strom“ perků, které si kupujete za splňování různých vypsaných cílů/úkolů. Tyto perky, a to z počátku vždy jen jeden aktivní a jeden pasivní, si můžete měnit před každou misí, podle toho, který se Vám zrovna bude pro ten který druh akce více hodit. Vedle těchto vylepšení majících dopad na hraní potom samozřejmě nechybí ani možnost nakupovat různé kosmetické úpravy, jako např. jiné vousy, vlasy, čepice ad., no zkrátka jo toho celkem dost.

Co se samotné herní náplně týče, poskytuje hra celkem velké množství misí. Namátkou mě napadá třeba těžba určeného množství vybrané rudy, sběr vajec (ano vajec ), doprovod „drilldozera“, záchrana předchozí výpravy, stavba potrubí k těžbě tekuté suroviny. Vedle hlavního úkolu máte dále stanoven úkol sekundární (sběr určité suroviny či fauny), jehož splnění, stejně jako obecně natěžení zlata, Vám na konci mise přidá na odměně jak peněžité, tak v podobě zkušeností.

V souhrnu všeho shora uvedeného musím říct, že hra poskytuje poměrně velké množství variant, takže nepřestane jen tak bavit. Uvedené platí tím spíše, pokud ji budete hrát s kamarády. Navíc, vezmu-li v úvahu, že nejde o AAA titul, tak má dle mého i velmi povedenou grafickou stylizaci. V zásadě jediná věc, která mě pak během hry dokázala opravdu frustrovat, byl závěr některých misí, v němž se typicky musíte vrátit do tzv. „landing zone“ a nastoupit do únikového modulu. To, kde se odletová zóna nachází, Vám přitom ukáže vás doprovázející kovová „M.U.L.a“, do které během mise sypete nasbírané suroviny, a kterou tak musíte na konci mise následovat. Problémem však může být, že tato mula klidně poleze kolmo po stěně, což Vy přirozeně nemůže. Hrajete-li přitom sám, tak jako já většinu z misí, může se Vám lehce stát, že nemáte zrovna to povolání (a tedy vybavení), díky němuž byste mohli Vaší M.U.Lu rychle následovat, pročež se Vám lehce stane, že nestihnete k záchrannému modulu dorazit ve stanoveném čase, což Vás po jinak pohodovém průběhu mise umí pořádně namíchnout. Nejde však přirozeně o nedostatek, který by Vás měl od hraní této hry odradit, a to tím spíše, že při hře více hráčů, zpravidla různých povolání, se pravděpodobnost zmíněného scénáře podstatně umenšuje.

Závěrem tak nezbývá než konstatovat, že máte-li k dispozici alespoň 2-3 kamarády tak neváhejte a vyražte vzhůru dolů do dolu . Pokud ne, tak Vám i přesto doporučuji si hru vzkoušt. Sám jsem zářným příkladem toho, že i v sólo režimu umí hra hráči poskytnout velké množství zábavy.

Pro: různorodost misí, mnoho možností vylepšování Vaší postavy a jejího vybavení (po stránce funkční i vizuální), svižné herní tempo, pěkná grafika

Proti: občasná frustrace v sólo režimu na konci misí (viz text výše)

+8

Quantum Break

  • XboxX/S 65
Tak. Tady se něco soudruhům z Microsoftu nepovedlo. Po dohrání Quantum Break, jsem měl smíšené pocity. Ptáte se proč? To je jednoduché. Hrál jsem na konzoly Xbox Series X, ale to je jedno. Jde o to že za celou hru vám hra představí 6 různých protivníků. Myslíte že je to málo ?? To si pište. Dál co mě zklamalo bylo locknuté FPS na 30 a 720p. Ano aji na XSX. Co se týče bugů, tak jsem narazil za celou hru, asi jen 3x. Co se týče Ul protivníků, tak ti byli průměrní, žádná katastrofa, ale i žádný zázrak. Jediné co mě tak chytlo byl příběh a cutscény s doprovodem, ze stejnojmenného seriálu. Ale taky se dostanete do situace, kde si budete říkat, co mám dělat. Ale při pomoci youtube, nebo přemýšlení u slivovice na to přijdete. A co bossfight ? Bossfight je trochu podprůměrný. Pán malíček to asi nemá v hlavě v pořádku, když na vás pošle lehčí protivníky a vy ho dvakrát snipnete. Takže za mě bossfight nepovedený. Ale jinak jsem přešel hru, bez jakýkoliv problémů.

Pro: Příběh, Cutscény, Vedlejší postavy, Schopnosti

Proti: Bossfight!!!!!!!, Tahá vás za ručičku, nebo někdy je to na slivovici, Locknuté snímky.

+4

Unravel

  • XboxX/S 85
Nejdříve jsem hrál Unravel Two na Switchi a když se mi doma objevil XSX tak proč nezkusit i jedničku žejo. Je to skvělá zábava, akorát mi do toho dítě pořád kecá a radí :)

Logická hopsačka, základní průchod je většinou snadný, najít bonusy (a dostat se k nim) už je horší.
+4 +6 −2

A Plague Tale: Innocence

  • XboxX/S 85
jo tak tohle jsem si moc užil. Jasný, je to tunelovka, některé části jsem hrál snad stokrát a nadával, že tam není další checkpoint. Ale i přesto je to skvělý příběh, super grafické zpracování a dobře to dopadne :).

Akorát grafika krys mne někdy trochu štvala.
+3 +5 −2