Cut Man! Guts Man! Elec Man! Bomb Man! Fire Man! Ice Man! Píše se budoucnost roku 200X a roboti doktora Lighta, vedení zmíněnými Robot Masters, vyhlásili na popud Lightova starého rivala, doktora Wilyho, vzpouru lidstvu. Jediný, kdo je dokáže zastavit, je hrdinný robot Rock, který je doktorem Lightem vylepšen a stává se bojovým robotem Mega Manem...
Plošinovka Mega Man nabízí šest úrovní, kterými se v roli titulního hrdiny musíte skrz hordy robotích přísluhovačů Dr. Wilyho prostřílet a proskákat až k bossovi dané úrovně, jednomu z Robot Masters, za jehož poražení získáváte speciální zbraň. Úrovně je možno odehrát v libovolném pořadí, ale jelikož každý boss má slabinu na zbraň jednoho ze svých kolegů (například Ice Man je náchylný na Elec Manův bleskomet), je vhodné volit takový postup, který hráči co nejvíce zjednoduší cestu hrou. Po úspěšném dokončení všech šesti úrovní se odemkne finální, sedmá úroveň, na jejímž konci čeká samotný doktor Wily.
První díl Mega Man i přes počáteční vlažný komerční úspěch stál na počátku světoznámé série, sestávající z desítek her různých žánrů. Pokračování Mega Man 2 vyšlo o rok později, opět na konzoli NES.
Plošinovky hraji celkem rád a Mega Man je klasickým zástupcem tohoto žánru. Základní skákání, jednoduchá střelba a vysoká obtížnost, vše začne poměrně neoriginálně. Hra původně vyšla na NES čímž je poměrně daná grafika a i stylizace, včetně barev, je pro tuto konzoli typická. Těžko jsem hledal důvody, proč se zrovna z této hry stala úspěšná a rozsáhlá série. Vše začne nabírat obrátky po získání nových zbraní a schopností. Souboje s bossy tak dostanou i taktičtější rozměr. To ovlivní i pořadí úrovní, můžete se vydat snazší nebo těžší cestou.
Šest úrovní, které jsou od počátku přístupné a lze je plnit v libovolném pořadí, tak dělá hře trochu medvědí službu. Nejsou moc zajímavé, mimo konce není třeba nic řešit a navíc některé obsahují otravné části. Tím myslím především skákání po mizejících plošinách, na to by se hodilo citlivější ovládání než má zrovna Mega Man. Závěrečná cesta k Dr. Willymu je zajímavější a je potřeba využít mnoho ze získaných dovedností.
Obtížnost je celkem vysoká a jsem rád, že hraji verze z Legacy Collection. Ukládání a přetáčení dost pomáhají, ale přesto jsem neměl pocit snadného průchodu. Bonusové materiály jsou také velmi příjemným zpestřením. Volba správné cesty je zajímavá, navíc v případě záseku lze pokračovat jinudy a obtížný úsek překonat později, třeba i snadno díky správné schopnosti. Hlavní tak je nenechat se odradit začátkem. Celkově tak nejde o špatnou hru, samotná hratelnost je vlastně fajn a nakonec nechybí ani správný nápad, i když se ukáže až později.
Šest úrovní, které jsou od počátku přístupné a lze je plnit v libovolném pořadí, tak dělá hře trochu medvědí službu. Nejsou moc zajímavé, mimo konce není třeba nic řešit a navíc některé obsahují otravné části. Tím myslím především skákání po mizejících plošinách, na to by se hodilo citlivější ovládání než má zrovna Mega Man. Závěrečná cesta k Dr. Willymu je zajímavější a je potřeba využít mnoho ze získaných dovedností.
Obtížnost je celkem vysoká a jsem rád, že hraji verze z Legacy Collection. Ukládání a přetáčení dost pomáhají, ale přesto jsem neměl pocit snadného průchodu. Bonusové materiály jsou také velmi příjemným zpestřením. Volba správné cesty je zajímavá, navíc v případě záseku lze pokračovat jinudy a obtížný úsek překonat později, třeba i snadno díky správné schopnosti. Hlavní tak je nenechat se odradit začátkem. Celkově tak nejde o špatnou hru, samotná hratelnost je vlastně fajn a nakonec nechybí ani správný nápad, i když se ukáže až později.
jvempire
adam.kulhanek
danny21