Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 70
Nyní, čerstvě po prvním dohrání musím říct, že jsem ještě nikdy nehrál hru, která by ve mně vzbuzovala tolik smíšených pocitů, jako právě Chaser. Ještě tři dny zpátky jsem o tomto titulu nevěděl zhola nic, snad kromě popisu a několika uživatelských komentářů, zde na databázi. Kdybych měl aktuálně shrnout své poznatky do jedné věty, bylo by to asi takto: "Jedná se o filmově laděný akční simulátor bloudění a otevírání dveří v (na svou dobu) pěkném grafickém kabátku."
Hrál jsem zcela bez návodu a gameplay videí. To byla možná chyba, protože minimálně polovinu herní doby jsem naštvaně bloudil po lokacích, které jsem již několikrát prošel a snažil se najít nějakou naprosto neviditelnou díru ve stropě/stěně/podlaze nebo otevřít jedny ze stopadesáti stejných dveří, které byly ještě před chvíli zamčeny. No tě pic! Úplnou devastací mých nervů ale byly dvě podvodní mise, tady už to dokonce zavánělo odinstalací. Nicméně nějakou podivnou náhodou se mi tuto hrůzu povedlo překonat, oddech a jedeme dál.. To nejlepší totiž teprve ještě přišlo: mise na Marsu a neskutečně dloooouhé cestování nákladním vlakem. Tady už jsem si říkal, že si ze mě autoři dělají srandu a Chasera jsem na nějakou dobu vypnul. Po znovuzapnutí a nahrání pozice jsem již hru dokončil na jeden zátah.
Co se týče zbraní, oceňuji jejich různorodost/množství. Co už ale stojí, lidově řečeno, "za prd", je samotný pocit ze střelby, zde mi připadal u všech zbraní stejný. Nepřátelé mají naštěstí funkční zásahové body, takže jedna dobře mířená kulka mezi oči znamená okamžitou smrt, zatímco do končetiny musíte vyprázdnit například celý zásobník. To lze provést jak základní pistolí, tak pokročilým samopalem. Nůž je zde ale naprosto zbytečný a nepoužitelný. Mít místo něj v ruce třeba banán, nic by se nezměnilo.
Nepřátelé mě svým uhýbáním a schováváním za překážky bavili, nutno také uznat, že jsou to celkem ostrostřelci (naštěstí ovšem rozhodně ne takoví, jako v nedávno dohrané šílenosti Alpha Prime, k tomu se ještě v dohledné době vyjádřím).
Grafické zpracování hodnotím kladně bez jakýchkoliv výjimek, na svůj věk tedy všechna čest. Dalším plusem této poněkud rozporuplné hry je variabilita lokací, podíval jsem se na orbitální stanici, do hotelu, do skladiště, na zasněžený sever, na Mars a tak dále. Hudební doprovod mi seděl a k tomu také nemám co dodat.
Posledním bodem mého komentáře je herní příběh. Ten mě velmi mile překvapil, od začátku do konce jsem nevěděl, jak se co bude vyvíjet a jak to vlastně celé dopadne. No, dopadlo to zajímavě...a především díky tomuto konci a povedeným dlouhým příběhovým videím, jsem své hodnocení zvýšil na konečných 70%, ačkoliv ještě cca hodinku před koncem jsem uvažoval o maximálně 60%. Do celkového zúčtování nepočítám asi 263 různých záseků postavy o herní prostředí, při kterých je třeba znovu nahrát poslední uloženou pozici nebo se sám odpálit granátem. Pokud nějaký máte.
A úplně na konec: strašně moc mě potěšilo, že jsem po hodně dlouhé době ve hře nemusel zdolávat úsekové "bossy" a že žádný takový nebyl ani v úplném závěru. Jen dlouhé vysvětlující video a titulky. End.

Pro: příběh, grafické zpracování, hudební podklad, variabilita misí

Proti: bloudění, mise pod vodou, mise s nákladním vlakem, zbraně, adrenalin, záseky postavy

+32
  • PC 75
Chaser je hra, kterou jsem dohrál naposledy někdy před 12-13 lety, ale zůstala mi v paměti, takže jsem se rozhodl ji po čase znovu zkusit. Po dohrání mohu říci, že přes určitý závoj nostalgie, který při opětovném spuštění vyprchal, hra zůstala ve svém jádru zábavná.

Samozřejmě čas se na hře již notnou dávkou projevil. Grafika i hratelnost jsou poplatné době, ale musím říci, že mě to ani moc nevadilo. Hra má totiž velmi dobrou akční složku, která člověka u hry udrží i přes zdlouhavé lokace (které se ale tématicky zajímavě střídají, i když ne vždy k lepšímu, např. mise pod vodou byla dle mého zbytečná a nudná). Střílení je i dnes velmi dobré, nabídka zbraní pestrá a dobře zvládnuté jsou i zvuk a hudba. Trochu nedoladěný mi přišel bullet time, který rozhodně není tak výživný jako Max Payne, ale při hraní na vyšší obtížnost se hodil. Inteligence Vašich nepřátel není příliš vysoká, ano někdy se dokáží dobře krýt ale často se stane, že jim z poza rohů vyčnívají části těla, která si jen říkala o ránu, jejich pohyby jsou nalinkované, takže pobíhajícího maníka nebylo problém sundat tím, že jste zaměřili místo, kde měl před chvílí hlavu a kde ji zase za chvíli mít bude. Občas ale nepřátele překvapí z nečekaných míst, i takových, která jste již vyčistili. Někdy se mi zdálo, že jejich přítomnost v daném místě nebyla možná kvůli absenci jakéhokoli přístupu.

Příběh rozhodně není hitový, ale v žánru sci-fi stříleček ho řadím spíše k lepším. Trochu ho kazí celkem zbytečně dlouhé cutscény a i ten závěr mohl být lepší. Hru rozhodně táhne zajímavý mix prostředí, do kterých se při hraní dostanete. Zajímavé je také, že všechna prostředí mají velmi negativní distopický charakter. Na jedné straně korporacemi a mafiány ovládaný "západ" a na druhé straně jakési future pokračování stalinismu v Rusku.

Hra se bohužel celkem vleče a dle mého by ji pomohlo cca 1/4 zkrácení. Na druhou stranu jak píši výše, dobrý zážitek z akční složky a mix prostředí vynahrazuje nedostatky jako jsou monotónní a zdlouhavé lokace. A když příběh celkem smysluplně drží to celé pohromadě, pak nezbývá než doporučit vyzkoušet.

Pro: Akce, mix prostředí, distopický svět, příběh není špatný

Proti: Monotónní a zdlouhavé lokace, některé mise (např. pod vodou), některé nedostatky dané stářím hry

+10
  • PC 55
Chasera jsem si vybral, protože jsem si chtěl po letech zahrát nějakou starou 3D akci. Nic moderního a velkého, ale také nic echt starého (kdo se má na ty rozplizlý pixely dívat a ničit si iluze z dětství). Dohrál jsem jej prvně někde před cca 10 lety, po paměti to byla slušná hra.

Začátek byl výborný. Rozpadající se vesmírná stanice s pěknou grafikou, hrdina bez paměti, který musí utíkat a netuší před kým a proč. Už tady jsem si ale všiml záporu - první kolo je šíleně dlouhé a obsahuje několik desítek nepřátel.

Hratelnost bohužel v tomto šíleně kulhá. Jednotlivé mise jsou doslova nekonečné a v každé z nich pobijete odhadem snad stovky protivníků, kteří jsou navíc stále stejní. Bezdomovci, mafiáni, vojáci, strážní, všichni se chovají stejně, vidí Vás přes půl mapy, jsou nechutně přesní a ke konci na Marsu se z toho i na obtížnost easy stává trošku peklíčko. Poslední část posledního kola trvá snad dvě hodiny a to jsem se nikde nezasekl! Po času ty hordy nepřátel začnou nudit a občasné změna je leda k vzteku (bránění náklaďáku) nebo celkově příšerná (ponorka a hledání světýlek).

Samotné ovládání a pocit ze střelby je ale perfektní, žádné problémy, záseky, zaměřování je přesné. Horší je to s účinností zbraní - na jedné straně úžasná odhlučněná sniperka, kde platí jeden výstřel - jeden mrtvý. Na druhou stranu v pozdější misích různé granátomety, které ač ve třech variantách jsou všechny na houby, protože dva tři granáty s nepřáteli ani nehnou.

Grafika je na rok 2003 slušná, některé levely vypadají skvěle, na druhou stranu většinu času strávíte v různých skladech, opuštěných fabrikách a rozpadlých budovách, takže není moc co obdivovat.

Nejvíce mě ale naštval příběh. Po výborném začátku se začnete plácat v mafiánských vztazích, později se přidá nějaká rebélie na Marsu, která vypadá jako z Total Recall, neustále někdo zrazuje, hrdina si stále nic nepamatuje a ještě v posledním kole netušíte vo co go. Největší chuťovku si ale autoři schovali na konec. Poté co hrdina postřílí tisíce soupeřů a dostane se do sídla rebelů ho v místnosti čeká domněle mrtvý šéf korporace a také vůdce rebelů. Šéf prozradí, že hrdina s vymytým mozkem je celou dobu agent korporace, načež po krátkém přesvědčování hrdina zastřelí šéfa rebelů a sám se nechá bez boje zabít. Něco tak dementního bych čekal v moderním hollywoodském filmu ne ve hře.

Takže ač kritizuji, slušně jsem si zastřílel v průměrné a trošku repetivní 3D akci.

Pro: Spousta akce, občas grafika, slušné ovládání.

Proti: Nekonečné levely, mizerný příběh, repetivnost.

+18
  • PC 55
Chaser je jak jízda na vyosený houpačce. Zatímco úseky, kdy hra jde nahoru a baví, jsou rychlé a poměrně krátké, úseky, kdy to jde se zábavou dolů, trvají tak dlouho, že v nich zapomenete, že nějaké dobré pasáže existovaly. Člověk si říká, jestli za to nemůže zub času, hra už má přeci jen pár křížků za sebou. Ale Half-Life nebo Mafii jsem také nehrál v době vydání, ale teprve až před pár lety a prostě na tuhle ligu Chaser nemá.

Hratelnost mi přišla strašně kolísavá, bylo tu pár levelů kdy mě to skutečně bavilo, hra držela tempo a dokázala mě vtáhnout. Byly tu ale také levely, kdy jsem se nemohl dočkat, kdy už to skončí. No a mezitím to byla taková ta houpačka, chvíli nahoře chvíli dole. Každopádně i ten občasný dobrý pocit z těch lepších úrovní srážely ke dnu příběhové custcény. Nevadí mi, že to je variace na Total Recall, problém je, že je to špatná variace na Total Recall. Příběh je podle mě jakýsi slepenec nápadů bez konceptu, o nějaké dynamice, gradaci a vystavění příběhu se nedá ani mluvit. Pokud se v té době nad Tatrou náhodou blýskalo, tak nad bratislavským sídlem Cauldronu muselo být těžké tvůrčí temno.

Ostatní aspekty hry jsou také rozporuplné, pocit ze střelby mi přišel celkem v pohodě, zbraní je tam na můj vkus možná až moc, ale využil jsem skoro všechny. Horší dojmy jsem měl z nepřátel, někdy byli nechutně přesní, ačkoliv by mě správně ani neměli vidět, natož trefit. Mnohdy mě ale překvapili zpoza rohu, načež zůstali na krátký ale pro mě až moc okatý okamžik stát, ačkoliv by to do mě měli kropit. Celková obtížnost na normal mi přišla tak akorát, ovšem za předpokladu, že se vykašlete na zpomalovací Adrenalin mód. Ten tu obtížnost naprosto degraduje a navíc nemá absolutně žádné příběhové opodstatnění. Od druhého levelu jsem ho nepoužil a myslím, že jsem udělal dobře.

Ale abych nekončil komentář negativně, tak hudba mi přišla fajn po celou hru. Crash tedy doporučuje Chaser Original Soundtrack, hru radši moc ne.

+36
  • PC 60
Připadal jsem si jak v nepovedeném alternativním scénáři filmu "Total Recall" neboť hra má téměř totožný příběh s tím rozdílem že ve hře je spousty zajímavých dialogů o různých entitách jako klonování nebo experimenty s myslí. Tyto zmínky o zajímavých aspektech se ovšem ve hře vůbec nijak neprojevují. Až na příběh, je hra opravdu bezduchou střílečkou která nemá co nabídnout. Těšil jsem se že navštívím oné klonovací zařízení a že po mě půjdou klonovaní Chaserové, nebo že v podzemní základně naleznu opravdu něco zajímavého.

Design úrovní je neuvěřitelně jednoduchý a funguje jen jako natahovač času hry, projdete tak hned několika nakopírovanými částmi najednou aniž by jste objevily nějaký zajímavý aspekt který by jste si museli prohlídnout. Na svou dobu je grafika technologicky sice zajímavá ale je nevyužitá ve hře, zasekával jsem se často o předměty nebo chodil do slepých uliček které jsou rozesety úplně všude. V části která se odehrává na zemi bych rovněž čekal na rok 2044 mnohem větší technologický pokrok. Autoři byli nejspíš neschopní/líní vymyslet pořádnou cyberpunkovou Zem, připadal jsem si jako v post apokalyptickém světě kde zuřila válka a lidstvo se pomalu zas postavilo na nohy. To samé platí o zbraních, proč se sakra v 2044 používají stále zbraně jako famas, AK nebo Ingram MAC-10 když na Marsu si už vyrábějí plazmové zbraně? A takovou otázku bych si mohl položit snad o celé části na Zemi která časově nad tou na Marsu dost převládá, to je opravdu smutné neboť mise na Marsu byly naprosto jiného rázu a bavila mě mnohem více.

První dvě třetiny hry jsou tedy nudné, dlouhé a naprosto generické. Náplň mise vždy spočívala jen v tom projít danou generickou částí a pozabíjet při tom tucty nebohých lidí, občas se na půl hodiny ztratit a běhat po mapě než najdete to zašité tlačítko které něco aktivuje. Bůh ztrestej ty kteří chtěli být kreativní a udělali ty příšerné interaktivní mise kde jste musely něco bránit nebo dopravit, nejhorší ze všech byla ta pod vodou, bože jak já měl chuť tu hru potom nezapnout...
Naštěstí podobných blbinek ve hře nebylo moc. Za nejlepší část hry považuji útok na základnu Mars Corp, ta byla ze všech nejlepší až jsem měl pocit že jí dělal někdo jiný.

Nevím jestli je to tím že už jsem starej, ale tuhle hru vám nedoporučuji, je to opravdu kopie Total Recallu a ještě s naprosto debilním koncem který na mě působil velice nemastně, neslaně. Mam pocit jako kdyby šlo jen o modifikaci do jiné hry, neboť takový level dizajn bych zvládl i já jako slušnou modifikaci. Raději si udělejte příjemný večer a pusťte si ten film, ale ne ten remake.

Oblíbená část:
Útok na základnu na Marsu

Oblíbené zbraně:
Heckler & Koch G11 K2
Heckler & Koch XM29

Nejhorší mise všech dob:

Plutí pod vodou

Ps: Fakt to nestojí za to, neboť tam nebyla ani ženská se třema kozama. (bez toho si Mars nedokážu už ani představit!) ( ͡° ͜ʖ ͡°)

Pro: Část na Marsu, občas akce, engine, opravdu pěkná hudba.

Proti: Zdlouhavost, stereotyp, design, "Chasere, bež támhle a udělej tamto!", příběh je nepovedenou kopií Total Recallu, dabing, ZAVÍRAJÍCÍ SE DVEŘE.

+21
  • PC 70
Chaser má na databázi tak rozdílná hodnocení a komentáře, že jsem vůbec nevěděl co mám čekat. Nakonec mě hra docela bavila a většinu času se hrála příjemně. Většina levelů byla akorát dlouhá, s dostatkem nepřátel, ale i s místy na vydechnutí a hledání cesty. Design levelů je klasický a většinou neoriginální, ale hra často mění prostředí takže to hráče nenudí. Naopak mě nebavily mise, které autoři zjevně přidaly na oživení hratelnosti. Ať jde o levely pod vodou, sniperskou úroveň nebo obranu vchodu, vše je nudné a nezáživné. Vždy jsem se těšil až to budu mít za sebou a vrátím se do klasických levelů.

Grafika odpovídá době vydání a na to, že hra vznikala ve studiu bez zkušeností s FPS, jde o dobrou práci. Technické problémy jsem se Steam verzí skoro neměl, pouze jsem se asi 3x zasekl ve skákacích pasážích. Hru jsem hrál počeštěnou a příběh docela dokáže zabavit. Adrenalin mód (zpomalení času) jsem použil pouze dvakrát, pak jsem zapomněl, že ve hře je.

Chasera bych doporučil asi pouze fanouškům žánru. Není to špatná hra a vlastně mě skoro celou dobu bavila. Ale konkurence je hodně a mnoho her stojí více za zahrání. Na druhou stranu dobrých československých her není tolik takže proč ne, za vyzkoušení to rozhodně stojí. Takže ve výsledku spíše doporučuji.
+37
  • PC 90
Chaser byl pro mě příjemným překvapení a podle mého názoru udělaly vývojáři (Cauldron) dobrou práci hlavně s propracovaností příběhu a rozmanitostí prostředí. Je jenom škoda že vyšla tak pozdě určitě by získala větší slávu kdyby baly vydána o pár let dříve, protože v konkurenci Call of duty a Unreal II: The Awakening to měla opravdu těžké. Hra mě bavila od začátku do konce i když některé pasáže byly zdlohavé a najít správnou cestu nebylo zrovan snadné ale i tak jsem si to užil.

Obtížnost byla někdy nevyrovnaná (hrál jsem na střední obtížnost), některé levely jsem prošel bez jakého koliv problému (byly až moc lehké) a někde jsem se zaseknul i na delší dobu.

Grafika je hra na tehdejší dobu i na dnešní docela přijatelná.

Hudba nikdy nerušila a dopňovala dobře i akční atmosféru hry.

Rozhodně je to hra kterou stojí za to vyzkoušet

Pro: příběh, prostředí, zábava

Proti: málo finálních bossů

+9
  • PC 10
Nečekal jsem, že ta herní výzva 2017 bude takovej raw hardcore. Hned první hra na holení, a rovnou nejhorší hra kterou jsem se kdy namáhal dohrát - to se nestává každý den.
Protože jsem s Chaserem strávil už takhle mnohem víc času než bych chtěl, nebudu se rozepisovat, místo toho nechám za sebe mluvit samotnou hru a mou dokumentaci z jejího hraní:

- ve vodárně mě to ještě bavilo, slušné tempo a hra odsejpá

- little tokyo má krásně zpracovanou vodu, a to i bez pixel shaderů (5% v hodnocení), tenhle level jsem hrál v roce 2003 v demu a líbil se mi, proto jsem byl i optimista a čekal jsem že si užiju i plnou hru v rámci výzvy. Skvělá hudba!

- bohužel pak následovalo trio misí z pekla - bránění trucku proti respawnujícím vlnám generických panáků, nejnudnější sniper mise v historii, a podmořské lovení koulí - všechny tři tyto mise kandidují (a vítězí) v kategorii "nejhorší mise ve first person akci ever"

- dveře. Připravte se, že jich potkáte identických cca 4841. Z nichž interaktivních bude cca 425. A všechny do jedněch se automaticky po dvou vteřinách zavírají, což vůbec není totální megavoser

- šachty. Do konce života nechci vidět ventilační šachtu. Občas jsem měl pocit že v nich trávím polovinu herní doby.

- žebříky. Už nikdy více. Žebříky jsou všude, protože kdo nemiluje ve hrách lezení po žebříku? Vrchol interakce přece. A nejlepší je když ho vyšplháte, a zezadu do vás okamžitě pálí hitscan nepřátelé aniž by byla možnost se bránit. Fun!

- ta chvála zpracování vody? Moře klukům krapet nevyšlo.

- vojenské základny v Rusku jsou fascinující - tolik sněhu! A..kvádrů!

- není nad pořádné propadnutí skrz mapu. Oldshool raw hardcore!

- kluci nezapomněli na záchody. Vávra by měl radost.

- doufám že máte rádi takzvané "jumping puzzles". V Chaserovi si užijete do syta, včetně takových evergreenů jako zaseknutí v geometrii či propadnutí mimo mapu

- každý správný cyberpunkový agent budoucnosti rád prolézá trubky. Co? Vy neradi prolézáte trubky? Kdo si myslíte že jste?

- a což takhle dát si zimní misi, v níž vás nepřátelé střílí skrze mlhu i stromy, jen proto, že jste si dovolili podívat se jejich směrem? Stealth? To je co?

- každej správnej marsovej agent se musí projít po povrchu marsu a bránit dveře. To ví přece každej. Ale pozor abyste se od nich nevzdálili! Přijde strýček Mission Failed a zábavu vám zarazí.

- když už jsme u toho Marsu, pokochejte se jeho krásným povrchem - Curiosity puká závistí!

- mimochodem, hra je příjemně meta a hlavní hrdina jí výstižně komentuje svým hrdinně dementním hlasem

- naštěstí to má konec, ikdyž to tak občas nevypadá, a ne, příběh za nic nestojí - zkoukněte si znovu Total Recall a uděláte lépe

- a nakonec jsem se stejně docela rozepsal...Damn you Chaser!

Pro: pár skladeb v soundtracku, na svojí dobu pěkná voda v kanále, první cca tři mise jsou ok

Proti: všechno ostatní...všechno.

+25 +33 −8
  • PC 40
Je veľký rozdiel písať názor na hru, ktorá je tesne po dátume vydania, prípadne sme ju v tej dobe hrali a po (v tomto prípade 10tich) rokoch si ju z nostalgie prejdete opäť, aby ste si pripomenuli tie skvelé, bezstarostné časy a medzi tým, že sa pustíte do titulu, ktorý sa už dá bez výčitiek označiť za starý a vy len nemo pozeráte, že čo to za skameneliny sa kedysi nadšene hrali.

Dobre, žiadne urážky takto od začiatku, Chasera som po prekvapivo dlhých 15tich hodinách dohral a ak chcem byť v jeho zhrnutí objektívny, jediným možným merítkom sú hry rovnakého žánru z rovnakého roku. Rok 2003 priniesol prvé Call of Duty, český masterpiece Vietkong, originálnu XIII a napríklad Monoliťácky Tron 2.0...
Môžem skončiť? Treba povedať viac? Už pred 10timi rokmi vznikali výborne vyzerajúce a hratelné hry, ktoré sa stali legendami a vznikol aj slovenský Chaser, ktorý dohrať je istá národná povinnosť.

Sci-fi zápletka z neďalekej budúcnosti je načrtnutá v popise a len zvedavosť Vás núti zistiť niečo viac o minulosti Johna Chasera, nie nejaké ohúrenie. Nijako tomu nepomáhajú ani infantilné cut-scény, ktoré sú dabované a napísané horšie ako treťotriedny Céčkový americký akčný film. Všetky tie zrady, intrigy, ach... Nehovorím, že svetlé momenty sa neobjavia, ale chýba im "predohra", priestor aby vás nejaká situácia skutočne chytila za srdce. Nepríjemnou bodkou je bodka záverečná. Či už hrateľnostná (to kde musíte vliesť aby ste sa dočkali záverečnej cut-scény, je proste zlý vtip) ako aj príbehová. Niekto to nazýva otvorený koniec, ja by som sám seba nazval asi blbcom, lebo mi to fakt celé doteraz nedochádza.
V poriadku, je mnoho strieľačok, čo to na skvelý príbeh neuhrávajú a predsa ich zachraňuje to najpodstatnejšie a to gameplay.

Zachráni(l) aj Chasera?

Hrdina, ktorého dostávate pod myš a klávesnicu je zbraň hromadného ničenia, proste bytosť, ktorá by mohla ovládnuť celý vesmír a brutálny masový vrah, ktorého takto tituluje ďalšia vlastnosť hry, ktorá nenadchne a to umelá inteligencia. Umelá neinteligencia, umelá demencia, nájdime si najlepší výraz. B*tch please! Zakrývať tupotu AI masívnym množstvom oponentov, to sa hodí v Painkillerovi alebo Serious Samovi, kde sa na Vás nepriatelia aspoň rútili a je zábava ich znášať zo sveta, tu sa však ani nepokúšajú Vás prenasledovať (občas majú nejaké waypointy a niekam dôjsť dokážu, ale pravidlom to rozhodne nie je). Výzvu predstavuje akurát to, že v menších priestoroch je ich muška celkom presná.

Dvojsečnou zbraňou, no tentoraz skôr pozitívnou je možnosť spomalenia času (aj keď Max Payne 2, ktorý vyšiel v rovnakom roku je skrátka lepší aj v tomto smere), ktorá hru na jednej strane o dosť uľahčuje, no na strane druhej prináša zábavný element, ktorý Vám dáva možnosť, po vstupe do miestnosti so troma-štyrmi nepriateľskými jednotkami, rozpútať na pár sekúnd skutočne medový balet. Vyhýbanie sa letiacim raketám má svoje čaro tiež.

Zase prejdime k tomu ku kritike, ktorá tentoraz padne na grafickú stránku hry, mnohí sa vyjadrujú v tomto smere o hre pozitívne, avšak osobne tomu nerozumiem, pretože ako som hore spomenul, v porovnaní s vtedajšími hrami je Chaser nepekný, prázdny, repetetívny (čo je cítiť hlavne pri dĺžke úrovní, ktorá je netradične... ehm... dlhá), hranatý... To že nám tvorcovia poskytnú možnosť pozrieť sa skutočne na rôzne miesta; od Marsu po tundru, nie je žiadny zázrak, o tri roky starší No One Lives Forever to dokázal tiež a lepšie. Osobne by som ocenil viac kvality na úkor kvantity.

Samostatnú kapitolu si zaslúži design jednotlivých úrovní. Ten sa delí na dve kategórie; priamočiary postup shoot'em up! a zúfalé blúdenie. Budete skutočne prekvapený čo všetko dokážete, kam a po čom dá liesť a mnoho krát niečo vykonáte len jediný raz za celú hru, čiže zvykať si na nejaké postupy je úplne zbytočné, sám som musel nazrieť aj do walkthrough-tu na youtube a skutočne som "čumel" ako *****. Vedel by som vyselektovať pár dobrých momentov (útok na pevnosť rebelov na Marse nasledovaný kráterom ktorý prekonať bolo ako pokus o vlámanie sa do extrémne zabezpečeného post-apokalyptického vaultu...), vynechať dosť veľa vaty a bola by to dobrá hra.

Nejaké pozitívum na záver? Už len v krátkosti; výber zbraní, super... Na Zemi a Marse sa arzenál príjemne kozmeticky mení a nie často si máte možnosť zastrieľať s puškou OICW, tu si ju užijete! A soundtrack, áno hudba je skvelá a keď už si pustím čisto len soundtrack, niečo to znamená...
Vidím, že som sa opäť celkom rozpísal, no snáď som priniesol cenné subjektívne svetlo do (snáď už navždy uzavretého) prípadu Chaser.

Pro: spomaľovanie času, variabilita prostredia, výber zbraní, soundtrack, pár pekných momentov, nadštandartná herná doba, i keď v tomto prípade si nie som úplne istý, či je to "Pro"

Proti: spôsob rozprávania príbehu, kvalita dialógov a dabingu, grafika, umelá demencia, dizajnové kixy spôsobujúce blúdenie, skutočne divný koniec, automatické zatváranie všetkých dverí v hre je hrozne otravné, často headshotom zo sniperky nezabijete nepriateľa

+11 +12 −1
  • PC 75
Chaser je hra na kterou jsem narazil v době kdy vyšla. Tehdy jsem ho příliš nehrál, ale po letech jsem se k němu vrátil. Jedná o inteligentní akci, v níž proti nepřátelům stojíte sám a jen zřídka máte nějaké spolubojovníky, což tehdy nebylo nic nezvyklého. Co je však zajímavé, je že se musíte krýt, protože i jeden nepřítel vám může způsobit vážné zranění, když na to jdete bezhlavě. Nutno říct, že jsem se ve hře nenudil.

Příběh je poměrně dobrý a dokáže vás u Chasera udržet, i když se nedá říct, že by šlo o něco extra. Hra má ovšem skvělou atmosféru zkorumpované budoucnosti. Hra obsahuje dost cutscén, z kterých mám různorodé pocity. Některé byly slušné a nenudil jsem se u nich, jiné byly moc zdlouhavé a těšil jsem se až skončí. Tak mohl být lepší konec. Je to už deset let a pokračování jsme se zatím nedočkali, přestože má Chaser skončil dost otevřeně..

Hra má pěknou grafiku která vyniká i pěkně vypadajícími a různorodými levely. Ty jsou poměrně dlouhé, ale občas jsou až moc složité a najdou se místa, kde nevíte jak dál a skončí to blouděním, které není moc zábavné.

Celkové pocity jsou však pozitivní a mohu říci, že Chaser stojí za vyzkoušení pokud hledáte nějakou pořádnou akci. Hra však má své mouchy.

Pro: Hratelnost, grafika, atmosféra, příběh

Proti: občasné bloudění, některé cutscény, konec hry

+17
  • PC 75
Tak sem to dotáhnul. A nakonec uznávám - stálo to vcelku za to.

Do hry mě vtáhnulo zajímavě řešený a dlouhý intro a když sem dostal kontrolu nad postavou, řikám si - tohle bude můj šálek kávy = příjemně obtížná sci-fi akce se zajímavym příběhem a atmosférou. Bohužel, po přistání na zemi jsem jaksi vystřízlivěl – už od samýho začátku je hra nepříjemně natahována vedlejšími misemi, které postrádají onen prvotní atmosferický dějový náboj. Tyto hráče provází až do úplnýho konce. Příběh sám o sobě by jinak byl opravdu ucházející.

Levely jsou příjemně velký, ale někdy až donebevolacíjně se opakující objekty i celý místnosti, patra, ba i celý budovy! Taky zamrzí někdy trapně a okatě pouze zrcadlově přehozená textura i s textem (např. nápis ENGINE ve vlaku), nebo když se má seskákat po trubkách kamsi do šachty a ty trubky jsou tak zoufale stejný, že mi bylo k pláči, ale celkově na mě některý prostředí celkově tak zapůsobily, že jsem tento neduh hře odpustil a ke konci se naučil obstojně přivírat oči. Asi především díky tomu, že na Marsu v nějakejch šachtách by asi moc na variabilnost prostorů architekti skutečně nehráli.

Arsenál mě potom opravdu mile překvapil – samý příjemně nepřehnaný zbraně – radost střílet. Přestřelky navíc občas příjemně prokládá otázka kudy/jak dál. Mapa zde není k dispozici (nebo jsem ji neobjevil) takže jsem po dlouhé době i malinko bloudil, což v dobách dnešních her (šipečky) přijímám s upřímným povděkem.

No šel bych výš s hodnocením mnohem výš, kdyby mě jaksi nerozčilovaly dvě věci:

Zaprvé Chaser řeší některý situace trochu nelogicky, až trapně:
Například záchrana trestance ze Sibiřskýho kriminálu – tak se snajperkou na skále koukám na ty strážný věže, hmm – a řešení Chasera je rozjet se z metru se skútrem a skočit ze skály. Potom vystřílet všechny živý duše a tím pomoct trestanci z vězení - Hmm trochu důvtipu by nebylo?

A zadruhé – a to bolí víc – hlavní postava (i když pominu ten hustopřísnej trapnej účes, ktrerej si v průběhu hry náš Chaser musel pravidelně obnovovat – hra se odehrává asi půl roku) má vyjadřování a grácii baníkovskýho hooligana (nic proti klubu) a když otevře pusu, je to tak drsný, až je to k pláči. Kam se hrabe Clint Eastwood… A tenhle namistrovanej blbeček v kožené bundě si měl získat mý sympatie?

75%

Pokud máte v oblibě filmy s Clintem, přičtěte 10% ;)

Pro: Místy atmosféra, design, příběh, zbraně, délka

Proti: Vedlejší mise bez dějovýho náboje, opakování objektů, hlavní hrdina, nelogičnosti

+16
  • PC 80
Musím říct, že Chaser je jedna z nejdelších (ne-li nejdelší) FPS akcí, nového milénia, co jsem hrál. Bohužel tím level design na spoustě míst vypadá až nezdravě jednoduše. Chvílemi jsem měl pocit, že jsem se vrátil do dob starého Wolfa. Třeba mise Hotel Nipon je toho zářným příkladem. Často jsem i bloudil, protože další cesta dál je kolikrát dost rafinovaně schovaná. Díky opakujícím se zákoutím v jednotlivých misích to vyžaduje i trochu prostorové představivosti. Alespoň, že se často mění prostředí. Do toho naprosto tupá AI a mohlo by se zdát, že Chaser je jenom ztráta času.

Naštěstí tomu tak není, protože to hlavní ve hře funguje. Akce bez pořádných zbraní by nebyla pořádná akce. Tady Chaser exceluje. Výběr zbraní je veliký, a všechny zbraně mě bavili. Ač jsme v budoucnosti, zde se hodně futuristických kousků nedočkáte. Zastřílíte si třeba s karabinou, AK 74, Hekler Kochem atd. Celá hra je k tomu perfektně ozvučená. Adrenalin mód je tu dobře zpracovaný. Párkrát mi zachránil krk.

Grafika je pěkná. Bohužel se jí nevyhnuli technické problémy jako blikání textur nebo zasekávání se o překážku z nutností načíst hru. Mrtvoly stále stejných nepřátel bohužel mizí skoro hned po otočení se k nim zády. Nepřátelé nejsou moc rozmanití. Celou hru střílíte jenom lidi. Ke konci ještě pár věžiček a robotů. Příběh je dobrý. Už jenom díky tomu hodně zajímavému rozuzlení se vyplatí vydržet až do konce.

Chaser mě bavil. Zastřílel jsem si dobře a dlouho. Další poctivá akce s lékárnami. Nedostatky jsou vyvážené super akcí. Ani občasný respawn mi tady vůbec nevadil.

Pro: super zbraně, pěkná grafika, délka, příběh, ozvučení, zábavná akce

Proti: design některých misí, AI, technické chyby, časté bloudění, málo druhů nepřátel

+16
  • PC 70
Chaser je mixem klasické oldschool střílečky a moderní akce, což je kombinace, která ne každému může sednout. Mě překvapily především nezvykle dlouhé úrovně – někdy příjemně spletité, někdy otravně překombinované. Každopádně se hra hraje trochu jinak, než moderní FPSky, a rozhodně nestačí jít jen bezmyšlenkovitě kupředu...

Graficky hra vypadá i dnes velmi dobře. Vzhledem k „pravěkému“ leveldesignu jsou však úrovně většinou dost strohé a po čase repetivní. Tvůrci na to ale vyzráli tak, že se prostředí hodně často mění a tak se podíváte jak na oběžnou dráhu Země, tak třeba do ghetta či zasněžené tundry. Velkým tahákem je prý i dobrý příběh, ale ten mě upřímně vůbec nebral a cutscény my přišly až moc dlouhé a nedynamické. Daleko lepší bylo klasické střílení, a že ho bylo habaděj. Velice mě potěšil zbrojní arzenál čítající mnoho zbraní – od pistolí až po samopaly, sniperky či granátomety. Pochválit musím hlavně jejich animace, které patří k tomu nejlepšímu, co jsem měl tu čest za ty herní roky vidět. Díky nim bylo každé dobití zásobníku takovým malým potěšením. Výborně je na tom i zvuková stránka, která dodává hře místy dost hutnou atmosféru. Hudba je spíše rytmická a sama o sobě mě nezaujala. Alespoň při hraní nerušila.

Verdikt: Někdy skvělá akční zábava, někdy ubíjející bloudění velkými úrovněmi – to je Chaser. Pokud hledáte střílečku ze staré školy v pěkné 3D grafice, Chaser bude tou správnou volbou. 70%

Pro: rozmanitá prostředí, pěkná grafika, zábavné střílení, animace zbraní, dlouhá herní doba (cca 16 hodin)

Proti: AI, někdy až moc zamotané levely, strohé koridory

+35
  • PC 80
Chaser byl velmi milé překvapení ze Slovenska, které jsem si mohl zahrát díky, tomu, že hra vyšla u časopisu Level, jinak bych se jí asi vyhnul. Bohužel se mi jí nepodařilo dohrát, ale tuším, že jsem se dostal hodně daleko, skončil jsem až kdesi na Marsu ve chvíli, kdy jsem ovládal jakéhosi robota a měl jsem se bránit nabíhajícím vlnám nepřátel, což byla bohužel dost frustrující záležitost, protože "zdraví" bylo málo a rychle ubývalo, kdežto nepřátelé přicházeli pořád a pořád ...

Dodnes si vzpomínám, co mě na Chaserovi fascinovalo nejvíc a to bylo zpracování vody, které vypadalo na tehdejší dobu velmi realisticky a spolu s Half Lifem 2 ho řadím mezi špičku první poloviny tohoto desetiletí. Ruku v ruce s tím šla i celkem vydařená grafika. Herní doba rozhodně patří k těm delším, u hry jsem strávil čas v řádech desítek hodin protože levely jsou velmi rozsáhlé (někdy až moc a přicházely chvilky, kdy hra krapet nudila) a taky jsem docela často umíral. Žádný autoheal ještě nebyl, takže bez opatrnějšího postupu to bylo někdy dost těžké.

Možná chybělo málo, aby Chaser prorazil víc, ale i tak jde o velmi kvalitní akci, kde se mísí klasická hratelnost s nadprůměrným technickým zpracováním a některými chybami, hlavně v designu úrovní. Nevím jak dnes, ale tenkrát mě to fakt bavilo.

Pro: Grafika, zpracování vody, některé úrovně byly velmi zajímvé

Proti: Občas nudně dlouhé úrovně, místy příliš vysoká obtížnost

+12
  • PC 60
Jedna z mých prvních, a také nejoblíbenějších akčních her klasického ražení. Samotný začátek, pohled na orbitální stanici a následné probuzení, kdy nevíte, kdo jste a proč se vás neznámé jednotky snaží zneškodnit, dává tušit kvalitní sci-fi akci, kterou Chaser i je. Jen v málo FPS hrách mě hratelnost bavila více.

Začátek tak trochu připomíná System Shock, kdy vše okolo na vesmírné lodi Majestic vybuchuje a jsou slyšet poplašná zařízení. Po vzoru Half-Life pro změnu slovenští autoři zakomponovali řadu předskriptovaných akcí, které přidávají na atmosféře, avšak tolik jako u díla Valve neruší. Dalším výrazným bodem zvyšujícím hratelnost je bullet-time, který díky vysoko nastavené obtížnosti budete často využívat. Zaujme i výborná vizuální stránka, především na Marsu, kdy oranžovo-červené světlo zalévá interiér ocelových základen. Jediným markantnějším záporem je rozsáhlost úrovní a v některých i občasná sterilita. To v kombinaci s devatenáctkou misí, často rozdělených i do pod úrovní, znamená velice dlouhou hrací dobu, která na rozdíl od moderních FPS sazí spíše na kvantitu jak nepřátel, tak i lokací, než na intenzitu zážitku. Nicméně v době kdy člověk neměl k dispozici desítky her ideální.

Přesto jde ale o velice kvalitní akční hru s povedeným pocitem střelby, z počátku zajímavým příběhem a v neposlední i dlouhou, avšak ne po celý čas ne tak výživnou, dobou hraní.

Pro: grafika, bullet-time, sci-fi jak má být, soundtrack

Proti: repetivnost a desing některých lokací

+26 +28 −2
  • PC 100
Dost často zde zmiňuji Chasera jako jednu z nejlepších her, kterou jsem měl možnost kdy hrát. Věřte, že to stále platí. Přitom jsem ale dosud o této hře nic pořádného nenapsal, minimálně tedy ne zde. A to mě trochu mrzelo, když už jsem se tu o jiných hrách tak pěkně rozepsal. Proto jsem se rozhodl můj stávající komentář upravit a přepsat do takové podoby, jakou si tato hra podle mě zaslouží. Vlastně si dovolím přepsat sem moji dřívější recenzi z mého webu Chaser.cz. Mohl bych samozřejmě napsat zcela nový komentář, ale obávám se, že by se mi již lépe nepodařilo zdůvodnit, proč mám tuto hru tak rád. Máte-li zájem, zde najdete originál i s obrázky. Pokud vám ale stačí jen textová podoba, čtěte dál ;-)

Chaser je název jedné z mála her, které mne kdy dokázaly oslovit. Je to akční sci-fi a na svědomí ji mají slovenští vývojáři z Cauldronu. Toto studio sídlící v Bratislavě bylo před Chaserem známé především svými strategickými hrami. Nyní však zkusilo přijít s vlastní střílečkou. Jak se tvůrcům tento odvážný krok vydařil a jak moc se jejich první FPS povedla, to se vám teď pokusím nastínit v této recenzi.

Píše se rok 2044 a příběh začíná na vesmírné stanici H.M.S. Majestic, dosud poklidně obíhající Zemi. Zde se vžijete do role Johna Chasera, který se právě probouzí s úplnou ztrátou paměti. Nevíte kdo jste ani proč tu jste. Jediné, co záhy zjistíte, je fakt, že pokud chcete přežít, musíte se odsud dostat co nejrychleji pryč. Stanice se totiž současně s vaším probuzením ocitá pod útokem nepřátelských jednotek, které se vás snaží bez jediného vám známého důvodu zabít. Nezbývá vám tak nic jiného, než se dát na útěk a pokusit se z rozpadající stanice, kterou už jen okamžik dělí od sebezničení, uniknout včas do bezpečí.

Pátrání po vaší ztracené identitě je tak odstartováno a vy se můžete těšit na pořádné dobrodružství! Chaser totiž není jen bezduchá střílečka, ale naopak kvalitní dějové sci-fi, které vás bude stále nutit jít dál a dál. Ač se to možná na první pohled nemusí zdát, životní příběh hlavního hrdiny je velmi komplikovaná zápletka plná adrenalinových přestřelek, ale rovněž nečekaných zvratů a intrik, jenž se odehrávají na pozadí celé hry. Vy se tak budete muset vypořádat nejen se svou amnézií, ale i s mocnostmi, které budou chtít vaší situace využít ve svůj prospěch.

Příběh je zde vyprávěn pomocí filmových scén vytvořených přímo ve hře, často dlouhých i několik minut, což se jen tak nevidí. Není žádným tajemstvím, že se tato hra snaží být od začátku až do konce spíše filmovou akcí. Do jisté míry se jí to daří a zejména v začátku má děj neuvěřitelný spád. Zatímco se po zdařilém úniku prodíráte polorozbořenými ulicemi města, kam za ohlušujícího rachotu dopadají trosky ze zničené stanice, pomalu se vám vybavují vzpomínky na vaši minulost, a to v podobě rozmazaných obrazů a později i celistvějších útržků. To vás doslova nutí pokračovat ve hře dál, abyste odkryli další nové střípky skládačky a mohli tak ve finále stanout vstříc překvapivému konci, kde se o sobě dozvíte skutečnou pravdu.

Než se tak ale stane, čeká vás vskutku dlouhá a náročná cesta. Během ní navštívíte mnoho zajímavých míst, a není jich málo. Ty vynikají především svou různorodostí a pestrostí, za což autoři zasluhují velké uznání. Z vesmírné stanice se tak podíváte například do válkami gangů zmítaného města Montack City, do čtvrti Little Tokyo i do nedalekého přístavu. Odtud pak na zasněženou Sibiř, kde se podíváte pro změnu do ruského gulagu a na vesmírný kosmodrom. Hra pak v poslední třetině vrcholí na Marsu, kde vlastně, jak sami později zjistíte, vše začalo.

Po stránce designu je Chaser sice striktně lineární hra, nicméně je opravdu velmi rozmanitý a nápaditý, což je rozhodně jedno z jeho velkých plus. Některé levely jsou neskutečně obrovské a detailní, jindy ale zase kvalita trochu kolísá a může to působit trochu monotónně. To se zejména týká velkých otevřených lokací na Marsu, kde je však jejich jednoduchost celkem omluvitelná rozlohou a náročností k vykreslování. Celkový dojem je ovšem příjemný a po většinu času doprovázený výbornou atmosférou, která jen dokresluje skvělý zážitek z hraní.

Aby váš postup hrou nebyl příliš jednoduchý, od začátku až do konce vám ho samozřejmě komplikují nejrůznější nepřátelé. Těch je tu poměrně velké množství a liší se podle toho, v jakém prostředí se zrovna nacházíte. V zapadlých uličkách Montack City narazíte kupříkladu na potetované chlapíky, jinde zase na jednotky místní mafiánské rodiny, s níž se nedobrovolně zapletete. Ve čtvrti Little Tokyo se vás zase budou snažit zlikvidovat praví ninjové, zatímco v japonském mrakodrapu po vás půjdou agenti v černých oblecích. Na Sibiři se pro změnu setkáte s ruskými vojáky a žoldáky a na Marsu zase poměříte své síly s oddíly MarsCorpu, jimž velí jistý Samuel Longwood vlastnící klíč k vašim ztraceným vzpomínkám.

Co se chování protivníků týče, je občas trochu rozporuplné. Na jednu stranu se dokáží chovat docela inteligentně a pořádně vám zatopit. Obratně se schovávají za překážky či na vás číhají za rohem. Párkrát se mi i stalo, že mě nějakým záhadným způsobem obešli a napadli zezadu. Na druhou stranu se ale najdou i taková místa, kde vám doslova vbíhají do rány. Není ani výjimkou to, že se v některých částech hry díky špatně navrženému skriptu nepřátelé objevují znovu tam, kde už jste to prošli a nikdo by tam být neměl. Není to sice nic, co by vám mělo zkazit náladu, ale někdy vám to může trochu znepříjemnit další postup.

Krom tradičního střílení nepřátel vám hru občas zpestří i několik speciálních misí, jako je například nepozorované vniknutí do budovy a následný odposlech nepřátel, ochrana náklaďáku z přístavního majáku, podmořské proplouvání potopených vraků v miniponorce nebo obrana vchodu pomocí těžce vyzbrojeného exoskeletonu. Co se týče zmíněné podmořské mise, názory na ni se dost liší. Mně osobně se tedy docela líbila a pokud jste dostatečně pozorní a orientujete se v prostoru, nebývá většinou problém tuto misi projít.

Po dobu hraní se vám samozřejmě do rukou dostane rovněž spousta zbraní. I těch je tu celkem dost. Od nože a různých druhů pistolí, přes samopaly různých kalibrů až po odstřelovací pušky, granáty a granátomety. Zastoupeny jsou zde jak reálné zbraně nám dobře známé, třeba Uzi, Famas, M16 a další, tak i zbraně futuristické, které vycházejí z vyvíjených prototypů či jsou zcela smyšlené. Všechny zbraně ale působí velmi věrohodně a jejich zpracování je na vysoké úrovni. Nechybí ani zpětné nárazy při střelbě, takže je nutné neustále zbraň udržovat zacílenou.

Většina zbraní také disponuje hned několika módy střelby, přičemž určité typy bývají navíc v kombinaci s granátometem. To je činí dostatečně účinnými i proti těm nejtěžším protivníkům. V některých částech hry si ale vyzkoušíte i zcela speciální vybavení, jako je například miniponorka s harpunou a torpédy či mechanický exoskeleton vybavený rychlopalným kulometem a raketometem. Co se zbraní týká, v tomto směru snad ani není opravdu co vytknout.

Chaser jako první FPS navíc nabízí možnost populárního zpomalení času. Zde nese název "adrenalinový mód", při jehož použití se vše kolem zpomalí a jen vaše reakce zůstanou o něco rychlejší. Dává vám to tak výhodu lépe využít čas a efektivněji zlikvidovat přesilu. Spotřebovaný adrenalin se pak postupně zase dobíjí a je tedy možné vše opět zopakovat.

Hra Chaser běží na vlastním enginu s názvem CloakNT, který pochází přímo z dílny Cauldronu. Vizuální zpracování na dnešní poměry už přirozeně působí poněkud zastarale, ale ve své době konkurovalo takovým komerčním enginům, jako Quake 3 nebo Unreal 2. Přestože je časový rozdíl dnes patrný více než kdy jindy, věřím, že stále může tato hra mnohé z hráčů oslovit. I bez moderních efektů a dynamických stínů totiž Chaser vypadá pořád dobře a ještě lépe může na dlouhé večery zabavit. Proto se k němu také rád vracím.

Po grafické stránce hra exceluje především v různých polorozbořených lokacích, továrnách či skladištích, kde je detailnost prostředí opravdu dech beroucí a je radost taková místa procházet. Najde se sice i pár takových míst, kde až přehnaný smysl pro detail může způsobovat nepříjemné zasekávání, například stovky cihel poházených po zemi, ale naštěstí nejde o příliš častý jev. Různé obytné prostory a kanceláře však často působí tak trochu stroze a vyvolávají ve vás rozporuplný dojem, i když jinak vypadají stále skvěle.

Animace postav jsou dle mého názoru dostačující a během hraní vypadají výborně. Při bližších záběrech ve filmových scénách sice postavy působí trochu rozklepaně, nicméně nejde o nic vážného, co by nějakým způsobem mělo kazit jinak zdařilý herní zážitek. Naopak je nutné autory pochválit za to, že filmové scény jsou opravdu na profesionální úrovni a že vás dokáží doslova vtáhnout do napínavého děje.

Po zvukové stránce Chaser rozhodně nezaostává a je opět na vysoké úrovni. Zvuky okolního prostředí jsou zdařilé a navozují správnou atmosféru. Dabing postav sice občas pokulhává, ale jinak svůj účel plní výborně a hlas hlavního hrdiny jsem si popravdě docela oblíbil. Střelba jednotlivých zbraní zní také obstojně, což jen umocňuje celý prožitek a napomáhá k větší uvěřitelnosti. Zvláštní uznání si pak ale zaslouží především výborná hudba, která, byť není dynamická a nereaguje na aktuální tempo hry, perfektně dokresluje celou atmosféru.

I když se vám to teď může tak zdát, Chaser určitě není dokonalá hra. Ba naopak se dá najít spousta drobných chyb, kterým by se bývale dalo předejít. Navíc už má svá nejlepší léta za sebou. Co se ale této hře nedá upřít ani dnes, to je rozhodně její délka. Ta je i na dnešní poměry bezesporu nadstandardní a mnohé ze současných her by se z ní mohly v tomto směru poučit. Mluvíme tu totiž o nějakých 17 hodinách, což určitě není málo. Budete-li navíc hru procházet v průzkumnickém duchu jako já, prohledávat kdejakou odbočku a slepou chodbičku, jestli se tam náhodou neukrývá například lékárnička, nebo se jen tak kochat prostředím, může se vám herní doba klidně protáhnout i o nějakou tu hodinu navíc.

Pakliže hru dohrajete, můžete vyzkoušet multiplayer, který už tak nějak z principu obsahuje každá střílečka. Je to až k nevíře, ale i po tolika letech od vydání je komunita hráčů Chasera stále aktivní a pravidelně se pořádají neoficiální turnaje. Hra nabízí základní módy Deathmatch a Team Deathmatch, kde bojují hráči proti sobě nebo ve dvou týmech. K tomu je tu ještě Capture the Flag, kde si dva týmy vzájemně kradou vlajky. Specialitou Chasera je pak ještě takzvaný Shocktroops, v němž každý tým plní své specifické úkoly.

Ty z vás, kteří disponují kreativitou, jistě potěší i fakt, že autoři krátce po vydání hry vydali rovněž editor map, což už se dnes bohužel také moc nevidí. Díky tomu je možné nalézt spoustu zdařilých i méně zdařilých amatérských map. Především se jedná o multiplayerové mapy, ale najde se i pár pro singleplayer, které skutečně stojí za to. Jestli se vám tedy Chaser zalíbí natolik, jako mně, můžete zkusit nějakou tu mapu vytvořit i vy, případně si prodloužit herní zážitek nějakým tím neoficiálním addonem.

Je tomu už téměř osm let, co Chaser vyšel, a já dodnes s oblibou vzpomínám na to, jak jsem ho poprvé hrál. Byl to úžasný zážitek! A to jsem tehdy ještě ani netušil, jak moc mě tato hra ovlivní do budoucna. Chaser se totiž pro mne rychle stal stejným fenoménem, jako pro jiné například legendární Half Life. Popravdě mě mrzí, že již takové hry nevznikají. Doteď jde u mne o nepřekonaný titul, a když vidím, jakým směrem se žánr FPS dnes ubírá, snad ani už nikdy překonaný být nemůže. Chaser je jedna z posledních stříleček ze staré školy, která má svůj osobitý styl i kouzlo, a mně proto nezbývá nic jiného, než vám ji vřele doporučit.

Jako velký fanoušek této hry nemohu jinak a dávám jí rovných 90%, tedy 9 z 10, chcete-li. (K tomu si ještě sám za sebe připočítávám + 10% za editovatelnost hry a možnost vytvářet nový obsah - poznatek ke zdejšímu hodnocení.) Pokud se mezi věrné fanoušky nepočítáte, uberte si z hodnocení jeden bodík. Mám-li ale hru hodnotit na základě toho, jak jsem se u ní bavil já, je devítka zcela zasloužená známka.

Nuže, první FPS titul se Cauldronu povedl nad očekávání dobře, a to je jasným důkazem toho, že i na Slovensku mohou vznikat kvalitní hry. Pokud se rozhodnete Chasera vyzkoušet, můžete si stáhnout demo, případně koupit rovnou plnou verzi. V digitální distribuci je tento titul k dostání za necelých pět euro, což je za hru těchto kvalit zanedbatelný pakatel. A nám, věrným fanouškům, nezbývá nic jiného než dál doufat, že se od stávajících budgetových titulů Cauldron opět vrátí k tomuto žánru her a připraví pro nás zase nějaké kvalitní dobrodružství. Kdo ví, možná se pak třeba dočkáme i Chaserova pokračování, neboť jak se sami autoři nechali v jednom z rozhovorů slyšet, chuť v Chaserovi pokračovat mají. A my bychom to vážně uvítali.

Chaser je velmi chytlavá, dlouhá a propracovaná hra, která ve své době bohužel tak trochu zapadla a nedostalo se jí tolik pozornosti, kolik by zasloužila. To však nic nemění na tom, že se jedná o kvalitní příběhovou sci-fi akci, jenž rozhodně nikoho neurazí. Pokud vás již nebaví hrát dnešní hry s důrazem na moderní grafiku a nulovou hratelnost a jste naopak příznivcem starších titulů, které vás zabaví na dlouhé večery, mohla by být právě tato hra pro vás správnou volbou.

Pro: Zajímavý příběh a ještě zajímavější rozuzlení, nápaditost a různorodost prostředí, nadstandardní herní doba, velké množství zbraní, skvělá hudba

Proti: Občas zmatené bloudění v komplikovaných lokacích, ne zcela dotažená inteligence nepřátel, dosud nevyšlo pokračování

+21 +26 −5
  • PC 70
Tradičně netradiční FPS od slovenských sousedů, kteří se s tímto titulem opravdu namakali. Hra se slušnými prvky sci-fi, obyčejné městské řezaniny, stealth prvků a všemožných dějových miniher, mno klobouk dolů, ale skloubit takové možnosti a vytvořit takový mixík všeho, je opravdu troufalé.

Ale povedlo se, povedlo a vznikla celkem slušná hra, která nabízí chytrou hratelnost a docela neobvyklou obtížnost, která Vám dá někdy dost zabrat. Ale největším plusem téhle hry je její délka, opravdu jsem ještě nikdy neměl takový pocit ze hry, jako právě z Chasera. Hra je nehorážně dlouhá a její dohrání je opravdu na několik desítek hodin, zvláště když bloumáte a hledáte, jak dál :) Když už jsem si konečně myslel, že hra s ničím nevytasí, tak přišel závěr, já z něho byl mimo a byl jsem v hrozném rozpoložení, že hra která mi dala tak zabrat skončila právě takhle.

Pro: příběh, zbraně, mix různých žánrů,

Proti: dlouhé a těžké minihry

+11
  • PC 90
Najlepšia slovenská hra akú som kedy hral. Ak nie je vôbec jediná.

V podstate ide o klasickú FPS zo starej školy, avšak disponuje veľmi kvalitným príbehom. Máloktorá hra ma svojím príbehom vtiahla tak ako práve Chaser.
Na svoju dobu disponovala, ako už spomenul niekto nižšie kvalitnou grafikou.

Jediné čo mi počas hrania vyložene vadilo, bola občasná dezorientácia najmä druhá polovica hry.

Aj napriek tomu sa jedná o tak trochu "zabudnutý klenot" v rámci česko-slovenskej hernej tvorby.

Pro: Príbeh, grafika, dĺžka hry

Proti: občasná dezorientácia

+12
  • PC 80
Nedoceněná střílečka která nebyla vůbec špatná. Na české respektive slovenské poměry jde o dobře zvládnutou FPS. V níž je nutné občas zapojit i mozek, což má sice za následek časté bloudění. Mě ale vůbec nevadilo. Dle některých právě tahle vlastnost způsobuje to, že nejde o střílečku ale chodičku. :) Jenže s tím nesouhlasím. Neboť měla rozlehlost hry a její náplň své opodstatnění v kvalitně podaném příběhu a i celkově se mí líbila, díky rozmanitým misím, víc než jiné zahraniční střílečky obdobného typu, např. Red Faction.
+12 +13 −1
  • PC 80
Jednoznačne ma na hre Chaser zaujala grafika v niektorých leveloch som mal pocit že to je zbytočné dlhé a fádne najme začiatok potom sa dej zaujímavo rozbehne niektoré levely sú tiež zbytočne dlhé ale ako hra je to super len treba skúsiť.

Pro: Grafika, príbeh

Proti: Niektoré misie totálna nuda, cutscény

+2 +5 −3
  • PC 75
Hra byla jakýmsi hybridem moderní a old-school fpsky. Zatímco možnosti grafického enginu a celkový koncept hry byly na vysoké úrovni, na samotném level-designu je často znát, že nekteré úrovně byly tvořeny mnoho let před vydáním hry, podle zastaralých měřítek kvality, čehož výsledkem jsou častá chodbovitost, či nízká úroveň detailů. Často se autoři pokouší v level-designu o originální moderní přístup, obvykle ale takový jejich výtvor nefunguje zrovna ideálně po hratelnostní stránce. V mnoha lokacích je hráč nucen přebíhat rozlehlé nezajímavé prostory. Příběh je vyprávěn čistě pomocí cutscén, hra jako taková je prakticky čistou rubačkou. Staromódnímu schématu odpovídá i šílená obtížnost přicházející se závěrem hry.

Jako rubačka byl ovšem Chaser docela obstojný a když pominu ono pobíhání sem a tam v prázdných prostorách a dlouhé monotónní úseky, docela jsme se u hraní bavil.
+17 +18 −1