<<>>

Hru jsem nehrál v době, kdy byla určena ke hraní (před 11ti lety), ale až na podzim 2010. Protože jsem ale hrál na starším notebooku s integrovanou grafikou, nemohl jsem hrát nové hry. Ergo, mohl jsem si užít Deus Ex, protože jsem nové hry vlastně ani neznal. Když tak o hře ale přemýšlím nyní, užil bych si ho tak jako tak.

Deus Ex totiž dělá z hraní prožitek. Rád začínám chybami, lépe se na ně vzpomíná. Ale jak můžete vidět z hodnocení, moc dojmy ze hry nesráží. Nuže tedy k negativům:
===>Umělá inteligence (tečka). Pokud vám to nestačí, tak klidně dodám, že AI je snad vtip. Poznal jsem to hned u Sochy svobody - v klidu jsem sundával jednoho teroristu za druhým a procházející se nepřátelé byli naprosto neteční ke svým druhům ležícím na zemi. Nejenom to, voják se např. díval směrem kde padnul jeho spolubojovník a byl od mrtvoly jen zhruba 25 metrů daleko. Snadno se také dá naučit taktika s "uspávací pistolí", stačí se jen vhodně krýt. Vyžaduje trpělivost, ale hra je pak v klidu.
Kromě toho není moc co vytknout. Možná hudbu - vím, že mnozí ji mají rádi, ale mě nesedla. Ta v menu je příliš krátká a neosobní na to abych si jí oblíbil (ne jako třeba ta z Morrowindu, ač jde o jiný žánr), ale i třeba hudba v hospodě (kde JC potká pilota), repetitivní a koneckonců též nic moc. Zvuky ? Zřejmě normální. Trochu mě taky naštvalo zdání nelineárnosti v určitých momentech a následné sražení do prachu jedním postupem, kterým tu určitou akci musím provést. Zachránít bratra v hotelu - udělal jsem to jinak než hra chtěla a on zemřel. Má cesta byla lepší než nabízená, ale hra to nevzala. Nebo nalezení bomby ve vrtulníku. Nebyla dialogová možnost.

Ale hra má mnoho výhod. Grafika ? Jde to, s ohledem na dobu vzniku zajímavé. Já jsem byl spokojen, nadmíru. A třeba v Hong Kong ? Nádhera. Nejlepší dvojice argumentů (odpustky, které pomohli nemnoha hrám - protože v nemnoha hrách fungovali) - atmosféra a příběh. Obé na 100%. No i když, občas musel člověk běhat sem tam dlouhé štreky. Ale level design byl i tak skvělý.

Paradoxně tak jednička konstrastuje ku dvojce a je o to lepší. Docela by mě zajímalo, jak dopadne trojka (soon to be released). Říká se, že se bude snažit dostát cti originálu. To bude velice těžké. První díl je totiž (nerad to slovo používám, ale sem se hodí) geniální. Když jsem teď hrál Zaklínače, Geralt mi svým mudrcováním připoměl Jcího. Taková slabší verze, protože JCD to dohání opravdu do extrému (to je panečku Agent-Intelektuál). Tak ještě jednou o příběhu. Prvek, který mě fascinoval (a asi stále fascinuje) na hře asi nejvíce. Od světa ve kterém se hra odehrává (reálně temná budoucnost), k různým "minor" postavám, které nemají na hru vliv, ale potěší, měl jsem většinu hry touhu mluvit s úplně každým, abych viděl jakou další řádku dialogů mi autoři připravili. To jen tak nějaká hra nedokáže.

A proto tak vysoké hodnocení. Ta hra "to" zkrátka "má".



^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^
KDY (poprvé) -------- 2010
KOLIK (hodin) ------- 40
KDY (naposled) ------ N/A
DOJEM (ano/hmm/ne) -- ANO
OBTÍŽNOST (if it's) - normal
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Zaklínač jako výborná hra ? Určitě. Je tam hodně dobrých věcí, který jsem nikdy v RPGčkách nezažil. Ale je tam i dost špatných. Tato hra je naprosto prošpikována nedodělanostmi, špatnostmi a dalšími, hraní překážející a znechucující pakáží.

Dobrá tedy, co mi na něm vadí ? Začnu tedy negativy. I když je jich dost, vězte, že dojem ze hry je vlastně dobrý. A tak se u Martyho potvrdilo kouzlo Wiedzima, i přes spoustu chyb je to pořád skvělá hra. Baví mě, chci jí hrát. Později v sekci pozitiva se pokusím říct proč. Zjistit.

NEGATIVA:

Zdá se mi, že po každém loadu je tam jiné počasí, že všichni lidi vypadají stejně (uvítal bych větší variaci modelů postav, takhle se ve Wyzimě pohybuje tak 14 "typů" lidí a nelidí + speciální, což je málo, hodně málo - člověk jde po ulici a zdá se mi, že vidím pořád ty samé postavy - nejsou to důležité, příběhové postavy, ale i tak to vadí). Nečekal jsem, že to řeknu, ale fakt, že polovina žen ve hře má tak obrovská prsa, mi vadí. Ne ta velikost, ale jak jsou všechny stejné (až na trochu jiné barvy oblečení/vlasů. Po čase omrzí. Také jsou všude neviditelné zdi a Geralt nevyjde ani malý kopeček. To se ještě dá trochu pochopit, ale že v bažině ani neumí seskočit z mostu do mělké vody (jen proto, že to není naprogramované) a já to pak musím obejít ? A nebo v boji, kdy znamení nefungují (občas mačkám zběsile pravé a nic, nepřítel se blíží a hned mi ubere, jindy zas pomaličku, obezřetně se snažím a také nic, jen tam stojí a pohupuje se). A další - vím že v tom domě bude nebezpečno, tak vytáhnu meč, vejdu a on ho zandá. Též by bylo hezčí mít větší inventář, na 1600x900 je to dosti maličké. Graficky vypadá zaklínač velice hezky. Ale engine je zřejmě starý a neumožňuje plno věcí. Nejde skákat, nulová interakce s okolím a hledání alternativních cest/míst. Mě to zkrátka vadí, chtěl bych větší volnost.

Nejhorší je ale ta kamera. Jak jsem napsal v diskuzi, kamera se třese strašně rychle a sice mě z toho nebolí hlava, ale nedívá se na to hezky. V bažině mi to krutě sníží framerate (2-3x) a občas nevím co je seknutí a co jen třes. Za běhu se ani nedá poznat třesení amuletu vpravo nahoře, protože nevím jestli se třese on, nebo celý obraz. Nejde to vypnout, patch na to asi také není. Neukázaný sex, nenávidím to. s Addou to šlo, něco takového bych si dokázal představit i u ostatních - to by mi stačilo, ale člověk dostává jen karty. Do...někam s cenzory. I když jak říká jedno přísloví (co jsem vymyslel) - když chceš sex, podívej se na porno. Hloupé též je, že sice ukázat si úkol na mapě je hezké, ale často tam daná postava není, objeví se jen v určený čas. Hodilo by se něco jako čekání. Ne meditace, kde musím chodit za speciální osobou, ale funkce čekání, kde bych čekal kde chci. Bez možnosti dávat si talenty/alchymii, ovšem.
-pekelně dlouhé load timy (to by tak moc nevadilo, ale peklo nastalo ve chvíli, kdy jsem si uvědomil, že běhat sem/tam, dovnitř/ven budu neustále)
-prší i skrz některé budovy (např. kamenný průchod na Hrázi)
-nepřátele se okamžitě rozpadají v prach (vtipné párkrát, ale zamrzí později - mám rád mrtvoly pobitých nepřátel, dodává to lepší pocit z vítězství - klidně bych i zaplatil trochou toho výkonu)
-např. v Chapter III, kde se v nočních hodinách objevují Kikimory v ulicích Obchodní W., objeví se a nic, nemůžu tasit meč, nemůžu si zvolit znamení do té doby, než se nestvůra jakoby "aktivuje". To je blbost, protože jí vidím, vím že je to nebezpečí. Hra to ale neumožňuje. A další věc - musím pokaždé zvolit znamení (tedy mnou preferované Igni), po ukončení boje v této části se vždy "smaže".
-občas nejde přepínat styly meče, místo toho mi Geralt meč zandá. Většinou to však jde.
-quicksave - jsem zvyklý často savevovat, už jenom pro ten pocit jistoty, že nemusím stejný fight dělat dvakrát, nebo že se lokace nebudou nahrávat tak dlouho (protože si to uložím těsně před něčím těžkým - ale ne, quicksave vytvoří pokaždé nový soubor o ne zrovna malé velikosti. Mám jeden disk fyzický, ale dva logické - C: a D: (klasika, na jednom systém a na druhém data). Savy se defaultně tvoří na C:, který je zákonitě menší. Už několikrát mi to napsalo, že na C: je nedostatek místa. Všichni víme proč.
-postavy nejenom že občas hází nelogické hlášky, oni je hází skoro vždy. Časem je to dost otravné.
-když jsem v dungeonu, to hlavní co chci od mapy je zobrazit mi lokální mapu. Pokud však mám zapnuté sledování nějakého úkolu, zobrazuje mi to světovou.

A mnoho dalšího
-------------------------------------------------------------------------
To jsou negativa. Pozitiv je ovšem víc a tak můj dojem ze hry také není tak špatný. Není to špica (kvůli výše zmíněnému), ale i tak hraji Zaklínače rád.
-------------------------------------------------------------------------
Nyní pozitiva:
Grafika, stáří enginu není (vzhledově) vůbec poznat. Zvolil jsem český dabing (protože jsem velký fanoušek knih - jedna z mála knižních sérií, co jsem četl třikrát) a příběhově je hra dokonalá. Jeden z nejlepších, co jsem četl. Protože znám názvy v češtině, nemohl bych to hrát anglicky. Triss musí být Ranuncul, ne nějak jinak. Geralt je stále ta temná postava, co trousí moralistické hlášky (jak tak o tom přemýšlím, do extrému to dohnal J.C.Denton). Možná mohla být trochu ubrána míra "drnosti" v hlase G., ale to není problém, dobře se poslouchá. Problém je jen, když elfové mluví elfsky, nebo říkají elfské názvy. Nezní mi to moc dobře. Dabing se mi tedy hodně líbí.
Boj, velká část hry - docela dobře zvládnutý. Sice jsou tam občas kiksy, ale také z něj mám dobrý dojem. Občas mi však připomíná japonská realtime RPG, ale Zaklínačův divoký způsob asi nejde nijak jinak převést do vizuální podoby.
Co mě též potěšilo je, že na rozdíl od Falloutu 3/Vegas (které jsem hrál těsně předtím) hra nemá žádné bugy (ovšem jde pouze o bugy ve smyslu "nešel by dodělat quest" - chyby v herním systému tu jsou). Nic kde bych narazil na jakýkoliv problém. Je fakt, že jsem hrál až Enhanced verzi, to znamená nový patch, ale i tak potěší, že nemusím na každý druhý quest hledat v bug sekci (fallout wiki).

Uvidíme, ještě hraju. Ale dojem zůstane zřejmě stejný. Hraji na hardcore (řekl jsem si, proč to hrát na easy/normal a pak později si to znovuhrát na hardcore, když na tu nejtěžší obtížnost mohu hrát už teď). Je to těžká dřina, neobejdu se bez častých save.

Co mě hodně potěšilo je míra sprostosti (profanity) ve hře. Postavy klejí, to ano, ale dost sprostě, což jenom zlepšuje celkovou atmosféru středověku. Proč mít Hollywoodský/Shakespearovský středověk, když můžeme mít temného, drsného a celkem reálného Zaklínače ? Jeho světu bych klidně uvěřil.



Nedám 100%, hra mě celkem často sere a frustruje, takže by hodnocení nebylo správné. Chtěl jsem dát méně, ale zůstanu u těch těchto%. Koneckonců, i přes všechny ty špatné věci mě hra baví. Užívám si jí, má skvělý příběh, to je pro mě velmi důležité.

EDIT:
To se ale změnilo někdy za půlkou hry. Meč se stává zbytečným a stačí mi kombinace puštík+igni na jakéhokoliv nepřítele (+ vytuněné bonusy na zranění, regeneraci etc) - pokud potřebuji dobít energii, stačí nepřítele obíhat dokola (Dagon a kněží), nebo pobíhat kolem nestvůr tak, aby efekt igni zasáhl všechny (např. v kryptách) - meče už jsem hodně dlouho nevytáhl - to mi hru kazí docela dost. Jasně, nemusel bych to používat, ale nemyslím, že je to nějaký cheat. Hra to umožňuje, snad i podporuje.

===>>> Ale jak řekl někdo chytrý (nebo více chytrých lidí), na Zaklínače je těžké se zlobit. Hodnocení bych tedy dal na 75-85%, přičemž velice přemýšlecí závěr mě velice potěšil. Trochu mi připoměl konec KotOR II.


^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^
KDY (poprvé) - 2011
KOLIK (hodin) - 30
KDY (naposled) - N/A
DOJEM (ano/hmm/ne) - ANO
OBTÍŽNOST (if it's) - nejtěžší (finální level 42)
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

MM9 jsem hrál ze setrvačnosti. Nejdříve sedmičku (poprvé 2001), pak osmičku (2002?) a nakonec šestku (2003). Ovšem devítka byla strašná. Nejen graficky (ošklivost nezná mezí, Lithtech engine tak hrozně provedený, že je až s podivem, jak hezky dokázal provést NOLF), hudebně (kde jsou ty krásné hudební doprovody předešlých, hlavně sedmičky ?) i možnostmi (tam kde průzkum ostrovů a zemí v minulém díle byla zábava je nyní pustina a nuda). Ono by to možná i dopadlo lépe se starým enginem, to už říct nedokážu. Já bych byl teda raději. Sice počtvrté to samé, ale aspoň by se na to dalo koukat.

Hru jsem hrál několik hodin, ale nakonec jsem skončil, smazal a už nikdy nenahrál, neměl jsem na to žaludek. Co jste to proboha udělali mému Beholderovi ? Proč to dítě v první velké vesnici vypadá jako Travolta ? A proč se to nedá ani hrát, ani užívat. Toť smutný konec jedné velké série (OK, prvních 5 dílů jsem nehrál).

KDY (poprvé) - 2006
KOLIK (hodin) - 4
KDY (naposled) - N/A
DOJEM (ano/hmm/ne) - NE

Sérii Tony Hawk hraji už asi 10 let (ne v kuse) a těžko říct, jestli by mě ještě bavila. První díly (2-3) jsem hrál na PS1, 4ku chvíli na počítači a nakonec jsem před pár lety zkusil tento díl. Byl jsem docela nadšen, i když to napětí už nyní vyprchalo. Tvorba Jackassu mě vždycky do jisté míry fascinovala (zajímavé, ale občas trapné a nudné - něco však velmi dobré) a právě tato tématika je nosným motivem příběhu THUG2 (mimochodem "thug" znamená anglicky něco jako výrostek, spratek, nebo šmejd).

Hru jsem nedohrál, skončil jsem někde u konce (někdy musím dohrát, pokud najdu savy) a hrát to byl zážitek. Občas sice těžké úkoly a ovládat skejt není na klávesnici vůbec lehké (zlatý gamepad, ale jen pro pár her se mi ho kupovat nechce), ale lokace byly velmi různorodé a tak nějak živé. Hudebně jsem byl rozpolcen, část byla hip-hop (nesnáším), část punk (dá se poslouchat), část rock (hehe).

Největší deviza hry je ale humor a různé záškodnické triky. To může bavit asi jen někoho. Ale zas proč by to hrál někdo, komu se podobné věci nelíbí, když je to hlavní věc, o které ve hře jde, dokonce i víc než skejtování.


^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^
KDY (poprvé) -------- 2005
KOLIK (hodin) ------- 13
KDY (naposled) ------ 2005
DOJEM (ano/hmm/ne) -- ANO
OBTÍŽNOST (if it's) - N/A
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

...a když jsem pak hrál MM7 podruhé, hned po příjezdu do Harmondale jsem šel, proběhl jeskyně, uzmul balíček a unikl spárům nestvůr jen proto, abych mohl objíždět hospody a hrát Arcomage. Vida, už nemusím (ale stejně bych to udělal zas).

Arcomage - hra, které se nabízí srovnání s českou hrou Mravenci. Arcomage má daleko lepší grafiku, zvuky a možnosti. Přesto mám Mravence raději. Hry Arcomage mi přijdou trochu moc jednoduché a nevyvážené. Přesto je to ale originál a hraním Arcu jsem strávil mnoho času. Dokonce jsem si i jednou obkreslil všechny karty (obrázky) a chtěl to ve škole hrát jako karetní hru (pak se mi do ruky dostalo Wasteland, ale to je jiný příběh). A vzpomínky se pomalu vytrácely, jak je nahrazovali další a další partičky Mravenců. S počítačem, tátou, přítelkyní, bylo toho hodně.


^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^
KDY (poprvé) -------- 2001 (v MM7)
KOLIK (hodin) ------- 2
KDY (naposled) ------ 2007
DOJEM (ano/hmm/ne) -- ANO
OBTÍŽNOST (if it's) - N/A
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Pozor, jen pro vážné milovníky chopperů. Já je mám trochu rád, třeba ve sérii GTA když můžu, tak je vezmu. Toto je opravdu ale hardcore, protože tu jde jen o ně. Ovšem jen pokud dokážete přetrpět hrozný model jízdy a nekonečnou nudu která ze hry čiší. Toto asi nemohlo dopadnout dobře.


^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^
KDY (poprvé) -------- 2007
KOLIK (hodin) ------- 1
KDY (naposled) ------ N/A
DOJEM (ano/hmm/ne) -- NE
OBTÍŽNOST (if it's) - N/A
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Nic moc co by se tu dalo říct. Level je krátký a krátký být má, protože slouží jen na ukázku grafických schopností. Hrát se dá ne proto aby si hráč užil hratelnost jako takovou, ale proto aby prozkoumal možnosti enginu.

Vypadá krásně, což byl také účel. Hraje se ? No nehraje.



^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^
KDY (poprvé) -------- 2008
KOLIK (hodin) ------- 1
KDY (naposled) ------ N/A
DOJEM (ano/hmm/ne) -- NE
OBTÍŽNOST (if it's) - N/A
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Brouky nesnáším (odjakživa, ale od Starship Troopers ještě víc), ale hra byla zajímavá. Sice spíš jako experiment než něco vážného, ale taky se psal rok 2001 a hra byla/je zadarmo. Kóta je také dosti krátká a rychle se dá naučit taktika dopředu, nalákat brouky a pak utíkat zatímco je kosím. Příběh ? Grafika ? Ale kdeže. Zábava na chvíli (souzeno podle tehdejších standardů) ? Určitě.



^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^
KDY (poprvé) -------- 2002
KOLIK (hodin) ------- 1
KDY (naposled) ------ N/A
DOJEM (ano/hmm/ne) -- ANO
OBTÍŽNOST (if it's) - N/A
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Abych pravdu řekl, k dohrání hry jsem se nedostal. Skončil jsem po pár misích s tím, že další hraní by bylo zbytečné trápení sama sebe. Proti klonům nejsem a nějakého toho Dungeon Keepera v nové grafice rád uvítám. Bohužel Dungeons je velké zklamání, protože nahrazuje fungující prvky a funkce blbostmi a zaměřuje se na z mého pohledu zbytečnosti.

Vtip hra má, poskok poskytuje dobrý "comic relief", odlehčení, které k takové hře patří. Ale po chvíli hraní mám pocit, že pořád čekám, kdy mě to začně bavit a ono pořád nic.

^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^
KDY (poprvé/naposledy) -------- 2011 (N/A)
KOLIK (hodin circa) ----------- 3
DOJEM (ano/hmm/ne) ------------ NE
OBTÍŽNOST (pokud je/pamatuji) - N/A
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Chtěl jsem si slíbit, že na Portal 2 nepoužiji návod, ale nakonec jsem neodolal. A nebo spíše musel použít, protože v jedné "chamber" jsem byl zaseklý už dost dlouho. Proto jsem hru vlastně nedohrál, nemohl jsem se odseknout. Někdo říkal, že dohrání P2 trvá několik hodin. Ano, ale jen v případě že člověk nestojí na místě, marně se snažíc vykoumat co dál. Místo záseku - Chapter 4, chamber 19 (asi).

Kromě toho žádné delší problémy. Hra většinou svižně utíká. Neutíká jen u těch zákysů, no a také když poslouchám různé hlášky (jasně, můžu běžet pořád rovně, ale já si chci poslechnout co Wheatley bude povídat "mimo rámec"). Zajímavý příběhový zvrat v podobě Wheatley turns evil, to jsem fakt nečekal.

Graficky je Portal 2, inu, jako ostatní Valve hry od roku 2004. Nemají moc důvod dělat nový engine, když ten starý pořád funguje. Vypadá hezky a ve hře je několik míst, kdy jsem opravdu nestíhal sledovat vše co se děje na obrazovce (a poslouchat dialog), nebo zírat s otevřenou pusou.

Uvidíme až hru dohraji. Zatím jsem spokojen.

EDIT: den poté

Pomalu se probíjím přes modro-oranžově-bíle zaměřené komnaty a střídavě žasnu/jsem frustrován tímto mechanismem.


^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^
KDY (poprvé/naposledy) -------- 2011 (N/A)
KOLIK (hodin circa) ----------- 5
DOJEM (ano/hmm/ne) ------------ ANO
OBTÍŽNOST (pokud je/pamatuji) - N/A
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Jedna z nejlepších "českých" adventur. Ta hra je tu tak známá, tak skvěle přeložená a hlavně - chápaná jako od Čechů, že jediné co na ní české není je místo výroby. Heh, pěkně jsme si jí čechyfikovali. Brr, to je divný slovo.

Andrej je můj long-time hero (od doby co jsem ho zaregistroval při čtení SCORE do doby co se zkazil) a jeho recenze patřili mezi ty nejlepší. Ostatní zkrátka zaostávaly. Proto jeho překlad musí zákonitě být dobrý. A on je.

Jedna ze tří krabicových Adventur, co táta koupil od Vochozka Trading (TOO, 7D7N jsou ty další). No co, že jsem se tenkrát ani nemohl dostat z první části (1/3), ale i tak jsem byl nadšen.

Zajímavé prostředí (výcvikový tábor se moc často neviděl) a i ten konec potěšil. Logické hádanky byly vcelku logické (což se o strkání psa do elektrické zásuvky nedá říct, že ano 7 dní a 7 nocí). Ručně kreslená grafika celkem ujde, hudba je už horší, stejně jako zvuky. Příběh ? Ten je vlastně průměr.



^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^
KDY (poprvé/naposledy) -------- 1995 (2006)
KOLIK (hodin circa) ----------- 15
DOJEM (ano/hmm/ne) ------------ ANO
OBTÍŽNOST (pokud je/pamatuji) - N/A
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Nene hoši, dnes to není žádná nostalgie. Tuto hru jsem hrál až někdy v 2004, žádná dětská láska. Stejně však dávám maximální hodnocení, které si schovávám jen pro ty (z mého hlediska) nejlepší hry.

Možná to bude tím, že jsem už v té době nadšeně studoval angličtinu a pokoušel se zdokonalit, možná tím, že mám rád anglické slovní hříčky (říká se tomu "pun" a ne moc dobře se to překládá, vlastně vůbec se to nedá přeložit), možná tím, že jsem si dal tu práci (byla to fuška) a přečetl 16. díl série Xanth of Pierse Anthonyho v originále (protože doposud nebyl a asi ani nebude v dohledné době přeložen) a nebo jen tím, že Legend mám rád (i Death Gate, I Hoboken), tento styl adventur z první osoby mi sedl a hlavně - hru hrát je radost. Tedy kromě těch záseků.

Co dělat když vidíte lávového psa co se jmenuje hot dog ? Hodit na něj rohlík a on zmizí kvůli pravidlu punů. Ve světě Xanthu se totiž vše bere doslova, vše je tam plné triků a úskoků, ale i nečekaných řešení. Přiznám se, že jsem se ve hře asi tak 5x zasekl a musel použít návod. Nakonec jsem nahrál celou hru na youtube pro budoucí nálezce (aby se vyvarovali mých chyb) a tohle vše (připrava, několikanásobné hraní, čtení knihy) jsem udělal jen proto, že ta hra za to stojí. Mám rád podobné principy, svět založený na tak nepravděpodobném scénáři, svět dovedený do maximálních detailů. K tomu krásná grafika alá 256 barev (stačí).

P.S - Dost času mi trvalo, než jsem pochopil, že "the door is ajar" (dveře jsou zaseklé) je vlastně zkomolené "the door is a jar" (dveře jsou sklenice), kde jsem musel dát příkaz "TAKE" na dveře a v inventáři se objevila sklenice. Jo a také companiona si jde vybrat jen jednoho, s ostatními se hráč nedostane z první místnosti. V knize je to trochu jinak, navíc tam Dug umře a hraje jakoby znovu - dostane nového companiona a starý mu pak škodí. To ve hře sice je, ale pozměněné a tak nějak šikovně udělané

Takže pro mě to není trapný humor. Když do toho teď vidím hluboko (široko?), chápu všechny souvislosti a náležitosti. Svět Xanthu by vystačil na deset takových her (pozdější knihy, narozdíl od knih Zeměplochy [které zrají] spíše "content" recyklují. 16tka ale byla taková ideální.

Hra je šílená a kdo nezná knihu, nepochopí. Proto chápu ty nízká hodnocení. Není to vaše blbost, není to blbost autorů hry. Je to zkrátka nezpracovatelnost tématu.


^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^
KDY (poprvé/naposledy) -------- 2004 (2009)
KOLIK (hodin circa) ----------- 13
DOJEM (ano/hmm/ne) ------------ ANO
OBTÍŽNOST (pokud je/pamatuji) - N/A
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Tak hrozné RPG jsem už dlouho nehrál. Zabýval jsem se jí někdy před sedmi-osmi lety a už jen instalace tolika CD byla šílená. To co potom přišlo ve hře překonalo mé nejhorší sny, hratelnost skoro žádná, připadal jsem si jak ve filmu. A to ne moc hezkém (digitalizace nikdy nebyla moje, i když třeba v C&C to fungovalo dobře), boje a předměty divné, vůbec celý svět na mě působil zvláštním (špatně zvláštním) dojmem. Jak čtu z popisu, zajímavý koncept který byl naprosto zmršen.

^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^
KDY (poprvé/naposledy) -------- 2005
KOLIK (hodin circa) ----------- 2
DOJEM (ano/hmm/ne) ------------ NE
OBTÍŽNOST (pokud je/pamatuji) - N/A
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Pokus od 3D ? Pokus ? Dopadl na jedničku. Dvojka totiž byla velice, velice nezáživná a nešlo tam dělat moc věcí. Trojka se na tento postup vyprdla a tak se z ní stal nejlepší díl série (subjektivní názor). Po něm ani před ním nepřišlo nic, co by bylo tak dobré.

MIDI hudba - skvělá, výborně se hodí k rychlému tempu hry. Dnes je samozřejmě směšná, ale nekritizujeme černobílý film za to, že má jen omezené množství barev, ne ? Grafika - ujde, ale na rok 1990 je 3D model velice dobrý. Jet rovně po silnici ? A proč, když můžu vesele používat zkratky a plachtit vzduchem. Jen si dávat pozor na náraz. Mám takový pocit, že když člověk jede pořád doprava, tak nakonec dorazí zas zleva.

3 auta, každé jiné a stejně tak levely, každý má svojí vlastní atmosféru a také pár druhů počasí. Vysoká rychlost je cítit jako vysoká rychlost. No ale hlavně ta možnost vyjet ze silnice, to ještě dlouho žádná hra nepřinesla. Inu, možná Stunts.



^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^
KDY (poprvé/naposledy) -------- 1993 (N/A)
KOLIK (hodin circa) ----------- 20
DOJEM (ano/hmm/ne) ------------ ANO
OBTÍŽNOST (pokud je/pamatuji) - N/A
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Další z nejranějších vzpomínek na počítačové hry. Ty hodiny, co jsem strávil čuměním na tátu (a kamarády), jak hrají Gods, než jsem konečně musel jít spát.

Nedávno jsem viděl video kompletní dohrání, trvá asi hodinu a půl. Jenže člověk to mohl zkoušet kolikrát chtěl, měl na pomoc ostatní lidi a hlavně - internet, věděl co kde je, měl mapy. V 95 takový luxus nebyl a tak dohrát Gods bylo tenkrát docela těžké. Táta ho dokázal a za to ho obdivuji. On by třeba nedokázal dohrát nějakou novou hru, ale na tyhle staré hry (co znal) byl mistr.

Já osobně si třeba pamatuji nazpaměť celý první (1/4) level, neboli svět. Vím že hra mě okouzlila grafikou (vše sedí jak má), těmi pár sporadickými zvuky (též nazpaměť) a obtížností. Sakra těžká záležitost, to se musí nechat. I je ve hře potřeba znát různé triky, skryté místnosti a místa, dokonce některé bonusy jsou časově omezené. No a na to šlo přijít jen experimentováním.

Hra moc konzolově nepůsobí, DOS port je velice dobrý. Možná tenkrát to bylo lehčí/lepší.


A tak nezapomeňte:
doprava, sebrat nůž, otočit se doleva, sejmout dva prasionoky, vylézt po žebříku, vyčistit plošinku, seskočit dolů, sejmout šmejda, zmáčknout páku, zmáčknout páku, vylézt nahoru, sejmout stříleče, jít kus doleva, otočit doprava a zničit létobaby, skočit nahoru ... první svět znám nazpaměť.


^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^
KDY (poprvé/naposledy) -------- 1993 (N/A)
KOLIK (hodin circa) ----------- 50
DOJEM (ano/hmm/ne) ------------ ANO
OBTÍŽNOST (pokud je/pamatuji) - N/A
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Kouzelná, toto přídavné jméno pěkně vystihuje Dreamfall. Ať už vizuály, hudbu a nebo příběh. Abych pravdu řekl, těšil jsem se na ní a dlouho sledoval její vývoj, až jsem si jí nakonec mohl zahrát.

A abych pravdu řekl ještě jednou, v době hraní jsem si jako v interaktivním filmu nepřipadal. Teď ve zpětném pohledu to tak trochu je, pravda. Štvalo mě v Arkadii běhat sem tam, hlavně tou dlouhou cestou před palácem. Ale lehce se teď soudí. Mám právo tu hru teď kriticky odsoudit, když jsem si jí před třemi lety do hloubky užíval ? Těžko říct. I tak z ní mám dobrý dojem i vzpomínky.



^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^
KDY (poprvé/naposledy) -------- 2006 (N/A)
KOLIK (hodin circa) ----------- 10
DOJEM (ano/hmm/ne) ------------ ANO
OBTÍŽNOST (pokud je/pamatuji) - N/A
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

A v době kdy jsem měl počítač tak špatný, že jsem nespustil Portal, zkusil jsem si tuto hru. Samozřejmě, ND je ve všech směrech horší - graficky (těžko se může měřit s Source Enginem), příběhem (neexistující), humorem (snad ani není, jedině tak No-knees, hehe) a dokonce i (!!!) dobou hraní.

Jako prapůvodní nápad, jako studentský projekt, jako skanzen tomu jak to vše začalo je to fajn. Jako hra hodná obdivu ? To spíš ne.



^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^
KDY (poprvé/naposledy) -------- 2007 (N/A)
KOLIK (hodin circa) ----------- 3
DOJEM (ano/hmm/ne) ------------ ANO
OBTÍŽNOST (pokud je/pamatuji) - N/A
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

...a když jsem dohrál Portal jedničku, ze všeho nejvíc líto mi bylo, že byl tak krátký. Sranda byla, napětí trochu taky, ale člověk se cítil asi tak jako neuspokojený zákazník odcházející z nevěstince. I tak mě to ale bavilo. Nás to bavilo.

Naštěstí další "content" přidal Portal 2, ale vraťme se k jedničce. Humor je její největší deviza. Geniální myšlenka "vypůjčená" (nebo spíše spolknutá) od vývojářů N. Dropu je dovedena do maximální účinnosti. Jasně, dvojka má pár blbůstek navíc, ale to důležité je i tady. Ale zase narážíme na tu dobu hraní.

I tak mě ale Portal zaujal.



^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^
KDY (poprvé/naposledy) -------- 2008 (N/A)
KOLIK (hodin circa) ----------- 3
DOJEM (ano/hmm/ne) ------------ ANO
OBTÍŽNOST (pokud je/pamatuji) - N/A
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Vampirjagd mi sice nešel tak dobře jako Moorhuhn, ale též mě daleko méně bavil. Ovládání bylo dosti těžkopádné a ani nebylo na mapě tolik věcí co dělat. A navíc to byl "jen" klon.

Mnoho důvodů proč volit raději Moorhuhn.



^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^
KDY (poprvé/naposledy) -------- 2002 (2005)
KOLIK (hodin circa) ----------- 1
DOJEM (ano/hmm/ne) ------------ HM
OBTÍŽNOST (pokud je/pamatuji) - N/A
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Nedohrál, ale skoro dohrál. Jsem zaseklý (květen 2011) level před koncem, mám zhruba 2/5 OCD a už jsem hru asi tak půl roku nezapnul.

Geniální nápad a také provedení nápadu. Roztomilá grafika a zvuky (líbí se mi styl). Též bych rád zmínil vtípky od Sign Paintera (do kterého se přítelkyně zamilovala). Příběh vůbec není prostý, je celkem komplikovaný a na dětskou formu si jen hraje. K tomu je v něm zakomponovaná i parodie na plno "real-life" věcí jako korporace, bída a lesk (kurtizán) a tak. Skvělá je i hudba, i když se některé tracky se časem oposlouchají.

Ke konci začíná houstnout a hraní je dost šílené. Předposlední level velice vybočuje (zapojení "barev" je hezké).



^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^^
KDY (poprvé/naposledy) -------- 2009 (2010)
KOLIK (hodin circa) ----------- 20
DOJEM (ano/hmm/ne) ------------ ANO
OBTÍŽNOST (pokud je/pamatuji) - N/A - 2/5 OCD
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~