Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Companions of Xanth

1993
77
11 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Tato klasická 2D adventura vznikla na motivy knihy "Demons don't dream" (Démoni nesní) od Pierse Anthonyho. Hra pojednává o tom, že dva démoni ovládají dva lidi, kteří rozhodnou o osudu celé země. Pokud vyhraje Dug, jehož role se zhostí hráč, zlá magie navždy zmizí a svět bude zachráněn. Příběh je v průběhu hry vypravován v animacích.

Aby hráč úspěšně prošel nejrůznějšími hádankami, bludišti a dalšími překážkami, musí si vybírat i společníky a komunikovat s nimi.

Na rozdíl od předchozích adventur od Legend Entertainment se tato ovládá kompletně myší. Vlevo na obrazovce je seznam příkazů (klasické Take, Look at, Talk to atd.), ve spodní části pak inventář.


Poslední diskuzní příspěvek


Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 80
Adventur od Legend jsem dohrál málo, vlastně pouze Death Gate a Callahan's Crosstime Saloon. Obě byly skvělé a tak jsem se na Companions of Xanth dost těšil. Zklamaný rozhodně nejsem, ale proti dvěma zmiňovaným je přeci jen slabší. Jako mnoho Legendích her je i tato podle knižní předlohy. Příběh hry vychází až z šestnáctého dílu, ale v češtině vyšly pouze první dva - Chameleon a zaklínadlo a Magický pramen. Obě jsem před hraním přečetl, respektive jsem rozehrál asi ve třetině druhého dílu. Zážitku z hraní to hodně pomohlo, známá místa i postavy zlepšily atmosféru. Navíc se znalost reálií Xanthu hodila i při řešení hádanek. Hra má totiž zvláštní obtížnost. Průzkum lokací a používání předmětů jsou spíše jednodušší, ale rozhovory a textové hádanky dají pěkně zabrat. Na mě dost náročná angličtina je zkombinovaná s potřebou znalostí světa. Díky unikátnímu provedení hry to není neřešitelné. Hraje se totiž hra ve hře. Prvním úkolem hlavního hrdiny Duga totiž je zajistit si kopii hry i ve virtuálním světě a poté ji spustit na svém počítači. Až poté se ponoříte do magického světa Xanth a začnete řešit skutečné úkoly. Dugovi hra přijde včetně jakéhosi manuálu s celkem slušném popisem Xanthu. Dalším příslušenstvím jsou brýle pro barevné vidění, jinak je hra černobílá. Originální a vtipné.

V hlavní hře je pak nutné vyhrát soutěž pořádanou dvěma démony. Toto mě obzvláště pobavilo při čtení závěru druhé knihy. Příběh je fajn a vede napříč mnoha zajímavými místy. Nejvíce mě potěšil hrad čaroděje Humfreye. Obecně je humor příjemný a sedl mi výrazně lépe než například Sam a Max. Bezva je také možnost, někdy nutnost, vést rozhovory s postavou za kterou Dug hraje. Svět Xanthu je trochu šílený a hra tomu samozřejmě odpovídá. Mě tento styl v knihách sedl a tím pádem jsem si to užil i ve hře. Jde o typ humoru, který obvykle moc nemusím, ale zde mi to nějak sedlo, oproti podobné Zeměploše které jsme na chuť nikdy nepřišel (prosím neukamenujte mě). Mimo dialogy je hratelnost v podstatě standardní. Během cesty je nutné zahrát si pár hříček - her ve hře ve hře.

Pochválit musím i technickou stránku. Grafika je moc pěkná jen pár předělových animací vypadá nic moc. Hra využívá pohled z vlastních očí a po většinu doby je na co koukat. Hudba se hodí, ale nijak nenadchne. Povedený je v CD verzi přítomný dabing. Mimochodem doporučuji shlédnout závěrečné titulky. Ovládání je fajn a vzhledem k přítomnosti labyrintu oceňuji i pro adventury netypickou automapu. Já se při vstupu asi pět minut motal, pak jsem začal kreslit na papír vlastní mapku a asi v polovině si uvědomil, že ji hra má vestavěnou. Pěkná nepozornost. Manuál je naprosto průměrný, přesto doporučuji jeho projití, předejde to zbytečným zásekům. Ve světe Xanthu jsem strávil poměrně dost času (hra asi 18h + knihy), ale stálo to za to. Získáno pouze 963 bodů z 1000, takže jsem pěkných pár věcí minul. Pokud vás popis alespoň trochu láká, jděte do toho.
+20
  • PC 75
Vysledne hodnoceni, ktere Companions of Xanth davam, muze byt trochu zkreslujici, i kdyz je rozhodne naprumerne. Xanth je totiz stejne jako ostatni adventury od Legend Entertainment skvela hra a rukopis tvurcu je na ni jasne patrny. Opet je zde velmi zajimavy pribeh podle zname knizni predlohy, inteligentni humor, ktery me narozdil od jinych adventur opravdu rozesmeje a v neposledni rade i tak trochu hardcore pristup a vysoka, ale ferova obtiznost. Jeste v polovine hry jsem nemel zadne pochybnosti o tom, ze by se Xanth nemel dostat na psychologickou hranici 80%, znacici opravdovou herni udalost. Tak v cem je problem?

Tim je samotny zaver, ktery je absolutne neuspokojujici, neni v nem zadne vysvetleni prechozich udalosti, ani motivaci postav (zejmena Nada Naga) a po dohrani hry jsem mel podobny pocit jako u Dreamfallu, abych jej priblizil mladsim hracum adventur. Tyto hry navic spojuje i fakt planovaneho a nezrealizovaneho pokracovani, autori tedy v obou pripadech zustali u tajemneho a nicnerikajiciho outra, aby si nevystrileli munici do budoucna, ktere ale zadne nebylo a nebude. Po dohrani jsem se marne shanel po nejakych dovysvetlujicich informacich, zaver je pry znacne odlisny i od knihy "Deamons don`t dream" (v cestine nikdy nevysla), kterou bych si jednou rad precetl, protoze story a svet Xanth je hodne originalni a zajimavy.

Krome zakonceni CoX uz v podstate nema velke slabiny. Hra je jako ostatni projekty od Legendu hodne originalni a styl zpracovani je zcela odlisny od konkurence. Ovladani je konecne pouze mysi a ja osobne jsem si ho spolecne s vyhledem z prvni osoby hodne oblibil. Hre jednoznecne prospela CD verze, ktera obsahuje prekvapive kvalitni voice acting (na ten si hodne potrpim) a caste a vcelku slusne animace. Rozsah hry je tak akorat, rozhodne se nejedna o gigantickou zalezitost typu The Longest Journey. Obtiznost neni nijak extremne vysoka (i kdyz je tu par hodne zakysovych mist), CoX stoji nekde mezi jednoduchym Mission Critical a brutalnim Callahan`s Crosstime Saloonem. Nektera reseni situaci souvisi s ruznymi slovnimi hrickami a stejne jako dalsi adventury od Legendu CoX nema smysl hrat pro toho, kdo neumi opravdu dobre anglicky. Pokud ma nekdo pocit, ze jsou 2d radobyhumorne point`t click adventury nuda (tak jako ja), ma rad fantasy, umi anglicky a neboji se trochu jineho pristupu k zanru, mohl by ho CoX bavit.

Pro: legendacky styl, originalita, pribeh, dabing

Proti: zaver, par zakysu jsou opravdove nechytacky

+17
  • PC 85
Knižní originál sice neznám, ale přesto jsem si hru dost vychutnal. I když uznávám, že je pro neangličtináře dost záludná. Její děj a především hádanky jsou totiž založené na jazykových hříčkách a hrátkách, takzvaných "puns" (ne nadarmo jedna z postav naříká, že tahle hra je "PUNishment").

Co tedy nedává na první pohled ani trochu smysl (jak dosvědčuje kolega THX), je na pohled druhý zcela logické - i když podle trochu bizarní logiky sémantických vtípků. A že je to humor někdy dost černý... schválně si tipněte, z čeho se v této hře vyrábí ice-cream? ;-)

Jestli jste někdy hráli jinou adventuru od Legendu, tak si k ní přidejte trochu inteligentní ztřeštěnosti britského střihu á-la Monty Pythoni a jste na stopě atmésféře Xanthu. Companions se silou pochopitelně nemůžou rovnat vážným peckám jako Death Gate nebo Shannara, ale pořád je to neskutečně zábavná jízda!

S Legendovsky malebnou grafikou a elegancí, což je doufám jasné;-)

Pro: neskutečné fóry, grafika, dabing, jazykové hrátky, originalita, chytrá ulítlost

Proti: pro neagličtináře španělská vesnice... a i pro angličtináře někdy až moc bizarre

+15
  • PC 75
Po nadšení z Death Gate jsem se pustil do další již kdysi dohrané legendovky, hned té první grafické a to Companion of Xanth. Nadšení se nedostavilo, zatímco Death Gate bych řadil v roce 1994 k nejlepším adventurám, v kontextu adventur roku 1993 je pro mě Xanth jen průměr.

Všeho je tu zkrátka o trochu míň. Systém ovládání, inventáře, příkazů a dialogů je stejný jako ve většině her od Legend, takže se nebudu zbytečně rozepisovat. Grafika je na rok vzniku slušná, ale rozhodně ne nadprůměrná a narozdíl od Death Gate žádné působivé scenérie nečekejte.

Hratelnost je chvílemi jednoduchá a chvílemi opravdu brutální. Při procházení Xanthem narazíte na neskutečně vytuhlé puzzle (korunu tomu dávají hádanky u trolla, tady jsem si musel stáhnout oficiální hintbook). Nejsou zde žádné nefér taktiky, na průzkum máte většinou jen pár obrazovek v dané lokalitě, nicméně kombinace předmětů nad tím zůstává rozum stát. Celá hra je založena na dvojsmyslech a na nich jsou postaveny i hádanky. Takže například na lávového psa (hot dog) použijete housku s hořčicí, čímž ho vyděsíte. Nemůžu si pomoc, ale podobné nesmysly prostě nesnáším. Jako v Death Gate i zde po "sierrovsku" sbíráte za činnosti body.

Pak je tu příběh. Ten je odpálený největším herním klišé kdy do děje vstupujete jako počítačový hráč vtažený do hry. Na svém putování Xanthem dostává společnici Nagu (které se občas musíte na něco zeptat) a vydáváte se roztodivnými krajinami vyhrát Hru a dostat se k Ceně. Proti vám stojí další soutěžící a také dvojice démonů, kteří si na Vás vsadili. Lokace jsou zajímavé, humor chvílemi správně ujetý (censor-ship, která chrlí dým znemožňující klení). Jenže je to prostě typicky "vtipná" adventura, kde si nikdo neláme hlavu s návazností lokací nebo nějakým propracovaným příběhem. Konec je vyloženě antiklimatický hra Vás vyflusne zpět do skutečného světa bez pořádného vysvětlení a zavolá Vám holka, která Vás viděla pár minut.

Zkrátka nehrálo se to špatně to vůbec ne, ale pochybuji že si z toho světa budu za týden něco pamatovat.

Pro: Odladěné legenďácké ovládání, slušná grafika, celkem zajímavý svět.

Proti: Povrchní příběh bez pořádného konce, naprosto šílené kombinace předmětů.

+9
  • PC 50
Ja ti nevím, 90210, Companions of Xanth mi přesně jako tebou zmiňovaná 2D rádobyvtipná point-and-click adventura připadá. Vypadá to jako Legend, zní to jako Legend, ale jak se člověk ponoří hlouběji, zjistí, že tohle jablko je červivé.

Vždyť ta hra je naprosto šílená. Mě fakt nebaví chytat světlušky do máslovníku (kytky, v níž roste kostka másla - cha cha). Mě nebaví ničit loď receptem z vody, másla, světlušky, nějakých divných očí ležící na sněhu před strašidelným zámkem, kapky vypadávající z kašlovníku (keř, který kašlá - cha chá) a dalších výdobytků zhulencovy mysli. Krucipísek, ja mám humorné adventury rád (Sam & Max, Jack Keane, Day of the Tentacle a dokonce i ten Eric the Unready od Legendu se mi moc líbil), ale co je moc, to je prostě moc. Hra mi leží na disku a nedokážu se přinutit v tomhle tripu pokračovat, tak je možné, že to tam kdesi dál někdo zachránil. Ale spíš ne.

Kam se poděly ty legenďácké dialogy, preciznost a smysl pro detail? Příběh je směšný, postavy jsou trapné, můj společník je stupidní a otravný a nemůžu ho za to umlátit kotvou, protože mi hra vypisuje stejný univerzální popisek jako u všeho ostatního (různé komentáře při špatném použití předmětů, tak těch je tu taky jako šafránu). Dialogy jako z pomocné školy a humor? Tak humor je na úrovni vypípávání vulgárně se vyjadřujících lidí. Pořádný krok vedle ze strany Legendu, těžce pod jejich úroveň...

Pro: grafika, ozvučení

Proti: absurdní a nekonzistentní svět, dialogy, hádanky, pokusy o rádobyhumor

+7 +10 −3