Poslední komentáře

První Horizon Zero Dawn jsem si i přes četné výhrady dost užil. Mohl za to zajímavý příběh a zbrusu nový lore, který byla zábava objevovat. Se samotnou hratelností to pro mě bylo už o něco kostrbatější, ale soubojový systém měl natolik komplexní a nabídka různých robotů k porážce byla natolik různorodá, že to na jednu dlouhou hru v pohodě vystačilo. Stačí to ale i na pokračování?

Ano i ne. Strašně tu totiž záleží, jestli vás zdlouhavé souboje s roboty a jejich postupné "okusování" baví. Mě naneštěstí až tolik ne. Přiznám se, že jsou na mě všechny ty na sebe nabalené mechanismy až moc složité a pohyb nepřátel až příliš rychlý na to, abych si souboje, minimálně na gamepadu, na který je ale hra primárně designovaná, dokázal naplno užít. Po celou dobu jsem daleko více zápolil s tím vůbec něco trefit, natož abych si detailněji plánoval taktiku. Nepřátelé jsou agresivní, dotěrní, rychlí. Uskakování je zase dost nespolehlivé a není problém se dostávat do smyček nepříjemných útoků, ze kterých není úniku. Na druhou stranu se ale souboje dočkaly mnoha vylepšení, přibyla monstra i formy útoků a každý, kdo je ochoten se učit rozsáhlé herní mechaniky a trénovat komba, si tu klidně může najít to své. Zejména v pozdější fázi v aréně, kde jsem i na střední obtížnost teprve poznal, jak tu hru vlastně vůbec neumím hrát.

Z hlediska příběhu jednoduše pokračujeme tam, kde jsme skončili. Chybí tomu ale už to tajemno, ten úvodní wow efekt. Stejně jako v jedničce, mi ale celý ten sci-fi lore s globálním přesahem přišel opět o poznání zajímavější než lokální příběhy nažehlených domorodců, kteří jsou si všichni podobní jako vejce vejci. A ty bohužel utváří drtivou většinu hry. Jestli ale něco lze ocenit, tak jsou to kvalitně napsané dialogy a naprosto precizní zpracování cutscén, kdy ani ten nejvíc vedlejší úkol není technicky nijak ojebaný a vše je vyvedené v krásně detailních motion capture animacích s dokonale detailními modely postav.

A tím se dostávám ke grafice a produkčním hodnotám celkově. Horizon Forbidden West je skutečně nekompromisní AAA titul, na kterém je každý investovaný dolar vidět. Na druhou stranu, ze samotné estetické stránky jsem až tak odvařený nebyl a dost rychle se ta nádhera okouká. Graficky hra vypadá vskutku hezky, to říct nemůžu, ale viděl jsem už estetický pohlednější a vizuálně pestřejší hry. Oproti jedničce je lokací, které by vyloženě vyrazily dech, o něco méně a ráz krajiny se kromě barvy příliš nemění. Vyloženě mi chybělo nějaké velké město. Po mapě je rozeseta řada primitivních osad, přičemž většina působí velmi generickým dojmem, stejně jako ruiny Dávných či samotní obyvatelé Zapovězeného západu. Utaru jsou ještě docela originální, ale Tenakthové jsou strašně nudná banda, která jako kdyby vypadla ze Šíleného Maxe. Po kastraci.

Jestli se ale Horizon Forbidden West v něčem hodně posunul dál, tak to jsou questy. A to nejen ty hlavní, které byly dobré už v původní hře, ale i ty mnohými kritizované vedlejší. Ty tentokrát velmi příjemně doplňují hlavní děj i lore, jsou rozmanité a vcelku dobře napsané. Z herního hlediska se sice po čase začnou trochu opakovat, ale až do konce mě neomrzely. A je to dobře, protože herní plocha je tentokrát o něco větší a vedlejšího obsahu mnohonásobně přibylo. Naštěstí především toho hodnotného, i když nějaké arénovité "aktivity" typu Hunting Grounds zůstaly. Upřímně, obešel bych se bez nich úplně, ale naštěstí jich není moc. Jestli mě ale něco nebavilo, tak dobývaní lidských osad. Souboje s lidskými protivníky sice nejsou tak příšerné jako v jedničce, ale ani tentokrát se nejedná o kdovíjakou zábavu. A zejména západní část mapy je rebel campy posetá na úkor vedlejších questů více než bych si úplně přál.

Nakonec bych měl ještě jednu poznámku k věci, která se ale prolíná celou hrou. Horizon Forbidden West jede ve všech ohledech tak strašně na jistotu a snaží se být tak nekonfliktní a přístupný pro všechny, že mu z hlediska dynamiky příběhu a postav často chybí potřebná energie, která by udělala z velmi dobré hry titul, na který budu vzpomínat dlouhé roky. Ať už se to týká Aloy, které úplně chybí sex appeal, a svým veledůležitým přístupem se jako jedna z mála až nezdravě často jako nepříjemná kráva nebo cizích postav, jejichž osobnosti jsou zase často velmi ploché a v zásadě téměř vždy dobrácké. A to samé platí pro záporáky, kteří jsou prostě záporáky - bez nějaké hlubší pointy. V kombinaci s poměrně promyšleným lore to občas působí jako trochu zbytečná pěst na oko.

Co říci na závěr? Navzdory výtkám jsem si těch ohromných 110 hodin v tomto světe obstojně užil. Ačkoli Horizon Forbidden West může místy, a vlastně i trochu oprávněně, působit mírně ubisoftoidně generickým dojmem, drtivá většina obsahu za to stojí a dosahuje velmi vysokých kvalit. Hře ale chybí nějaký ten pomyslný vrchol, něco vyloženě osobitého, co by ve mně dokázalo vyvolat vyšší lvl emocionální angažovanosti. Tohle něco tu tentokrát bohužel chybí.