Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Marvel's Midnight Suns

02.12.2022
11.05.2023
77
18 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ne

Lilith, matka démonů, je opět živá. Společně s organizací Hydra se nehodlá zastavit, dokud se jí nepovede přivést na Zemi boha chaosu Chthona. Její boj je neúprosný a mnoho superhrdinů padlo pod její vliv a rozšířili tak její armádu. Do cesty jejího plánu se ovšem postaví zbytky Avengerů společně se skupinou Midnight Suns. Ale sami to nedokážou. Jejich jedinou možností je vzkřísit tajemnou postavu The Hunter, která kdysi stále za Lilithiným pádem.

Základnou boje Midnight Suns se stalo The Abbey, kde je potřeba vylepšovat zázemí a vybavení superhrdinů, aby měli šanci proti neustále se zvětšující se armádě Lilith. Hratelní superhrdinové patří jak k těm známějším (Iron Man, Wolverine), tak i těm méně známým (Magik, Nico Minoru). Hlavní postava může se svými parťáky mluvit a udržovat s nimi vztah, což může vést k získat lepší schopnosti pro potřeby boje.

Soubojová část je tahovou strategii s karetní mechanikou. Tým obsahuje maximálně tři postavy. Jejich schopnosti v podobě karet jsou zamíchány do jednoho balíčku. Každý tah si líznete náhodné karty, z nichž můžete zahrát pouze tři. Velkou roli také hraje interaktivita prostředí a je možné využít předmětů k umocnění útoků.


Poslední diskuzní příspěvek

Dotaz na lidi co tuhle hru hrály/dohrály. Taky vám přišlo že scénář je naprosto tragický? Jako kdyby dialogy a příběh psal 13-letý edge lord. Řekl bych že jsem za půlkou ( možná ve 2/3 ) ale přesně jak píše HolyMeatball, ty postavy naprosto bytostně nesnáším. Hlavně Nico a Magic jsou naprosto příšerné. Logické uvažování nebo alespoň základní selský rozum, tady taky člověk hledá u postav marně. Na druhou stranu, ty kartičkovské souboje jsou parádní a jak si postupně zvedám obtížnost tak už i správně náročné. :)

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 65
To se Vám takhlenc probudí matka démonů, počemž ji její vlastní potomek musí společně s bandou ošlehaných superhrdinů razit zase uspat, a to pomocí karet. 

Karty jsou rozdány. Trvalo to desítky hodin, ale kapitán Amerika si již může vybudovat turboblok a všechny enemáky na sebe nalákat a posloužit týmu jako poctivý boxovací pytel. Ghost Rider zprvu měl jen nudné hp čorkující karty, ale nyní už má mnohem zajímavější hp čorkující karty, které hlavně může zahrát až po spálení vlastního zdraví pro řádně macatý damage. A takový doktor Strange má fůru karet na šťouchání nepřátel, proč je tedy nešťouchnout do jiných nepřátel nebo rovnou okolního bordelu? Každý hrdina má definovanou roli, kterou jsou jejich karty protkány. Takovej Tony Stark nepřekvapivě celou dobu staví balíček na využití jeho obří palebné síly na sundání ideálně hned několika enemáků jedním tahem. Ergo čím déle hrajete, tím zajímavější karty máte, a čím máte zajímavější karty, tím více potenciálních kombinací se Vám naskytne, a je to upřímná prča, skrz kterou jsou bitvy až do konce jen zábavnější a zábavnější. Je to ale grind jaxviňa, budete muset x hodin drtit jednu a tu samou bitvu pořád dokola, než si nahrabete dostatečný love na zisk oněch zajímavějších karet. A ne, přítomné mikrotransakce to (zaplaťsatan) nevyřeší. 

Hlavním aktérem hry ale není ani Váš z dlouhé hibernace probraný Lovec, ani žádný ze slavných komixáků. Hlavním akterém je Abbey, zdejší hub lokace, ve které budete trávit čas mezi misemi. Je to glorifikované menu nabízející přesně ty kratochvíle, které byste čekali, ie. támhle budete své postavy trénovat, tam si odemykat karty, tamhlenc spouštět mise. Grind spojený s bitvami evidentně nestačí, a tak po tomto hubu musíte běhat po svých. Představte si klidně XCOM2 v imerzivním provedení, v rámci kterého byste nemohli brouzdat svou lodí ladnými pohyby myškou, nýbrž byste po vzoru Mass Effectu museli mezi jednotlivými místnosti prostě běhat po svých. Či je to opravdu solidní prvek prohlubující sžití s hrou, nebo jen totální vopruz, už je asi na vlastním uvážení.

O čem se ale mile rád budu do krve hádat jest kvalita writingu. Příběh jako takový je klasickou nudnou a šablonovitou 846tou variací na "vidím velký špatný, musíme spojit síly a porazit to", ale chuj s tym, to mi v žaludku vůbec neleží. Nicméně musím po Abbey běhat po svých, přičemž mě na každým kroku zastavuje někdo ze zdejšího ansáblu, a je záhodno být vychovaný a ty řeči s nimi vést. Železný Muž a Zvláštní Doktor se imrvére předhání v alfa samectví a močovém dostřelu svých údů, a po Vás vesměs chtějí jen pohladit křehké ego a potvrdit, který z nich tedy dochcal dál. Zdejší Péťa Parker je tou nejufňukanější čubičkou, jakou napříč všemi médii Spiderman kdy byl.  Zvláštního Doktora - hypermagiče a medicínského experta v jednom - všichni otevřeně disrespektují. A jako jo, je to Marvelovka, k tomu navíc z té slunnější sorty, dyť to mají i v názvu, dalo se to čekat. Bez ohledu na to, co jsem mohl a nemusel čekat, je prostě realita taková, že po všech těch vzrušujících společenských sekvencích, jako odpočívání u bazénu nebo hraní her, naprosto všechny tyto postavy bytostně nesnáším. Přitom stačilo to jen nehnat do takových extrémů a pravděpodobně bych si to naopak nesmírně užil. Ragnarok je můj nejoblíbenější Thor. Tohle už je ale Láska jako hrom. Na druhou.

Nedávno jsem hrdě prohlásil, že Firaxácký XCOM2 lze s přehledem hrát jako Avengery z pera Jury R.R. Marina. Půlnoční Sluníčka tomu krásně sekundují jako Avengeři z pera random lůzy stojící za random zapomenutým sitcomem. A úplně se to bohužel ignorovat nedá.

Pro: Sice to trvá, ale s lepšími kartami jsou souboje výborné; konceptuálně je to fantastická hra

Proti: Souboje bohužel tvoří jen půlku hry, ta druhá je čirou videoherní mučírnou

+17
  • PC 85
Pokud ještě nejste úplně přejedení marvelovek nebo dokonce máte v jejich světě nějaké své oblíbence, se kterými byste rádi chodili na randíčka a vedli filosofické rozhovory, zbystřete. Firaxis tentokrát změnili svůj osvědčený gameplay loop a místo všesimulační strategie zvolili taktickou karetní bojovku, ale to neznamená žádné kompromisy v komplexitě strategických možností (ve specifických situacích se bitva stává až logickou hádankou). A hrozně dobře se inspirují. Z Diabla 3 převzali plynulý systém zvyšování obtížnosti, ze Slay the Spire většinu bojových mechanik, z XCOMu určitě poznáte chování některých specifických nepřátel (jen tady jinak vypadají) a především všechno to dohromady zapadá bez trčících drátů a ještě to skvěle vypadá. A vzhledem k zapojení známých firem Wynn & Boucher ladí ke každé možné situaci perfektně i hudba, ať už sbíráte bylinky v lese (nutno podotknout v tom nejkrásnějším lese, co jsem ve videohře kdy viděl), nebo bušíte do démonů. Slabinou zůstává potřeba si zvyknout na dvojtvářnost zdejší hratelnosti - když zrovna nebijete padouchy, máte k dispozici celkem velkou mapu k prozkoumávání a řešení spousty dalších záhad, nebo můžete porůznu kámošit s dalšími kolegy superhrdiny (jo, je to tak trochu Iron man dating sim) a to vám skoro určitě zabere víc času než samotné bitkaření. Hromada dialogů, kterou se můžete / musíte proklestit je napsaná vlastně až nečekaně civilně s vnímavým důrazem na wholesome netoxickou komunikaci, která u každé postavy vypadá trochu jinak a pokud se chcete vyvarovat trapasů, musíte své kolegy a kamarády pochopit a naladit se na jejich vlnu. To všechno mě vposledku bavilo skoro stejně jako kopání záporáckých zadků, ale zpočátku to prostě nemohlo nepůsobit rušivě. PC verzi také musím vytknout horší technický stav, kdy se neobejdete bez většího než snesitelného množství glitchů a bugů, to vše obalené nevalnou optimalizací. Ale pořád je to v mnoha ohledech chytrá, zábavná a sympatická hra, která vám umožní si pohrávat s managementem superhrdinského týmu. A je tam asi nejchytřejší (a s tématem hry nejvíce provázaný) závěrečný bossfight, co jsem viděl za poslední roky.

Pro: chytrý bitevní systém, dobře napsané dialogy, skvělý audiovizuál

Proti: špatný technický stav, rozpačitý začátek

+9
  • XboxX/S 70
Těšil jsem se na Xcom z Marvel Universe, nakonec se z toho vyklubala vynikající karetní hra s zajímavým a zábavným průzkumem Abbey a okolí (starý kostel na kraji lesa, kde hrdinové tráví čas mezi misemi) a velmi rychle nudnou, opakující se interakcí mezi hlavní postavou a ostatními hrdiny, kdy s nimi cvičíte, sledujete filmy, vodíte je na svá oblíbená místa v přírodě, řešíte, koho mají oblíbeného, koho ne a čtete a posloucháte tuny většinou zoufale nezajímavých dialogů.
Bohužel tato poslední část je nutná k levelování kooperace mezi hrdiny a tím pádem lepší šance v misích. Ale po pár hodinách jsem to začal nenávidět a pokaždé když za mnou dolezl Blade, že bude další sezení čtenářského kroužku, který založil, aby balil Captain Marvel jsem chtěl prohodit ovladač mou drahou televizí.
Mise jsou super, efekty a útoky jednotlivých karet jsou skvělé, bavilo mě objevovat další karty, upgradovat Abbey, příběh byl pro mě dostatečně zajímavý a průzkum hubu je zpracovaný taky zábavně, i když odměnou jsou nejčastěji nové skiny pro hrdiny. Ale prostě ta kecací část, která zabírá víc než polovinu hry mě dlouho před koncem hru zkazila a já už se jenom snažil dostat co nejrychleji na konec.
Midnight Suns mohla být super hra, kdyby dali tvůrci důraz na karetní bitvy. Je to velká škoda, že se rozhodli výrazně upřednostnit jinou část. Líbilo se mi, že je důraz i na hrdiny, kteří nejsou notoricky známí ze současné vlny filmů a rád si zahraju pokračování, ale pouze v případě, že dost tvrdě omezí dialogovou část.

Pro: Mise, průzkum hubu, příběh, grafika

Proti: Nutné/nudné dialogy mezi postavami

+5